Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR a Společnost pro trvale udržitelný život
si Vás dovolují pozvat na odborný pracovní seminář Voda nebo štěrkopísek
středa 11. 10. 2017, 14:00–17:00 hod. sál 206, II. patro Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1
Cílem semináře je objektivní posouzení únosného zatížení dotčeného území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability, tj. minimalizaci negativních externalit.Předcházením ekologické újmě lze zamezit ztrátě nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. V dotčeném území jde o střety zájmů mezi těžbou štěrkopísku, regulací toku Berounky, výstavbou dalšího přístavního zařízení a zachováním produkčních i mimoprodukčních funkcí území. Nejdůležitějšími funkcemi lokality jsou jímací a filtrační schopnosti štěrkopísku, obsahujícího významné množství kvalitní podzemní vody a vysoce bonitní, zemědělsky využívaná půda. Nevyhnutelný je i střet zájmů mezi záměrem vybudovat příměstský park zemědělsko - rekreačního charakteru s navrženými investičními aktivitami.
Zveme Vás na diskusní seminář na téma Natura 2000 aneb Jak funguje evropská soustava chráněných území Natura 2000 v ČR?
který se koná v úterý 3. října 2017 od 16:00 do 19:00 hodin Praha 1, Novotného lávka 5, budova ČSVTS, nejspíše místnost č. 319
Se vstupem do EU jsme přijali i povinnost vytvořit českou část soustavy Natura 2000, sloužící ochraně biologické rozmanitosti, podle směrnice o ptácích (147/2009/ES) a směrnice o stanovištích (92/43/EHS). Jaká je situace při realizaci soustavy v ČR, v ptačích oblastech (SPA) a evropsky významných lokalitách (SAC)? Jaké jsou praktické přínosy/zápory Natury 2000 v porovnání s „národní“ ochranou přírody? Na to se budeme ptát jak představitelů zodpovědného ministerstva a pověřené Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, tak odborníků, kteří se Naturou 2000 dlouhodobě zabývají. Bude nás též zajímat porovnání české cesty implementace soustavy Natura 2000 v porovnání s jinými členskými státy EU a zvláště pak se Slovenskou republikou.
Z besedy vám nabízíme nejen nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů, jejich profily, pár fotek, ale také odkazy na různé zajímavé weby k nastávajícím volbám a odkazy na volební programy jednotlivých zúčastněných politických stran
Slavíkovy ostrovy nejsou pojmenovány podle zpěvem proslavených opeřenců, i když i ti se tu vyskytují. Slavíkovy ostrovy nejsou přírodně extra chráněnou lokalitou, byť se jejich jméno v této souvislosti skloňuje už celá desetiletí. Slavíkovy ostrovy nejsou pro vzdáleně přespolní zřejmě tak lákavé, aby je osobně, například v rámci exkurze Východočeské pobočky STUŽ, navštívili, ačkoliv třeba právě v Praze o nich hodně a rádi hovoří. Slavíkovy ostrovy nejsou sjednocujícím společenským fenoménem, právě naopak. A konečně, Slavíkovy ostrovy nejsou sjednocujícím fenoménem ani uvnitř tábora environmentalistů, soudě alespoň podle diskuze v rámci STUŽ. No řekněte, není už tohle všechno dostatečný důvod k hlubšímu zájmu o tuto lokalitu? Ba přímo k vyhrazení si jednoho odpoledne k jejímu navštívení?
Prchat v horký letní den do lesa či k vodě za stínem a chladem považujeme za rozumné a příjemné. Toť ústup, za který se nestydíme. Právě naopak. Těšíme se na něj po celý rok. A co takhle ochladit se v pekle? Zní to jako protimluv. Nikoliv však v případě pekla s velkým P. Tudíž místa jako stvořeného pro červnovou přírodovědnou exkurzí.
A co že je na zdejší přírodě tak super vzácné? – Jednou větou, příroda si tu excelentně pohrála. Posuďte sami.
Pravda, chybí tu opravdové hory, přesto teplotní rozdíly mezi převýšením pouhých 200 metrů činí až úctyhodných 15 stupňů Celsia. Tohoto jevu pak prospěchářsky využívá fauna a flóra. A to jak ta teplomilná, tak i ta horská. Navíc, Dyje tu tvoří takzvaný ekokoridor, kudy migrují bez ohledu na kvóty od jihovýchodu panonské druhy, od západu zase ty chladnomilné.
Když se řekne strávit odpoledne v hradecké přírodě, mohou být naše představy dosti rozdílné. Někdo dá přednost posezení v parku, někdo krmení labutí u řeky, ti aktivnější nastartují svého čtyřkolového miláčka, aby je „bezbolestně“ dopravil až do lůna městských lesů, kde začíná inlajnový ráj. Zjednodušeně lze rozlišit dvě kategorie konzumentů přírody: Jedněm slouží příroda jako pouhá kulisa a prostředí se zdravým luftem, ti druzí se vydávají do přírody kochat, nebo ji dokonce poznávat.
Akce s názvem „Odpoledne v hradecké přírodě“ je přírodovědná exkurze, tedy podnik rozhodně pro ty druhé.
Ano, to jsou naše představy o lese, a také dva základní požadavky, aby les byl tím pravým lesem. V hradeckých lesích to platí omezeně. Pokud totiž chcete takzvaně dýchat z plných plic, vyhněte se Hradečnici v jejím motorizovaném úseku. A pokud chcete užívat klidu, vyhněte se jí celé. Tento lesní bulvár totiž pulsuje životem, který svým ruchem připomíná průtah slavného newyorkského Central Parku. Zkrátka je to tu „busy“. Člověka v této souvislosti napadá otázka, nakolik je tento stav naplněním vize o moderní úloze městských lesů, anebo naopak, nakolik tu iniciativu již převzal živelný proces, který přerůstá přes hlavu.
Jako tradičně, i z této besedy máte k dispozici nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů.
Jako tradičně, i z této besedy máte k dispozici nesestřihaný filmový záznam a prezentace panelistů.
