Brusel/Plzeň - 29. listopadu 2006 - Stanovení cílů pro prevenci vzniku odpadů podpořil výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu svým hlasováním o návrhu rámcové směrnice EU o odpadech. Europoslanci do značné také odmítli pokus Evropské komise vylepšit pověst spaloven odpadů jejich "přenálepkování", ale výbor zároveň nepodpořil stanovení kontrolovatelných cílů a termínů pro recyklaci odpadů.
"Europoslanci schválili pozměňovací návrh na zavedení střednědobého cíle pro politiku prevence vzniků odpadů - do roku 2012 stabilizovat množství odpadů. Zatím však stále chybí jasné cíle v oblasti recyklace odpadů. Evropská komise sice tvrdí, že jejím je cílem vytvoření ´recyklační společnosti´, ale neříká ani jak by měla vypadat (zda by mělo být recyklováno 50, 70 nebo 90% odpadů), ani v jakém časovém horizontu. U obalů se stanovení kontrolovatelných cílů a termínů ukázalo jako klíčové efektivní opatření pro podporu separace a recyklace. Europoslanci napříč politickými kluby však vyjadřují podporu recyklaci odpadů, a tak věřím, že se při projednávání odpadové směrnice ještě podaří recyklaci posílit," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika.
Evropská sdružení nevládních ekologických organizací EEB a Přátelé Země navrhují, aby směrnice stanovila v EU za cíl dosažení 70 procentní míry recyklace odpadů do roku 2020. Dále navrhují, aby po roce 2025 bylo zakázáno jak skládkování, tak spalování materiálů, které lze znovu využít, recyklovat nebo kompostovat.
"Europoslanci do jisté míry vyslyšeli hlas nevládních organizací (1) a zohlednili i pozici České republiky (2), když odmítli kontroverzní návrh Komise na přeřazení spaloven odpadů z kategorie ´likvidace´ do ´využití´ odpadů podle energetického kritéria. Návrh Komise odporoval platnému rozsudku Evropského soudního dvora a Česká republika by jeho schválením patrně ztratila šanci bránit se dovozu zahraničního smetí do země," dodal Šuta.
"Europoslanci uznali, že hlavní funkcí spaloven je likvidace odpadů, ačkoli i tato zařízení by se měla snažit využít energii uvolněnou spalováním. Před plenárnmí zasedáním Parlamentu proto budeme europoslance vyzývat, aby podpořili postoj výboru proti ´přeznačkování´ spaloven," sdělila Melissa Shinn, která je v EEB zodpovědná za oblast odpadů (3).
Poznámky pro editory:
(1) Tisková zpráva z 8. března 2006: "Hrozba dovozu odpadů: Evropské organizace varují ministry před ekodumpingem"- http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006030801
(2) Společné stanovisko ministrů životního prostředí České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, které vyjadřuje výhrady k záměru na překlasifikování spaloven odpadů, bylo přijato během jednání Visegrádské skupiny v Košicích 5. května 2006. Faximile anglického znění stanoviska je k dispozici ZDE:
http://www.eeb.org/activities/waste/incineration/Visegrad-4-declaration-4-and-5-May2006.pdf
(3) European Environmental Bureau (EEB) je největší evropská federace nevládních ekologických organizací, která sdružuje více než 140 členů z 31 zemí a která zastřešuje 13 specializovaných odborných pracovních skupin. Českými členy EEB jsou Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), Zelený kruh, Ekologický právní servis (EPS) a Ústav pro ekopolitiku (ÚEP). Více informací na http://www.eeb.org
"Případné povolení větších emisí skleníkových plynů z průmyslu by se bohužel na mnoha místech mohlo projevit ještě špinavějším vzduchem, který jsme nuceni dýchat ačkoli už jsou na mnoha porušovány platné normy. Spalování fosilních paliv neohrožuje jen klima, ale produkuje také škodlivý prach, oxidy dusíku, polyaromatické uhlovdiky a další nebezpečné exhalace ohrožující zdraví lidí", uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro oblast ekologických a zdravotních rizik.
Ministři Kalaš (bezpartijní) a Říman (ODS) navrhli zvýšit povolené skleníkové emise pro léta 2008 až 2012 na zhruba 102 milionů tun CO2, ačkoli skutečná potřeba českého průmyslu činila v roce 2005 jen 82 milionů tun. Plzeňská pobočka STUŽ vyzvala v rámci oficiálního připomínkového řízení ministra Kalaše, aby návrh alokačního plánu se svými podřízenými přepracoval. NAP II by místo navyšování povolených emisí měl zajistil jejich snížení o 5-7%, k rozdělování povolenek mezi podniky by mělo být použita spravedlivější metoda tzv. benchmarkingu a část povolenek by místo bezplatného přidělení měla být vydražena v otevřené aukci.
"Česká vláda se ve schválené Strategii udržitelného rozvoje ČR zavázala ´... SOUSTAVNĚ OMEZOVAT emise skleníkových plynů ...´. Jako indikátor plnění tohoto cíle uvádí strategie i množství emisí připadajících na obyvatele, ve kterých patří Česko k nejhorším v EU i na celém světě. Přesto ministři Kalaš a Říman počítají s dalším neodůvodněným růstem škodlivých exhalacích a platný závazek vlády ignorují," dodal MUDr. Šuta.
Poznámka pro editory:
(1) Připomínkové řízení k návrhu NAP II - žádost o přepracování návrhu v souladu se základními národními i mezinárodními dokumenty, Plzeň, 30.11. 2006
V Litvínově proběhlo 1.12. 2006 referendum o postoji města k jeho ohrožení těžbou uhlí. Referenda se zúčastnilo asi 38% z 21 674 oprávněných voličů, kteří se vyjadřovali k otázce: "Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?"Více než 95 % účastníků referenda hlasovalo ANO, tedy vyjádřilo svůj požadavek, aby radnice všemi dostupnými prostředky usilovala o zachování současně platné hranice těžby.
Proti těmto limitům vede agresivní kampaň Mostecká uhelná společnost (MUS) a.s., kterou ovládá firma Czech Coal spoluvlastněná kontroverzním miliardářem Pavlem Tykačem. Ten po mnoha měsících vyšel z anonymity a přiznal, že je jedním z investorů, kteří koupili 40 % akcií MUS. Tykač byl přitom v létě 2006 spolu s dalšími 5 muži obviněn policií z podvodu v souvislosti s případem vytunelovaných investiční CS Fondů.
Vytunelování CS Fondů
Veřejnosti je Pavel Tykač znám zejména podivnými aktivitami tzv. skupiny Motoinvest, která v 90. letech masivně odkupovala akcie drobných investorů z kupónové privatizace. Motoinvest ovládl např. Agrobanku a Plzeňskou banku, které obě za podivných okolností zkrachovaly. Motoinvest kontroloval i investiční CS Fondy, ze kterých se krátce po jeho odchodu ztratila víc než miliarda korun.
MF Dnes uvádí, že podle policie úmyslně zbavil fondy akcií a naplnil je 1,5 miliardou v hotovosti. Peníze byly složeny na účet u Plzeňské banky, kterou Motoinvest od roku 1994 majetkově ovládal a v představenstvu banky tehdy seděl právě Tykač. Za peníze uložené na účtech u Plzeňské banky byly koupeny bezcenné akcie podniku Drůbež Příšovice od holandské firmy, která v Česku obchodovala s další společností kolem Pavla Tykače. Jeho majetek se odhaduje na desítky miliard korun, ale Pavel Tykač v souvislosti se svým někdejším podnikáním nepřipouští žádnou vinu.
Litvínovské občanské sdružení Kořeny i ekologické organizace vítají, že lidé v Litvínově podpořili své sousedy a odmítli bourání Horního Jiřetína a Černic kvůli rozšiřování uhelných dolů. „Jsem strašně ráda, že pětadevadesát procent hlasujících spoluobčanů odmítá žít na hraně důlní jámy. Pro radnici z toho vyplývá velmi jasný mandát, aby aktivně vystupovala proti prolomení územních ekologických limitů," uvedla Jana Doležalová ze sdružení Kořeny.
Vážený pan
Petr Kolman,
výkonný ředitel
V. Řezáče 315
434 67 Most
Věc: Výzva k bezodkladnému zastavení hornické činnosti ve velkolomu ČSA v nočních hodinách v důsledku překračování platných hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ve městě Horním Jiřetíně – části Černice
Vážený pane řediteli,
jak jistě víte a jak vplývá z každoročních měření hluku prováděných VÚHU, a.s., jejichž výsledky máme k dispozici, je hornická činnost vykonávaná Vaší společností hlavním zdrojem hluku v našem městě, zejména pak jeho části Černice.
Z výsledků zmíněných měření přitom vyplývají následující závěry:
hluk vyvolaný provozem velkolomu ČSA v chráněném venkovním prostoru domu č.p. 107 v Černicích v 89 % případů překročil limit 35 decibelů LAeq,
uvedený hluk ve 44 % případů překročil limit 40 decibelů LAeq,
nejvyšší naměřená ekvivalentní hodnota hluku dosáhla LAeq 47,4 decibelů (č.p. 107, měření 16.-17.9.2004),
nejvyšší maximální hodnota hluku Lmax dosáhla úrovně 68,6 decibelů (č.p. 107, měření 26.-27.6.2001).
Ve „Zprávě o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal v roce 2006“, kterou lze nalézt na webových stránkách Vaší společnosti, uvádíte „Místně však může dojít k časově omezenému zvýšení ekvivalentní hladiny hluku, a to zejména z důvodu používání signalizace při spouštění technologie.“ Tento závěr potvrzují i naši občané, pro které je pravidelný signalizační tón, často trvající desítky minut, zejména v nočních hodinách, zvlášť rušivý.
Podle v současnosti platného nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, je přitom stanoven limit pro nejhlučnější noční hodinu na 40 decibelů. Nařízení vlády navíc stanovuje zpřísňující pětidecibelovou korekci „obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter. Hlukem s tónovou složkou je nepochybně i zmíněný signalizační tón.
Z výše uvedených skutečností a výsledků Vašich vlastních měření vyplývá, že v důsledku hornické činnosti ve velkolomu ČSA dochází po většinu roku k překračování hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ve městě Horním Jiřetíně – části Černice, a to až o 12,4 dB (po dobu používání zvukové signalizace, kdy se uplatní zpřísněný limit 35 decibelů), resp. 7,4 dB (po dobu ostatní). Dochází tak nejen k porušování oprávněných zájmů naší obce a jejích občanů, ale i platných právnících předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví,<!--[if !supportFootnotes]-->[3]<!--[endif]--> horního a občanského práva<!--[if !supportFootnotes]-->[4]<!--[endif]-->. V případě, že byste snad chtěl uvedené překročení platných norem zpochybnit jako marginální, dovoluji si Vám připomenout, že decibel je logaritmická jednotka, takže zvýšení hluku z 35 na 47 decibelů znamená čtyřnásobné zvýšení hluku, tedy o 400 % (nikoliv o 20 %, jak by mohla znít nesprávná laická interpretace).
Nelze přehlédnout, že hornická činnosti v současnosti probíhá zhruba 600 metrů od nejbližších domů našich obyvatel a v následujících letech se jim má dále přiblížit. Jistě chápete, že nemůžeme dost dobře přijmout případné vysvětlení, že v současnosti porušujete platnou legislativu jen „mírně“ už proto, že s dalším přibližováním Vašich velkostrojů k našemu městu se bude popsaný stav nevyhnutelně zhoršovat. Tuto skutečnost potvrzují i reakce občanů, kteří si stěžují, že hluk v letošním roce je výrazně horší, než v letech předcházejících.
S potěšením a nadějí jsme proto zaznamenali Váš příslib, který jste dal ve vysílání regionální televize DAKR dne 16. listopadu obyvatelům Litvínova: „V případě, že nedokážeme dodržet všechny zákonné normy a limity, nemůžeme se přiblížit na vzdálenost pěti set metrů od města, kterou uvádíme jako maximální hranici přiblížení, ale skončíme třeba o kilometr dále“. Tato situace již v Horním Jiřetíně nastala a setrvale se zhoršuje. Pokud nepovažujete obyvatele Horního Jiřetína za občany druhé kategorie, doufám, že citovaný příslib se vztahuje i na ně.
<!--[if !supportEmptyParas]--> <!--[endif]-->
Vážený pane řediteli,
v souladu s pravomocí svěřenou mi zákonem o obcích<!--[if !supportFootnotes]-->[5]<!--[endif]--> Vás vyzývám, abyste bezodkladně, nejpozději však před 24. prosincem 2006, zastavil provoz Vašeho zdroje hluku, tedy hornickou činnost ve velkolomu ČSA v nočních hodinách (od 22.00 do 6.00 hodin<!--[if !supportFootnotes]-->[6]<!--[endif]-->). Zároveň Vás žádám, aby Vaše společnost zřídila kontinuální měření hluku v Černicích s tím, že výsledky měření budou on-line zpřístupněny našim občanům a překročení hygienických limitů povede k automatizovanému odstavení Vaší technologie.
V případě, že mé výzvě nevyhovíte, bude naše město nuceno přikročit k ochraně zájmů svých občanů prostředky správního, občanského a v krajním případě i trestního práva.
Považujte, prosím, tento dopis za otevřený.
S pozdravem
Branko Glavica
starosta města Horního Jiřetína
<!--[endif]-->
<!--[if !supportFootnotes]-->[1]<!--[endif]--> § 11 a Příloha č. 3 nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
<!--[if !supportFootnotes]-->[2]<!--[endif]--> § 11 odst. 4 uvedeného nařízení vlády
<!--[if !supportFootnotes]-->[3]<!--[endif]--> § 30 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění
<!--[if !supportFootnotes]-->[4]<!--[endif]--> § 127 občanského zákoníku č 40/1964 Sb., v platném znění – v rovině občanského práva je Vaší činností naše město dotčeno zejména jako vlastník nemovitostí
<!--[if !supportFootnotes]-->[5]<!--[endif]--> § 99 odst. 2 a § 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění
<!--[if !supportFootnotes]-->[6]<!--[endif]--> § 34 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění
Otevřeným dopisem dnes starosta města Horního Jiřetína Branko Glavica vyzval výkonného ředitele společnosti Mostecká uhelná (MUS) Petra Kolmana, aby bezodkladně zastavil noční těžbu ve velkolomu ČSA. Provoz velkolomu totiž v nočních hodinách způsobuje na území Horního Jiřetína překračování platných hygienických limitů hluku. Potvrzují to i výsledky opakovaného měření prováděného pro potřeby MUS Výzkumným ústavem hnědého uhlí, a.s Nejvíce jsou postiženi obyvatelé osady Černice, která je administrativní částí Horního Jiřetína. Průměrné hladiny hluku zde totiž zákonný limit překračují až o 12 decibelů.
Starosta svým dopisem reaguje na nedávné prohlášení ředitele Kolmana, který v regionální televizi DAKR slíbil obyvatelům Litvínova: „V případě, že nedokážeme dodržet všechny zákonné normy a limity, nemůžeme se přiblížit na vzdálenost pěti set metrů od města, kterou uvádíme jako maximální hranici přiblížení, ale skončíme třeba o kilometr dále." Kolman uvedl, že stačí stížnost na zvýšenou prašnost nebo hlučnost od obyvatel a společnost nemůže s těžbou postoupit dál.
Starosta Glavica dnes konstatoval: „Pokud nás pan Kolman nepovažuje za občany druhé kategorie, doufám, že svůj příslib vztáhne i na Horní Jiřetín. K překračování hlukových limitů na území našeho města dochází již několikátým rokem a situace se s přibližováním dolu stále zhoršuje. Chceme proto, aby MUS svoje rypadla vypínala alespoň noci."
Obec tedy nepožaduje úplné ukončení těžby, ale zastavení provozu ve velkolomu v nočních hodinách (tj. od 22 do 6 hodin). Starosta zároveň těžaře vyzval, aby zřídili kontinuální měření hluku v Černicích s tím, že výsledky měření budou on-line zpřístupněny občanům a překročení hygienických limitů povede k automatizovanému odstavení rypadel.
Starosta upozornil, že pokud budou těžaři jeho výzvu ignorovat a do Vánoc noční těžbu nezastaví, použije město k ochraně zájmů svých občanů prostředky správního, občanského a v krajním případě i trestního práva.
Po výrazném zlepšení v 90. letech se stav ovzduší rychle zhoršuje. Znečištění na většině území ČR překračuje povolené limity. Proč? Jsou-li příčiny známé, co pro zlepšení situace dělají kompetentní orgány? Existuje nějaká dlouhodobá strategie a jak je naplňována? Jak se na současném stavu podílí jednotlivá ministerstva? Jaká opatření by mohla zavést ke zlepšení stavu ovzduší? Může pomoci ekologická daň?
Pořad si můžete na internetových stránkách České televize přehrát ZDE
Bulharsko a Slovensko splnily své závazky ze smlouvy o přistoupení k Evropské unii a odstavily své zastaralé atomové reaktory typu VVER 440/230, které byly založeny na sovětských projektech ze 70. let. Evropská unie tyto reaktory na základě odborných analýz zařadila do kategorie vysoce rizikových a v rámci přístupových jednání požadovala jejich postupné odstavení ve všech nových členských státech. Šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová však tvrdí opak - prý není podstatných rozdílů v bezpečnosti starých sovětských reaktorů a ostatních v EU provozovaných atomových elektráren.
Zastavení Kozloduj 3 a 4 - konec bulharského exportu elektřiny
Bulharsko natrvalo zastavilo třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Kozloduj až poslední den před vstupem do Evropské unie - 31. prosince 2006. Odstavení zastaralých reaktorů předcházelo oficiální rozhodnutí bulharské vlády (Rady ministrů) z 21. prosince 2006 a země tak splnila svůj závazek, který byl podmínkou vstupu Bulharska do EU.
Oba odstavené reaktory byly stavěny v průběhu 70. let v rámci rozsáhlého atomového programu komunistických zemí sdružených do RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) a byly uvedeny do provozu v prosinci 1980, respektive v dubnu 1982.
Jaderná elektrárna Kozloduj celkem zahrnovala 6 atomových reaktorů. Ty nejstarší (Kozloduj 1 a 2) však byly odstaveny na základě požadavků EU už v roce 2002. Provoz reaktorů 3 a 4 byl na jistou dobu povolen za podmínek podstatných investic alespoň do jistého zvýšení jejich bezpečnosti. Po odstavení reaktorů Kozloduj 3 a 4 tak zůstanou v provozu už jen dva novější tisícimegawattové reaktory Kozloduj 5 a 6.
Odstavení obou zastaralých sovětských reaktorů nebylo pro bulharskou vládu snadnou záležitostí, neboť mimo jiné znamená konce bulharského exportu elektřiny do sousedních zemí v hodnotě asi 20 miliónu euro měsíčně (140 milionů ročně).
EU i ekologové odstavení vítají, Dana Drábová bezpečnostní důvody nevidí
Ukončení provozu zastaralých sovětských reaktorů ocenila Evropská unie i nevládní ekologické organizace. Dana Drábová (SÚJB) však pro agenturu REUTERS uvedla: "Odstavení reaktorů v Kozloduj je politické rozhodnutí. Z pohledu bezpečnosti ... není podstatného rozdílu ve srovnaní s rodinou ostatních evropských reaktorů".
Naproti tomu koordinátor energetické kampaně Greenpeace Jan Beránek uvedl: "Podle našeho názoru je dobré, že nejstarší a nejrizikovější reaktory budou konečně vyřazené. Tento krok Greenpeace prosazovalo od začátku 90. let, protože je to jediné skutečně účinné opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti."
Velice pozitivně byla zprava o zastavení provozu zastaralých sovětských reaktorů přijata také v Rakousku, které věnuje problému jaderné energetiky značnou pozornost. Ačkoli v České republice je vytvářen dojem, že Rakousku je trnem v oku jen Temelín, rakouští Zelení považují odstavení prvního reaktoru v Jaslovských Bohunicích na Slovensku a obou bloků v Kozloduj za úspěch odpůrců jaderné energie. ČTK cituje mluvčí rakouských Zelených pro otázky životního prostředí Rupertu Lichteneckerovou: "Tvrdý boj domácích odpůrců jaderné energie přinesl výsledky ... příští rakouská vláda musí zasazovat o to, aby Evropa odstoupila od jaderné energie."
Miroslav Šuta
Podle Greenpeace doposud nebyl vytvořen globální monitorovací systém týkající se GMO, což se Greenpeace spolu s britskou organizací GeneWatch pokouší suplovat provozováním speciální internetové stránky, která se snaží zaznamenávat informace o případech náhodného či záměrného znečištění způsobeného GMO.
Registr GM kontaminace se skládá z údajů o vlastních případech kontaminace (byl-li v potravinách, v krmivu nebo ve volně rostoucích rostlinách nalezen genetický materiál z GMO), ale i o případech ilegálního pěstování a uvolňování GMO do životního prostředí nebo potravního řetězce. Registr obsahuje i zdokumentované negativní dopady GMO na zemědělství, které byly nahlášeny jako důsledky použití GMO a jejich vlivu. Samo Greenpeace však přiznává, že internetový registr obsahuje pouze veřejně dobře zdokumentované případy a že se jistě se vyskytuje i řada nepodchycených úniků GMO.
Český překlad GM registru kontaminaci nalezete v případě zájmu na internetové stránce Greenpeace: http://www.greenpeace.cz/registr/
Originální GM registr kontaminací v angličtině naleznou zájemci na internetové adrese http://www.gmcontaminationregister.org/
V Rumunsku se pěstovala zejména GM sója firmy Monsanto, jejíž dědičná informace byla manipulována tak, aby plodina odolávala působení chemického postřiku Roundup - také vyráběného a dodávaného společností Monsanto. Agrochemická firma tvrdí, že pěstování GM sóji údajně snižuje množství používaných pesticidů, ačkoli samo Monsanto patří k jejich největším výrobcům na světě. Naopak organizace Greenpeace poukazuje na to, že pěstování GM sóji vyžaduje ve srovnání s konvečním zemědělstvím více chemických postřiků, které ohrožují životní prostředí.
Pěstování GM sóji se bohužel rumunským úřadům i firmě Monsanto vymklo z pod kontroly. Organizace Greenpeace během roku 2005 zorganizovala průzkumnou cestu po Rumunsku, během které odebrala vzorky zemědělských plodin, jež odeslala k analýze rakouskému úřadu pro životní prostředí v certifikované laboratoři ve Vídni. Analýzy prokázaly pole s ilegálně pěstovanou GM sójou v 10 ze 42 krajů.
Rumunská pobočka Greenpeace navíc odhalila nelegální pokusy s GM brambory a s GM slivoní, a proto varovala rumunské úřady, že ztratily kontrolu nad šířením GMO v zemi. Opačného názoru je však evropská asociace GMO průmyslu - EuropaBio. Podle ředitele oddělení pro GM plodiny Simona Barbera rumunští farmáři po léta pěstovali GM sóju bezpečně. Obavy Greenpeace však překvapivě potvrdil také bývalý ředitel rumunské pobočky firmy Monsanto Dragos Dima, které pro média uvedl: "Odešel jsem od společnosti, abych vyjádřil své pochybnosti o zavedení GMO v Rumunsku. Domnívám se, že ani Monsanto, ani rumunská vláda nejsou schopny GMO monitorovat a kontrolovat. Vedení Monsanta tehdy nesouhlasilo s mými obavami, ale dnešní situace jasně dokládá úplnou ztrátu kontroly nad GMO."
Na problémy s nekontrolovaným šířením GMO v Rumunsku upozornila následně také Evropská unie v monitorovací zprávě Evropské komise. Rumunsko jako tehdejší kandidát na vstup do EU přiměla zpráva k akci. Pěstování GM sóji je v Evropské unii ilegální, a proto rumunská vláda v loňském roce rozhodla zakázat její pěstování v zemi v souvislosti se vstupem země do EU - s účinnosti od 1. ledna 2007. Rumunská inspekce pro životní prostředí (Garda Nationala de Mediu) začala v roce 2006 provádět systematické kontroly GMO, které odhalily desítky případů ilegálního nakládání s GMO. Ve 23 případech udělila inspekce varování a v 15 případech uložila finanční pokuty.
Rumunští odborníci se však obávají, že země za předchozí benevolentní přístup ke GMO nyní bude muset zaplatit, protože dekontaminace Rumunska od GM sóji nebude snadný proces a vyžádá si i jisté náklady. Kromě GM sóji byly podle agentury Inter Press Service v Rumunsku odhaleny také případy ilegálního pěstování GM kukuřice. Případná ilegální kontaminace zemědělské produkce může mít pro rumunské zemědělce vážné důsledky i v podobě problémů s uplatněním zemědělské produkce na trhu Evropské unie, neboť většina evropských spotřebitelů je nadále kritická vůči GMO a odmítá GM potraviny.
Miroslav Šuta
"Europoslanci projevili na rozdíl od Evropské komise větší porozumění pro ochranu životní prostředí i pro potřeby efektivnějšího hospodářství, když hlasovali pro zavedení jasných a kontrolovatelných cílů v oblasti prevence odpadů a jejich recyklace. Kromě jiného by zaměření na prevenci a recyklaci odpadů mělo české i evropské ekonomice pomoci snížit její negativní dopady na klima. Nyní však musí podobné kroky správným směrem učinit také vlády jednotlivých členských státu v Radě EU a samotná Komise - zejména eurokomisař Dimas a prezident komise Barroso, " konstatoval po hlasování přímo v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku MUDr. Miroslav Šuta, konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika.
Evropský parlament hlasoval pro návrh, aby každý členský stát EU dosáhl do roku 2020 míry recyklace komunálního odpadu minimálně 50% a v případě průmyslového a stavebního odpadu 70% míry recyklace. Vlády členských států by dále měly garantovat separovaný sběr hlavních recyklovatelných materiálů. Dále europoslanci požadují, aby Evropská komise připravila do června 2008 návrh evropské směrnice o bioodpadech. Evropský parlament také podpořil stanovení cíle pro stabilizaci celkového množství produkovaných odpadů do roku 2012.
"Europoslanci podpořili ve své většině postoj mnoha expertů, nevládních organizací i vlád České republiky a dalších zemí Visegradu, které odmítají pokus Komise (podporovaný hlavně Německem) na překlasifikování spaloven odpadů ze zařízení pro likvidaci odpadů na jejich ´využití´. Taková ´zelená nálepka´ by spalovnám usnadnila dovoz zahraničního smetí, z kterého by se mohl stát pro řadu firem výnosný byznys na úkor životního prostředí a zdraví lidí. Členské státy by v případě schválení návrhu Komise de facto ztratily možnost efektivně bránit své životní prostředí před nekontrolovatelnou lavinou smetí z bohatších části Evropy do regionů méně rozvinutých. (2, 3) Komise by hlasování europarlamentu měla vnímat jako silný signál k tomu, aby svůj návrh přepracovala ve prospěch životního prostředí a zdraví lidí zejména v nových členských státech EU", uvedl MUDr. Šuta.
Evropský parlament však kromě řady pozitivních pozměňovacích návrhu podpořil i mnohá velice problematická ustanovení, která mohou v evropské odpadové legislativě vytvořit nebezpečné mezery, které mohou být snadno zneužity nezodpovědnými obchodníky s odpady. Jedná se například o velice vágní úpravu týkající se tzv. vedlejších produktů, které by už nebyly považovány za odpady a mohly by tak způsobit ohrožování životního prostředí a zdraví lidí.
Další informace: MUDr. Miroslav Šuta člen STUŽ, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. mobil:
(1) TZ STUŽ z 26. ledna 2006 - Návrh nové odpadové legislativy je vážnou hrozbou pro české životní prostředí - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006012601
(2) ČTK: České hledá spojence pro zachování možnosti zakázat dovoz dopadů http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006050003
(3) Problematice legálních a ilegálních dovozů dopadů v souvislosti s projednávanou evropskou směrnicí o odpadech věnoval Česká televize jeden z pořadů publicistického cyklu NEDEJ SE! Pořad je možné si přehrát na internetových stránkách České televize na této adrese: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/21189.html
Film amerického režiséra Davise Guggenheima se zabývá nejvážnějším environmentálním problémem naší současnost – globální změnou klimatu. Film popisuje tažení Gorea proti mýtům a nepravdám o problému globálního oteplování i jeho představu o možnostech řešení tohoto závažného problému.
„Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní,“ varuje ve filmu Gore.
Působivosti filmu napomohlo i to, že v průběhu jeho natáčení udeřil na jihu USA hurikán Katrina. Filmaři tak nejen získali působivé obrazové materiály, ale donedávna v USA poměrně opomíjené téma globální změny klimatu se stalo námětem žhavým diskusí v americké společnosti.
Další informace o filmu Nepříjemná pravda:
Oficiální stránka filmu: http://www.climatecrisis.net/
Stránka českého distributora filmu: http://www.bontonfilm.cz/film.php?film_id=898
Přepis vystoupení ministra Bursíka v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR:
Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych vás rád nyní požádal o pozornost, protože nepředložím vládní návrh zákona tak, jak je v programu, ale po velmi intenzivních jednáních, po dohodě s premiérem, po jednání s ministrem průmyslu, po dohodě s předkladatelem a dalšími zainteresovanými poslanci a poslankyněmi navrhnu stáhnout tento bod z jednání s tím, že se vrátí zpátky do vlády tak, aby jej projednala opětovně vláda.
Dovolte mi jenom krátké zdůvodnění, proč tomu tak je. Vládní návrh zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí byl projednán vládou ještě v minulém složení a já jako ministr životního prostředí mám principiální problém s tím vládním návrhem. Vládní návrh tak, jak je připraven, omezuje registr znečišťování, snižuje vlastně rozsah subjektů, které jsou povinny do registru poskytovat informace, a tím pádem i snižuje dostupnost informací o chemických látkách v odpadech, o chemických látkách, které zatěžují životní prostředí pro starosty obcí, pro zainteresované občany a podle mého názoru tento návrh je v rozporu s politikou, kterou se snažím prosazovat na Ministerstvu životního prostředí.
Tento návrh jaksi sdílí i celá řada poslanců a my jsme se pokoušeli využít těch několika dní, abychom nalezli nějaký kompromis. Tady děkuji velmi zpravodaji, který na tom myslím udělal mnoho práce. Hledali jsme cestu, jak se shodnout na podpoře napříč pozměňovacích návrhů, které by korigovaly vládní návrh a dostaly ho do přijatelné formy.
Ale protože taková jistota není, a já považuji za příliš rizikové vystavit tento vládní návrh procesu, který bychom neměli pod kontrolou, tak z tohoto důvodu si vás dovoluji požádat o to, abyste měli porozumění s tím, že tento návrh stahuji, půjde na jednání vlády a vrátí se do Sněmovny opětovně. A všem vám, kteří jste na tom pracovali, specificky zpravodaji panu kolegovi Ambrozkovi, paní kolegyni Jakoubkové, panu kolegoviRabasovi a dalším, kteří se podíleli na tomto návrhu, pěkně děkuji a těším se na spolupráci v dalším kole, kdy přinesu vládní návrh, který, jak věřím, bude již splňovat základní kritéria, která by ten zákon splňovat měl. Děkuji.