Společnost pro trvale udržitelný život a Dům ochránců přírody v Praze-ZO ČSOP uspořádaly 17. června 2025 hybridní diskusní seminář zaměřený na nedávno vládou schválenou Chráněnou krajinnou oblast Soutok. Ta představuje významný krok v ochraně nejrozsáhlejších lužních lesů České republiky, které jsou někdy označovány jako „Moravská Amazonie“. Po více než sedmdesáti letech ochranářských snah vstupuje vládní nařízení již brzy, 1. července 2025 v platnost.
Seminář se zaměřil na historii ochrany unikátních dolnomoravských luhů, na nesnadný proces vyhlašování CHKO a na péči o toto území. A to jak z hlediska státní správy, tak i nevládních organizací, které vznik CHKO výrazně podporovaly.
U příležitosti 80. výročí vzniku Organizace spojených národů a v předvečer Světového dne životního prostředí uspořádaly Informační centrum OSN v Praze, Ministerstvo životního prostředí ČR a Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) speciální promítání nezávislého dokumentárního filmu The Agreement (Dohoda), po němž následovala odborná diskuse o současných výzvách udržitelného rozvoje.
Akce se konala v úterý 3. června 2025 od 16 hodin v pražském kině Edison Filmhub a přilákala zástupce odborné veřejnosti, neziskového sektoru i studenty. Promítaný dokument režiséra Raeshema Nijhona zachycuje složitá vyjednávání reprezentantů 193 států a proces přijetí Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) v rámci OSN. Film měl premiéru během Summitu SDGs v New Yorku v roce 2023.
Aktuálnímu problému dezinformací se věnoval hybridní diskusní seminář pořádaný Centrem pro otázky životního prostředí UK ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze a Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ). Uskutečnil se v úterý 6. května 2025 v pražském IC OSN.
Zneužití informací či jejich náhrada dezinformacemi je současnou hrozbou pro demokracii, ohrožuje instituce státu a práva, narušuje zapojení veřejnosti a také autoritu vědy. Dezinformace dle definice slouží propagandě, jsou šířeny za účelem klamání lidí. Lež ovšem nesporně přináší výhody a pravda dnes ztrácí na popularitě. V informačně přebujelém prostředí je také stále těžší se nad skutečnostmi kriticky zamýšlet. Přesto je otázkou, proč se část lidí nechává klamat docela ochotně? Jak pěstovat obranné mechanismy proti dezinformacím – v sousedství velmoci založené na propagandě žijeme už více než 100 let a do budoucna se to nezlepší? Tyto a další otázky diskutovali zvaní hosté: biochemik, profesor Jan Konvalinka, sociolog Vojtěch Pecka, pedagog a publicista Bohumil Kartous, bezpečnostní analytička Kristína Šefčíková a zástupce organizace Fakta o klimatu Michal Berg. K jednoznačnému závěru diskutující nedošli: žijeme v období velkých změn informačního prostředí, jež souvisejí s nástupem internetu, a jejich důsledky zatím ani neumíme dohlédnout. Jsme v situaci, kdy se každý může „svobodně“ vyjádřit a být slyšen ostatními, a této svobodě se meze zatím téměř nekladou. Co tedy s tím – budou vyvinuty nějaké regulační mechanismy podobné například editorským postupům uplatňovaným v tištěných médiích, nebo se najde jiná cesta, jak informační prostředí kultivovat?
Regulace podmínek pro prodej a odpalování zábavní pyrotechniky jsou dle ministra Petra Hladíka v České republice nejslabší z okolních zemí. Řada občanů těchto zemí, kteří u zábavní pyrotechniku u nich zakázanou koupili, to odnesli zraněním. Odpalování pyrotechniky doprovází hluk až 130 dB, který působí stres pro seniory, děti a handicapované lidi i zvířata a znečišťuje ovzduší toxickými látkami. Nyní se může odpalovat vedle domů pro seniory, ústavů pro handicapované i zoo, pokud to nezakáže obec. Již od července loňského roku leží v Poslanecké sněmovně návrh novely zákona, která zpřísňuje požadavky. Zatím nebyla projednána ani v 1. čtení. Pokud nebude schválena Poslaneckou sněmovnou do voleb, tak se její schválení z procesních důvodů odkládá o 2 roky.
V nezvyklém jarním termínu se 30 let a 10 dnů od tragické smrti pod lavinou v dolině Parichvost v Západních Tatrách konal již 31. Memoriál Josefa a Petry Vavrouškových. Slovenští přátelé ze Společnosti pro trvale udržitelný život připravili účastníkům přebohatý program a věnovali jim spoustu péče po celé tři dny. Jediné, co nemohli ovlivnit, bylo počasí. Od pátku do nedělního rána vytrvale pršelo. Během nedělního dopoledne sice pršet přestalo, ale v Bílých Karpatech na Velké Javorině pro změnu padla neproniknutelná mlha. „Poručíme větru dešti…“ se tedy opravdu nekonalo. Část programu naštěstí proběhla v interiérech, takže se účastníci průběžně sušili a nepřízeň počasí nesli statečně.
Na základě návrhu Koncepce reformy MA21 (ke dni 2. 3. 2025) a diskusního hybridního semináře, uskutečněného dne 4.března 2025 naší Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze (záznam semináře je na odkazu https://bit.ly/stuz2503tz ), uplatňujeme tyto připomínky a doporučení:
Jak dál s MA 21 v České republice? Taková byla hlavní otázka a název hybridního diskuzního semináře pořádaného Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý 4. března 2025 v pražském Informační centru OSN. Navazoval na obdobný seminář z 6. 2. 2024, který reagoval na tehdejší pozastavení podpory MA 21 ze strany MŽP. Ministerstvo tehdy přislíbilo vytvoření nové koncepce MA 21. A skutečně, v den konání tohoto semináře ji představilo zástupcům příslušných municipalit.Doplňme ještě, že Místní Agendy 21 jsou důležitým nástrojem pro udržitelný rozvoj, který je zakotven v Agendě 21 přijaté na Summitu Země v roce 1992, jakož i v tuzemských strategických dokumentech, včetně Aktualizovaného strategického rámce Česká republika 2030 s výhledem do roku 2050.
Tomuto aktuálnímu tématu se věnoval on line diskuzní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý 4. února 2025. O tom, že Slovenská republika zažívá v této době politické a společenské změny obecně hodnocené jako ústup od demokratických principů, je známo. Tento proces se netýká jen boje mezi vládní koalicí a opozicí, ale s překvapující prudkostí a intenzitou destruuje i další oblasti, jako jsou mezinárodní vztahy, oblast práva a kultury. A co se děje ve sféře životního prostředí a ochrany přírody a v rezortu MŽP? Odpovědi přinesli na seminář ti nejzasvěcenější. A neposlouchali se zdaleka snadno. Jsou svědectvím o rozvratu demokratické společnosti, který nemá za poslední desetiletí obdoby.
COP16: Světová konference stran Úmluvy OSN o biodiverzitě aneb Co se podařilo a co nepodařilo dojednat?
Biodiverzitě, jednomu z pilířů fungování ekosystému naší planety, se věnoval diskusní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý 7. ledna 2025 v prostorách Informačního centra OSN v Praze, v Železná ulici. Konkrétně Mezinárodní úmluvě OSN o biologické rozmanitosti, původně sjednané již v roce 1992 v keňském Nairobi a přijaté na památném Summitu Země. Na předchozím jednání COP15 v roce 2022 v Montrealu bylo dosaženo přelomové dohody o Globálním rámci biologické rozmanitosti, který vytyčuje cestu lidstva k soužití v souladu s přírodou. Tehdy k dojednání dohody podstatně napomohl český vyjednávací tým, který vedl celou delegaci EU. A jak dopadlo poslední jednání konané v kolumbijském Cali na přelomu října a listopadu? A jak pokročila jednání Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti a Nagojského protokolu o přístup ke genetickým zdrojům? – Otázky pro zasvěcené panelisty a odpovědi pro ty, kterým osud naší planety není lhostejný.
Záznamy z besedy najdete na konci článku.
Po prostudování odborných podkladů i argumentů, které na téma zálohového systému na ná-pojové obaly zazněly na námi pořádané besedě v listopadu 2024, jednoznačně podporujeme zavedení zálohového systému na nápojové obaly v České republice, a to především z následujících důvodů:
1) Zatímco zkušenosti z okolních států ukazují, že díky zálohovému systému lze bez pro-blémů požadavky nové legislativy EU splnit, žádný jiný alternativní systém, který by byl schopen naplnit vysoké požadavky na sběr a recyklaci, nikdo z oponentů zálohové-ho systému nepředstavil.
Debata, uspořádaná ve spolupráci STUŽ, COŽP UK, Klimatické koalice a IC OSN probíhala formou dialogu mezi přímými účastníky klimatického summitu COP29 v Baku. Škoda byla, že se z pracovních důvodů nekonec omluvila paní místopředsedkyně senátu dr. Jitka Seitlová. Jako tradičně máme z besedy videozánam a kromě toho přikládáme odkazy na některé důležité materiály, související s konferencí COP29.
Další materiály
- Factsheet: Baku-Belém-(Business as usual?)–Budoucnost
- Matěj Moravanský: I klimatický summit v Baku skončil ostudně. Spoléhat na diplomacii OSN nestačí
- Matěj Pomahač: Premiér Fiala nechápe, že klimatická konference není jaderné fórum
- Podrobný rozbor klíčových výsledků COP29 (Carbon Brief – v angličtině)
- Jaký je „nový kolektivní kvantifikovaný cíl“ v oblasti financování klimatu? (Carbon Brief – v angličtině)
Na začátku bylo slovo. Vlastně slova dvě: „Zdravé město“. Představovaly projekt zahrnující principy udržitelného rozvoje města s důrazem na kvalitu životního prostředí. A právě na tomto základě našli společnou řeč ekolog, politik a vizionář Josef Vavroušek a lékař, profesor hygieny Vladimír Srb. Tomuto propojení nahrávala tehdy, psal se rok 1994, i politická atmosféra doby.
Diskuzní seminář s mezinárodní účastípořádanýSpolečností pro trvale udržitelný život (STUŽ)v úterý 12. listopadu 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce na Praze 1 se tentokrát věnoval záměru zálohování nápojových obalů. A to v situaci, kdy vládní návrh nového zákona čeká ještě zřejmě napínavé projednávání v parlamentu. Jaké jsouklady a zápory zálohování? Jaké jsou argumenty zastánců a odpůrců? A co by nová pravidla přinesla občanům a našemu životnímu prostředí? (V závěrečné části článku najdete i odkazy na videozáznamy vystoupení jednotlivých panelistů a na jejich prezentace)
Od začátku roku 2024 používá STUŽ nový účet – jeho číslo je
2502864588 / 2010
a je u FIO banky. Použijte ho, prosím, také k placení příspěvků i všechny ostatní platby.
Pokud jste zaplatili příspěvky na starý účet u Komerční banky nic se neděje – cca do konce listopadu 2024 bude tento účet ještě fungovat.
Diskusní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) se konal v úterý 3. září 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce, Praha 1. Jeho tématem byla reakce sjednocené Evropy na trvající pokles biodiverzity, jednoho ze základních pilířů života na naší planetě, tedy „Nařízení EP a Rady (EU) 2024/1991 o obnově přírody“. Tato legislativa je totiž revoluční v tom, že se netýká jen chráněných území a chráněných druhů, ale i daleko širší doposud nechráněné krajiny. Jejím cílem je obnovení nebo posílení ekosystémových služeb, důležitých, anebo dokonce nezbytných, pro dlouhodobě udržitelné využívání krajiny člověkem, např. schopnosti zadržovat vodu, ochrany půdy před erozí, zajištění opylování a regulace mikroklimatu.
Nařízení stanovuje, že každý členský stát vypracuje svůj vlastní Národní plán obnovy přírody (NPOP). Proto české Ministerstvo životního prostředí (MŽP), a to již v předstihu, sestavilo příslušné pracovní skupiny. Co všechno bude příprava NPOP obsahovat bylo obsahem semináře. V jeho rámci vystoupili jak zástupci ministerstev, tak dalších zainteresovaných organizací.
Komunitní energetika aneb ledy se pohnuly – diskuzní seminář, který pořádala Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) se konal v úterý 4. června 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce v Praze reagoval na praktický dopad novely energetického zákona, tzv. Lex OZE II, který umožňuje vznik energetických společenství, tedy platformy pro společnou výrobu, spravování a sdílení energií, hlavně z obnovitelných zdrojů. Jak se tato nová situace projevila v Praze a jak na Moravě? A jaká je situace v Evropě? To byly aktuální témata pro pozvané odborníky.
Členské státy EU, které nepodporují zákon o obnově přírody, jsou v rozporu s veřejným míněním. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění provedeného v Nizozemsku, Finsku, Maďarsku, Itálii, Polsku a Švédsku, který ukázal, že tři ze čtyř občanů legislativu podporují, zatímco tlak na členské státy, aby dlouho očekávaný zákon přijaly, sílí.
Zákon o obnově přírody, který je reakcí EU na vzájemně propojenou krizi klimatu a biologické rozmanitosti, je od března v patové situaci, kdy po maďarském obratu na poslední chvíli ztratil potřebnou většinu členských států (viz https://www.wwf.eu/wwf_news/media_centre/?13272441/Member-States-betray-deal-on-Nature-Restoration-Law-following-Hungarys-U-turn ). Nyní nový průzkum - který provedla společnost Savanta s 6190 respondenty v šesti členských státech - ukazuje, že většina lidí v zemích, které zákon nepodporují, se domnívá, že úbytek přírody a biologické rozmanitosti bude mít dlouhodobé negativní dopady na lidi, zemědělství a hospodářství a že je třeba jej urychleně řešit obnovou ekosystémů.
se konala v úterý 21. května 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce v Praze a na její organizaci se podílela Společností pro trvale udržitelný život, Zelený kruh a Klimatická koalice.
Na rozdíl od tradičních předvolebních besed, tedy seznámení voličů s kandidáty, připomenula i opomíjený fakt, že evropští poslanci rozhodují přibližně o 80 procentech environmentální legislativy následně přijaté v ČR. A jedná se o záležitosti, které se dotýkají každého z nás, jako je čistota ovzduší, zdravé potraviny, ale také druhová rozmanitost přírody a úspěšné zvládnutí civilizačních krizí, včetně výzvy spojené s globálním oteplováním. Ano, na úrovni Evropského parlamentu jde o naši budoucnost.
Diskuzní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) se konal v úterý 2.dubna 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce, Praha 1 a jeho záměrem bylo především ukázat na příkladech z praxe možnosti obcí aktivně reagovat na stále naléhavější výzvu, kterou pokračující a prohlubující se klimatická krize představuje. Tedy nečekat na instrukce z ministerstev, nespoléhat jen na nadřízené orgány, a zároveň vědět o zkušenostech jiných a využívat toho, co se jinde osvědčilo.
Diskuzní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) a Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy se konal v úterý 5. března 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce, Praha 1 a jeho tématem byly nové trendy v udržitelné výrobě a spotřebě a to, jak se promítají do české legislativy, do praxe firem a do informačního prostředí, včetně vzdělávání.
Jsou na tyto změny příslušní aktéři připravení? A co spotřebitelé? Dokáží využít nové možnosti k odpovědnému rozhodování ve prospěch této planety a jejich obyvatel? Koneckonců nejde tu o nic menšího než o vykročení z našich zvyklostí a o proměnu životního stylu.
Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR,
Hnutí DUHA, STUŽ a WWF
Evropský parlament dnes pohodlnou většinou schválil definitivní podobu Nařízení o
obnově přírody (Nature Restoration Law). Právní normu ještě musí schválit členské
státy, to se však již považuje spíše za formalitu. Příprava plánů, které mají zajistit
obnovu významných ekosystémů včetně řek, lesů, zeleně ve městech a zemědělské
krajiny, se tak v členských zemích může rozběhnout naplno.
Praha, 8. února 2024
Celosvětová iniciativa Místní agendy 21 (MA21)pozn.1, která je jedním z velmi dobrých nástrojů udržitelného rozvoje obcí a například ve skandinávských zemích zahrnuje všechny obce, byla vČeskuzcela chaoticky narušena v rámci úsporných opatření Ministerstva životního prostředí, jak jasně ukázali panelisté semináře STUŽ s názvem „Pozastavení Místní agendy 21“, který proběhl 7. února.pozn.2 Vpanelu semináře vystoupili zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra, Národní sítě zdravých měst, Národní sítě místních akčních skupin, Svazu měst a obcí České republiky, obcí zapojených do MA21 a další odborníci.
Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR, Hnutí Duha, STUŽ a WWF.
V Praze dne 29. 11. 2023 Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu dnes schválil konečné znění zákona o obnově přírody. Byl to předposlední krok nutný ke schválení tohoto zákona, o kterém by měl Evropský parlament definitivně hlasovat koncem února 2024.
Nařízení na obnovu přírody je klíčová právní norma, která má Evropské unii pomoci naplnit závazky vyplývající z mezinárodních dohod o ochraně biodiverzity a klimatu. Obsahuje cíle pro zlepšení stavu řek a potoků, lesů i zemědělské krajiny – ekosystémů, které nejen zaručují pestrou a bohatou krajinu, ale jsou i klíčové pro adaptaci i zmírňování klimatické změny.
Diskuzní seminář STUŽ hostilo v úterý 7. listopadu 2023 Informační centrum OSN v Praze. Seminář na aktuální téma předznamenávaly otázky jako:
Jaká je situace s rozvojovou pomocí, kterou Česko a Evropská unie nabízí rozvojovým zemím? Jsou tyto nemalé peníze využívány správně? Nezhoršují stav životního prostředí v těchto zemích?
Česká republika je jednou z největších historických znečišťovatelů ovzduší...
