Ladislav Tajovský z VŠE Praha mívá v Lidových novinách výstižná, přímočará a tvrdá připomenutí elementárních ekonomických faktů a zákonitostí, která jsou zatím politiky, a podle průzkumů předvolebních preferencí bohužel i voličstvem, ignorována. V pátečních Lidových novinách z 22. ledna 2010 v článku „Pryč z nebezpečné skluzavky" předjímá, že by se naše společnost měla co nejrychleji zbavit iluze, že existují zázračné ekonomické recepty, jak se stát dokáže fiskálními opatřeními „postarat o všechno", jen je stačí najít a aplikovat v legislativě a ve veřejných rozpočtech.
V LN ze 2. 2. 2010 se na stránce Názory věnují hned dva články aféře, rozpoutané sporem mezi exministrem ŽP Martinem Bursíkem a premiérem Janem Fischerem o motivacích při odmítnutí novely horního zákona v souvislosti s ochranou územních ekologických limitů těžby uhlí v SHP.
Již jsme zvyklí na to, že když napíše nějký článek pan redaktor Brezina, jeho hlavním motivem je nenávist vůči ekologických nevládním organizacím a všem, kteří se jakkoliv zabývají ochranou přírody. Nejinak tomu je v článku Ekovyděračství. Běžné „podnikání", který vyšel v Lidových novinách 12. 10. 2010.
Po včerejším zasedání Nejvyššího správního soudu v Brně je zřejmé, že hlavní město Praha hned tak nebude mít silniční okruh kolem Prahy přinejmenším v úseku Ruzyně – Březiněves, tedy staveb 518 a 519, tvořících jeho severozápadní segment. Je to zdánlivé vítězství několika tisíc obyvatel Suchdola, ale tragédie pro životní prostředí desetitisíců, ne-li statisíců obyvatel žijících v městských částech Dejvice, Bubny a Holešovice, přes které se dnes probíjí tranzitní, tangenciální, zdrojová i cílová doprava v severozápadním segmentu města a jeho středočeském okolí. Severněji lze Prahu objet a překonat Vltavu až v Kralupech nad Vltavou.
V České republice není zatím legislativně kodifikováno integrované plánování. Pokud se některá města či některé obce v ČR o vytvoření integrovaných plánů rozvoje u nás pokoušejí, napodobují příklady z jiných zemí, kde se takový princip již uplatňuje a nepřesahuje to zatím stádium „pilotních projektů".
Aneb, jiný pohled na studii společnosti Siemens „European Green City Index", která v žebříčku 30 hodnocených měst přisoudila Praze 24. místo.
Jako architekt působící po desítky let jak ve veřejné správě, tak v nevládních neziskových organizacích s environmentální orientací, vidím obě strany oné mince, kterou platí organizovaná společnost za nedostatku demokracie i za funkční zastupitelské demokracii ve vztahu k lidské kreativitě.
Včerejší první přednášku k prezentaci konceptu územního plánu hlavního města Prahy, pořádanou Odborem územního plánu Magistrátu hl. m. Prahy jako pořizovatelem ve spolupráci s Útvarem rozvoje hlavního města Prahy jako projektantem a firmou EKOLA-group spol. s r. o. jako posuzovatelem vlivů na udržitelný rozvoj území ve velké zasedací síni Magistrátu hl. m. Prahy na Mariánském náměstí, „obohatili" zástupci nevládní neziskové organizace Arnika o jakýsi happening, jehož hlavním ironickým mottem bylo „poděkování developerů a investorů pražským radním za to, že neumožňují na prvních dvou veřejných představeních konceptu diskusi a tím aktivní účast na tvorbě územního plánu".
Text příspěvku Martina Říhy, který přednesl na závěr večerní besedy členů české i slovenské STUŽ v rámci tradičního Memoriálu Josefa a Petry Vavrouškových po výletě do doliny Parichvost jako výraz vděčnosti za konání této každoroční akce, která nám dovoluje nejen zavzpomínat na Josefa a Petru Vavrouškových, ale přijít i na jiné myšlenky, utahat těla, ale osvěžit duše, vyprahlé děním v Česku.
Zároveň si můžete prohlédnout několik snímků autora z letošního Memoriálu.
Veškeré území bylo původně přírodou, přirozenou krajinou, která poskytuje společnosti nenahraditelné služby. Příroda a její ekosystémy poskytují lidské společnosti a všem dalším živým druhům škálu služeb, které permanentně vytvářejí základní existenční podmínky pro udržování a rozvoj života. Vegetace spolu s vodou či obecněji autotrofní ekosystémy poskytují nejen základní biomasu k výživě všech heterotrofních druhů, ale také udržují stabilní složení ovzduší k dýchání lidské populace a dalších heterotrofních forem života. Evapotranspirací destilují vodu, fotosyntézou konzumují odpadní plyn z lidského dýchání, oxid uhličitý, a do atmosféry vydávají kyslík, který vzniká fotolýzou vody, tvoří půdu atd. (Seják, Pokorný, VH č.1/2009).