- VS rozhodnulo, že počet členů předsednictva zůstává 10
- VS schválilo zprávu o činnosti STUŽ za rok 2004 po zapracování připomínek z pléna
- VS schválilo zprávu o hospodaření STUŽ za rok 2004 a revizní zprávu STUŽ za rok 2004
- VS schválilo návrh rozpočtu na rok 2005
- VS schválilo návrh činnosti STUŽ na rok 2005
- VS zvolilo
- předsedou STUŽ Pavla Šremera
- předsednictvo ve složení: Ivan Dejmal, Jiří Dlouhý, Eva Tylová, Miroslav Martiš, Ondřej Velek, Jiří Nečas, Jiří Kulich, Ivan Rynda, Jiří Roth, Marcela Křížová
- náhradníky předsednictva STUŽ: Jan Piňos, Jiří Fencl, Zdeněk Joukl
- revizní komisi STUŽ ve složení: Jaroslav Mejzr, Miroslav Punčochář, Jan Zeman
Na pracovní oběd přijal pozvání také nově zvolený senátor Jaromír Štětina a tak se diskuse točila především kolem aktuálních problémů Gruzie, tamějších bezpečnostních problémů a možností pomoci České republiky. Za STUŽ se oběda účastnili Pavel Šremer a Jiří Dlouhý V odpoledních hodinách si hosté prohlédli Prahu a byli seznámeni s následky katastrofálních povodní.
Do atmosféry se v posledních letech dostalo nečekaně mnoho skleníkových plynů. Jejich produkce se přitom dramaticky nezvýšila. Někteří vědci se obávají, že Země ztrácí schopnost pohlcovat oxid uhličitý. Lidé podle nich mohou brzy pocítit změny klimatu, píše The Independent.
Observatoř na vrcholu havajské sopky Mauna Loa zaznamenává úroveň oxidu uhličitého v atmosféře nepřetržitě od roku 1958.
Tehdy dosahovalo jeho množství 315 ppm (tzv. jedna miliontina objemu), nyní vědci naměřili už 376 ppm. Pro srovnání, ještě na počátku 20. století to bylo jen 295 ppm. Vědce znepokojuje hlavně rychlý nárůst v posledních letech.
Zatímco v posledních desetiletích přibývalo oxidu uhličitého v průměru o 1,5 ppm ročně, předloni to bylo v meziročním srovnání už o 2,08 více, během následujícího roku stoupla koncentrace plynu dokonce o 2,54 ppm.
Zatímco předchozí výkyvy vědci vysvětlili extrémními projevy počasí (nárůst o 2,45 v roce 1988 a dokonce o 2,74 o deset let později podle nich souvisel s klimatickým jevem El Niño), tentokrát příčinu marně hledají.
"Možná je to opět jen následek přírodních jevů, ale také se může jednat o začátek bezprecedentního přírodního procesu," řekl listu Charles Keeling z Kalifornské univerzity v San Diegu, který stojí u měření CO2 od samého počátku.
Keeling se domnívá, že jedním z možných, třebaže zatím nepotvrzených vysvětlení, je oslabování takzvaných uhlíkových propadů. To jsou taková místa na Zemi, která rizikové plyny pohlcují, například oceány a lesy.
Podle Pierse Forstera z univerzity v Readingu by současné tempo růstu vzbuzovalo obavy. "Znamenalo by to, že se musí přepracovat předpovědi globálního oteplování na následujících sto let. Budou ještě katastrofičtější," prohlásil.
Zdvojnásobení současného množství oxidu uhličitého v atmosféře by podle vědců mohlo oteplit podnebí na Zemi až o 5 stupňů Celsia. Růst teploty by provázely další jevy, jako je tání ledovců a vzestup hladiny oceánů.
Oxid uhličitý zadržuje infračervené záření v atmosféře. Určité množství skleníkových plynů je tudíž nezbytné, planeta by jinak byla příliš chladná a nemohl by na ní existovat život v jeho současné podobě.
V atmosféře přibývá i dalších skleníkových plynů, jako je metan a oxid dusný. Těch je mnohem méně než oxidu uhličitého, jejich "skleníkové" účinky jsou ale silnější.
"Porota neměla vůbec snadný výběr, v závěru volila mezi několika velmi kvalitními kandidáty," říká Monika Kašparová, členka poroty Ceny Josefa Vavrouška. "Nakonec ocenila Svatomíra Mlčocha, který se jako právník významně zasloužil o rozvoj českého práva životního prostředí. Jeho působení je však mnohem širší, k prosazování udržitelného rozvoje přispěl například spoluzaložením Třeboňského inovačního centra na vývoj a zavádění nových technologií pro udržitelný rozvoj," dodává členka poroty.
JUDr. Svatomír Mlčoch působí od roku 1994 jako odborný právní poradce na otázky ochrany životního prostředí. Má licenci advokáta, od roku 1998 je členem Legislativní rady vlády, předsedou Jihočeského sdružení ochránců přírody a členem rozkladové komise ministerstva životního prostředí. Úzce spolupracuje se společností Enki, o. p. s. a Envi, s. r. o. Třeboň při vývoji a zavádění nových technologií v oblasti životního prostředí do praxe. Inicioval a spoluzaložil Třeboňské inovační centrum zaměřené na aplikovaný výzkum v oblasti solární energetiky, úspor energií, selektivní těžby sedimentů a poradenství v oblasti trvale udržitelných technik při hospodaření v krajině. Přednáší právo životního prostředí na Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Před revolucí působil jako právník v oblasti státní ochrany přírody a památkové péče a v ochraně přírody na severní Moravě a v jižních Čechách (1984 až 1989 v Krajském ústavu ochrany přírody a památek v Českých Budějovicích). Od vzniku ministerstva životního prostředí České republiky k 1. lednu 1990 se podílel na jeho činnosti v různých funkcích, také jako náměstek ministra pro legislativu a ekologickou politiku. Je spoluautorem návrhu několika přijatých zákonů na ochranu životního prostředí v letech 1990 až 1993. V letech 1994-1998 byl člen zastupitelstva města Českých Budějovic, nyní je členem komise Rady města.
Cenu převzal vítěz na slavnostním večeru v divadle Ungelt, jehož součástí byl i recitál Marty Kubišové Já jsem já. Jako součást Ceny obdržel Svatomír Mlčoch skleněnou plastiku, jejíž výrobu sponzorsky zajišťují sklárny A. Rückl a synové v Nižboru. Členy poroty jsou odborníci a osobnosti z oblasti udržitelného rozvoje a životního prostředí: Martin Bursík, Pavla Dusíková, Tomáš Feřtek, Mikuláš Huba, František Janouch, Monika Kašparová, Vlasta Körnerová, Jan Květ, Pavel Nováček (předseda poroty), Martin Potůček, Petr Švec a Eva Vavroušková.
Další kandidáti
Nominace 35 kandidátů poslalo 50 lidí z ČR a Slovenska a pořadatelé tak byli mile překvapeni. "Navržení nebyli zdaleka jenom ekologové či ochránci životního prostředí, ale například i starostové obcí, pedagogové či právníci. Je vidět, že aktivních lidí, kteří věnují své úsilí ochraně životního prostředí je stále hodně," zdůrazňuje František Janouch, předseda správní rady Nadace Charty 77.
Mezi kandidáty se objevil například Jiří Čunek, starosta města Vsetína, který svou podporou a prací inicioval ve Vsetíně řadu změn vedoucích ke zlepšení životních podmínek obyvatel. Vsetín je od roku 1999 zapojen do Národní sítě Zdravých měst ČR a je prvním městem v ČR, které přistoupilo (2.9.2003) k Aalborgské chartě.
Za celoživotní úsilí o prosazování šetrného vztahu k přírodě, krajině a přírodním zdrojům, za osvětovou a vědecko-popularizační činnost podporující vzrůst ekologického uvědomění v naší veřejnosti byla nominována RNDr. Dagmar Dykyjová z Botanického ústavu ČAV v Třeboni, která letos oslaví 90. narozeniny.
Z Brna byla nominována ředitelka ekologického institutu Veronica Ing. Yvonna Gaillyová. Významně přispěla rozvoji ekologického a spotřebitelského poradenství v ČR.
RNDr. Jiří Kulich z Horního Maršova, ředitel střediska ekologické výchovy SEVER, byl navržen za cílevědomé a důsledné prosazování výchovy k udržitelnému životu do pedagogické praxe na místní, regionální i celostátní úrovni.
Dr. Ivan Makásek založil již v roce 1974 v rámci první organizace pro ochranu přírody a krajiny TIS ochranářský časopis Taraxacum. Na něj navázal v roce 1979 časopis Nika, který vychází dodnes a v minulosti byl několikrát oceněn.
Starosta obce Jindřichovice pod Smrkem Ing. Petr Pávek byl hlavním iniciátorem stavby dvou větrných elektráren v Jindřichovicích pod Smrkem realizované v roce 2003. Rozběhl obecní výtopnu na biomasu. Zásadním způsobem podporuje činnost školy a knihovny a zasadil se o rozšíření internetu. Za jeho působení se rozvinul spolkový život v Jindřichovicích.
Pavel Šremer byl jako jeden z prvních signatářů Charty 77 už od poloviny 70. let aktivní v bratislavském ochranářském hnutí, kde byl jedním z organizátorů dobrovolné ochrany přírody. Byl spoluautorem kultovní ochranářsko-opoziční publikace Bratislava/nahlas a redaktor populárního (polo)samizdatového časopisu Ochranca prírody. S J. Vavrouškem spoluzakládal STUŽ a dnes je jejím předsedou.
Mezi nominovanými bylo několik významných osobností i ze Slovenska. Za všechny zmiňme Juraje Lukáče z východoslovenské obce Tulčík, který je vedoucím organizace Vlk. Za svou dvacetiletou činnost v této organizaci dosáhl vyhlášení 58 ha pralesa na východním Slovensku jako soukromé rezervace, koordinoval výsadbu několika tisíc stromů a vydal několik desítek publikací ve vlastním nakladatelství ABIES.