Do atmosféry se v posledních letech dostalo nečekaně mnoho skleníkových plynů. Jejich produkce se přitom dramaticky nezvýšila. Někteří vědci se obávají, že Země ztrácí schopnost pohlcovat oxid uhličitý. Lidé podle nich mohou brzy pocítit změny klimatu, píše The Independent.
Observatoř na vrcholu havajské sopky Mauna Loa zaznamenává úroveň oxidu uhličitého v atmosféře nepřetržitě od roku 1958.
Tehdy dosahovalo jeho množství 315 ppm (tzv. jedna miliontina objemu), nyní vědci naměřili už 376 ppm. Pro srovnání, ještě na počátku 20. století to bylo jen 295 ppm. Vědce znepokojuje hlavně rychlý nárůst v posledních letech.
Zatímco v posledních desetiletích přibývalo oxidu uhličitého v průměru o 1,5 ppm ročně, předloni to bylo v meziročním srovnání už o 2,08 více, během následujícího roku stoupla koncentrace plynu dokonce o 2,54 ppm.
Zatímco předchozí výkyvy vědci vysvětlili extrémními projevy počasí (nárůst o 2,45 v roce 1988 a dokonce o 2,74 o deset let později podle nich souvisel s klimatickým jevem El Niño), tentokrát příčinu marně hledají.
"Možná je to opět jen následek přírodních jevů, ale také se může jednat o začátek bezprecedentního přírodního procesu," řekl listu Charles Keeling z Kalifornské univerzity v San Diegu, který stojí u měření CO2 od samého počátku.
Keeling se domnívá, že jedním z možných, třebaže zatím nepotvrzených vysvětlení, je oslabování takzvaných uhlíkových propadů. To jsou taková místa na Zemi, která rizikové plyny pohlcují, například oceány a lesy.
Podle Pierse Forstera z univerzity v Readingu by současné tempo růstu vzbuzovalo obavy. "Znamenalo by to, že se musí přepracovat předpovědi globálního oteplování na následujících sto let. Budou ještě katastrofičtější," prohlásil.
Zdvojnásobení současného množství oxidu uhličitého v atmosféře by podle vědců mohlo oteplit podnebí na Zemi až o 5 stupňů Celsia. Růst teploty by provázely další jevy, jako je tání ledovců a vzestup hladiny oceánů.
Oxid uhličitý zadržuje infračervené záření v atmosféře. Určité množství skleníkových plynů je tudíž nezbytné, planeta by jinak byla příliš chladná a nemohl by na ní existovat život v jeho současné podobě.
V atmosféře přibývá i dalších skleníkových plynů, jako je metan a oxid dusný. Těch je mnohem méně než oxidu uhličitého, jejich "skleníkové" účinky jsou ale silnější.
V Ústí se začal veřejně projednávat návrh krajského územního plánu, který může život lidí z Jiřetína a Černic převrátit na ruby - pokud by se krajští zastupitelé přiklonili k variantě, že bude těžba uhlí pokračovat i za limity stanovené Pithartovou vládou v roce 1991, obě vesnice zaniknou. Názory obyvatel, zastánců i odpůrců těžby uhlí budou hrát při stanovení konečné verze ústeckého územního plánu podstatnou roli.
Premiér Jiří Paroubek a ministr průmyslu Milan Urban totiž minulý týden uvedli, že vláda se o případné těžbě rozhodne právě podle územního plánu Ústeckého kraje. "Vláda bude toto stanovisko respektovat," sdělili ve společném prohlášení. Lidé, podnikatelé i firmy mají měsíc na to, aby se k územnímu plánu vyjádřili. Podle ústeckého hejtmana Jiřího Šulce (ODS) krajské zastupitelstvo schválí územní plán nejspíš až příští rok.
Klid a brzký odjezd "Neberte nám domovy, uhlí není vše...", "Zachování limitů = zachování naděje na život Podkrušnohoří", stálo na transparentech, s nimiž lidé ze severočeských vsí přišli do sálu. Další nesli kříže s názvy obcí, které v minulosti kvůli těžbě uhlí zmizely ze zemského povrchu: Kopisty, Albrechtice, Dolní Jiřetín, Souš... Jednání bylo klidné. Nejspíš i proto, že autoři územního plánu doporučili krajským zastupitelům, aby těžba hnědého uhlí nepřekročila na Mostecku hranice z roku 1991. Tím by byly Horní Jiřetín a Černice zachráněny. "Těžba by tak skončila v roce 2017 a pod zemí by zůstalo 255 miliónů tun uhlí," řekl hlavní projektant Karel Beránek.
Když po třech hodinách skončilo představování návrhu územního plánu a chystala se diskuse, obyvatelé Horního Jiřetína a Černic dokonce ze sálu odešli a odjeli dvěma autobusy domů. "Chtěli jsme hlavně ukázat, že dokážeme držet pohromadě," řekla jedna z obyvatelek Horního Jiřetína před tím, než nastoupila do autobusu.
(Ne)chceme další těžbu Už včerejší diskuse, která se točila především kolem územních těžebních limitů, ukázala, že mnohé názory budou velmi emotivní. "Když se zeptáte horníka, jestli chce uhlí, řekne ano. Zeptejte se ho ale, jestli chce přijít o svůj domov a o své vzpomínky," zněl jeden z písemných příspěvků. "Máme dost sil, abychom se ubránili tlaku Mostecké uhelné společnosti?" vyslovil v otázce velkou obavu starší muž. Pokračování těžby totiž naopak prosazují odboráři Mostecké uhelné, kteří na svou podporu sesbírali více než tři tisíce podpisů.
Miska komunistických vah Hejtman Šulc je zastáncem toho, aby těžba zůstala v hranicích z roku 1991. "Tuto variantu preferuji," řekl a dodal, že v tomto duchu se pokusí přesvědčovat i ostatní poslance ODS.
Ta by nejspíš zůstala se svým názorem udržet limity osamocena. Jaroslav Foldyna, krajský zastupitel za ČSSD, uvedl, že poslanci jeho strany dostali doporučení hlasovat pro variantu, která počítá s těžbou uhlí za limity. Podle Foldyny se tak mimo jiné získají peníze na rekultivaci území po povrchové těžbě v severních Čechách.
S prolomením těžebních limitů souhlasí i Vlastimil Balvín z KSČM. "Pokud se na jednu misku vah dají zájmy dvou tisíc obyvatel Jiřetína a Černic a na druhou zájmy všech obyvatel kraje a celé země, obávám se, že limity budou muset padnout a uhlí se bude těžit," poznamenal Balvín. Sám pochází ze severočeské obce Kopysty, která byla kvůli uhlí zlikvidována.
Pokud by se spojily ČSSD s KSČM, získaly by v krajském zastupitelstvu 27 hlasů, ale stále by neměly navrch nad ODS, která má 28 zastupitelů.
- VS rozhodnulo, že počet členů předsednictva zůstává 10
- VS schválilo zprávu o činnosti STUŽ za rok 2004 po zapracování připomínek z pléna
- VS schválilo zprávu o hospodaření STUŽ za rok 2004 a revizní zprávu STUŽ za rok 2004
- VS schválilo návrh rozpočtu na rok 2005
- VS schválilo návrh činnosti STUŽ na rok 2005
- VS zvolilo
- předsedou STUŽ Pavla Šremera
- předsednictvo ve složení: Ivan Dejmal, Jiří Dlouhý, Eva Tylová, Miroslav Martiš, Ondřej Velek, Jiří Nečas, Jiří Kulich, Ivan Rynda, Jiří Roth, Marcela Křížová
- náhradníky předsednictva STUŽ: Jan Piňos, Jiří Fencl, Zdeněk Joukl
- revizní komisi STUŽ ve složení: Jaroslav Mejzr, Miroslav Punčochář, Jan Zeman
Valné shromáždění:
- vzalo na vědomí zprávu o činnosti Východočeské pobočky, Bělokarpatské pobočky a Chomutovské pobočky,
- schválilo zprávu o činnosti za rok 1997, ve znění uveřejněném ve Zpravodaji,
- schválilo revizní zprávu za rok 1997 v předneseném znění,
- vzalo na vědomí informaci, že pobočky Východočeská, Brněnská a Chomutovská dodaly předsednictvu po vypracování revizní zprávy přehled o stavu členské základny a placení příspěvků,
- schválila koncepci činnosti STUŽ a plán činnosti na rok 1998 v upraveném znění,
- schválilo návrh rozpočtu STUŽ na rok 1998,
- pověřilo předsednictvo STUŽ projednáním možnosti finanční podpory malých poboček,
- bere na vědomí seznam členů, kterým zaniká členství a ukládá předsednictvu upozornit všechny jmenované dopisem,
- ukládá předsednictvu projednat způsob zpřístupnění adresáře STUŽ pro členy STUŽ,
- ukládá předsednictvu věnovat trvalou pozornost vybudování jednotného centra STUŽ.
Návrhová komise: Dlouhý, Kulich, Říha
Už toho máme dost, je to stále dokola. Úřady těžbu v Beskydech střídavě zakazují a povolují, říkají rozhořčení občané. Proto se dnes asi 50 lidí vydalo do Prahy demonstrovat. „Neustále jsou porušovány zákony, Český báňský úřad nebo Obvodní báňský úřad vždy rozhoduje ve prospěch těžařů,“stěžuje si Stanislav Uruba. „Dělají si, co chtějí, nějaké naše požadavky neberou vážně,“ dodává obyvatelka Trojanovic Marie Musilová.
Ostravsko-karvinské doly (OKD) chtějí v areálu dolu Frenštát vyrazit průzkumnou štolu, aby si ověřily zásoby zemního plynu vázaného na uhlí. Obvodní báňský úřad v Ostravě průzkumnou ražbu v hloubce 900 metrů už třikrát povolil naposledy letos v květnu.
„Ta ražba je v tak velké hloubce, že se její vliv prakticky nemůže vůbec na povrchu projevit,“ argumentuje Libor Hroch, předseda Obvodního báňského úřadu v Ostravě. Beskydské obce se ale bojí, že jde jen o zastírací manévr k pozdější těžbě uhlí. Jakoukoli těžbu odmítají, jejich odvolání teď řeší Český báňský úřad v Praze.
„Pro OKD zůstává situace stejná, my čekáme na vyjádření Českého báňského úřadu a budeme ho respektovat,“ zastává opatrné stanovisko zástupce tiskové mluvčí OKD Markéta Collins.
Podle právního zástupce sdružení Naše Beskydy advokáta Tomáše Káni měl Český báňský úřad po obdržení zmíněného stanoviska MŽP řízení přerušit a vyzvat OKD k doplnění podkladů o posouzení vlivů na ŽP, případně po marném uplynutí přiměřené lhůty podaný návrh zamítnout. Namísto toho stanovil lhůtu k podání posledních připomínek účastníků řízení před vydáním rozhodnutí. „Procesní postup OBÚ naznačuje, že se chystá právní názor ministerstva ignorovat a zahájení hornické činnosti povolit,“ uvedl Mgr. Káňa.
Pokud Český báňský úřad průzkumnou ražbu povolí, budou se muset protestující občané, domáhat svých práv už jedině u soudu.
K akci sdružení Naše Beskydy se připojila i česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace, která sice zatím nezamýšlí v Beskydech zahájit vlastní kampaň proti dolu, ale chystá se prý podle svých možností i v budoucnu pomáhat beskydským občanským sdružením a obcím.
Greenpeace v současnosti vede kampaň proti prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí v Severních Čechách a za záchranu obcí Horní Jiřetín a Černice. „Lidé a příroda v Severních Čechách i v Beskydech čelí stejné hrozbě: těžbě uhlí velkou korporací, která má velký vliv na regionální úředníky i politiky. Budeme se proto snažit zprostředkovat jejich užší spolupráci a výměnu zkušeností,“ uvádí vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.