25. ročník memoriálu Josefa a Petry Vavrouškových proběhl ve dnech 14. až 16. června 2019 v Krásné Lípě v NP České Švýcarsko za účasti 25 účastníků z Česka a ze Slovenska. Součástí konference byla také přírodovědná exkurze do údolí řeky Kamenice pod vedením pracovníka NP České Švýcarsko.
Po rozkliknutí najdete program konference, fotky, záznamy jednotlivých řečníků a jejich prezentace.
Společná gratulace České a Slovenské STUŽ byla předána osobně nové paní prezidentce v sobotu naším členem Jorajom Mesíkom.
Vyplývá to ze shrnujícího stanoviska, které zpracovala ekonomka z Masarykovy Univerzity
Brno, 12. června 2019
"Z našeho hodnocení předběžně vyplývá, že plavební koridor Dunaj-Odra -Labe ani koridor Dunaj-Odra nejsou společensky přínosnou stavbou a ekonomicky se nevyplatí," stojí v závěru jedenáctistránkového dokumentu, který včera publikovala on-line katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně.
Jistě nejsem v této zemi sám, kdo má pocit, že se u nás chronicky nedostává ze strany státu vědcům, ekologům, environmentalistům a aktivistům působícím v ochraně životního prostředí stejné pozornosti a stejných poct, jako politikům, ekonomickým lídrům, sportovcům či známým osobnostem kultury. Při tom i v tomto sále je několik osobností, které by si to zasloužily. Sveřepě proto už léta nominuji takové lidi na ocenění, jakou představují Cena Josefa Vavrouška, Cena Ivana Dejmala nebo Cena ředitele Správy KRNAP, a jsem rád, když moje nominace zaujmou příslušné poroty. Letos je pro mne obzvláštním potěšením, že po nedávném udělení Ceny ředitele Správy Krkonošského národního parku mnou nominované novinářce paní Elišce Pilařové jsem uspěl i s nominací dalšího ekologického novináře RNDr. Ivana Makáska, tentokrát na Cenu Josefa Vavrouška.
Dne 4. 6. 2019 proběhl seminář STUŽ, který se zabýval problémy nárůstu počtu obyvatel na Zemi, důsledkům tohoto nárůstu a také úbytku počtu obyvatel v jednotlivých evropských státech. Vystoupení všech panelistů byla velmi zajímavá a všechny zaznamenala také naše kamera, takže je můžete shlédnout dodatečně, když si rozkliknete tento článek.
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, je účinný již přes 20 let. Jaká má omezení? Jak se ho dotkla nová evropská legislativa v oblasti ochrany osobních údajů? U jakých subjektů můžete o informace žádat? A jak se jich domoci v případě, že nejsou poskytnuty dobrovolně?
V článku můžete shlédnout vystoupení jednotlivých panelistů a prohlédnout si jejich prezentace.
Přinášíme vám záznam z diskusního semináře na téma Musí být pod lampou opravdu největší tma? aneb Příčiny, dopady a možné regulace světelného znečištění
který se konal v úterý 2. dubna 2019 od 16 do 19 hodin, Praha 1, Novotného lávka 5, budova ČSVTS, místnost nejspíše č. 319
Veřejné prohlášení Klimatické koalice a Zeleného kruhu a jejich členů a podporovatelů. (STUŽ je přímým signatářem tohoto prohlášení nevládních organizací)
Klimatická koalice (platforma rozvojových a ekologických organizací zabývajících se změnou klimatu) a Zelený kruh (asociace ekologických organizací) velmi vítají, že se studentky a studenti českých středních škol připojují ke globálním akcím mladých lidí a první studentskou stávkou za klima budou tento pátek (15. března) naléhat na řešení nejzávažnějšího globálního problému současnosti.
Většina obyvatel České republiky považuje v dnešních dnech sucho za největší ohrožení do budoucna[1]. Zemědělská půda, významná součást kulturní krajiny v České republice hraje zcela zásadní roli nejen jako prostředek pro výrobu potravin a dalších ekosystémových služeb, ale je i rozhodujícím prvkem pro snižování dopadů dlouhodobého sucha, které Českou republiku ohrožuje a velmi pravděpodobně ohrožovat bude i v budoucích letech.
Beseda k ke strategickému rámci ČR2030 byla určitě zajímavá, s intenzivní diskusí a mnoha úkoly, které bychom měli všichni udělat. Byli jsme rádi, že přišlo mnoho nových posluchačů a zájemců o problematiku.
Jako každoročně, i za rok 2018 jsme vydali tištěný Zpravodaj, který slouží též jako pozvánka na naše valné shromáždění. Ve Zpravodaji najdete některé materiály, které jinde nevyšly. Již nyní si jej můžete stáhnout kliknutím na obrázek či na odkaz níže a číst jeho elektronickou verzi, na besedě bude pro členy dostupná i tištěná podoba.
Beseda k ochrěně půdy byla, jako obvykle velmi zajímavá a byla tentokrát tak hojně navštívena, že na některé ani nezbyla místa k sezení, za což se omlouváme.
Po rozkliknutí najdete odkaz na videa, které jsme rozdělili na několik částí, prezentace těch panelistů, kteří ji měli a některé zajímavé odkazy.
Přepis vystoupení Grety Thunberg před plénem COP 24 si můžete poslechnout zde. Připravili jsme překlad jejích vystoupení:
Jmenuji se Greta Thunberg, je mi 15 let a jsem ze Švédska. Nyní budu mluvit jménem Klimatické spravedlnosti.
Věc: Připomínky k záměru MZP471: Pokračování hornické činnosti – I. etapa Doly Bílina 2019 – 2035 v rámci procesu EIA
Ministerstvo životního prostředí ČR zveřejnilo 25. 10. 2018 v informačním systému EIA doplněnou a upravenou dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí pro těžební záměr Pokračování hornické činnosti – I. etapa – Doly Bílina 2019 – 2035.
Prostým porovnáním zákresů hranic tzv. „územních ekologických limitů těžby“ dle usnesení vlády ČR č. 444/1991 pro velkolom Bílina s hranicí těžby a ukládání skrývkového materiálu dle tohoto záměru se lze přesvědčit, že nově navržený zábor tyto hranice daleko překračuje. Překračuje i hranice již posunutých limitů těžby, stanovených usnesením vlády č. 1176/2008. Přitom už toto usnesení tehdy vláda přijala na základě těžařem zmanipulovaných údajů o disponibilních zásobách. Schválený Plán otvírky a přípravy k dobývání do roku 2030 však alespoň tyto limity respektoval. Nově posuzovaný záměr se však zaštiťuje ještě dalším usnesením vlády č. 827/2015, které bylo přijato v tichosti bez větší odezvy, otevírá však prostor pro zásah do přírody, krajiny, osídlení i lidského zdraví ještě daleko horší. Nově stanoví územní, nyní však již zjevně „neekologické“ limity, které posunuje ještě mnohem dál na západ: přes katastr bývalých Libkovic až na 500 m k Mariánským Radčicím a po jejich jižní straně přes nádrž (odkaliště) Vlasta až do katastrů bývalých obcí Konobrže a Růžodol a až k východním břehům nového (prý v budoucnu „rekreačního“!) jezera Most, tvořeného převážně vodní rekultivací v prostoru bývalého lomu Most - Kopisty. Tím ovšem tento nově stanovený územní limit zcela popírá původní logický záměr limitů z roku 1991, totiž ponechat mezi velkolomem Bílina na východě, a novým jezerem Most, Litvínovem, Loukou u Litvínova, Mariánskými Radčicemi a Lomem na západě, alespoň minimální pruh, most neporušeného území mezi Krušnými horami a Českým středohořím, kde by bylo pro budoucnost zachováno jak původní geologické souvrství, včetně uhlí, podložních i nadložních vrstev s případnými archeologickými památkami, ale i původní krajina, biota, prvky územního systému ekologické stability, vodní režim, zbytky osídlení, dopravní i technické infrastruktury.
Ministerstvo životního prostředí ČR zveřejnilo 25. 10. 2018 v informačním systému EIA po předešlém vrácení již doplněnou a upravenou dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí pro těžební záměr Pokračování hornické činnosti – I. etapa – Doly Bílina 2019 – 2035. Dotčené správní úřady, samosprávné orgány a veřejnost mají možnost podat svá stanoviska a vyjádření do 30 dnů.
Na počátku října byla v Jižní Koreji zveřejněna přelomová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o udržení globálního oteplení v limitu 1,5 °C. Ukazuje dramatické rozdíly v dopadech na lidskou společnost, ekonomiku a životní prostředí mezi variantami zvýšení globální teploty o 1,5 °C a o 2 °C. Scénáře obsažené ve zprávě ukazují, že podmínkou zastavení oteplování na 1,5 °C je razantní snížení emisí od roku 2020 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Období mezi lety 2020 a 2030 má být zásadní a ukáže, zda jsme schopni dopady změny klimatu alespoň omezit.
O obsahu zprávy si můžete pročíst informační leták, který připravilo CDE a najdete ho zde, případně si můžete v originále přečíst celu zprávu, kterou najdete zde.
Tématu globálního oteplování bude věnována také naše prosincová beseda, která proběhne v tradičním termínu první úterý v měsíci, tedy 4. prosince od 16 hodin v Klubu techniků na Novotnéh lávce v Praze.
V nakladatelství Karolinum právě vyšla nová kniha – učebnice – našeho člena prof. Bedřicha Moldana
Učebnice Civilizace na planetě Zemi Bedřicha Moldana je primárně určena studentům gymnázií, ale může sloužit i při výuce na dalších typech středních škol. Obsahově přímo navazuje na témata Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia zvláště vzdělávací oblasti Člověk a příroda, Člověk a společnost) a přispívá k prohloubení průřezových témat, jako jsou Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. MŠMT schválilo knihu v roce 2018 k zařazení do seznamu učebnic pro střední vzdělávání pro vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a společnost s dobou platnosti 6 let.
Máte-li zájem o ukázku textu, kontaktujte prosím: Eliška Pábl Kaplanová, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Naše členka Martina Pásková je spolu s Josefem Zelenkou autorkou nové knihy: Společensky odpovědný cestovní ruch. Je to Monografické zpracování současného stavu poznání problematiky společenské odpovědnosti v cestovním ruchu s původními poznatky autorů. Poukazuje na mezioborové propojení poznatků o společenské odpovědnosti v cestovním ruchu s důrazem na aplikaci znalostí z ekonomie, environmentalistiky, sociologie, psychologie, marketingu a managementu. Popsány jsou přístupy a metody vedoucí k odpovědné realizaci cestovního ruchu a uvedeny ilustrativní případové studie, příklady dobré praxe a analýza vybraných udržitelných forem cestovního ruchu (dobrovolnický cestovní ruch, ekoturismus, geoturismus aj.), které předpokládají přijetí určité minimální míry odpovědnosti na straně nabídky i poptávky cestovního ruchu.
STUŽ ČR a STUŽ SR zorganizovaly ve dnech 7. až 9. září 2018 v obci Bobrovec v Západních Tatrách již své 24. setkání u příležitosti Memoriálu Josefa a Petry Vavrouškových. Hlavním letošním tématem tohoto setkání bylo sté výročí vzniku společného státu a spolupráce obou zemí při ochraně přírody a krajiny. Z tohoto semináře je k dispozici filmový záznam, prezentace jednotlivých panelistů a také fotodokumentace.
Tisková zpráva Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ/ČR ) a Spoločnosti pre trvalo udržateľný život (STUŽ SR) ze dne 12. 9. 2018
Naše společnosti zorganizovaly ve dnech 7. až 9. září 2018 v obci Bobrovec v Západních Tatrách již své 24. setkání u příležitosti Memoriálu Josefa a Petry Vavrouškových.
V roce 2018 si připomínáme 50. výročí začátku sovětské okupace Československa. Vedle škod hospodářských, humanitárních a morálních, kterým je většinou věnována pozornost, však zde byly a většinou stále přetrvávají i škody na životním prostředí. Jedním z těch, kdo v obtížných jednáních o odchodu sovětských vojsk prosazoval průzkum, vyčíslení a nápravu ekologických škod, byl tehdejší ministr-předseda Federálního výboru životního prostředí Ing. Josef Vavroušek, CSc. který tehdy dosáhl i zřízení Úřadu pro řešení důsledků pobytu sovětských vojsk. Josef Vavroušek později, v r. 1995 zahynul se svoji dcerou pod lavinou v Západních Tatrách, úřad byl zrušen a agenda převedena na ministerstva životního prostředí a obrany, kde postupně sanační práce ztrácely prioritu.
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný videozáznam
V rámci tradičních setkání - Memoriálu Josefa a Petry Vavrouškových proběhne také letos mezinárodní seminář v Bobrovci - přinášíme jeho program
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný zvukový záznam a prezentace panelistů
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů
Přání či potřeba být na dvou místech současně jsou asi odvěké. V moderní době, v éře zrychlujícího se životního stylu a přehršle nabídek nejrůznějších aktivit, tento fenomén nabývá na významu. Příroda nás však touto schopností (jistě moudře) nevybavila. Aktuálně si to uvědomili i někteří účastníci přírodovědné exkurze Odpoledne v hradecké přírodě pořádané východočeskou STUŽkou v symbióze s přírodovědným oddělením Muzea východních Čech. Termín konání této tradiční akce totiž právě kolidoval s vrcholícím turnajem mistrovství světa v hokeji, konkrétně se čtvrtfinálovým utkáním mezi nabušenými týmy ČR a USA, které bez milosti rozhodovalo o postupu mezi nejlepší čtyři mančafty planety, ba možná celého univerza.
V sobotu 19. 5. se na pražském Vyšehradě konal jubilejní 10. ročník výstavy a společenské akce "Má vlast cestami proměn", pořádaný Asociací Entente Florale CZ - Souznění, z. s., tentokrát ve stylu První republiky, kterou reprezentovaly nejen některé obnovené vily, ale hlavně oblečení pořadatelů i mnohých návštěvníků. Na panelech v plenéru mohli návštěvníci shlédnout 121 prezentovaných proměn staveb, prostorů, památek, nádraží, účelů využití, krajinných úprav a dalších veřejně prospěšných akcí ze všech krajů ČR, kterými se kraje, města a obce jednak hlásí k historickému odkazu předků, ale také zlepšují životní podmínky současných obyvatel a návštěvníků.
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů
V sobotu 28. dubna proběhla exkurze STUŽ do CHKO České středohoří. Měli jsme možnost na vlastní oči vidět, jaké úsilí dá náprava škod, které v krajině kolem Milešovky způsobil socialistický způsob hospodaření, ale i to, že do takto zdevastované krajiny lze postupně navracet původní druhovou skladbu a hospodařit v ní udržitelně. To vše s výkladem místního usedlíka a realizátora těchto hlubokých proměn krajiny - lesníka a soukromého zemědělce Daniela Pitka, nositele Ceny Josefa Vavrouška za rok 2016.
Je to letos už 20 let, co se přestal těžit čedič na kopci, který je nejen významnou krajinnou dominantou, ale také vzácnou přírodovědnou lokalitou, kde se vyskytují i kriticky ohrožené druhy živočichů, jako je třeba orel mořský, skokan ostronosý, vrápenec malý, netopýr brvitý a další. K tomu desítky druhů silně ohrožených či „jen“ ohrožených.
Okolní obce a občanská sdružení, mezi nimi i Českolipská regionální pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), celou tu dobu vzdorují snahám různých zájemců o obnovení těžby na Tlustci. Nejnověji se o to snaží firma Kamenolom Brniště, která vznikla z pražské firmy Chlup s.r. o. a která do regionu přišla v roce 2011.
Patnáctý duben byla neděle a řada přátel přírody nemohla dospat. Nebylo tomu však proto, že by je trápila odpověď na otázku, zda Andrej Babiš sestaví v pondělí novou vládu a zda pro ni získá dostatečnou parlamentní podporu, ale proto, že je čekala přírodovědná exkurze s východočeskou STUŽkou do NPR Libický luh. A navíc napětí stupňovala nejistota ohledně zdejší dominantní kytičky dymnivky duté, konkrétně ohledně toho, zda-li se nám odhalí v celé své rozkvetlé kráse a početné hojnosti, nebo zůstane ještě přikrčená mezi loňským křupavým listím, kteréžto celý tento největší český lužní les ráčilo během zimy přikrýti.
Z besedy vám nabízíme část nesestřihaného filmového záznamu (zbytek není, bohužel z technických důvodů dostupný), prezentace panelistů a také pár fotek
Jihočeská regionální pobočka STUŽ se sídlem v Táboře vznikla v únoru 2001. U jejího zrodu stáli iniciátoři a organizátoři místního referenda o silnici před táborskou botanickou zahradu Jana Rinkeová, František Korbel, Miloš Tuháček, Jiří Loskot a další.
V tomto referendu se 80% zúčastněných voličů vyslovilo proti postavení nové silniční komunikace.
V průběhu své již sedmnáctileté historie realizovala pobočka zejm. tyto projekty a aktivity:
Výroční schůze členů Východočeské pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život se koná
ve středu 28. února 2018
v prostorách Alternativního klubu bajkazyl, Gayerova kasárna, hned vedle třídy ČSA, Hradec Králové, a to
od 16:30 hodin.
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný filmový záznam, prezentace panelistů a některé další materiály
V Bratislavě si ochranáři a historici i další aktéři a badatelé připomenuli třicáté výročí vzniku publikace Bratislava nahlas, kterou Václav Havel nazval slovenskou Chartou 771)
Uskutečnily se dvě akce: nejprve 24. října 2017 konference Bratislava/nahlas: Ochranářské hnutí v zápase s komunistickým režimem, organizovaná Ústavem paměti národa ve spolupráci s Konrad Adenauer Stiftung a magistrátem Bratislavy v historické Zrkadlové sieni Primaciálneho paláca v Bratislavě (místě podpisu prešpurského/bratislavského míru mezi Napoleonem a Františkem I po bitvě u Slavkova), 26. října pak vzpomínkové setkání autorů a ochranářů v Pálffyho paláci, které organizovali Maňo Huba a Juraj Flámik – v době vydání Bratislavy nahlas vydavatelé - neboť publikace vyšla jako příloha k zápisu ze společné členské schůze základních organizací Slovenského zväzu č. 6 a 13 a oni byli tehdy předsedy těch organizací.
Náš člen doc. Pavel Nováček nám ve svém článku vysvětluje, jak je to s Římským klubem, který se stal součástí některých konspiračních teorii v předvolebních bojích (a v rámci toho byla někdy zmiňována i STUŽ) a také se vyjadřuje k migračním problémům a zavádějící kampani jednoho z prezidentských kandidátů.
Už více než rok slouží cestujícím v České Lípě nové, moderní vlakové nádraží. V návaznosti na to nechala místní radnice zpracovat územní studii úprav takzvaného přednádraží.
Jedním z návrhů v ní je i přesun řady autobusových stání ze současného, několik set metrů vzdáleného autobusového nádraží přímo před výpravní budovu Českých drah. To je jistě vítané, protože to cestujícím ulehčí přestup z vlaků na autobusy a obráceně.
Podpora železniční dopravy se ukazuje ve světle řešení problémů, spojených s globální změnou klimatu jako jeden z velmi účinných nástrojů snižování emisí skleníkových plynů a dalších škodlivin, zároveň přitom vede k zvyšování bezpečnosti, menšímu záboru krajiny a k dalším příznivým faktorům. Kolejová doprava je, již z fyzikální podstaty výrazně energeticky účinnější, dlouhodobé statistiky ukazují také na výrazně vyšší bezpečnost tohoto druhu dopravy proti dopravě silniční.
V České republice byly v minulých desetiletích daleko vyšší investiční i provozní prostředky vynaloženy na rozvoj dálniční a silniční sítě, neudržitelně narostl počet silničních vozidel a zátěž dálniční, silniční i uliční sítě měst. Přes naše území v srdci Evropy jezdí denně tisíce kamionů tranzitní dálkové dopravy, která by z velké části mohla a měla využít železnici, prostorová uspořádání měst se namísto potřeb v nich žijících lidí přizpůsobovala a dodnes přizpůsobuje enormním nárokům individuální automobilové dopravy, se všemi negativními důsledky na obyvatelnost měst a obcí, na jejich životní prostředí a zdraví obyvatel.
Dne 1. ledna 2018 udělil prezident Slovenské republiky Andrej Kiska státní vyznamenání - Řád Ľudovíta Štůra I. třídy - spoluzakladateli STUŽ, dlouholetému předsedovi Slovenské STUŽ a členu čestného předsednictva naší STUŽ prof. Mikuláš Hubovi. Aktivity v rámci STUŽ byly přímo zmíněny při udílení státní ceny. Moc gratulujeme.
Při stejné příležitosti dostal státní vyznamenání také další ekolog Juraj Flámik, ale také spolupracovnice slovenské STUŽ Zuzana Kronerová, náš spolupracovník a účastník našich besed Fedor Gál, Marta Kubišová, Petr Pithart a další významné osobnosti.
Na margo oceněných prezident Kiska vysvětlil: "Slovensko si môže vďaka nim pripomenúť, "že aj v najhorších, najsmutnejších časoch našej modernej histórie sa našli hrdinovia s odvahou čeliť zlu, ľudia schopní konať dobro a nezištne pomáhať". Přehled všech vyznamenaných si můžete prohlédnout zde.
Můžeme jen doufat, že také v Česku se dočkáme vyznamenávání skutečně významných osobností.
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný filmový záznam, prezentace panelistů a některé další materiály
