V souladu s tím vyzvalo zastupitelstvo společnosti Mostecká uhelná a Severočeské doly, aby odstoupily od svých záměrů na prolomení územních ekologických limitů a pokračování povrchové těžby směrem k městu. Zároveň vyzvalo vládu České republiky, aby v souladu s usnesením vlády č. 444/1991 zajistila dokončení odpisu zásob hnědého uhlí za platnými limity těžby.
Těžaře staví výzva zastupitelstva do obtížené situace. Až dosud totiž tvrdili, že při plánování svého dalšího rozvoje berou ohled na názory dotčených obcí a měst. Předseda představenstva a generální ředitel skupiny Czech Coal Martin Pudil ve Zprávě o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal za rok 2006, jíž je MUS součástí, mj. uvedl: „Ze zkušenosti víme, že můžeme růst jen tak, jak nám naše zájmové skupiny (stakeholders) dovolí“. Za zájmové skupiny pak zpráva vedle dalších subjektů označuje i místní komunity, orgány samosprávy a neziskové organizace . Samosprávy obou měst, na jejichž území by se podle záměrů MUS měla těžba uhlí v budoucnosti rozšířit (tj. Horní Jiřetín a nyní i Litvínov) přitom postup velkorypadel výslovně odmítají. Se stejným výsledkem skončila i referenda v obou městech a negativně se k prolomení limitů staví i většina místních občanských sdružení.
Dále se dnes zastupitelé shodli na podání nesouhlasného vyjádření k záměru těžby uhlí velkolomu Bílina za platné limity těžby do bezprostřední blízkosti Lomu a Mariánských Radčic, který Severočeské doly podaly na počátku ledna. Litvínov jakožto dotčený správní úřad požaduje dodržování usnesení vlády a platného územního plánu kraje. Vzhledem k negativním vlivům těžby na zdraví a kvalitu obyvatel i na přírodu a krajinu se záměrem nesouhlasí. Tyto vlivy potvrzuje zjištěné několikaleté překračování hygienických limitů hluku MUS v Horním Jiřetíně. Ve stejném smyslu se k tomuto záměru vyjádřilo na včerejším jednání i zastupitelstvo Horního Jiřetína.
„Dnešní rozhodnutí zastupitelstva považujeme za zásadní. Zastupitelé se rozhodli v praxi splnit svůj slib, že se budou při své práci řídit názorem občanů z prosincového referenda. Nyní se ukáže, jestli MUS myslela svoje slova o respektu k názoru místních samospráv vážně, nebo šlo jen o účelovou propagandu,“ uvedla členka výboru občanského sdružení Kořeny Jana Doležalová.
Lze předpokládat, že výzva zastupitelů k odpisu zásob uhlí nalezne ve vládě pochopení. Představitelé všech vládních stran se totiž v minulosti opakovaně vyjádřili, že případnou další těžbu v Podkrušnohoří si v případě nesouhlasu místních obyvatel nedokáží představit. Současná vláda zachování těžebních limitů deklaruje i ve svém programovém prohlášení.
Rozhodnutí litvínovských zastupitelů bude důležitým signálem i pro Ústecký kraj, který v současnosti připravuje nový územní plán Ústeckého kraje. Ve hře zůstává varianta se zachováním i prolomením limitů. Podle informací z krajského úřadu bude přitom při rozhodování o definitivní podobě plánu hrát klíčovou roli právě názor velkých místních samospráv. Litvínov je přitom druhým největším městem mosteckého okresu a šestým největším městem Ústeckého kraje.
Jana Doležalová, členka výboru o. s. Kořeny
Obec Kostelecké Horky je ohrožena otevřením pískovny a ztrátou pramenných mokřin, mokrých luk (které jsou tradičně udržovány), pobřežních porostů i změnou klimatu.
Spolek při své činnosti pečuje o mokřadní lokality. Některé biotopy v obci jsou velmi cenné a stále tradičně obhospodařované.
Hledáme dobrovolníky, kteří by dovedli v nejbližší době spolu nebo jednotlivě udělat základní biologický průzkum na katastru obce a dle podkladů EIA definovat ohrožení pro ekosystém. Proces EIA probíhá a celá věc je velmi urgentní.
Kontakt: Mgr. Petr Kulíšek na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.nebo Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .
Podmínky: Jsme schopni uhradit i některé náklady (jako cestovné) i poskytnout ubytování v místě. Máme k dispozici dokumentaci EIA i potřebné podklady.
Po absolvování gymnasia byl úspěšným adeptem sochařského stavu Baťovy Školy umění ve Zlíně a oblíbeným studentem Prof. Vincence Makovského. Během studia v roce 1944 totálně nasazen, aby pak prožil věci nelehké. Po válce, přes nesouhlas svého významného pedagoga se stal posluchačem Vysoké školy architektury v Praze. Profesní kariéru zahájil v Krajském projektovém ústavu v Praze. Následně projektoval stavby v Prešově a Humenném. V době svého dalšího pražského působení byl vedoucím oddělení územních rozhodnutí v Útvaru hl. architekta.
Po 5 let přednášel na ghanské universitě v městě Kumasi ve funkci Chief University Architect a pracoval v Projektovém ústavu pro výstavbu a dostavbu této university. Mezi významné projekty rozhodně patří dostavba nemocnice a budov fakulty farmacie, přestavba a dostavba studentských kolejí a domů pro hostující profesory.
Po návratu z Ghany se věnoval intensivně v Útvaru hlavního architekta Prahy architektonickému výzkumu pražské památkové reservace. Jeho znalosti byly obdivuhodné, bohužel zůstávaly ve značné míře nevyužity.
V dalším, významném, téměř desetiletém období přednášel urbanismus na alžírské University of Science Technology v městě Constantine. Kromě pedagogické a publikační činnosti se věnoval projektování vždy následně realizovaných staveb. Byl vůdčí osobností při zahájení doktorandských studií na této universitě.
Měl opravdovou lásku k přírodě a respekt i vnímavost vůči všem universálním hodnotám, což dokázal i v navržených projektech. Byl zosobněním člověka ušlechtilého, respektujícího skutečné hodnoty světa, v němž žijeme, představitelem odcházející generace, u níž slova neztratila svůj obsah a význam. Až příliš citlivě vnímal společenské i odborné problémy a prosazoval jejich optimální řešení. Významnou životní oporou mu byla jeho paní, s níž sdílel smysl pro spravedlnost, krásu, harmonii a činorodost. Spolu s ní překonával úspěšně všechny životní překážky. Erudici, věcnost a skromnost, zaujetí, nezištné a obětavé úsilí jsme mohli poznat při jím iniciované obraně celosvětově významného komplexu pražských nemovitých památek, zapsaném v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, a to formulováním Memoranda o pražské památkové rezervaci, s návrhem konkrétních opatření pro vládu ČR. Až téměř do konce svých dnů nepřestával usilovat o realizaci i publicitu této naléhavé výzvy k záchraně národního i světového architektonického dědictví Prahy.
Pane architekte,
svůj slib, pomáhat při naplnění záměrů Memoranda o Pražské památkové reservaci plníme.
Co najdete v nově vydané Envigogice 2/2009, Časopis vydává Centrum pro otázky životního prostředí UK a je zaměřený na rozvoj vědecké a výzkumné činnosti a podporu mezioborového dialogu v otázkách životního prostředí.
Vláda ve středu 9.7. 2008 schválila Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky pro léta 2008-2015. Jedná se o koncepční dokument aplikující základní principy a témata udržitelného rozvoje do vzdělávání všech typů a úrovní, který ve vzdělávání výrazně akcentuje především propojování souvislostí (zejména mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními aspekty rozvoje společnosti). „Témata, kterých se strategie i vzdělávání pro udržitelný rozvoj týkají, jsou velmi pestrá, řadí se mezi ně například aktivní občanství, zmírňování chudoby, bezpečnost, lidská a občanská práva i ekologická výchova,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík, který strategii vládě předkládal spolu s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Ondřejem Liškou.
Strategie hodlá využívat především rozvoje kompetencí vzdělavatelů na všech stupních vzdělávání (v rámci předškolního, základního a středního, vyššího odborného, vysokoškolského i dalšího vzdělávání), rozvojem kompetencí příjemců vzdělávání a dostatečnou a dostupnou nabídkou vzdělávacích programů. Přijetím Strategie se Česká republika připojila k právě probíhající Dekádě pro vzdělávání k udržitelnému rozvoji vyhlášené OSN v roce 2005. Vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) je tématem ve všech zemích EU. Evropská komise si aktuálně nechává zpracovat analýzu stavu a dobré praxe VUR v zemích EU.
Plnění Strategie bude v ČR koordinovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v úzké spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Protože se jedná o dokument mezioborový a meziresortní, bude zároveň vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců resortů, vysokých škol a další odborné veřejnosti. „Strategie by měla být jedním z opěrných dokumentů pro usměrňování finanční podpory
z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, ale i dalších operačních programů,“ říká ministr školství Ondřej Liška.
Strategie mimo jiné podpoří rozvoj vzdělávacích programů zaměřených na uplatňování inovativních metod kvality řízení ve veřejné správě, v podnikové sféře pomůže rozvoji vzdělávacích programů zaměřených na společenskou odpovědnost firem a systémy environmentálního řízení. V rámci základního a středního školství bude Strategie motivovat k posilování komunitní funkce škol a k dalšímu pokračování kurikulární reformy, ve vysokém školství podpoří rozvoj mezioborových studijních programů, ale i užší spolupráci vysokých škol s praxí prostřednictvím tzv. center expertízy.
Česká republika touto národní strategií odpovídá na regionální Strategii vzdělávání k udržitelnému rozvoji, kterou přijaly v roce 2005 všechny členské státy Evropské hospodářské komise OSN (včetně ČR) v litevském Vilniusu a na jejíž přípravě se ČR od počátku aktivně podílela.
Jakub Kašpar
tiskový mluvčí MŽP
tel.:
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Kateřina Böhmová
ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT
tel.:
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
České ministerstvo životního prostředí jedná s Němci o navrácení odpadů od loňského léta. Podle Práva není příliš úspěšné především proto, že každou tunu dovezeného odpadu musí Němcům složitě dokazovat. Němci si zatím z Česka odvezli přes 2500 tun odpadků, ministerstvo hodlá v budoucnu jednat o dalších 2000 až 3000 tun.
Odpad se do Česka dostal v období od léta 2005 do prvního čtvrtletí roku 2006. Zhruba polovina dovezeného německého odpadu skončila na běžných českých skládkách. Zbytek směřoval především do obcí Milovice, Lahovičky, Sosnová, Arnoltice a Libčeves.
ČIŽP uložila firmám, které se na nezákonném dovozu podílely, pokuty za více než 30 milionů korun. "Jejich vymahatelnost je složitá," řekla Právu mluvčí ČIŽP Ivana Awwadová. Firmy, které německé zakázky realizovaly, jsou totiž většinou v konkurzu.