19. března 1995 zasypala v dolině Parichvost ve slovenských Západních Tatrách našeho bývalého předsedu Josefa Vavrouška a jeho dceru Petru.
Vzpomínky některých osobností na něj najdete v odkaze "Související články" níže na této stránce.
Dnes (17. 3.) zahynul tragicky v Karlových Varech aktivní člen STUŽ, zakladatel a dlouholetý předseda Karlovarské pobočky STUŽ RNDr. Pavel Žlebek.
Není frází, když řeknu, že po něm bude prázdno. Ve STUŽi, kde byl jedním z prvních členů, na Ekofilmu, se kterým spojil na léta svůj život, při vínu i kávě, vlastně všude. Loni jsme oslavili jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Nikdo by mu těch 80 ale nehádal. Do poslední chvíle byl v duševní kondici. Jen to tělo ho nakonec zradilo. Ještě v úterý nám posílal své komentáře k návrhu stanoviska STUŽ.
Víc o Jardovi najdete například na stránkách Sedmé generace
Pohřeb bude mít 23. ledna ve 14. hod. ve velké obřadní síni ve Strašnicích.
Ako agentúru SITA informovala hovorkyňa generálneho riaditeľa Colného riaditeľstva SR Martina Kereková, neznáma látka bola dovezená v cisternovom nákladnom vozidle evidovanom v Českej republike. Približne 18-tisíc litrov vyčerpali do statických nádrží na poľnohospodárskom družstve pri Krupine. "Je tu podozrenie, že ide o účelový dovoz odpadu minerálneho pôvodu, ktorý mal byť uskladnený a ponechaný na území Slovenska," uviedla Kereková.
Colníci na miesto privolali vyšetrovateľa Úradu justičnej a kriminálnej polície vo Zvolene, ktorý začal trestné stíhanie voči neznámemu páchateľovi pre podozrenie zo spáchania trestného činu za neoprávnené nakladanie s odpadmi. Skutočné zloženie dovezenej látky preukáže až expertíza. V prípade ešte nepadlo žiadne obvinenie.
Tovar predbežne zabezpečil Colný úrad v Banskej Bystrici. Kereková tvrdí, že sa z Česka malo doviezť až 300-tisíc litrov nebezpečnej látky. "Zadržaná zásielka bola prvá z celkového plánovaného množstva," dodala Kereková.
Nelegálny dovoz odpadu neriešia colníci po prvý raz. V máji tohto roku zadržali dva kamióny s komunálnym odpadom z Rakúska, z rovnakej krajiny sa na Slovensko dostal odpad aj v roku 2005, keď do Partizánskeho priviezli 1300 ton odpadu v asi 60 kamiónoch.
Pokračování těžby uhlí znamená jen minimum šancí, aby se z Ústeckého kraje stal prosperující region, z něhož by neodcházeli lidé. V tomto duchu se nesla konference Útlum těžby: Impuls k oživení Ústeckého kraje?, která proběhla ve středu odpoledne v Ústí nad Labem. Pořádalo ji Hnutí Duha ve spolupráci s katedrou geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.
"Je to náš příspěvek k tomu, jak by se mohl kraj rozvíjet bez těžby uhlí. Chtěli jsme naznačit možné cesty rozvoje, jejichž v podstatě nutnou podmínkou je útlum těžby," uvedl Petr Holub z Hnutí Duha.
Uhlí, nebo příroda?
V několika příspěvcích se mluvilo například o nutnosti vize rozvoje, za níž by šli politici déle než jedno volební období, o stále větším znečištění prachem v oblastech s hnědouhelnými lomy nebo o perspektivách měst obklopených doly. "Dnešní obyvatelé už zde zapustili kořeny a mají ke kraji opět lokálně patriotický vztah jako ke svému domovu. Vystupují proti pokračování devastace bojem o zachování limitů. Je to aktivní obrana, ale jen obrana. Je potřeba začít aktivně přispívat k novému ekonomickému profilu kraje a tvorbě nových příležitostí než těch ve stávajících oborech," uvedl architekt Martin Říha. Podle něj nehrozí po útlumu těžby nezaměstnanost, pokud se ovšem změní struktura zdejšího průmyslu. "Je nutné, aby se představitelé kraje rozhodli, zda podle nich stojí za to chránit zbytky přírody a kulturní bohatství a na nich stavět rozvoj kraje, nebo vše přetěžit a pak budovat nově, ale bez jakéhokoli vztahu k minulosti," řekl.
Prach lidem zkracuje život
Část konference se věnovala škodlivinám, které jsou kvůli těžbě v ovzduší. Lékař Miroslav Šuta, člen meziresortní komise vlády pro chemickou bezpečnost, který sleduje zdravotní rizika spojená se znečištěním ovzduší, upozornil na to, jak se zvyšuje prašnost v okolí dolů, a na zdravotní rizika s tím spojená. "Prachové částice a látky, které na sebe vážou, jsou jednoznačně velkým zdrojem nemocí dýchacích cest, snižování plicních funkcí a snižování délky života, která je v této oblasti podle statistik jedna z nejmenších v Česku," upozornil lékař. "Různých dat a měření máme spoustu. Je ale otázka, zda z nich dnes někdo z politiků něco vyvozuje," podotknul.
Zcela o konkrétních obavách z dalšího pokračování těžby mluvili na konferenci lidé z Litvínova a Horního Jiřetína. Právě ten je ohrožen dalším pokračováním těžby. Jeho dva tisíce obyvatel by se kvůli ní muselo vystěhovat.
"Ani zachování limitů pro nás není jednoznačná jistota rozvoje. Jak se má rozvíjet město, u něhož jsou stále dobývací prostory, které jsou určené k vytěžení? Obávám se toho, aby Litvínov neobklíčily ze dvou stran doly a nezůstal spojen s ostatním světem jedinou silnicí. V takovém městě nemají lidé co dělat. Je to jen místo pro ty, kteří v těch dolech pracují. Nic víc. Pomohl by jedině odpis uhelných zásob. Ten by nám dal jistotu," představil své obavy Miroslav Otcovský, litvínovský zastupitel a člen sdružení Kořeny, které proti pokračování v těžbě aktivně vystupuje.
"Těžba není priorita. Úloha státu je odolat tlaku těžebních společností a udržet podmínky pro rozvoj regionu. Ostatní je na obyvatelích, obcích a městech," uklidňoval přítomné Daniel Vondrouš, šéf poradců ministerstva životního prostředí.
Těžaře nikdo nepozval
"Uhlí by nemělo determinovat rozvoj regionu. Je ale logické, že těžaři se snaží přesvědčit okolí, že to tak je. Umělé nafukování důležitosti těžby zkresluje obraz kraje. Ten je právě kvůli tomu stále vnímán jako špinavé místo," doplnil. Organizátoři konference se netajili tím, že záměrně nepozvali představitele těžebních společností. Pokračování těžby totiž jednoznačně vidí jako pozastavení jakýchkoli rozvojových plánů na desítky let.
"Není možné jen později vytvořit rekultivovanou krajinu pro rekreaci a sport, která nemá vazby k tomu, co tu bylo dřív. Neměl by v ní už kdo žít," upozornil architekt Vladimír Charvát, který se zabývá územním plánováním.
ONDŘEJ ČERNÝ
Mladá fronta DNES, Regionální mutace - severní Čechy
V Rumunsku se pěstovala zejména GM sója firmy Monsanto, jejíž dědičná informace byla manipulována tak, aby plodina odolávala působení chemického postřiku Roundup - také vyráběného a dodávaného společností Monsanto. Agrochemická firma tvrdí, že pěstování GM sóji údajně snižuje množství používaných pesticidů, ačkoli samo Monsanto patří k jejich největším výrobcům na světě. Naopak organizace Greenpeace poukazuje na to, že pěstování GM sóji vyžaduje ve srovnání s konvečním zemědělstvím více chemických postřiků, které ohrožují životní prostředí.
Pěstování GM sóji se bohužel rumunským úřadům i firmě Monsanto vymklo z pod kontroly. Organizace Greenpeace během roku 2005 zorganizovala průzkumnou cestu po Rumunsku, během které odebrala vzorky zemědělských plodin, jež odeslala k analýze rakouskému úřadu pro životní prostředí v certifikované laboratoři ve Vídni. Analýzy prokázaly pole s ilegálně pěstovanou GM sójou v 10 ze 42 krajů.
Rumunská pobočka Greenpeace navíc odhalila nelegální pokusy s GM brambory a s GM slivoní, a proto varovala rumunské úřady, že ztratily kontrolu nad šířením GMO v zemi. Opačného názoru je však evropská asociace GMO průmyslu - EuropaBio. Podle ředitele oddělení pro GM plodiny Simona Barbera rumunští farmáři po léta pěstovali GM sóju bezpečně. Obavy Greenpeace však překvapivě potvrdil také bývalý ředitel rumunské pobočky firmy Monsanto Dragos Dima, které pro média uvedl: "Odešel jsem od společnosti, abych vyjádřil své pochybnosti o zavedení GMO v Rumunsku. Domnívám se, že ani Monsanto, ani rumunská vláda nejsou schopny GMO monitorovat a kontrolovat. Vedení Monsanta tehdy nesouhlasilo s mými obavami, ale dnešní situace jasně dokládá úplnou ztrátu kontroly nad GMO."
Na problémy s nekontrolovaným šířením GMO v Rumunsku upozornila následně také Evropská unie v monitorovací zprávě Evropské komise. Rumunsko jako tehdejší kandidát na vstup do EU přiměla zpráva k akci. Pěstování GM sóji je v Evropské unii ilegální, a proto rumunská vláda v loňském roce rozhodla zakázat její pěstování v zemi v souvislosti se vstupem země do EU - s účinnosti od 1. ledna 2007. Rumunská inspekce pro životní prostředí (Garda Nationala de Mediu) začala v roce 2006 provádět systematické kontroly GMO, které odhalily desítky případů ilegálního nakládání s GMO. Ve 23 případech udělila inspekce varování a v 15 případech uložila finanční pokuty.
Rumunští odborníci se však obávají, že země za předchozí benevolentní přístup ke GMO nyní bude muset zaplatit, protože dekontaminace Rumunska od GM sóji nebude snadný proces a vyžádá si i jisté náklady. Kromě GM sóji byly podle agentury Inter Press Service v Rumunsku odhaleny také případy ilegálního pěstování GM kukuřice. Případná ilegální kontaminace zemědělské produkce může mít pro rumunské zemědělce vážné důsledky i v podobě problémů s uplatněním zemědělské produkce na trhu Evropské unie, neboť většina evropských spotřebitelů je nadále kritická vůči GMO a odmítá GM potraviny.
Miroslav Šuta