Z besedy vám nabízíme nejen nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů, jejich profily, pár fotek, ale také odkazy na různé zajímavé weby k nastávajícím volbám a odkazy na volební programy jednotlivých zúčastněných politických stran
Slavíkovy ostrovy nejsou pojmenovány podle zpěvem proslavených opeřenců, i když i ti se tu vyskytují. Slavíkovy ostrovy nejsou přírodně extra chráněnou lokalitou, byť se jejich jméno v této souvislosti skloňuje už celá desetiletí. Slavíkovy ostrovy nejsou pro vzdáleně přespolní zřejmě tak lákavé, aby je osobně, například v rámci exkurze Východočeské pobočky STUŽ, navštívili, ačkoliv třeba právě v Praze o nich hodně a rádi hovoří. Slavíkovy ostrovy nejsou sjednocujícím společenským fenoménem, právě naopak. A konečně, Slavíkovy ostrovy nejsou sjednocujícím fenoménem ani uvnitř tábora environmentalistů, soudě alespoň podle diskuze v rámci STUŽ. No řekněte, není už tohle všechno dostatečný důvod k hlubšímu zájmu o tuto lokalitu? Ba přímo k vyhrazení si jednoho odpoledne k jejímu navštívení?
Prchat v horký letní den do lesa či k vodě za stínem a chladem považujeme za rozumné a příjemné. Toť ústup, za který se nestydíme. Právě naopak. Těšíme se na něj po celý rok. A co takhle ochladit se v pekle? Zní to jako protimluv. Nikoliv však v případě pekla s velkým P. Tudíž místa jako stvořeného pro červnovou přírodovědnou exkurzí.
A co že je na zdejší přírodě tak super vzácné? – Jednou větou, příroda si tu excelentně pohrála. Posuďte sami.
Pravda, chybí tu opravdové hory, přesto teplotní rozdíly mezi převýšením pouhých 200 metrů činí až úctyhodných 15 stupňů Celsia. Tohoto jevu pak prospěchářsky využívá fauna a flóra. A to jak ta teplomilná, tak i ta horská. Navíc, Dyje tu tvoří takzvaný ekokoridor, kudy migrují bez ohledu na kvóty od jihovýchodu panonské druhy, od západu zase ty chladnomilné.
Když se řekne strávit odpoledne v hradecké přírodě, mohou být naše představy dosti rozdílné. Někdo dá přednost posezení v parku, někdo krmení labutí u řeky, ti aktivnější nastartují svého čtyřkolového miláčka, aby je „bezbolestně“ dopravil až do lůna městských lesů, kde začíná inlajnový ráj. Zjednodušeně lze rozlišit dvě kategorie konzumentů přírody: Jedněm slouží příroda jako pouhá kulisa a prostředí se zdravým luftem, ti druzí se vydávají do přírody kochat, nebo ji dokonce poznávat.
Akce s názvem „Odpoledne v hradecké přírodě“ je přírodovědná exkurze, tedy podnik rozhodně pro ty druhé.
Ano, to jsou naše představy o lese, a také dva základní požadavky, aby les byl tím pravým lesem. V hradeckých lesích to platí omezeně. Pokud totiž chcete takzvaně dýchat z plných plic, vyhněte se Hradečnici v jejím motorizovaném úseku. A pokud chcete užívat klidu, vyhněte se jí celé. Tento lesní bulvár totiž pulsuje životem, který svým ruchem připomíná průtah slavného newyorkského Central Parku. Zkrátka je to tu „busy“. Člověka v této souvislosti napadá otázka, nakolik je tento stav naplněním vize o moderní úloze městských lesů, anebo naopak, nakolik tu iniciativu již převzal živelný proces, který přerůstá přes hlavu.
Jako tradičně, i z této besedy máte k dispozici nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů.
Když se řekne strávit odpoledne v hradecké přírodě, mohou být naše představy dosti rozdílné. Někdo dá přednost posezení v parku, někdo krmení labutí u řeky, ti aktivnější nastartují svého čtyřkolového miláčka, aby je „bezbolestně“ dopravil až do lůna městských lesů, kde začíná inlajnový ráj. Zjednodušeně lze rozlišit dvě kategorie konzumentů přírody: Jedněm slouží příroda jako pouhá kulisa a prostředí se zdravým luftem, ti druzí se vydávají do přírody kochat, nebo ji dokonce poznávat.
Jako tradičně, i z této besedy máte k dispozici nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů.
Jako tradičně, i z této besedy máte k dispozici nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů.
Brusel 21. 3. 2017. Patnáctka bývalých evropských komisařů, ministrů, vědců a další osobností vyzvala EU, aby věnovala významně větší pozornost problematice životního prostředí. Celou výzvu si můžete v anličtině přečíst zde. Mezi signatáři jsou také bývalí čeští ministři Bedřich Moldan a Peter Kalaš.
Tisková zpráva Komise životního prostředí Akademie věd České republiky a STUŽ: Metropolitní plán Prahy: občané žádají akademii věd o pomoc
Odborná i široká veřejnost sleduje se znepokojením uzavřenost přípravy nového územního plánu hl. m. Prahy a upozorňuje na metodické i věcné nedostatky v dosud zveřejněné dokumentaci. Akademie věd ČR může nabídnout jak platformu pro otevřená jednání, tak zapojení svých odborníků.
Zatím vám můžeme poskytnout alespoň needitovaný videozáznam z besedy k Metropolitnímu plánu. V krátké době by měly být dostupné také prezentace jednotlivých panelistů a také fotky pana Hubáčka.
V minulých dnech jsme dostali velmi smutnou zprávu - 2. března zemřel prof. RNDr. Otakar Štěrba, CSc., emertiní profesor Univerzity Palackého a také panelista našich besed v počátcích působení STUŽ. Prof. Štěrba byl vědec, obětavý učitel, spisovatel, objevitel Bathynelly natans, spoluzakladatel horské nemocnice pod K2, autor pojmu říční krajina, horolezec a vodák, který v součtu svých říčních sjezdů objel zeměkouli.
Eva Vavroušková na něj vzpomíná slovy: "Já jsem ho poprvé poznala v šedesátých létech při lezení na Pálavě, pak jsme se vídali hlavně v horách, s Pepíkem Vavrouškem spolupracovali, když ministroval. Pořádal úžasné přednášky, např. o tom, jak sjížděl na vlastnoručně předělané osmiveslici řeku Pripjať Černobylem. S Mirkem Štětinou zkonstruovali nafukovací plavidlo Matyldu a s ní sjeli v roce 1975 řeku Indus (Kniha a televizní seriál S Matyldou po Indu). Byl to vědec hydrolog, dobrodruh a fajn chlapík. Jeho manželka Dina vylezla jako první žena na Čo Oju v Himálajích."
Následující dopis byl zaslán za STUŽ jmenovitě všem poslankyním a všem poslancům PSP.
Jako tradičně, i z této besedy máte k dispozici nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů.
Texty publikované v novém čísle Envigogiky vychází z různých pohledů a přístupů svých autorů, všechny ale svědčí o potřebě určitého zanícení. V hlubším, zaujatějším pohledu se teprve ukazují nečekané souvislosti, otevírají nové možnosti. Vidíme zde, že environmentální výchova může být čistou vodou proudící v korytech suchopárných didaktických teorií; a každá rutina jí naopak škodí. Je potřeba se umět čerstvě dívat, hodnotit, a také nově spatřené bránit před nároky všední každodennosti, která uspává naši ostražitost. Bez soustavné obnovy a konfrontace našeho pohledu se skutečností, či s pohledy odlišnými, lze snadno podlehnout manipulaci a různým typům ideologie, které ohrožují přirozený svět člověka i jeho lidské určení.
STUŽ, CENELC CZ a 
Centrum Evropských sítí pro implementaci Evropské úmluvy o krajině si uspořádali 3. 1. 2017 Sedmé Fórum o krajině na téma PŮDA / DEMOKRACIE.
Jako tradičně, i z této besedy máte k dispozici nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů.
