Společnost pro trvale udržitelný život

Tým Martina Bursíka nám představil velmi ambiciózní Klimatický plán Prahy s cílem snížit emise CO2, k nimž dochází v souvislosti s užitím energie v hranicích města, o 45 % do r. 2030. Na webináři  bylo představeno i mnoho zajímavých aktivit v rámci naplňování tohoto plánu. Jak v oblasti udržitelné energetiky a budov, udržitelné mobility, tak i v oblasti cirkulární ekonomiky a taktéž i adaptačních opatření.

Záznam z besedy si můžete poslechnout zde. Záznam jsme tentokrát nedělili  na jednotlivá vystoupení s ohledem na charakter celého semináře.

• Prezentace ze semináře

Odkazy související se seminářem:

• Klimatický plán: https://klima.praha.eu/
• Pražské společenství obnovitelné energie: https://www.pripojdum.cz/ 

Kontakty: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Dne 17. listopadu 2021 vyšel na webu Carbon Brief zásadní analytický text k výsledkům COP 26 v Glasgow pro potraviny, lesy, využití půdy a přírodu. Text pro vás Pavel Šremer přeložil do češtiny. Překlad je udělaný narychlo pomocí překladače Deeply, omluvte, prosím, případné nedostatky. 

Přeložený článek si stáhněte zde.

Náš prosincový webinář s plným názvem Světový summit o klimatu v Glasgow COP26 aneb budou mít naše děti a vnoučata kde žít? byl obsazen opravdu zajímavými panelisty a také perfektně moderován Markétou Boubínovou. S ohledem na to, že se jednalo opravdu o diskusi, ve které se moderátorka postupně ptala panelistů na mnoho otázek, tak také záznam je vcelku, bez rozdělení na menší části.

Najdete ho zde.

V roce 2021 se nevládní organizace zapojily se svými podněty do Konference o budoucnosti Evropy, zvláště pak do její vícejazyčné digitální platformy. V České republice koordinuje nevládní, občanskou část příspěvků Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení ČR (EAPN ČR, z.s.). Koordinátorem pracovní skupiny pro životní prostředí a klima se stal předseda STUŽe Jiří Dlouhý z Centra pro otázky životního prostředí UK.

Společné stanovisko STUŽ a Východočeské pobočky STUŽ

V našem stanovisku upozorňujeme na ohrožení relativně harmonického vývoje těchto sídel zahuš-ťováním zástavby, poškozením krajinného rázu, cenné přírody a charakteru osídlení v necitlivém procesu ekonomického a sociálního rozvoje obcí. Zároveň vyjadřujeme znepokojení nad nedosta-tečně chráněnými veřejnými zájmy v konfrontaci se zájmy soukromými a skupinovými ze strany dotčených správních úřadů, včetně orgánů ochrany přírody.
V konkrétním případě územního plánu obce Bartošovice pak požadujeme připravit upravené za-dání. Dle jeho projednání pak přepracovat územní plán, včetně Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a to s řádným projednáním a odborným posouzením námitek na právech dotčených vlastníků i veřejnosti týkajících se ochrany památek, přírody a krajinného rázu. A u konceptu předložit i návrh alternativ.

Dvě třetiny obyvatel této planety budou v roce 2050 žít ve městech. Jak dosáhnout toho, aby zůstala nadále příjemným prostředím a fungovala i lidská společenství? Aby se nerozmáhala gentrifikace, zahlcení dopravou, nesnižovala se kvalita životního prostředí nebo nedocházelo k rozmachu satelitů? Možnosti nabízí známý americký biolog a guru regenerativního přístupu k přírodě i městskému prostředí Toby Hemenway ve své zásadní knize Ekosystémy měst budoucnosti. Nově ji vydalo eko-nakladatelství Walden Press.

Toby Hemenway do povědomí českého publika pronikl svou knihou Zahrada Gaii. Také díky ní se spolu se zmíněným pojmem regenerace i v našich podmínkách začal skloňovat termín permakultura. Jde o aplikovanou ekologii: design, který využívá zákonitosti fungování přírodních ekosystémů. Ve svém posledním díle Ekosystémy měst budoucnosti Hemenway soustředí pozornost na města a život v nich. Vyvrací tím rozšířený mýtus, že regenerativní přístup permakultury lze využít jen na zahradách nebo farmách.

Již máme k dispozici záznam z velmi zajímavého semináře/webináře, který se konal v rámci našich pravidelných seminářů dne 2. listopadu 2021 od 16 hod. fyzicky na Novotného lávce a také on-line.

Jako vždy máme pro vás k dispozici jak záznam jednotlivých vystoupení, tak také prezentace panelistů:

Pro zájemce je k dispozici také nesestříhaný záznam celé besedy.

Náš říjnový seminář probíhal v kombinované formě – část panelistů i posluchačů byla přítomna v Klubu techniků na Novotného lávce, část se zúčastnila on-line. K dispozici máme jednotlivá vystoupení včetně následné diskuse a také prezentace těch panelistů, které je měli:

Seminář byl uspořádán ve spolupráci Společnosti pro trvale udržitelný život a Centra pro otázky živontího prostředí UK

Velmi milý pozdrav přišel organizátorům letošního Memoriálu:

Vážení priatelia,

milé české a slovenské ochranárky a ochranári,

rada by som Vás aspoň takto - na diaľku - pozdravila a poďakovala sa Vám.

Zaslúžite si naše uznanie nielen za to, s akou vytrvalosťou poukazujete na dôležitosť ochrany životného prostredia, či ako systematicky navrhujete rôzne trvalo udržateľné alternatívy, ale naše uznanie a vďaku si zaslúžite aj za to, ako dlhodobo a s akým obrovským nasadením udržiavate dobré profesionálne aj medziľudské vzťahy a kontakty - tak medzi Čechmi a Slovákmi - ako aj medzi našimi krajinami. Oboje - ochrana životného prostredia, ale aj udržiavanie priateľských medziľudských a medzištátnych vzťahov - sú dnes mimoriadne dôležité výzvy.

Ďakujem Vám, že udržiavate odkaz Josefa Vavrouška, že pestujete dobré vzťahy a že sa venujete mimoriadne zásadnej a aktuálnej téme: ochrane životného prostredia.

Prajem Vám veľa síl a úspechov!

S pozdravom, Zuzana Čaputová

Náš květnový webinář byl na věnován příkladům dobré praxe klimatických opatření. K dispozici máme jak záznam vystoupení jednotlivých panelistů a panelistek, tak jejich prezentace.

Neupravený záznam ze streamu besedy najdete zde.

Koncem 80.let minulého století jsem pracoval na odboru územního plánování a stavebního řádu Severočeského KNV v Ústí n. L., v jehož systemizaci byla i krajská geoložka RNDr. Mirka Blažková. Byli jsme připomínkovým místem v řízeních o stanovení dobývacích prostorů, plánů otvírky a dobývání a povolování těžeb, vedených Obvodním báňským úřadem v Mostě. Díky tomu jsme sledovali i záměry Velkolomu Čsl. armády v postupu těžby až k výchozu sloje pod hřebenem Krušných hor v prostoru Jezeří a Jánský vrch a průběh střetu tohoto záměru s památkovou ochranou zámku Jezeří. Zatímco krajští památkáři a Ministerstvo kultury byli vrchností donuceni k sejmutí památkové ochrany ze zámku a arboreta pod ním, nevzdaly to občanské spolky.

Náš dubnový webinář byl na téma vzdělávání pro udržitelnou budoucnost. K dispozici máme jak záznam vystoupení jednotlivých panelistek, tak jejich prezentace a záznam závěrečné besedy.

Neupravený záznam ze streamu besedy najdete zde.

Jan Sokol patřil k lidem, kteří výrazně formovali desetiletí naděje. 90. léta se vyznačovala vírou ve vysoké hodnoty, a lidé jako Jan Sokol je stvrzovali svou osobností. Věřili jsme tehdy, že svět lze změnit k lepšímu, a filosofie, etika i „pouhá“ lidskost nám v tom ukazovaly cestu. Byl tu někdo, komu jsme mohli důvěřovat – kdo ctil nejvyšší morální principy, uplatňoval je hlavně na sobě (protože k ostatním byl shovívavý) a snažil se je co nejvíce šířit i předávat všemi prostředky. A přitom byl velmi skromný; viděno dnešníma očima to byla možná chyba, která nás všechny stála kus historie, uvrhla nás zpět do bezčasí předchozích dekád. Rozhodně nás připravila o prezidenta – pokračovatele Václava Havla. Napsala jsem mu tehdy, že na prezidentský úřad je pořád mladý, a tak své naděje prostě odložíme do příště. Jenže žádné příště pro Jana Sokola už nebylo, cesty filosofů do politiky se uzavřely. Od té doby se v ní podstatné otázky (související s přímou odpovědnosti politiků za svěřené záležitosti světa) neřeší.

Nedávno objevili kolegové v archivu České resp. tehdy ještě Československé televize archivní záznam z návštěvy Václava Havla do Severních Čech právě před třiceti lety – záznam si můžete prohlédnout zde.

Na začátku působení Václava Havla se mi ho povedlo přimět k cestě do zamořených Severních Čech prostřednictvím Olgy Havlové, s níž mi schůzku sjednala  Marie Haisová. Přes velké Havlovy poradce Sašu Vondru či Michaela Žantovského to nebylo možné, ty nějaké životní prostředí nezajímalo.

Náš březnový seminář byl, s ohledem na následující valné shromáždění STUŽ o něco kratší – o to však byl zajímavější – oba panelisté Klára Laurenčíková i Vladimír Špidla se v diskusi dotkli mnoha problémů sociálního pilíře udržitelného rozvoje.

Webinář byl, jako vždy, nahráván.

Záznam z něj si můžete prohlédnout zde.