Oprávněné obavy
K signatářům se z Hradecka řadí město Smiřice a obce Vysoká nad Labem, Praskačka a Káranice. "Je zcela zřejmé, že spalovna by zhoršila životní podmínky v naší obci. V jejím okolí nechceme žádné komíny ani škváru ze spálených odpadů,"uvedl starosta Vysoké nad Labem Jiří Brož.
V obci jsme včera potkali Pavlu Novotnou, která byla na procházce s 15měsíčním synem Vojtou. "Ve Vysoké jsou všichni proti spalovně, už kvůli našim dětem. Ale máme obavy, že ti, kdo ji chtějí, tento megalomanský projekt prosadí."
Proti spalovně jsou i Káranice, které jsou od Opatovic přece jen dál. "Až tak daleko nejsme a většina lidí u nás je přesvědčena, že spalovna není potřeba. Samozřejmě by zhoršila životní prostředí v celém okolí. Věřím, že zvítězí rozum," doufá starosta Vladimír Svoboda.
Náměstkyně hradeckého primátora Pavla Finfrlová už před časem uvedla, že krajské město spalovnu nepotřebuje a likvidaci odpadu vyřešilo jinak. Upozornila, že spálením odpadů by ročně vzniklo 30 000 tun toxického popela a škváry a jejich likvidace není vyřešena. Proto Hradec spalovnu odmítá.
Proč být smetištěm Evropy?
Rovněž obec Praskačka podepsala výzvu proti spalovně. "Bojíme se také, že po vybudování rychlostní komunikace R 35 by jezdily přes obec a kolem ní do spalovny kamiony s odpadem i z ciziny, což je dost reálné. Proč ale máme být právě my smetištěm celé Evropy?" pokládá nám řečnickou otázku starostka Miroslava Součková.
Kromě výzvy obcí koluje od ledna petice za zastavení projektu spalovny. Podepsalo ji už 5500 občanů. Jsou mezi nimi královéhradecký primátor Otakar Divíšek, senátor Karel Barták, ale také někdejší primátor krajského města Martin Dvořák.
Proti je i senátor
"Jsem přesvědčen, že Hradec a jeho region spalovnu nepotřebují. Kromě toho je její technologie zastaralá. Má dosahovat teploty 920 až 940 stupňů, přitom současné moderní mají 1120 až 1150 stupňů. Čím vyšší teplota, tím méně odpadní škváry. Také si nemyslím, že bychom měli být popelnicí Evropy, vždyť by se sem mohl vozit odpad třeba z Německa," řekl včera senátor Barták.
JIŘÍ KOŠŤÁK
Zásadní rozpor
Zásadním sporem je to, jaké množství odpadu v budoucnu kraje a města vyprodukují. Šilar uvedl, že produkce odpadu stále stoupá a loni bylo v jen Pardubickém kraji po vytřídění 180 tisíc tun odpadu, určeného k likvidaci. Prohlásil zároveň, že projekt spalovny odmítají pouze tam, kde pro likvidaci odpadu používají skládkování, a spalovnu proto vnímají jako nepříjemnou konkurenci.
Náměstkyně královéhradeckého primátora Pavla Finfrlová (ODS) odmítla tvrzení o stoupajícím množství odpadků. S náměstkem pardubického primátora Jaroslavem Demlem (ODS) se shodla na tom, že například obě krajská města nyní ukládají 5 až 7 tisíc tun ročně.
„My jsme nyní rozběhli projekt komunitního kompostování a jednoznačně se ukazuje, že nám množství odpadků v popelnicích kleslo,“ řekla. Zdůraznila také, že Hradec rozhodně nehodlá vstoupit do společnosti EVO, a. s., která má být z 90 procent municipální a měla by spalovnu provozovat. Výsledek opatovického plebiscitu, jehož datum je určeno na 24. června, zřejmě ovlivní i rozhodování představitelů dalšího klíčového potenciálního partnera EVO, města Pardubic. Deml na přímý dotaz jednoho z přítomných prohlásil, že bude názor opatovických občanů respektovat. „Jako občan města Pardubic říkám, že pokud referendum dopadne tak, že si občané nepřejí stavbu, tak předpokládám, že ani územní ani stavební řízení by asi nedopadlo. Já budu respektovat váš přístup, váš názor a samozřejmě tomu přizpůsobím hlasování, pokud bude zastupitelstvo hlasovat o vlastním podnikatelském záměru,“ ujistil přítomné.
Dvě otázky
V referendu budou hlasující odpovídat na dva dotazy. První je, zda souhlasí, aby obec (Opatovice n. L.) vstoupila do společnosti EVO, a druhý se týká vyjádření souhlasu či nesouhlasu s umístěním stavby spalovny odpadů nebo zařízení na energetické využívání odpadů na opatovickém katastrálním území. Podle zákona bude zastupitelstvo výsledkem hlasování vázáno po dva roky.
"Bude informovat o problémech, které dovoz německých odpadů způsobil, a snažit získat podporu pro návrh, který umožní zakazovat dovoz odpadů na skládky a do spaloven," řekla k zasedání ministrů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska mluvčí ministerstva Karolína Šůlová. Předběžně podle ní Ambrozkovi podporu slíbilo Slovensko. Jak se k návrhu staví Němci, bude zřejmě jasné až na konci dvoudenního zasedání.
Sporným se téma odpadů stalo v posledních měsících, kdy kvůli ceně začali Němci část svého odpadu ve spolupráci s českými podnikateli nelegálně dovážet ve velkém do Česka. Několik lidí už v souvislosti s nelegálním nakládáním s odpady obvinila policie. O legální likvidaci odpadu v českých spalovnách projevilo zájem několik německých firem, k tomu je ale podle současných norem třeba získat souhlas ministerstva. Úřad nechce povolení vydávat, mimo jiné kvůli tomu, že po spálení tuny odpadů zůstává 300 kilogramů nebezpečného odpadu.
Připravovaná unijní směrnice by právo jednotlivých zemí na zákaz dovozu odpadů omezila. Spalovny totiž v novém pojetí evropské legislativy mají zároveň plnit funkci zdrojů energií. Spalování odpadků místo uhlí přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů, tvrdí tvůrci normy. V případě, že bude směrnice schválena v nezměněné podobě, bude odpad směřující do spaloven považovaný za palivo, tedy surovinu, jejíž převoz nebude podléhat zvláštnímu schvalovacímu procesu.
Proti návrhu jsou i české nevládní organizace. Tvrdí, že exhalace oxidu uhličitého z výroby energie ve spalovnách komunálního odpadu jsou srovnatelné s exhalacemi elektráren na zemní plyn. Ukázala to nezávislá studie, jež hodnotí znečištění z různých technologií nakládání s odpady a kterou dnes v Londýně prezentuje britská partnerská organizace Hnutí Duha, sdělil ČTK člen sdružení Ivo Kropáček.
Energetické využití odpadu ve spalovnách podle něj ve skutečnosti z velké části není nic jiného než spalování fosilních paliv s vysokými exhalacemi oxidu uhličitého. "Dokonce i když odpad obsahuje velké množství biomasy, exhalace fosilního oxidu uhličitého jsou srovnatelné s elektrárnou na zemní plyn. Výstavba spaloven je tedy vysloveně krokem proti snahám o snížení exhalací skleníkových plynů," uvedl.
Výsledky studie podle předsedy plzeňské regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty potvrzují, že spalování odpadů představuje nejen mrhání cennými surovinami, ale také značný zdroj skleníkových plynů. "Pokud Evropská komise míní dostát svým závazkům v ochraně klimatu, měla by změnit návrh nové odpadové legislativy tak, aby upřednostnila materiálovou recyklaci odpadů před jejich spalováním," míní. Unie by podle něj měla také přestat podporovat výstavbu nových spaloven odpadů a finance přesměrovat na podporu recyklace a obnovitelných zdrojů energie.
"U nás jsou tři velké spalovny komunálního odpadu, Praha, Brno a Liberec. Nevím jak je na tom přesně Praha, ale Brno ani Liberec nepracují na sto procent," prohlásil ministr Ambrozek, podle něhož jsou nyní jednoznačnou prioritou třídění a recyklace odpadů. "Preferujeme, a šly do toho velké peníze z evropských fondů, projekty odpadového hospodářství jako jsou sběrné dvory, recyklační linky nebo odpadové projekty mikroregionů," řekl Ambrozek. Potřeba další spalovny teď v České republice není aktuální," dodal.
Připustil, že pokud by Hradec opatovickou spalovnu odmítal, musel by pravděpodobně být vypracován nový posudek o vlivu stavby na životní prostředí. Původní totiž počítal se spalovnou pro oba východočeské kraje...