Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Nebezpečnou látku, která způsobuje rakovinu plic, našly italské úřady v devíti termoskách, které vyrábí česká firma Tescoma. Laboratorní testy ukázaly, že termosky obsahují azbest. „Víme o tom a právě zahajujeme kontrolu. Pokud se ukáže, že je to pravda, nařídíme stažení nebezpečných výrobků z trhu," říká mluvčí České obchodní inspekce Miloslava Fléglová.

Vlákna, která se z azbestu uvolňují, se totiž při vdechování usazují v plicích a způsobují vážné nemoci. „Například rakovinu," říká lékař Miroslav Šuta, konzultant pro ekologická a zdravotní rizika ze Společnosti pro trvale udržitelný život.

„Pokud se potvrdí, že se v Česku skutečně vyráběly termosky obsahující rakovinotvorný azbest, mohlo dojít k závažnému porušení české i evropské legislativy," dodává Šuta.
Vedení zlínského výrobce kuchyňského zboží Tescoma se dobrovolně rozhodlo termosky stáhnout z prodeje.

Termosky Tescoma obsahují azbest

Firma se brání, že termosky stáhne z trhu jen dočasně a dá je k posouzení na laboratorní testy. Pak se rozhodne, co dál. V Itálii i v Česku se však už prodaly tisíce takových termosek. Jednatel Tescomy Petr Chmela tvrdí, že barevné termosky se skleněnou vložkou jsou při běžném používání neškodné. Riziko podle něj hrozí jen v případě, že by se nádoba rozbila, člověk by si k ní přiklekl a z bezprostřední blízkosti delší dobu vdechoval azbestová vlákna.

„Takové riziko je jen teoretické, a proto s rozhodnutím italských úřadů nesouhlasíme," uvedl vedoucí řízení jakosti firmy Ladislav Vaculík.

„Stejně jako Tescoma, tedy s malým, asi půlgramovým množstvím azbestu vyrábí termosky i devadesát procent ostatních firem," tvrdí Chmela. „Proto to považujeme za příklad přehnané byrokracie a úzkostlivosti některých kontrolních orgánů Evropské unie," dodal s tím, že může jít i o konkurenční boj.

Azbest působí v termoskách jako tmelicí prvek vnější plastové a vnitřní skleněné vložky, v níž je vakuum. Tento vzduchoprázdný obal pak udržuje dlouhou dobu tekutinu ve stejné teplotě. Jenže směrnice Evropské unie zakazuje používat azbest a výrobky, do nichž byl záměrně přidán. V Česku se smí používat jen při výzkumu nebo s ním mohou přijít do styku pracovníci, kteří ho likvidují. „Azbest je natolik nebezpečný, že Evropská unie postupně zaváděla jeho regulaci již od 80. let minulého století. Kvůli nebezpečnému azbestu dokonce byla v roce 1991 na více než deset let uzavřena i budova Evropské komise - Berlaymont," říká lékař Miroslav Šuta.

 

LENKA PETRÁŠOVÁ, s přispěním Milana Libigera
Plzeňští lékaři znají i smrtelné případy otravy olovem. Nebezpečné je hlavně staré vodovodní potrubí. Deset případů otravy olovem zaznamenala v posledních dvou letech klinika pracovního lékařství Fakultní nemocnice v Plzni, která se otravami zabývá. Důvodem bývá nekvalitní keramika, olověné vodovodní rozvody nebo kontakt s jedovatou látkou v zaměstnání.

Otravy olovem jsou spíše nárazové a často postihnou větší množství osob najednou, například celou rodinu nebo skupinu pracovníků,“ uvádí přednostka kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice v Plzni Vendulka Machartová.

Mezi akutní příznaky patří zažívací potíže, dlouhodobé vystavení vlivům olova může způsobit bolesti svalů nebo zvýšenou únavu. „V krajních případech může dojít k poškození ledvin a k smrti,“ varuje přednostka kliniky.

Jednou z příčin otrav bývá nekvalitní keramika. „Někteří výrobci stále používají glazuru, která obsahuje olovo,“ upozorňuje Vendulka Machartová. Po nekvalitním vypálení nebo vlivem opotřebení se glazura může poškodit a olovo se začne uvolňovat. „Obzvlášť nebezpečné jsou kyselé roztoky, jež mohou glazuru nebo jinou hmotu obsahující olovo poškodit,“ dodává lékařka. Z tohoto hlediska je nebezpečný i čaj s citrónem. „Měli jsme zde muže, který si pravidelně ráno vařil do keramického hrnku čaj s citrónem a postupně ho celý den upíjel. Muž byl přijat do nemocnice s podezřením na žloutenku. Ta se neprokázala, pacient měl ale varovné výsledky jaterních testů. Nakonec jsme přišli na to, že hrnek, z kterého pil, měl uvnitř zcela porušenou glazuru,“ říká přednostka. Podobné potíže způsobila i keramická konvice na čaj. „Tehdy se ale otrávila celá rodina,“ připomíná Machartová další případ.

Komplikace může způsobit i olověné potrubí. „Pokud je voda nezávadná, neměly by nastat potíže. V některých případech se ale voda ze studně zdá být zcela v pořádku k pití, ale je kyselá. To může potrubí narušit,“ říká lékařka. Následky mohou být tragické. „V jednom případě byla postižena celá rodina a vzhledem k délce trvání otravy bylo postižení velmi vážné. Zasaženy byly především ledviny. Rodiče na jejich selhání zemřeli, syn musí pravidelně docházet na dialýzu,“ uvádí přednostka plzeňské kliniky.

Olovo je hrozba, ukrývající se v potrubí i hrnku

Riziko olověných rozvodů si uvědomuje také ministerstvo pro místní rozvoj. Třetím rokem nabízí dotaci do maximální výše dvacet tisíc korun na opravu domovních olověných rozvodů za zdravotně nezávadné. „Cílem projektu je motivovat obyvatele k výměně a snížit tím koncentraci olova v pitné vodě,“ vysvětluje ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.

K otravám dochází často i v práci. Nejvíce jsou ohroženi slévači, automechanici, restaurátoři nebo pracovníci na střelnicích. Poměr otrav vzniklých v práci a mimo ni je zhruba vyrovnaný.

Pro léčbu je nejdůležitější co nejrychleji rozpoznat a odstranit zdroj olova. Pacientům se podávají léky, které olovo vážou a pomáhají je vyplavit z těla.

Regionální mutace Mf DNES - plzeňský kraj

BARBORA NĚMCOVÁ

Už dva měsíce měla jezdit přetíženou hradeckou ulicí M. D. Rettigové jen asi polovina aut. Hygienici totiž nevydali Ředitelství silnic a dálnic potřebnou výjimku na provozování ulice, a to ji proto spravuje v rozporu se zákonem.

„Výjimka skončila 31. prosince 2006 a neobnovili jsme ji z toho důvodu, že nová žádost neobsahovala všechny povinné podklady, které jsou pro její udělení nutné. Výjimka povoluje překročení hygienických limitů hluku na určitou dobu,“ uvedla Eva Zelenková z Krajské hygienické stanice.

V ulici, po které se valí veškerá tranzitní doprava městem, jsou hygienické limity mnohonásobně překročeny a obyvatelé ulice nemají ani protihluková okna. Podle Zelenkové silničáři například neuvedli, jak chtějí situaci řešit. „Plánují sice výstavbu oboustranné protihlukové bariéry, ale neměli zpracovaný projekt. Navíc vycházeli ze zastaralých hodnot. Hlukové limity tam jsou překročeny nejvíce v Hradci,“ řekla.

Ředitelství silnic a dálnic bude o výjimku žádat znovu. Hygienici s ním jednají o podmínkách, za jakých by ji mohli udělit. Zároveň zahájili řízení, na jehož základě mohou silničáři dostat až dvoumilionovou pokutu. „Teoreticky by tam měli zastavit provoz, ale to je nesmysl. Dopravu není kam odvézt,“ uvedla Zelenková.

Obyvatelům ulice došla trpělivost a chystají žalobu na stát. Neúnosná situace tam totiž trvá už několik let a zatím nikdo problém neřeší i přesto, že lidé před časem sepsali petici s konkrétními návrhy na zlepšení svých životních podmínek. Silničáři zatím nabídli výstavbu protihlukových stěn, ale s tím většina lidí nesouhlasí. „Navrhli jsme komplexní řešení, ale oni s námi nejednají. Chceme proto podat žalobu na stát, že nás obtěžuje nadměrným hlukem. Vadí nám i vibrace a prašnost, ale v ruce máme zatím jen výsledky oficiálního měření hluku,“ uvedl František Bláha z petičního výboru.

Než vznikne jižní obchvat města, který problém vyřeší jednou pro vždy, obyvatelé ulice navrhují obnovit mezi silnicí a domy pás keřů, častější kontroly rychlosti a hmotnosti projíždějících kamionů či obložení stěn domů protihlukovou izolací a výměnu stávajících oken za protihluková.

Ředitelství slíbilo, že protihluková okna zaplatí. „Obyvatele ulice naprosto chápu, ale je potřeba si uvědomit, že stejných míst v kraji je mnoho. Je to problém zastaralého vedení silniční dopravy. Zákon o ochraně zdraví obyvatel byl vydán v roce 2000 a domy podél problematických silnic stojí padesát i více let. Snažíme se problémy postupně řešit,“ uvedl ředitel krajského ředitelství silnic a dálnic Marek Novotný.

V Hradci Králové loni vznikla jednostranná protihluková stěna mezi činžovními domy u části silničního nadjezdu na Slezském Předměstí, který je součástí trantzitního Gočárova okruhu. Další úpravy se plánují, ale problém je v nedostatku peněz. „Silnici provozujeme, ale to je všechno. Ať příslušné úřady dopravu z okruhu vyloučí, ale nedovedu si představit kam. Stejně špatně jsou na tom i obyvatelé náchodské Pražské ulice. Letos jsme tam chtěli pokračovat s výměnou oken, ale místo toho uděláme ulici Rettigové. Vyměníme okna, provedeme kontrolní měření a pak uvidíme, co dál,“ řekl Novotný.

Podle odborníků je dopravní problémy třeba hledat v chybějících obchvatech měst, rychlostních silnic a dálnice. Dokud se to nezlepší, žádné výrazné změny se očekávat nedají.

Mladá fronta DNES - východní Čechy

Autor: TOMÁŠ KUČERA

Jen několik týdnů po říjnovém otevření dokončeného dálničního obchvatu Plzně je na světě první stížnost na hluk z autostrády. S protestem přišly desítky lidí, kteří vlastní chaty, domy a pozemky v nejbližším okolí mostu přes řeku Úhlavu za dálničním tunelem ve vrchu Valík u Štěnovic.

Převážná část těchto stavení v rekreační oblasti je přibližně ve výšce mostu. Lidé upozorňují, že nárůst hluku je připravil o klidné bydlení. Požadují například, aby Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nechalo most uzavřít do protihlukových tubusů.

 

Hluk vadí hlavně v noci

Zástupci ŘSD chtějí s lidmi jednat. Zdůrazňují, že nejprve bude nutné v okolí mostu změřit hlučnost. „Každý s nějakou hlučností z dálnice počítal. Ale skutečnost je dost hrozná. Největší problém je to v noci. Někteří lidé se budí, i když si předtím zavřou okna i okenice," argumentuje Petr Vavřík, který v oblasti bydlí. Vavřík se domnívá, že dosavadní protihluková opatření jsou nedostatečná.

„Na mostě stěny jsou. Ale nejsou z materiálu, který hluk pohlcuje. Jenom jej odráží. Navíc jsou ty stěny nízké a nejsou nahoře sklopené. Zvuk se tam jenom tříští, ale efekt zábrany velký nemají," argumentuje Petr Vavřík. Ten upozorňuje, že hluk z dálnice trápí i obyvatele některé domů až v Radobyčicích.

 

Už svolali jednání

Zástupci ŘSD už svolali jednání s nespokojenými lidmi. Náměstkyně ŘSD Marie Nádvorníková uvedla, že nejprve je nutné zmapovat, jak situace kolem mostu vypadá. „To znamená, že se musí provést měření," sdělila Nádvorníková. Ta připustila, že ŘSD udělá nějaké protihlukové opatření. „To, co bude technicky i finančně schůdné," vysvětlila. Koordinátor stavby obchvatu Petr Otásek, který do konce roku ještě pracuje pro ŘSD, už se zástupci protestujících jednal. Otásek si je jistý, že hluk nepřekračuje povolené limity. „Ale ti lidé bydleli v naprostém tichu a teď jim tam dálnice hučí. Hukot však není takový, aby přesáhl limity. Přesto budeme jednat a pokusíme se dohodnout," řekl Otásek.

 

JAROSLAV NEDVĚD (MF Dnes)

O více než miliardu korun se podle Nejvyššího kontrolního úřadu prodražila stavba dnes otevíraného 23,4 kilometru dlouhého úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem do Drážďan. Jen hraniční most, na kterém dnes proběhne slavnostní ceremoniál za účasti zástupců české i německé vlády, se podle kontrolorů kvůli nejasnému zadání zakázky prodražil o dvě stě milionů.



Za prodražení stavby mohou podle NKÚ hlavně nedostatky v činnosti příslušných úřadů, které prodlužují územní řízení. „Při výstavbě úseku Trmice - státní hranice došlo ke zvýšení nákladů o více než miliardu korun i v důsledku nutnosti urychlení stavby, aby byl splněn termín zprovoznění,“ uvedl prezident NKÚ František Dohnal.

Kontrola navíc odhalila i systémové nedostatky při přípravě stavby. „Největší podíl na tom má ztráta letní stavební sezóny 2004 kvůli sporně provedenému zadání zakázky hraničního mostu. Náklady na samotný most díky tomu vzrostly o více než 200 milionů,“ komentoval závěry svých kontrolorů už v úterý Dohnal.

V případě hraničního mostu NKÚ zjistil, že Ředitelství silnic a dálnic jako investor stavby neuvedlo dílčí podmínky, podle kterých hodnotilo nabídky firem ucházejících se o zakázku. Jedna z firem, která neuspěla, proto soutěž o zakázku napadla u antimonopolního úřadu. Následovalo správní řízení, které skončilo až na podzim 2004. Stavba se tak výrazně zpozdila.

Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Hoření s tím ale nesouhlasí. „Cena zakázky vyšla z výběrového řízení. Kontroloři most porovnávali s jinými stavbami, se kterými ale není možné tento most srovnávat,“ uvedl Hoření. K celé zprávě NKÚ se podle Hořeního vedení Ředitelství silnic a dálnic vyjádří později, až se se závěry kontrolorů podrobně seznámí. V úterý, kdy byla zpráva zveřejněna, to firma nestihla a vedení mělo včera po celý den poradu před dnešním otevřením trasy a prohlášení také nevydalo.

Co je za náklady?

Úsek dálnice z Trmic ke hranici s Německem je dlouhý 23,4 kilometru a stál zhruba 19 miliard korun. Jedná se o vůbec nejdražší úsek dálnice v Česku. Vysoké náklady jsou způsobeny především tím, že dálnice vede územím bývalého dolu s nestabilním podložím a pak musí překonat velké převýšení přes Krušné hory. Téměř třetina celého úseku tak vede buď po estakádách, nebo tunely.

Podobné nedostatky jako u dnes otevírané dálnice prodlužují podle NKÚ i přípravu výstavby úseku z Lovosic do Řehlovic, který má být dokončen do roku 2010. Kontrolorům se nelíbí pomalý postup správních orgánů, které prý pomalu rozhodovaly v územním řízení. Vedoucí stavebního úřadu v Lovosicích Petr Soldon to ale odmítá „My jsme rozhodnutí vydali hned, jak to bylo možné. Museli jsme počkat, dokud se jiné úřady a instituce nevypořádají s námitkami a odvoláními, které vznášeli především ekologové,“ uvedl Soldon.

 

O autorovi| ANTONÍN VIKTORA, s využitím ČTK

Od 3. září do 3. října 2007 probíhá celonárodní kampaň Měsíc ekologické výchovy.  Kampaň organizují   Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina a Český svaz ochránců přírody, záštitu nad ní převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy  a Ministerstvo    životního prostředí,  které poskytlo i finanční prostředky na její uspořádání.

Ekologická (environmentální) výchova  vede děti, mládež i dospělé k převzetí odpovědnosti za současný i budoucí stav životního prostředí a společnosti.  Rozvíjí  citlivost k životnímu prostředí i  vnímavost  k nekonzumním kvalitám života. Kampaň Měsíc ekologické výchovy  je proto zaměřena na širokou veřejnost  bez rozdílu generací.  Jejím cílem je objasnit veřejnosti mnohorozměrný obsah pojmu ekologická (environmentální) výchova a vysvětlit její význam pro udržitelný rozvoj i pro obohacení života každého z nás.

Do kampaně se zapojily čtyři desítky organizací a institucí z celé republiky, které se nejrůznější formou  ekologickou výchovou zabývají. Základní a střední školy, ekocentra, střediska ekologické výchovy,  mládežnické organizace a organizace pracující s dětmi, ekologické poradny atd. „Je to nepochybně dokladem toho, že ekologická výchova získala v posledních letech na vážnosti, má oporu v legislativě,  

podporují ji  instituce veřejné správy, zejména Ministerstvo životního prostředí  a  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kraje i některá města a obce,“ říká zástupce ředitele  sdružení Pavučina Václav Broukal.

Různorodému zaměření  institucí zapojených do kampaně odpovídá i rozmanitý charakter připravovaných akcí. Např. děti  zažijí nečekaný začátek školního roku 3. září ve Středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr v Praze 10, kde si vyzkouší  práci ekologů v terénu.  Na Veletrhu ekologických výukových programů ve Vernířovicích na Šumpersku se bude od 4. do 7. září stovka profesionálů z oblasti ekologického vzdělávání seznamovat s výukovými programy svých kolegů a  vyměňovat si zkušenosti. Na 28. září připravují  regionální ekologická střediska v celé republice akce Na Václava do přírody – nejen Václavové to potřebují. Akce nabízejí možnosti  alternativního využití volného času v přírodě. Návštěvníci  si mohou vybrat  např. výlety nebo procházky s odborným výkladem, rodinné programy zaměřené na získání a ocenění příjemných zážitků z pobytu v přírodě, atd. Netradiční září čeká i na  žáky a studenty více než dvaceti základních a středních škol z celé republiky, které se kampaně účastní. Školy připravily pro žáky a studenty programy podle svého zaměření a možností.  Např. tématicky zacílenou výuku,  nejrůznější soutěže a výlety do přírody, dny v terénu  pro mladé ekology nebo praktické ukázky toho, co mohou děti pro přírodu udělat. Děti budou např. uklízet okolí škol a veřejných prostranství, kde se nejčastěji  pohybují, pomáhat při stavbě učebny pro školu v přírodě, apod. Jak řekla ředitelka sdružení Pavučina  Mgr. Lenka Daňková, „slavnostní tečkou za kampaní bude  konference, která se koná 3. října  v  Paláci Charitas v Praze 2. Konferencí bude ukončena nejenom kampaň, ale i roční specializační studium pro  školní koordinátory  ekologické výchovy.“

Během Měsíce ekologické výchovy máme všichni  příležitost vybrat si program podle svých představ, dozvědět se více o ekologické výchově a jejím významu pro náš život, zlepšit prostředí, ve kterém žijeme a užít si příjemné dny babího léta.  Další informace najdete na http://narodnisit.cz/mesic_ev.

V pátek 1. prosince budou obyvatelé Litvínova rozhodovat o tom, zda jejich město chce mít za souseda hnědouhelný lom. S argumenty pro účast v referendu a proti rozšiřování těžby se mohou nyní místní obyvatelé setkat i při cestě na hokej, návštěvě lékaře, čekání na tramvaj či ve své poštovní schránce. Kampaň proti rozšiřování těžby podporují významné místní osobnosti - hokejista Rober Reichl, fotograf Ibra Ibrahimovič, kreslíř Vladimír Jiránek nebo zpěvák Martin Maxa

Otázka v litvínovském referendu zní: Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?

Iniciátoři referenda se rozhodli využít všech dostupných možností, jak lidem jeho význam přiblížit. „Zatímco ve volbách rozhodujeme o budoucnosti města na čtyři roky, případné prolomení ekologických limitů těžby zásadně ovlivní budoucnost Litvínova na dalších sto let. Jsme přesvědčeni, že většina lidí má jasný názor na přiblížení velkolomu k Litvínovu. Naše aktivity jsou občany přijímány velmi příznivě a mnoho lidí nás samo ujišťuje, že k referendu přijde, jelikož si uvědomují, že podobnou příležitost rozhodnout o osudu svého města již patrně nedostanou,“ vysvětluje členka přípravného výboru pro konání referenda Jana Doležalová.

Velkoplošné billboardy, dvě vydání speciálních referendových novin do všech schránek v Litvínově, transparenty na domech, webové stránky, stovky plakátů na sloupech veřejného osvětlení, v obchodech, lékařských ordinacích a na dalších místech, ale například i speciální cyklorikša fungující jako mobilní informační stánek a hlavně osobní kontakt s lidmi na ulicích. Tím vším chtějí iniciátoři referenda rozšířit potřebné informace mezi obyvatele. „Mnohdy se tak občané poprvé dozvídají, že by velkolom ČSA měl být pouhých 500 m od Litvínova a že těžit by se mělo do roku 2122,“ uvedl Roman Klecker, který bude celý příští týden jezdit s cykloriškou po Litvínově a rozdávat lidem informační materiály.

Proti dalšímu přibližování velkorypadel k hranici města se v posledních dnech vyjádřila řada známých osobností – zpěvák Martin Maxa, mistr světa a olympijský vítěz v ledním hokeji Robert Reichel, kreslíř Vladimír Jiránek, arciděkan a čestný občan města P. Oldřich Vinduška, malířka Sylvie Prchlíkova, fotograf severních Čech a vítěz Czech Press Photo Ibra Ibrahimovič či předsedkyně nadačního fondu Ivana Hlinky Liběna Hlinková. „Prvního prosince hrajeme, ale na to jít k referendu si čas určitě najdu. V litvínovském referendu se vyjádřím proto, že nechci, aby byla u Litvínova díra,“ uvedl pro druhé číslo Referendových novin Robert Reichel. „Jsem zásadně proti prolomení limitů těžby. Takové zásahy do krajiny jsou nesmazatelné. Svůj názor každopádně vyjádřím i v referendu,“ doplnil Martin Maxa.

Většinu prostředků potřebných na výrobu informačních materiálů poskytly místní firmy, které s perspektivou života a podnikání v těsném sousedství rypadel nesouhlasí. Zbytek prostředků poskytla Nadace Partnerství, NGO sekretariát pro kyselé deště, Hnutí Duha, Greenpeace a členové občanského sdružení Kořeny.

Další informace naleznete na webových stránkách www.koreny.cz.
Geografický ústav SAV sa rozhodol vyhlásiť súťaž o najlepšiu esej na tému Udržateľný spôsob života. Súťaže sa môže zúčastniť každý poslucháč vysokoškolského štúdia na ktorejkoľvek univerzite na Slovensku i v Českej republike.

Dobrý deň,

v nadväznosti na výzvu, ktorú sme začiatkom tohto mesiaca doručili na Váš rektorát a dekanát, si Vám dovoľujeme oznámiť,  že sme sa rozhodli vyhlásiť súťaž o najlepšiu esej na tému Udržateľný spôsob života. Súťaže sa môže zúčastniť každý  poslucháč vysokoškolského štúdia na ktorejkoľvek univerzite na Slovensku i v Českej republike.

Dňom oficiálneho vyhlásenia súťaže je 22. apríl 2008. Dňom jej ukončenia je 31. august 2008 (posledný termín na odoslanie súťažných príspevkov).

Výsledky súťaže plánujeme vyhlásiť  v októbri t.r., kedy si zároveň pripomenieme 65. výročie vzniku Geografického ústavu SAV, 15. výročie vzniku Spoločnosti pre trvalo udržateľný život v SR a 20. výročia vydania publikácie Historické štruktúry krajiny.

Podmienky súťaže a komentár k nej nájdete v prílohe tohto listu. Priebežné informácie budú dostupné na web-stránkach www.geography.sav.sk, www.stuz.sk a www.rec.sk.

Dovoľujeme si Vás v tejto súvislosti požiadať, aby ste súťaži zabezpečili na Vašej univerzite dostatočnú publicitu, za čo Vám vopred ďakujeme.

Zostávame so srdečným pozdravom a nádejou, že študenti Vašej školy budú v práve vyhlasovanej súťaži úspešní a obohatia diskusiu o hľadaní čistejšieho, zdravšieho a harmonickejšieho prostredia v kontexte vyššej kvality  a udržateľnosti spôsobu života.

Bratislava  15.5. 2008

Mikuláš Huba
(za organizačný výbor súťaže)

Prvenství, kterým není radno se chlubit. Znečištění ovzduší na Ostravsku je podle posledních ukazatelů jedním z nejhorších v Evropě. Ministerstvo životního prostředí připravuje vyhlášku, která by mohla regionu alespoň částečně pomoci.

Příčinou problémů je zejména drobný prach, který odborníci a po nich i politici nazývají termínem PM 10. Malá zrnka prachu o velikosti jedné setiny milimetru na sebe váží další škodliviny. Jejich vdechování může způsobovat rakovinu, kornatění tepen a další mnohdy smrtelné nemoci.

Podle připravované vyhlášky ministerstva budou moci při překročení koncentrací těchto látek státní orgány největším znečišťovatelům nařídit, aby omezili výrobu. To současné předpisy neumožňují. Vyhláška má začít platit už na podzim. „To jsou docela optimistické informace,“ hodnotí snahy ministerstva ostravský poslanec za ODS Radim Chytka.

Stav ovzduší v Ostravě: Jako na houpačce

Ovzduší na Ostravsku se od pádu komunistického režimu mění, ale ne vždy k lepšímu. V devadesátých letech, v době recese, se vše radikálně měnilo k lepšímu. Jak průmysl kolem roku 2000 začal pomalu nabírat nový dech, rostlo však i množství zdraví škodlivých látek vypouštěných z komínů továren.

Čísla, která nyní poskytují hydrometeorologové a hygienikové, jsou poměrně otřesná. Například denní limity pro prach zvaný PM 10 jsou v ostravských čtvrtích jako Přívoz nebo Radvanice a Bartovice překračovány až stodevadesátkrát. Nic podobného se neděje nikde jinde v republice a téměř ani v Evropě. Podobně srovnatelné zamoření PM 10 má v Evropě jen s Ostravskem sousedící Katovické vojvodství v Polsku. Kvůli hutím.

Podle ministra obchodu a průmyslu Martina Římana se v Moravskoslezském kraji vyrobí 94 procent veškeré oceli v republice. A osmdesát procent znečištění ovzduší pochází právě z velkých hutí, jakými jsou ostravský Mittal Steel nebo Třinecké železárny.

Velké firmy limity plní. Ale také stále zvyšují výrobu.

Velké podniky se však brání osočování. „Společnost Mittal Steel vypouští do ovzduší jen desetinu tuhých znečišťujících látek oproti roku 1990. Ještě letos a v následujících třech letech investuje pět a půl miliardy do modernizace a ekologických projektů,“ říká mluvčí firmy Jana Dronská. Doplňuje, že společnost dodržuje všechny limity ochrany ovzduší platné v České republice, a tím i v Evropské unii. Emise oxidů uhlíku na tunu vyrobené oceli má dokonce nižší než srovnatelné západoevropské firmy.

Fakt, že továrny zákonem předepsané limity v naprosté většině plní, nikdo nezpochybňuje. „Méně už se ví, že když firmy zvýší výrobu například dvakrát, mohou i dvakrát více vypouštět. Koncentrace vypouštěného je tak z hlediska legislativy sice v pořádku, do ovzduší se však dostává dvakrát více nečistot. A pokud žijeme v aglomeraci, kde je značná hustota těžkého průmyslu, je neštěstí hotovo,“ vysvětluje Chytka, jak je možné, že i když všichni dodržují předpisy, prachu přibývá. Nově chystaná vyhláška ministerstva proto řeší, ne v jaké koncentraci, ale kolik celkem prachu PM 10 a dalších nečistot se do ovzduší dostane.

Pravomoc rozhodnout dostanou krajské úřady

Podle ředitele odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí Jana Kužela se v připravované vyhlášce počítá s takzvaným akčním plánem. Když hodnoty naměřeného prachu převýší obvyklé limity, budou moci krajské úřady krátkodobě omezit zdroje znečištění, například výrobu v továrnách nebo i dopravu.

Jedovaté ovzduší může vést k odchodu lidí i zaměstnavatelů. „Lidé nebudou pracovat ve městech, která smrdí,“ prohlašuje i ostravský primátor Petr Kajnar.

Lidové noviny, Regionální mutace - Morava JAN KRÁL

Děkujeme všem, kdo nás podporují v našem úsilí o záchranu pražských Letenských sadů před výstavbou silnice a zaslali projev svého nesouhlasu primátoru Bémovi. Metrostav i magistrát nakonec tlaku občanů ustoupili a silnici posunuli na místo dnešního staveniště. Děkujeme za vaši podporu.

STUŽ byla jednou z organizací, které se pod otevřený dopis primátoru Bémovi podepsaly - viz původní článek.
Popis současné situace najdete v článku v Lidových novinách a také na stránkách Arniky.
Jasné Ne! Takový je závěr ze čtvrtečního zasedání městského zastupitelstva. To odmítlo další zpracovávání odpadů v bývalém uhelném dole Jan Šverma. Firma Gemec sváží do šachty odpad už patnáct let. Nyní potřebuje od krajského úřadu takzvané integrované povolení pro další zpracovávání odpadů v dole. A ve správním řízení je účastníkem řízení také Žacléř.

„Už není důvod tady odpady zpracovávat, když je důl zaplněn. Nevidíme důvod proč je tady dál likvidovat a odvážet je následně zase někam pryč. Budeme samozřejmě rádi, když v Gemecu budou pracovní místa a rozvoj další výroby. Ale odpadů už bylo dost,“ komentoval rozhodnutí zastupitelů žacléřský starosta Miroslav Vlasák.

Zamítavé stanovisko města bude součástí rozhodování krajského úřadu, zda povolení firmě udělit či nikoliv. Pokud by společnost Gemec integrované povolení nezískala do října, musela by zřejmě některá zařízení na odpady zastavit. „Žacléř je v rozhodování o udělení integrovaného povolení účastníkem řízení. Z toho vyplývají povinnosti a práva účastníka řízení: mohou se případně proti rozhodnutí odvolat. Jeho připomínkami a názory se bude krajský úřad zabývat při rozhodování o udělení povolení,“ vysvětlil krajský mluvčí Imrich Dioszegi.

Vedení firmy Gemec ale tvrdí, že důl ještě zcela kompletně zasypaný není. „Celý důl je vyplněný po první patro, ještě zbývá vyplnit důlní díla do mínus sto padesáti metrů. To je nejrizikovější zóna, kterou doplavujeme, aby podzemí nemělo kontakt s povrchem. Tato část ještě dokončená není, bude trvat asi dva až tři roky než ji vyplníme,“ řekl majitel společnosti Zdeněk Adamec.

Zamítavé stanovisko zastupitelů ho ve skutečnosti moc nepřekvapilo. „Všichni vědí, že se musí něco dělat s odpady, které civilizace produkuje. Ale nikdo nechce, aby se to dělalo kousek od jeho bydliště. Lidé odpady produkují, ale nechtějí je tady nechat zpracovávat,“ shrnul Adamec. Pevně věří, že firma integrované povolení nakonec získá. „Pokud státní správa bude respektovat relevantní připomínky, tak nám to nemůže zamítnout. Zařízení máme státní správou povolená patnáct let. Jen se dosavadní platná povolení podle nového zákona soustřeďují do povolení pro celý komplex,“ dodal Adamec.

Pavel Cajthaml

Publicistický pořad České televize z cyklu „Nedej se!“ o kontroverzních aktivitách firmy GEMEC z 31. října 2006 je možné si přehrát na internetové stránce České televize:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/26363.html

Zasedání členských států Konvence OSN o biologické rozmanitosti v brazilském městě Curitiba odmítlo podle zprávy agentury REUTERS návrhy zástupců Austrálie, Kanady a Nového Zélandu na legalizaci tzv. sebevražedného geneticky modifikovaného (GM) osiva. Za zavedení GM rostlin, které byly změněny tak, aby jejich semena zůstala neplodná (sterilní) v posledních měsících systematicky lobbovala zejména firma Monsanto a průmysl vydělávající na GM osivu, a to s podporou vlády USA. Zavedením "sebevražedného" osiva by byli i nejchudší farmáři zbaveni možnosti ponechat si část své úrody jako osiva pro další sezónu. Firmy jako Monsanto by si naopak pojistily své zisky z prodeje GMO, neboť by zemědělci neměli jinou možnost než si od nich každý rok kupovat nové GM osivo.

Proti záměrům na legalizaci "sebevražedného" osiva se před jednáním v Brazílii postavila koalice stovek nevládních organizací z celého světa (Celosvětová koalice žádá zákaz "sebevražedného" osiva). Ty vyjádřily obavu z ohrožení biologické rozmanitosti a potravinové bezpečnosti pro téměř jeden a půl miliardu lidí v důsledku hrozby zavedení "sebevražedných" GM plodin.

Doposud na použití technologií pro genetickou sterilizaci osiva, známých také jako "terminator technology" (zabijácká technologie) nebo GURT (Genetic Use Restriction Technologies) platí de facto moratorium na základě Úmluvy OSN o biologické rozmanitost, která byla přijata v roce 2000. Průmyslové firmy však zvyšují svůj tlak na podkopání moratoria. V lednu a únoru 2006 se delegáti vlád USA, Kanady a Austrálie v rámci přípravných jednání k výročnímu zasedání signatářů úmluvy OSN několikrát pokusili podminovat moratorium na komerční použití "zabijácké technologie"(2).

Celosvětová koalice stovek nevládních organizací ze všech kontinentů podporovaná zejména vládami rozvojového světa však trvá na moratoriu pro "sebevražedné" osivo. Obávají se zejména zničujícího dopad zavedení GMO na živobytí a kulturu nejméně 1,4 miliardy lidí, kteří jsou existenčně závislí na plodnosti semen ze své úrody.

"Zabijácká technologie" byla vyvinuta americkým ministerstvem zemědělství (US Department of Agriculture) a osivářskou firmou Delta & Pine Land, aby znemožnila farmářům uschovávat si semena z vlastní úrody jako osivo a aby zvýšila zisky byznysu s GMO tím, že přinutí zemědělce každý rok znovu a znovu kupovat geneticky manipulované osivo.

(1) Kampaň Ban Terminator (Zakažte zabijáka) zveřejnila jména dnes již více než 500 organizací z celého světa, které žádají zákaz "sebevražedného" osiva ZDE: http://www.banterminator.org/endorsements.
Další organizace se mohou přihlásit k podpoře zákazu ZDE: http://www.banterminator.org/take_action/endorse_the_campaign_to_ban_terminator.

(2) Tiskové zprávě ETC Group z 27. ledna 2006 "Granada's Grim Sowers Plow up the moratorium on Terminator"

K výzvě proti záměru výstavby se připojily další čtyři obce Hradecka. Petici podepsaly i osobnosti - S areálu elektrárny v Opatovicích by se měla nákladem téměř dvou miliard korun vybudovat spalovna odpadů. Ročně se v ní má spálit 96 000 tun odpadů. S výstavbou však nesouhlasí občané okolních obcí včetně Hradce Králové. Krajské město je už osmou obcí, která podpořila výzvu proti spalovně v Opatovicích nad Labem.

Oprávněné obavy

K signatářům se z Hradecka řadí město Smiřice a obce Vysoká nad Labem, Praskačka a Káranice. "Je zcela zřejmé, že spalovna by zhoršila životní podmínky v naší obci. V jejím okolí nechceme žádné komíny ani škváru ze spálených odpadů,"uvedl starosta Vysoké nad Labem Jiří Brož.

V obci jsme včera potkali Pavlu Novotnou, která byla na procházce s 15měsíčním synem Vojtou. "Ve Vysoké jsou všichni proti spalovně, už kvůli našim dětem. Ale máme obavy, že ti, kdo ji chtějí, tento megalomanský projekt prosadí."

Proti spalovně jsou i Káranice, které jsou od Opatovic přece jen dál. "Až tak daleko nejsme a většina lidí u nás je přesvědčena, že spalovna není potřeba. Samozřejmě by zhoršila životní prostředí v celém okolí. Věřím, že zvítězí rozum," doufá starosta Vladimír Svoboda.

Náměstkyně hradeckého primátora Pavla Finfrlová už před časem uvedla, že krajské město spalovnu nepotřebuje a likvidaci odpadu vyřešilo jinak. Upozornila, že spálením odpadů by ročně vzniklo 30 000 tun toxického popela a škváry a jejich likvidace není vyřešena. Proto Hradec spalovnu odmítá.

Proč být smetištěm Evropy?

Rovněž obec Praskačka podepsala výzvu proti spalovně. "Bojíme se také, že po vybudování rychlostní komunikace R 35 by jezdily přes obec a kolem ní do spalovny kamiony s odpadem i z ciziny, což je dost reálné. Proč ale máme být právě my smetištěm celé Evropy?" pokládá nám řečnickou otázku starostka Miroslava Součková.

Kromě výzvy obcí koluje od ledna petice za zastavení projektu spalovny. Podepsalo ji už 5500 občanů. Jsou mezi nimi královéhradecký primátor Otakar Divíšek, senátor Karel Barták, ale také někdejší primátor krajského města Martin Dvořák.

Proti je i senátor

"Jsem přesvědčen, že Hradec a jeho region spalovnu nepotřebují. Kromě toho je její technologie zastaralá. Má dosahovat teploty 920 až 940 stupňů, přitom současné moderní mají 1120 až 1150 stupňů. Čím vyšší teplota, tím méně odpadní škváry. Také si nemyslím, že bychom měli být popelnicí Evropy, vždyť by se sem mohl vozit odpad třeba z Německa," řekl včera senátor Barták.

JIŘÍ KOŠŤÁK

Kontroverzní projekt megaspalovny v Opatovicích nemůže dostat peníze z evropských fondů. Potvrdil to oficiální zápis z ministerské pracovní skupiny pro Fond soudržnosti, který získalo Hnutí DUHA. Pracovní skupina potvrdila, že financování projektu by bylo v rozporu se schváleným Plánem odpadového hospodářství (POH) České republiky, který je závazný: „V současné době platný POH ČR neumožňuje financování předloženého projektového záměru.“ Dodala přitom, že podpora z fondů by byla možná, pouze pokud vláda tři roky starý plán změní.



Plán odpadového hospodářství vylučuje financování spaloven komunálních odpadů ze zdrojů státního rozpočtu, mezi které oficiálně patří také evropské fondy – a to ani v případě, že se označují za „energetické využití odpadů“. Vláda se shodla, že hodlá peníze raději investovat do lepší recyklace odpadků.

Pracovní skupina jednala o sporném projektu už podruhé – a podruhé došla ke shodnému závěru. Výsledek jednání staví do jiného světla informaci Pardubického kraje, podle kterého má dotaci z EU předběžně přislíbenu.

V Opatovicích nad Labem proběhne v sobotu (24.6.) referendum o projektu spalovny na katastru obce. Lidé ze sousední obce Čeperka již v roce 2005 spalovnu v podobném referendu odmítli.

Ivo Kropáček, vedoucí programu Odpady Hnutí DUHA, řekl: „Je to dobrá zpráva: dotovat spalovnu není možné, tím více peněz zůstane na projekty lepších recyklačních služeb pro domácnosti. Právě ty jsou nyní pro Českou republiku prioritou. Pardubický kraj by měl přestat plýtvat časem a penězi na prosazování okolními obcemi i lidmi odmítané spalovny a začít připravovat projekty, které lidem usnadní třídění odpadů. Lidé například stále nemohou třídit kompostovatelný odpad, který tvoří polovinu hmotnosti popelnic.“

Tisková zpráva MŽP ze dne 4. června, jako reakce na naší včerejší besídku.

Na včerejším setkání s neziskovými a nevládními organizacemi představil 1. náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík priority blížícího se českého předsednictví pro oblasti životního prostředí. Co tedy bude ČR prosazovat v Radě EU od ledna 2009?

„Hlavní prioritou bude ochrana klimatu, která vychází z jednoho ze šesti klíčových témat celého českého předsednictví nazvaného Energetika a změna klimatu,“ uvedl Dusík a dodal, že minulý pátek v Paříži ministři životního prostředí Francie, Česka a Švédska znovu potvrdili, že ochrana klimatu je v oblasti životního prostředí jednoznačnou prioritou všech tří předsednictví. Základní směřování v tomto ohledu je podlě něj pevně nastaveno závěry loňské březnové Evropské rady a návrhem energeticko-klimatického balíčku. „Schválení balíčku v Radě a v Evropském parlamentu nejpozději v prvních třech měsích českého předsednictví je jeden z úkolů, který si MŽP stanovilo,“ dodal Dusík.

Zásadní údalostí pro další vývoj budou prezidentské volby v USA. V návaznosti na jejich výsledek EU očekává návrat Spojených států k diskusi nad Kjótským protokolem a vstřícnější postoj k budoucím závazkům po roce 2012. „Jedním z nejviditelnějších politických témat v Evropě v období našeho předsednictví bude vyjednávání o nastavení závazků po ukončení prvního kontrolního období Kjótského protokolu a zejména pak vyjednávání s USA a dalšími zeměmi o jejich závazcích, kterými jsou podmíněny závazky EU,“ řekl Dusík. Česká republika se tak stane klíčovým aktérem politického jednání jak v rámci unie, tak jejím jménem na nejvyšší světové úrovni. Cílem bude vést jednání o závazcích po roce 2012 tak, aby nová dohoda, tzv. post-Kjoto, byla uzavřena do konce roku 2009.

Dalšími prioritami v oblasti životního prostředí budou také ochrana lidského zdraví a životního prostředí, konkrétně například revize směrnice o národních emisních stropech a návrh směrnice o průmyslových emisích. V neposlední řadě bude ministerstvo aktivně otevírat a vést diskusi v oblastí udržitelné spotřeby a výroby.

Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, 100 10 Praha 10
Jakub Kašpar, ředitel odboru vnějších vztahů a tiskový mluvčí
tel.:  267 122 040 ,  724 175 927 , fax: 267 311 496
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., www.env.cz

Štrasburk, 13. února 2007 - Europoslanci na svém dnešním hlasování o podobě nové evropské směrnice o odpadech ve své většině podpořili opatření směřující k systematické prevenci vzniku odpadů a k jejich lepší recyklaci. Pro Českou republiku je velice významné, že většina europoslanců také odmítla nebezpečný pokus Evropské komise udělit spalovnám odpadů výhody, které by uvolnily cestu ke snadnějšímu vývozu obrovského kvanta odpadů z bohatších částí EU do chudších regionů, např. z Německa a Rakouska do Česka, Polska, Maďarska nebo na Slovensko (1).

"Europoslanci projevili na rozdíl od Evropské komise větší porozumění pro ochranu životní prostředí i pro potřeby efektivnějšího hospodářství, když hlasovali pro zavedení jasných a kontrolovatelných cílů v oblasti prevence odpadů a jejich recyklace. Kromě jiného by zaměření na prevenci a recyklaci odpadů mělo české i evropské ekonomice pomoci snížit její negativní dopady na klima. Nyní však musí podobné kroky správným směrem učinit také vlády jednotlivých členských státu v Radě EU a samotná Komise - zejména eurokomisař Dimas a prezident komise Barroso, " konstatoval po hlasování přímo v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku MUDr. Miroslav Šuta, konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika.

Evropský parlament hlasoval pro návrh, aby každý členský stát EU dosáhl do roku 2020 míry recyklace komunálního odpadu minimálně 50% a v případě průmyslového a stavebního odpadu 70% míry recyklace. Vlády členských států by dále měly garantovat separovaný sběr hlavních recyklovatelných materiálů. Dále europoslanci požadují, aby Evropská komise připravila do června 2008 návrh evropské směrnice o bioodpadech. Evropský parlament také podpořil stanovení cíle pro stabilizaci celkového množství produkovaných odpadů do roku 2012.

"Europoslanci podpořili ve své většině postoj mnoha expertů, nevládních organizací i vlád České republiky a dalších zemí Visegradu, které odmítají pokus Komise (podporovaný hlavně Německem) na překlasifikování spaloven odpadů ze zařízení pro likvidaci odpadů na jejich ´využití´. Taková ´zelená nálepka´ by spalovnám usnadnila dovoz zahraničního smetí, z kterého by se mohl stát pro řadu firem výnosný byznys na úkor životního prostředí a zdraví lidí. Členské státy by v případě schválení návrhu Komise de facto ztratily možnost efektivně bránit své životní prostředí před nekontrolovatelnou lavinou smetí z bohatších části Evropy do regionů méně rozvinutých. (2, 3) Komise by hlasování europarlamentu měla vnímat jako silný signál k tomu, aby svůj návrh přepracovala ve prospěch životního prostředí a zdraví lidí zejména v nových členských státech EU", uvedl MUDr. Šuta.

Evropský parlament však kromě řady pozitivních pozměňovacích návrhu podpořil i mnohá velice problematická ustanovení, která mohou v evropské odpadové legislativě vytvořit nebezpečné mezery, které mohou být snadno zneužity nezodpovědnými obchodníky s odpady. Jedná se například o velice vágní úpravu týkající se tzv. vedlejších produktů, které by už nebyly považovány za odpady a mohly by tak způsobit ohrožování životního prostředí a zdraví lidí.

Další informace: MUDr. Miroslav Šuta člen STUŽ, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. mobil:  +420 777 75 75 11  Poznámky pro editory:

(1) TZ STUŽ z 26. ledna 2006 - Návrh nové odpadové legislativy je vážnou hrozbou pro české životní prostředí - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006012601

(2) ČTK: České hledá spojence pro zachování možnosti zakázat dovoz dopadů http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006050003

(3) Problematice legálních a ilegálních dovozů dopadů v souvislosti s projednávanou evropskou směrnicí o odpadech věnoval Česká televize jeden z pořadů publicistického cyklu NEDEJ SE! Pořad je možné si přehrát na internetových stránkách České televize na této adrese: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/21189.html

 

Praha/New York - Bývalý český prezident Václav Havel se v listu International Herald Tribune (IHT) vyslovil ke sporné otázce změn světového klimatu a jejich dopadů na planetu. Podle Havla jsou proměny klimatu na Zemi zřejmé, o její budoucnost se ale neobává. V ohrožení totiž není planeta, ale lidstvo, tvrdí exprezident.

Havlův článek vyšel dva dny poté, co se v New Yorku uskutečnila konference světových představitelů k problematice globálního oteplování. Za Česko na ní vystoupil současný prezident Václav Klaus, který označil zvyšování globálních teplot v historickém kontextu za malé a jeho důsledky na lidskou činnost za zanedbatelné. Potencionální hrozby vyplývající z oteplování se podle něj navíc dosud nepodařily vědecky ověřit.

Klausův předchůdce v úřadě české hlavy státu se naopak domnívá, že "nemůžeme donekonečna klamat sami sebe, že není nic špatně, a nemůžeme si radostně užívat konzumního života a přitom ignorovat klimatické hrozby a odsouvat jejich řešení". Žádná globální katastrofa podle něj pravděpodobně v nejbližší době nehrozí, neměli bychom ale zapomínat na budoucí generace, upozorňuje podle IHT Havel, který se k ekologické tématice veřejně vyjadřuje jen zřídka.

Český státník a dramatik si netroufá odhadnout dopady možných klimatických změn, připomíná ale, že podnebí není "kyvadlo, které se po nějaké době znovu vrátí do původní polohy". Světové klima se podle něj také již nikdy nevrátí do stádia, v němž bylo před 50 nebo 5000 lety, ale změní se do nového stavu. "I když je tato změna pozvolná, neznamená to, že neohrožuje život," upozorňuje exprezident.

Neobává se proto o osud samotné planety, ale lidí, kteří ji budou obývat. "Byla tu před námi a s největší pravděpodobností tu bude i po nás. ... V důsledku naší činnosti a naší nezodpovědnosti ale nemusí pro nás zbýt v tomto klimatickém systému místo," tvrdí Havel, podle něhož by vedle technologické regulace měl být stejný důraz kladen i na vzdělávání a ekologickou výchovu.

Celý text Václava Havla v angličtině je k dispozici na stránkách International Herald Tribune ZDE

Česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace zprovoznila na svých internetových stránkách českou verzi registru kontaminací způsobených geneticky modifikovanými organismy (GMO).

Podle Greenpeace doposud nebyl vytvořen globální monitorovací systém týkající se GMO, což se Greenpeace spolu s britskou organizací GeneWatch pokouší suplovat provozováním speciální internetové stránky, která se snaží zaznamenávat informace o případech náhodného či záměrného znečištění způsobeného GMO.

Registr GM kontaminace se skládá z údajů o vlastních případech kontaminace (byl-li v potravinách, v krmivu nebo ve volně rostoucích rostlinách nalezen genetický materiál z GMO), ale i o případech ilegálního pěstování a uvolňování GMO do životního prostředí nebo potravního řetězce. Registr obsahuje i zdokumentované negativní dopady GMO na zemědělství, které byly nahlášeny jako důsledky použití GMO a jejich vlivu. Samo Greenpeace však přiznává, že internetový registr obsahuje pouze veřejně dobře zdokumentované případy a že se jistě se vyskytuje i řada nepodchycených úniků GMO.

Český překlad GM registru kontaminaci nalezete v případě zájmu na internetové stránce Greenpeace: http://www.greenpeace.cz/registr/

Originální GM registr kontaminací v angličtině naleznou zájemci na internetové adrese http://www.gmcontaminationregister.org/

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License