Společnost pro trvale udržitelný život

Se zájmem jsem si dnes po poledni počkal na tiskové prohlášení Miloše Zemana po návštěvě Ústeckého kraje, protože jsem tušil, že vysloví svůj názor i na otázku dalšího respektování nebo prolomení tzv. „územních ekologických limitů těžby“ na Velkolomu Čs. armády. Dočkal jsem se jen potvrzení toho, co si o Miloši Zemanovi myslím už 20 let – že je to „pragmatický cynik“ (nebo „cynický pragmatik“), zastánce platnosti pramálo etického úsloví „Účel světí prostředky“. Samozřejmě se plnou vahou své prezidentské funkce postavil za prolomení limitů a použil k tomu (opět) velmi pochybné zdůvodnění s falešnými argumenty.

Tak se jmenoval seminář, který uspořádalo Evropské hnutí v ČR a think tank Good Governance s partnery Erste (Českou spořitelnou), Rekonstrukce státu, Oživení a s Nadačním fondem proti korupci 14. 10. 2013 v aule Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze na malé Straně. Seminář uvedl expremiér a exposlanec EP Vladimír Špidla, ve dvou panelech se vystřídali Václav Velčovský (GG), Lukáš Wagenknecht (GG), exsenátor Edvard Outrata (EH), politoložka profesorka Vladimíra Dvořáková (VŠE), Petr Janský (IDEA Cerge-EI) a po přestávce Kateřina Valachová (MU Brno), Jan Rovenský (Odborový svaz státních orgánů a organizací), David Ondráčka (Transparency International) a advokát Václav Láska.

Po několika letech, kdy město Chrudim obhajovalo opakovaně přiznání kategorie B v plnění kritérií Místní agendy pro 21. století (MA 21) a nastoupení na trajektorii dlouhodobě udržitelného a zdravého města, představitelé města a úředníci radnice 8. října 2013 poprvé obhajovali před vlastními občany, hodnotící komisí při Radě vlády pro udržitelný rozvoj, Národní sítě zdravých měst a expertní komisí svou ambici vstoupit jako první v České republice do nejvyšší kategorie A.

Dne 14. 9. 2013 byl pro veřejnost otevřen Dům obnovy tradic, ekologie a kultury – DOTEK v Horním Maršově. Zchátralou barokní faru z 1. poloviny 18. století získalo Středisko ekologické výchovy Sever v Horním Maršově v roce 2002 a více než 10 let ji za zpočátku skrovných příspěvků Královéhradeckého kraje, Ministerstva kultury a některých dárců začalo postupně opravovat. Zásadní impulz k urychlení a dokončení prací bylo získání prostředků EU z Operačního programu Životní prostředí v roce 2009. Celkové náklady na opravu přesáhly 38 milionů korun, ale výsledek stojí za to.

Zásoby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi (dále jen SHP), uzavřené mezi Krušnými horami, Doupovskými vrchy a Českým Středohořím, jsou bohatstvím i prokletím tohoto kraje. Dokud se jejich těžba odehrávala hlubinným dolováním, nebo sice povrchově, ale tak, aby nepoškozovala historické osídlení, krajinu a přírodu, dokud těžaři byli místní podnikatelé se vztahem ke svému kraji, kompenzující újmu působenou zdejším obyvatelům bohatými příspěvky místní samosprávě, kultuře, sportu, okrašlovacím a jiným občanským spolkům, dotud kraj na těžbě uhlí a energetice a s tím souvisejícím průmyslem a dopravě bohatl...

Letos je to už 18 let od nešťastné smrti Josefa a Petry Vavrouškových v dolině Parichvost v Západních Tatrách. Tradičně v měsíci Josefových narozenin si je připomněli účastníci Memoriálu Josefa a Petry Vavrouškových ve dnech 20. – 22. září, konaném netradičně zčásti v Nízkých, zčásti v Západních Tatrách...

Naposledy jsem byl v Horním Jiřetíně a pod zámkem Jezeří v roce 2011. Jednak s Českou televizí při natáčení pořadu Nedej se, podruhé při předávání Ceny Ivana Dejmala tamnímu místostarostovi Ing. Vladimíru Buřtovi. Letos mne přizvala Česká televize k natáčení pořadu o zkušenostech s plněním Programu ozdravění Severočeského kraje dle usnesení vlády ČR č. 287/1990 a o Územních ekologických limitech těžby uhlí v SHP podle usnesení č. 444/1991 s expremiérem české vlády z těch let a dnes už i exsenátorem JUDr. Petrem Pithartem, které proběhlo v úterý 28. 5. 2013. Přítomni byli i pánové poslanec a starosta Litvínova Mgr. Milan Šťovíček, tehdy ekologický aktivista, pamětník a ekologický aktivista Petr Pakosta, místostarosta Horního Jiřetína Ing. Vladimír Buřt, ale i lidé „z druhé strany barikády“ – zástupci dolů a Hospodářské komory, plédující za prolomení limitů těžby.

Vedra ve Skandinávii, bouře, přívalové deště a záplavy ve Střední Evropě, čím dál častější tornáda v USA. Nejdříve nechce přijít zima, pak nechce přijít jaro a topíme ještě v květnu. Naši zemědělci nemohou do polí nejen na sv. Řehoře, ale dokonce ještě asi ani na Medarda. Co se to s počasím ve světě i u nás děje? A musí to mít čím dál častěji katastrofální průběh vždy, když víc zaprší? Kdybychom všichni, včetně vlád, více naslouchali klimatologům a ekologům, nemuselo by to mít tak zlý průběh, jakého jsme čím dál častěji svědky.

Je dobře, že se fotovoltaickou kausou budou zabývat orgány činné v trestním řízení. Dokud se nevyjasní, kdo se na extrémně výhodně nastavených podmínkách provozování slunečních elektráren napakoval, nedojde k očištění jména obnovitelných zdrojů energie.

Poslední platné znění Politiky územního rozvoje ČR (dále jen „PÚR“) je z roku 2008 a schválené bylo v červenci roku 2009. K vyhodnocení účinnosti a k případné aktualizaci PÚR má docházet každé 4 roky. Podle stavebního zákona a navazující prováděcí vyhlášky by tedy už měla být pracovně hotová, projednávaná a brzy schvalována další aktualizace. Ani na webových stránkách MMR ČR, ani na webu Ústavu územního rozvoje, který je zpracováním aktualizace pověřen, není ovšem o nějaké další aktualizaci, natož o projednávání pracovního znění s kraji či resorty, ani zmínka. Najdeme tam stále jen tu námi (STUŽ) kritizovanou verzi z roku 2008.