Na pracovní oběd přijal pozvání také nově zvolený senátor Jaromír Štětina a tak se diskuse točila především kolem aktuálních problémů Gruzie, tamějších bezpečnostních problémů a možností pomoci České republiky. Za STUŽ se oběda účastnili Pavel Šremer a Jiří Dlouhý V odpoledních hodinách si hosté prohlédli Prahu a byli seznámeni s následky katastrofálních povodní.
Megalomanské návrhy, převzaté prakticky beze změny z komunistických plánů 70. let minulého století, nemají ve velké většině případů žádné opodstatnění. Vpřípadě schválení ale budou bezprostředně ohrožovat stovky obcí, které se celé nebo zčásti nacházejí na území plánovaných vodních nádrží.
Důležité je prosadit změnu koncepce již nyní. Plán hlavních povodí se totiž má stát po schválení vládou ještě do konce letošního roku závazným podkladem pro pořizování územních plánů i přípravu podrobnějších, tzv. plánů oblastí povodí.
Další informace najdete na portálu www.stopprehrade.cz
Tisková zpráva města Horní Jiřetín z 18. června 2007
Svazek obcí v regionu Krušných hor, sdružující jedenáct měst a obcí mosteckého okresu, přijal jednoznačné usnesení: jsme pro zachování platných limitů těžby hnědého uhlí. Zastupitelstva deseti měst a obcí již před časem potvrdila svá dřívější usnesení a poskytla svým starostům mandát, aby trvali na zachování limitů těžby. Jejich prolomení odmítl na jednání mosteckého zastupitelstva i krajský hejtman Jiří Šulc.
Starosta Horního Jiřetína Branko Glavica k tomu řekl: "Velmi si ceníme podpory kolegů ze sousedních obcí i pana hejtmana, kteří se nenechali ovlivnit populistickým strašením odborářů o tisícovém propouštění horníků. Pokud jsou totiž informace odborářů o věkovém složení horníků pravdivé, většina z nich odejde do důchodu víceméně současně s ukončením těžby. Zbytek pak může MUS zaměstnat na svých dvou lomech Vršany a J. Šverma, které budou fungovat až do roku 2050. Na rekultivaci zbytkové jámy lomu ČSA bude potřeba mnohokrát více zaměstnanců, než rekultivační firmy MUS zaměstnávaly doposud. Apokalyptické vize o nárůstu nezaměstnanosti jsou proto nepodložené."
Hrozby, že horníci nenajdou práci, odmítl v Mosteckém deníku před časem i hejtman Šulc: „Na Trianglu vzniká čtyři tisíce pracovních míst a nejsou lidé, protože se vyplatí nepracovat,“ sdělil.
Jako první se pro obětování Horního Jiřetína a Černic vyjádřili starostové Jirkova, Vysoké Pece a Strupčic, ke kterým se minulý týden připojil i mostecký primátor Vlastimil Vozka. Důležité je, že šlo o vyjádření soukromých názorů uvedených starostů, nikoliv oficiální stanovisko „jejich“ obcí. K tomu by totiž bylo podle platného zákona o obcích potřeba usnesení rady či zastupitelstva obce. Naopak zmíněné usnesení Svazku obcí v regionu Krušných hor se opírá o aktuální a oficiální postoj deseti z jedenácti obcí, které jsou v něm sdruženy.
Odboráři MUS v současnosti obcházejí starosty a žádají je o mediální podporu v údajném rozporu "zaměstnanost vs. Horní Jiřetín". Dočkali se jí ne příliš překvapivě právě od starostů, kteří jsou většinou bývalými zaměstnanci důlních společností (např. primátor Vozka byl dlouholetým předákem odborů MUS). Paradoxně všechny tyto obce leží na uhlí a před likvidací je chrání i limity těžby, které chtějí prolomit (s výjimkou Mostu, který již kompletní likvidaci kvůli uhlí absolvoval v sedmdesátých letech). "Zajímalo by nás, zda by takto starostové reagovali i v případě, že by kvůli uhlí měla být zlikvidována jejich obec. Pokud skutečně o pokračování těžby tolik stojí, měli by MUS nabídnout, že velkolom ČSA může pokračovat místo na východ směrem na západ a zničit Jirkov a okolí. Takhle nabízejí z cizího." řekl starosta Glavica.
O Svazku obcí v regionu Krušných hor: · Svazek obcí v regionu Krušných hor vznikl 1. června 2001 v souladu s ustanovením zákona č. 128/2000 Sb., o obcích na základě Smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí.
· Jeho členy jsou města Litvínov, Meziboří, Lom a Horní Jiřetín a obce Hora Svaté Kateřiny, Nová Ves v Horách, Brandov, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice, Klíny a Český Jiřetín.
· Svazek sdružuje obce, v nichž žije celkem 40.555 občanů.
· Předmětem činnosti Svazku je vzájemně koordinovaný postup při zajišťování společných zájmů obcí ve všech oblastech samostatné působnosti obcí, a to i s ohledem na dotační politiku státu a Evropské unie, zejména v oblastech zaměstnanosti, vzdělanosti, ochrany životního prostředí, sociální péče, zdravotnictví, kultury, sportu, dopravní obslužnosti, atd.
· Starosta Meziboří se jako jediný hlasování o postoji Svazku k limitům těžby zdržel s tím, že zastupitelstvo jeho města dosud nerevokovalo dřívější usnesení podporující prolomení limitů, které prosadil bývalý starosta Červenka.
-----
Souvisejí komentář Miroslava Šuty: Jak skončí uhelná čunkiáda starosty Jirkova?
Otevřeným dopisem dnes starosta města Horního Jiřetína Branko Glavica vyzval výkonného ředitele společnosti Mostecká uhelná (MUS) Petra Kolmana, aby bezodkladně zastavil noční těžbu ve velkolomu ČSA. Provoz velkolomu totiž v nočních hodinách způsobuje na území Horního Jiřetína překračování platných hygienických limitů hluku. Potvrzují to i výsledky opakovaného měření prováděného pro potřeby MUS Výzkumným ústavem hnědého uhlí, a.s Nejvíce jsou postiženi obyvatelé osady Černice, která je administrativní částí Horního Jiřetína. Průměrné hladiny hluku zde totiž zákonný limit překračují až o 12 decibelů.
Starosta svým dopisem reaguje na nedávné prohlášení ředitele Kolmana, který v regionální televizi DAKR slíbil obyvatelům Litvínova: „V případě, že nedokážeme dodržet všechny zákonné normy a limity, nemůžeme se přiblížit na vzdálenost pěti set metrů od města, kterou uvádíme jako maximální hranici přiblížení, ale skončíme třeba o kilometr dále." Kolman uvedl, že stačí stížnost na zvýšenou prašnost nebo hlučnost od obyvatel a společnost nemůže s těžbou postoupit dál.
Starosta Glavica dnes konstatoval: „Pokud nás pan Kolman nepovažuje za občany druhé kategorie, doufám, že svůj příslib vztáhne i na Horní Jiřetín. K překračování hlukových limitů na území našeho města dochází již několikátým rokem a situace se s přibližováním dolu stále zhoršuje. Chceme proto, aby MUS svoje rypadla vypínala alespoň noci."
Obec tedy nepožaduje úplné ukončení těžby, ale zastavení provozu ve velkolomu v nočních hodinách (tj. od 22 do 6 hodin). Starosta zároveň těžaře vyzval, aby zřídili kontinuální měření hluku v Černicích s tím, že výsledky měření budou on-line zpřístupněny občanům a překročení hygienických limitů povede k automatizovanému odstavení rypadel.
Starosta upozornil, že pokud budou těžaři jeho výzvu ignorovat a do Vánoc noční těžbu nezastaví, použije město k ochraně zájmů svých občanů prostředky správního, občanského a v krajním případě i trestního práva.
Slovenská STUŽ, ve spolupráci s dalšími organizacem, mj. také naší Společností vyhlašuje již 10. ročník soutěže o nejlepší esej na téma udržitelný způsob života, tentokrát u příležitosti 10. výročí pan-evropské konference ministrů životního prostředí v roce 1991 v Dobříši. Soutěž je určena pro studenty univerzit a vysokých škol v ČR a SR. Podrobnosti najdete zde v letáku soutěže.
S datem 26.1. 2006 zrušil Městský soud v Praze nezákonné rozhodnutí Ministerstva dopravy, jež zamítlo řádné a včasné odvolání Ateliéru pro životní prostředí pro údajnou opožděnost.„Ministerstvu jsme nabízeli, aby v rámci mimoodvolacího přezkumu samo zjevné pochybení napravilo“, uvádí Petr Kužvart, který je členem a zástupcem uvedeného občanského sdružení. „Zjevná vůle úředních osob za každou cenu co nejrychleji zprůchodnit zahájení kontroverzní stavby byla ale zřejmě silnější, než principy právního státu. Jde o součást vysoce škodlivých, ale mimořádně (pro jisté kruhy) obchodně lukrativních dopravních staveb, jež si platíme ze svých daní a jejichž důsledky poneseme“, dodává k tomu Kužvart, který v Praze bydlí. Je známou skutečností, že by se Praha těmito stavbami na dlouhá léta zadlužila.
Nyní by měl investor – lépe řečeno odpovědné osoby ve vedení města Prahy – zajistit přerušení stavebních prací a Ministerstvo dopravy by mělo nově a v plném rozsahu projednat odvolání Ateliéru pro životní prostředí, který opakovaně dokládal, že výstavba bezohledného dálničního průrazu městem je hluboce chybným a barbarským řešením. Prioritou přece musí být výstavba vnějšího (silničního či „pražského“) okruhu kolem města spolu s přijetím rozhodných regulačních opatření v centru (po vzoru Stockholmu či Londýna).
Vytváření nových a nových velkokapacitních komunikací skrz památkově mimořádně významné centrum města není řešením, ale velice nákladnou cestou do pekel! Přitom jiné, podstatně šetrnější a levnější řešení je stále ještě možné.