Společnost pro trvale udržitelný život

Děti Země vydaly doplněné a přepracované vydání publikace „Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví“, jejímž autorem je MUDr. Miroslav Šuta, odborník dlouhodobě se věnující vlivům životního prostředí na zdraví lidí (1).

Publikace obsahuje informuje o zdravotních dopadech 10 chemických látek nebo jejich skupin, které jsou obsaženy ve výfukových plynech automobilů. Zahrnuje i ozón (O3) a fotochemické oxidanty, které vznikají z vypouštěných exhalací vlivem slunečního záření a kterým se také často říká letní nebo fotochemický smog.

Exhalace jsou rozděleny do tří skupin podle svých účinků na lidské zdraví, a to na látky postihující hlavně dýchací cesty, na látky s toxickými účinky a na rakovinotvorné. Text čerpá z více než stovky odborných publikací a pro potřebu neodborníků je doplněn také stručným slovníčkem, který vysvětluje použité odborné termíny.

„Děti Země se negativními dopady automobilové dopravy na životní prostředí už od počátku 90. let, přitom se stále setkáváme se snahou tyto problémy bagatelizovat. Proto jsme se rozhodli nabídnout odbornou publikaci, ve které pracovníci veřejné správy, novináři, experti, ale i studenti nebo zájemci z řad veřejnosti mohou získat přehled současného stavu poznání o vlivech emisí z aut na lidské zdraví,“ uvedl Martin Hyťha z Dětí Země.

„Znečištění ovzduší dnes v České republice i v Evropě představuje nejvýznamnější ekologický problém poškozující zdraví lidí. V EU následky vdechování znečištěného vzduchu předčasně zabíjejí asi 370 tisíc lidí ročně, z toho asi 8 tisíc v ČR. Podle údajů Evropské komise zkrátí znečištěné ovzduší každému z obyvatel EU život v průměru o 9 měsíců. V ČR dýchání jemného prachu zkracuje každému obyvateli život o více než 10 měsíců (2, 3),“ připomíná autor publikace MUDr. Miroslav Šuta, který působí jako expert v oblasti ekologických a zdravotních rizik.

Děti Země vydaly brožuru s laskavou finanční podporou plzeňského nadačního fondu Zelený poklad. Díky tomu je možné získat publikaci u Dětí Země bezplatně, v případě zaslání poštou za úhradu poštovného a balného. Zájemci si publikaci mohou objednat e-mailem na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. či na webové stránce

Poznámky pro editory:

(1) V prvním vydání publikaci „Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví“ vydal Český a Slovenský dopravní klub v roce 1996. Celý její náklad byl již delší dobu beznadějně rozebrán.

(2) Baseline Scenarios for the Clean Air for Europe (CAFE) Programme Final Report

(3) The Swedish NGO Secretariat on Acid Rain, Small but dangerous, Environmental Fact sheet No. 20, April 2006

Spotřebitelé získali díky nové chemické politice Evropské unie (REACH) (1) právo vyžadovat u obchodníků informaci o tom, zda výrobky obsahují některé nebezpečné chemické látky. Děti Země se proto nyní rozhodly dotázat u vybraných obchodníků, zejména působících v Plzni, na přítomnost nebezpečných chemických látek, které mohou ohrožovat lidské zdraví nebo životní prostředí.

Prezident Václav Klaus vetoval novelu, která má firmám na základě evropské směrnice REACH přinést povinnost registrace používaných chemických látek. Klaus již dříve REACH kritizoval. Například loni v lednu o směrnici prohlásil, že je to nejděsivější věc, která v EU vznikla. O osudu novely tak rozhodne sněmovna, která má možnost prezidentovo rozhodnutí přehlasovat.

The Chamber of Deputies overrode a veto of President Vaclav Klaus on an amended law on chemical substances that concerns compatibility with the European directive REACH, CTK has learnt.

10. března 2009, Štrasburk - Evropský parlament dnes dal zelenou zpřísnění pravidel pro vypouštění emisí z desítek tisíc průmyslových zařízení v EU. Zákonodárci na plenárním zasedání ve Štrasburku totiž s některými úpravami podpořili návrh Evropské komise, která žádá přísnější limity pro určité kategorie spalovacích zařízení a pro znečišťující látky jako oxid siřičitý či oxidy dusíku.

Toxické ftaláty, kvůli kterým stáhla Česká obchodní inspekce z trhu již desítky dětských hraček a výrobků pro děti, se mohou vyskytovat i ve školních pomůckách vyrobených z PVC. Upozornilo na to sdružení Arnika v souvislosti s nedávno zveřejněnou studií dánské Agentury pro životní prostředí (1). Ta odhalila přítomnost rizikových ftalátů jako DEHP či DINP v rozmezí od 17 – 70 % ve všech devíti typech mazacích gum z PVC (2). Ve zbývajících 17 gumách vyrobených z jiného materiálu ftaláty nebyly.

„V České republice nevíme o žádné podobné studii, která se by se ftaláty ve školních pomůckách zabývala. Je však velmi pravděpodobné, že řada pomůcek z PVC bude tyto látky obsahovat. Tato pravděpodobnost je o to vyšší, že v Česku neexistuje žádná právní norma, která by ftaláty ve školních pomůckách zakazovala jako je tomu například u hraček a předmětů péče o děti (3),“ vysvětlila vedoucí kampaně Arniky „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková.

Podle Jopkové by se měl zákaz ftalátů na školní pomůcky rozšířit. „Ftaláty se běžně používají jako změkčovadlo PVC, ze kterého se mimo jiné vyrábí například penály, obaly na sešity, podložky, desky či mazací gumy. Jelikož jsou to předměty, s nimiž děti přicházejí do úzkého kontaktu, mohou se tyto látky snadno dostat do jejich těla a ohrozit tak zdraví dítěte. U školních pomůcek je velmi reálné riziko, že by je děti mohly vkládat do úst,“ uvedla Jopková.

Protože žádný takový zákaz v Česku neplatí, mají rodiče v podstatě jedinou možnost, jak se s jistotou vyhnout výrobkům s obsahem ftalátů a to koupit svým dětem školní pomůcky z jiného materiálu než z PVC. „Alternativ k PVC je celá řada, ať jde o jiné plasty jako polypropylen či polyethylen nebo jiné materiály. PVC lze poznat podle recyklačního trojúhelníku, ve kterém je buď číslice „3“ nebo písmeno „v“. Pod trojúhelníkem je pak nápis „PVC“, „V“ nebo „vinyl“. Někdy však výrobce neuvádí, z čeho je konkrétní produkt vyroben. Pak je dobré obrátit se na prodejce nebo kontaktovat přímo výrobce školní pomůcky,“ radí Jopková.

(1) Svendsen N., Bjarnov E., Poulsen P. B., Force Technology. Survey as well as health assesment of chemical substances in school bags, toy bags, pencil cases and erasers. 2007. EPA. Studie je ke stažení na tomto odkaze:
http://www2.mst.dk/common/Udgivramme/Frame.asp?pg=http://www2.mst.dk/Udgiv/publications/2007/978-87-7052-547-3/html/default_eng.htm

(2) Stručné shrnutí výsledků studie: Celkem bylo testováno 26 gum různých typů (tradiční bez potisku, s potiskem např. dinosaura či Batmana až po zábavné gumy různých tvarů a barev). Ftaláty byly nalezeny v 9 mazacích gumách (9 z 26 testovaných gum byly z PVC, všechny obsahovaly ftaláty). DEHP obsahovaly tři gumy v rozmezí od 17 - 44 % obsahu hmotnosti. Ftalát DINP obsahovalo 6 gum v rozmezí 32 - 70 % obsahu hmotnosti.

(3) Rostoucí obavy související s nebezpečím zvýšené expozice ftaláty vyústily až v přijetí direktivy Evropské unie 2005/84 o zákazu ftalátů v dětských hračkách a zboží. Na novou direktivu v České republice reaguje vyhláška 284/2006, která vyjmenovává zakázané estery kyseliny ftalové (DEHP, DBP, BBP, DINP, DIDP a DNOP) v hračkách a předmětech pro péči o děti. Vyhláška vešla v platnost 16. ledna 2007.

Na první pohled progresivní novela zákona o odpadech, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, zavdala podnět k poslaneckému návrhu změny stávajícího zákona o odpadech, která může ve svém důsledku vést ke kontaminaci prostředí toxickými polychlorovanými bifenyly (PCB) a v budoucnu mít za následek enormní sumy vydané na dekontaminaci prostředí. Poslanec Vlastimil Aubrecht zvolený za ČSSD v Ústeckém kraji při projednávání zákona ve Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR uspěl s návrhem rozšířit definici zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů, jež nemusejí být zlikvidována do konce roku 2010 (1).

8.4.2009 - „Látky narušující fungování soustavy regulující hormony v lidské těle nás obklopují téměř na každém kroku a ani v České republice tomu není jinak. Dokazují to mimo jiné dnes zveřejněné výsledky zhruba půl roku trvajícího průzkumu sdružení Arnika. Z Integrovaného registru znečišťování jsme zjistili, že je vypouštějí ve velkém průmyslové podniky, ze zadaných analýz PVC obalů na potraviny vyplynulo, že jsou přítomné i v nich,“ shrnul závěry, k nimž v rámci projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy financovaného Evropskou komisí (1) dospěla Arnika, vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík. K největším průmyslovým zdrojům těchto látek v České republice patří především provozy Spolchemie v Ústí nad Labem, Nová Mosilana, a.s. Brno či Hobas CZ, s.r.o. v Uherském Hradišti.

Ministerstvo zdravotnictví (hlavní hygienik) nařídilo okamžité stažení z prodeje dvou laků na nehty. Obsahují totiž toxické ftaláty, které mohou při používání způsobit neplodnost. Jde o laky značky Coral a GO 4. Lak k nám dovážely firmy z Ostravska.

Vzniku až 90 tisíc nemocí z povolání ročně by mohlo zabránit zavedení efektivního systému regulace chemických látek (REACH) v Evropské unii. Experti University of Shefield a Evropské odborové konfederace (ETUC) spočítali, že jen v případě onemocnění kůže a dýchacího ústrojí a by mohla EU v nejbližších 10 letech ušetřit více než 100 miliard korun (asi 3,5 miliardy euro). Po úplném uvedení REACH do praxe by podle expertů měl být pozitivní přínos v oblasti respiračních a kožních nemocí z povolání ještě významnější - byl spočítán na 90 miliard euro (cca 2 700 miliard korun) během nejbližších 30 let.

Ministři zemědělství Evropské unie odmítli návrh Evropská komise na povolení chemického ošetřování kuřecího masa. Jde o metodu, která se využívá především ve Spojených státech, v Evropské unii včetně Česka se ovšem maso uchovává pomocí chlazení vzduchem.