Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Dobývací prostor Dolů Bílina poblíž města Lom ostře sledují někteří jeho obyvatelé. Tvrdí též, že Severočeské doly již překročily hranici limitů, což těžaři popírají.

Sledovaná výsypka Pokrok u Jámy Dolů Bílina už zaměstnala také pracovníky Krajského úřadu z Ústí nad Labem odboru životního prostředí. Ti tuto oblast navštívili minulý týden na podnět Oldřišky Haislerové. Ta poukázala právě na to, že výsypka již přesáhla linii limitů, že si těžaři neoprávněně zabírají pozemky pro dobývací prostor a ničí krajinu.

„Limity jsme nepřekročili, ale je pravda, že se pohybujeme v jejich blízkosti,“ řekl Deníku tiskový mluvčí Severočeských dolů Vladimír Budinský a rozšiřování pozemků v majetku dolů potvrdil. „Dlouhodobě dopředu skupujeme pozemky v dobývacím prostoru,“ vysvětlil Budinský.

Podle vyjádření krajského mluvčího Františka Janačíka nepotvrdili tvrzení paní Haislerové ani pracovníci kraje, přesto krajský úřad podstoupil po místním šetření podklady Obvodnímu báňskému úřadu v Mostě.

„Schůzce a prohlídce lokality byli přítomni také členové litvínovského občanského sdružení Kořeny, kteří podle svého tvrzení jednali i jako zástupci organizace Greenpeace.

Právě Greenpeace adresovali bezprostředně po této schůzce České inspekci životního prostředí podnět k zákazu činnosti na předpolí výsypky Pokrok,“ uvedl Janačík. „To mohu potvrdit, výzvu zaslal Jan Rovenský jako vedoucí klimatické kampaně Greenpeace,“ uvedl Karel Dolejší, tiskový mluvčí Greenpeace.

Členové sdružení Kořeny chtějí u výsypky provést měření. „Zatím čekáme na mapy od báňského úřadu, až je budeme mít, rádi bychom měřili i za přítomnosti zástupců Dolů Bílina,“ řekla Deníku Jana Doležalová, členka Kořenů s tím, že určovat hranici limitů budou jak podle významných orientačních bodů, tak pomocí GPS.

„U GPS je ale problém, že je tam odchylka asi dvaceti metrů,“ vysvětlila Doležalová a dodala, že pokud tedy těžaři nepřesáhnou limity výrazněji, tak nebudou mít jistotu.

Jana Doležalová se zaměřila i na obojživelníky, kteří jsou až na jednoho všichni v Česku chránění. „Došlo tam k zasypávání jezírka plného obojživelníků. Snažili jsme se to okamžitě zastavit. Nakonec jsme se s doly dohodli, že než stížnost inspekce vyšetří, tak se v tom místě nebude sypat. I když je z části již jezírko zasypané, přesto je tam odsud ještě kuňkání slyšet, takže ten biotop není zcela ztracený,“ zakončila Doležalová.

Jitka Bakovská

Zdeněk Vališ - Neuplyne prakticky den, aby se někde na území republiky nenašla nová ilegální skládka s odpady dovezenými ze zahraničí. Jenže ten dovoz nezačal včera. Musel nějakou dobu probíhat. Proč se tedy situace řeší až teď? Premiér kritizuje ministra životního prostředí, že jeho úřad zaspal. Kritizuje také Českou inspekci životního prostředí, která se nezapojuje do hraničních kontrol. Ředitel oblastní inspekce Praha Pavel Martan se ale brání.

"Systém kontrol je dělba kompetencí a na úseku přeshraniční dopravy odpadů nemá inspekce, bohužel, žádné kompetence. Kompetence na kontrolu má celní správa. Inspekce nemůže zastavovat auta, nemůže je kontrolovat. Inspekce může konat, až když je to už na místě složeno, což už je někdy pozdě."

 

"Český stát určitě mohl udělat víc, protože odchod celníků z hranic se plánoval velice dlouho. Navíc nevládní organizace upozorňovaly Ministerstvo životního prostředí, že sousední Německo přijalo nový zákon o odpadech, který je přísnější."

Co se s tím ale dnes dá dělat? To zatím nikdo neví. Skládek s nelegálním komunálním a jiným odpadem je už snad několik desítek, někde jsou na nich stovky, jinde tisíce tun. Kraje a obce většinou nemají peníze na likvidaci těchto skládek. Mluví se o miliónech korun. V první řadě by samozřejmě měli skládky likvidovat ti, kdo se o ně zasloužili. Ty firmy ale vesměs jako by neexistovaly, nedostupné telefony, prázdné kanceláře. Ředitel oblastní inspekce Pavel Martan nad tímto jevem vyslovuje údiv.

"Proč vlastně zjišťujeme, že když chceme některou tu firmu kontaktovat, tak narazíme na to, že už třeba dva tři roky neexistuje na příslušné adrese? Takže je s podivem, že je vůbec v obchodním rejstříku. Je s podivem, že jednatel nebo statutární zástupce této firmy někde koná."

Tady je tedy onen příslovečný zakopaný pes. Jak připomíná Miroslav Šuta, ten odpad se k nám přece dostal takříkajíc na pozvání.

"Byly to právě české firmy, které sem ten odpad uložily, a vydělaly na něm velké peníze. Chtěl bych také říci, že v minulosti čeští politici, dokonce naši poslanci v parlamentu opakovaně chtěli změnit zákony tak, aby se do Česka mohly dovážet odpady ze zahraničí právě proto, že byli spojení s určitými spalovnami, které by z toho měly kšeft."

A Miroslav Šuta dodává, že to není Německo, kdo k nám vyváží svůj odpad. "Byl bych rád, kdyby se z toho nedělal nějaký česko-německý problém. Je to prostě problém určitých kriminálních nebo pololegálních aktivit na obou stranách."

Příspěvek Zdeňka Vališe i může také poslechnout na internetové stránce Českého rozhlasu 7 Radia PRAHA, a to ZDE

Potíž je ale podle Martana v tom, že na hranicích dnes nejsou po vstupu do Evropské unie ani celníci. Miroslav Šuta ze Společnosti pro trvale udržitelný život v této souvislosti říká, že zaspal vlastně celý stát.
Úřad moskevského primátora sdělil agentuře ITAR-TASS, že na základě instrukce primátora Jurije Lužkova budou v moskevských školách a předškolních zařízeních zakázány potraviny vyrobené z GMO nebo obsahující GM ingredience. "Vědci doposud plně neprostudovali vlivy geneticky modifikovaných (GM) produktů na lidské tělo. Městské úřady se rozhodly chránit obyvatele, zejména mládež, před nežádoucími efekty, které užití GMO může mít, a proto se rozhodly vyloučit GM potraviny z dětské výživy," sdělil úřad pro ITAR-TASS.

V Rusku vzbudil vášnivou debatu o bezpečnosti GMO zejména výzkum týmu Dr. Ermakovové z Institutu neurofyziologie a vyšších nervových činností Ruské akademie věd. Ten prováděl pokusy s potkany krmenými GM sójou, která byla firmou Monsanto geneticky modifikována tak, aby byla rezistentní vůči herbicidu Roundup firmy Monsanto. Ermakovová uvádí, že v rámci její studie více než polovina potomstva potkanů krmených GM sójou zemřela v prvních třech týdnech života, což bylo šestkrát častěji než u potomstva potkaních matek krmených konvenční potravou bez GMO.

Článek o výsledky tohoto výzkumu přinesl počátkem ledna 2006 mimo jiné i britský deník Independent, podle kterého jsou výsledky Dr. Ermakovové připravovány k publikovaní ve vědeckém časopise. Podle deníku Independent Americká akademie environmentální medicíny požádala US National Institute of Health, aby sponzoroval studii, která by nezávisle ověřila nález dr. Ermakovové. Pokud by se závěry ruského výzkumného týmu potvrdily i dalšími studiemi, mělo by to v USA patrně dramatické dopady. GM sóju totiž pojídají v potravinách milióny Američanů a jen obtížně se jí mohou vyhnout, protože biotechnologické firmy odmítají připustit jakéhokoli značení potravin obsahujících GMO.

Opatovice nad Labem - Senátor za ODS a její stínový ministr životního prostředí Bedřich Moldan není nakloněn kontroverznímu plánu vybudovat v Opatovicích nad Labem na Pardubicku velkou spalovnu komunálních odpadů. Řekl to dnes v Pardubicích na diskusním fóru ODS k aktuálním ekologickým problémům Pardubického kraje. Lídr krajské kandidátky občanských demokratů Ladislav Libý má k výstavbě zařízení rezervovaný postoj. „Podle mého vlastního názoru bych nové spalovny příliš nepodporoval. I stávající tři velké mají potíže s dostatečně velkým přísunem odpadů,“ řekl Moldan.

Důraz by spíše kladl na nejrůznější způsoby recyklace a neodsuzuje ani skládkování. „Skládky nejsou tak hrozná věc, za jakou se považují, i když časem budou muset podle nařízení Evropské unie skončit,“ uvedl Moldan.

Výstavbu spalovny v Opatovicích prosazuje Pardubický kraj, který se zatím marně snaží pro svůj záměr získat města a obce regionu. Zařízení by mělo spalovat 96 tisíc tun odpadu ročně, po kterém zbude více než 30 tisíc tun popílku a škváry. Libý zatím jasný názor na výstavbu spalovny nemá. Čeká na stanoviska odborníků, kteří mají posoudit dopady na životní prostředí i ekonomiku projektu. „Musí také nastat stav partnerství, spalovna by měla získat podporu samospráv i lidí, kteří tam žijí. Do té doby se nemohu vyjádřit, zda výstavbu podpořím, či ne,“ řekl Libý. Shoda, kterou požaduje, však zřejmě hned tak nenastane. Petici proti spalovně podepsalo v posledních dvou letech již několik tisíc lidí, nejvíce se bouří obyvatelé nejbližších obcí Opatovice a Čeperka, ale i ekologické organizace a Strana zelených. Spalovnu odmítá rovněž Hradec Králové a solidárně s ním i Královéhradecký kraj.

Předseda ODS Mirek Topolánek nedávno otevřeně podpořil dovoz zahraničního odpadu do našich spaloven, když řekl: "Dovoz odpadu jako primárního paliva nebo na spoluspalování, budeme i nadále podporovat." Považujeme za nutné jednoznačně prohlásit, že ČSSD nedovolí, aby se z naší země stalo evropské smetiště.

Stavíme se proto jednoznačně proti novele rámcové směrnice EU o odpadech, která zatím obsahuje ustanovení, které spalování odpadů staví na úroveň jejich recyklace. To by jinými slovy znamenalo, že by se otevřela cesta vývozu odpadů do méně rozvinutých zemí EU za účelem jeho spalování.

My však prosazujeme princip, že odpady se musí likvidovat tam, kde vznikly. Pokud se nám nepodaří v EU tento princip prosadit, jsme připraveni výrazně změnit ekonomické podmínky.

Novelou odpadového zákona bude možné zavést poplatek za spálení a jiné využití odpadu, který bude stanoven podle druhu odpadu, způsobu využití a především vzdálenosti místa původu odpadu od místa jeho zneškodnění. Tím se stane nevýhodné vozit odpad ke zneškodnění na větší vzdálenosti, tedy i přes hranice.

V současné době je situace taková, že legální dovoz odpadů do ČR ke zneškodnění je možný pouze na základě povolení. Zatím byly žádosti o takový dovoz odpadů zamítány.

Co by však povolení dovozů odpadů, za něž se staví předseda ODS, znamenalo, si můžeme představit už jen z toho, že doposud byly podány (a zamítnuty) žádosti na dovoz asi 99 tisíc tun odpadů!

Veškerý objem nelegálních dovozů odpadů do Libčevsi, Sosnové, Arnoltic, na skládky Jirkov, Tušimice, Úholičky atd., které se nedávno řešily, byl přitom asi třikrát menší.

JIŘÍ PAROUBEK, PETR PETRŽÍLEK

(Autoři jsou politici ČSSD: Jiří Paroubek předseda strany a vlády, Petr Petržílek navrhovaný ministr životního prostředí)

Deníky Bohemia, 26.5.2006

Mydlovary - Největší jihočeský distributor elektřiny, německý E. ON Energie, prohlásil, že nebude při záměru stavby spalovny odpadů v Mydlovarech u Českých Budějovic postupovat proti politické vůli. Proti spalovně se nedávno veřejně vyjádřili jihočeští lídři pěti nejsilnějších stran.

Vítězství ekologů, nebo jen předvolební taktika?

Informace přišla v době, kdy ministerstvo životního prostředí vrátilo územnímu odboru českobudějovického krajského úřadu schválené povolení stavby. Proti němu se totiž odvolala občanská sdružení i obec Mydlovary. „O vrácení povolení víme a náš zájem o stavbu dál trvá. Mydlovary ale nejsou jedinou uvažovanou lokalitou pro spalovnu. Nebudeme ji ale prosazovat přes politický odpor jak na místní, tak na regionální úrovni,“ řekl mluvčí společnosti E. ON Energie Vladimír Vácha.

Reakce těch, kteří se proti spalovně odvolávali, je různá. Například starosta Mydlovar Petr Ciglbauer je přesvědčený, že se minimálně prodloužil schvalovací proces a tím i čas na odpor. „Ministerstvo vrátilo řízení zpět kvůli formálním nedostatkům. Například chybí v něm provozní režim budoucí spalovny. Není vyřešena doprava materiálu,“ uvedl starosta.

Členka petičního výboru proti spalovně Hana Chalupská je opatrnější: „Může se stát ještě hodně věcí. Politikové ji sice před volbami odmítli, ale v neděli mohou mluvit jinak.“

Obyvatelka Mydlovar Chalupská se obává, že E. ON může dotáhnout projekt až ke stavebnímu povolení a potom ho prodat jiné firmě. Jihočeský kraj má totiž spalovnu odpadů v územním plánu i v plánu odpadového hospodářství. Jihočeský hejtman Jan Zahradník poznamenal, že jako politik ODS je proti spalovně, jako představitel kraje je ale neutrální, protože kraj ji potřebuje. „Shodujeme se s názorem obyvatel. V Mydlovarech nemá spalovna podporu samosprávy. Podobný postoj máme i k jiným projektům, jako je železnice, dálnice a dostavba Temelína,“ míní hejtman Zahradník. Některá nezisková ekologická sdružení naopak kritizují postoj ministerstva životního prostředí, které se nezabývalo důvody odvolání. Těmi jsou obrovská zátěž v lokalitě už tak devastované po odkalištích bývalé úpravny rudy podniku DIAMO, velká kapacita budoucí spalovny postavené na množství odpadů, které Jihočeský kraj nevyprodukuje. Jsou obavy, že se do Mydlovar bude odpad dovážet ze zahraničí. Spalovna za dvě miliardy korun má mimo jiné zásobovat teplem město Zliv, Agropodnik Mydlovary a firmu vyrábějící bionaftu Sentuza.

Stavbu přitom v poslední době odmítlo i město Hluboká nad Vltavou, které má strach z poškození silnic. Samotné Mydlovary se teď hodlají proti investorovi ještě více opevnit. Obec si najala právníka ekologů.

ANTONÍN PELÍŠEK - Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy

MF Dnes (3.2.2006) Zachovejte obce, vzkázali kraji zastupitelé Litvínova

Máme strach o Litvínov! Nepokračujte v těžbě uhlí pod našimi sousedy Horním Jiřetínem a Černicemi. Tak vyznělo včerejší rozhodnutí litvínovských zastupitelů, kteří v dlouhém jednání připomínkovali návrhy územního plánu Ústeckého kraje.

Třináct z dvaadvaceti jich bylo pro zachování limitů těžby uhlí. Zbylých devět se zdrželo hlasování.

Před zahájením zastupitelstva navíc předali aktivisté Hnutí Duha starostovi Litvínova Karlu Zdražilovi symbolický korespondenční lístek s číslem 1375, tedy počtem obyvatel Litvínova, kteří podepsali petici ekologů proti likvidaci obcí na Litvínovsku hnědouhelným lomem.

„Chtěli jsme ukázat, kolik lidí má spolu s obavami o osud Horního Jiřetína a Černic také obavu o Litvínov. Rozhodnutí tamních zastupitelů vítáme. Je to velké vyjádření podpory,“ řekl Roman Klecker z Hnutí Duha.

Starosta Zdražil byl v hodnocení rozhodnutí zastupitelů zdrženlivý. Sám podporoval spíš variantu, která se nakonec stala součástí zamítavého postoje jeho kolegů. Podle něj je nutné, aby zhotovitel územního plánu kraje jednoznačně řekl, jaký vliv bude mít pokračování i ukončení těžby uhlí na Litvínov i zbytek Mostecka, a to jak v oblasti ekologické, tak v zaměstnanosti nebo demografickém vývoji.


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License