Připomínky lze zasílat do 9. února, o definitivní podobě územního plánu rozhodnou krajští zastupitelé. Zpracovatelé návrhu doporučili schválit první variantu.
Ta počítá se zachováním územních ekologických limitů těžby v lokalitě lomu ČSA a s prolomením limitů při stanovení ochranného pásma do vzdálenosti 1000 metrů v lokalitě Doly Bílina, jež patří těžební firmě Severočeské doly (SD). Druhá varianta umožňuje rozšíření těžby za limity v obou lokalitách, v Dolech Bílina by ochranné pásmo zahrnovalo území jen do vzdálenosti 500 metrů.
"Přikláníme se k druhé variantě. Ta totiž není v rozporu s loni schválenou energetickou koncepcí státu, která nadále počítá s hnědým uhlím jako strategickou surovinou a předpokládá objemy těžby reálné jen v případě zrušení limitů. Delší ochranné pásmo v Dolech Bílina, navrhované v první variantě, by navíc neumožnilo postavit plánovaný nový tepelný zdroj v Ledvicích," uvedla Veverková.
Prolomení limitů by ohrozilo existenci Horního Jiřetína a sousedních Černic na Mostecku poblíž lomu ČSA. Jejich obyvatelé vyjádřili v únorovém referendu nesouhlas s pokračováním těžby uhlí. Za záchranu svých domovů hlasovala většina ze 1430 oprávněných voličů. Podle mluvčí MUS ale už firmu řada z nich kontaktovala s nabídkou na odprodej svého domu. Ve směru případného rozšíření těžby v Dolech Bílina nejsou žádné osídlené lokality.
Usnesení o územních ekologických limitech přijala vláda v roce 1991. O jejich dalším osudu má již brzy rozhodnout kabinet premiéra Jiřího Paroubka. Petici za zachování limitů podepsaly tisíce lidí z obcí a měst po celé zemi. Proti rozšiřování těžby uhlí se postavil i ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), exprezident Václav Havel či litoměřický biskup Pavel Posád.
Pro pokračování těžby ale podle Paroubka hovoří rostoucí ceny nerostných surovin, význam uhlí jako strategické energetické suroviny v dalších deseti až 15 letech poroste. Zachování limitů těžby by navíc podle premiéra ohrozilo několik tisíc pracovních míst v regionu, který vykazuje dlouhodobě nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi. Odpůrci pokračování těžby však hovoří jen asi o 800 havířích z lomu ČSA, kteří by přišli o práci.
Ani zrušení vládního usnesení o limitech podle premiéra ale neznamená, že se bude za jejich hranicemi těžit. "Po případném zrušení limitů vládou se k problematice musí vyjádřit zastupitelé Ústeckého kraje a zejména obyvatelé těžbou ohrožených obcí. S nimi se MUS musí dohodnout," řekl Paroubek už dříve.
"Jde o dobrý a vyvážený dokument," ujistil agenturu AP nizozemský vědec Bert Metz, který se na jeho vypracování podílel. Podle něho je text výsledkem nezbytného kompromisu mezi delegáty všech účastnických zemí.
Zpráva shrnuje vědecké poznatky předcházejícího materiálu o rozsahu tří tisíc stran vypracovaného ještě před nynějším zasedáním. Má být zveřejněna v sobotu na závěr zasedání IPCC, které se ve Valencii konalo od pondělí pod záštitou OSN.
S dokumentem v sobotu seznámí veřejnost generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Do té doby je podle AP obsah materiálu považován za důvěrný, byť zjevně zahrnuje klíčové body tří zpráv, které letos už mezinárodní panel vypracoval. Těmito stěžejními body jsou údaje vycházející ze sledování klimatických změn, pravděpodobné ničivé dopady globálního oteplování a nástroje, které je možné využít ke zpomalení trendu oteplování ovzduší.
Dokument je jasné poselství lidem, kteří mají pravomoc rozhodovat, prohlásil Hans Verolme ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF), který se spolu s dalšími nezávislými skupinami účastnil zasedání IPCC jako pozorovatel. "Vědci odvedli svou práci. Za to si zasluhují Nobelovu cenu. Teď je ale otázka, co s tím udělají lidé, kteří rozhodují," dodal Verolme.
Podle účastníků jednání americká delegace zpochybnila nejtvrdší stanoviska závěrečné zprávy, zjevně vedena snahou minimalizovat rozsah hrozby plynoucí z globálního oteplování, napsala AP. Hlavní teze ale ve zprávě zůstaly zachovány, včetně varování, že klimatické změny mohou vést k náhlým a nezvratným následkům, jako je úplné vyhynutí druhů.
Nejnovější zpráva poskytuje faktické podklady pro klíčové jednání na indonéském ostrově Bali, které příští měsíc zahájí přípravu nové globální strategie boje proti emisím skleníkových plynů po roce 2012, kdy vyprší platnost první fáze Kjótského protokolu.
Zákon má sladit formu českého registru s obdobnými seznamy zemí Evropské unie. Podniky do registrů nahlašují množství znečišťujících látek, které vypouštějí do okolí. Vedle národních registrů má od 1. ledna 2008 vzniknout Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek s jednotnými pravidly. Zahrne základních 91 látek. Evropské požadavky jsou ale nižší, než odpovídá současnému standardu v Česku. Vláda proto tento seznam rozšíří ještě o styren a formaldehyd, které považuje za látky nebezpečné a zdraví ohrožující.
Na původní návrh zákona, který vládě předložil exministr Petr Kalaš, si stěžovaly ekologické organizace. Nelíbilo se jim, že by některým firmám odpadla ohlašovací povinnost. Do registru spravovaného ministerstvem životního prostředí, který je zveřejněn na www.irz.cz, předloni nahlásilo informace o látkách vypuštěných do vzduchu, vody a odpadů 977 podniků. V případě přijetí zákona, který pouze kopíroval evropskou předlohu, by podle propočtu sdružení Arnika byly k dispozici informace jen od 696 firem.
Povinnost hlásit množství uniklých látek měla odpadnout třeba firmám, které zpracovávají plasty a lamináty, například vytlačují z plastů různé díly pro automobilový průmysl. V seznamu by zůstali jen největší znečišťovatelé a přímí výrobci.
Oproti původnímu návrhu v předloze, kterou na podzim projedná sněmovna, také zůstala povinnost nahlašovat znečištění v odpadech.
Norma nahradí část současného zákona o integrované prevenci a zjednoduší komunikaci podniků se státní správou. Měla by například umožnit zasílání hlášení elektronickou formou.
Podle mluvčího Spolany Jana Martínka nelze zatím určit, jaké množství roztoku uniklo do Labe. Havárii zjistili v podniku v neděli večer a v pondělí tento stav potvrdila podrobná analýza odpadních vod. Povolená maximální koncentrace dusíkatých látek ve vodě pro Spolanu je 40 miligramů na litr vody a tento limit byl podle mluvčího následkem této technické poruchy překročen dvakrát.
Síran amonný je průmyslové hnojivo, které používají zemědělci ke hnojení. Pro životní prostředí je v běžných koncentracích neškodný. Ve větší koncentraci může ve vodě způsobit zvýšený růst vodní vegetace, zejména řas. V koncentracích zjištěných na výtoku vod ze Spolany by chemická látka neměla mít nepříznivý vliv na život ryb v Labi, řekl mluvčí.
Po zjištění situace byla dnes odpoledne svolána havarijní komise podniku a poté vyhlášen havarijní stav. Firma podle mluvčího provedla všechna technická opatření, aby se nezvyšovala koncentrace dusíkatých látek ve vypouštěné vodě a aby se zvýšila účinnost čištění odpadních vod ve Spolaně.
"Porucha již byla odstraněna a nehrozí další zvyšování množství dusíkatých látek v Labi," řekl Martínek před 20:00. Vyšetřovací komise má zjistit příčiny technické poruchy a zajistit opatření, která zabrání jejímu opakování. Firma oznámila poruchu a její důsledky státním orgánům zabývajícím se ochranou životního prostředí včetně České inspekce životního prostředí a Povodí Labe. Havarijní komise ještě dnes večer zhodnotí přijatá opatření a určí kroky pro dnešní noc a úterní ráno.
Poslední podobnou situaci řešili zaměstnanci Spolany 14. června, kdy byl na 15 minut preventivně vyhlášen chemický poplach kvůli úniku toxického plynu z výrobního objektu. Hasiči okamžitě zasáhli a dalšímu šíření látky zabránili. Za havárii může pracovník firmy.
Česká obchodní inspekce varuje před nebezpečným dětským dalekohledem Bin Oculars. U citlivých dětí vyvolává alergické reakce. Důvodem je vysoký obsah nebezpečných látek, tzv. ftalátů. ČOI proto vyhodnotila výrobek jako nebezpečný. 5. ledna to uvedla TV Nova.
Jde o výrobek z Číny a mezi spotřebiteli je jich nyní asi tisícovka. ČOI nechala výrobek prošetřit ve Státním zdravotním ústavu. "Obsahuje vysoké množství ftalátů. Překračuje limitní hodnotu 24krát," řekl Nově Zdeněk Zavázal z ČOI.
Ftaláty se používají pro měkčení plastů z PVC. "Jsou klasifikovány jako toxické pro reprodukci," upozornil vedoucí toxické kampaně hnutí Greenpeace Jan Freidinger.
Inspekce nechápe, jak distributor výrobku, společnost Alltoys, mohl umístit na výrobek značku CE. Ta spotřebitele informuje, že výrobek neobsahuje nebezpečné chemikálie, tedy i ftaláty, uvedla Nova.
Firma Alltoys už dalekohledy stáhla z trhu a ti, co si je zakoupili, je mohou vrátit. Odmítá však, že by pochybila. "Na tento dalekohled máme všechny potřebné atesty pro prodej v České republice. Budeme se bránit proti pokutě," řekl Nově ředitel firmy Alltoys Jaroslav Novozámský. Ta se podle inspekce bude pohybovat v řádech statisíců korun, uvedla Nova.
Ministerstvo zemědělství soudí, že k opětovnému růstu tohoto druhu farmaření přispěl vznik konkurenčního prostředí v kontrole a certifikaci. V tuzemsku nyní fungují již tři kontrolní organizace pověřené ministerstvem: KEZ, ABCERT a Biokont CZ. Podle úřadu se od počátku letošního roku také zjednodušily některé národní předpisy. Například zákon o ekologickém hospodaření byl zredukován o polovinu a současná prováděcí vyhláška má proti původním 15 stranám a 17 přílohám pouze dvě strany textu a dvě přílohy.
Ekologické zemědělství je rovněž proti konvenčnímu zvýhodněno vyššími sazbami v jednotlivých podpůrných programech. Pro rok 2006 se počítá s celkovou podporou kolem 300 milionů korun. Pro další roky jsou dotace na ekofarmaření zahrnuty v Programu rozvoje venkova a ročně by měly průměrně činit zhruba půl miliardy korun. v Zájem o biopotraviny v Česku roste. Tento trh by měl v příštích pěti letech podle odhadů stoupat o 25 až 30 procent ročně. V roce 2011 by tak za ně Češi mohli utratit zhruba 1,3 miliardy korun. Loni to bylo 350 milionů korun, meziročně o 30 procent více, vyplývá z údajů agentury Green marketing. Zatím biopotraviny představují méně než jedno procento z celkové spotřeby potravin.
Rostoucí poptávku však ze značné části uspokojovaly zvýšené dovozy. Na konci roku 2005 bylo na trhu 2000 biopotravin, z toho 1200 zahraničních. V tuzemském ekozemědělství převládají louky a pastviny zaujímající 226.000 hektarů. Výměra orné půdy se proti loňsku rozrostla na 23.162 hektarů, což je ale stále méně než desetina ploch. Zbytek představují trvalé kultury, jako sady, a ostatní plochy. Nabídku z domácí produkce také omezuje nedostatek zpracovatelských kapacit.
Biopotraviny jsou proti konvenčním potravinám v Česku dražší o 40 až 350 procent, což je podle odborníků způsobeno náročnějším způsobem produkce a zpracování s velkým podílem ruční práce. Roli hrají i vyšší náklady na balení a distribuci malých šarží.
Vůz je odstaven v areálu skládky firmy Celio nedaleko Litvínova. "Není to první letošní případ. Na začátku února jsme na stejné trase nedaleko Českých Zlatníků na Mostecku odhalili nelegální německý odpad v kamionu stejné firmy. Deklarované PET lahve sice v autě byly, ale jen ve třech balících. Za nimi bylo skryto dalších 39 balíků slisovaného komunálního odpadu," uvedl Nejedlý.
Případem se nyní zabývá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). První kamion podle Jiřího Turka z ústeckého oblastního inspektorátu ČIŽP už ministerstvo životního prostředí vrátilo do Německa, o druhém nyní rozhoduje.
"Vzhledem k tomu, že byl odpad odhalen při přepravě, je za něj zodpovědný odesílatel, německá firma Sortek. Nicméně společnost R HOLDING, která provozuje třídírnu odpadů, podrobíme hloubkové kontrole," doplnil Turek.