Letošní laureát Ceny Josefa Vavrouška se narodil v roce 1931. Když mu bylo zhruba jedenatřicet let, dostal obtížný úkol – naplnit jeden z cílů tehdejšího Územního plánu rajonu Krkonoš a splnit sen a přání mnoha dřívějších ochránců přírody nejvyšších českých hor – Augusta Bayera, Františka Schustlera, Aloise Zlatníka, Karla Kaviny, Zdeňka Pilouse, Josefa Mařana, Jaroslava Veselého nebo Zdeňka Vulterina – zřídit v Krkonoších první český národní park.
Promiňte, že hned zpočátku „otravuji“ tak obsáhlým (i když i tak zdaleka ne úplným) seznamem jmen. Je to proto, že Josef Fanta, o němž je tu dnes po zásluze řeč, nebyl prvním, kdo se myšlenkou zřízení Krkonošského národního parku zabýval. A měl, na koho navazovat. Přesto byl, jak jsem předeslal, jeho úkol těžký. Připadla mu úloha jen s několika spolupracovníky v šibeniční lhůtě zhruba jednoho roku říci, co by se mělo chránit, v jakém rozsahu a na jakém konkrétním území v horách, které oplývají nádhernými druhově pestrými horskými loukami, dědictvím po předcích – budními enklávami, ale také „botanickými zahrádkami“ ledovcových karů a lavinových drah, rozsáhlými rašeliništi a také světovým unikátem – krkonošskou, neboli arkto-alpínskou, tundrou. Snadné, že? Založit národní park v takovém území…
Vystoupení ing. arch. Martina Říhy na konference ve Schole Humanitas v Litvínově "Těžba a lidské zdraví", pořádaná Komisí ŽP Akademie věd ČR, MěÚ Litvínov a Greenpeace 12. 5. 2015
Příspěvek ing. arch. Martina Říhy na konferenic "Těžit nebo žít?", která se konala v pondělí 18. 5. s podtitulem "Jak bude vypadat náš kraj v roce 2050?"a uspořádal ji poslanec PČR Michal Kučera (TOP 09), předseda podvýboru Ochrana přírody a krajiny, spolu s TOPAZ z. s. a Nadací Konráda Adenauera na FSE Univerzity JEP v Ústí n. L.
Dušan Stuchlík kritizuje v Lidových novinách z 24. 2. 2015 české „nevládky“, že až na čestné výjimky některých humanitárních organizací „nevidí“ válku na Ukrajině, ačkoliv dříve kritizovaly válku v Iráku, na Balkáně, dokonce i radar v Brdech, pokud za nimi byly aktivity Západu, zatímco nyní ke zjevné ruské agresi mlčí. Dovozuje z toho, že je to výraz jejich levicové zmatenosti, způsobující, že nejsou schopné odsoudit separatisty na východní Ukrajině a Rusko jako jejich podporovatele za porušení mezinárodních dohod a závazků z minula i ze současnosti. Panu Stuchlíkovi zjevně uniklo několik důležitých faktů, které by měl jako novinář znát.
Ohled na to, co pociťují lidé, kterým hrozí ztráta domova, bývá bohužel tím posledním, co zajímá uhlobarony či politiky, kteří se proti vůli místních opět snaží prosadit zrušení limitů těžby uhlí v severních Čechách. Přitom psychické důsledky vystěhování mohou být doslova tragické. A nikdo se nemůže vymlouvat, že mu o tom není nic známo, pokud aspoň trochu dával pozor ve škole, i kdyby to ve vzdělávání nedotáhl dál než do deváté třídy základky.
Tato vládní sestava deklarovala v kampani před parlamentními i místními volbami a v programovém prohlášení vlády, že nebude usilovat o prolomení územních ekologických limitů povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi, ač by si to horničtí odboráři i vlastníci uhelných společností přáli. Tato vláda dokonce deklarovala, že se v souladu se směřováním zemí EU a OSN hodlá zapojit do úsilí o snížení emisí CO2 a dalších škodlivin do ovzduší v zájmu životního prostředí obyvatel i snížení příspěvku ČR k příčinám globálních změn klimatu.
V úterý 7. října 2014 se konal v Litvínově již třetí Den pro limity – akce nevládních ekologických organizací, zástupců samospráv, sdělovacích prostředků a aktivních lidí, kterým není lhostejný osud kraje tolik poznamenaného povrchovou těžbou uhlí, že dokáží veřejně vyjádřit podporu zachování územních ekologických limitů těžby v Severočeské hnědouhelné pánvi, které již 23 let chrání osídlení, přírodu i krajinu za těmito limity.
Pod tímto názvem uspořádal Svaz měst a obcí ČR 16. 9. 2014 v rámci doprovodných programů veletrhu FOR ARCH 2014 velmi kvalitní a podnětný seminář určený městům, obcím, architektům i veřejnosti. Ačkoliv se nezúčastnili slibovaní předseda SMO Dan Jiránek ani Ing. arch. Ivan Plicka pro nešťastný souběh akce s vyhlášením nejlepších starostů na Pražském hradě, s předvolebními starostmi a dalšími akcemi, což bohužel ovlivnilo i účast v publiku, podařilo se organizátorům (za SMO Mgr. Rudolfina Voleská a moderátorka Mgr. Květa Halanová, starostka Jílového u Prahy) do panelu pozvat velmi kvalitní a reprezentativní sestavu.
Na serveru Česká pozice se 5. 4. 2014 objevila reakce Jiřího Janáče na negativní stanovisko Komise životního prostředí Akademie věd ČR k (nejen) prezidentem Zemanem oprášenému záměru přípravy stavby průplavu Dunaj–Odra–Labe. Negativní stanovisko k tomuto záměru ostatně vzápětí zveřejnila i Společnost pro trvale udržitelný rozvoj.
a který(ří) mluví jejich řečí. Takže, vole, vole, my - předseda vlády v demisi a ty, lide, tomu problému práce nad i pod zemí nerozumíme, ale budeme do toho kecat s nulovými vědomostmi o dolování dokonce hlubinném, o geologických poměrech, o využití energetického potenciálu. Vždyť to samé, kurňašopa, říká i náš, lidem zvolený prezident.
Ve středu 27. listopadu 2013 jsem se osobně zúčastnila demonstrace, kterou vyhlásilo Hnutí Duha a byla rozhodným ANO pro zachování limitů těžby v případě městečka Horního Jiřetína a k němu patřícím Černic…