Na jaře 1990 – několik měsíců po pádu Berlínské zdi a po konci komunizmu ve střední Evropě- začínají na setkání ministrů životního prostředí v Dublinu a v Bergenu vznikat základy systematické celoevropské spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí jak na oficiální (vládní a mezivládní), tak i na nevládní úrovni. Pouhý rok později – 21.–23. června 1991 dostává tato ambice konkrétní podobu: koná se první pan-evropská konference ministrů životního prostředí na zámku Dobříš nedaleko Prahy. Paralelně je organizována také konference zástupců nevládních organizací. Vzniká proces Životní prostředí pro Evropu, který pod patronací EHK OSN pokračuje dodnes.
Vážené dámy, vážení pánové, přátelé,
Nevnímám pozvání do Národního technického muzea jako náznak, kam už patřím - naopak. Připomnělo mi mé mladistvé okouzlení technikou a romány Julese Vernea, ve kterých se snoubil obdiv k jejím možnostem, k vynálezům, spojený vždy s důrazným připomenutím odpovědnosti lidstva za environmentální i sociální důsledky, s varováním před možným zneužitím této lidské kreativity proti lidem i přírodě.
Laudatio přednesené autorem v rámci udělení Ceny Josefa Vavrouška Martinu Říhovi 6. června 2011.
Letošním lauerátem Ceny Josefa Vavrouška se stal místopředseda a dlouholetý člen předsednictva STUŽ ing. arch. Martin Říha. Cenu Josefa Vavrouška udělují každoročně Nadace Partnerství a Nadace Charty 77. Jejím smyslem je ocenit konkrétní činy pro zdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj. Letošní udělování cen proběhlo v pondělí 6. června 2001 ve foyeru Národního technického muzea za účasti mnoha významných hostů včetně místopředsedy vlády Karla Schwarzenberga.
Text nominačního dopisu na Cenu Josefa Vavrouška, odeslaného skupinou členů předsednictva STUŽ.
Dopis, zaslaný jménem STUŽ ministru Chalupovi u příležitosti jeho ustavení do funkce
Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ)1 dnes vyzvala předsedy koaličních stran2 k uvážlivému rozhodování o osobě nového ministra či ministryně životního prostředí.
Tisková zpráva Východočeské pobočky STUŽ ze dne 21. 9. 2009.
Emilka Strejčková, naše dlouholetá členka a členka čestného předsednictva opustila v neděli 8. března naše řady. Už, bohužel, nikdy nedokončí své poslání s návratem dětí k přírodě. Bude nám hodně chybět.
Vážená redakce,
nepříjemné překvapení mne včera čekalo na serveru „Týden.cz" při čtení článku „Letenští bojují za stromořadí, odstartovali petici" od Kryštofa Kubína. Článek je zčásti založen na telefonických rozhovorech a e-mailové korespondenci, které se mnou vedl jiný redaktor Lukáš Werner, a to na obecnější téma úbytků či přírůstků zeleně vPraze vdůsledku výstavby dopravních investic, nikoliv o této konkrétní stavbě. On se sdotazem obrátil na mne, nikoliv že já jsem psala do redakce Týdne.
Evropští ministři musí zítra v Bruselu schválit opatření, jež pomohou lepší recyklaci, říkají v předvečer klíčového hlasování Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) a Hnutí DUHA. Měli by také umožnit státům EU, aby nedovolily dovoz odpadu k pálení na své území.
Ekologické organizace apelovaly na Martina Bursíka, aby při hlasování Rady ministrů životního prostředí EU o návrhu takzvané rámcové směrnice o odpadech neustupoval z dosavadního českého stanoviska.
Ministři budou mimo jiné rozhodovat, zda z původního návrhu Evropské komise vyškrtnou klauzuli, podle které by se spalování odpadu nehodnotilo jako likvidace – a právně se tak dostalo na úroveň recyklace. Navržené znění by České republice znemožnilo, aby se bránila dovozu odpadků z Německa či dalších zemí do zdejších spaloven.
Podle návrhu směrnice, který Evropská komise předložila v roce 2005, by se totiž spalovny mohly právně prohlásit za energetická zařízení (tedy za elektrárny nebo teplárny) s tím, že odstraňování odpadků je pouze vedlejším efektem. To by jim umožnilo odpad ze zahraničí dovážet legálně. Proti této změně se postavil Evropský parlament a odmítá ji rovněž Česká republika a další státy EU. Podle posledního neformálního sčítání mají oponenti překlasifikování spaloven už dohromady dost hlasů, aby návrh Komise v Radě ministrů vetovali.
Ekologické organizace jsou přesvědčeny, že každá země by se měla postarat o své odpady.
Evropský parlament také schválil několik průlomových změn, které pomohou rozhýbat recyklaci milionů tun odpadu a zvýšit surovinovou efektivnost ekonomiky. STUŽ a Hnutí DUHA úpravy vítají a prosazují, aby je podpořila i Rada ministrů.
Miroslav Šuta, odborný konzultant Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v oblasti ekologických a zdravotních rizik, řekl. „Ministři životního prostředí svým hlasováním ovlivní budoucnost v hospodaření s odpady na několik desetiletí a musí se rozhodnout. Buď udělají z chudších částí Evropy smetiště pro bohatší státy a regiony. Nebo upřednostní prevenci a recyklaci odpadů, a tím pomohou ochraně zdraví lidí a životního prostředí, ale i modernizaci evropské ekonomiky a snížení její surovinové náročnosti.“
Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl: „Hlavním bodem debaty je několik změn, jež by ynamenaly průlom v recyklaci. Ministři musí schválit body, které odhlasoval parlament. Evropské ekonomiky každoročně zbytečně vyhazují desítky milionů tun recyklovatelných materiálů. Pokud by prošel původní návrh směrnice, masivní převážení německých či rakouských odpadků přes hranice bude naprosto legální a republika ztratí jakoukoli možnost se mu bránit. Dovozy do spaloven by několikanásobně překračovaly objem všech doposud nalezených nelegálních skládek.“