Přání či potřeba být na dvou místech současně jsou asi odvěké. V moderní době, v éře zrychlujícího se životního stylu a přehršle nabídek nejrůznějších aktivit, tento fenomén nabývá na významu. Příroda nás však touto schopností (jistě moudře) nevybavila. Aktuálně si to uvědomili i někteří účastníci přírodovědné exkurze Odpoledne v hradecké přírodě pořádané východočeskou STUŽkou v symbióze s přírodovědným oddělením Muzea východních Čech. Termín konání této tradiční akce totiž právě kolidoval s vrcholícím turnajem mistrovství světa v hokeji, konkrétně se čtvrtfinálovým utkáním mezi nabušenými týmy ČR a USA, které bez milosti rozhodovalo o postupu mezi nejlepší čtyři mančafty planety, ba možná celého univerza.
V sobotu 19. 5. se na pražském Vyšehradě konal jubilejní 10. ročník výstavy a společenské akce "Má vlast cestami proměn", pořádaný Asociací Entente Florale CZ - Souznění, z. s., tentokrát ve stylu První republiky, kterou reprezentovaly nejen některé obnovené vily, ale hlavně oblečení pořadatelů i mnohých návštěvníků. Na panelech v plenéru mohli návštěvníci shlédnout 121 prezentovaných proměn staveb, prostorů, památek, nádraží, účelů využití, krajinných úprav a dalších veřejně prospěšných akcí ze všech krajů ČR, kterými se kraje, města a obce jednak hlásí k historickému odkazu předků, ale také zlepšují životní podmínky současných obyvatel a návštěvníků.
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů
V sobotu 28. dubna proběhla exkurze STUŽ do CHKO České středohoří. Měli jsme možnost na vlastní oči vidět, jaké úsilí dá náprava škod, které v krajině kolem Milešovky způsobil socialistický způsob hospodaření, ale i to, že do takto zdevastované krajiny lze postupně navracet původní druhovou skladbu a hospodařit v ní udržitelně. To vše s výkladem místního usedlíka a realizátora těchto hlubokých proměn krajiny - lesníka a soukromého zemědělce Daniela Pitka, nositele Ceny Josefa Vavrouška za rok 2016.
Je to letos už 20 let, co se přestal těžit čedič na kopci, který je nejen významnou krajinnou dominantou, ale také vzácnou přírodovědnou lokalitou, kde se vyskytují i kriticky ohrožené druhy živočichů, jako je třeba orel mořský, skokan ostronosý, vrápenec malý, netopýr brvitý a další. K tomu desítky druhů silně ohrožených či „jen“ ohrožených.
Okolní obce a občanská sdružení, mezi nimi i Českolipská regionální pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), celou tu dobu vzdorují snahám různých zájemců o obnovení těžby na Tlustci. Nejnověji se o to snaží firma Kamenolom Brniště, která vznikla z pražské firmy Chlup s.r. o. a která do regionu přišla v roce 2011.
Patnáctý duben byla neděle a řada přátel přírody nemohla dospat. Nebylo tomu však proto, že by je trápila odpověď na otázku, zda Andrej Babiš sestaví v pondělí novou vládu a zda pro ni získá dostatečnou parlamentní podporu, ale proto, že je čekala přírodovědná exkurze s východočeskou STUŽkou do NPR Libický luh. A navíc napětí stupňovala nejistota ohledně zdejší dominantní kytičky dymnivky duté, konkrétně ohledně toho, zda-li se nám odhalí v celé své rozkvetlé kráse a početné hojnosti, nebo zůstane ještě přikrčená mezi loňským křupavým listím, kteréžto celý tento největší český lužní les ráčilo během zimy přikrýti.
Z besedy vám nabízíme část nesestřihaného filmového záznamu (zbytek není, bohužel z technických důvodů dostupný), prezentace panelistů a také pár fotek
.jpg)
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný filmový záznam, a fotografie promítáné během přednášky
Jihočeská regionální pobočka STUŽ se sídlem v Táboře vznikla v únoru 2001. U jejího zrodu stáli iniciátoři a organizátoři místního referenda o silnici před táborskou botanickou zahradu Jana Rinkeová, František Korbel, Miloš Tuháček, Jiří Loskot a další.
V tomto referendu se 80% zúčastněných voličů vyslovilo proti postavení nové silniční komunikace.
V průběhu své již sedmnáctileté historie realizovala pobočka zejm. tyto projekty a aktivity:
Výroční schůze členů Východočeské pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život se koná
ve středu 28. února 2018
v prostorách Alternativního klubu bajkazyl, Gayerova kasárna, hned vedle třídy ČSA, Hradec Králové, a to
od 16:30 hodin.
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný filmový záznam, prezentace panelistů a některé další materiály
V Bratislavě si ochranáři a historici i další aktéři a badatelé připomenuli třicáté výročí vzniku publikace Bratislava nahlas, kterou Václav Havel nazval slovenskou Chartou 771)
Uskutečnily se dvě akce: nejprve 24. října 2017 konference Bratislava/nahlas: Ochranářské hnutí v zápase s komunistickým režimem, organizovaná Ústavem paměti národa ve spolupráci s Konrad Adenauer Stiftung a magistrátem Bratislavy v historické Zrkadlové sieni Primaciálneho paláca v Bratislavě (místě podpisu prešpurského/bratislavského míru mezi Napoleonem a Františkem I po bitvě u Slavkova), 26. října pak vzpomínkové setkání autorů a ochranářů v Pálffyho paláci, které organizovali Maňo Huba a Juraj Flámik – v době vydání Bratislavy nahlas vydavatelé - neboť publikace vyšla jako příloha k zápisu ze společné členské schůze základních organizací Slovenského zväzu č. 6 a 13 a oni byli tehdy předsedy těch organizací.
Náš člen doc. Pavel Nováček nám ve svém článku vysvětluje, jak je to s Římským klubem, který se stal součástí některých konspiračních teorii v předvolebních bojích (a v rámci toho byla někdy zmiňována i STUŽ) a také se vyjadřuje k migračním problémům a zavádějící kampani jednoho z prezidentských kandidátů.
Už více než rok slouží cestujícím v České Lípě nové, moderní vlakové nádraží. V návaznosti na to nechala místní radnice zpracovat územní studii úprav takzvaného přednádraží.
Jedním z návrhů v ní je i přesun řady autobusových stání ze současného, několik set metrů vzdáleného autobusového nádraží přímo před výpravní budovu Českých drah. To je jistě vítané, protože to cestujícím ulehčí přestup z vlaků na autobusy a obráceně.
Podpora železniční dopravy se ukazuje ve světle řešení problémů, spojených s globální změnou klimatu jako jeden z velmi účinných nástrojů snižování emisí skleníkových plynů a dalších škodlivin, zároveň přitom vede k zvyšování bezpečnosti, menšímu záboru krajiny a k dalším příznivým faktorům. Kolejová doprava je, již z fyzikální podstaty výrazně energeticky účinnější, dlouhodobé statistiky ukazují také na výrazně vyšší bezpečnost tohoto druhu dopravy proti dopravě silniční.
V České republice byly v minulých desetiletích daleko vyšší investiční i provozní prostředky vynaloženy na rozvoj dálniční a silniční sítě, neudržitelně narostl počet silničních vozidel a zátěž dálniční, silniční i uliční sítě měst. Přes naše území v srdci Evropy jezdí denně tisíce kamionů tranzitní dálkové dopravy, která by z velké části mohla a měla využít železnici, prostorová uspořádání měst se namísto potřeb v nich žijících lidí přizpůsobovala a dodnes přizpůsobuje enormním nárokům individuální automobilové dopravy, se všemi negativními důsledky na obyvatelnost měst a obcí, na jejich životní prostředí a zdraví obyvatel.
Dne 1. ledna 2018 udělil prezident Slovenské republiky Andrej Kiska státní vyznamenání - Řád Ľudovíta Štůra I. třídy - spoluzakladateli STUŽ, dlouholetému předsedovi Slovenské STUŽ a členu čestného předsednictva naší STUŽ prof. Mikuláš Hubovi. Aktivity v rámci STUŽ byly přímo zmíněny při udílení státní ceny. Moc gratulujeme.
Při stejné příležitosti dostal státní vyznamenání také další ekolog Juraj Flámik, ale také spolupracovnice slovenské STUŽ Zuzana Kronerová, náš spolupracovník a účastník našich besed Fedor Gál, Marta Kubišová, Petr Pithart a další významné osobnosti.
Na margo oceněných prezident Kiska vysvětlil: "Slovensko si môže vďaka nim pripomenúť, "že aj v najhorších, najsmutnejších časoch našej modernej histórie sa našli hrdinovia s odvahou čeliť zlu, ľudia schopní konať dobro a nezištne pomáhať". Přehled všech vyznamenaných si můžete prohlédnout zde.
Můžeme jen doufat, že také v Česku se dočkáme vyznamenávání skutečně významných osobností.
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný filmový záznam, prezentace panelistů a některé další materiály
Připomínky k 1. pracovní verzi materiálu „Stručný popis návrhů opatření pro aktualizaci Akčního plánu Strategie restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje pro rok 2018 – 2019“ z listopadu 2017
Už samotný Akční plán ke Strategii restrukturalizace postižených krajů pro roky 2018 – 2019 je poznamenán některými nectnostmi podobných materiálů:
V úterý 12. prosince proběhlo v Café Kampus přátelské setkání, na kterém jsme zavzpomínali na uplynulých 25 let činnosti naší Společnosti. Bylo to velmi příjemné setkání nejen s členy, ale i s přáteli, kteří velmi zajímavým způsobem zavzpomínali také na některé významné osobnosti STUŽe.
Z setkání si můžete prohlédnout následující:
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný filmový záznam, prezentace panelistů a některé další materiály
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů
Příští rok to bude 10 let, co tento svět v roce 2008 opustil Ing. Ivan Dejmal, zemědělský inženýr, politik – ochránce přírody, krajiny a životního prostředí, po Bedřichu Moldanovi druhý ministr životního prostředí ČR, spoluzakladatel STUŽ, Spolku pro obnovu venkova i Společnosti pro krajinu. Právě Společnost pro krajinu od roku 2009 uděluje každým druhým rokem Cenu Ivana Dejmala osobnostem, které se nějak zapsaly do ochrany krajiny – ať už při výkonu profese vědce či úředníka, publicistiky, představitele samosprávy obcí, nevládních neziskových organizací.
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů
Z besedy vám nabízíme nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů a také pár fotek
Z besedy vám nabízíme nejen nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů, jejich profily, pár fotek, ale také odkazy na různé zajímavé weby k nastávajícím volbám a odkazy na volební programy jednotlivých zúčastněných politických stran
Slavíkovy ostrovy nejsou pojmenovány podle zpěvem proslavených opeřenců, i když i ti se tu vyskytují. Slavíkovy ostrovy nejsou přírodně extra chráněnou lokalitou, byť se jejich jméno v této souvislosti skloňuje už celá desetiletí. Slavíkovy ostrovy nejsou pro vzdáleně přespolní zřejmě tak lákavé, aby je osobně, například v rámci exkurze Východočeské pobočky STUŽ, navštívili, ačkoliv třeba právě v Praze o nich hodně a rádi hovoří. Slavíkovy ostrovy nejsou sjednocujícím společenským fenoménem, právě naopak. A konečně, Slavíkovy ostrovy nejsou sjednocujícím fenoménem ani uvnitř tábora environmentalistů, soudě alespoň podle diskuze v rámci STUŽ. No řekněte, není už tohle všechno dostatečný důvod k hlubšímu zájmu o tuto lokalitu? Ba přímo k vyhrazení si jednoho odpoledne k jejímu navštívení?
Prchat v horký letní den do lesa či k vodě za stínem a chladem považujeme za rozumné a příjemné. Toť ústup, za který se nestydíme. Právě naopak. Těšíme se na něj po celý rok. A co takhle ochladit se v pekle? Zní to jako protimluv. Nikoliv však v případě pekla s velkým P. Tudíž místa jako stvořeného pro červnovou přírodovědnou exkurzí.
A co že je na zdejší přírodě tak super vzácné? – Jednou větou, příroda si tu excelentně pohrála. Posuďte sami.
Pravda, chybí tu opravdové hory, přesto teplotní rozdíly mezi převýšením pouhých 200 metrů činí až úctyhodných 15 stupňů Celsia. Tohoto jevu pak prospěchářsky využívá fauna a flóra. A to jak ta teplomilná, tak i ta horská. Navíc, Dyje tu tvoří takzvaný ekokoridor, kudy migrují bez ohledu na kvóty od jihovýchodu panonské druhy, od západu zase ty chladnomilné.
