Společnost pro trvale udržitelný život

Doufám, že jako bývalý náměstek ministrů ŽP ČR Moldana a Dejmala z let 1990 – 1992, jako bývalý ředitel odboru EIA na MŽP z let 2000 - 2004, který pomáhal na svět zákonům č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, č. 244/1992 Sb. a 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ani jako člen Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj a držitel Ceny Josefa Vavrouška i Ceny Ivana Dejmala, nebudu považován za nepřítele ochrany životního prostředí, v tom i přírody a krajiny. Nicméně průběh a obsah semináře KŽP AV ČR, který byl v říjnu loňského roku věnován záměrům výstavby vodních děl na Labi u Děčína a u Přelouče s cílem zlepšit plavební podmínky na Labi v úseku od Pardubic po státní hranici se SRN, kterého jsem se zúčastnil, mne nutí přispět k diskusi o tématu i vlastním, poněkud polemickým příspěvkem.

Když se tak zamýšlím nad rozhovory mediálně vynášených PR, hledám, zda jejich úvahy a názory mají nějaký společný jmenovatel. Řekl bych, že ano. Tím je jejich podvědomí zatížené sugescí, máme se nejlíp ze všech dob a nejsme ochotni se toho vzdávat ani o píď. 

Ministerstvo životního prostředí ČR zveřejnilo 25. 10. 2018 v informačním systému EIA po předešlém vrácení již doplněnou a upravenou dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí pro těžební záměr Pokračování hornické činnosti – I. etapa – Doly Bílina 2019 – 2035. Dotčené správní úřady, samosprávné orgány a veřejnost mají možnost podat svá stanoviska a vyjádření do 30 dnů.

I když předsednictvo STUŽ na svém jednání 2. ledna vyslovilo s některými body, navrhovanými ing. Jouklem ostrý nesouhlas, v rámci demokratických prinicpů zveřejňujeme jeho diskusní příspěvek.

V Bratislavě si ochranáři a historici i další aktéři a badatelé připomenuli třicáté výročí vzniku publikace Bratislava nahlas, kterou Václav Havel nazval slovenskou Chartou 771)

Uskutečnily se dvě akce: nejprve 24. října 2017 konference Bratislava/nahlas: Ochranářské hnutí v zápase s komunistickým režimem, organizovaná Ústavem paměti národa ve spolupráci s Konrad Adenauer Stiftung a magistrátem Bratislavy v historické Zrkadlové sieni Primaciálneho paláca v Bratislavě (místě podpisu prešpurského/bratislavského míru mezi Napoleonem a Františkem I po bitvě u Slavkova), 26. října pak vzpomínkové setkání autorů a ochranářů v Pálffyho paláci, které organizovali Maňo Huba a Juraj Flámik – v době vydání Bratislavy nahlas vydavatelé - neboť publikace vyšla jako příloha k zápisu ze společné členské schůze základních organizací Slovenského zväzu č. 6 a 13 a oni byli tehdy předsedy těch organizací.

Náš člen doc. Pavel Nováček nám ve svém článku vysvětluje, jak je to s Římským klubem, který se stal součástí některých konspiračních teorii v předvolebních bojích (a v rámci toho byla někdy zmiňována i STUŽ) a také se vyjadřuje k migračním problémům a zavádějící kampani jednoho z prezidentských kandidátů.

Připomínky k 1. pracovní verzi materiálu „Stručný popis návrhů opatření pro aktualizaci Akčního plánu Strategie restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje pro rok 2018 – 2019“ z listopadu 2017

Už samotný Akční plán ke Strategii restrukturalizace postižených krajů pro roky 2018 – 2019 je poznamenán některými nectnostmi podobných materiálů:

Ačkoliv jsem již sedmým rokem občanem Hradce Králové a po odchodu do důchodu z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy a odstěhování se z ní v roce 2010 jsem ztratil bezprostřední kontakt s pražským územním plánováním, sleduji nadále alespoň zpovzdálí dění kolem nového územního plánu Prahy; už jen proto, že jsem se ještě podílel na vzniku Zásad územního rozvoje Prahy jako kraje a na později (2012 - po vypořádání připomínek) nepochopitelně zavrženém konceptu nového územního plánu Prahy, zpracovaném ve 2 variantách, z roku 2010. Po primátorem Hudečkem a jeho partou provedeném puči na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy, inspirovaném Arch. Kouckým, po kterém z ÚRM nezůstal kámen na kameni, po důsledném odříznutí původního tvůrčího týmu Arch. Szentesiové od pokračování na pracích na nově vzniklém Institutu plánování a rozvoje, a jeho nahrazení Arch. Kouckým a jeho partou, jsem pochopil, že končí nejen původní parta ODS primátora Béma na pražské radnici a její oblíbenci v řadách developerů, ale že se vlády v Praze ujímá parta TOP 09 s jinými oblíbenci, včetně dosud patrně neuspokojených developerů a na ně navázaných architektů.

Příspěvek ing. arch. Martina Říhy na semináři STUŽ ČR/SR o krajině a výchově v Bobrovci dne 16. 9. 2016.

„Kulturní krajina“ je pojem, který je často chápán zjednodušeně jako „opak divočiny“, tedy krajiny a přírody, nedotčené lidskou činností. Na naší planetě se 7,25 mld. lidských obyvatel, se vším tím zemědělstvím, průmyslem, dopravou, rybářstvím a turistikou však striktně vzato krajina a příroda zcela nedotčená lidskými aktivitami sotva existuje. I rozsáhlé pláně Antarktidy, tundry dálné Sibiře, Aljašky, lesy severovýchodu USA a Kanady či severní Skandinávie, rovníkové pralesy Afriky, Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie a ostrovy v Tichomoří, dokonce i hladiny a hlubiny oceánů jsou více či méně kontaminovány lidskou činností, i když to může být kontaminace lidským okem neviditelná.

Dlouhodobou udržitelností venkovského osídlení se nelze zabývat jen z hlediska stavu a vnitřního rozvojového potenciálu samotných venkovských obcí, krajiny, kterou jsou obklopeny a ve které hospodaří dnes už jen malá část jejich obyvatel. Je nutné brát v potaz kontext struktury osídlení a jejího fungování v okolí včetně středisek osídlení - měst - s jejich obyvateli a vzájemné toky energie, surovin, lidí i informací, potřebami vody, potravin, služeb a rekreačních možností, ale také s jejich pracovními příležitostmi, občanskou a technickou vybaveností, sloužící i okolním venkovským obcím a rovněž kvalitu dopravní infrastruktury a dostupnosti obou.

Vystoupení ing. arch. Martina Říhy na semináři Školy obnovy venkova v Třanovicích o Udržitelnosti rozvoje venkova 23. 2. 2012