Společnost pro trvale udržitelný život

Koncem 80.let minulého století jsem pracoval na odboru územního plánování a stavebního řádu Severočeského KNV v Ústí n. L., v jehož systemizaci byla i krajská geoložka RNDr. Mirka Blažková. Byli jsme připomínkovým místem v řízeních o stanovení dobývacích prostorů, plánů otvírky a dobývání a povolování těžeb, vedených Obvodním báňským úřadem v Mostě. Díky tomu jsme sledovali i záměry Velkolomu Čsl. armády v postupu těžby až k výchozu sloje pod hřebenem Krušných hor v prostoru Jezeří a Jánský vrch a průběh střetu tohoto záměru s památkovou ochranou zámku Jezeří. Zatímco krajští památkáři a Ministerstvo kultury byli vrchností donuceni k sejmutí památkové ochrany ze zámku a arboreta pod ním, nevzdaly to občanské spolky.

Jan Sokol patřil k lidem, kteří výrazně formovali desetiletí naděje. 90. léta se vyznačovala vírou ve vysoké hodnoty, a lidé jako Jan Sokol je stvrzovali svou osobností. Věřili jsme tehdy, že svět lze změnit k lepšímu, a filosofie, etika i „pouhá“ lidskost nám v tom ukazovaly cestu. Byl tu někdo, komu jsme mohli důvěřovat – kdo ctil nejvyšší morální principy, uplatňoval je hlavně na sobě (protože k ostatním byl shovívavý) a snažil se je co nejvíce šířit i předávat všemi prostředky. A přitom byl velmi skromný; viděno dnešníma očima to byla možná chyba, která nás všechny stála kus historie, uvrhla nás zpět do bezčasí předchozích dekád. Rozhodně nás připravila o prezidenta – pokračovatele Václava Havla. Napsala jsem mu tehdy, že na prezidentský úřad je pořád mladý, a tak své naděje prostě odložíme do příště. Jenže žádné příště pro Jana Sokola už nebylo, cesty filosofů do politiky se uzavřely. Od té doby se v ní podstatné otázky (související s přímou odpovědnosti politiků za svěřené záležitosti světa) neřeší.

Nedávno objevili kolegové v archivu České resp. tehdy ještě Československé televize archivní záznam z návštěvy Václava Havla do Severních Čech právě před třiceti lety – záznam si můžete prohlédnout zde.

Na začátku působení Václava Havla se mi ho povedlo přimět k cestě do zamořených Severních Čech prostřednictvím Olgy Havlové, s níž mi schůzku sjednala  Marie Haisová. Přes velké Havlovy poradce Sašu Vondru či Michaela Žantovského to nebylo možné, ty nějaké životní prostředí nezajímalo.

Dne 17. listopadu 2021 vyšel na webu Carbon Brief zásadní analytický text k výsledkům COP 26 v Glasgow pro potraviny, lesy, využití půdy a přírodu. Text pro vás Pavel Šremer přeložil do češtiny. Překlad je udělaný narychlo pomocí překladače Deeply, omluvte, prosím, případné nedostatky. 

Přeložený článek si stáhněte zde.

V roce 2021 se nevládní organizace zapojily se svými podněty do Konference o budoucnosti Evropy, zvláště pak do její vícejazyčné digitální platformy. V České republice koordinuje nevládní, občanskou část příspěvků Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení ČR (EAPN ČR, z.s.). Koordinátorem pracovní skupiny pro životní prostředí a klima se stal předseda STUŽe Jiří Dlouhý z Centra pro otázky životního prostředí UK.

Dvě třetiny obyvatel této planety budou v roce 2050 žít ve městech. Jak dosáhnout toho, aby zůstala nadále příjemným prostředím a fungovala i lidská společenství? Aby se nerozmáhala gentrifikace, zahlcení dopravou, nesnižovala se kvalita životního prostředí nebo nedocházelo k rozmachu satelitů? Možnosti nabízí známý americký biolog a guru regenerativního přístupu k přírodě i městskému prostředí Toby Hemenway ve své zásadní knize Ekosystémy měst budoucnosti. Nově ji vydalo eko-nakladatelství Walden Press.

Toby Hemenway do povědomí českého publika pronikl svou knihou Zahrada Gaii. Také díky ní se spolu se zmíněným pojmem regenerace i v našich podmínkách začal skloňovat termín permakultura. Jde o aplikovanou ekologii: design, který využívá zákonitosti fungování přírodních ekosystémů. Ve svém posledním díle Ekosystémy měst budoucnosti Hemenway soustředí pozornost na města a život v nich. Vyvrací tím rozšířený mýtus, že regenerativní přístup permakultury lze využít jen na zahradách nebo farmách.

Velmi milý pozdrav přišel organizátorům letošního Memoriálu:

Vážení priatelia,

milé české a slovenské ochranárky a ochranári,

rada by som Vás aspoň takto - na diaľku - pozdravila a poďakovala sa Vám.

Zaslúžite si naše uznanie nielen za to, s akou vytrvalosťou poukazujete na dôležitosť ochrany životného prostredia, či ako systematicky navrhujete rôzne trvalo udržateľné alternatívy, ale naše uznanie a vďaku si zaslúžite aj za to, ako dlhodobo a s akým obrovským nasadením udržiavate dobré profesionálne aj medziľudské vzťahy a kontakty - tak medzi Čechmi a Slovákmi - ako aj medzi našimi krajinami. Oboje - ochrana životného prostredia, ale aj udržiavanie priateľských medziľudských a medzištátnych vzťahov - sú dnes mimoriadne dôležité výzvy.

Ďakujem Vám, že udržiavate odkaz Josefa Vavrouška, že pestujete dobré vzťahy a že sa venujete mimoriadne zásadnej a aktuálnej téme: ochrane životného prostredia.

Prajem Vám veľa síl a úspechov!

S pozdravom, Zuzana Čaputová

Náš další seminář proběhl opět v hybridní formě – myslíme si, že všechna vystoupení panelistů byla velmi zajímavá a také stojí za to si poslechnout diskusi. Upozorňujeme také na druhý příspěvek Michala Nekvasila, který nám představil připomínky ke strategickému plánu Společné zemědělské politiky. Omlouváme se za výpadky obrazu při vystoupení prof. Fanty.

Nesestříhaný záznam z stramu najdete zde

Po dlouhé době jsme mohli uskutečnit seminář nejen virtuálně, ale také prezenčně. K cirkulární ekonomice zaznělo mnoho zajímavého, ale nejlepší bude, když si, alespoň dodatečně, poslechnete záznamy z vystoupení jednotlivých panelistů.

Jako vždy, i tentokrát máme pro vás zánam z našeho webináře a také prezentace některých vystupujících.