Brusel/Plzeň - 29. listopadu 2006 - Stanovení cílů pro prevenci vzniku odpadů podpořil výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu svým hlasováním o návrhu rámcové směrnice EU o odpadech. Europoslanci do značné také odmítli pokus Evropské komise vylepšit pověst spaloven odpadů jejich "přenálepkování", ale výbor zároveň nepodpořil stanovení kontrolovatelných cílů a termínů pro recyklaci odpadů.
"Europoslanci schválili pozměňovací návrh na zavedení střednědobého cíle pro politiku prevence vzniků odpadů - do roku 2012 stabilizovat množství odpadů. Zatím však stále chybí jasné cíle v oblasti recyklace odpadů. Evropská komise sice tvrdí, že jejím je cílem vytvoření ´recyklační společnosti´, ale neříká ani jak by měla vypadat (zda by mělo být recyklováno 50, 70 nebo 90% odpadů), ani v jakém časovém horizontu. U obalů se stanovení kontrolovatelných cílů a termínů ukázalo jako klíčové efektivní opatření pro podporu separace a recyklace. Europoslanci napříč politickými kluby však vyjadřují podporu recyklaci odpadů, a tak věřím, že se při projednávání odpadové směrnice ještě podaří recyklaci posílit," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika.
Evropská sdružení nevládních ekologických organizací EEB a Přátelé Země navrhují, aby směrnice stanovila v EU za cíl dosažení 70 procentní míry recyklace odpadů do roku 2020. Dále navrhují, aby po roce 2025 bylo zakázáno jak skládkování, tak spalování materiálů, které lze znovu využít, recyklovat nebo kompostovat.
"Europoslanci do jisté míry vyslyšeli hlas nevládních organizací (1) a zohlednili i pozici České republiky (2), když odmítli kontroverzní návrh Komise na přeřazení spaloven odpadů z kategorie ´likvidace´ do ´využití´ odpadů podle energetického kritéria. Návrh Komise odporoval platnému rozsudku Evropského soudního dvora a Česká republika by jeho schválením patrně ztratila šanci bránit se dovozu zahraničního smetí do země," dodal Šuta.
"Europoslanci uznali, že hlavní funkcí spaloven je likvidace odpadů, ačkoli i tato zařízení by se měla snažit využít energii uvolněnou spalováním. Před plenárnmí zasedáním Parlamentu proto budeme europoslance vyzývat, aby podpořili postoj výboru proti ´přeznačkování´ spaloven," sdělila Melissa Shinn, která je v EEB zodpovědná za oblast odpadů (3).
Poznámky pro editory:
(1) Tisková zpráva z 8. března 2006: "Hrozba dovozu odpadů: Evropské organizace varují ministry před ekodumpingem"- http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006030801
(2) Společné stanovisko ministrů životního prostředí České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, které vyjadřuje výhrady k záměru na překlasifikování spaloven odpadů, bylo přijato během jednání Visegrádské skupiny v Košicích 5. května 2006. Faximile anglického znění stanoviska je k dispozici ZDE:
http://www.eeb.org/activities/waste/incineration/Visegrad-4-declaration-4-and-5-May2006.pdf
(3) European Environmental Bureau (EEB) je největší evropská federace nevládních ekologických organizací, která sdružuje více než 140 členů z 31 zemí a která zastřešuje 13 specializovaných odborných pracovních skupin. Českými členy EEB jsou Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), Zelený kruh, Ekologický právní servis (EPS) a Ústav pro ekopolitiku (ÚEP). Více informací na http://www.eeb.org
Cez víkend sa v Bratislave stretli predstavitelia slovenských ochranárskych organizácií združených v platforme EKOFÓRUM. Hlavným dôvodom stretnutia environmentalistov bolo analyzovať viaceré alarmujúce trendy v oblasti ochrany životného prostredia a prediskutovať spoločný postup ochranárskych mimovládnych organizácií. „Zdá sa, akoby predstavitelia vlády považovali životné prostredie Slovenskej republiky len za priestor pre realizáciu svojich politických a ekonomických záujmov,“ uvádza sa vo vyhlásení Ekofóra..
„Odvolaním všetkých riaditeľov národných parkov a chránených krajinných oblastí, avizovaným prepúšťaním profesionálnych strážcov prírody a tiež informačným embargom o dianí v Štátnej ochrany prírody SR, dáva jej vedenie, ale i Ministerstvo životného prostredia SR najavo, že ochrana najcennejších prírodných a krajinných hodnôt Slovenska je niekomu tŕňom v oku. Upozorňujeme, že v konečnom dôsledku nepôjde o žiadny trvalo udržateľný regionálny rozvoj, ale o jednorázový výpredaj veľkým investorom. Máme opodstatnené obavy, že sa tak stane na úkor prírody, ako aj malých a stredných podnikateľov, ktorých aktivity sú z dlhodobého hľadiska omnoho ekologickejšie,“ formuloval závery Ekofóra Marek Brinzík..
Niektoré kroky vlády sú podľa ochranárov dokonca v rozpore so záväzkami Slovenskej republiky voči Európskemu spoločenstvu. „Vláda ide dokonca tak ďaleko, že ignoruje možnosť čerpať značné finančné prostriedky na také projekty, ako je NATURA 2000. Takýto krátkozraký postoj bude viesť k súdnym sporom a môže znamenať aj zastavenie finančnej podpory významným infraštruktúrnym projektom,“ konštatuje sa vo vyhlásení. .
Environmentalisti kriticky zhodnotili aj ďalšie kroky Vlády SR a Ministerstva životného prostredia SR. Ekofórum napríklad vyjadrilo sklamanie nad politikou ministerstva životného prostredia v kauze prideľovania emisných kvót oxidu uhličitého pre SR na roky 2008 až 2012. Ochranári tiež poukázali na hroziace opätovné odsunutie prijatia zákona o tzv. starých environmentálnych záťažiach či neschopnosť rezortu prijať zákaz pestovania geneticky modifikovanej kukurice, tak, ako to spravili naši susedia v Maďarsku či Rakúsku.
Film amerického režiséra Davise Guggenheima se zabývá nejvážnějším environmentálním problémem naší současnost – globální změnou klimatu. Film popisuje tažení Gorea proti mýtům a nepravdám o problému globálního oteplování i jeho představu o možnostech řešení tohoto závažného problému.
„Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní,“ varuje ve filmu Gore.
Působivosti filmu napomohlo i to, že v průběhu jeho natáčení udeřil na jihu USA hurikán Katrina. Filmaři tak nejen získali působivé obrazové materiály, ale donedávna v USA poměrně opomíjené téma globální změny klimatu se stalo námětem žhavým diskusí v americké společnosti.
Další informace o filmu Nepříjemná pravda:
Oficiální stránka filmu: http://www.climatecrisis.net/
Stránka českého distributora filmu: http://www.bontonfilm.cz/film.php?film_id=898
Místo, aby byla doprava vedena objízdnými trasami, má být po dva roky vedena po provizorní silnici přímo sady. Více si můžete přečíst v v následujícím článku na iDnes, kvůli výstavbě této provizorní silnice má navíc padnout 16 vzrostlých stromů, jak se můžeme dočíst v dalším článku, který přetiskujeme z MF Dnes:
Mladá fronta DNES, 05.02.2008
Strana: 03, Rubrika: Praha, Autor: PETR ŠVEC
Stromy se kácejí za zády lidí
AUTA MÍSTO STROMŮ Město chce skrz Letenské sady postavit provizorní silnici. Podle návrhu projektantů stojí silnici v cestě šestnáct stromů. O výstavbě objížďky se přitom lidé dozvěděli jen měsíc před jejich plánovaným kácením.
Holešovice - Když magistrát otevírá nový park nebo se chystá výsadbou zeleně zpříjemnit život lidem v okolí jejich obydlí, neopomenou městští radní na takovou akci pozvat zástupce médií i Pražany.
Radní se slavnostním výrazem ve tváři se zpravidla zapřou do rýče a až s přehnanou péčí pokládají do čerstvé jámy mladé stromky. Fotoaparáty v tu chvíli blýskají ostošest a přítomní diváci se jen málokdy ubrání potlesku.
Když se mají naopak v parcích stromy kácet, nikdo pozvánky neposílá. Ba naopak. Spíše se zdá, že chce vedení města takovou akci co nejvíce utajit.
Jak jinak si vysvětlit, že se o plánovaném kácení stromů v Letenských sadech kvůli výstavbě dočasné objízdné silnice Pražané dozvědí jen měsíc předtím, než mají na vzrostlé stromy u tramvajové smyčky na Špejcharu nastoupit zahradníci s motorovými pilami.
„Nemůžeme žít ve vakuu“
„Neprobíhá žádná diskuse a člověk se k takovým informacím dostane jen náhodou,“ zlobí se zastupitel Prahy 7 za Stranu zelených Ondřej Mirovský, který se angažuje v kampani Zachraňme Letnou.
O materiálu týkajícím se výstavby dvouproudové silnice vedoucí přímo Letenskými sady, jež má umožnit řidičům objet rozkopanou ulici Milady Horákové, se jednalo na magistrátu i na úřadu Prahy 7. Ale co možná nejtišeji. „Doufám, že radnice Prahy 7 nakonec stavbu nepovolí,“ dodal Mirovský.
Podle něj by měly úřady ve spolupráci s Metrostavem vést auta stavbou po provizorních mostech přímo na ulici Milady Horákové.
„To by ale stavbu mohlo prodražit o stovkymilionů korun. Nemůžeme žít ve vakuu. Po dokončení tunelu se všechno dá do původního stavu,“ uvedl starosta Prahy 7 Marek Ječmének (ODS).
„Stavba tunelu bude stát asi 30 miliard, takže stále nevidím důvod, proč by nemohli najít způsob, který by byl šetrnější k životnímu prostředí,“ oponoval Ondřej Mirovský.
Magistrát přidal další argument. „Bylo by to složité a silnice by se musela neustále překládat. Nedokážu si představit, že by to řidiči, obyvatelé Prahy 6 a 7 a také cestující meziměstskými autobusy, které končí na Hradčanské, dokázali přejít v klidu,“ uvedl Miroslav Rajchart, vedoucí oddělení silničního správního úřadu magistrátního odboru dopravy.
Tramvaje po Letné nepojedou
Nejen řidiči si musí pomalu zvykat na to, že cestování přes Letnou se zkomplikuje. Také cestující, kteří jezdí po ulici Milady Horákové tramvajemi. Ani těm se totiž nevyhnou výluky a změny trasy. „Provoz tramvají bude přerušen na několik týdnů,“ potvrdil mluvčí stavební firmy Metrostav, jež na Letné pracuje, František Polák.
Tramvajové vozy se budou otáčet couváním u budovy ministerstva vnitra na dočasné otočce. Mezi Hradčanskou a touto provizorní konečnou budou jezdit autobusy náhradní dopravy.
„Tramvajová výluka se dotkne i úseku od Prašného mostu k Hradčanské. Ale je předčasné říkat, kdy to bude. O všem se teprve jedná a neustále se to mění,“ dodal Rajchart.
Doprava na Letné při stavbě tunelu Blanka
Kudy povede objízdná trasa
Nová silnice se dvěma jednosměrnými pruhy a chodníkem má být široká až 10 metrů. Řidiči se na ni dostanou z Badeniho ulice od izraelského velvyslanectví přes
ulici Na Špejcharu. Za tramvajovou smyčkou budou auta pokračovat napravo a obloukem kolem stavební jámy budoucího sjezdu do tunelu až na pískovou plochu Letenské pláně. K ulici Milady Horákové se provizorní silnice stočí na úrovni stadionu Sparty.
Proč se postaví nová silnice
Dělníci zde hloubí tunel městského silničního okruhu, který propojí Malovanku s Pelc-Tyrolkou. Řidiči do něj budou moci vjet na nové křižovatce u Špejcharu. Stavba tunelu omezí provoz na ulici Milady Horákové.
Výhody nové silnice
Nebude docházet k dopravním kolapsům v Praze 1, 6 a 7, kudy by řidiči uzavřenou Letnou objížděli.
Nevýhody nové silnice
Stavba nepotěší návštěvníky Letenských sadů. Za oběť padne i zhruba 16 vzrostlých stromů.
Kdy se silnice začne stavět
Výstavba provizorní silnice by mohla začít v březnu a skončí v červnu. Mezi červencem 2008 a říjnem 2010 po ní budou jezdit auta.
Dokumentace k Truck centru Krásný Les, ke kterému jsme posílali naše vyjádření, byla vrácena zpracovateli k doplnění: "...MŽP jako příslušný úřad vrací dle § 8 odst. 5 zákona dokumentaci k doplnění. Dokumentaci je třeba doplnit na základě veškerých relevantních připomínek a požadavků obsažených ve vyjádřeních k dokumentaci k tomuto záměru."
Podrobnosti viz http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP453
Smuteční řeč nad Ivanovou rakví měli Václav Malý a Martin Bursík. Pro toho, kdo tam nebyl máme alespoň dvě fotografie proslovů nad rakví.
Václav Malý
Martin Bursík
Diskuse nad 1. návrhem Státní politiky životního prostředí proběhla 15. června v Centru pro otázky životního prostředí (viz pozvánka)
- Filmový záznam úvodního vystoupení Veroniky Hunt-Šafránkové - ke stažení zde (26 MB, formát mp4)
- Zápis s diskuse (pracovní verze) - ke stažení zde
- Pár fotografií Jany Dlouhé ze semináře najdete zde
Žaloba farmářů žádá soudní zákaz toho co nazývají "dlouholetou podvodnou kampaní" a dále se domáhá soudního rozhodnutí o náhradě škod. Společně s firmou MONSANTO jsou žalovány i společností Delta & Pine Land Co a Bayer CropScience LP, které byly distributorem GM bavlny. Tisková mluvčí firmy Delta & Pine Land uvedla pro REUTERS, že nebude žalobu komentovat a ve firmě Bayer nikdo neodpovídal na telefonní žádosti o vyjádření.
Farmáři obviňují Monsanto z toho, že ve skutečnosti GM bavlna nebyla vůči postřiku Roundup rezistentní. Farmáři si stěžují, že gen vložený do GM bavlny nefunguje tak, jak MONSANTO slibuje. Podle svědectví farmářů Roundup rozežíral v horkých a suchých obdobích tkáně rostlin, což vedlo k deformitám tobolek bavlníku, k jejich předčasnému odpadání a tím ke ztrátě výnosů.
Žalobci uvádějí, že MONSANTO o těchto problémech GM bavlny vědělo, ale že je záměrně před farmáři tajilo, aby si zachovalo zisk z prodeje herbicidu Roundup. "Cítíme, že nám MONSANTO celou tu dobu lhalo," uvedl pro REUTERS pan B.B.Krenek z Whartonu, který jako texaský konzultant v oblasti bavlny spolupracuje s mnohým z postižených farmářů. MONSANTO obvinění popírá a usiluje o to, aby žaloba byla soudním systémem předána k arbitrážnímu řízení. S tím doposud souhlasila asi polovina žalujících farmářů, ale ostatní to odmítají.
Mluvčí firmy MONSANTO Andrew Berchet tvrdí, že není důkazů, že by ztrátu úrody způsobovalo cokoli jiného než počasí. Farmář Alan Stasney ale rozhořčeně oponuje, že má jednoznačné důkazy na svém poli. Jeho pole, které bylo postříkáno herbicidem RoundUp vyneslo 675 liber bavlny na akr. ale uprostřed něj omylem nebyl ošetřen chemickým postřikem RoundUp pruh čtyř bavlníkových keřů vedle sebe v délce 3000 stop. Výnos z tohoto nepostříkaného kousku činil podle farmáře 1051 libry na akr, byl tedy o více než o polovinu větší než po použití RoundUpu.
Pan Stasney to považuje za selhání technologie firmy MONSANTO a smutně dodává, že ztráta úrody ho na tržbách připravila o více čtvrt milionu dolarů a přinutila ho zadlužil svou farmu: "To je opravdu skličující situace a je na světě mnoho lidí, kteří jsou takto poškozeni".
Dopis Mezinárodní lyžařské federaci FIS
Subject: Iniciativa Liberec, Jizerky
Vážené dámy, vážení pánové, přátelé lyžování a zbytku přírody, cílem této iniciativy je přinutit organizátory mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci 2009 a doprovodných sportovních akcí k dodržování českých zákonů, pravidel slušnosti a zabránit jim v dalším poškozování přírody a životního prostředí.
Prostředkem je dopis adresovaný funkcionářům běžecké sekce Mezinárodní lyžařské federace (FIS), podpořený co největším množstvím podpisů. Text dopisu s možností připojení svého podpisu naleznete na stránce www.ski-liberec.phorum.cz.
Mezi zásadní principy lyžařské federace mimo jiné patří Mainauské prohlášení, popisující vztah členů federace k přírodě a životnímu prostředí při pořádání sportovních akcí. Jeho text stejně jako fotodokumentaci škod napáchaných libereckými organizátory najdete též na výše zmíněných stránkách.
Pro zajištění publicity pošlete prosím podle Vašeho uvážení tuto zprávu dále.
Za iniciátory akce
Jiří Rieger, Strážné
__________________________________________
Pozvánka na demonstraci
Vážení přátelé rekreačního lyžování, milovníci Jizerských hor a odpůrci drahých a nesmyslných staveb,
před několika dny jste pravděpodobně četli řetězový email, který rozproudil debatu mezi širokou veřejností ohledně navážení sněhu z Jizerských hor na závody světového poháru ve Vesci. Médii proběhlo mnoho článků, rozhovorů a dopisů čtenářů.
Pokud celá akce tímto způsobem skončí, pak si ti, kdo za vším stojí, otřou z čela pot, prohodí cosi o pár křiklounech, kterým se člověk nezavděčí, vyhrnou si rukávy a pustí se do další megalomanské akce, například stavby tzv. Centra vzdělanosti libereckého kraje v Liberci, budově za další stovky milionů korun, do které by mělo být sestěhováno několik libereckých středních škol…
Navážení sněhu desítky kilometrů kvůli víkendovému běhání pár desítek sportovců je zvrácenost, která stála někoho pár miliónů.
Vybudování běžeckého areálu ve Vesci v nadmořské výšce 400 – 450 m.n.m je zvrácenost, která stála z veřejných prostředků, tedy i z vašich peněz, přes 350 milionů korun.
To jsou přesně ty peníze, které v našem městě chybí na opravy chodníků, na nové parky, na nová dětská hřiště, na nová místa v přeplněných mateřských školkách, na opravy školních budov a našlo by se jistě mnoho dalších příkladů..
V sobotu 16. února se v Liberci ve Vesci poběží hlavní závody Světového poháru.Právě v tento den a právě na tomto místě je třeba, abychom dali pořadatelům jasně najevo, co si o jejich přístupu k Jizerským horám myslíme. Ale nejen to. Mnohem více je třeba upozornit na nesmyslnost celého tzv. Sportovního a rekreačního areálu ve Vesci a vyslat jasný signál politikům, kteří zde budou zastoupeni v jistě hojném počtu a kteří za celým projektem stojí.
Pojďme společně říct špičkám ODS, které náš kraj a naše město vedou již drahnou dobu, že „tento způsob utrácení peněz se nám zdá poněkud nevhodným“.
Kdo to vidí jinak, ať zůstane doma, my nechceme chodit okolo horké kaše, ale chceme pojmenovat věci pravým jménem.
Jinak se můžeme všichni těšit na další nesmyslné stavby a náklaďáky plné sněhu brázdící hory v některé z příštích zim…
Jan Korytář, Liberec
ekolog, běžkař, městský zastupitel a krajský předseda Strany zelených v Libereckém kraji
Zuzana Tachovská, Liberec
Na mateřské dovolené, běžkařka
Oto Pokorný, Rozstání
Podnikatel, běžkař
Martina Burešová, Liberec
Manažerka, běžkařka
Základní údaje o demonstraci
Cíl akce: dát najevo, že ne všichni v Liberci jsme ze sportovního areálu ve Vesci a letošních závodů na „pravém jizerském“ sněhu odvázaní. Přítomnost televizních štábů nám umožní tuto informaci efektivně předat dále. Organizátoři MS 2009 si tak snad již konečně uvědomí, že si v našem městě a našich horách nemůžou dělat, co chtějí – a obrázky demonstrujících obyvatel Liberce jsou jistě tím posledním, co potřebují.
Sraz: Sobota 16. února v 9:15 na parkovišti u hlavního vchodu do veseckého areálu (u veseckého hřbitova)
S sebou jako poznávací znamení si vezměte lyžařské hůlky, kterými pohrozíme přítomným pořadatelům a politikům, aby si příště nechali na podobné akce zajít chuť J.
Vítány jsou též doma vyrobené transparenty.
Námitky, které čekáme:
1. Ted už to nemá cenu, sníh už se navozil
Jenže když budeme mlčet, za rok se bude vozit znovu…
2. To je jen vytloukání politického kapitálu
Ano, je potřeba z celé akce „vytlouct“ maximum politického kapitálu – pokud se nezmění rozložení sil v našem městě a v našem kraji, budeme se s podobným problémy setkávat i v budoucnu - první šance je na podzim v krajských volbách
3. Ted už se stejně nic nedá změnit
Letos ne, ale čím více nás přijde, tím spíše si pořadatelé rozmyslí v příštím roce posílat náklaďáky do Jizerek a politici budovat podobné nesmysly jako areál ve Vesci.
4. Liberec si nemůže udělat ostudu, je potřeba celou věc už nehrotit
Není to ostuda Liberce, ale pořadatelů a odpovědných politiků. Veřte, že lidí, kteří s celou akcí velmi silně nesouhlasí, je větší než malé množství a že náš odpor vůči celé akci má nemalou podporu veřejnosti.
5. Stejně se nic nezmění
Když se před lety rozhodl náměstek Krenk (ODS) omezit rozsah veřejné dopravy v Liberci, tak se díky petici, kterou podepsalo 10.000 lidí a díky spojenému tlaku občanů a médií podařilo tento nesmysl zastavit a dnes dokonce v Liberci jezdí navíc i noční autobusy, ačkoliv si to tehdejší vedení města „neumělo představit“.
Komunální odpad z Německa, který zamořil část obce Hůry na Českobudějovicku, musí zmizet. Krajský úřad zruší všechna povolení, která udělil firmě Profiakont k nakládání s odpady. Obec Hůry podá žalobu na vyklizení pozemku a trestní oznámení na tuto firmu a Česká inspekce životního prostředí okamžitě zahájí v místě skládky vyšetřování a určí opatření k nápravě i lhůtu pro jejich splnění. Novináře o dohodě zástupců ČIŽP, obce Hůry a krajského úřadu informoval jihočeský hejtman Jan Zahradník.
V Hůrách nedaleko Českých Budějovic leží stovky tun odpadu, převažují textilie, plasty a lepenky. Navezla je tam společnost s ručením omezeným Profiakont, která měla povolení na dovoz odpadu jako dále využitelné suroviny ke zpracování, a to na kapacitu 1000 tun ročně. V rozporu s tím však odpadky zamořila i okolí. Leží daleko za plotem areálu, na pozemcích obce i státu. "Obec bude také vyžadovat zvýšenou ostrahu tohoto území od policie České republiky," řekl hejtman.
Česká inspekce životního prostředí už společnosti loni v červnu uložila pokutu 295.000 korun. Firma ji zaplatila, balíky textilií a dalších odpadů však na místě zůstaly a přibyly další. Nyní inspektoři zahajují vyšetřování podle zákona o odpadech s cílem stanovit opatření k nápravě a termíny, kdy by měl odpad zmizet. "Bylo dohodnuto, že pokud se zjistí jakýkoliv pohyb vozidel, budeme kromě policie informováni i my. Máme čtyřiadvacetihodinovou výjezdovou službu," upozornil hlavní inspektor českobudějovické pobočky ČIŽP Ladislav Krátký.
Společnost Profiakont od roku 2003 provozovala mobilní zařízení ke sběru a výkupu ostatních odpadů. Krajský úřad jí v listopadu 2005 vydal souhlas k provozu zařízení v Hůrách, které mělo sloužit ke sběru, výkupu, předúpravě a využívání ostatních odpadů. Problémy nastaly počátkem loňského roku, kdy dovezla z Německa 300 balíků textilu, které nejdříve uložila v obci Vráto a poté nelegálně uskladnila mimo oplocený areál své provozovny v Hůrách.
"Dnešní jednání potvrdilo, že krajský úřad nepochybil, když vydal firmě Profiakont souhlas k provozu zařízení pro výkup a třídění odpadu určeného k dalšímu zpracování, neboť splňovala všechny podmínky, které ukládá zákon," zdůraznil hejtman. Míní však, že nelegální uložení odpadu mimo areál provozovny se mohlo už v samém počátku řešit daleko razantněji.
Všechny čtyři země také žádají posílení míry recyklace. Základním principem pro nakládání s odpady má být nadále pouze princip blízkosti. To by podle Bursíka mohlo umožnit převoz přes hranice v případech, kdy odpad pochází z příhraničních regionů.
Zasedání v Lucemburku bude řídit Německo jako předsednická strana EU. Němci už připravili podle Bursíka "kompromisní" návrh znění sporné formulace, V4 s ním však nesouhlasí.
"Převoz má být povolen za účelem energetického využití, což je synonymum pro spalovny, které současně vyrábějí elektřinu," popsal německý návrh Bursík s tím, že země by se dovozu mohly bránit pouze v případě, že by cizí odpad vytlačoval ze spaloven odpad domácí. "Chceme možnost omezení bez dalších podmínek," konstatoval Bursík. Před jednáním, které se uskuteční v Lucemburku, hodlá pro názor čtyřky získávat další spojence.
Ministři se na dvoudenní schůzce dohodli i na společné osvětové kampani, která má veřejnosti přiblížit problematiku klimatických změn. Podle Bursíka se shodli na tom, že země V4 mají zpoždění v komunikaci s veřejností o klimatických změnách. Kampaň má být financována společně z visegrádského fondu. Příště se ministři budou klimatickým změnám věnovat v Polsku za rok. Ekologičtí ministři V4 se setkali počtrnácté v historii.
Letos se svět dostal do "červených čísel" o tři dny dříve než loni, kdy to zase bylo o tři dny dříve než předloni, vypočítala organizace New Economics Foundation (NEF). Období, po které Zemi vystačí obnovitelná spotřeba zdrojů, se neustále zkracuje už od 80. let minulého století, odkdy podle NEW lidstvo začalo žít nad ekologické poměry.
Příkladem marnotratného lidského zacházení s planetou, jejíž oteplování se blíží k nezvratnému bodu, je podle ředitele NEF Andrewa Simmse třeba britský vývoz 20 tun minerálek do Austrálie, odkud Británie naopak dovezla 21 tun minerálek. Takové obchody jsou podle Simmse spíše pravidlem než výjimkou.
Poprvé se svět do ekologického dluhu podle organizace dostal v roce 1987, kdy hranici překročil 19. prosince. O osm let později to bylo 21. listopadu a nyní je to už na počátku října. Vyplývá z toho, že ekologický dluh roste stále rychleji. Každá země má ale jinou hranici, kdy spotřeba překoná možnou obnovitelnost zdrojů.
NEF spočítal, že pokud by celý svět spotřebovával přírodní zdroje stejně jako USA, zapotřebí bylo 5,3 současné planety. Kdyby všichni žili tak jako Češi, lidstvo by muselo osídlit ještě další jeden a půl planety. Ale kdyby všichni žili jako Číňané, stačilo by 0,9 planety, jakkoli se v Číně každých pět dnů postaví nová uhelná elektrárna.
"Čína je stále častěji napadána za stoupající znečišťování, ale přehlížejí se dvě skutečnosti," míní Simms. "Čínská produkce skleníkových plynů v přepočtu na hlavu je pouhým zlomkem emisí v Evropě a ve Spojených státech. A bližší pohled na obchodní toky ukazuje, že velký díl růstu čínských emisí souvisí se závislostí zbytku světa na čínském vývozu," dodal s tím, že díky tomu se "emisně vyperou" vyspělejší ekonomiky.
Pracovníci Centra se ptali 1132 lidí. Účastníci výzkumu odpovídali na otázku, zda souhlasí, či nesouhlasí se zachováním limitů těžby uhlí schválených vládou v roce 1991. Z výsledků ankety vyplývá, že se zachováním limitů rozhodně souhlasí 22 procent dotázaných, spíše souhlasilo 44 procent. Sedm procent odpovědělo, že se zachováním limitů spíše nesouhlasí, pouze jedno procento se jasně vyslovilo pro pokračování těžby.
"Z výsledků výzkumu je jasné, že další obracení severočeské krajiny naruby má jen mizivou podporu veřejnosti. Je to skvělá zpráva pro obyvatele Horního Jiřetína a Černic, jimž se těžaři snaží vsugerovat, že zbytek republiky touží po uhlí, které se nalézá pod jejich domy. Ukazuje se, že je to obráceně," uvedl vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
V případě prolomení limitů by se těžba uhlí mohla posunout na území, jež jsou jimi nyní chráněna. Horní Jiřetín a Černice na Mostecku by byly vymazány z mapy, jejich obyvatelé by se museli stěhovat. Obyvatelé obou obcí se proti rozšíření těžby postavili v referendu před dvěma lety. Proti prolomení limitů jsou i zastupitelé Litvínova, k jehož okraji by se postupující těžba přiblížila.
Naopak další těžbu podporuje vedení společnosti Mostecká uhelná (MUS), která chce rozšířit svůj povrchový lom ČSA. Na jaře začali odboráři firmy objíždět starosty obcí a měst na Mostecku a Chomutovsku s informacemi o důsledku ukončení těžby uhlí. Podle odborového předáka Vlastimila Waice by mohlo do deseti let ztratit práci až 8000 horníků. Těžbu proto podporují i starostové Jirkova, Vysoké Pece a Strupčic na Chomutovsku, mostecký primátor, starostka Louky u Litvínova či poslanec za ČSSD a zastupitel Meziboří na Mostecku Petr Červenka.
Anketa Centra pro výzkum veřejného mínění ale ukázala, že většina Čechů má jiný názor. Podle výzkumu Ústavu pro ekopolitiku z roku 2005 si nepřálo další podporu těžebního průmyslu 60 procent oslovených občanů Ústeckého kraje.
Květnový požár vypukl v bývalém průmyslovém objektu bramborárny, který oheň prakticky zničil. Shořelo kolem 800 tun slisovaného textilu a dalšího odpadu. Další balíky objevili tehdy hasiči ještě ve dvou sousedních objektech, kam se oheň nerozšířil. Právě tento odpad ale nyní hoří. "Vypadá to, že někdo zapálil druhý objekt, ten třetí asi 150 metrů vzdálený zatím zůstal ušetřen," řekl Dan Ramzer, starosta nedalekého Frýdlantu, do jehož obvodu obec spadá.
Na místě už je i policie, stejně jako v květnu i tentokrát je totiž podezření, že byl oheň úmyslně zapálen. Hasiči i frýdlantský úřad už informovali Českou inspekci životního prostředí. Likvidaci ohně podle Ramzera komplikuje množství odpadu slisovaného v balících. "Čekáme na nakladač, který odpad vyvozí a roztahá, aby se dal uhasit," dodal. Dým, který se ze skládky valí, zamořuje okolí, vítr ho naštěstí žene od obce.
Na nelegální skládku německého textilu v Dolní Řasnici upozornili občané už v roce 2005. Obec se ji od té doby snažila ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí zbavit. "Obávali jsme se právě požáru a také odpady zamořovaly obec a objevily se i v lese, a to vše jsme museli na náklady obce uklízet," řekl již dříve ČTK starosta Robert Wildner, který byl přesvědčen, že požár někdo založil úmyslně. Do konce roku totiž mají majitelé skládky termín k její likvidaci.
Nelegální skládka německého textilu v Dolní Řasnici není v regionu jediná. Česká inspekce životního prostředí ve spolupráci s občany objevila na Frýdlantsku celkem 3062 tun plastů a 5375 tun textilu většinou v soukromých objektech. Mimo Řasnici byly ještě v lokalitách Bulovka - Arnoltice, Černousy - Boleslav a ve Frýdlantu. Inspektoři vyměřili za skládku pokutu a nařídili její odstranění.
"Priorita je zcela zjevná - zachovat celistvost lesa," řekl Štěpánek. "Už jenom poučení z orkánu Kyrill bylo, že škody v lesích byly tam, kde byl les otevřen, kde nebyl celistvý," dodal radní. Klánovičtí chtějí protestem dosáhnout změny územního plánu. Požadují, aby v něm byl les zanesen jako lesní porost místo současného zařazení do rekreačních a sportovních ploch. Po změně by už vybudování hřiště nebylo možné.
Štěpánek i Strana zelených změnu prý podpoří. Radní také vyzval Pražany, aby oslovili své zastupitele, aby i oni přidali svůj hlas. Zároveň vyloučil, že by klíčové hlasování bylo na programu nejbližšího zasedání zastupitelstva. "Vidím to v horizontu šesti měsíců," řekl.
Golfové hřiště chce v Klánovicích vybudovat společnost Forest Golf Resort Praha (FGRP). "Forest Golf si nevymyslel územní plán, ten takový byl a s tím do toho vstupoval," řekl dnes ČTK Ondřej Vaněk z FGRP. Projekt byl podle něj schválen při posuzování vlivu na životní prostředí. "Druhá strana nemá žádné studie o tom, že les bude ničen," sdělil Vaněk. Se změnou územního plánu nesouhlasí také občanské sdružení Pro-Golf 2005. Les by podle nich pak mohli využívat myslivci a ohrožovat návštěvníky střelbou.
Golfové hřiště s devíti jamkami by podle plánu společnosti FGRP mělo být na 16 hektarech Klánovického lesa. "Představuje to zhruba 1,3 procenta z celkové plochy Klánovického lesa. Nejedná se tedy o likvidaci pětiny lesa, jak říkají odpůrci lesa," stojí v prohlášení sdružení Pro-Golf. Místní obyvatelé se ale bojí, že to bude pouze začátek a že společnost hodlá v lese vybudovat i další stavby a hřiště. FGRP, která chce tímto krokem obnovit prvorepublikovou golfovou tradici, to popírá.
Starosta Klánovic Ladislav Hrabal na dnešní protestní akci opět zdůraznil, že obec není proti golfu. Už dříve řekl, že starosta sousedních Úval nabídl investorovi jiné pozemky, kde je nyní pole. "Žádný seriozní návrh nepřišel," řekl naopak Vaněk.
Klánovický les je součástí Přírodního parku Klánovický les - Čihadla. Má rozlohu 900 hektarů. Žije v něm řada vzácných rostlin a živočichů.
"Pokud návrh referenda splní všechny náležitosti, zastupitelé je vyhlásí. Osobně si však myslím, že spojení hlasování s volbami by bylo nad síly městského úřadu. Kromě finančních nároků by totiž bylo nutné zajistit i dalších 28 volebních místností a komisařů," uvedl Zdražil.
Pokračování těžby za limity by znamenalo likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice na Mostecku a přiblížení povrchového lomu k Litvínovu. To se členům sdružení nelíbí. Pod návrh na konání referenda už získali podpisy zhruba 2500 lidí, což je potřebných více než deset procent oprávněných voličů sedmadvacetitisícového Litvínova.
Návrh na vypsání místního referenda už obsahuje i otázku, na niž lidé mohou odpovídat kladně či záporně. "Nemůžeme se ptát, zda lidé souhlasí, či nesouhlasí s prolomením limitů. Otázka proto zní: Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991," uvedla Jana Doležalová ze sdružení.
Uzná-li podle ní městský úřad návrh na konání referenda s podpisy obyvatel za bezchybný, měli by o termínu lidového hlasování zastupitelé rozhodnout na zářijovém jednání.
Sdružení Kořeny od referenda očekává, že obyvatelé Litvínova jasně vyjádří svou vůli, zda je pro ně důležitější zachování krajiny a přirozeného rozvoje města, nebo pokračování těžby se všemi jeho důsledky. "Zastupitelé města již stáli a v novém složení po volbách budou znovu stát před touto zásadní otázkou. Pro jejich kompetentní a zodpovědné rozhodnutí musí být znalost postojů občanů Litvínova rozhodující," řekla ČTK Hana Nováková ze sdružení.
Těžit uhlí za současnými limity je připravena společnost Mostecká uhelná (MUS). Vychází z energetické koncepce státu, schválené vládou v roce 2004. V referendu se k limitům těžby vyjádřili už v únoru i obyvatelé Horního Jiřetína a Černic, většina oprávněných voličů hlasovala za zachování svých domovů, rozšíření těžby odmítli.
V té době ale neznali nabídku MUS na majetkové vypořádání domů a pozemků při případné likvidaci obcí, těžební firma ji zveřejnila v červnu. "Od té doby nás oslovila řada obyvatel obou obcí. Říkali, že v únoru neměli dostatek informací a že by nyní nejspíš hlasovali jinak. Nejsem si jista, zda také Litvínované znají všechna negativa, ale i pozitiva, jež by další těžba přinesla," řekla mluvčí MUS Liběna Novotná.
Ústecká Spolchemie může při výrobě chloru používat dosavadní rtuťovou elektrolýzu pouze do konce roku 2012. Ústecký krajský úřad stanovil tento závazný termín na základě odvolání ekologického sdružení Arnika. ČTK to řekli pracovníci odboru životního prostředí krajského úřadu. Mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř ČTK řekl, že chemička s tímto termínem počítá.
Spolchemie již dříve oznámila, že se rozhodla nahradit při výrobě chloru dosavadní amalgámovou elektrolýzu za moderní membránovou. Nová technologie nepotřebuje rtuť. Proto je šetrná k životnímu prostředí. Původně chemička informovala, že s uvedením této technologie do provozu počítá nejpozději do roku 2015. V tu dobu by měla v areálu Spolchemie skončit sanace podloží kontaminovaného rtutí právě z amalgámové elektrolýzy. Za odstranění této ekologické zátěže zaplatí stát 1,5 miliardy korun.
Arnika ale přišla s tím, že Spolchemie by mohla rtuťovou elektrolýzu nahradit membránovou již od roku 2009. Nová membránová elektrolýza by měla stát přes miliardu korun.
Krajský úřad vydal v říjnu integrované povolení pro Spolchemii, v němž se ale uvádí, že pokud nebudou včas vydána všechna potřebná povolení, prodlužuje se platnost integrovaného povolení pro rtuťovou elektrolýzu do doby získání potřebných dokumentů pro membránovou technologii.
Arnika se obávala, že by toto znění umožnilo Spolchemii prodlužovat provoz rtuťové elektrolýzy třeba i o několik let. Proto se proti touto rozhodnutí krajského úřadu odvolala. Úředníci Arnice vyhověli a tento bod z integrovaného povolení úplně vypustili. Amalgámová elektrolýza tak musí podle Arniky ve Spolchemie skončit s koncem roku 2012.
"Záměr v Opatovicích byl dán k ledu. Představenstvu bylo uloženo pokračovat v projektu, nemusí to být nutně v této lokalitě. Do 30. června je prostor k jednání, pokud by se to do té doby nepodařilo vyřešit, od projektu by se ustoupilo," uvedl Šilar.
Pardubický kraj se nedohodl na nájemních podmínkách s vlastníkem v areálu opatovické elektrárny, společností International Power. Jiné možné lokality v regionu radní zatím nechtěl upřesňovat s tím, že by spalovna musela ležet v dosahu Pardubic i Hradce Králové. Z této svozové oblasti projekt počítá s největším množstvím odpadu. Šilar nechtěl ani spekulovat o umístění spalovny v areálu pardubické chemičky Synthesia. O tomto místě, kde ještě před několika lety fungovala spalovna toxického odpadu, než ji Česká inspekce životního prostředí nechala uzavřít pro neplnění ekologických norem, se již dříve uvažovalo.
Spalovna v Opatovicích měla v první fázi likvidovat 96 000 tun komunálního odpadu ročně a produkovat 30 000 tun popílku a škváry, ve druhé etapě až dvojnásobek. Původní svozová oblast zahrnovala celé východní Čechy, Královéhradecký kraj i hradecký magistrát se ale později proti tomuto záměru postavily. Pardubický kraj se pro myšlenku spalovny snažil získat obce ve svém regionu, zatím uspěl předběžně jen v Pardubicích. Naopak lidé ze sousedních Opatovic a Čeperky v referendech výstavbu spalovny zamítli a zakázali svým radnicím se projektu účastnit. Náklady na spalovnu se odhadují na dvě miliardy korun, kraj doufá, že získá dotaci z Evropské unie.
Záměr vyvolal v regionu rozsáhlý odpor veřejnosti i ekologických iniciativ. Při dvou protestních peticích se v rozmezí tří let sešlo přes 10 000 podpisů, větší část podpisových archů odevzdali odpůrci kraji minulý týden. "Na petici samozřejmě odpovíme. Zároveň také navrhujeme svolat jednání odborníků u kulatého stolu, aby se všechny problémy řešily tímto způsobem a ne přes média," řekl Šilar.
Odpůrci spalovny však zřejmě odmítnou i jiné umístění zařízení. Projektu vytýkají, že by zbrzdil dobře nastartovaný systém sběru, třídění a využívání druhotných surovin a produkoval by toxickou škváru, popílek a dalších jedovaté zplodiny s rakovinotvornými účinky. Navíc poukazují na vysoké náklady na výstavbu, které by šly podle nich lépe využít na alternativní zpracování odpadu. Tyto argumenty se neváží na lokalitu v Opatovicích, ale platí obecně pro jakoukoliv výstavbu velkých zařízení na spalování komunálního odpadu.
Spalovna v Opatovicích není jediná v Česku, která vyvolala silné protesty veřejnosti. Na podzim loňského roku odstoupila od obdobného záměru energetická skupina společnosti E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku. Stavba neměla podporu mezi politiky, protestovali proti ní místní obyvatelé a nebyla ani ekonomicky výhodná.
V Opatovicích již jeden rozsáhlý průmyslový projekt zkrachoval. Finská společnost Myllykoski vloni vzdala svůj záměr vybudovat v této lokalitě za 13 miliard korun papírnu s roční produkcí až 380 000 tun papíru a svou investici chce umístit v sousedství svého stávajícího závodu v Německu. Příčinou odchodu bylo podle investora vleklé povolovací řízení, které zkomplikoval i odpor veřejnosti. Pardubický stavební úřad zavalily stovky připomínek a námitek.
Soud dnes chtěl vyslechnout znalce, který měl stanovit, zda hodnoty naměřené na pozemcích rodiny přesahují doporučené limity, a zda tak rodině vznikla škoda. Ještě než se ale dostal ke slovu, advokát poškozených Václav Vlk předložil soudu i zástupcům Spolany dokumenty, které podle něj dokazují, že znalec není nezávislý. Pracoviště, na kterém působí, Vysoká škola chemicko-technologická, prý totiž sponzoruje firma Unipetrol a.s., které Spolana patří. Tento vztah znalec nepopřel, a soudkyně proto rozhodla, že o přípustnosti jeho závěru teprve rozhodne.
Podle Vlka znalecký posudek konstatoval, že hodnoty škodlivých látek na pozemku Štruplových sice nepřekračují předepsané hodnoty, ty jsou ale stanoveny pouze pro technické provozy, například chemické továrny. V Česku prý neexistují tabulky, které by stanovovaly povolené limity některých látek například v zemědělské půdě nebo v zahradě. Pokud by se použily normy z některých evropských zemí, kde na takovou možnost pamatovali, naměřené hodnoty by je vysoce překračovaly, dodal Vlk.
Požadovaných 2,6 milionu korun je prý částka, o kterou se po povodních snížila cena pozemků rodiny Štruplových. Rodina žaluje kromě Spolany i ministerstvo financí, které je nástupcem Fondu národního majetku. Ten prý s podnikem uzavřel smlouvu o zodpovědnosti za staré ekologické zátěže, a soud tedy musí rozhodnout, kdo je za případnou škodu vlastně zodpovědný.
Podle zástupců Spolany škoda nevznikla běžným provozem továrny, ale katastrofální povodní. Odběry provedené krátce po záplavách prý navíc neprokázaly zvýšené hodnoty chemikálií v půdě v okolí továrny.
Jiří Šťastný
Proti těžbě v Tiché a Koprové dolině od minulého týdne protestovali aktivisté ekologických organizací, kteří lesníkům vyčítali, že ničí vzácnou přírodu ve vysokohorských dolinách. Při protestech slovenská policie zadržela i několik českých ochranářů. Dnes před slovenským velvyslanectvím v Praze protestovalo proti údajnému ničení Tatranského národního parku zhruba pět desítek lidí.
"Dočasně jsme zastavili zpracovávání dřeva," řekl Šturcel. Ještě jeden či dva dny však budou nákladní auta vyvážet z dolin dřevo, připravené na odvoz, ale další kmeny už nebudou dřevorubci řezat. Zda se v budoucnu těžba obnoví, bude podle Šturcela záviset na definitivním rozhodnutí inspekce.
Inspekce podle představitele lesů své rozhodnutí vysvětlila tím, že musí nejprve přezkoumat stížnosti od ochranářů, kteří se těžbě snažili zabránit i lidskými blokádami.
Další podrobnosti by zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí měli uvést na odpoledních tiskových konferencích.
Státní lesy těžily v nejpřísněji chráněných územích Tater kalamitní dřevo, pocházející z větrné smrště z roku 2004. Tvrdily, že tak chtějí zabránit přemnožení nebezpečného hmyzu. Ochranáři z nevládních organizací naopak argumentovali, že příroda si dokáže poradit sama.
Pozastavení těžby dnes před slovenským velvyslanectvím požadovali i demonstranti, většinou z řad členů ekologických organizací Hnutí Duha, Greenpeace, Děti Země nebo Českého svazu ochránců přírody. Poklidné akce se zúčastnil i bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Od března je na internetu on-line petice, kterou zatím podepsalo téměř 12.000 lidí.
Podle Duhy se na pomoc Tatrám po vichřici v České republice vybralo 40 milionů korun. Největší část prý dostaly slovenské Státní lesy, které v Tatrách dřevo těží.
Ekologické zemědělství přijde podle svazu PRO-BIO za letošek zhruba o 300 milionů korun dotací kvůli rozhodnutí ministerstva zemědělství (MZe), podle nějž budou moci ekofarmáři žádat o vyšší podpory z nového programu rozvoje venkova až na podzim. Svaz chce, aby MZe dodrželo původně slibovaný termín a žádosti se přijímaly již na jaře, tedy ještě pro letošní rok. ČTK to řekli zástupci PRO-BIO. Podle mluvčí úřadu Táni Králové zemědělci o peníze nepřijdou.
"Evropská komise ale program rozvoje dosud neschválila a nejsou tak jasná definitivní pravidla," zdůvodnila Králová posun termínu.
Program rozvoje venkova na roky 2007 až 2013 bude sloužit k čerpání peněz z nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Ekofarmáři by z něj měli dostat výrazně vyšší sazby dotací než dosud. Pokud o ně budou moci žádat na podzim, dostanou tyto podpory až za rok 2008, tedy na jaře 2009. Za letošek jim budou vyplaceny dosavadní nižší sazby. Noví ekofarmáři z loňska, kteří se již nestihli přihlásit do předchozího programu podpor, ale pro letošek zůstanou proti původním příslibům zcela bez kompenzace za šetrné hospodaření, tvrdí svaz PRO-BIO.
Podle svazu loni přibylo asi 150 nových ekologických zemědělců. Zvýšené náklady plynoucí z jiného způsobu hospodaření přitom musí nést hned a vyšší ceny za bio produkty zatím nedostanou, protože musí dodržet dvouleté přechodné období při přechodu od konvenčního zemědělství, podotýká Kamil Toman z PRO-BIO. Důvodem k přechodu na ekofarmaření byl přitom často právě příslib vyšších podpor, které nahradí vyšší náklady. Svaz chce o problému ještě jednat s ministryní zemědělství Milenou Vicenovou, s níž se má sejít v pátek.
PRO-BIO upozorňuje na to, že problém se týká i dalších zemědělců, protože posun termínu pro podávání žádostí na podzim má platit pro veškerá tzv. agroenviromentální opatření, kam patří například zatravňování, vytváření biopásů v polích nebo integrovaná produkce vína a ovoce.
Králová ČTK řekla, že EU oficiálně zveřejnila ve svém věstníku prováděcí předpis k programu rozvoje venkova teprve těsně před Vánoci. Od této doby běží šestiměsíční lhůta pro posuzování programu. "Nelze vyloučit, že v něm na popud EU mohou nastat změny. Je proto logické vyčkat na jeho definitivní znění," uvedla.
MZe podle ní chce předejít tomu, že se předpisy k tzv. agroenviromentálním opatřením budou během krátké doby několikrát novelizovat. Tak tomu bylo po vstupu do EU, kdy se příslušné nařízení vlády měnilo celkem pětkrát. Zmatky v pravidlech pak vedly k odvoláním žadatelů, kteří v některých případech dostali peníze až za dva roky. "Sami zemědělci časté změny v legislativě již dříve právem kritizovali," podotkla Králová.
Ekologické zemědělství v tuzemsku zaujímá zhruba 6,5 procenta zemědělské půdy, což je v rámci EU nadprůměrný podíl.