Důraz by spíše kladl na nejrůznější způsoby recyklace a neodsuzuje ani skládkování. „Skládky nejsou tak hrozná věc, za jakou se považují, i když časem budou muset podle nařízení Evropské unie skončit,“ uvedl Moldan.
Výstavbu spalovny v Opatovicích prosazuje Pardubický kraj, který se zatím marně snaží pro svůj záměr získat města a obce regionu. Zařízení by mělo spalovat 96 tisíc tun odpadu ročně, po kterém zbude více než 30 tisíc tun popílku a škváry. Libý zatím jasný názor na výstavbu spalovny nemá. Čeká na stanoviska odborníků, kteří mají posoudit dopady na životní prostředí i ekonomiku projektu. „Musí také nastat stav partnerství, spalovna by měla získat podporu samospráv i lidí, kteří tam žijí. Do té doby se nemohu vyjádřit, zda výstavbu podpořím, či ne,“ řekl Libý. Shoda, kterou požaduje, však zřejmě hned tak nenastane. Petici proti spalovně podepsalo v posledních dvou letech již několik tisíc lidí, nejvíce se bouří obyvatelé nejbližších obcí Opatovice a Čeperka, ale i ekologické organizace a Strana zelených. Spalovnu odmítá rovněž Hradec Králové a solidárně s ním i Královéhradecký kraj.
Stavíme se proto jednoznačně proti novele rámcové směrnice EU o odpadech, která zatím obsahuje ustanovení, které spalování odpadů staví na úroveň jejich recyklace. To by jinými slovy znamenalo, že by se otevřela cesta vývozu odpadů do méně rozvinutých zemí EU za účelem jeho spalování.
My však prosazujeme princip, že odpady se musí likvidovat tam, kde vznikly. Pokud se nám nepodaří v EU tento princip prosadit, jsme připraveni výrazně změnit ekonomické podmínky.
Novelou odpadového zákona bude možné zavést poplatek za spálení a jiné využití odpadu, který bude stanoven podle druhu odpadu, způsobu využití a především vzdálenosti místa původu odpadu od místa jeho zneškodnění. Tím se stane nevýhodné vozit odpad ke zneškodnění na větší vzdálenosti, tedy i přes hranice.
V současné době je situace taková, že legální dovoz odpadů do ČR ke zneškodnění je možný pouze na základě povolení. Zatím byly žádosti o takový dovoz odpadů zamítány.
Co by však povolení dovozů odpadů, za něž se staví předseda ODS, znamenalo, si můžeme představit už jen z toho, že doposud byly podány (a zamítnuty) žádosti na dovoz asi 99 tisíc tun odpadů!
Veškerý objem nelegálních dovozů odpadů do Libčevsi, Sosnové, Arnoltic, na skládky Jirkov, Tušimice, Úholičky atd., které se nedávno řešily, byl přitom asi třikrát menší.
JIŘÍ PAROUBEK, PETR PETRŽÍLEK
(Autoři jsou politici ČSSD: Jiří Paroubek předseda strany a vlády, Petr Petržílek navrhovaný ministr životního prostředí)
Deníky Bohemia, 26.5.2006
Vítězství ekologů, nebo jen předvolební taktika?
Informace přišla v době, kdy ministerstvo životního prostředí vrátilo územnímu odboru českobudějovického krajského úřadu schválené povolení stavby. Proti němu se totiž odvolala občanská sdružení i obec Mydlovary. „O vrácení povolení víme a náš zájem o stavbu dál trvá. Mydlovary ale nejsou jedinou uvažovanou lokalitou pro spalovnu. Nebudeme ji ale prosazovat přes politický odpor jak na místní, tak na regionální úrovni,“ řekl mluvčí společnosti E. ON Energie Vladimír Vácha.
Reakce těch, kteří se proti spalovně odvolávali, je různá. Například starosta Mydlovar Petr Ciglbauer je přesvědčený, že se minimálně prodloužil schvalovací proces a tím i čas na odpor. „Ministerstvo vrátilo řízení zpět kvůli formálním nedostatkům. Například chybí v něm provozní režim budoucí spalovny. Není vyřešena doprava materiálu,“ uvedl starosta.
Členka petičního výboru proti spalovně Hana Chalupská je opatrnější: „Může se stát ještě hodně věcí. Politikové ji sice před volbami odmítli, ale v neděli mohou mluvit jinak.“
Obyvatelka Mydlovar Chalupská se obává, že E. ON může dotáhnout projekt až ke stavebnímu povolení a potom ho prodat jiné firmě. Jihočeský kraj má totiž spalovnu odpadů v územním plánu i v plánu odpadového hospodářství. Jihočeský hejtman Jan Zahradník poznamenal, že jako politik ODS je proti spalovně, jako představitel kraje je ale neutrální, protože kraj ji potřebuje. „Shodujeme se s názorem obyvatel. V Mydlovarech nemá spalovna podporu samosprávy. Podobný postoj máme i k jiným projektům, jako je železnice, dálnice a dostavba Temelína,“ míní hejtman Zahradník. Některá nezisková ekologická sdružení naopak kritizují postoj ministerstva životního prostředí, které se nezabývalo důvody odvolání. Těmi jsou obrovská zátěž v lokalitě už tak devastované po odkalištích bývalé úpravny rudy podniku DIAMO, velká kapacita budoucí spalovny postavené na množství odpadů, které Jihočeský kraj nevyprodukuje. Jsou obavy, že se do Mydlovar bude odpad dovážet ze zahraničí. Spalovna za dvě miliardy korun má mimo jiné zásobovat teplem město Zliv, Agropodnik Mydlovary a firmu vyrábějící bionaftu Sentuza.
Stavbu přitom v poslední době odmítlo i město Hluboká nad Vltavou, které má strach z poškození silnic. Samotné Mydlovary se teď hodlají proti investorovi ještě více opevnit. Obec si najala právníka ekologů.
ANTONÍN PELÍŠEK - Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
Máme strach o Litvínov! Nepokračujte v těžbě uhlí pod našimi sousedy Horním Jiřetínem a Černicemi. Tak vyznělo včerejší rozhodnutí litvínovských zastupitelů, kteří v dlouhém jednání připomínkovali návrhy územního plánu Ústeckého kraje.
Třináct z dvaadvaceti jich bylo pro zachování limitů těžby uhlí. Zbylých devět se zdrželo hlasování.
Před zahájením zastupitelstva navíc předali aktivisté Hnutí Duha starostovi Litvínova Karlu Zdražilovi symbolický korespondenční lístek s číslem 1375, tedy počtem obyvatel Litvínova, kteří podepsali petici ekologů proti likvidaci obcí na Litvínovsku hnědouhelným lomem.
„Chtěli jsme ukázat, kolik lidí má spolu s obavami o osud Horního Jiřetína a Černic také obavu o Litvínov. Rozhodnutí tamních zastupitelů vítáme. Je to velké vyjádření podpory,“ řekl Roman Klecker z Hnutí Duha.
Starosta Zdražil byl v hodnocení rozhodnutí zastupitelů zdrženlivý. Sám podporoval spíš variantu, která se nakonec stala součástí zamítavého postoje jeho kolegů. Podle něj je nutné, aby zhotovitel územního plánu kraje jednoznačně řekl, jaký vliv bude mít pokračování i ukončení těžby uhlí na Litvínov i zbytek Mostecka, a to jak v oblasti ekologické, tak v zaměstnanosti nebo demografickém vývoji.