Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

sterbaV minulých dnech jsme dostali velmi smutnou zprávu - 2. března zemřel prof. RNDr. Otakar Štěrba, CSc., emertiní profesor Univerzity Palackého a také panelista našich besed v počátcích působení STUŽ. Prof. Štěrba byl vědec, obětavý učitel, spisovatel, objevitel Bathynelly natans, spoluzakladatel horské nemocnice pod K2, autor pojmu říční krajina, horolezec a vodák, který v součtu svých říčních sjezdů objel zeměkouli.

Eva Vavroušková na něj vzpomíná slovy: "Já jsem ho poprvé poznala v šedesátých létech při lezení na Pálavě, pak jsme se vídali hlavně v horách, s Pepíkem Vavrouškem spolupracovali, když ministroval. Pořádal úžasné přednášky, např. o tom, jak sjížděl na vlastnoručně předělané osmiveslici řeku Pripjať Černobylem. S Mirkem Štětinou zkonstruovali nafukovací plavidlo Matyldu a s ní sjeli v roce 1975 řeku Indus (Kniha a televizní seriál S Matyldou po Indu). Byl to vědec hydrolog,  dobrodruh a fajn chlapík. Jeho manželka  Dina vylezla jako první žena na Čo Oju v Himálajích."

 

Texty publikované v novém čísle Envigogiky vychází z různých pohledů a přístupů svých autorů, všechny ale svědčí o potřebě určitého zanícení. V hlubším, zaujatějším pohledu se teprve ukazují nečekané souvislosti, otevírají nové možnosti. Vidíme zde, že environmentální výchova může být čistou vodou proudící v korytech suchopárných didaktických teorií; a každá rutina jí naopak škodí. Je potřeba se umět čerstvě dívat, hodnotit, a také nově spatřené bránit před nároky všední každodennosti, která uspává naši ostražitost. Bez soustavné obnovy a konfrontace našeho pohledu se skutečností, či s pohledy odlišnými, lze snadno podlehnout manipulaci a různým typům ideologie, které ohrožují přirozený svět člověka i jeho lidské určení.

Josef Vavroušek a Dennis Meadows, STUŽ, Praha,26.8.1994 03

Když se s dcerou Petrou před dvaceti lety nevrací z Tater, píše bývalý předseda české vlády Petr Pithart osobní dopis předsedovi slovenské vlády Vladimíru Mečiarovi, v němž ho prosí, aby vyslal do hor „stovky mužů“ zachránit „jednoho z nejlepších lidí české země“.

Horní Jiřetín - Kostel

Reakce města Horního Jiřetína na vyjádření předsedy ČKMOS Josefa Středuly

Předseda ČMKOS Josef Středula v minulých dnech v Právu a Radiožurnálu vytáhl do boje za zbourání Horního Jiřetína a Černic. Pokusil se přitom zaštítit i údajnými zájmy obyvatel Horního Jiřetína.

Předvánoční čas je časem vzpomínání a tak vám přinášíme on-line verzi jedné zajímavé publikace - sborníku semináře Ekologické sekce Československé biologické společnosti při ČSAV, který se konal ve dnech 3.-5. listopadu 1986. Sborník má určitě zajímavé autory - Moldan, Jeník, Vavroušek, Miltová, Petrusek, Mezřický, Klaus, Ježek, Tříska, Mlčoch, Musil, Illner. Pdf verze sborníku je dostupná zde.

Milous Jakes

motto: "Mám na mysli ta různá ekologická hnutí. Ale my potřebujeme, aby vzali, prostě, aby se sebrali, řekněme, a šli vyčistit ten potok! A pomohli, a né dělali demonstrace, chodili po náměstí a křičeli prostě udělejte spalovnu, jinou spalovnu v Plzni nebo něco jiného takového." (Milouš Jakeš - z projevu na Hrádku, léto 1989)

Kdykoli lidé vyjádří pochybnosti o deklarované neškodnosti geneticky modifikovaných (GM) plodin na životní prostředí a riziku těchto potravin na lidské zdraví, dostane se jim ujištění z úst vědců, úředníků kontrolních institucí i samotného biotechnologického i potravinářského průmyslu, že jsou jejich obavy směšné.

GM potraviny jsou prý nejbezpečnější a nejpřísněji kontrolované. Vždyť přece před třemi lety vstoupila v rámci Evropské unie v platnost pravidla značení GM potravin včetně zákonů o jejich vysledovatelnosti.

ZNEČIŠTĚNÍ Podle Evropské směrnice o GMO musí být každá potravina obsahující více než 0,9 % GM ingrediencí zřetelně označena, aby si spotřebitelé mohli vybrat, zda si takovou potravinu koupí, či nikoli. Inspektoři potravinářské inspekce tvrdí, že u nás je vše v pořádku, vždyť kdo by se opovážil porušovat evropskou legislativu.

 

Vloni odebrali 92 vzorků a jen 7 bylo kontaminováno, žádný nepřekročil limit 0,9 %. To tedy znamená, že 8 % ze všech vzorků bylo znečištěných GMO a spotřebitel se o tom nic nedověděl. A jaká je situace na evropském trhu? V Maďarsku Greenpeace v duchu přísloví "Důvěřuj, ale prověřuj" otestovalo řadu masných výrobků a našlo v nich ilegální obsah GMO.

JAK JE TO S ŘETĚZCI? V reakci na akce organizace Greenpeace se zástupci obchodních řetězců Lidl a Tesco rozhodli ke stažení masových konzerv několika výrobců (např. Globus, Szegedi Paprika) s obsahem GM sóji. Národní institut pro výživu a bezpečnost potravin totiž potvrdil v konzervách vysoký obsah GM sóji. Potraviny byly jak jinak než neoznačené.

 

Firma Globus přiznala, že jejich výrobky neprocházejí žádným testováním, a přislíbila, že okamžitě zavede kontrolu GMO. Firma dále uvedla, že smlouvy odběratelům garantují možnost výrobky obsahující GMO přesahující zákonný limit odmítnout.

Německý řetězec Lidl se zavázal, že zboží s nezákonným množstvím GMO stáhne z pultů a že tyto výrobky do prodeje nevrátí do doby, dokud jejich výrobci nebudou mít certifikáty, že jsou GMO free. Totéž přislíbila i maďarská pobočka britského obchodního řetězce Tesco.

Maďarsko je spolu s Polskem, Rakouskem, Lucemburskem a Řeckem jednou ze zemí EU, která se některou z GM plodin rozhodla zakázat. Chrání tak své zemědělství, životní prostředí i zdraví obyvatel. Dočkáme se toho i u nás?

BIO NEBIO GM plodiny, pěstované hlavně na obou amerických kontinentech, slouží převážně jako krmivo. Krávy jsou krmeny GM sójou, odolnou vůči totálnímu herbicidu Roundupu, vypěstovanou na území, kde se ještě nedávno rozprostíral amazonský deštný prales. A tak čím více masa dnes jíme, tím menší kousek Amazonie nám zbývá. Stále více lidí se ale s tímto systémem výroby potravin neztotožňuje, a právě proto vzniklo ekologické zemědělství a potraviny se značkou "bio".

 

Jsou to potraviny bez škodlivých pesticidů, hormonů, minerálních hnojiv, chemických barviv, vůní, konzervantů a GMO. Zvířata se nesmí chovat ve velkochovech, musí mít dostatek prostoru a přirozenou potravu bez obsahu GM složky. Tak praví nařízení rady 2092/91, které zakazuje používat GMO v ekologickém zemědělství. Tento zákaz platí pro bioprodukt, biopotravinu, krmiva i osiva. Do jaké míry bude možno zaručit absenci výskytu GMO v bioproduktech, záleží na míře rozšíření komerčního pěstování GM plodin.

V Kanadě se pěstuje GM řepka na takové výměře, že kvůli kontaminaci již není možné pěstovat řepku ekologicky. A jaká je situace v Evropě? Evropská komise se pod tlakem žaloby USA, Kanady a Argentiny u WTO (ohledně 5letého moratoria EU na schvalování nových GMO) zalekla, a protože dosud nepřijala jednotná, právně vymahatelná pravidla tzv. koexistence GMO, konvenčního a ekologického zemědělství, rozhodla se pro skandální krok: navrhuje povolit náhodnou kontaminaci GMO v systému ekologického zemědělství. Takže značka "bio" by již nadále negarantovala absenci GMO. Ale stejně tak jako žena nemůže být jen trošku těhotná, nemůže ani biopotravina obsahovat trochu GMO.

Autorka je konzultantkou v oblasti GMO a spolupracuje s organizací Greenpeace

Bývalý prezident Václav Havel se v otevřeném dopise vyjadřuje k zaměru premiéra Parobka prolomit limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách, což by znamenalo zboření dalších dvou severočeskcýh obcí. V dopise se mimo jiné uvádí: "Kladu si otázku, zda je v dnešních podmínkách jednorázový a bezprostřední efekt těžby hnědého uhlí důležitější než staleté kořeny Horního Jiřetína a Černic. A která sídla přijdou na řadu příště, když je ani někdejší vládní záruky neochrání? Můžeme se nazývat kulturní zemí, když staleté historické dědictví přeměníme během několika let na energii, kterou navíc vyvezeme za hranice? Domnívám se, že kulturní dědictví je vyšší hodnotou než momentální zisk. Ostatně je to právě toto dědictví a náš vztah k němu, co z nás dělá svébytný národ. Bez zachování vlastní identity neuspějeme nejen ve sjednocené Evropě a ve světě, ale především před našimi vlastními potomky."

Celý text otevřeného dopisu převzatý z oficiálních stránek Václava Havla najdete niže.

Praha 8. prosince 2005

Vážený pane premiére,

rád bych Vás seznámil se svým postojem k možnému zrušení ochrany některých obcí, které doplácejí na to, že leží na hnědém uhlí.

Respektuji snahu vlády o prosperitu České republiky jako jednu z důležitých agend správy země. Její povýšení na hlavní ukazatel hodnocení však nesdílím. S velkou nelibostí například sleduji, jak se v naší politice po několikaleté porevoluční přestávce opět zabydlel čtyřiceti lety ověřený technokratický přístup ke krajině, k půdě, k historickému dědictví a k životu vůbec. Bohužel se v tomto ohledu levicové ani pravicové vlády neliší a to, nutno říct, nejen u nás. Růst spotřeby se stal společenským kultem a růst tohoto růstu zaklínadlem téměř všech vlád. Pamatuji se například, že někdejší dostavba jaderné elektrárny Temelín byla ospravedlňována odstavením tepelných elektráren v severních Čechách. Jak to dopadlo, víme všichni: vedle Dukovan a Temelína spalují tepelné elektrárny dál hnědé uhlí. Úspory energie jsou považovány málem za rouhání, protože hodnocena a prémiována je výroba, nikoli úspory. Ti, kteří se angažují na poli alternativních zdrojů, jsou začasté vysmíváni a považováni za jakési okrajové podivíny. Po dnes spotřebované energii však nezbude nic jiného, než krajina která se těžce a za velké peníze vzpamatovává z devastace, a obce vykořeněné ze svých sociálních a kulturních vazeb. Velkou ránu dostaly odsunem Čechů, druhou odsunem Němců a nyní by mohla být ztráta identity dokončena definitivním odsunem rozumu. Na rozdíl od předchozích rozhodnutí jsou však ta dnešní svobodnou demokratickou volbou a o to větší zodpovědnost vyžadují.

Jsou přece i jiné přístupy.

Kladu si otázku, zda je v dnešních podmínkách jednorázový a bezprostřední efekt těžby hnědého uhlí důležitější než staleté kořeny Horního Jiřetína a Černic. A která sídla přijdou na řadu příště, když je ani někdejší vládní záruky neochrání? Můžeme se nazývat kulturní zemí, když staleté historické dědictví přeměníme během několika let na energii, kterou navíc vyvezeme za hranice? Domnívám se, že kulturní dědictví je vyšší hodnotou než momentální zisk. Ostatně je to právě toto dědictví a náš vztah k němu, co z nás dělá svébytný národ. Bez zachování vlastní identity neuspějeme nejen ve sjednocené Evropě a ve světě, ale především před našimi vlastními potomky.

Vážený pane premiére,

bude-li vláda stát před rozhodnutím v této věci, uvědomí si, jak věřím, závažnost svého rozhodnutí a dá přednost hodnotám dlouhodobým před momentálními výhodami.

Váš

Václav Havel


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License