Podle maďarského zákona o GMO musí být každá potravina obsahující více než 0,9 % GM ingrediencí zřetelně označena, aby si spotřebitelé mohli vybrat, zda si takovou potravinu chtějí koupit či nikoli. Aktivisté Greenpeace proto označili speciálními nálepkami přímo v supermarketu TESCO stovky GM konzerv.
Zástupci firmy Globus pro maďarskou tiskovou agenturu MTI přiznali, že jejich výroby de facto neprocházejí žádným testování a přislíbili, že okamžitě kontrolu GMO zavedou. Firma dále uvedla, že smlouvy odběratelům garantují možnost výrobky obsahující GMO přesahující zákonný limit odmítnout.
Podle The Budapest Times přislíbil německý řetězec LIDL, že zboží s nezákonným množstvím GMO stáhne z pultů a že tyto výrobky do prodeje nevrátí do té doby, dokud jejich výrobci nebudou mít certifikáty, že jsou GMO free. Totéž přislíbila i maďarská pobočka britského obchodního řetězce TESCO.
Problematika GMO je v Maďarsku velmi diskutovaná. 28. ledna stovky lidí demonstrovaly proti GMO před parlamentem a vyzývali maďarskou vládu, aby zachovala zákaz komerčního pěstování GMO.. Zástupci se setkali i s ministrem zemědělství Jozsefem Grafem a ministrem - šéfem úřadu vlády Petrem Kissem, kterým předali 12 tisíc podpisů pod petici proti pěstování GMO v Maďarsku.
Maďarsko je také jednou ze zemí EU, která se některou z GM plodin rozhodla zakázat. 19. ledna 2005 rozhodla vláda o zákazu pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 firmy Monsanto, ačkoli tuto plodinu Evropská komise v září 2004 zapsala do Evropského katalogu osiv. Důvodem pro zákaz byla neexistence řádného monitorovacího plánu, který je legislativou EU požadován. Firma Monsanto totiž předložila 10 let starý plán monitoringu, který nereflektoval řadu novějších vědeckých studií, jež poukázaly na mnohé nežádoucí účinky, např. vliv GM kukuřice na některé živočišné druhy nebo akumulaci Bt-toxinu v půdě.
Společnost pro trvale udržitelný život pořádá dne 21. 5. 2016 exkurzi do nově ustavené Chráněné krajinné oblasti Brdy.
Pod vedením průvodkyně ze Správy CHKO Brdy projdeme z Obecnice kolem vodní nádrže Obecnice, hodnotnou bučinou až na Tok, nejvyšší vrchol Brd a navštívíme také stejnojmennou dopadovou plochu...
Zástupci vlivného biotechnologického průmyslu ve Švýcarsku vedli kampaň proti zákazu. Podle nich se země nesmí bát nových vývojových trendů. Jak uvádí zpravodajka BBC v Bernu, hlasování dokázalo, co už příznivci zákazu tvrdili předtím - že Švýcaři nechtějí modifikované plodiny ani na svých polích, ani na talíři. Na švýcarské půdě bylo dosud vypěstováno jen velmi malé množství geneticky modifikované pšenice, v rámci výzkumu na univerzitě v Curychu.
Během víkendu 8.-10.2. začaly bagry a těžké náklaďáky odvážet sníh z Jizerské lyžařské magistrály (od Smědavy po Soušské silnice směrem ke Kasárenské, během pátku a soboty byl zlikvidován asi 1km magistrály, práce dále pokračují) a dále z louky na Jizerce u záchytného parkoviště jakožto i z dalších míst v Jizerských horách. Těžká technika odváží sníh do Vesce u Liberce na dvoukilometrovou trať závodů pro několik desítek profesionálů. Přitom ničí magistrálu, kterou využívají tisíce rekreačních lyžařů a likvidují sníh na chráněných loukách v památkové rezervaci Jizerka. Mistrovství světa v lyžování v Liberci v nadmořské výšce 400m se ukazuje být tragickým omylem. Na něj doplácí zázemí pro rekreační lyžování využívané desítkami tisíc aktivních sportovců jakožto i příroda Jizerských hor. Tato megalomanská akce bude stát stovky milionů korun, přitom aktivním rekreačním lyžařům nic nepřinese. Za rozpočet mistrovství by bylo možno několik let upravovat běžecké tratě ve všech českých a moravských horách. Celá akce je příkladem trestuhodně špatné správy veřejných financí. Za mistrovstvím stojí špičky liberecké ODS. Světový pohár letošního roku je relativně malá akce proti mistrovství světa plánovanému na příští rok. Ještě hrozivější jsou ambice uspořádat v malém zadluženém Česku olympiádu. Politici podporující takovéto nesmyslné akce si nezaslouží Vaše hlasy v příštích volbách. Na základě pozvání rozhořčených lyžařů přijeli na místo reportéři České televize. Natočili záběry z likvidace magistrály doplněný kritickým komentářem trenéra českých olympijských medailistek Zdeňkem Cillerem. Cenzura však tyto záběry do televizního zpravodajství zřejmě nepustila.
Dejte, prosím, tuto zprávu dále těm, o nichž si myslíte, že je to osloví.
Ondřej Duda
Jizerka 20
Jizerské hory
Další ohlasy na akci:
Fotografie:
Odvážení sněhu z lyžařské magistrály u Smědavy
Odvážení sněhu z lyžařské magistrály u Smědavy
Odvážení sněhu v II zóně CHKO
"Porota neměla vůbec snadný výběr, v závěru volila mezi několika velmi kvalitními kandidáty," říká Monika Kašparová, členka poroty Ceny Josefa Vavrouška. "Nakonec ocenila Svatomíra Mlčocha, který se jako právník významně zasloužil o rozvoj českého práva životního prostředí. Jeho působení je však mnohem širší, k prosazování udržitelného rozvoje přispěl například spoluzaložením Třeboňského inovačního centra na vývoj a zavádění nových technologií pro udržitelný rozvoj," dodává členka poroty.
JUDr. Svatomír Mlčoch působí od roku 1994 jako odborný právní poradce na otázky ochrany životního prostředí. Má licenci advokáta, od roku 1998 je členem Legislativní rady vlády, předsedou Jihočeského sdružení ochránců přírody a členem rozkladové komise ministerstva životního prostředí. Úzce spolupracuje se společností Enki, o. p. s. a Envi, s. r. o. Třeboň při vývoji a zavádění nových technologií v oblasti životního prostředí do praxe. Inicioval a spoluzaložil Třeboňské inovační centrum zaměřené na aplikovaný výzkum v oblasti solární energetiky, úspor energií, selektivní těžby sedimentů a poradenství v oblasti trvale udržitelných technik při hospodaření v krajině. Přednáší právo životního prostředí na Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Před revolucí působil jako právník v oblasti státní ochrany přírody a památkové péče a v ochraně přírody na severní Moravě a v jižních Čechách (1984 až 1989 v Krajském ústavu ochrany přírody a památek v Českých Budějovicích). Od vzniku ministerstva životního prostředí České republiky k 1. lednu 1990 se podílel na jeho činnosti v různých funkcích, také jako náměstek ministra pro legislativu a ekologickou politiku. Je spoluautorem návrhu několika přijatých zákonů na ochranu životního prostředí v letech 1990 až 1993. V letech 1994-1998 byl člen zastupitelstva města Českých Budějovic, nyní je členem komise Rady města.
Cenu převzal vítěz na slavnostním večeru v divadle Ungelt, jehož součástí byl i recitál Marty Kubišové Já jsem já. Jako součást Ceny obdržel Svatomír Mlčoch skleněnou plastiku, jejíž výrobu sponzorsky zajišťují sklárny A. Rückl a synové v Nižboru. Členy poroty jsou odborníci a osobnosti z oblasti udržitelného rozvoje a životního prostředí: Martin Bursík, Pavla Dusíková, Tomáš Feřtek, Mikuláš Huba, František Janouch, Monika Kašparová, Vlasta Körnerová, Jan Květ, Pavel Nováček (předseda poroty), Martin Potůček, Petr Švec a Eva Vavroušková.
Další kandidáti
Nominace 35 kandidátů poslalo 50 lidí z ČR a Slovenska a pořadatelé tak byli mile překvapeni. "Navržení nebyli zdaleka jenom ekologové či ochránci životního prostředí, ale například i starostové obcí, pedagogové či právníci. Je vidět, že aktivních lidí, kteří věnují své úsilí ochraně životního prostředí je stále hodně," zdůrazňuje František Janouch, předseda správní rady Nadace Charty 77.
Mezi kandidáty se objevil například Jiří Čunek, starosta města Vsetína, který svou podporou a prací inicioval ve Vsetíně řadu změn vedoucích ke zlepšení životních podmínek obyvatel. Vsetín je od roku 1999 zapojen do Národní sítě Zdravých měst ČR a je prvním městem v ČR, které přistoupilo (2.9.2003) k Aalborgské chartě.
Za celoživotní úsilí o prosazování šetrného vztahu k přírodě, krajině a přírodním zdrojům, za osvětovou a vědecko-popularizační činnost podporující vzrůst ekologického uvědomění v naší veřejnosti byla nominována RNDr. Dagmar Dykyjová z Botanického ústavu ČAV v Třeboni, která letos oslaví 90. narozeniny.
Z Brna byla nominována ředitelka ekologického institutu Veronica Ing. Yvonna Gaillyová. Významně přispěla rozvoji ekologického a spotřebitelského poradenství v ČR.
RNDr. Jiří Kulich z Horního Maršova, ředitel střediska ekologické výchovy SEVER, byl navržen za cílevědomé a důsledné prosazování výchovy k udržitelnému životu do pedagogické praxe na místní, regionální i celostátní úrovni.
Dr. Ivan Makásek založil již v roce 1974 v rámci první organizace pro ochranu přírody a krajiny TIS ochranářský časopis Taraxacum. Na něj navázal v roce 1979 časopis Nika, který vychází dodnes a v minulosti byl několikrát oceněn.
Starosta obce Jindřichovice pod Smrkem Ing. Petr Pávek byl hlavním iniciátorem stavby dvou větrných elektráren v Jindřichovicích pod Smrkem realizované v roce 2003. Rozběhl obecní výtopnu na biomasu. Zásadním způsobem podporuje činnost školy a knihovny a zasadil se o rozšíření internetu. Za jeho působení se rozvinul spolkový život v Jindřichovicích.
Pavel Šremer byl jako jeden z prvních signatářů Charty 77 už od poloviny 70. let aktivní v bratislavském ochranářském hnutí, kde byl jedním z organizátorů dobrovolné ochrany přírody. Byl spoluautorem kultovní ochranářsko-opoziční publikace Bratislava/nahlas a redaktor populárního (polo)samizdatového časopisu Ochranca prírody. S J. Vavrouškem spoluzakládal STUŽ a dnes je jejím předsedou.
Mezi nominovanými bylo několik významných osobností i ze Slovenska. Za všechny zmiňme Juraje Lukáče z východoslovenské obce Tulčík, který je vedoucím organizace Vlk. Za svou dvacetiletou činnost v této organizaci dosáhl vyhlášení 58 ha pralesa na východním Slovensku jako soukromé rezervace, koordinoval výsadbu několika tisíc stromů a vydal několik desítek publikací ve vlastním nakladatelství ABIES.
(pri príležitosti 10. výročia vzniku Európskeho dohovoru o krajine)
Tematické zameranie 9. ročníka: problematika ochrany hodnôt kultúrnej krajiny a udržateľného spôsobu nášho života v nej s dôrazom na desaťročie, ktoré práve uplynulo od vzniku Európskeho dohovoru o krajine.