"My jsme povinni řídit se horním zákonem. Vládní usnesení o územních ekologických limitech těžby je podzákonnou normou. Zákon nám ukládá co nejhospodárněji a s co nejšetrnějším přístupem k životnímu prostředí vytěžit nerost. Ukládá nám také vypořádat střety zájmů. Pakliže se nám to podaří, není důvod, aby těžba nepokračovala," uvedla mluvčí MUS Liběna Novotná.
Prolomení limitů a pokračování těžby uhlí v lomu ČSA ve vlastnictví MUS ohrožuje existenci Horního Jiřetína a sousedních Černic. Vykoupení všech objektů a pozemků v obou obcích ale Rovenský považuje za téměř vyloučené.
"To se MUS nepodaří, největší množství nemovitostí patří navíc samosprávě, která je proti likvidaci obcí. Ani úspěch těžební společnosti by však nepostačoval k tomu, aby obvodní báňský úřad mohl těžbu povolit. Chyběl by totiž rozhodující krok. Vláda by musela zrušit nebo změnit platné usnesení o limitech z roku 1991. Náš právní rozbor potvrzuje stanovisko báňského úřadu i kabinetu," uvedl.
Greenpeace dnes zveřejnila devět bodů, v nichž podle ekologických aktivistů MUS uvedla nepravdivá tvrzení. Je to například stanovisko k emisím oxidu uhličitého při spalování hnědého uhlí, hygienickým limitům hluku při povrchové těžbě, dobývacím prostoru pod Litvínovem, vyjednávání s vlastníky nemovitostí v Horním Jiřetíně a Černicích nebo důsledcích ukončení těžby uhlí.
Organizace Greenpeace je podle Rovenského ochotna obhájit své prohlášení i před soudem, pokud by ji MUS zažalovala. "Zatím nemohu na materiál ekologických aktivistů reagovat. Musíme se s ním nejdříve seznámit. Nemohu tedy nyní ani předvídat, jak se zachováme," doplnila Novotná.
Pardubice jsou jako centrum chemické výroby historicky zatížené škodlivými látkami, což se promítá i do zdravotního stavu obyvatel. Například ve výskytu rakoviny je město na prvním místě v kraji a na jednom z nejvyšších v zemi. "Neměli bychom chtít zhoršovat životní prostředí zejména v Pardubicích. Je to naše odpovědnost vůči občanům a takto se k tomu postavíme. Se záměrem nesouhlasíme," řekl Deml.
Spalovnu koupila od chemičky v loňském roce rakousko-česká společnost AVE CZ a po modernizaci za několik set milionů korun v ní ročně plánuje likvidovat až 20.000 tun nebezpečného odpadu. Pouze zhruba čtvrtina z tohoto množství by pocházela z místních zdrojů, ze Synthesie a čistírny odpadních vod. Ostatní odpad by se musel dovážet. Spalovna v Synthesii začala pracovat v roce 1995, o devět let později musela být odstavena, protože nebyla schopna dodržovat emisní limity.
Firma AVE CZ v úterý vedení města prezentovala záměr modernizace zařízení, radní poté rozhodli, že město vstoupí do správního řízení na spuštění spalovny. Odpor radnice ale sám o sobě nemůže záměr investora zastavit. "Jestliže splní příslušné vyhlášky, nařízení a normy, úředník magistrátu, který vykonává státní správu, nemá možnost celý proces zastavit a spalovnu nepovolit," uvedl Deml.
Projekt opětovného otevření spalovny nebezpečného odpadu již kritizovala Strana zelených v Pardubicích, odmítla jej i zastupitelstva obce Srnojedy a šestého městského obvodu. Proti záměru se v Srnojedech podepsalo pod petici 338 lidí z 400 oprávněných voličů. Ozvat se mohou i další subjekty. K dotčeným územním samosprávným celkům patří rovněž obce Rybitví, Černá u Bohdanče a sedmý pardubický obvod.
Spuštění spalovny naopak podporuje krajský radní pro zemědělství, venkov a životní prostředí Petr Šilar. Zařízení podle něj zapadá do krajského plánu odpadového hospodářství.
"Nyní probíhá posouzení vlivu na životní prostředí, řízení se budeme účastnit a podávat připomínky. Připravujeme podrobnější zprávu," uvedl.
Spalovnu, která má ročně zpracovat 20.000 tun nebezpečného odpadu, koupila loni rakousko-česká společnost AVE CZ. Autoři petice se obávají znečištění ovzduší, které bude rizikem pro zdraví obyvatel. Podle nich nedává plánovaná nízká teplota spalování jistotu bezpečného provozu, bude také omezená možnost kontroly emisí. Kvůli spalovně oslovili její odpůrci odborníky, řekl Králíček.
"Pro Pardubice je příliš velký luxus mít dvě spalovny, jedna již je v nemocnici. Synthesia by spalovnu používala jen z deseti procent, zbytek odpadů by se dovážel," řekla ČTK místostarostka Srnojed Eliška Vlašičová. Starosta obce Zdeněk Jarý doufá, že se připojí další obce a místní části Pardubic. Podporu už vyjádřili pardubičtí zelení.
Předsedovi petičního výboru se nelíbí, že někteří lidé z krajského úřadu spalovnu podporují. Krajský radní Petr Šilar řekl Mladé frontě Dnes, že se mu projekt líbí a zapadá do plánu odpadového hospodářství. "Kraj by měl být nestranný, neměl prosazovat zájmy firmy, ale pardubického regionu," reagoval Králíček.
Společnost AVE CZ zcela odmítá výtky petice. "Odpad ze zahraničí rozhodně dovážet nebudeme, to není ani dovolené. Spalovna bude po rekonstrukci plnit veškeré emisní limity, chceme také řádně zabezpečit sklad látek proti únikům do povrchových i podzemních vod. Celá technologie bude na nejmodernější úrovni. Obavy lidí jsou zbytečné," řekla ČTK Petra Kaudová z firmy. Do modernizace chce firma vložit stovky milionů korun.
Radní Toman zodpovědný za dopravu, který dnes petici přijal, řekl, že v zákonné lhůtě odpoví. Sám nemá na spalovnu názor, protože se s problematikou zatím podrobně neseznámil. Uvedl jen, že od vzniku kraje obdržel úřad 61 petic a 1400 podání a stížností.
Připomínky lze zasílat do 9. února, o definitivní podobě územního plánu rozhodnou krajští zastupitelé. Zpracovatelé návrhu doporučili schválit první variantu.
Ta počítá se zachováním územních ekologických limitů těžby v lokalitě lomu ČSA a s prolomením limitů při stanovení ochranného pásma do vzdálenosti 1000 metrů v lokalitě Doly Bílina, jež patří těžební firmě Severočeské doly (SD). Druhá varianta umožňuje rozšíření těžby za limity v obou lokalitách, v Dolech Bílina by ochranné pásmo zahrnovalo území jen do vzdálenosti 500 metrů.
"Přikláníme se k druhé variantě. Ta totiž není v rozporu s loni schválenou energetickou koncepcí státu, která nadále počítá s hnědým uhlím jako strategickou surovinou a předpokládá objemy těžby reálné jen v případě zrušení limitů. Delší ochranné pásmo v Dolech Bílina, navrhované v první variantě, by navíc neumožnilo postavit plánovaný nový tepelný zdroj v Ledvicích," uvedla Veverková.
Prolomení limitů by ohrozilo existenci Horního Jiřetína a sousedních Černic na Mostecku poblíž lomu ČSA. Jejich obyvatelé vyjádřili v únorovém referendu nesouhlas s pokračováním těžby uhlí. Za záchranu svých domovů hlasovala většina ze 1430 oprávněných voličů. Podle mluvčí MUS ale už firmu řada z nich kontaktovala s nabídkou na odprodej svého domu. Ve směru případného rozšíření těžby v Dolech Bílina nejsou žádné osídlené lokality.
Usnesení o územních ekologických limitech přijala vláda v roce 1991. O jejich dalším osudu má již brzy rozhodnout kabinet premiéra Jiřího Paroubka. Petici za zachování limitů podepsaly tisíce lidí z obcí a měst po celé zemi. Proti rozšiřování těžby uhlí se postavil i ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), exprezident Václav Havel či litoměřický biskup Pavel Posád.
Pro pokračování těžby ale podle Paroubka hovoří rostoucí ceny nerostných surovin, význam uhlí jako strategické energetické suroviny v dalších deseti až 15 letech poroste. Zachování limitů těžby by navíc podle premiéra ohrozilo několik tisíc pracovních míst v regionu, který vykazuje dlouhodobě nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi. Odpůrci pokračování těžby však hovoří jen asi o 800 havířích z lomu ČSA, kteří by přišli o práci.
Ani zrušení vládního usnesení o limitech podle premiéra ale neznamená, že se bude za jejich hranicemi těžit. "Po případném zrušení limitů vládou se k problematice musí vyjádřit zastupitelé Ústeckého kraje a zejména obyvatelé těžbou ohrožených obcí. S nimi se MUS musí dohodnout," řekl Paroubek už dříve.
"Jde o dobrý a vyvážený dokument," ujistil agenturu AP nizozemský vědec Bert Metz, který se na jeho vypracování podílel. Podle něho je text výsledkem nezbytného kompromisu mezi delegáty všech účastnických zemí.
Zpráva shrnuje vědecké poznatky předcházejícího materiálu o rozsahu tří tisíc stran vypracovaného ještě před nynějším zasedáním. Má být zveřejněna v sobotu na závěr zasedání IPCC, které se ve Valencii konalo od pondělí pod záštitou OSN.
S dokumentem v sobotu seznámí veřejnost generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Do té doby je podle AP obsah materiálu považován za důvěrný, byť zjevně zahrnuje klíčové body tří zpráv, které letos už mezinárodní panel vypracoval. Těmito stěžejními body jsou údaje vycházející ze sledování klimatických změn, pravděpodobné ničivé dopady globálního oteplování a nástroje, které je možné využít ke zpomalení trendu oteplování ovzduší.
Dokument je jasné poselství lidem, kteří mají pravomoc rozhodovat, prohlásil Hans Verolme ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF), který se spolu s dalšími nezávislými skupinami účastnil zasedání IPCC jako pozorovatel. "Vědci odvedli svou práci. Za to si zasluhují Nobelovu cenu. Teď je ale otázka, co s tím udělají lidé, kteří rozhodují," dodal Verolme.
Podle účastníků jednání americká delegace zpochybnila nejtvrdší stanoviska závěrečné zprávy, zjevně vedena snahou minimalizovat rozsah hrozby plynoucí z globálního oteplování, napsala AP. Hlavní teze ale ve zprávě zůstaly zachovány, včetně varování, že klimatické změny mohou vést k náhlým a nezvratným následkům, jako je úplné vyhynutí druhů.
Nejnovější zpráva poskytuje faktické podklady pro klíčové jednání na indonéském ostrově Bali, které příští měsíc zahájí přípravu nové globální strategie boje proti emisím skleníkových plynů po roce 2012, kdy vyprší platnost první fáze Kjótského protokolu.
Zákon má sladit formu českého registru s obdobnými seznamy zemí Evropské unie. Podniky do registrů nahlašují množství znečišťujících látek, které vypouštějí do okolí. Vedle národních registrů má od 1. ledna 2008 vzniknout Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek s jednotnými pravidly. Zahrne základních 91 látek. Evropské požadavky jsou ale nižší, než odpovídá současnému standardu v Česku. Vláda proto tento seznam rozšíří ještě o styren a formaldehyd, které považuje za látky nebezpečné a zdraví ohrožující.
Na původní návrh zákona, který vládě předložil exministr Petr Kalaš, si stěžovaly ekologické organizace. Nelíbilo se jim, že by některým firmám odpadla ohlašovací povinnost. Do registru spravovaného ministerstvem životního prostředí, který je zveřejněn na www.irz.cz, předloni nahlásilo informace o látkách vypuštěných do vzduchu, vody a odpadů 977 podniků. V případě přijetí zákona, který pouze kopíroval evropskou předlohu, by podle propočtu sdružení Arnika byly k dispozici informace jen od 696 firem.
Povinnost hlásit množství uniklých látek měla odpadnout třeba firmám, které zpracovávají plasty a lamináty, například vytlačují z plastů různé díly pro automobilový průmysl. V seznamu by zůstali jen největší znečišťovatelé a přímí výrobci.
Oproti původnímu návrhu v předloze, kterou na podzim projedná sněmovna, také zůstala povinnost nahlašovat znečištění v odpadech.
Norma nahradí část současného zákona o integrované prevenci a zjednoduší komunikaci podniků se státní správou. Měla by například umožnit zasílání hlášení elektronickou formou.
Podle mluvčího Spolany Jana Martínka nelze zatím určit, jaké množství roztoku uniklo do Labe. Havárii zjistili v podniku v neděli večer a v pondělí tento stav potvrdila podrobná analýza odpadních vod. Povolená maximální koncentrace dusíkatých látek ve vodě pro Spolanu je 40 miligramů na litr vody a tento limit byl podle mluvčího následkem této technické poruchy překročen dvakrát.
Síran amonný je průmyslové hnojivo, které používají zemědělci ke hnojení. Pro životní prostředí je v běžných koncentracích neškodný. Ve větší koncentraci může ve vodě způsobit zvýšený růst vodní vegetace, zejména řas. V koncentracích zjištěných na výtoku vod ze Spolany by chemická látka neměla mít nepříznivý vliv na život ryb v Labi, řekl mluvčí.
Po zjištění situace byla dnes odpoledne svolána havarijní komise podniku a poté vyhlášen havarijní stav. Firma podle mluvčího provedla všechna technická opatření, aby se nezvyšovala koncentrace dusíkatých látek ve vypouštěné vodě a aby se zvýšila účinnost čištění odpadních vod ve Spolaně.
"Porucha již byla odstraněna a nehrozí další zvyšování množství dusíkatých látek v Labi," řekl Martínek před 20:00. Vyšetřovací komise má zjistit příčiny technické poruchy a zajistit opatření, která zabrání jejímu opakování. Firma oznámila poruchu a její důsledky státním orgánům zabývajícím se ochranou životního prostředí včetně České inspekce životního prostředí a Povodí Labe. Havarijní komise ještě dnes večer zhodnotí přijatá opatření a určí kroky pro dnešní noc a úterní ráno.
Poslední podobnou situaci řešili zaměstnanci Spolany 14. června, kdy byl na 15 minut preventivně vyhlášen chemický poplach kvůli úniku toxického plynu z výrobního objektu. Hasiči okamžitě zasáhli a dalšímu šíření látky zabránili. Za havárii může pracovník firmy.
Česká obchodní inspekce varuje před nebezpečným dětským dalekohledem Bin Oculars. U citlivých dětí vyvolává alergické reakce. Důvodem je vysoký obsah nebezpečných látek, tzv. ftalátů. ČOI proto vyhodnotila výrobek jako nebezpečný. 5. ledna to uvedla TV Nova.
Jde o výrobek z Číny a mezi spotřebiteli je jich nyní asi tisícovka. ČOI nechala výrobek prošetřit ve Státním zdravotním ústavu. "Obsahuje vysoké množství ftalátů. Překračuje limitní hodnotu 24krát," řekl Nově Zdeněk Zavázal z ČOI.
Ftaláty se používají pro měkčení plastů z PVC. "Jsou klasifikovány jako toxické pro reprodukci," upozornil vedoucí toxické kampaně hnutí Greenpeace Jan Freidinger.
Inspekce nechápe, jak distributor výrobku, společnost Alltoys, mohl umístit na výrobek značku CE. Ta spotřebitele informuje, že výrobek neobsahuje nebezpečné chemikálie, tedy i ftaláty, uvedla Nova.
Firma Alltoys už dalekohledy stáhla z trhu a ti, co si je zakoupili, je mohou vrátit. Odmítá však, že by pochybila. "Na tento dalekohled máme všechny potřebné atesty pro prodej v České republice. Budeme se bránit proti pokutě," řekl Nově ředitel firmy Alltoys Jaroslav Novozámský. Ta se podle inspekce bude pohybovat v řádech statisíců korun, uvedla Nova.
Ministerstvo zemědělství soudí, že k opětovnému růstu tohoto druhu farmaření přispěl vznik konkurenčního prostředí v kontrole a certifikaci. V tuzemsku nyní fungují již tři kontrolní organizace pověřené ministerstvem: KEZ, ABCERT a Biokont CZ. Podle úřadu se od počátku letošního roku také zjednodušily některé národní předpisy. Například zákon o ekologickém hospodaření byl zredukován o polovinu a současná prováděcí vyhláška má proti původním 15 stranám a 17 přílohám pouze dvě strany textu a dvě přílohy.
Ekologické zemědělství je rovněž proti konvenčnímu zvýhodněno vyššími sazbami v jednotlivých podpůrných programech. Pro rok 2006 se počítá s celkovou podporou kolem 300 milionů korun. Pro další roky jsou dotace na ekofarmaření zahrnuty v Programu rozvoje venkova a ročně by měly průměrně činit zhruba půl miliardy korun. v Zájem o biopotraviny v Česku roste. Tento trh by měl v příštích pěti letech podle odhadů stoupat o 25 až 30 procent ročně. V roce 2011 by tak za ně Češi mohli utratit zhruba 1,3 miliardy korun. Loni to bylo 350 milionů korun, meziročně o 30 procent více, vyplývá z údajů agentury Green marketing. Zatím biopotraviny představují méně než jedno procento z celkové spotřeby potravin.
Rostoucí poptávku však ze značné části uspokojovaly zvýšené dovozy. Na konci roku 2005 bylo na trhu 2000 biopotravin, z toho 1200 zahraničních. V tuzemském ekozemědělství převládají louky a pastviny zaujímající 226.000 hektarů. Výměra orné půdy se proti loňsku rozrostla na 23.162 hektarů, což je ale stále méně než desetina ploch. Zbytek představují trvalé kultury, jako sady, a ostatní plochy. Nabídku z domácí produkce také omezuje nedostatek zpracovatelských kapacit.
Biopotraviny jsou proti konvenčním potravinám v Česku dražší o 40 až 350 procent, což je podle odborníků způsobeno náročnějším způsobem produkce a zpracování s velkým podílem ruční práce. Roli hrají i vyšší náklady na balení a distribuci malých šarží.
Vůz je odstaven v areálu skládky firmy Celio nedaleko Litvínova. "Není to první letošní případ. Na začátku února jsme na stejné trase nedaleko Českých Zlatníků na Mostecku odhalili nelegální německý odpad v kamionu stejné firmy. Deklarované PET lahve sice v autě byly, ale jen ve třech balících. Za nimi bylo skryto dalších 39 balíků slisovaného komunálního odpadu," uvedl Nejedlý.
Případem se nyní zabývá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). První kamion podle Jiřího Turka z ústeckého oblastního inspektorátu ČIŽP už ministerstvo životního prostředí vrátilo do Německa, o druhém nyní rozhoduje.
"Vzhledem k tomu, že byl odpad odhalen při přepravě, je za něj zodpovědný odesílatel, německá firma Sortek. Nicméně společnost R HOLDING, která provozuje třídírnu odpadů, podrobíme hloubkové kontrole," doplnil Turek.
Odpady v opuštěných budovách jsou ekologickým problémem, což se ukázalo v neděli, kdy vzplál nelegálně dovezený odpad v areálu bývalého velkokapacitního kravína v Libčevsi na Lounsku. Dnes v noci začala skládka hořet znovu. Podobná byla objevena i na Liberecku. Dvěma českým firmám ze Šluknova a z Frýdlantu, které ve třech obcích skladovaly obrovské množství odpadu z Německa, udělila inspekce pokuty 300 000 a 250 000 korun a nařídila skládky odstranit.
Jednat o problému se spolkovým ministrem doporučuje Ambrozkovi jeho předchůdce a šéf Strany zelených Martin Bursík. "Ministr to považuje za dobrý námět a domnívá se, že V4 by měla postupovat společně," tlumočila Ambrozkův názor Šůlová.
Česko má podle Ambrozka dobou odpadovou legislativu -- dovoz odpadů za účelem odstranění je zakázán, ministerstvo nepovolilo dovozy odpadů do spaloven a vyjednává s německou stranou, aby byly zachycené kamiony se odpadem vraceny zpět. Za důležitý považuje Ambrozek i aktivní přístup celníků a České inspekce životního prostředí, která může udělit citelné pokuty.
Strana zelených ale podle Bursíka požaduje razantnější opatření proti nelegálnímu dovozu odpadů. "Mají se likvidovat v zemi, kde vznikly. Dálkový transport odpadů z ekonomických důvodů je nepřijatelný a odporuje preambuli evropské směrnice. Navíc vytváří další zátěže kamionové dopravy," uvedl.
Situace je podle zelených o to vážnější, že Evropská komise připravuje normy otevírající cestu pro masivní dovozy odpadů ze zahraničí. Proti návrhu rámcové směrnice se ozvala i česká ekologická sdružení, například Arnika a Hnutí Duha. Ocenila, že má Česko k normě vážné výhrady. "Považujeme za správné, že se postavilo proti změně odpadové hierarchie a proti návrhu na změnu klasifikace spaloven odpadů na zařízení pro využití odpadů. České stanovisko je dobrou zprávou hlavně pro obyvatele Prahy, Liberce a Brna, které by nová legislativa EU ohrozila nekontrolovaným dovozem odpadu ze zahraničí," uvedli zástupci sdružení.
Vyjednávače v Bruselu by měli podle konzultanta Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty pečlivě sledovat také lidé z česko-německého a česko-rakouského pohraničí a obyvatelé Českých Budějovic, Opatovic u Pardubic, Plzně a Ostravy, které by mohly dovozy odpadů ohrožovat vzhledem k blízkosti hranic nebo plánům na výstavbu obřích spaloven.
Asi nejznámější invazí v dějinách bylo vysazení králíka divokého v Austrálii. Následky pociťuje původní australská fauna ještě dnes. Právě přemnoženým králíkům je připisována odpovědnost za vyhynutí téměř jedné osminy původních australských býložravců.
Česká republika je na tom, ve srovnání s Austrálií, Novým Zélandem nebo některými oblastmi v Severní Americe relativně dobře. Přesto i tady najdeme stovky více či méně nebezpečných vetřelců. Příkladem jsou nebezpeční američtí raci, ti přenášejí račí mor, který ničí původní evropské druhy. Pořad ukáže také lom, ve kterém se usídlily čínské sladkovodní medúzky a nebude chybět ani mediální hvězda mezi invazními rostlinami - bolševník velkolepý. Průvodcem bude biolog Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Pořad si můžete přehrát internetu ZDE
Sklad pro vyhořelé jaderné palivo by se měl postavit za obcí Maňovice na Horažďovicku. Starostové okolních obcí jsou však proti a několik let se snaží stát přesvědčit, že to není dobrý nápad. Na jejich memorandum teď kladně reagoval ministr životního prostředí Martin Bursík.
Jeho příslib některé starosty potěšil, pro jiné je to jen dopis, který není závazný, a hrozba výstavby jaderného úložiště podle nich stále trvá. "Mění se ministři, mění se poslanci, a myslím si, že trvalou záruku nebudeme v žádném případě mít," netají se svým názorem starosta obce Pačejov Vladimír Smolík.
Tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar však zdůrazňuje, že nepřekročitelným kritériem pro vybudování úložiště bude souhlas dotčených obcí.
Starostové se nejvíce obávají toho, že v případě výstavby úložiště dojde k velké devastaci okolní krajiny a z vesnic, kam se pomalu začínají vracet mladí lidé, život pomalu vymizí. "Pačejovsko by ztratilo atraktivitu a co se týče rekreací, docházelo by určitě k vylidnění," obává se pačejovský starosta.
Ministerstvo životního prostředí potvrzuje, že na svém stanovisku nic měnit nechce. Pokud bude potřeba navrhne i změnu atomového zákona. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová si v této souvislosti myslí, že by obyvatelé dotčených obcí měli mít možnost záměry státu vetovat. Podle ní by se nemělo úložiště stavět proti jejich vůli.
Ondřej Giňa
Reportáž České televize si můžete přehrát na internetu ZDE