Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

V polovině listopadu se patrně na dlouhá léta rozhodne o tom, zda a jak budeme chráněni před negativním vlivem průmyslových chemikálií. Před pěti lety odstartovala Evropská komise (EK) přípravu jejich regulace s cílem najít rovnováhu mezi konkurenceschopností průmyslu a ochranou zdraví a životního prostředí. Výsledek mnohaletého procesu bude důležitým signálem o směřování EU a její průmyslové i ekologické politiky.

Dnes nemusí průmysl informovat o bezpečnosti asi 100 tisíc chemikálií (uvedených na trh před rokem 1980), z nichž mnohé vzbuzují obavy lékařů a přírodovědců. Komise navrhla tuto "díru" v zákonech odstranit zavedením povinnosti výrobců poskytovat životně důležitá zdravotní a bezpečnostní data o chemikáliích. Zároveň by se měla zavést procedura pro náhradu těch nejnebezpečnějších. Návrh komise, pro který se ze slov Registrace, Evaluace (zhodnocení) a Autorizace (povolování) CHemických látek vžila zkratka REACH, prošel během let řadou proměn a stále není jisté, v jaké podobě bude schválen. Po pěti letech politického vyjednávání nejsou dokonce jisté ani následující čtyři základní principy jeho efektivního fungování:

- Náhrada nejnebezpečnějších chemikálií - nebezpečné látky by nesměly být užívány bez získání speciálního povolení (autorizace). Cílem autorizace je povzbudit firmy k hledání bezpečnějších alternativ a zajistit, aby byly v co největší míře užívány méně škodlivé látky. Firmám by autorizace umožnila pokračovat ve výrobě a užívání nebezpečných látek pouze v případech, kdy by pro specifické použití látky dosud neexistovala bezpečnější alternativa nebo kdyby bylo používání dané látky přínosem pro společnost a zároveň by mohlo být riziko nebezpečné látky regulováno.

- Právo na informace - spotřebitelé by měli mít právo zjistit, jaké chemické látky jsou ve výrobcích obsaženy a které z nich jsou problematické, aby se mohli nebezpečným chemikáliím vyvarovat.

- Garance bezpečnosti - zavedením tzv. Duty of Care (povinnost péče) by se výrobci chemikálií stávali zodpovědnými za jejich bezpečnost i při výrobě pod 1 tunu ročně, která neukládá formální povinnost testování v rámci REACH.

- Dostatek dat o chemikáliích - výrobci a dovozci by museli poskytnout dostatek dat k identifikaci nebezpečných chemikálií a k rozhodnutí, zda jsou dostupné náhrady bezpečnější.

Spor o náhradu
I v základních principech může být REACH ještě vylepšen, nebo oslaben. Klíčovým bude tzv. druhé čtení v Evropském parlamentu, které musí proběhnout do konce roku. Bude-li názor EP odlišný od pozice Rady EU (ta je složena z ministrů členských států), proběhne vyjednávaní mezi těmito institucemi o společné kompromisní podobě REACH. Právě europoslanci teď mají v rukou podobu REACH - tedy i to, nakolik bude zdraví lidí a životní prostředí chráněno před nebezpečnými chemikáliemi.

Europoslanci v prvním hlasování o REACH podpořili vyřazení nejnebezpečnějších chemikálií, za které je dostupná bezpečnější náhrada. Naopak podle názoru Rady EU by průmysl měl mít možnost nadále používat chemikálie - které např. narušují hormonální systém nebo způsobují rakovinu -, i když za ně existuje bezpečnější náhrada. Pro prosazení náhrady je nyní nezbytné, aby europoslanci své stanovisko zopakovali.

EP se však rovněž shodl na tom, že omezí povinnost poskytovat informace o nebezpečnosti chemikálií, pokud jich firma vyrábí míň než 100 tun za rok. To by ovšem značně ztížilo možnost určení nebezpečných chemikálií i jejich potenciálních náhrad, a tím i podkopalo možnost náhrady nejnebezpečnějších látek.

Pošlete svůj názor!
Aby se k uším a očím poslanců dostal nejen názor placených lobbistů, ale i jejich voličů, připravily nevládní organizace internetovou stránku http://www.chemicalreaction.org. Na ní najdete v češtině základní informace o REACH a z ní můžete poslat každému z europoslanců e-mail se svým názorem.

Vysoce rizikové chemikálie - jsou ty, u nichž nemůže být zajištěno bezpečné zacházení a nevyhnutelně končí v životním prostředí. EU se je zavázala vyloučit z užívání do roku 2020. Podle REACH se jedná o chemické látky, které: - se velmi obtížně rozkládají v prostředí (jsou velmi persistentní) a zároveň se můžou hromadit v těle a v potravním řetězci (velmi bioakumulativní);
- jsou zároveň persistentní, bioakumulativní a toxické;
- můžou narušovat hormonální systém člověka a volně žijících zvířat (endokrinní disruptory);
- můžou způsobovat rakovinu (karcinogeny);
- můžou narušovat genetickou informaci (mutageny);
- jsou toxické pro reprodukční systém;
- představují srovnatelné ("ekvivalentní") ohrožení ve smyslu negativních vlivů, které dosud nebyly objeveny, ale kterými by se REACH musel v budoucnu zabývat.

Autor je členem Meziresortní komise pro chemickou bezpečnost.

Jde o aktualizovaný text článku tištěného v EkoListu 10/2006

Přední evropské lékařské asociace ve středu 18. října vyzvaly podle deníku International Herald Tribune europoslance, aby se nedali zlomit tlakem chemického průmyslu a neoslabili návrh směrnice REACH, který by průmyslu uložil povinnou náhradu těch nejškodlivějších chemikálií, za které je dostupná bezpečnější alternativa. Evropský parlament má v závěrečném hlasování o podobě směrnice REACH rozhodovat 14 listopadu a Rada EU složená ze zástupců vlád členských zemí pak 4. prosince. Systém REACH - registrace, evaluace a autorizace chemických látek - by měl vstoupil v platnost počátkem roku 2007.

Vědci a lékaři v Evropském parlamentu podle International Herald Tribune uvedli, že prostředí znečištěné nebezpečnými chemickými látkami je spojováno s rakovinou, vrozenými vývojovými vadami, astmatem a dalšími vážnými chorobami. Slabý REACH by podle nich mohl vést ke zvýšení incidence těchto chorob v Evropě. "Už kojenci jsou kontaminováni stovkami chemických látek. A to přináší riziko vzniku rakoviny. Způsobili jsme zamoření budoucích generací" uvedl přímo v Evropském parlamentu pro agenturu Associated Press významný francouzský onkolog prof. Dominique Belpomme, který je expertem pařížské Evropské nemocnice Georges Pompidou a prezidentem Asociace pro výzkum a léčbu rakoviny (ARTAC).

Prof. Belpomma v Bruselu podpořili např. prof. Andreas Lischka (přednosta pediatrické kliniky v rakouském Glanzingu, dr. Peter Oohnsorge (alergolog, prezident Evropské akademie pro environmentální medicínu), dr. John Newby (toxikolog z Liverpoolské univerzity) a další evropští experti, kteří se společně vyslovili pro zavedení přísnějších toxikologických standardů a pro povinnou náhradu nejnebezpečnějších chemikálií v rámci REACH.

Směrnice REACH má regulovat výrobu a dovoz chemických látek v množství větším než 1 t/rok. Celkem má jít asi 30 tisíc látek, které jsou rozděleny do 4 kategorií podle tonáže roční výroby s odstupňovanými nároky i časovým harmonogram. Až 11 let mají mít na registraci chemikálie výrobci malých tonáží (1-10 t/rok). Naopak nejnebezpečnější látky spolu s těmi užívanými v množství nad 1000 t/rok mají být prověřeny už do 3 let od vstupu REACH v platnost.

Podrobnější hodnocení (evaluace) má být povinné pro látky rakovinotvorné, způsobující mutace, přetrvávající dlouho v prostředí (persistentní), narušující rozmnožování (reprotoxické) nebo hromadící se v živých organismech. Na základě zhodnocení účinků bude (nebo nebude) látkám udělena autorizace, která může stanovit podmínky pro jejich co nejbezpečnější užívání. Hlavní spor mezi chemickým průmyslem na jedné straně a lékaři, ekology, spotřebiteli a zaměstnanci na straně druhé se vede o to, zda by měla být udělována autorizace i takovým nebezpečných chemikáliím, za které je dostupná bezpečnější alternativa.

V pondělí 9. října proběhlo v Praze veřejné projednávání tzv. Plánu hlavních povodí - strategického dokumentu, který navrhuje závazně definovat lokality pro dvě stovky nových přehrad v České republice. Tento dokument má ještě do konce roku schválit vláda, jeho obsah se pak stane závazným pro veškeré územní plány obcí a krajů.

Megalomanské návrhy, převzaté prakticky beze změny z komunistických plánů 70. let minulého století, nemají ve velké většině případů žádné opodstatnění. Vpřípadě schválení ale budou bezprostředně ohrožovat stovky obcí, které se celé nebo zčásti nacházejí na území plánovaných vodních nádrží.

Důležité je prosadit změnu koncepce již nyní. Plán hlavních povodí se totiž má stát po schválení vládou ještě do konce letošního roku závazným podkladem pro pořizování územních plánů i přípravu podrobnějších, tzv. plánů oblastí povodí.

Další informace najdete na portálu www.stopprehrade.cz

Po neschválení návrhu nového územního plánu bratislavským městským zastupitelstvem 28. 9. 2006 někteří veřejní činitelé obvinili občanská sdružení, že údajným odkladem jeho přijetí dali zelenou živelné výstavbě v Bratislavě. Představitelé vícerých občanských iniciativ a nově vzniklé platformy občanů Bratislava Otvorene tato tvrzení rozhodně odmítají jako demagogická.

„Svojimi podnetmi sme sa vždy snažili tento zásadný rozvojový dokument zlepšiť. Ryžovanie na úkor mesta a Bratislavčanov môžu totiž zastaviť len kvalitný ÚP a jeho dôsledné dodržiavanie,“ uviedla Ing. Ľubica Trubíniová z BROZ. „Nikdy sme netvrdili, že magistrát bránil občanom vyjadriť svoj názor či pripomienky k návrhu ÚP. Naopak, využili sme každú zákonnú možnosť a už roky sa aktívne zapájame do tohto komplikovaného procesu.“ Občianske organizácie predložili množstvo vecných pripomienok k návrhu, väčšina z nich bola systémového charakteru.

„Úradníci aj komunálni politici by mali byť radi, že aspoň časť občanov nie je ľahostajná a chce s nimi o návrhu ÚP vecne diskutovať. Žiaľ, magistrát túto možnosť v procese skoro vôbec nevyužil. Väčšinu z našich zásadných pripomienok neakceptoval a príčinu ani seriózne nezdôvodnil. Nezvládol korektne ani samotný proces, o čom svedčí napr. stanovisko krajského prokurátora. Odmietame preto snahy zvaliť vinu za súčasný stav na nás a stále trváme na dôslednom demokratickom postupe vypracovania ÚP s maximálnou účasťou verejnosti. Máme k tomu jediný motív – verejný záujem. Tým je kvalita mestského prostredia a života občanov, ktorá nesmie ustupovať tlaku peňazí,“ doplnila Ľubica Trubíniová.

„Za zlyhanie pri príprave nového územného plánu, ktoré nás, občanov, stálo nemálo peňazí z našich daní a je veľkou hrozbou pre budúci rozvoj hlavného mesta SR, sú osobne zodpovední konkrétni pracovníci magistrátu. Žiadame preto primátora Bratislavy p. Andreja Ďurkovského o vyvodenie osobnej zodpovednosti minimálne voči nim. Zároveň vyzývame kompetentných, aby sa akútne potrebné časti ÚPN (regulatívy, intaktné plochy zelene a pod.) urýchlene prijali formou všeobecne záväzného nariadenia,“ uviedol Mikuláš Huba, predseda STUŽ/SR.

Seriózne riešenie je podľa aktivistov ešte stále možné. Už na znovuprerokovaní neakceptovaných pripomienok občanov 16. 3. 2006 a potom aj pri prvom zasadnutí mestského zastupiteľstva 6. 7. žiadali, aby sa celý proces vrátil do obdobia pred začatím verejného prerokovania, t.j. do etapy schvaľovania súborného stanoviska k ÚP. Doterajšia práca množstva ľudí vynaložená na príprave nového ÚP by tým nevyšla nazmar. Opakovaný proces verejného prerokovania by taktiež mohol prebehnúť podstatne rýchlejšie. „Je k tomu nutná len jediná vec, ktorú po celý čas žiadame: ochota magistrátnych úradníkov a ich seriózny prístup k verejnosti. Nevidíme dôvod vzdať sa tejto základnej požiadavky, v demokratickej spoločnosti úplne samozrejmej. Naopak, vyzývame kompetentných, aby začali konať hneď a nečakali až na obdobie po voľbách,“ povedala Ing. Katarína Šimončičová, predsedníčka MV SZOPK.

Politické strany, které se chtějí ucházet v Kosmonosích o hlasy voličů v komunálních volbách, vystupují proti stavbě plazmové spalovny. ČTK to zjistila z článků v kosmonoských městských novinách a z vyjádření zástupce investora. Obec je přitom po odmítnutí v Mladé Boleslavi jedním z míst, kde investor o stavbě spalovny uvažuje, ačkoli o konkrétní lokalitě zatím rozhodnuto nebylo.

Podle investora jsou prohlášení proti stavbě předčasná. "Zatím to není vůbec na pořadu dne a nejsme dosud ve fázi, že bychom někam pokročili dále a mohli říci jasně, co bude. Zatím nepadlo žádné rozhodnutí," řekl ČTK Bohumil Bílek ze společnosti Solena, která na přípravě investice spolupracuje. Potvrdil dřívější informaci, že Kosmonosy patří spolu s několika dalšími lokalitami ve středních Čechách mezi nejvhodnější. O konečném výběru lokality by se mělo rozhodnout do konce roku.

ODS, ČSSD, KDU-ČSL v koalice se SZ v Kosmonosích řadí nesouhlas s umístěním plazmové spalovny na území města mezi svá hlavní předvolební hesla, která zveřejnily mimo jiné v posledním čísle městských novin Kosmonoský horizont.

Investor se ohrazuje proti pojmenovávání záměru plazmovou spalovnou. Jsou podle něho také zbytečné obavy, že by se do plánovaného zařízení měl svážet odpad z širokého okolí. Podle Bílka je hlavním cílem projektu výroba energie a ne zpracování či dovážení odpadu. "Pokud tam ten společenský zájem bude, technologie to (zpracování odpadu) umožňuje, ale už to není pro nás ten hlavní akcent," řekl ČTK. Odpady by podle něho měly tvořit méně než 50 procent zdrojů pro připravované zařízení.

Při plazmovém zplyňování při teplotě kolem 5000 stupňů Celsia vzniká plyn, který je podobný svítiplynu a který se využívá jako palivo pro výrobu elektrické energie. Zastánci projektu plazmového zplynování tvrdí, že při této formě likvidace odpadu údajně není ohroženo životní prostředí. Plánovaná kapacita zařízení je 100 až 150 tisíc tun ročně. Investorem projektu je společnost PDI.

Ekonomický náměstek primátora Plzně, ing. Vladimír Duchek (Pravá volba pro Plzeň) 22. září 2006 v deníku Mf Dnes uvedl, že "všichni zastupitelé Pravé volby pro Plzeň byli a budou proti výstavbě spalovny komunálního odpadu v Plzni" a konstatoval, že "je budování spalovny komunálního odpadu v Plzni z ekonomických důvodů vyloučeno".

--------------------------
Celé znění názoru Vladimíra Duchka v Mf Dnes z 22.9.2006

Duchek: Jsme proti spalovně odpadu v Plzni

Deník MF DNES uveřejnil 14. září článek „V Plzni může vyrůst spalovna“, na který chci reagovat. V textu se totiž objevila citace části mého projevu v Zastupitelstvu města Plzně, kterou chci vysvětlit ve všech souvislostech. Zastupitelstvo na své poslední schůzi projednávalo dlouhodobý plán odpadového hospodářství v Plzni. Vystoupil jsem v této věci v diskusi a řekl jsem že:
1) Podle mě je budování spalovny komunálního odpadu v Plzni z ekonomických důvodů vyloučeno.
2) Cílem plánu odpadového hospodářství je do budoucna třídění odpadů, jejich recyklace a následné zpracování, a tím i snížení množství odpadu ukládaného na skládky.
3) Pro pochopení všech variant nakládání se zbytkovým odpadem je nutné prozkoumat všechny možnosti, zhodnotit je a špatné vyloučit.
Všichni zastupitelé Pravé volby pro Plzeň byli a budou proti výstavbě spalovny komunálního odpadu v Plzni především proto, že takové řešení by do města přivedlo nepřiměřeně vysoké dopravní zatížení dovozem odpadu z širokého okolí. Náš postoj byl v minulosti potvrzen v hlasování proti možnosti výstavby spalovny v areálu Plzeňské teplárenské. Ochrana ovzduší je naší dlouhodobou prioritou, jak si Plzeňáci pamatují již od doby našeho odporu proti slévárně hliníku NEMAK na Borských polích.
VLADIMÍR DUCHEK, náměstek primátora za Pravou volbu pro Plzeň

---------------

Celé znění článku Mf Dnes ze 14.9.2006, na který Vladimír Duchek reagoval

V Plzni může vyrůst spalovna

CO S ODPADY? Plzeňští zastupitelé schválili plán odpadového hospodářství, z něhož vyplývá, že město uvažuje o stavbě spalovny. Mohla by stát v areálu Plzeňské teplárenské nebo na místě nynější výtopny ve čtvrti Bory

Plzeň - V Plzni může vyrůst velká spalovna odpadu. Zastupitelé města schválili plán odpadového hospodářství, kde dvě ze čtyř variant likvidace odpadu počítají se stavbou spalovny. Plán se zmiňuje o tom, že spalovna by mohla stát v areálu Plzeňské teplárenské v Doubravecké ulici nebo na místě nynější výtopny ve čtvrti Bory.

Plán má varianty A, A0, B, C. První dvě upřednostňují maximální třídění odpadů a druhé dvě počítají se spalovnou. Politici varianty B, C odmítli z plánu vypustit ačkoliv odborné analýzy i posudek vlivů na životní prostředí vyzněly proti spalovně.

Bude se odpad dovážet?

Plzeňská spalovna by měla mít kapacitu sto tisíc tun odpadu za rok. Pokud by se měla využít, aby byl provoz hospodárný, musel by do Plzně mířit odpad i z jiných krajů nebo ze zahraničí.

Proti možnostem počítajícím se spalovnou protestoval radní Miroslav Zábranský (US-DEU). Zdůrazňoval, že v Plzni ročně vznikne pouze 26 tisíc tun odpadu. „To znamená, že by se 74 tisíc tun do spalovny dováželo,“ prohlásil Zábranský . Náměstek primátora Stanislav Hajný (ODS) možnost stavět spalovnu hájil. „Trval bych na variantách, které do budoucna otevírají možnosti všechny. Vybraná varianta by se detailně projednávala,“ argumentoval Stanislav Hajný. Zastupitelka Milena Pavelková (ČSSD) upozorňovala na případ spalovny v Liberci, kde jsou potíže kapacitu zařízení naplnit, aby byl provoz ekonomický. „Vyprodukuje Plzeň sto tisíc tun odpadu?“ ptala se Pavelková. Náměstek Hajný připomínal, že zastupitelé zatím ještě nerozhodují o definitivním řešení. „Spalovna by byla krajská záležitost. Nemusí být v Plzni,“ uklidňoval Hajný.

„Je dobré mít možnosti, ale proč tam mít variantu, která byla označena za rizikovou?“ odvolával se na závěry odborné analýzy radní Zábranský. Ekonomický náměstek primátora Vladimír Duchek (Pravá volba) návrh plánu odpadového hospodářství hájil. „Cílem je dlouhodobé snižování množství odpadu ukládaného na skládky. Doporučuji v nejbližších letech zkoumat všechny varianty,“ navrhoval Duchek.

Zastupitel Jiří Bis (ČSSD) prohlásil, že se ze spalování dělá zbytečně strašák. Při hlasování zvedlo 30 zastupitelů ruku pro to, aby v plánu byly i varianty počítající se spalovnou. Dva byli proti a šest se hlasování zdrželo.

***

Pro a proti spalovně Výhodou je značné snížení množství odpadů ukládaných na skládku, podmínkou však je, že struska ze spalovny bude využita a neskončí na skládce.

Nevýhodami jsou potřeba překladiště odpadu, pozemní doprava odpadu do spalovny pro naplnění její kapacity, vzniká toxický popílek, který je nutné ukládat na skládku nebezpečného odpadu.

Zdroj: Posudek vlivů variant plánu odpadového hospodářství Plzně na ŽP

Další kolo soudního sporu mezi rodinou Františka Štrupla na straně jedné a chemičkou Spolana Neratovice a ministerstvem financí na straně druhé bylo 14. září 2006 kvůli možné podjatosti soudního znalce odročeno na neurčito. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 2. Štrupl požaduje 2,6 milionu korun za pozemky, které prý byly zničeny při povodních v roce 2002. Škoda vznikla poté, co pětisetletá voda vyplavila z továrny jedovaté dioxiny, které údajně kontaminovaly půdu v okolí Spolany včetně pozemků Štruplových. Chemička odpovědnost odmítá.

Soud dnes chtěl vyslechnout znalce, který měl stanovit, zda hodnoty naměřené na pozemcích rodiny přesahují doporučené limity, a zda tak rodině vznikla škoda. Ještě než se ale dostal ke slovu, advokát poškozených Václav Vlk předložil soudu i zástupcům Spolany dokumenty, které podle něj dokazují, že znalec není nezávislý. Pracoviště, na kterém působí, Vysoká škola chemicko-technologická, prý totiž sponzoruje firma Unipetrol a.s., které Spolana patří. Tento vztah znalec nepopřel, a soudkyně proto rozhodla, že o přípustnosti jeho závěru teprve rozhodne.

Podle Vlka znalecký posudek konstatoval, že hodnoty škodlivých látek na pozemku Štruplových sice nepřekračují předepsané hodnoty, ty jsou ale stanoveny pouze pro technické provozy, například chemické továrny. V Česku prý neexistují tabulky, které by stanovovaly povolené limity některých látek například v zemědělské půdě nebo v zahradě. Pokud by se použily normy z některých evropských zemí, kde na takovou možnost pamatovali, naměřené hodnoty by je vysoce překračovaly, dodal Vlk.

Požadovaných 2,6 milionu korun je prý částka, o kterou se po povodních snížila cena pozemků rodiny Štruplových. Rodina žaluje kromě Spolany i ministerstvo financí, které je nástupcem Fondu národního majetku. Ten prý s podnikem uzavřel smlouvu o zodpovědnosti za staré ekologické zátěže, a soud tedy musí rozhodnout, kdo je za případnou škodu vlastně zodpovědný.

Podle zástupců Spolany škoda nevznikla běžným provozem továrny, ale katastrofální povodní. Odběry provedené krátce po záplavách prý navíc neprokázaly zvýšené hodnoty chemikálií v půdě v okolí továrny.

Jiří Šťastný

Obyvatelé Trojanovic u Frenštátu pod Radhoštěm a okolních obcí brzy ráno 1. září 2006 odjeli protestovat před Český báňský úřad v Praze. Tvrdí, že se úřad chystá povolit průzkumnou těžbu uhlí na dole Frenštát, ačkoli těžbu v Beskydech nedoporučilo Ministerstvo životního prostředí ČR kvůli možnému ohrožení krajiny. „Svoji akcí jsme chtěli apelovat na vedoucího ČBÚ Romana Makaria, aby se nezařadil mezi ty, kteří těžbu uhlí a plynu v Beskydech prosazují i za cenu ohrožení životního prostředí a porušování platného práva,“ uvedl předseda občanského sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba.

Už toho máme dost, je to stále dokola. Úřady těžbu v Beskydech střídavě zakazují a povolují, říkají rozhořčení občané. Proto se dnes asi 50 lidí vydalo do Prahy demonstrovat. „Neustále jsou porušovány zákony, Český báňský úřad nebo Obvodní báňský úřad vždy rozhoduje ve prospěch těžařů,“stěžuje si Stanislav Uruba. „Dělají si, co chtějí, nějaké naše požadavky neberou vážně,“ dodává obyvatelka Trojanovic Marie Musilová.

Ostravsko-karvinské doly (OKD) chtějí v areálu dolu Frenštát vyrazit průzkumnou štolu, aby si ověřily zásoby zemního plynu vázaného na uhlí. Obvodní báňský úřad v Ostravě průzkumnou ražbu v hloubce 900 metrů už třikrát povolil naposledy letos v květnu.

„Ta ražba je v tak velké hloubce, že se její vliv prakticky nemůže vůbec na povrchu projevit,“ argumentuje Libor Hroch, předseda Obvodního báňského úřadu v Ostravě. Beskydské obce se ale bojí, že jde jen o zastírací manévr k pozdější těžbě uhlí. Jakoukoli těžbu odmítají, jejich odvolání teď řeší Český báňský úřad v Praze.

„Pro OKD zůstává situace stejná, my čekáme na vyjádření Českého báňského úřadu a budeme ho respektovat,“ zastává opatrné stanovisko zástupce tiskové mluvčí OKD Markéta Collins.

Podle právního zástupce sdružení Naše Beskydy advokáta Tomáše Káni měl Český báňský úřad po obdržení zmíněného stanoviska MŽP řízení přerušit a vyzvat OKD k doplnění podkladů o posouzení vlivů na ŽP, případně po marném uplynutí přiměřené lhůty podaný návrh zamítnout. Namísto toho stanovil lhůtu k podání posledních připomínek účastníků řízení před vydáním rozhodnutí. „Procesní postup OBÚ naznačuje, že se chystá právní názor ministerstva ignorovat a zahájení hornické činnosti povolit,“ uvedl Mgr. Káňa.

Pokud Český báňský úřad průzkumnou ražbu povolí, budou se muset protestující občané, domáhat svých práv už jedině u soudu.

K akci sdružení Naše Beskydy se připojila i česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace, která sice zatím nezamýšlí v Beskydech zahájit vlastní kampaň proti dolu, ale chystá se prý podle svých možností i v budoucnu pomáhat beskydským občanským sdružením a obcím.

Greenpeace v současnosti vede kampaň proti prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí v Severních Čechách a za záchranu obcí Horní Jiřetín a Černice. „Lidé a příroda v Severních Čechách i v Beskydech čelí stejné hrozbě: těžbě uhlí velkou korporací, která má velký vliv na regionální úředníky i politiky. Budeme se proto snažit zprostředkovat jejich užší spolupráci a výměnu zkušeností,“ uvádí vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Bioodpad, papír, plasty, kovy a sklo jsou suroviny, které lze recyklovat. V jihočeském kraji ale vesměs končí na skládkách, a to i přesto, že každá obec, město i kraj mají zpracované plány odpadového hospodářství, které s tříděním odpadu počítají. Skládky se plní a provozovatelé žádají o jejich rozšíření. Přes odpor veřejnosti pokračuje příprava výstavby spalovny v Mydlovarech. Skládkování i pálení odpadů je zbytečné plýtvání kvalitními materiály, které navíc znečišťuje životní prostředí. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu jsou špatné recyklační služby.

„Zatímco popelnice stojí před každým domem, barevné kontejnery na tříděný odpad nejsou vždy ideálně dosažitelné a bioodpad, který zabírá největší část popelnic, se třídí pouze v některých městech“, uvedl Ivo Kropáček , vedoucí programu odpady Hnutí Duha. Občanská sdružení Hnutí Duha, sdružení Calla a Jihočeské matky vyhlašují proto petici „ZA LEPŠÍ RECYKLAČNÍ SLUŽBY V JIŽNÍCH ČECHÁCH“.

Petice startuje happeningovou jízdou s kontejnery

Jízdou s barevnými kontejnery po Lannově třídě v Českých Budějovicích zahájí dnes její iniciátoři sběr podpisů pod petici, která je určena Radě a Zastupitelstvu Jihočeského kraje a občané ji mohou podepsat v Českých Budějovicích v kancelářích sdružení Calla, Jihočeské matky, společnosti ROSA, prodejně zdravé výživy Slunečnice a v Dobré čajovně. K dispozici je rovněž na internetových stránkách uvedených organizací. Po dobu konání zemědělské výstavy Země živitelka bude petice spolu s informačním letákem k dispozici na infostánku krajské sítě ekologických poraden KRASEC v pavilonu B.

Občanská sdružení usilují o třídění odpadu, nesouhlasí s výstavbou spalovny v Mydlovarech a rozšíření skládky v Lišově

Hnutí DUHA v loňském roce připomínkovalo Plán odpadového hospodářství (POH) města České Budějovice a předložilo návrhy na zlepšení recyklace. Růžena Šandová z Hnutí DUHA České Budějovice k tomu poznamenala:“ Předložený návrh nesplnil požadavky ani POH ČR ani POH Jihočeského kraje. Ty stanovují řadu konkrétních cílů za účelem snížení množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů na 50 % do r. 2010, což se o POH města České Budějovice říci nedá“. Přesto, že byla pro stavbu spalovny v Mydlovarech vydána řada souhlasných povolení a rozhodnutí, trvá odpor veřejnosti i obce Mydlovary proti této stavbě. Naopak, na rozdíl od občanských sdružení, která nesouhlasí s rozšířením skládky společnosti A.S.A. v Lišově, město Lišov prodloužení životnosti problematické skládky vítá. „ Skládka, jejíž rozšíření bylo v roce 2001 povoleno by měla být využívána do roku 2007. Místo její rekultivace je však požadováno další prodloužení životnosti cca o tři roky a to v místech starých skládek, které představující rizikové ekologické zátěže“, uvedl Vladimír Molek ze sdružení Calla.

Právě posuzování vlivu na životní prostředí tohoto návrhu na rozšíření skládky v současné době probíhá a veřejnost může podat do konce srpna připomínky na odbory životního prostředí města Lišov, České Budějovice, Krajský úřad jihočeského kraje nebo Ministerstvo životního prostředí v Českých Budějovicích.

Klima planety Země se mění. U nás se tyto změny projevují extrémním počasím. Zimy jsou chladnější, léta teplejší a deště vydatnější. Jenže jsou oblasti, kde se globální oteplení projevuje s mnohem větší razancí. Světové velehory, které dříve patřily výhradně ledu a sněhu. Dnes ledovce ustupují a horská jezera nestačí na nápor vody z tajícího sněhu. Čeští vědci pomáhají mapovat rizikové jevy v zemi hor - v Kyrgyzstánu.

V rámci svého výzkumu řeší problém, který může mít katastrofální důsledky pro celou střední Asii. Jedno z ledovcových jezer - Petrova - se nachází těsně nad odkalištěm zlatého dolu Kumtor, které je plné toxických odpadů. V dole se k totiž k vylouhování zlata používá kyanid. Jezero Petrova se nápadně plní vodou a za posledních deset let se množství vody v něm téměř zdvojnásobilo.

Jenže z ledu je i hráz jezera Petrova a čeští vědci zjistili, že kvůli globálním klimatickým změnám hráz nevydrží. Vlna při provalení může dosáhnout i dvaceti metrů a pak by ohrozila i odkaliště. Toxické látky by se dostaly do řeky Naryn a pak do Syrdarji, pouštního veletoku, na kterém jsou zavislí obyvatelé Uzbekistánu. Zkrátka hrozí katastrofa kontinentálního rozsahu a čeští vědci hledají řešení. O jejich práci ve 4 000 metrech nad mořem je pořad Planeta Věda, jehož průvodcem byl docent Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty UK.

Planetu Věda z neděle 6. srpna 2006 můžete sledovat na internetu ZDE

Za nereálné označil starosta Litvínova na Mostecku Karel Zdražil (nezávislý) spojení lidového hlasování, v němž by se obyvatelé města měli vyjádřit k územním ekologickým limitům těžby hnědého uhlí, s podzimními komunálními volbami. Vypsání referenda požaduje občanské sdružení Kořeny, preferuje právě termín říjnových voleb. Limity vláda schválila před 15 lety, nyní ale podle členů sdružení sílí tlak na jejich prolomení.

"Pokud návrh referenda splní všechny náležitosti, zastupitelé je vyhlásí. Osobně si však myslím, že spojení hlasování s volbami by bylo nad síly městského úřadu. Kromě finančních nároků by totiž bylo nutné zajistit i dalších 28 volebních místností a komisařů," uvedl Zdražil.

Pokračování těžby za limity by znamenalo likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice na Mostecku a přiblížení povrchového lomu k Litvínovu. To se členům sdružení nelíbí. Pod návrh na konání referenda už získali podpisy zhruba 2500 lidí, což je potřebných více než deset procent oprávněných voličů sedmadvacetitisícového Litvínova.

Návrh na vypsání místního referenda už obsahuje i otázku, na niž lidé mohou odpovídat kladně či záporně. "Nemůžeme se ptát, zda lidé souhlasí, či nesouhlasí s prolomením limitů. Otázka proto zní: Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991," uvedla Jana Doležalová ze sdružení.

Uzná-li podle ní městský úřad návrh na konání referenda s podpisy obyvatel za bezchybný, měli by o termínu lidového hlasování zastupitelé rozhodnout na zářijovém jednání.

Sdružení Kořeny od referenda očekává, že obyvatelé Litvínova jasně vyjádří svou vůli, zda je pro ně důležitější zachování krajiny a přirozeného rozvoje města, nebo pokračování těžby se všemi jeho důsledky. "Zastupitelé města již stáli a v novém složení po volbách budou znovu stát před touto zásadní otázkou. Pro jejich kompetentní a zodpovědné rozhodnutí musí být znalost postojů občanů Litvínova rozhodující," řekla ČTK Hana Nováková ze sdružení.

Těžit uhlí za současnými limity je připravena společnost Mostecká uhelná (MUS). Vychází z energetické koncepce státu, schválené vládou v roce 2004. V referendu se k limitům těžby vyjádřili už v únoru i obyvatelé Horního Jiřetína a Černic, většina oprávněných voličů hlasovala za zachování svých domovů, rozšíření těžby odmítli.

V té době ale neznali nabídku MUS na majetkové vypořádání domů a pozemků při případné likvidaci obcí, těžební firma ji zveřejnila v červnu. "Od té doby nás oslovila řada obyvatel obou obcí. Říkali, že v únoru neměli dostatek informací a že by nyní nejspíš hlasovali jinak. Nejsem si jista, zda také Litvínované znají všechna negativa, ale i pozitiva, jež by další těžba přinesla," řekla mluvčí MUS Liběna Novotná.


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License