Směr Čechy-Sasko je díky tranzitní dopravě naším nejfrekventovanějším spojením se Západní Evropou a proto zde po roce 1989 vyvstala nejnaléhavější potřeba zásadního zlepšení železničních i silničních tras. Dálnice do bývalé NDR byla projednávána již více než před 20 lety a měla vést přes území Východního Krušnohoří, Labských pískovců a Českého středohoří. Dnes je však tato trasa již věcně překonána.
Stanovisko STUŽ k současné situaci v ochraně přírody České republiky.
Vítáme vyhlášení roku 1995 za Evropský rok ochrany přírody, který bude ve státech Evropské Unie za rostoucí podpory veřejnosti naplňován řadou mezinárodně koordinovaných akcí. V naší zemi, ucházející se o plné členství v Evropské unii, však se znepokojením registrujeme protichůdné snahy směřující k oslabování postavení ochrany přírody a tím i ke snižování účinnosti zákona číslo 114/92Sb. o ochraně přírody a krajiny.
Horninové prostředí České republiky je zdrojem nerostných surovin, podzemních vod i matečným prostředím pro vznik zemědělských půd. V procesu privatizace ložisek nerostných zdrojů však dochází k rozhodnutím, kterými je vážně ohrožena soběstačnost této republiky v tuzemských surovinových zdrojích a zároveň je ohrožena i schopnost horninového prostředí v blízké budoucnosti být zdrojem pitné vody a nekontaminované, přirozeně úrodné zemědělské půdy.
Britská těžařská firma Rio Tinto Zinc (RTZ), která vyhrála mezinárodní výběrové řízení, vyhlášené Ministerstvem hospodářství na průzkum ložisek zlata v České republice se netají svým zájmem ucházet se u našich úřadů o povolení k těžbě zlata na lokalitě Mokrsko ve středním Povltaví. V současné době zatím firma RTZ financuje průzkumné práce, které ověřují stávající data o ložisku. Argumentace pracovníků firmy RTZ, že se jedná jen o průzkumné práce a že se teprve uvidí, zda se bude v Mokrsku těžit, je zavádějící.
Sledování skupin, společností a aktivních jedinců, zda nevyvíjejí činnost odporující Ústavě a Listině základních lidských práv a svobod, nebo zda neohrožují zdraví a bezpečnost občanů považujeme za legální poslání tajných služeb. Je zcela samozřejmé, že zjistí-li tajná služba, že se někdo dopouští výše uvedených skutečností, sdělí je ústavním činitelům, aby mohli učinit potřebná opatření. Za zcela nepřípustné však považujeme, aby byly sestavovány a zveřejňovány seznamy potenciálně nepřátelských osob.
ing. Igor Míchal
úřadující předseda STUŽ
Britská těžařská firma Rio Tinto Zinc (RTZ), která vyhrála mezinárodní výběrové řízení, vyhlášené Ministerstvem hospodářství na průzkum ložisek zlata v České republice se netají svým zájmem ucházet se u našich úřadů o povolení k těžbě zlata na lokalitě Mokrsko ve středním Povltaví. V současné době zatím firma RTZ financuje průzkumné práce, které ověřují stávající data o ložisku. Argumentace pracovníků firmy RTZ, že se jedná jen o průzkumné práce a že se teprve uvidí, zda se bude v Mokrsku těžit, je zavádějící.
Stanovisko STUŽ k privatizaci ložisek zlata v České republice.
V průběhu roku 1994 proběhlo ve vší tichosti nabídkové řízení vyhlášené Ministerstvem hospodářství ČR za účelem získání soukromých investorů geologického průzkumu ložisek zlata na území naší republiky.
Počátkem října 1995 probíhala blokáda staveniště JE Temelín ze strany ekologických aktivistů a dalších občanů. Přinejmenším ve třech případech byli do služebny policie ČR předvedeni občané Slovenské republiky, byla jim uložena bloková pokuta, poté byl cizineckou policií v Českých Budějovicích vysloven na základě zákona č. 123/1992 Sb. o pobytu cizinců na území republiky zákaz pobytu na jeden rok, přičemž postižení museli území státu urychleně opustit.
ke konceptu územního plánu hl. m. Prahy, předloženému v září 1995
Koncept územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy (dále ÚP) je první dokumentací tohoto druhu, která je zde po r. 1989 předkládána k veřejnému projednání. Vzhledem k tomu, že se týká hlavního města republiky, která je zároveň jádrem metropolitního regiónu, přikládáme tomuto dokumentu mimořádný význam. Společnost pro trvale udržitelný život (dále STUŽ) s využitím svých odborníků ve snaze jak předejít nenapravitelným škodám a nevratné ztrátě charakteru Prahy, tak pozdějším komplikacím při projednávání ÚP, pokládá za potřebné upozornit na některé závažné nedostatky předloženého konceptu.
Vytvoření druhého bilaterálního česko-německého národního parku „Česko-Saské Švýcarsko“ bylo oběma stranami dohodnuto v roce 1991. Na Saské straně byl vyhlášen národní park „Sächsische Schweiz“ posledním zákonem bývalé NDR již v roce 1990, a to na rozloze 9 300 ha.