Soud dnes chtěl vyslechnout znalce, který měl stanovit, zda hodnoty naměřené na pozemcích rodiny přesahují doporučené limity, a zda tak rodině vznikla škoda. Ještě než se ale dostal ke slovu, advokát poškozených Václav Vlk předložil soudu i zástupcům Spolany dokumenty, které podle něj dokazují, že znalec není nezávislý. Pracoviště, na kterém působí, Vysoká škola chemicko-technologická, prý totiž sponzoruje firma Unipetrol a.s., které Spolana patří. Tento vztah znalec nepopřel, a soudkyně proto rozhodla, že o přípustnosti jeho závěru teprve rozhodne.
Podle Vlka znalecký posudek konstatoval, že hodnoty škodlivých látek na pozemku Štruplových sice nepřekračují předepsané hodnoty, ty jsou ale stanoveny pouze pro technické provozy, například chemické továrny. V Česku prý neexistují tabulky, které by stanovovaly povolené limity některých látek například v zemědělské půdě nebo v zahradě. Pokud by se použily normy z některých evropských zemí, kde na takovou možnost pamatovali, naměřené hodnoty by je vysoce překračovaly, dodal Vlk.
Požadovaných 2,6 milionu korun je prý částka, o kterou se po povodních snížila cena pozemků rodiny Štruplových. Rodina žaluje kromě Spolany i ministerstvo financí, které je nástupcem Fondu národního majetku. Ten prý s podnikem uzavřel smlouvu o zodpovědnosti za staré ekologické zátěže, a soud tedy musí rozhodnout, kdo je za případnou škodu vlastně zodpovědný.
Podle zástupců Spolany škoda nevznikla běžným provozem továrny, ale katastrofální povodní. Odběry provedené krátce po záplavách prý navíc neprokázaly zvýšené hodnoty chemikálií v půdě v okolí továrny.
Jiří Šťastný
Už toho máme dost, je to stále dokola. Úřady těžbu v Beskydech střídavě zakazují a povolují, říkají rozhořčení občané. Proto se dnes asi 50 lidí vydalo do Prahy demonstrovat. „Neustále jsou porušovány zákony, Český báňský úřad nebo Obvodní báňský úřad vždy rozhoduje ve prospěch těžařů,“stěžuje si Stanislav Uruba. „Dělají si, co chtějí, nějaké naše požadavky neberou vážně,“ dodává obyvatelka Trojanovic Marie Musilová.
Ostravsko-karvinské doly (OKD) chtějí v areálu dolu Frenštát vyrazit průzkumnou štolu, aby si ověřily zásoby zemního plynu vázaného na uhlí. Obvodní báňský úřad v Ostravě průzkumnou ražbu v hloubce 900 metrů už třikrát povolil naposledy letos v květnu.
„Ta ražba je v tak velké hloubce, že se její vliv prakticky nemůže vůbec na povrchu projevit,“ argumentuje Libor Hroch, předseda Obvodního báňského úřadu v Ostravě. Beskydské obce se ale bojí, že jde jen o zastírací manévr k pozdější těžbě uhlí. Jakoukoli těžbu odmítají, jejich odvolání teď řeší Český báňský úřad v Praze.
„Pro OKD zůstává situace stejná, my čekáme na vyjádření Českého báňského úřadu a budeme ho respektovat,“ zastává opatrné stanovisko zástupce tiskové mluvčí OKD Markéta Collins.
Podle právního zástupce sdružení Naše Beskydy advokáta Tomáše Káni měl Český báňský úřad po obdržení zmíněného stanoviska MŽP řízení přerušit a vyzvat OKD k doplnění podkladů o posouzení vlivů na ŽP, případně po marném uplynutí přiměřené lhůty podaný návrh zamítnout. Namísto toho stanovil lhůtu k podání posledních připomínek účastníků řízení před vydáním rozhodnutí. „Procesní postup OBÚ naznačuje, že se chystá právní názor ministerstva ignorovat a zahájení hornické činnosti povolit,“ uvedl Mgr. Káňa.
Pokud Český báňský úřad průzkumnou ražbu povolí, budou se muset protestující občané, domáhat svých práv už jedině u soudu.
K akci sdružení Naše Beskydy se připojila i česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace, která sice zatím nezamýšlí v Beskydech zahájit vlastní kampaň proti dolu, ale chystá se prý podle svých možností i v budoucnu pomáhat beskydským občanským sdružením a obcím.
Greenpeace v současnosti vede kampaň proti prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí v Severních Čechách a za záchranu obcí Horní Jiřetín a Černice. „Lidé a příroda v Severních Čechách i v Beskydech čelí stejné hrozbě: těžbě uhlí velkou korporací, která má velký vliv na regionální úředníky i politiky. Budeme se proto snažit zprostředkovat jejich užší spolupráci a výměnu zkušeností,“ uvádí vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
„Zatímco popelnice stojí před každým domem, barevné kontejnery na tříděný odpad nejsou vždy ideálně dosažitelné a bioodpad, který zabírá největší část popelnic, se třídí pouze v některých městech“, uvedl Ivo Kropáček , vedoucí programu odpady Hnutí Duha. Občanská sdružení Hnutí Duha, sdružení Calla a Jihočeské matky vyhlašují proto petici „ZA LEPŠÍ RECYKLAČNÍ SLUŽBY V JIŽNÍCH ČECHÁCH“.
Petice startuje happeningovou jízdou s kontejnery
Jízdou s barevnými kontejnery po Lannově třídě v Českých Budějovicích zahájí dnes její iniciátoři sběr podpisů pod petici, která je určena Radě a Zastupitelstvu Jihočeského kraje a občané ji mohou podepsat v Českých Budějovicích v kancelářích sdružení Calla, Jihočeské matky, společnosti ROSA, prodejně zdravé výživy Slunečnice a v Dobré čajovně. K dispozici je rovněž na internetových stránkách uvedených organizací. Po dobu konání zemědělské výstavy Země živitelka bude petice spolu s informačním letákem k dispozici na infostánku krajské sítě ekologických poraden KRASEC v pavilonu B.
Občanská sdružení usilují o třídění odpadu, nesouhlasí s výstavbou spalovny v Mydlovarech a rozšíření skládky v Lišově
Hnutí DUHA v loňském roce připomínkovalo Plán odpadového hospodářství (POH) města České Budějovice a předložilo návrhy na zlepšení recyklace. Růžena Šandová z Hnutí DUHA České Budějovice k tomu poznamenala:“ Předložený návrh nesplnil požadavky ani POH ČR ani POH Jihočeského kraje. Ty stanovují řadu konkrétních cílů za účelem snížení množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů na 50 % do r. 2010, což se o POH města České Budějovice říci nedá“. Přesto, že byla pro stavbu spalovny v Mydlovarech vydána řada souhlasných povolení a rozhodnutí, trvá odpor veřejnosti i obce Mydlovary proti této stavbě. Naopak, na rozdíl od občanských sdružení, která nesouhlasí s rozšířením skládky společnosti A.S.A. v Lišově, město Lišov prodloužení životnosti problematické skládky vítá. „ Skládka, jejíž rozšíření bylo v roce 2001 povoleno by měla být využívána do roku 2007. Místo její rekultivace je však požadováno další prodloužení životnosti cca o tři roky a to v místech starých skládek, které představující rizikové ekologické zátěže“, uvedl Vladimír Molek ze sdružení Calla.
Právě posuzování vlivu na životní prostředí tohoto návrhu na rozšíření skládky v současné době probíhá a veřejnost může podat do konce srpna připomínky na odbory životního prostředí města Lišov, České Budějovice, Krajský úřad jihočeského kraje nebo Ministerstvo životního prostředí v Českých Budějovicích.
V rámci svého výzkumu řeší problém, který může mít katastrofální důsledky pro celou střední Asii. Jedno z ledovcových jezer - Petrova - se nachází těsně nad odkalištěm zlatého dolu Kumtor, které je plné toxických odpadů. V dole se k totiž k vylouhování zlata používá kyanid. Jezero Petrova se nápadně plní vodou a za posledních deset let se množství vody v něm téměř zdvojnásobilo.
Jenže z ledu je i hráz jezera Petrova a čeští vědci zjistili, že kvůli globálním klimatickým změnám hráz nevydrží. Vlna při provalení může dosáhnout i dvaceti metrů a pak by ohrozila i odkaliště. Toxické látky by se dostaly do řeky Naryn a pak do Syrdarji, pouštního veletoku, na kterém jsou zavislí obyvatelé Uzbekistánu. Zkrátka hrozí katastrofa kontinentálního rozsahu a čeští vědci hledají řešení. O jejich práci ve 4 000 metrech nad mořem je pořad Planeta Věda, jehož průvodcem byl docent Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty UK.
Planetu Věda z neděle 6. srpna 2006 můžete sledovat na internetu ZDE