"Doporučení německého europoslance Holgera Krahmera (FDP) předložená výboru pro životní prostředí bohužel znamenají vážné ohrožení pro ochranu životního prostředí a upřednostňují finanční zájmy znečišťovatelů před ochranou lidského zdraví. Návrhy na příliš vysoké limity pro znečištění ovzduší a na nejrůznější výjimky ignorují stávající stav vědeckého poznání i názory předních českých a evropských odborníků, kteří se zabývají vlivem znečištěného ovzduší na zdraví lidí," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika.
Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí bude např. rozhodovat o tom, zda nebudou zrušeny některé stávající limity či zda nebudou poskytnuty nejrůznější výjimky ze závazných limitů. Provedená ekonomická analýza konstatuje, že samotný polétavý prach snižuje evropský hrubý domácí produkt o desítky miliard euro ročně a že zdravotní přínosy ze snížení znečištění mohou být až 4 krát větší než společenské náklady nutné ke zlepšení kvality ovzduší (1).
"Organizace zdravotníků a ochránců životního prostředí žádají europoslance, aby podpořili zpřísnění limitů pro znečištění ovzduší polétavým prachem a oxidy dusíku. Velký spor je veden zejména o zachování denního limitu pro polétavý prach (PM10) a přípustnou hodnotu znečištění jemným polétavým prachem (PM2,5). Evropská komise ji navrhla ve výši 25 mikrogramů/m3, ačkoli vážná zdravotní rizika představuje jemný polétavý prach už přibližně při polovičních hodnotách - od 12 mikrogramů/m3. Evropská komise tak vědomě ignorovala výsledky rozsáhlého vědeckého výzkumného programu (CAFE - Čistý vzduch pro Evropu), který doporučil stanovení limitu mezi 12 a 20 mikrogramy/m3", uvedl MUDr. Šuta.
Poznámky pro editory:
(1) Baseline Scenarios for the Clean Air for Europe (CAFE) Programme Final Report
Příloha
Co je polétavý prach
Jako polétavý prach jsou označovány tuhé částice unášené vzduchem, které se liší jak svou velikostí, tak chemickým složením i původem. Obvykle jsou za polétavý prach považovány částečky menší než 10 mikrometrů a jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM10. Ukládání částic v dýchacím ústrojí člověka je závislé jednak na jejich velikosti, ale i na způsobu dýchání. Předpokládá se, že částečky nad 10 mikrometrů jsou při běžném povrchovém dýchání nosem zachycovány na sliznici dutiny nosní. Částečky v rozsahu 5-10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách. S rostoucí hloubkou dýchání roste množství větších částic strhávaných proudem vzduchu do hlubších částí dýchacího ústrojí. Za nejnebezpečnější je považována právě jemná frakce o velikosti do 2,5 mikrometru, která je označována jako PM 2,5 a která se v plicích dostává nejhlouběji.
Zdravotní vlivy polétavého prachu
Účinky krátkodobého působení:
· zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic
· nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém
· zvýšení spotřeby léčiv
· zvýšení počtu hospitalizací
· zvýšení úmrtnosti
Účinky dlouhodobé působení:
· snížení plicních funkcí u dětí i dospělých
· růst onemocnění dolních cest dýchacích
· zvýšení počtu chronických obstrukčních onemocnění plic
· snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění)
"Běžně užívané chemické látky neohrožují jen spotřebitele a životní prostředí, ale také zdraví zaměstnanců v celé řadě průmyslových odvětví. Proto britští experti spolu s největší evropskou odborovou ústřednou zhodnotili možný přínos REACH pro bezpečnost práce. I pro Českou republiku je dobrou zprávou, že zavedení REACH by mohlo významně pomoci přetíženým rezortům zdravotnictví a sociálních věcí, které mohou v budoucnu ušetřit značné výdaje na léčbu nemocných a sociální zabezpečení lidí, kteří musejí svou práci předčasně opouštět v důsledků nemocí z povolání," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro oblast ekologických a zdravotních rizik.
Podle Evropské odborové konfederace (ETUC) činily respirační a kožní nemoci z povolání v roce 2001 asi 28% všech pracovních onemocnění v zemích EU (2). ETUC proto požaduje, aby v rámci REACH byla povinnost autorizace chemikálií rozšířena i na silné respirační a kožní alergeny (3). V současné podobě návrhu REACH se totiž autorizace týká jen karcinogenů, mutagenů a látek narušujících reprodukci.
"Ačkoli jsou přínosy REACH pro životní prostředí a zdraví lidí už jednoznačně prokázány, mnozí čeští europoslanci získali mezi svými kolegy nelichotivou pověst radikálních odpůrců nového systému, kteří nepokrytě lobbují za zájmy výrobců nejnebezpečnějších chemikálií. Mezi vůbec nejhlasitější odmítače REACH patří čeští europoslanci ODS (Jan Zahradil) a KDU-ČSL (Jan Březina), ačkoli se obě tyto strany ucházejí o možnou povolební koalici se Stranou zelených. Jenže právě frakce Zelených v Evropském parlamentu vede aktivní kampaň pro další zpřísnění REACH oproti návrhu předloženému Evropskou komisí," uvedl MUDr. Šuta.
ETUC patří spolu s organizacemi zdravotníků, spotřebitelů a ochránců životního prostředí k dlouhodobým podporovatelům zavedení REACH a povinné náhrady nejnebezpečnějších chemikálií bezpečnějšími alternativami. Tomu ale všemi prostředky brání zejména Evropské sdružení chemického průmyslu (CEFIC), které odmítá náhradu nebezpečných chemikálií a snaží se zachovat své zisky i z výroby takových rakovinotvorných, mutagenních nebo reprodukci ohrožujících látek, za které existuje bezpečnější alternativa.
STUŽ je dobrovolná, nevládní, nezisková organizace, která vznikla v roce 1992 z iniciativy bývalého federálního ministra životního prostředí Josefa Vavrouška. STUŽ sdružuje odborníky zabývající se ekologií a navazujícími vědními disciplínami, technickými obory i uměleckými, lékařskými, výchovnými, publicistickými a jinými činnostmi, které souvisejí s hledáním cest umožňujících přežití člověka a jiných forem života na Zemi.
Poznámky pro editory:
(1) Simon Pickvance, Jon Karnon, Jean Peters, Karen El-Arifi: The impact of REACH on occupational health with a focus on skin and respiratory diseases, School of Health and Related Research, University of Sheffield, UK
(2) Tony Musu: REACH při práci - Jaký prospěch mohou mít pracovníci z nové evropské politiky o chemických látkách? - Českomoravská komora odborových svazů (ETUC/ČMKOS, 2005)
(3) Deklarace ETUC k REACH - navržené reformě evropské politiky pro chemikálie
Příloha: REACH je zkratka pro nový návrh evropské právní úpravy regulace chemických látek, který se má týkat látek vyrobených nebo dovezených do EU jedním subjektem v množství větším než 1 t/rok, celkem asi 30 tisíc látek. REACH stanovuje čtyři kategorie dle tonáže roční produkce, pro které jsou odstupňovány nároky na požadované informace i časový harmonogram. Látky dodávané v množství nad 1000 t/rok bude nutno prověřit do 3 let od vstupu REACH v platnost. Až 11 let budou mít na registraci subjekty vyrábějící nad 1 t/rok.
REACH = Registrace, Evaluace a Autorizace CHemických látek
Zhruba třetina z asi 30 tisíc látek se podrobí povinné registraci, z nichž bude asi 80 % jen registrováno. Dalších cca 20 % látek má projít podrobnějším testováním, které bude povinné pro látky karcinogenní, mutagenní, perzistentní, ovlivňující reprodukci nebo akumulující se v živých organismech. Na základě zhodnocení účinků (evaluace) bude látkám udělena autorizace, která může specifikovat podmínky bezpečného užití, případně užití omezit. Odpovědnost za registraci ponesou výrobci či dovozci látky.
Nově má být zřízena Evropské agentura pro chemické látky, která bude zpracovávat registrační dokumentace i výsledky evaluace. Agentura provede konečné posouzení látky a návrh rozhodnutí předloží Evropské komisi, která vydá autorizaci pro uvedení látky na trh EU.
"Nesouhlasíme s tím, aby Česká republika prosazovala tak vysoký limit pro znečištění ovzduší jemným prachem, který by ohrožoval zdraví lidí. Ambrozkovo ministerstvo navíc brání tomu, aby tento limit byl závazný a chce, aby šlo jen o vágní doporučení, z jehož překračování by nevyplynula jakákoli sankce. Tento postoj české politické reprezentace ignoruje stávající stav vědeckého poznání i názory předních českých a evropských odborníků, kteří se zabývají vlivem znečištěného ovzduší na zdraví lidí," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika.
Podle údajů Evropské komise zkrátí ovzduší znečištěné prachem a ozónem každému z obyvateli Evropské unie život v průměru o devět měsíců. Lékařští experti odhadují, že na následky vdechování špinavého vzduchu předčasně umírá v EU asi 370 tisíc obyvatel ročně. Ekonomové konstatují, že samotný polétavý prach snižuje evropský hrubý domácí produkt o desítky miliard euro ročně (2). Podle informací ministerstva životního prostředí je platný denní limit pro polétavý prach překračován na 75% měřících stanic v Česku.
"Zástupci STUŽ už několikrát upozornili pracovníky MŽP ČR, že jeho pozice ke znečištění ovzduší jemným prachem je vážnou hrozbou pro zdraví lidí, ale bez úspěchu. Před týdnem jsme dokonce v této věci požádali ministra Ambrozka o naléhavou schůzku, ale zatím jsme nedostali odpověď. Nevládní organizace zdokumentovaly v posledních letech vážné problémy v oblasti odpadů, posuzování vlivů na životní prostředí a sanace starých ekologických zátěží. Všechny tyto úseky spolu s ovzduším přitom spravuje jedna náměstkyně ministra, ing. Ivana Jirásková," uvedl prom. biolog Pavel Šremer, předseda STUŽ.
Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) je dobrovolná, nevládní, nezisková organizace, která vznikla v roce 1992 z iniciativy bývalého federálního ministra životního prostředí Ing. Josefa Vavrouška. STUŽ sdružuje odborníky zabývající se ekologií a navazujícími vědními disciplínami, technickými obory i uměleckými, lékařskými, výchovnými, publicistickými a jinými činnostmi, které souvisejí s hledáním cest umožňujících přežití člověka a jiných forem života na Zemi. Sídlo STUŽ je v Praze a v krajích působí několik regionálních poboček.
Poznámky pro editory:
1) Jedná se o zasedání expertní pracovní skupiny Rady ministrů životního prostředí EU J1, jež projednává návrh směrnice o kvalitě ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, který předložila Evropská komise.
2) Baseline Scenarios for the Clean Air for Europe (CAFE) Programme Final Report
Příloha
Co je polétavý prach
Jako polétavý prach jsou označovány tuhé částice unášené vzduchem, které se liší jak svou velikostí, tak chemickým složením i původem. Ukládání částic v dýchacím ústrojí člověka je závislé jednak na jejich velikosti, ale i na způsobu dýchání. Obvykle jsou za polétavý prach považovány částečky menší než 10 mikrometrů a jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM10. Předpokládá se, že částečky nad 10 mikrometrů jsou při běžném povrchovém dýchání nosem zachycovány na sliznici dutiny nosní. Částečky v rozsahu 5-10 mikrometrů se usazují v jemných dýchacích cestách. S rostoucí hloubkou dýchání roste množství větších částic strhávaných proudem vzduchu do hlubších částí dýchacího ústrojí. Za nejnebezpečnější je považována právě jemná frakce o velikosti do 2,5 mikrometru, která je označována jako PM2,5, která se v plicích dostává nejhlouběji.
Zdravotní vlivy polétavého prachu
Účinky krátkodobého působení:
zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic
nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém
zvýšení spotřeby léčiv
zvýšení počtu hospitalizací
zvýšení úmrtnosti
Účinky dlouhodobé působení:
snížení plicních funkcí u dětí i dospělých
růst onemocnění dolních cest dýchacích
zvýšení počtu chronických obstrukčních onemocnění plic
snížení předpokládané délky dožití (převážně v důsledku úmrtnosti na srdečně-cévní a plicní onemocnění)
6.1. večer jej srazil a smrtelně zranil automobil. Jan Bouchal v Oživení koordinoval iniciativu Auto*mat, zaměřenou na redukci automobilové dopravy a podporu cyklistické, pěší a hromadné dopravy. Bouchal patřil mezi pravidelné účastníky čtvrtečních cyklojízd - manifestací za práva a větší bezpečnost cyklistů. Podílel se na vzniku projektu Bezpečné cesty do školy. V Praze je Jan Bouchal znám z protikorupčních projektů a byl neformálním leaderem Aliance Bezkorupce, koalice občanských sdružení za větší transparentnost státní správy a samosprávy. Na protikorupčních projektech pracoval od konce devadesátých let. Od té doby také pomáhal pražským občanským sdružením z koalice SOS Praha s medializací jejich problémů z oblasti životního prostředí a územního plánování. Po Janu Bouchalovi zůstala družka Petra a syn Jakub. Honza byl vzorný občan a vzorný otec.
V neděli 15.1. v klubu Vagón na Národní třídě se od 20:00 koná benefiční koncert, kde hrají kapely Diktát., Flaming Cocks a Pohřební kapela a 19.1. vyjede z náměstí Jiřího z Poděbrad tradiční cyklojízda zakončená programem v divadle Alfréd ve dvoře v ulici Františka Křížka v Holešovicích (Martin Mareček
Fotografie J. Bouchala je ke stažení na www.greenways.cz/foto/foto_pup.jpg
Petr Štěpánek pověřený řízením Oživení
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.bezkorupce.cz
„Považuji trvalé zachování územních limitů na Mostecku za zásadní věc celostátního významu a za jeden z pozitivních výsledků revoluce v roce 1989, která začala o týden dříve v Teplicích,“ prohlásil Miroslav Patrik z Dětí Země, které se ochraně přírody a krajiny v Ústeckému kraji věnují již patnáct let.
Jedním z požadavků prohlášení třiceti sedmi občanských sdružení je také to, aby zbylé zásoby hnědého uhlí, byly uchovány budoucím generacím, které již budou vědět, jak tuto surovinu vytěžit bezdevastační metodou a zužitkovat tak, aby nebyl jen spálena v kamnech.
„Prohlášení pošleme předsedovi vlády Jiřímu Paroubkovi (ČSSD) a také hejtmanovi Ústeckého kraje Jiřímu Šulcovi (ODS), neboť chceme znát jejich názor na tuto věc,“ uvedl dále mluvčí Společnosti za obnovu Jezeří Pavel Koukal z Duchcova.
Ten s ním také v úterý 10. ledna 2006 vystoupí v Domě kultury chemiků v Ústí nad Labem, kde od 9.30 hodin proběhne ústní jednání o konceptu územního plánu kraje, který může územní limity z právního hlediska konečně zajistit. Prohlášení se tak stane součástí námitek občanských sdružení a veřejnosti.
Zachování územních limitů na Mostecku podporuje:
- 37 občanských sdružení pod prohlášením „Ukončení devastace je věcí nás všech“ z ledna 2005
- 8.000 signatářů petice hejtmanu Jiřímu Šulcovi organizované Hnutím DUHA z prosince 2005
- zpracovatelé konceptu územního plánu VÚC Ústeckého kraje z listopadu 2005
- usnesení IX. sněmu Svazu měst a obcí ČR z května 2005
- 2 místní referenda v Horním Jiřetíně a v Černicích z února 2005
- kolem 120 obcí Ústeckého kraje pod výzvou za záchranu obcí v Podkrušnohoří z roku 2005
Historii zachování zámku Jezeří nad dolem Čs armády a vyhlášení územích limitů popisuje kniha Společnosti pro krajinu pod názvem "Územní ekologické limity těžby v SHP" z června 2005.
SDRUŽENÍ PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY
V OBLASTI SLAPSKÉHO JEZERA
____________________________________________________________
Otevřený dopis
Místopředseda vlády
a ministr dopravy ČR
Ing. Milan Šimonovský
V Praze, 1. února, 2005
Vážený pane místopředsedo vlády,
v dopise (č.j. 430/2004-230-VPL/4) adresovaném našemu Sdružení a podepsaném ředitelem odboru plavby a vodních cest panem ing. O. Jaškem jsme byli informováni, jaká opatření MD připravuje jako reakci na zprávu vydanou Veřejným ochráncem práv JUDr. O. Motejlem k uplatňování vyhlášky MD č. 241/2002 Sb., týkající se regulace provozu plavidel se spalovacími motory. Způsob, jakým se Odbor plavby a vodních cest chystá vyrovnat s výsledky jeho šetření, považujeme za zcela nepřijatelný a odporující zásadám demokratického právního státu. Nejprve nám dovolte shrnout některá související fakta.
1) Předmětná vyhláška vstoupila v platnost dne 10. června 2002. O pojetí této vyhlášky probíhal ostrý střet mezi tehdejším ministrem dopravy a spojů a ministrem životního prostředí. Protože prakticky neomezený provoz motorových plavidel v hustě využívaných rekreačních oblastech byl nepřijatelný pro MŽP, musela se nakonec obsahem vyhlášky zabývat vláda. Vláda tehdy jednoznačně podpořila (usnesení č. 515, z 15 přítomných 11 pro, 1 proti) stanovisko MŽP a v tomto smyslu uložila vyhlášku dopracovat. O tomto usnesení vlády byla veřejnost obsáhle informována prostřednictvím mnoha sdělovacích prostředků v jednoznačném smyslu, že v rekreačních oblastech bude v letní sezoně zakázán provoz rychlých motorových člunů a vodních skútrů. Bezpečí rekreantů měl v dopracovaném znění zajistit především paragraf 4, odst. 1, podle kterého je v letním období zakázána plavba motorových plavidel určených pro plavbu v kluzu a vodních skútrů. Brzy se ale ukázalo, že zákaz plavby rychlých motorových člunů v letním období není třeba brát příliš vážně. Úředníci MD v součinnosti se Státní plavební správou totiž vyhlášku jednostranně doplnili výkladem, podle nějž se letní omezení nevztahuje na motorové čluny. Předmětem sporu byla a zůstává především rekreační oblast Slapy - Orlík, kde se v letní sezoně mezi plavci prakticky bez omezení prohánějí rychlé motorové čluny a říční policie, v souladu s instrukcemi „shora", nezasahuje. S dodatečným výkladem, podle něhož je v rekreačním období umožněn provoz motorových člunů, se neztotožňuje ani MŽP.
2) Ze strany MD argumentace ve prospěch maximálního uvolnění plavby byla a je stále vedena především z pozice, že Vltava je dle zákona o vnitrozemské plavbě č.114/1995 Sb. ve zmíněné rekreační oblasti klasifikována jako dopravně významná a využívaná vodní cesta a tento argument je znovu citován i v úvodu výše zmíněného dopisu.
3) Současně je třeba konstatovat, že význam vodní dopravy v podmínkách ČR objektivně klesá. Z údajů poskytnutých od MD se jen v období let 1991 - 2002 objem lodní přepravy se v ČR snížil 4x. Podle Ročenky dopravy za rok 2003 vydané MD jen v tomto roce objem lodní přepravy poklesl o 24%. Tento stav není výsledkem toho, že by stát či nebo někdo jiný říční přepravu nedoceňoval, je to prostě jednoduchý důsledek toho, že v 21. století, v prostředí hustě rozvinutých sítí dopravy silniční, železniční a případně i letecké, říční přeprava v podmínkách ČR již nemůže být konkurenceschopná. Přestože je hospodářský význam této naší říční přepravy marginální ve srovnání s jmenovanými alternativami, ve struktuře MDS zaujímá tutéž úroveň (úroveň samostatného odboru) jako doprava silniční, železniční a letecká. Zatímco objem a význam lodní přepravy klesá, počet zaměstnanců a náklady státních úřadů spojených s provozem lodní dopravy rostou (jedná se o Odbor plavby a vodních cest MD a jemu podřízené organizace Státní plavební správa a Ředitelství vodních cest ČR). Například náklady na chod Státní plavební správy vzrostly jen v letech 1998 - 2003 asi o 50%. Navíc, přestože jsme vnitrozemským státem a česká námořní plavba zanikla již v roce 1994, Oddělení námořní plavby je trvalou součástí struktury MD.
Nyní prosím dovolte vyjádřit naše stanovisko. Především je třeba se vší rozhodností konstatovat, že Vltava v úseku zahrnujícím oblast Slapy - Orlík není a v daných podmínkách ani nemůže být cestou využívanou, nebo přesněji využívanou pro přepravu mající racionální a měřitelný hospodářský význam. V letním rekreačním období se ovšem řeka zaplňuje sportovními bezmotorovými plavidly, k nimž v posledních letech k značné nelibosti drtivé většiny ostatních rekreantů přibyly i velmi rychlé čluny se spalovacími motory. Mimo rekreační sezonu lze zaznamenat maximálně několik rybářských pramiček. Proč se tedy tento úsek Vltavy mající již od poloviny minulého století čistě sezóně rekreační charakter náhle začal v zákoně klasifikovat jako dopravně významná využívaná vodní cesta? Pokusíme se na tuto otázku odpovědět na základě nám dostupných informací.
Dle par. 4 již citovaného zákona o vnitrozemské plavbě č.114/1995 Sb. se péče o rozvoj a modernizaci dopravně významných vodních cest svěřuje MD. Tato formulace v praxi znamená, že do rozpočtu MD budou pravidelně proudit finanční prostředky, které umožní, aby povinnost modernizovat a rozvíjet říční dopravu mohla být splněna. Takto je vlastně v zákoně i jednou provždy vyřešeno, co se bude modernizovat. Nebo případně i co se musí modernizovat, protože nám to ukládá zákon. O tuto modernizaci se pak svědomitě starají úředníci MD v součinnosti se státní organizací Ředitelství vodních cest ČR, kterou si MD právě pro tento účel v roce 1998 zřídilo. Na internetových stránkách této organizace ( http://www.rvccr.cz/index.htm ) lze nalézt opravdu zajímavé, avšak i důležité informace. Mezi množstvím smělých modernizačních projektů, které se rozpracovávají, najdeme i hotovou studii „Dokončení vltavské vodní cesty" o tom, kterak přeměnit dnešní Vltavu v tentokrát opravdu Významnou dopravní cestu. Přesto však občané, kteří ze své práce odvádějí daně do státního rozpočtu, z něhož pak mají být tyto říční projekty financovány, mohou v poskytnutých informacích cosi postrádat. Mohou se totiž ptát, zda nebyla rovněž vypracována stejně podrobná studie na téma:
1) Kolik nás bude stát realizace projektu „Dokončení vltavské vodní cesty"?
2) Jaký je vůbec smysl a návratnost této státní investice?
Správné odpovědi lze dle našeho názoru nalézt např. ve vystoupení senátora Kroupy k tomuto tématu na schůzi Senátu dne 11. prosince 2003: Cena bude pravděpodobně v řádu miliard Kč a výstavbu potřebují především dodavatelské firmy ve formě mimořádně výnosných státní zakázek. Přitom otázka smysluplnosti a návratnosti obrovských investic je ponechána stranou. Na půdě Senátu, pokud je nám známo, nevystoupil nikdo, kdo by se pokusil výroky senátora Kroupy jakkoli kvalifikovaně zpochybnit.
Zajisté, hra na dopravně významnou vltavskou vodní cestu má své příznivce i v řadách poslanců, senátorů nebo i členů vlády. U mnohých se stává vítanou součástí volební rétoriky o rozvoji regionu, nových pracovních příležitostech, atd. Doklad o tom, že sliby jsou věrohodné a racionální, se nevyžaduje, všichni počítají s tím, že to zaplatí někdo jiný. Ano, přesto je taková hra s voliči v demokratické společnosti legitimním postupem a pokud by se ukázalo, že je potřebný dostatek politické vůle ze státního rozpočtu nebývalý rozvoj říční dopravy uhradit, bylo by třeba i takové rozhodnutí akceptovat. Tento stav ovšem bohudík ještě nenastal, a potom co vláda fakticky odmítla podpořit výstavbu jezů na dolním Labi, lze doufat, že nepodpoří ani ještě podstatně problematičtější projekty ve Středním Povltaví. Avšak ptáme se:
a) Jakým způsobem se vlastně vytváří koncepce pro další existenci či modernizaci říční dopravy v ČR a zejména jak je zajištěno nezávislé a objektivní posouzení postupu úředníků MD při formulaci těchto cílů?
b) Jak je možné, že v situaci mimořádně vysokého schodku státního rozpočtu MD čerpá ze státního rozpočtu miliony na tvorbu projektů, na jejichž základě se mají z téhož rozpočtu čerpat miliardy na investice, jejichž nenávratnost je mimo veškerou pochybnost? Cožpak není naopak katastrofální nedostatek prostředků např. ve školství, zdravotnictví a jiných oblastech?
c) Považujete, pane místopředsedo vlády, za fér, aby Vašimi úředníky na MD byl argument o Vltavě jako významné a využívané vodní cestě na Slapech a Orlíku stavěn na obhajobu prakticky neomezeného provozu motorových člunů sloužících výhradně pro zábavu? Navíc ve fázi, kdy tam vlastně vedle těchto člunů žádný jiný motorový provoz prakticky není? (Nepočítáme několik parníků pro hromadnou přepravu rekreantů, které opravdu nikomu nevadí.) Ve fázi kdy vůbec ještě není jasné, zda se projekt „Dokončení vltavské vodní cesty" bude realizovat? Není naopak cílem právě s pomocí těch člunů vytvořit zdání, že se opravdu jedná o cestu využívanou, která si proto určitě zaslouží další investice? Není potom vlastně celá tato hra na dopravně významnou vodní cestu trikem, jehož cílem je především ze státního rozpočtu vytáhnout peníze pro spřátelené firmy? Nebo mají snad motorové čluny sloužící výhradně pro zábavu jednoduše nahradit zanikající lodní přepravu proto, aby byl důvod pro zachování rozsáhlého úřednického aparátu?
d) Jak tedy jednoduše a pravdivě vysvětlit, proč desetitisíce rekreantů, kteří ke své rekreaci nepoužívají motorové čluny, by nyní měli na Vltavě dávat téměř absolutní přednost několika stovkám rekreantů s motorovými čluny?
Na závěr se vraťme k dopisu ředitele ing. O. Jaška. Dle jeho sdělení se MD chystá na zprávu Veřejného ochránce práv reagovat v novelizované vyhlášce skutečně originálním způsobem, citujeme doslova hlavní myšlenku:
....Vytvoření uzavřených ploch pro koupající se osoby, ve kterých bude zakázán pohyb plavidel, nebude koupající se osoby výrazně omezovat, naopak, zvýší jejich bezpečnost....
Vážený pane místopředsedo vlády, na pozadí toho, co již bylo řečeno výše, další komentář není jistě třeba. Můžeme pouze zopakovat, co bylo řečeno již v úvodu: Připravovaný postup MD je zcela nepřijatelný a odporující zásadám demokratického právního státu. Korektní a spravedlivé řešení musí v novelizované vyhlášce respektovat závěrečné stanovisko Veřejného ochránce práv, především je třeba vycházet z toho, že:
1) Míra regulace provozu motorových plavidel není předem stanovena žádným zákonem, je určena pouze nalezením politického kompromisu mezi vrcholnými představiteli resortů MD, MŽP a MZe ČR.
2) Provoz motorových člunů sloužících výhradně pro zábavu je pouze jedna z forem rekreace a neexistuje žádný právní důvod tuto formu privilegovat.
Dále, naše Sdružení jednoznačně podporuje stanovisko MŽP, tak jak je formulováno v závěrečném stanovisku Veřejného ochránce práv. Ministr MŽP zde uvádí, že při přípravě návrhu vyhlášky bylo shodným záměrem všech tří zúčastněných resortů vyloučit dle par.4 odst. 1 v letním období zejména plavbu motorových člunů a vodních skútrů. Ostatně tento výklad podle našeho názoru přesně vystihuje i záměr vlády formulovaný v již citovaném usnesení č. 515. Současně se však domníváme, že v novelizované vyhlášce by toto letní omezení motorové plavby mohlo být uplatňováno pouze v rekreačně exponovaných úsecích, především však v oblasti Slapy - Orlík.
Vážený pane místopředsedo vlády, obracíme se k Vám proto s prosbou a žádostí, abyste se všemi našimi podněty zabýval a z pozice svých ústavních pravomocí se energicky zasadil o nápravu dnešního stavu.
Za Sdružení pro ochranu přírody a krajiny v oblasti Slapského jezera
s pozdravem, v úctě
RNDr. Dagmar Altmanová, 14900 Praha 4, Matúškova 799 (předsedkyně)
Ing. Pavel Filka, CSc., 100 00 Praha 10, U Hranic 16 (jednatel)
Mgr. Kateřina Závadová (kontaktní osoba), 162 00 Praha 6, Na pěkné vyhlídce 1,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , tel. 233343886
EPS se dlouhodobě systematicky zabývá problematikou odpovědnosti nadnárodních korporaci v rámci svého programu GARDE – Program globální odpovědnosti. Proto také začal analyzovat právní a faktický stav kolem největší investice v České republice – závodu na výrobu automobilů joint venture Toyota Peugeot Citroen Automobile, s.r.o u Kolína s roční produkcí 300 tis. automobilů. Postupně jsme přitom zjistili, že již samotná stavba závodu byla problematická. O to více bude zatěžovat životní prostředí a především obyvatele okolních obcí samotný provoz, který především bude vytvářet extremní dopravní zatížení a následně vyvolá, nebo již vyvolal, investice do dopravní infrastruktury s cílem jejich zkapacitnění. Výrazně vyšší exhalace, hluk a vibrace – následky vyvolané dopravou materiálu všeho druhu do a z výrobního závodu TPCA v systému tzv. „just in time“, který na jednu stranu nevyžaduje vybudovaní překladních prostor, na druhou stranu bude znamenat velké zatížení pro okolí. Různá řešení samozřejmě existují, ale TPCA není vůbec tlačena k tomu, aby k nim přistoupila. Hlavním důvodem je fakt, ze český stát, potažmo jeho orgány veřejné správy, a to od těch nejvyšších – ministerstev a vlády až po ty nejposlednější – Stavební úřad v Kolíně se dobrovolně ve smlouvách s TPCA zavázaly udělat vše pro hladký průběh realizace závodu, a to bez ohledu na to, jaké to bude mít negativní dopady na okolí. Všichni jsme podpořili ze státního rozpočtu TPCA investičními pobídkami v celkové výši 3,5 miliardy Kč a odpustili TPCA placení daní po dobu pěti let. A aby toho nebylo málo, stát se stará o veškeré úpravy dopravní infrastruktury, tak aby vyhovovala potřebám TPCA. Pro představu – přeložka cca 1 km dvoupruhé silnice spolu s její rekonstrukcí v délce cca 4 km stála 400 mil Kč. A to je pouze menší část úprav dopravní struktury, které musí být učiněny, aby závod mohl bez problémů fungovat.
V této souvislosti musíme upozornit ještě na jednu věc. Nejvyšší kontrolní úřad provedl kontrolu systému investičních pobídek a došel k otřesnému zjištění. Neexistuje žádná studie, která by dokazovala, že investiční pobídky poskytované státem jsou v konečném důsledku pro stát výhodné. Tedy, že podpora soukromých investičních záměrů ze státních prostředků se v konečném důsledku opravdu vyplatí. Zjednodušeně řečeno: TPCA se s námi podělí o své investiční náklady, negativní dopady na životní prostředí, o zhoršení životních podmínek občanů postižených především nárůstem dopravy, avšak nepodělí se po dobu pěti let o své zisky a nepřijme odpovědnost za negativní dopady na okolí. Proto se EPS obrací přímo na TPCA a volá ji k zodpovědnosti. Jedním z důvodů tohoto našeho postupu je také fakt, že obě automobilky se těší velkému kreditu na poli dobrovolné společenské odpovědnosti (tzv. corporate social responsibility). Zatím svou dobrovolnost v České republice příliš nepředvedli, a tak jsme jim navrhli konkrétní opatření, která by měli realizovat v případě, že chtějí dostát své dobré pověsti.
Proto se na Vás obracíme s žádostí a prosbou o podporu těchto návrhů a podporu našeho postupu při jejich projednávání. Jde samozřejmě o podporu EPS v jednání s TPCA o těchto požadavcích. Díky moc za Vaši podporu!
Za EPS Pavel Doucha, Pavel Franc, Jiri Nezhyba
Praha (5. června 2008) – Letošní Cenu Josefa Vavrouška dnes dostane ochránce přírody Miroslav Janík a Kateřina Dejmalová, která ji přijde převzít za svého zesnulého manžela Ivana Dejmala oceněného in memoriam. Cenu uděluje Nadace Partnerství a Nadace Charty 77 jednotlivcům za aktivity ve prospěch životního prostředí, které se mohou stát příkladem pro ostatní. Generálním partnerem Ceny Josefa Vavrouška je společnost Českomoravský cement.
"Josef Vavroušek byl jako federální ministr životního prostředí jedním z hlavních protagonistů konceptu udržitelného rozvoje nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy. Jako vůbec první například uspořádal setkání evropských ministrů svého rezortu. Jeho odkaz tak dodnes zůstává inspirací k většímu respektu vůči životnímu prostředí," vysvětluje ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata. Cenu, která nese Vavrouškovo jméno, obdrží v letošním roce dva kandidáti – předseda ZO ČSOP Kosenka Miroslav Janík a bývalý ministr životního prostředí ČR Ivan Dejmal in memoriam.
Miroslav Janík je iniciátorem vzniku ZO ČSOP Kosenka, která je všeobecně uznávanou organizací na Valašsku. Navržen byl ochranu přírody v Bílých Karpatech a stmelování různých zájmových skupin pro ochranu přírodních a kulturních hodnot Valašska. Porota mu udělila cenu především za jeho celoživotní přístup k ochraně přírody – za otevřenost a ochotu naslouchat názorům jiných a nalézat nejpřijatelnější řešení problémů spojených s ochranou přírody, krajiny a šetrného místního rozvoje.
In memoriam byl oceněn také Ivan Dejmal, a to za svůj celoživotní přínos k ochraně životního prostředí. Ivan Dejmal byl aktivním příslušníkem protikomunistické opozice od svých studentských let až do pádu režimu. Na konci roku 1976 byl u vzniku Charty 77 a posléze se stal také vedoucím její ekologické komise. Byl jedním z prvních ministrů životního prostředí české vlády. Ekologické problematice, především ochraně přírody a krajiny, se však věnoval již před listopadem 1989 a velmi intenzivně se v ochraně životního prostředí angažoval i po skončení své vládní mise. Spolu s Josefem Vavrouškem založil Společnost pro trvale udržitelný život.
kontakt: Zbyšek Podhrázský, Nadace Partnerství
tel.:
11.2.2008: Odvoz sněhu z Jizerky a okolí pro závod Světového poháru v klasickém lyžování ve Vesci
V noci o víkendu 9. a 10. února byl odvážen sníh z lokality Jizerka, v souvislosti s pořádáním závodů Světového poháru v klasickém lyžování ve Vesci. Sníh byl plošně vyhrnován až na podklad na loukách na Jizerce a odvážen také z některých lesních cest.
Podle platného zákona o ochraně přírody a krajiny je na celém území CHKO JH zakázáno vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace místa vyhrazená se souhlasem orgánů ochrany přírody. Na loukách na Jizerce, která leží ve 2. zóně CHKO JH a v evropsky významné lokalitě soustavy Natura 2000, taková činnost vyhrazena není ani žádný subjekt nepožádal o vydání výjimky z ochranných podmínek CHKO JH, kterou vydává vláda ČR. Jedná se tedy o porušení zákona.
Zástupce OV FIS MS Liberec byl při osobní konzultaci na Správě CHKO JH dne 7.2.2008 informován o protiprávnosti odvážení sněhu z míst, na která je vjíždění zakázáno. Konkrétně byly jmenovány louky na Jizerce, Hraběticích a Nová louka.
Dalším místem, z kterého je sníh odvážen, je silnice Smědava – Souš ve směru od Souše. Zde se jedná o silnici II. třídy, na kterou není podle zákona o ochraně přírody a krajiny vjezd zakázán. Ochrana z hlediska vodního zdroje VD Souš, případně dopravní režim není v kompetenci Správy CHKO JH."
11.2.2008: Vyjádření vedoucího Správy CHKO Jizerské hory k nepravdivým tvrzením o jednání s orgány ochrany přírody
Ve veci navazeni snehu do dejiste zavodu svetoveho poharu v lyzovani z nekterych lokalit v Jizerskych horach uvadi Sprava CHKO Jizerske hory nasledujici stanovisko: organizatori zavodu si byli dostatecne vedomi skutecnosti, ze sber snehu v CHKO Jizerske hory, ktery neni mozny bez vjizdeni nakladnich automobilu a tezke techniky, podleha regulaci podle ustanoveni zakona 114/92 Sb. o ochrane prirody a krajiny. Podrobnou informaci obdrzel zastupce organizacniho vyboru Jar.Honcu na neoficialni konzultacni schuzce s vedoucim Spravy CHKO J.Huskem v odpolednich hodinach dne 7.2.2008. To byl jediny kontakt organizatoru s ochranou prirody a jakakoliv jina tvrzeni, ktera se objevila v mediich, se nezakladaji na pravde.
Zastupce organizatora dostal jednoznacnou informaci, ze ktere vyplyvaly zakonne mantinely pro pripadny sber a svazeni snehu. Tedy v tom smyslu, ze v cele CHKO je zakazano vjizdeni motorovych vozidel mimo silnice a mistni komunikace. Pripadnou vyjimku z tohoto zakazu muze poskytnout v kazdem jednotlivem pripade svym rozhodnutim Vlada CR, Sprava CHKO pouze prijme zadost a vypracuje odborne stanovisko. Neni opravnena ve veci nijak rozhodovat, tedy povolit vjizdeni, a to ani v pripade, kdy by nemohlo dojit ke skodam na prirodnim prostredi (ovsem u akce takoveho rozsahu, jako je aktualni svoz snehu, riziko realneho poskozeni existuje). Shrnuto - vjizdeni mimo silnice a mistni komunikace za ucelem sberu snehu je v rozporu se zakonem a administrovat vyjimku neni v realnem case z procesnich ani vecnych duvodu mozne.
Organizatori obdrzeli informaci o tom,ze mimo rezim zakazu jsou pouze nektere komunikace s beznym provozem, sezonne uzavirane nebo provozovane mimo bezny rezim z duvodu jinych nez je ochrana prirody. Vyslovne byla zminena silnice 2.tridy mezi Sousi a Smedavou, ovsem s vyslovnym upozornenim na to, ze v letosnim roce je tato silnice vyuzivana jako soucast lyzarske jizerske magistraly a ve sve podstatne casti prochazi 1.pasmem hygienicke ochrany vodniho zdroje VN Sous. Na dotaz k rezimu silnice na Jizerku bylo organizatorum sdeleno, ze z pohledu ochrany prirody je legalni pohyb motorovych mechanismu pouze po teto silnici, bez jakekoliv moznosti jejiho opusteni. Ohledne moznosti sberu snehu v osade Jizerka bylo vyslovne sdeleno, ze se jedna o uzemi se zvysenou ochranou, 2.zonu CHKO JH, kde jakekoliv podobne aktivity jsou naprosto nezadouci a nepovolene. Sprava CHKO JH byla ubezpecena, ze organizatori se budou pohybovat prisne v limitech danych zakonem o ochrane prirody a krajiny. Jakakoliv cinnost, ktera probiha mimo tyto jasne dane limity je prestupkem, respektive spravnim deliktem a bude jako takovy resena bud Spravou CHKO JH nebo CIZP. Pripadny souhlas vlastniku pozemku v tomto pripade nijak situaci nemeni a nemuze nahradit souhlas prislusneho organu ochrany prirody, respektive vlady.
I v pripade, ze by nebyl porusen zakon, povazuje Sprava CHKO JH vzniklou situaci za velmi nestastnou, protoze kampanovite presuny velkych mnozstvi snehu s vydanim znacne energie jsou v primem rozporu s principy udrzitelneho zivota a v tomto konkretnim pripade i v konfliktu s legitimnimi zajmy obyvatel obci pri trase presunu i se zajmy siroke sportujici verejnosti v Jizerskych horach."
Německá společnost Münchner Recycling GmbH podala 23. srpna 2004 oznámení o plánované přepravě 6 000 tun mechanicky upravených odpadů do spalovny komunálních odpadů, kterou provozuje společnost Termizo Liberec. Ministerstvo životního prostředí vzneslo proti plánované přeshraniční přepravě námitku, založenou zejména na skutečnosti, že libereckou spalovnu je nutno považovat za zařízení pro odstranění odpadů, nikoli tedy pro jeho využití, a přeprava odpadů do ČR za účelem odstranění je podle zákona o odpadech zakázána. Následně ministr zamítnul rozklad společnosti Münchner Recycling GmbH proti rozhodnutí o námitce.
Společnost Münchner Recycling GmbH podala 7. dubna 2005 u Městského soudu v Praze správní žalobu na přezkoumání rozhodnutí ministra. Městský soud v Praze dále projednává obdobnou žalobu, která se týká přepravy odpadu do spalovny komunálních odpadů Malešice.
Titul Ropák 2006 získal
1) Ing. Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu a poslanec PS P ČR - Ústecký kraj, Jihočeský kraj, Česká republika (ODS) (269 bodů)
- za klíčovou roli při přípravě Národního alokačního plánu na léta 2008-12, který by umožnil zvýšení současného množství českých emisí oxidu uhličitého o dalších 25 procent z 82 miliónů tun v roce 2005 na průměrných 102 miliónů tun ročně v letech 2008-12,
- za aktivní podporu plánů na prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, čímž by se v tomto století zvýšily české emise oxidu uhličitého vzniklé spalováním hnědého uhlí na dvojnásobek, došlo by k vystěhování obyvatel Horního Jiřetína a umožnilo velkorypadlům přiblížit se na 500 metrů k Litvínovu a Lomu u Mostu,
- za podporu plánu na zvýšení čistého vývozu elektrické energie z ČR v letech 2008-12 na 20 terawatthodin, což odpovídá 60 procentům výkonu všech severočeských hnědouhelných elektráren ČEZ v roce 2006 (vůči roku 2006 by se tak čistý export elektřiny z ČR zvýšil o více než polovinu),
- za souhlas s výstavbou dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín, čímž by tak byla konečně dostavěná.
Zelenou perlu 2006 získal
1) Jaroslav Kubera, primátor Teplic a senátor Senátu P ČR (ODS) (180 bodů)
„Navrhuji, abychom se peticemi příliš nezabývali, protože je stejně nevyřešíme, vzali je na vědomí a spíš nutili, aby nám je petičníci neposílali.“
z projevu na 14. schůzi Senátu k petici proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice na úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko (senátní tisk č. 359 - šetření prováděl výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice) http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=5&IS=3506&T=359#st359, 2. 11. 2006
V anketě Ropák 2006 se na dalších dvou místech umístili:
2) Ing. Václav Klaus, CSc., prezident České republiky - Česká republika (215 bodů)
- za bagatelizaci změny klimatu, která je vyvolaná antropogenními emisemi skleníkových plynů.
3) Ing. Rut Bízková, náměstkyně ministra životního prostředí - Česká republika (165 bodů)
- za klíčovou roli při přípravě Národního alokačního plánu na léta 2008-12, který by umožnil zvýšení současného množství českých emisí oxidu uhličitého o dalších 25 procent z 82 miliónů tun v roce 2005 na průměrných 102 miliónů tun ročně v letech 2008-12,
- za podporu plánu na zvýšení čistého vývozu elektrické energie z ČR v letech 2008-12 na 20 terawatthodin, což odpovídá 60 procentům výkonu všech severočeských hnědouhelných elektráren ČEZ v roce 2006 (vůči roku 2006 by se tak čistý export elektřiny z ČR zvýšil o více než polovinu).
V anketě Zelená perla 2006 jsou na dalších dvou místech tyto výroky:
2) Vlasta Kilianová, vedoucí stavebního úřadu ÚMČ města Brna, Brno-střed (160 bodů)
„Účastníkům územního řízení nepřísluší hodnotit umístění stavby a její začlenění do území.“
územní rozhodnutí č. 169 o umístění „Železničního uzlu Brno“ v odsunuté poloze, 27. 11. 2006
3) Vladimír Železný, český poslanec Evropského parlamentu (Nezávislí demokraté) (159 bodů)
„Jsou to anarchisté, teroristé, extrémní nesourodé hnutí. Komunisté jsou proti nim solidní. Za zelenými stojí průmyslové podniky, které je platí.“ z článku Zelení jsou teroristé, tvrdí Železný, Rovnost, 5. 6. 2006
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Příloha k tiskové zprávě Dětí Země ze dne 27. 4. 2007:
Pořadí zbývajících kandidátů ankety Ropák 2006
4) Václav Etlík, podnikatel z Hradce Králové - Královéhradecký kraj (151 bodů)
- za hlavní podíl při způsobení mimořádného rizika poškození životního prostředí (podzemní voda, půda a ovzduší) a zdraví obyvatel obce Libčany nezákonným způsobem skladování kolem 600 tun tisícovky druhů vysoce jedovatých, mutagenních, hořlavých a výbušných látek v areálu firmy Vertex Libčany, přičemž bezpečná sanace této "černé skládky" stála daňové poplatníky kolem 30 miliónů korun a za tento čin mu hrozí až osm let odnětí svobody.
5) Ing. Petr Kolman, výkonný ředitel Mostecké uhelné, a. s. Most - Ústecký kraj (141 bodů)
- za snahu prosadit prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, čímž by se v tomto století zvýšily české emise oxidu uhličitého vzniklé spalováním hnědého uhlí na dvojnásobek, což by vedlo k vystěhování obyvatel Horního Jiřetína a umožnilo velkorypadlům přiblížit se na 500 metrů k Litvínovu a Lomu u Mostu,
- za zodpovědnost při překračování závazných hygienických limitů pro hluk v nočních hodinách na území Horního Jiřetína v důsledku provozu velkolomu ČSA.
6) Ing. Jaroslava Honová, ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC na MŽP - Jihomoravský kraj (127 bodů)
- za vydání souhlasného stanoviska pro rychlostní silnici R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec, která prochází napříč evropsky chráněným územím soustavy NATURA 2000 ptačí oblastí Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví, takže má být z důvodu ochrany ptáků umístěna v délce 12 km do tubusu, aniž by využila českých zákonů a směrnice Rady č. 92/43/EEC a požadovala ekologické posouzení i trasy mimo tuto ptačí oblast, jak doporučoval jeden z odborů MŽP, Správa CHKO Bílé Karpaty, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Česká společnost ornitologická. Český a Slovenský dopravní klub a Děti Země, které navíc do příp. posuzování předložily její alternativní trasování,
- za vydání souhlasného stanoviska pro koncepci územního plánu velkého územního celku Břeclavska s variantou silničního spojení Brna s Vídní výstavbou rychlostní silnice R52 v úseku Pohořelice - Mikulov v dotyku s chráněným územím evropské soustavy NATURA 2000 podle zastaralého zákona z roku 1992 a nikoliv nového z roku 2001, aniž byly z ekologického hlediska posouzeny různé koridory tohoto silničního spojení mezi Brnem a Vídní, např. kolem Břeclavi se čtyřpruhovou silnicí R55 s využitím stopy plánovaného dvoupruhového obchvatu, a aniž byly posouzeny přeshraniční vlivy, přičemž podle výpočtů je navíc výstavba silnice R52 ekonomicky neefektivní.
7) JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc., předseda Českého báňského úřadu - Středočeský kraj (118 bodů)
- za podporu vydaného povolení Obvodním báňským úřadem v Kladně v roce 2006, a potvrzeném ČBÚ, podle rozhodnutí Okresního národního výboru v Mělníku z roku 1978 o rekultivaci starého důlního díla, tj. jámy zatopené vodou po těžbě písku u obce Čečelice na Mělnicku, pro společnost H.Z.C.J., a. s. Jeneč, která ho chce zasypat přibližně dvěma milióny kubíky různého materiálu, ačkoliv nyní jde o jezero na ploše 8 hektarů s velmi čistou vodou uprostřed lesů, které je využíváno k rekreaci obyvatel okolních obcí, přitom před vydáním tohoto povolení nedošlo podle vyjádření MŽP k posouzení vlivů na životní prostředí a podle vyjádření KÚ Středočeského kraje nebyly povoleny výjimky ze zákona k zásahu do biotopů zvláště chráněných živočichů – obec Čečelice se již 13 let brání zasypání tohoto jezera.
8) Ing. Leoš Křenek, ředitel odboru odpadů na MŽP - Česká republika (97 bodů)
- za podíl při eliminaci snah měst a obcí a občanských sdružení usnadnit občanům nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, např. jejich zpracováním v obecním kompostovišti podobně jako na Slovensku, přitom podle zákona o odpadech bylo MŽP povinno k 1. 4. 2007 vydat vyhlášku na podporu recyklace bioodpadů v kompostárnách, kterou měl připravit odbor odpadů,
- za zodpovědnost v řízení odboru odpadů, který nebyl schopen připravit potřebné nástroje na dosažení těchto hlavních cílů Plánu odpadového hospodářství ČR: a) do roku 2010 zvýšit míru recyklace komunálních odpadů na 50 %, v roce 2005 byla jen 16 %, a snížit množství skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů na 75 %, b) do konce roku 2006 definovat podmínky pro označení zařízení spalujících komunální odpady jako způsob využívání odpadů R1 a jako způsob odstraňování odpadů D10 - označení má přímou souvislost s dovozy odpadů ke spálení ve spalovnách, c) do konce roku 2006 připravit návrh novely zákona o odpadech vedoucího ke zlepšení podmínek separovaného sběru odpadů, d) do konce roku 2006 připravit návrh opatření ke zkvalitnění systému vratných nápojových obalů s cílem prevence vzniku odpadů,
- za zodpovědnost při nepředložení příslušné legislativy, která by umožnila dávat investice do mechanicko-biologických úpraven odpadů, které jsou běžné např. v Německu a v Rakousku, namísto do spaloven komunálních odpadů.
9) Ing. Ivan Hlaváček, ředitel firmy InterCora, s. r. o. Plzeň - Plzeňský kraj (56 bodů)
- za prosazování výstavby obchodního centra v Plzni v ulici U Prazdroje, které by přitáhlo další automobilovou dopravu do místa, které již nyní trpí nadlimitním hlukem a vysokými dopravními intenzitami, a v jehož těsné blízkosti dvě velká obchodní centra již stojí,
- za prosazování výstavby obchodního centra v Klatovech na místě historicky cenných budov továrny Škoda z roku 1854 i přes odpor řady místních obyvatel, členů zastupitelstva i řady architektů, které by do blízkosti centra města přilákalo další automobily, čímž by mohlo dojít k nárůstu koncentrací výfukových plynů a k překročení limitů hluku,
- za prosazování výstavby Kauflandu v těsné blízkosti historického centra Domažlic s rizikem zvýšení počtu automobilů a tím i k vzrůstu emisí výfukových plynů a k překročení limitů hluku.
10) Ing. Karel Bláha, CSc., náměstek ministra životní prostředí - Česká republika (51 bodů)
- za hlavní podíl při formování postoje ČR k návrhu nové evropské chemické politiky REACH, který nebral v úvahu důslednou ochranu lidského zdraví a životního prostředí, neboť např. nezajistil zpracování studie o dopadech REACH na zdraví osob a životní prostředí, a současně vycházel vstříc chemickému průmyslu kritikou principu povinné náhrady nebezpečných látek dostupnými a bezpečnými alternativami.
10) Ing. Petr Šilar, radní Pardubického kraje (Koalice pro Pardubický kraj) a předseda Dozorčí rady
EVO Opatovice, a. s. - Pardubický kraj (51 bodů) - za propagaci výstavby ekonomicky i ekologicky rizikové velkokapacitní spalovny komunálních a průmyslových odpadů v Opatovicích nad Labem pro asi sto tisíc tun odpadů ročně (později i dvakrát více) za asi dvě a půl miliardy korun místo prosazování sběru, třídění a recyklace odpadů a navzdory nesouhlasu 11 obcí a měst v okolí, včetně Hradce Králové, čtyř tisíc signatářů protestní petice a výsledku referenda v Opatovicích nad Labem, kterým místní občané odmítli vstup obce do firmy EVO Opatovice, a. s. během následujících dvou let i výstavbu této spalovny pro odpad na území obce.
11) RNDr. Oldřich Vacek, CSc., autor posudku na dokumentaci o hodnocení vlivů silnice R55 Moravský Písek - Rohatec - Jihomoravský kraj (35 bodů)
- za vypracování posudku pro vedení rychlostní silnici R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec, kterým podpořil její výstavbu ve variantě napříč ptačí oblastí Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví s tubusem délky 12 km, který má zabránit usmrcení a zranění jednotlivých ptáků, aniž podle českých zákonů a směrnice Rady č. 92/43/EEC vrátil dokumentaci k doplnění o posouzení varianty trasované mimo tuto ptačí oblast, která by zabránila zničení stanovišť těchto ptáků, zajistila by celistvost jejich biotopů a zamezila by jejich rušení i likvidaci; přitom posouzení této alternativní trasy doporučoval jeden z odborů MŽP, Správa CHKO Bílé Karpaty, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Česká společnost ornitologická, Český a Slovenský dopravní klub a Děti Země, které navíc do příp. posuzování předložily její trasu.