Na včerejším setkání s neziskovými a nevládními organizacemi představil 1. náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík priority blížícího se českého předsednictví pro oblasti životního prostředí. Co tedy bude ČR prosazovat v Radě EU od ledna 2009?
„Hlavní prioritou bude ochrana klimatu, která vychází z jednoho ze šesti klíčových témat celého českého předsednictví nazvaného Energetika a změna klimatu,“ uvedl Dusík a dodal, že minulý pátek v Paříži ministři životního prostředí Francie, Česka a Švédska znovu potvrdili, že ochrana klimatu je v oblasti životního prostředí jednoznačnou prioritou všech tří předsednictví. Základní směřování v tomto ohledu je podlě něj pevně nastaveno závěry loňské březnové Evropské rady a návrhem energeticko-klimatického balíčku. „Schválení balíčku v Radě a v Evropském parlamentu nejpozději v prvních třech měsích českého předsednictví je jeden z úkolů, který si MŽP stanovilo,“ dodal Dusík.
Zásadní údalostí pro další vývoj budou prezidentské volby v USA. V návaznosti na jejich výsledek EU očekává návrat Spojených států k diskusi nad Kjótským protokolem a vstřícnější postoj k budoucím závazkům po roce 2012. „Jedním z nejviditelnějších politických témat v Evropě v období našeho předsednictví bude vyjednávání o nastavení závazků po ukončení prvního kontrolního období Kjótského protokolu a zejména pak vyjednávání s USA a dalšími zeměmi o jejich závazcích, kterými jsou podmíněny závazky EU,“ řekl Dusík. Česká republika se tak stane klíčovým aktérem politického jednání jak v rámci unie, tak jejím jménem na nejvyšší světové úrovni. Cílem bude vést jednání o závazcích po roce 2012 tak, aby nová dohoda, tzv. post-Kjoto, byla uzavřena do konce roku 2009.
Dalšími prioritami v oblasti životního prostředí budou také ochrana lidského zdraví a životního prostředí, konkrétně například revize směrnice o národních emisních stropech a návrh směrnice o průmyslových emisích. V neposlední řadě bude ministerstvo aktivně otevírat a vést diskusi v oblastí udržitelné spotřeby a výroby.
|
Ministerstvo životního prostředí |
Na základě zjišťovacího řízení Ministerstvo životního prostředí dospělo k závěru, že záměr na vybudování golfového hřiště bude dále posuzován podle zákona 100/2001 Sb.
Na základě zjišťovacího řízení Ministerstvo životního prostředí dospělo k závěru, že záměr „Výstavba golfového hřiště Praha - Klánovice“ má významný vliv na životní prostředí a s ohledem na jeho velikost bude dále posuzován podle zákona 100/2001 Sb.
Kromě mnoha nesouhlasných podání přijatých, v průběhu zjišťovacího řízení, v tištěné podobě přijalo Ministerstvo životního prostředí také elektronická podání prostřednictvím elektronické pošty. Elektronických podání bylo cca 1430 z velké většiny obsahovaly nesouhlas.
Na základě provedeného zjišťovacího řízení dospěl příslušný úřad k závěru, že dokumentaci dle přílohy č. 4 k zákonu je nutné zpracovat především s důrazem na následující oblasti:
- Podrobně rozpracovat a vyhodnotit nulovou variantu, navrhované varianty a variantu řešení umístění záměru mimo les (mimo pozemky určené k plnění funkce lesa)
- Podrobně rozpracovat velikost a významnost ovlivnění pozemků určených k plnění funkce lesa záměrem u každé hodnocené varianty, a to pro jednotlivé jeho objekty včetně všech souvisejících zařízení
- Podrobně rozpracovat velikost a významnost ovlivnění všech dotčených chráněných území realizací záměru u každé hodnocené varianty
- V dokumentaci zohlednit a vypořádat všechny relevantní požadavky na doplnění, připomínky a podmínky, které jsou uvedeny v došlých vyjádřeních.
Blíže viz informace o záměru:
http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=MZP216
Text oznámení záměru:
http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=MZP216&file=oznameniDOC
Text vyhodnocení na Naturu 2000:
http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=MZP216&file=vyhodnoceniNaturaOznameniDOC
Informace o oznámení záměru:
http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=MZP216&file=infOznamDOC
Závěry zjišťovacího řízení:
http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=MZP216&file=zjistovaciDOC
Vláda ve středu 9.7. 2008 schválila Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky pro léta 2008-2015. Jedná se o koncepční dokument aplikující základní principy a témata udržitelného rozvoje do vzdělávání všech typů a úrovní, který ve vzdělávání výrazně akcentuje především propojování souvislostí (zejména mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními aspekty rozvoje společnosti). „Témata, kterých se strategie i vzdělávání pro udržitelný rozvoj týkají, jsou velmi pestrá, řadí se mezi ně například aktivní občanství, zmírňování chudoby, bezpečnost, lidská a občanská práva i ekologická výchova,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík, který strategii vládě předkládal spolu s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Ondřejem Liškou.
Strategie hodlá využívat především rozvoje kompetencí vzdělavatelů na všech stupních vzdělávání (v rámci předškolního, základního a středního, vyššího odborného, vysokoškolského i dalšího vzdělávání), rozvojem kompetencí příjemců vzdělávání a dostatečnou a dostupnou nabídkou vzdělávacích programů. Přijetím Strategie se Česká republika připojila k právě probíhající Dekádě pro vzdělávání k udržitelnému rozvoji vyhlášené OSN v roce 2005. Vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) je tématem ve všech zemích EU. Evropská komise si aktuálně nechává zpracovat analýzu stavu a dobré praxe VUR v zemích EU.
Plnění Strategie bude v ČR koordinovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v úzké spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Protože se jedná o dokument mezioborový a meziresortní, bude zároveň vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců resortů, vysokých škol a další odborné veřejnosti. „Strategie by měla být jedním z opěrných dokumentů pro usměrňování finanční podpory
z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, ale i dalších operačních programů,“ říká ministr školství Ondřej Liška.
Strategie mimo jiné podpoří rozvoj vzdělávacích programů zaměřených na uplatňování inovativních metod kvality řízení ve veřejné správě, v podnikové sféře pomůže rozvoji vzdělávacích programů zaměřených na společenskou odpovědnost firem a systémy environmentálního řízení. V rámci základního a středního školství bude Strategie motivovat k posilování komunitní funkce škol a k dalšímu pokračování kurikulární reformy, ve vysokém školství podpoří rozvoj mezioborových studijních programů, ale i užší spolupráci vysokých škol s praxí prostřednictvím tzv. center expertízy.
Česká republika touto národní strategií odpovídá na regionální Strategii vzdělávání k udržitelnému rozvoji, kterou přijaly v roce 2005 všechny členské státy Evropské hospodářské komise OSN (včetně ČR) v litevském Vilniusu a na jejíž přípravě se ČR od počátku aktivně podílela.
Jakub Kašpar
tiskový mluvčí MŽP
tel.:
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Kateřina Böhmová
ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT
tel.:
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
V Ústí se začal veřejně projednávat návrh krajského územního plánu, který může život lidí z Jiřetína a Černic převrátit na ruby - pokud by se krajští zastupitelé přiklonili k variantě, že bude těžba uhlí pokračovat i za limity stanovené Pithartovou vládou v roce 1991, obě vesnice zaniknou. Názory obyvatel, zastánců i odpůrců těžby uhlí budou hrát při stanovení konečné verze ústeckého územního plánu podstatnou roli.
Premiér Jiří Paroubek a ministr průmyslu Milan Urban totiž minulý týden uvedli, že vláda se o případné těžbě rozhodne právě podle územního plánu Ústeckého kraje. "Vláda bude toto stanovisko respektovat," sdělili ve společném prohlášení. Lidé, podnikatelé i firmy mají měsíc na to, aby se k územnímu plánu vyjádřili. Podle ústeckého hejtmana Jiřího Šulce (ODS) krajské zastupitelstvo schválí územní plán nejspíš až příští rok.
Klid a brzký odjezd "Neberte nám domovy, uhlí není vše...", "Zachování limitů = zachování naděje na život Podkrušnohoří", stálo na transparentech, s nimiž lidé ze severočeských vsí přišli do sálu. Další nesli kříže s názvy obcí, které v minulosti kvůli těžbě uhlí zmizely ze zemského povrchu: Kopisty, Albrechtice, Dolní Jiřetín, Souš... Jednání bylo klidné. Nejspíš i proto, že autoři územního plánu doporučili krajským zastupitelům, aby těžba hnědého uhlí nepřekročila na Mostecku hranice z roku 1991. Tím by byly Horní Jiřetín a Černice zachráněny. "Těžba by tak skončila v roce 2017 a pod zemí by zůstalo 255 miliónů tun uhlí," řekl hlavní projektant Karel Beránek.
Když po třech hodinách skončilo představování návrhu územního plánu a chystala se diskuse, obyvatelé Horního Jiřetína a Černic dokonce ze sálu odešli a odjeli dvěma autobusy domů. "Chtěli jsme hlavně ukázat, že dokážeme držet pohromadě," řekla jedna z obyvatelek Horního Jiřetína před tím, než nastoupila do autobusu.
(Ne)chceme další těžbu Už včerejší diskuse, která se točila především kolem územních těžebních limitů, ukázala, že mnohé názory budou velmi emotivní. "Když se zeptáte horníka, jestli chce uhlí, řekne ano. Zeptejte se ho ale, jestli chce přijít o svůj domov a o své vzpomínky," zněl jeden z písemných příspěvků. "Máme dost sil, abychom se ubránili tlaku Mostecké uhelné společnosti?" vyslovil v otázce velkou obavu starší muž. Pokračování těžby totiž naopak prosazují odboráři Mostecké uhelné, kteří na svou podporu sesbírali více než tři tisíce podpisů.
Miska komunistických vah Hejtman Šulc je zastáncem toho, aby těžba zůstala v hranicích z roku 1991. "Tuto variantu preferuji," řekl a dodal, že v tomto duchu se pokusí přesvědčovat i ostatní poslance ODS.
Ta by nejspíš zůstala se svým názorem udržet limity osamocena. Jaroslav Foldyna, krajský zastupitel za ČSSD, uvedl, že poslanci jeho strany dostali doporučení hlasovat pro variantu, která počítá s těžbou uhlí za limity. Podle Foldyny se tak mimo jiné získají peníze na rekultivaci území po povrchové těžbě v severních Čechách.
S prolomením těžebních limitů souhlasí i Vlastimil Balvín z KSČM. "Pokud se na jednu misku vah dají zájmy dvou tisíc obyvatel Jiřetína a Černic a na druhou zájmy všech obyvatel kraje a celé země, obávám se, že limity budou muset padnout a uhlí se bude těžit," poznamenal Balvín. Sám pochází ze severočeské obce Kopysty, která byla kvůli uhlí zlikvidována.
Pokud by se spojily ČSSD s KSČM, získaly by v krajském zastupitelstvu 27 hlasů, ale stále by neměly navrch nad ODS, která má 28 zastupitelů.
Rakousko považuje GMO za jeden hlavních problému životního prostředí, které chce řešit v době svého prezidentství. Pořádá proto dokonce v rámci prezidentství dvě speciální konference. Ve dnech 4. až 6. dubna proběhne ve Vídni konference o GMO a ko-existenci, ve dnech 18.-19. dubna pak opět ve Vídni konference o roli principu předběžné opatrnosti v politice vůči GMO.
Rakouský zákaz GM řepky přichází krátce poté, co se 55 procent zúčastněných voličů ve švýcarském referendu vyslovilo pro pětiletý zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin. V zemích Evropské unie se už 172 regionů a 4500 obcí vyhlásilo jako oblasti bez GMO - tzv. GMO-free zóny. Nějakou formu zákazu GMO zavedla řada členských států EU:
Německo (zákaz GM kukuřice Bt176),
Francie (zákaz GM řepky Topas 19/2 a MS1xRf1),
Rakousko (zákaz GM kukuřic Bt176, T25 a MON810),
Maďarsko (zákaz GM kukuřice MON810),
Lucembursko (zákaz GM kukuřice Bt176),
Řecko (zákaz GM řepky Topas 19/2 a kukuřice MON810),
Polsko (zákaz GM kukuřice MON810).
Podle zástupce demonstrantů Petra Krajnera připravuje maďarský parlament v současné době návrh nové legislativy týkající se GMO a protestující se obávají, že případné uvolnění restrikcí pro GM plodiny by mohlo ohrozit maďarský zemědělský export, vzhledem k odporu ke GM plodinám u evropských spotřebitelů. "Chceme pro pěstování GM plodin nepřísnější možné zákony," dodal další z organizátorů demonstrace Andras Lanyi.
Maďarsko už se na vlastní kůži přesvědčilo o rizicích pěstování GM plodin. Při polních pokusech s GM řepkou patrně došlo k nežádoucímu opylení konvenční řepky, která byla určena na export. Posléze Německo import maďarské řepky zastavilo po zjištění genetické kontaminace v dovážené řepce. Maďarsko tak utrpělo ekonomickou ztrátu, která vedla k opatrnosti při povolování GM plodin.
19. ledna 2005 rozhodla maďarská vláda o vydání zákazu pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 firmy Monsanto, kterou Evropská komise (EK) v září 2004 zapsala do Evropského katalogu osiv. Maďarsko se tak rozhodlo na základě tlaku místních pěstitelů. K podobnému kroku se rozhodla už v roce 1999 vláda Rakouska a v březnu 2005 také vláda Polska.
Důvodem pro zákaz byl neexistující řádný monitorovací plán, který je požadován legislativou EU. Podle konzultantky genetické kampaně českých Greenpeace RNDr. Magdaleny Klimovičové evropští úředníci tvrdili, že GM kukuřice MON 810 je dostatečně monitorována dle legislativy EU, ale předložený plán monitoringu byl ve skutečnosti 10 let starým monitoringem firmy Monsanto. Plán Monsanta z roku 1995 se však zabýval pouze možným vznikem rezistence na Bt-toxin u populací evropského zavíječe kukuřičného. Avšak řada vědeckých studií publikovaných později poukázala na mnohé další nežádoucí účinky, jako např. vliv na ostatní živočišné druhy nebo na akumulaci Bt-toxinu v půdě.
Žaloba farmářů žádá soudní zákaz toho co nazývají "dlouholetou podvodnou kampaní" a dále se domáhá soudního rozhodnutí o náhradě škod. Společně s firmou MONSANTO jsou žalovány i společností Delta & Pine Land Co a Bayer CropScience LP, které byly distributorem GM bavlny. Tisková mluvčí firmy Delta & Pine Land uvedla pro REUTERS, že nebude žalobu komentovat a ve firmě Bayer nikdo neodpovídal na telefonní žádosti o vyjádření.
Farmáři obviňují Monsanto z toho, že ve skutečnosti GM bavlna nebyla vůči postřiku Roundup rezistentní. Farmáři si stěžují, že gen vložený do GM bavlny nefunguje tak, jak MONSANTO slibuje. Podle svědectví farmářů Roundup rozežíral v horkých a suchých obdobích tkáně rostlin, což vedlo k deformitám tobolek bavlníku, k jejich předčasnému odpadání a tím ke ztrátě výnosů.
Žalobci uvádějí, že MONSANTO o těchto problémech GM bavlny vědělo, ale že je záměrně před farmáři tajilo, aby si zachovalo zisk z prodeje herbicidu Roundup. "Cítíme, že nám MONSANTO celou tu dobu lhalo," uvedl pro REUTERS pan B.B.Krenek z Whartonu, který jako texaský konzultant v oblasti bavlny spolupracuje s mnohým z postižených farmářů. MONSANTO obvinění popírá a usiluje o to, aby žaloba byla soudním systémem předána k arbitrážnímu řízení. S tím doposud souhlasila asi polovina žalujících farmářů, ale ostatní to odmítají.
Mluvčí firmy MONSANTO Andrew Berchet tvrdí, že není důkazů, že by ztrátu úrody způsobovalo cokoli jiného než počasí. Farmář Alan Stasney ale rozhořčeně oponuje, že má jednoznačné důkazy na svém poli. Jeho pole, které bylo postříkáno herbicidem RoundUp vyneslo 675 liber bavlny na akr. ale uprostřed něj omylem nebyl ošetřen chemickým postřikem RoundUp pruh čtyř bavlníkových keřů vedle sebe v délce 3000 stop. Výnos z tohoto nepostříkaného kousku činil podle farmáře 1051 libry na akr, byl tedy o více než o polovinu větší než po použití RoundUpu.
Pan Stasney to považuje za selhání technologie firmy MONSANTO a smutně dodává, že ztráta úrody ho na tržbách připravila o více čtvrt milionu dolarů a přinutila ho zadlužil svou farmu: "To je opravdu skličující situace a je na světě mnoho lidí, kteří jsou takto poškozeni".
Praha/Brusel/Bratislava/Varšava/Berlín, 24. března 2006 - Koalice evropských ekologických organizací žádá ministry životního prostředí EU, aby pomohli zastavit export odpadů do nových členských států EU a aby odmítli překlasifikovat spalovny likvidující odpady na zařízení pro "využití" odpadů. Ekologické organizace na problém upozornily i oficiální národní experty, kteří se příští týden (29.3.) setkají v Bruselu, aby připravili návrh rozhodnutí Rady ministrů životního prostředí o návrhu nové odpadové legislativy, které předložila Evropská komise.
"Vyzýváme ostatní ministry životního prostředí, aby podpořili své kolegy z České republiky a Slovenska v jejich odmítnutí návrhu Evropské komise. 15 až 20 000 tun odpadů ilegálně dovezených do České republiky je jen vrcholkem ledovce ve srovnání s masou odpadů, které se ze zahraničí tlačí do českých spaloven. Taková zátěž je pro životní prostředí nepřijatelná i přes regulaci úniků škodlivin ze spaloven. Legalizace dovozu odpadů ze zahraničí by navíc fondy potřebné pro investice do recyklace a prevence vzniku odpadů přesměrovala do spaloven a na skládky," konstatoval Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika.
"Je nepřijatelné, aby se jiné země potýkaly s odpadem z Německa a s ním spojenými negativními vlivy, včetně dopravy. Chtěli bychom vidět, aby v případě odpadů a jejich spalování němečtí ministři životního prostředí rozpoznalali důležitost principů blízkosti a soběstačnosti," uvedl Leif Miller, výkonný ředitel německé Společnosti pro ochranu přírody (NABU).
Evropská komise navrhuje, aby spalovny komunálního odpadu už nebyly zařízením pro likvidaci, ale pro "využití" odpadů, což by podpořilo export odpadů do spaloven. Úprava pohybu odpadů pro jeho využití je totiž mnohem benevolentnější než pro likvidaci. Navíc výrazně nižší ceny za spalovaní odpadů v zemích jako je Česká republika nebo Polsko povzbuzují export odpadů a vedou k eko-dumpingu.
Návrh na klasifikaci spalování odpadů jako "energetického využití" je v protikladu s mnohem větším úsporami materiálů a energie v případě alternativních postupů jako je recyklace. Je také v rozporu s vlastním požadavkem Evropské komise na ochranu přírodních zdrojů.
Nevládní organizace vyzývají evropské ministry životního prostředí také k tomu, aby podpořili směřování EU k prevenci vzniku a recyklaci odpadů stanovením měřitelných cílů a k nim adekvátních opatření. Aby předešli legalizaci eko-dumpingu v podobě exportu odpadů do spaloven tím, že do směrnice zakotví princip soběstačnosti v nakládání s odpady.
Proti záměrům na legalizaci "sebevražedného" osiva se před jednáním v Brazílii postavila koalice stovek nevládních organizací z celého světa (Celosvětová koalice žádá zákaz "sebevražedného" osiva). Ty vyjádřily obavu z ohrožení biologické rozmanitosti a potravinové bezpečnosti pro téměř jeden a půl miliardu lidí v důsledku hrozby zavedení "sebevražedných" GM plodin.
Doposud na použití technologií pro genetickou sterilizaci osiva, známých také jako "terminator technology" (zabijácká technologie) nebo GURT (Genetic Use Restriction Technologies) platí de facto moratorium na základě Úmluvy OSN o biologické rozmanitost, která byla přijata v roce 2000. Průmyslové firmy však zvyšují svůj tlak na podkopání moratoria. V lednu a únoru 2006 se delegáti vlád USA, Kanady a Austrálie v rámci přípravných jednání k výročnímu zasedání signatářů úmluvy OSN několikrát pokusili podminovat moratorium na komerční použití "zabijácké technologie"(2).
Celosvětová koalice stovek nevládních organizací ze všech kontinentů podporovaná zejména vládami rozvojového světa však trvá na moratoriu pro "sebevražedné" osivo. Obávají se zejména zničujícího dopad zavedení GMO na živobytí a kulturu nejméně 1,4 miliardy lidí, kteří jsou existenčně závislí na plodnosti semen ze své úrody.
"Zabijácká technologie" byla vyvinuta americkým ministerstvem zemědělství (US Department of Agriculture) a osivářskou firmou Delta & Pine Land, aby znemožnila farmářům uschovávat si semena z vlastní úrody jako osivo a aby zvýšila zisky byznysu s GMO tím, že přinutí zemědělce každý rok znovu a znovu kupovat geneticky manipulované osivo.
(1) Kampaň Ban Terminator (Zakažte zabijáka) zveřejnila jména dnes již více než 500 organizací z celého světa, které žádají zákaz "sebevražedného" osiva ZDE: http://www.banterminator.org/endorsements.
Další organizace se mohou přihlásit k podpoře zákazu ZDE: http://www.banterminator.org/take_action/endorse_the_campaign_to_ban_terminator.
(2) Tiskové zprávě ETC Group z 27. ledna 2006 "Granada's Grim Sowers Plow up the moratorium on Terminator"
Podle maďarského zákona o GMO musí být každá potravina obsahující více než 0,9 % GM ingrediencí zřetelně označena, aby si spotřebitelé mohli vybrat, zda si takovou potravinu chtějí koupit či nikoli. Aktivisté Greenpeace proto označili speciálními nálepkami přímo v supermarketu TESCO stovky GM konzerv.
Zástupci firmy Globus pro maďarskou tiskovou agenturu MTI přiznali, že jejich výroby de facto neprocházejí žádným testování a přislíbili, že okamžitě kontrolu GMO zavedou. Firma dále uvedla, že smlouvy odběratelům garantují možnost výrobky obsahující GMO přesahující zákonný limit odmítnout.
Podle The Budapest Times přislíbil německý řetězec LIDL, že zboží s nezákonným množstvím GMO stáhne z pultů a že tyto výrobky do prodeje nevrátí do té doby, dokud jejich výrobci nebudou mít certifikáty, že jsou GMO free. Totéž přislíbila i maďarská pobočka britského obchodního řetězce TESCO.
Problematika GMO je v Maďarsku velmi diskutovaná. 28. ledna stovky lidí demonstrovaly proti GMO před parlamentem a vyzývali maďarskou vládu, aby zachovala zákaz komerčního pěstování GMO.. Zástupci se setkali i s ministrem zemědělství Jozsefem Grafem a ministrem - šéfem úřadu vlády Petrem Kissem, kterým předali 12 tisíc podpisů pod petici proti pěstování GMO v Maďarsku.
Maďarsko je také jednou ze zemí EU, která se některou z GM plodin rozhodla zakázat. 19. ledna 2005 rozhodla vláda o zákazu pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 firmy Monsanto, ačkoli tuto plodinu Evropská komise v září 2004 zapsala do Evropského katalogu osiv. Důvodem pro zákaz byla neexistence řádného monitorovacího plánu, který je legislativou EU požadován. Firma Monsanto totiž předložila 10 let starý plán monitoringu, který nereflektoval řadu novějších vědeckých studií, jež poukázaly na mnohé nežádoucí účinky, např. vliv GM kukuřice na některé živočišné druhy nebo akumulaci Bt-toxinu v půdě.
Polsko je největším producentem potravin z nových členských států EU a v Polsku se stejné jako ve většině dalších zemí žádné GMO nepěstují. Polská vláda se obává že by budoucí pěstování GMO mohlo vést ke genetické kontaminaci ostatních plodin.
Vedoucí politická strana polské menšinové vlády již delší dobu naznačuje, že chce Polsko učinit zemí bez GMO (GMO-free) a poslanci parlamentu již údajně zpracovali několik návrhů zákona, který by pěstování GMO zakázal. "Když povolíme pěstování GMO, bude poškozena pověst Polska jako země podporující biozemědělství a produkující zdravé potraviny A stále se nedostatečným výzkumem koexistence nemůže nikdo garantovat, že se podaří zabránit (genetické) kontaminaci" , varoval Ardanowski.
Už počátkem února 2006 se vyjádřil polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz pro polskou tiskovou agenturu PAP, že probíhají přípravy zákona o GMO, který by splňoval požadavky EU. Marcinkiewicz tehdy překvapil pozorovatele svým rezolutním prohlášením: "Nechceme GMO na polském území" ("We do not want GMO on the Polish territory"). Také náměstek ministra zemědělství Ardanowski uvedl nověji pro REUTERS, že se Polsko pokusí naformulovat zákaz pěstování GMO tak, aby nebyl v rozporu pravidly EU. Případně, že se pokusí změnit stávající unijní pravidla pro GMO.
Někteří analytici se domnívají, že jednou z možných cest, jak by Polsko mohlo de facto znemožnit pěstování GMO, by bylo schválení velice přísných pravidel koexistence v národní legislativě. Pravidla tzv. koexistence (současné pěstování geneticky manipulovaných a bio-plodin) jsou není v Evropské unii velmi kontroverzním tématem a nepodařilo se dosáhnou shody na jejich podobě.
Průmysl genetických manipulací tvrdí, že údajně není žádný problém, aby GMO byly pěstovány vedle konvenčních nebo bioplodin. GMO průmysl také varuje politiky, že by Polsko mohlo čelit silným námitkám Evropské komise proti jakémukoli pokusu zakázat pěstování GMO v zemi. Skupiny ochránců životního prostředí naopak namítají, že agrochemické firmy prý nechtějí nebo nedokážou zabránit nežádoucímu šíření GMO do prostředí. Argumentují stovkami případů genetické kontaminace po celém světě a žádají proto, aby nebylo dovoleno pěstovat GMO dříve než EU zavede jednotnou legislativu upravující koexistenci.
Podle Ardanowského zamýšlí Polsko kromě zákazu pěstování GMO také omezit dovoz krmné sojové moučky z geneticky modifikovaných bobů, která je součástí krmiva pro dobytek. Podle Ardanovského musí Polsko začít hledat alternativní zdroje krmných bílkovin.
Psáno pro STUŽ a Britské listy
MUDr. Miroslav Šuta, autor je konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik
MŽP zamítlo všechny žádosti o dovoz odpadů ke spálení do spaloven komunálního odpadu. První takové žádosti se objevily již v roce 2004 a směřovaly do liberecké spalovny.
Zbytky po spálení představují vždy zhruba třetinu původního množství odpadu. Mají nebezpečné vlastnosti a musí být uloženy na příslušnou skládku. Negativní dopady na životní prostředí by přinesly i emise spálením odpadu a jeho přepravou. Celníkům by povolení dovozu takového množství odpadu výrazně znesnadnilo kontroly zaměření na odhalování nelegálních dovozů odpadů.
Poznámky:
[1] Na základě oznámení, které podal zahraniční účastník řízení (oznamovatel), bylo zahájeno na podzim roku 2005 správní řízení: jednalo se o dvě žádosti, každá na dovoz 40 000 tun odpadu do spalovny v Malešicích. následujících měsících oznamovatel protahoval správní řízení tím, že přes opakované výzvy nedodal chybějící podklady ke své žádosti. V souladu s Nařízením Rady (EHS) č.259/93, zákonem o odpadech a správním řádem vydalo 10. dubna 2006 MŽP rozhodnutí, kterým byly vzneseny námitky proti plánované přepravě odpadu. Důvodem námitek byla nesprávná klasifikace účelu přepravy a dále nedostatečná specifikace odpadu.
[2] Kritéria využití, která stanovil ve svých rozsudcích Evropský soudní dvůr, přehledně shrnuje oficiální výklad MŽP, který lze nalézt na adrese: http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPKHFD37O0L