Nathalie Kosciusko-Morizet, která zastává funkci státního sekretáře v oblasti životního prostředí, pro francouzský deník Le Monde uvedla, že během několika dní by měl platit zákaz pěstování geneticky modifikované kukuřice MON 810 (1). Ta je jedinou komerční GM plodinou v Francie a v letošním roce byla v zemi pěstována na více než 20 tisících hektarech. Pěstování GMO je ale ve Francii žhavým společenským tématem, které vyvolává bouřlivé diskuse, a vedlo ke vzniku rozsáhlého protestního hnutí.
MON 810 je GM kukuřicí americké agrochemické firmy MONSANTO, do které byl genetickou manipulací vložen gen z bakterie, který vede k produkci bakteriálního toxinu v celé rostlině. Tento bakteriální jed má bránit GM kukuřici vůči zavíječi kukuřičnému, pro kterého je smrtelně jedovatý.
Komerční pěstování GM kukuřice MON 810 je nyní v rámci EU povoleno, ale některé země její pěstování na svém území zakázaly. Maďarsko zakázalo pěstovaní MON 810 v roce 2005 na základě vědeckého výzkumu maďarských expertů, kteří poukázali na rizika GM kukuřice MON 810, jež může mít škodlivý vliv na některé živočišné druhy (2).
Kromě Maďarska je tato GM kukuřice firmy MONSANTO zakázána také v Rakousku (3), Polsku (4) a v Řecku (5). Uvedené země vydané zákazy odůvodňují mimo jiné i neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž pro GM plodiny vyžaduje platná evropská legislativa. Německé úřady zakázaly prodej osiva GM kukuřice MON 810 na jaře roku 2007 vzhledem k tomu, že stávající monitorovací plán neumožňuje odhalit rizika prokázaná novými vědeckými studiemi (6). Švýcarsko na základě výsledků referenda vyhlásilo pětileté moratorium na pěstovaní všech GM plodin (7).
V České republice komerční pěstování GM kukuřice MON 810 povoleno, a to dokonce i v chráněných územích, včetně evropsky významných ekologických oblastí systému NATURA 2000 (8). Podle sdělení ministerstva zemědělství se v roce 2007 pěstovala GM kukuřice MON 810 v Česku na ploše zhruba 5 tisíc hektarů (9).
Ve Francii se má o ekologických opatřeních debatovat i v příštích měsících. Do koncem roku má být dopracován koncept tzv. zelené revoluce, ke které se Sarkozy zavázal během předvolební kampaně. V první polovině roku 2008 by pak měl projednat parlament návrh příslušného zákona.
MUDr. Miroslav Šuta
Zdroje:
(1) Nathalie Kosciusko-Morizet : "On change de stratégie" écologique, Le Monde, 26.10. 2007 - http://www.lemonde.fr/web/article/0,1-0,36-971498,0.html
(2) Protesty proti GMO v Maďarsku: Stovky demonstrantů předaly ministru zemědělství petici s 12 tisíci podpisy - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006012901
(3) Rakouská vláda zakázala geneticky manipulovanou řepku Monsanta - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006012301
(4) Polský parlament schválil zákaz pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006050001
(5) Řecká vláda zákazala 31 variet GM kukuřice Monsanta - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006013101
(6) Antje Lorch: How much Bt toxin is there…?, Experiences with MON810 cultivation in Germany, Mezinárodní konference „Přísliby a rizika biotechnologií z hlediska udržitelného rozvoje“, 25. října 2007, Senát Parlamentu České republiky - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2007100008
(7) BBC: Švýcaři pro zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2005112801
(8) Greenpeace otestovalo GM kukuřici v Čejči na Moravě - http://www.greenpeace.cz/gmo/tiskove-zpravy.shtml?x=649041
(9) Martin Leibl: Ekologické zemědělství a geneticky modifikované organismy, Mezinárodní konference „Přísliby a rizika biotechnologií z hlediska udržitelného rozvoje“, 25. října 2007, Senát Parlamentu České republiky - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2007100008
U geneticky modifikovaného hrachu, vyvinutého Ústavem Australského svazu pro vědecký a průmyslový výzkum (CSIRO), který je odolný vůči napadení zrnokazem hrachovým (Bruchus pisorum), způsobujícím každoročně až 30% ztráty sklizně, bylo zjištěno, že vyvolává u myší krmených tímto GM hrachem alergické reakce podobné astmatickému záchvatu. Výzkum byl prozatím pozastaven. Výzkumný tým, který se vývojem GM hrachu odolného vůči škůdcům zabýval deset let, nyní zahájí další výzkumy s přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem.
Více o problému geneticky modifikovaného hrachu a jeho nežádoucích účinků najdete v tiskové zpráve CSIRO "GM pea study backs case-by-case risk assessment"
Tisková zpráva Společnosti pro trvale udržitelný život - regionální pobočky Plzeň - Plzeň (25. července 2006) - Trvající suché a slunečné počasí společně se znečišťováním ovzduší jsou příčnou vzniku fotochemického smogu, který na mnoha místech České republiky i EU dosahuje koncentrací ohrožujících přírodu i zdraví lidí. Fotochemický smog tvoří směs ozónu, oxidů dusíku a dalších reaktivních složek a patří k nejzávažnějším problémům znečištění ovzduší v Evropě. Koncentracím ozónu, které přesahují prahové hodnoty stanovené EU, je vystaveno asi 30 % obyvatel evropských měst, přičemž v důsledku znečištění ovzduší ozónem předčasně každý rok umírá v Evropě na 20 tisíc lidí (1).
"Koncentrace ozónu naměřené v poslední době v Česku už mohou představovat nemalé zdravotní riziko - zejména pro děti, starší lidi a nemocné s dýchacími poruchami, např. astmatiky. Ozón může již po několika hodinách působení dráždit dýchací cesty, působit dýchací potíže a poškozovat plíce. Lidé mohou pozorovat překrvení nosní sliznice, dušnost, tlak za hrudní kostí, kašel, dráždění očí, bolesti hlavy, únavu či nespavost. Měli by proto sledovat vývoj koncentrace ozónu v svém okolí (např. prostřednictvím internetu) a upravit podle možností své aktivity," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik (2).
Nejvyšší koncentrace ozónu nemusí být přímo v městských centrech. Zde se sice obvykle uvolňují znečišťující látky nutné pro vznik ozónu, ale velký nadbytek jinak nebezpečných oxidů dusíku může tvorbu ozónu potlačovat. Ozón se může ve vysokých koncentracích vyskytnout v předměstských nebo dokonce ve venkovských oblastech a může být přenášen větrem - zhruba na vzdálenost 400 až 500 km.
"Doporučil bych omezení fyzicky náročných pracovních aktivit nebo sportů (např. běh, cyklistika, plavání), případně jejich přesunutí na brzké ráno či pozdní večer. Množství ozónu v ovzduší se totiž během dne rychle mění v závislosti na intenzitě ultrafialového záření. Děti a starší nebo nemocní lidé mohou také snížit své vystavení ozónu tím, že odpolední periody s nejvyššími koncentracemi ozónu přečkají v interiéru, kde bývají podle dostupných výzkumů koncentrace ozónu poloviční nebo ještě nižší v porovnání s vnějším ovzduším", uvedl MUDr. Šuta (3).
Zdrojem znečišťujících látek nutných pro vznik fotochemického smogu je průmysl, ale hlavně doprava - má na svědomí téměř polovinu zamoření evropského ovzduší tzv. prekurzory ozónu a asi 38 % znečištění prachem (4).
"Každý člověk má možnost svými drobnými a nenápadnými činy rozhodnout o vlastním podílu na fotochemickém smogu. Cesta do práce nebo letní výlet autem ´vyrobí´ několikrát větší znečištění ozónem a asi 30x větší emise skleníkových plynů než cesta veřejnou dopravou. Při jízdě autem se zapnutou klimatizací vypustíme asi o 30% škodlivin více, zatímco s otevřeným okénkem jen o 5%. Také nákupem výrobků rozhodujeme o tom, kolik prekurzorů ozónu zamoří ovzduší.Svůj podíl na fotochemickém smogu můžeme snížit např. nákupem energeticky úsporných spotřebičů nebo výrobků z lokální produkce, které nebylo nutné transportovat ze vzdálených zemí či kontinentů," uvedl MUDr. Šuta (5).
Na internetu je možné sledovat aktuální vývoj koncentrací ozónu ve všech regionech České republiky na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (6). Při cestách po Evropě je možné kdykoli navštívit nově zřízení "Ozone Web", který nedávno zprovoznila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) v Kodani (7).
Poznámky pro editory:
(1) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
(2) Šuta M.: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Český a slovenský dopravní klub, 1996
(3) WHO: Health Aspects of Air Polluton, 2004
(4) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
(5) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
(6) http://www.chmu.cz/uoco/act/aim
(7) http://www.eea.europa.eu/maps/ozone
Příloha:
Zdravotní vlivy ozónu(*):
Účinky krátkodobého působení:
· nepříznivé účinky na funkce plic
· zvýšení počtu hospitalizací ve zdravotnických zařízeních
· vznik zánětlivých onemocnění plic
· nepříznivý vliv na respirační příznaky
· zvýšení používání léčiv
· zvýšení úmrtnosti
Účinky dlouhodobého působení:
· narušení vývoje (snížení funkce) plic
*WHO: Health Aspects of Air Polluton, 2004
Tyto zprávy přichází krátce poté co byl prezident Bush nucen pod tlakem médií přiznat, že v rámci údajného "boje proti terorismu" schválil tajné odposlechy, které v rozporu se zákonem nebyly odsouhlaseny soudem.
Více informací najdete ZDE:
The New York Times: F.B.I. Watched Activist Groups, New Files Show
The Washington Post: FBI Papers Show Terror Inquiries Into PETA; Other Groups Tracked
Vědci a lékaři v Evropském parlamentu podle International Herald Tribune uvedli, že prostředí znečištěné nebezpečnými chemickými látkami je spojováno s rakovinou, vrozenými vývojovými vadami, astmatem a dalšími vážnými chorobami. Slabý REACH by podle nich mohl vést ke zvýšení incidence těchto chorob v Evropě. "Už kojenci jsou kontaminováni stovkami chemických látek. A to přináší riziko vzniku rakoviny. Způsobili jsme zamoření budoucích generací" uvedl přímo v Evropském parlamentu pro agenturu Associated Press významný francouzský onkolog prof. Dominique Belpomme, který je expertem pařížské Evropské nemocnice Georges Pompidou a prezidentem Asociace pro výzkum a léčbu rakoviny (ARTAC).
Prof. Belpomma v Bruselu podpořili např. prof. Andreas Lischka (přednosta pediatrické kliniky v rakouském Glanzingu, dr. Peter Oohnsorge (alergolog, prezident Evropské akademie pro environmentální medicínu), dr. John Newby (toxikolog z Liverpoolské univerzity) a další evropští experti, kteří se společně vyslovili pro zavedení přísnějších toxikologických standardů a pro povinnou náhradu nejnebezpečnějších chemikálií v rámci REACH.
Směrnice REACH má regulovat výrobu a dovoz chemických látek v množství větším než 1 t/rok. Celkem má jít asi 30 tisíc látek, které jsou rozděleny do 4 kategorií podle tonáže roční výroby s odstupňovanými nároky i časovým harmonogram. Až 11 let mají mít na registraci chemikálie výrobci malých tonáží (1-10 t/rok). Naopak nejnebezpečnější látky spolu s těmi užívanými v množství nad 1000 t/rok mají být prověřeny už do 3 let od vstupu REACH v platnost.
Podrobnější hodnocení (evaluace) má být povinné pro látky rakovinotvorné, způsobující mutace, přetrvávající dlouho v prostředí (persistentní), narušující rozmnožování (reprotoxické) nebo hromadící se v živých organismech. Na základě zhodnocení účinků bude (nebo nebude) látkám udělena autorizace, která může stanovit podmínky pro jejich co nejbezpečnější užívání. Hlavní spor mezi chemickým průmyslem na jedné straně a lékaři, ekology, spotřebiteli a zaměstnanci na straně druhé se vede o to, zda by měla být udělována autorizace i takovým nebezpečných chemikáliím, za které je dostupná bezpečnější alternativa.
Brusel/Plzeň - 29. listopadu 2006 - Stanovení cílů pro prevenci vzniku odpadů podpořil výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu svým hlasováním o návrhu rámcové směrnice EU o odpadech. Europoslanci do značné také odmítli pokus Evropské komise vylepšit pověst spaloven odpadů jejich "přenálepkování", ale výbor zároveň nepodpořil stanovení kontrolovatelných cílů a termínů pro recyklaci odpadů.
"Europoslanci schválili pozměňovací návrh na zavedení střednědobého cíle pro politiku prevence vzniků odpadů - do roku 2012 stabilizovat množství odpadů. Zatím však stále chybí jasné cíle v oblasti recyklace odpadů. Evropská komise sice tvrdí, že jejím je cílem vytvoření ´recyklační společnosti´, ale neříká ani jak by měla vypadat (zda by mělo být recyklováno 50, 70 nebo 90% odpadů), ani v jakém časovém horizontu. U obalů se stanovení kontrolovatelných cílů a termínů ukázalo jako klíčové efektivní opatření pro podporu separace a recyklace. Europoslanci napříč politickými kluby však vyjadřují podporu recyklaci odpadů, a tak věřím, že se při projednávání odpadové směrnice ještě podaří recyklaci posílit," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika.
Evropská sdružení nevládních ekologických organizací EEB a Přátelé Země navrhují, aby směrnice stanovila v EU za cíl dosažení 70 procentní míry recyklace odpadů do roku 2020. Dále navrhují, aby po roce 2025 bylo zakázáno jak skládkování, tak spalování materiálů, které lze znovu využít, recyklovat nebo kompostovat.
"Europoslanci do jisté míry vyslyšeli hlas nevládních organizací (1) a zohlednili i pozici České republiky (2), když odmítli kontroverzní návrh Komise na přeřazení spaloven odpadů z kategorie ´likvidace´ do ´využití´ odpadů podle energetického kritéria. Návrh Komise odporoval platnému rozsudku Evropského soudního dvora a Česká republika by jeho schválením patrně ztratila šanci bránit se dovozu zahraničního smetí do země," dodal Šuta.
"Europoslanci uznali, že hlavní funkcí spaloven je likvidace odpadů, ačkoli i tato zařízení by se měla snažit využít energii uvolněnou spalováním. Před plenárnmí zasedáním Parlamentu proto budeme europoslance vyzývat, aby podpořili postoj výboru proti ´přeznačkování´ spaloven," sdělila Melissa Shinn, která je v EEB zodpovědná za oblast odpadů (3).
Poznámky pro editory:
(1) Tisková zpráva z 8. března 2006: "Hrozba dovozu odpadů: Evropské organizace varují ministry před ekodumpingem"- http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006030801
(2) Společné stanovisko ministrů životního prostředí České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, které vyjadřuje výhrady k záměru na překlasifikování spaloven odpadů, bylo přijato během jednání Visegrádské skupiny v Košicích 5. května 2006. Faximile anglického znění stanoviska je k dispozici ZDE:
http://www.eeb.org/activities/waste/incineration/Visegrad-4-declaration-4-and-5-May2006.pdf
(3) European Environmental Bureau (EEB) je největší evropská federace nevládních ekologických organizací, která sdružuje více než 140 členů z 31 zemí a která zastřešuje 13 specializovaných odborných pracovních skupin. Českými členy EEB jsou Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), Zelený kruh, Ekologický právní servis (EPS) a Ústav pro ekopolitiku (ÚEP). Více informací na http://www.eeb.org
Cez víkend sa v Bratislave stretli predstavitelia slovenských ochranárskych organizácií združených v platforme EKOFÓRUM. Hlavným dôvodom stretnutia environmentalistov bolo analyzovať viaceré alarmujúce trendy v oblasti ochrany životného prostredia a prediskutovať spoločný postup ochranárskych mimovládnych organizácií. „Zdá sa, akoby predstavitelia vlády považovali životné prostredie Slovenskej republiky len za priestor pre realizáciu svojich politických a ekonomických záujmov,“ uvádza sa vo vyhlásení Ekofóra..
„Odvolaním všetkých riaditeľov národných parkov a chránených krajinných oblastí, avizovaným prepúšťaním profesionálnych strážcov prírody a tiež informačným embargom o dianí v Štátnej ochrany prírody SR, dáva jej vedenie, ale i Ministerstvo životného prostredia SR najavo, že ochrana najcennejších prírodných a krajinných hodnôt Slovenska je niekomu tŕňom v oku. Upozorňujeme, že v konečnom dôsledku nepôjde o žiadny trvalo udržateľný regionálny rozvoj, ale o jednorázový výpredaj veľkým investorom. Máme opodstatnené obavy, že sa tak stane na úkor prírody, ako aj malých a stredných podnikateľov, ktorých aktivity sú z dlhodobého hľadiska omnoho ekologickejšie,“ formuloval závery Ekofóra Marek Brinzík..
Niektoré kroky vlády sú podľa ochranárov dokonca v rozpore so záväzkami Slovenskej republiky voči Európskemu spoločenstvu. „Vláda ide dokonca tak ďaleko, že ignoruje možnosť čerpať značné finančné prostriedky na také projekty, ako je NATURA 2000. Takýto krátkozraký postoj bude viesť k súdnym sporom a môže znamenať aj zastavenie finančnej podpory významným infraštruktúrnym projektom,“ konštatuje sa vo vyhlásení. .
Environmentalisti kriticky zhodnotili aj ďalšie kroky Vlády SR a Ministerstva životného prostredia SR. Ekofórum napríklad vyjadrilo sklamanie nad politikou ministerstva životného prostredia v kauze prideľovania emisných kvót oxidu uhličitého pre SR na roky 2008 až 2012. Ochranári tiež poukázali na hroziace opätovné odsunutie prijatia zákona o tzv. starých environmentálnych záťažiach či neschopnosť rezortu prijať zákaz pestovania geneticky modifikovanej kukurice, tak, ako to spravili naši susedia v Maďarsku či Rakúsku.
Film amerického režiséra Davise Guggenheima se zabývá nejvážnějším environmentálním problémem naší současnost – globální změnou klimatu. Film popisuje tažení Gorea proti mýtům a nepravdám o problému globálního oteplování i jeho představu o možnostech řešení tohoto závažného problému.
„Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní,“ varuje ve filmu Gore.
Působivosti filmu napomohlo i to, že v průběhu jeho natáčení udeřil na jihu USA hurikán Katrina. Filmaři tak nejen získali působivé obrazové materiály, ale donedávna v USA poměrně opomíjené téma globální změny klimatu se stalo námětem žhavým diskusí v americké společnosti.
Další informace o filmu Nepříjemná pravda:
Oficiální stránka filmu: http://www.climatecrisis.net/
Stránka českého distributora filmu: http://www.bontonfilm.cz/film.php?film_id=898
Místo, aby byla doprava vedena objízdnými trasami, má být po dva roky vedena po provizorní silnici přímo sady. Více si můžete přečíst v v následujícím článku na iDnes, kvůli výstavbě této provizorní silnice má navíc padnout 16 vzrostlých stromů, jak se můžeme dočíst v dalším článku, který přetiskujeme z MF Dnes:
Mladá fronta DNES, 05.02.2008
Strana: 03, Rubrika: Praha, Autor: PETR ŠVEC
Stromy se kácejí za zády lidí
AUTA MÍSTO STROMŮ Město chce skrz Letenské sady postavit provizorní silnici. Podle návrhu projektantů stojí silnici v cestě šestnáct stromů. O výstavbě objížďky se přitom lidé dozvěděli jen měsíc před jejich plánovaným kácením.
Holešovice - Když magistrát otevírá nový park nebo se chystá výsadbou zeleně zpříjemnit život lidem v okolí jejich obydlí, neopomenou městští radní na takovou akci pozvat zástupce médií i Pražany.
Radní se slavnostním výrazem ve tváři se zpravidla zapřou do rýče a až s přehnanou péčí pokládají do čerstvé jámy mladé stromky. Fotoaparáty v tu chvíli blýskají ostošest a přítomní diváci se jen málokdy ubrání potlesku.
Když se mají naopak v parcích stromy kácet, nikdo pozvánky neposílá. Ba naopak. Spíše se zdá, že chce vedení města takovou akci co nejvíce utajit.
Jak jinak si vysvětlit, že se o plánovaném kácení stromů v Letenských sadech kvůli výstavbě dočasné objízdné silnice Pražané dozvědí jen měsíc předtím, než mají na vzrostlé stromy u tramvajové smyčky na Špejcharu nastoupit zahradníci s motorovými pilami.
„Nemůžeme žít ve vakuu“
„Neprobíhá žádná diskuse a člověk se k takovým informacím dostane jen náhodou,“ zlobí se zastupitel Prahy 7 za Stranu zelených Ondřej Mirovský, který se angažuje v kampani Zachraňme Letnou.
O materiálu týkajícím se výstavby dvouproudové silnice vedoucí přímo Letenskými sady, jež má umožnit řidičům objet rozkopanou ulici Milady Horákové, se jednalo na magistrátu i na úřadu Prahy 7. Ale co možná nejtišeji. „Doufám, že radnice Prahy 7 nakonec stavbu nepovolí,“ dodal Mirovský.
Podle něj by měly úřady ve spolupráci s Metrostavem vést auta stavbou po provizorních mostech přímo na ulici Milady Horákové.
„To by ale stavbu mohlo prodražit o stovkymilionů korun. Nemůžeme žít ve vakuu. Po dokončení tunelu se všechno dá do původního stavu,“ uvedl starosta Prahy 7 Marek Ječmének (ODS).
„Stavba tunelu bude stát asi 30 miliard, takže stále nevidím důvod, proč by nemohli najít způsob, který by byl šetrnější k životnímu prostředí,“ oponoval Ondřej Mirovský.
Magistrát přidal další argument. „Bylo by to složité a silnice by se musela neustále překládat. Nedokážu si představit, že by to řidiči, obyvatelé Prahy 6 a 7 a také cestující meziměstskými autobusy, které končí na Hradčanské, dokázali přejít v klidu,“ uvedl Miroslav Rajchart, vedoucí oddělení silničního správního úřadu magistrátního odboru dopravy.
Tramvaje po Letné nepojedou
Nejen řidiči si musí pomalu zvykat na to, že cestování přes Letnou se zkomplikuje. Také cestující, kteří jezdí po ulici Milady Horákové tramvajemi. Ani těm se totiž nevyhnou výluky a změny trasy. „Provoz tramvají bude přerušen na několik týdnů,“ potvrdil mluvčí stavební firmy Metrostav, jež na Letné pracuje, František Polák.
Tramvajové vozy se budou otáčet couváním u budovy ministerstva vnitra na dočasné otočce. Mezi Hradčanskou a touto provizorní konečnou budou jezdit autobusy náhradní dopravy.
„Tramvajová výluka se dotkne i úseku od Prašného mostu k Hradčanské. Ale je předčasné říkat, kdy to bude. O všem se teprve jedná a neustále se to mění,“ dodal Rajchart.
Doprava na Letné při stavbě tunelu Blanka
Kudy povede objízdná trasa
Nová silnice se dvěma jednosměrnými pruhy a chodníkem má být široká až 10 metrů. Řidiči se na ni dostanou z Badeniho ulice od izraelského velvyslanectví přes
ulici Na Špejcharu. Za tramvajovou smyčkou budou auta pokračovat napravo a obloukem kolem stavební jámy budoucího sjezdu do tunelu až na pískovou plochu Letenské pláně. K ulici Milady Horákové se provizorní silnice stočí na úrovni stadionu Sparty.
Proč se postaví nová silnice
Dělníci zde hloubí tunel městského silničního okruhu, který propojí Malovanku s Pelc-Tyrolkou. Řidiči do něj budou moci vjet na nové křižovatce u Špejcharu. Stavba tunelu omezí provoz na ulici Milady Horákové.
Výhody nové silnice
Nebude docházet k dopravním kolapsům v Praze 1, 6 a 7, kudy by řidiči uzavřenou Letnou objížděli.
Nevýhody nové silnice
Stavba nepotěší návštěvníky Letenských sadů. Za oběť padne i zhruba 16 vzrostlých stromů.
Kdy se silnice začne stavět
Výstavba provizorní silnice by mohla začít v březnu a skončí v červnu. Mezi červencem 2008 a říjnem 2010 po ní budou jezdit auta.
Dokumentace k Truck centru Krásný Les, ke kterému jsme posílali naše vyjádření, byla vrácena zpracovateli k doplnění: "...MŽP jako příslušný úřad vrací dle § 8 odst. 5 zákona dokumentaci k doplnění. Dokumentaci je třeba doplnit na základě veškerých relevantních připomínek a požadavků obsažených ve vyjádřeních k dokumentaci k tomuto záměru."
Podrobnosti viz http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP453
Smuteční řeč nad Ivanovou rakví měli Václav Malý a Martin Bursík. Pro toho, kdo tam nebyl máme alespoň dvě fotografie proslovů nad rakví.
Václav Malý
Martin Bursík
Diskuse nad 1. návrhem Státní politiky životního prostředí proběhla 15. června v Centru pro otázky životního prostředí (viz pozvánka)
- Filmový záznam úvodního vystoupení Veroniky Hunt-Šafránkové - ke stažení zde (26 MB, formát mp4)
- Zápis s diskuse (pracovní verze) - ke stažení zde
- Pár fotografií Jany Dlouhé ze semináře najdete zde
Žaloba farmářů žádá soudní zákaz toho co nazývají "dlouholetou podvodnou kampaní" a dále se domáhá soudního rozhodnutí o náhradě škod. Společně s firmou MONSANTO jsou žalovány i společností Delta & Pine Land Co a Bayer CropScience LP, které byly distributorem GM bavlny. Tisková mluvčí firmy Delta & Pine Land uvedla pro REUTERS, že nebude žalobu komentovat a ve firmě Bayer nikdo neodpovídal na telefonní žádosti o vyjádření.
Farmáři obviňují Monsanto z toho, že ve skutečnosti GM bavlna nebyla vůči postřiku Roundup rezistentní. Farmáři si stěžují, že gen vložený do GM bavlny nefunguje tak, jak MONSANTO slibuje. Podle svědectví farmářů Roundup rozežíral v horkých a suchých obdobích tkáně rostlin, což vedlo k deformitám tobolek bavlníku, k jejich předčasnému odpadání a tím ke ztrátě výnosů.
Žalobci uvádějí, že MONSANTO o těchto problémech GM bavlny vědělo, ale že je záměrně před farmáři tajilo, aby si zachovalo zisk z prodeje herbicidu Roundup. "Cítíme, že nám MONSANTO celou tu dobu lhalo," uvedl pro REUTERS pan B.B.Krenek z Whartonu, který jako texaský konzultant v oblasti bavlny spolupracuje s mnohým z postižených farmářů. MONSANTO obvinění popírá a usiluje o to, aby žaloba byla soudním systémem předána k arbitrážnímu řízení. S tím doposud souhlasila asi polovina žalujících farmářů, ale ostatní to odmítají.
Mluvčí firmy MONSANTO Andrew Berchet tvrdí, že není důkazů, že by ztrátu úrody způsobovalo cokoli jiného než počasí. Farmář Alan Stasney ale rozhořčeně oponuje, že má jednoznačné důkazy na svém poli. Jeho pole, které bylo postříkáno herbicidem RoundUp vyneslo 675 liber bavlny na akr. ale uprostřed něj omylem nebyl ošetřen chemickým postřikem RoundUp pruh čtyř bavlníkových keřů vedle sebe v délce 3000 stop. Výnos z tohoto nepostříkaného kousku činil podle farmáře 1051 libry na akr, byl tedy o více než o polovinu větší než po použití RoundUpu.
Pan Stasney to považuje za selhání technologie firmy MONSANTO a smutně dodává, že ztráta úrody ho na tržbách připravila o více čtvrt milionu dolarů a přinutila ho zadlužil svou farmu: "To je opravdu skličující situace a je na světě mnoho lidí, kteří jsou takto poškozeni".
Dopis Mezinárodní lyžařské federaci FIS
Subject: Iniciativa Liberec, Jizerky
Vážené dámy, vážení pánové, přátelé lyžování a zbytku přírody, cílem této iniciativy je přinutit organizátory mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci 2009 a doprovodných sportovních akcí k dodržování českých zákonů, pravidel slušnosti a zabránit jim v dalším poškozování přírody a životního prostředí.
Prostředkem je dopis adresovaný funkcionářům běžecké sekce Mezinárodní lyžařské federace (FIS), podpořený co největším množstvím podpisů. Text dopisu s možností připojení svého podpisu naleznete na stránce www.ski-liberec.phorum.cz.
Mezi zásadní principy lyžařské federace mimo jiné patří Mainauské prohlášení, popisující vztah členů federace k přírodě a životnímu prostředí při pořádání sportovních akcí. Jeho text stejně jako fotodokumentaci škod napáchaných libereckými organizátory najdete též na výše zmíněných stránkách.
Pro zajištění publicity pošlete prosím podle Vašeho uvážení tuto zprávu dále.
Za iniciátory akce
Jiří Rieger, Strážné
__________________________________________
Pozvánka na demonstraci
Vážení přátelé rekreačního lyžování, milovníci Jizerských hor a odpůrci drahých a nesmyslných staveb,
před několika dny jste pravděpodobně četli řetězový email, který rozproudil debatu mezi širokou veřejností ohledně navážení sněhu z Jizerských hor na závody světového poháru ve Vesci. Médii proběhlo mnoho článků, rozhovorů a dopisů čtenářů.
Pokud celá akce tímto způsobem skončí, pak si ti, kdo za vším stojí, otřou z čela pot, prohodí cosi o pár křiklounech, kterým se člověk nezavděčí, vyhrnou si rukávy a pustí se do další megalomanské akce, například stavby tzv. Centra vzdělanosti libereckého kraje v Liberci, budově za další stovky milionů korun, do které by mělo být sestěhováno několik libereckých středních škol…
Navážení sněhu desítky kilometrů kvůli víkendovému běhání pár desítek sportovců je zvrácenost, která stála někoho pár miliónů.
Vybudování běžeckého areálu ve Vesci v nadmořské výšce 400 – 450 m.n.m je zvrácenost, která stála z veřejných prostředků, tedy i z vašich peněz, přes 350 milionů korun.
To jsou přesně ty peníze, které v našem městě chybí na opravy chodníků, na nové parky, na nová dětská hřiště, na nová místa v přeplněných mateřských školkách, na opravy školních budov a našlo by se jistě mnoho dalších příkladů..
V sobotu 16. února se v Liberci ve Vesci poběží hlavní závody Světového poháru.Právě v tento den a právě na tomto místě je třeba, abychom dali pořadatelům jasně najevo, co si o jejich přístupu k Jizerským horám myslíme. Ale nejen to. Mnohem více je třeba upozornit na nesmyslnost celého tzv. Sportovního a rekreačního areálu ve Vesci a vyslat jasný signál politikům, kteří zde budou zastoupeni v jistě hojném počtu a kteří za celým projektem stojí.
Pojďme společně říct špičkám ODS, které náš kraj a naše město vedou již drahnou dobu, že „tento způsob utrácení peněz se nám zdá poněkud nevhodným“.
Kdo to vidí jinak, ať zůstane doma, my nechceme chodit okolo horké kaše, ale chceme pojmenovat věci pravým jménem.
Jinak se můžeme všichni těšit na další nesmyslné stavby a náklaďáky plné sněhu brázdící hory v některé z příštích zim…
Jan Korytář, Liberec
ekolog, běžkař, městský zastupitel a krajský předseda Strany zelených v Libereckém kraji
Zuzana Tachovská, Liberec
Na mateřské dovolené, běžkařka
Oto Pokorný, Rozstání
Podnikatel, běžkař
Martina Burešová, Liberec
Manažerka, běžkařka
Základní údaje o demonstraci
Cíl akce: dát najevo, že ne všichni v Liberci jsme ze sportovního areálu ve Vesci a letošních závodů na „pravém jizerském“ sněhu odvázaní. Přítomnost televizních štábů nám umožní tuto informaci efektivně předat dále. Organizátoři MS 2009 si tak snad již konečně uvědomí, že si v našem městě a našich horách nemůžou dělat, co chtějí – a obrázky demonstrujících obyvatel Liberce jsou jistě tím posledním, co potřebují.
Sraz: Sobota 16. února v 9:15 na parkovišti u hlavního vchodu do veseckého areálu (u veseckého hřbitova)
S sebou jako poznávací znamení si vezměte lyžařské hůlky, kterými pohrozíme přítomným pořadatelům a politikům, aby si příště nechali na podobné akce zajít chuť J.
Vítány jsou též doma vyrobené transparenty.
Námitky, které čekáme:
1. Ted už to nemá cenu, sníh už se navozil
Jenže když budeme mlčet, za rok se bude vozit znovu…
2. To je jen vytloukání politického kapitálu
Ano, je potřeba z celé akce „vytlouct“ maximum politického kapitálu – pokud se nezmění rozložení sil v našem městě a v našem kraji, budeme se s podobným problémy setkávat i v budoucnu - první šance je na podzim v krajských volbách
3. Ted už se stejně nic nedá změnit
Letos ne, ale čím více nás přijde, tím spíše si pořadatelé rozmyslí v příštím roce posílat náklaďáky do Jizerek a politici budovat podobné nesmysly jako areál ve Vesci.
4. Liberec si nemůže udělat ostudu, je potřeba celou věc už nehrotit
Není to ostuda Liberce, ale pořadatelů a odpovědných politiků. Veřte, že lidí, kteří s celou akcí velmi silně nesouhlasí, je větší než malé množství a že náš odpor vůči celé akci má nemalou podporu veřejnosti.
5. Stejně se nic nezmění
Když se před lety rozhodl náměstek Krenk (ODS) omezit rozsah veřejné dopravy v Liberci, tak se díky petici, kterou podepsalo 10.000 lidí a díky spojenému tlaku občanů a médií podařilo tento nesmysl zastavit a dnes dokonce v Liberci jezdí navíc i noční autobusy, ačkoliv si to tehdejší vedení města „neumělo představit“.
Komunální odpad z Německa, který zamořil část obce Hůry na Českobudějovicku, musí zmizet. Krajský úřad zruší všechna povolení, která udělil firmě Profiakont k nakládání s odpady. Obec Hůry podá žalobu na vyklizení pozemku a trestní oznámení na tuto firmu a Česká inspekce životního prostředí okamžitě zahájí v místě skládky vyšetřování a určí opatření k nápravě i lhůtu pro jejich splnění. Novináře o dohodě zástupců ČIŽP, obce Hůry a krajského úřadu informoval jihočeský hejtman Jan Zahradník.
V Hůrách nedaleko Českých Budějovic leží stovky tun odpadu, převažují textilie, plasty a lepenky. Navezla je tam společnost s ručením omezeným Profiakont, která měla povolení na dovoz odpadu jako dále využitelné suroviny ke zpracování, a to na kapacitu 1000 tun ročně. V rozporu s tím však odpadky zamořila i okolí. Leží daleko za plotem areálu, na pozemcích obce i státu. "Obec bude také vyžadovat zvýšenou ostrahu tohoto území od policie České republiky," řekl hejtman.
Česká inspekce životního prostředí už společnosti loni v červnu uložila pokutu 295.000 korun. Firma ji zaplatila, balíky textilií a dalších odpadů však na místě zůstaly a přibyly další. Nyní inspektoři zahajují vyšetřování podle zákona o odpadech s cílem stanovit opatření k nápravě a termíny, kdy by měl odpad zmizet. "Bylo dohodnuto, že pokud se zjistí jakýkoliv pohyb vozidel, budeme kromě policie informováni i my. Máme čtyřiadvacetihodinovou výjezdovou službu," upozornil hlavní inspektor českobudějovické pobočky ČIŽP Ladislav Krátký.
Společnost Profiakont od roku 2003 provozovala mobilní zařízení ke sběru a výkupu ostatních odpadů. Krajský úřad jí v listopadu 2005 vydal souhlas k provozu zařízení v Hůrách, které mělo sloužit ke sběru, výkupu, předúpravě a využívání ostatních odpadů. Problémy nastaly počátkem loňského roku, kdy dovezla z Německa 300 balíků textilu, které nejdříve uložila v obci Vráto a poté nelegálně uskladnila mimo oplocený areál své provozovny v Hůrách.
"Dnešní jednání potvrdilo, že krajský úřad nepochybil, když vydal firmě Profiakont souhlas k provozu zařízení pro výkup a třídění odpadu určeného k dalšímu zpracování, neboť splňovala všechny podmínky, které ukládá zákon," zdůraznil hejtman. Míní však, že nelegální uložení odpadu mimo areál provozovny se mohlo už v samém počátku řešit daleko razantněji.
Všechny čtyři země také žádají posílení míry recyklace. Základním principem pro nakládání s odpady má být nadále pouze princip blízkosti. To by podle Bursíka mohlo umožnit převoz přes hranice v případech, kdy odpad pochází z příhraničních regionů.
Zasedání v Lucemburku bude řídit Německo jako předsednická strana EU. Němci už připravili podle Bursíka "kompromisní" návrh znění sporné formulace, V4 s ním však nesouhlasí.
"Převoz má být povolen za účelem energetického využití, což je synonymum pro spalovny, které současně vyrábějí elektřinu," popsal německý návrh Bursík s tím, že země by se dovozu mohly bránit pouze v případě, že by cizí odpad vytlačoval ze spaloven odpad domácí. "Chceme možnost omezení bez dalších podmínek," konstatoval Bursík. Před jednáním, které se uskuteční v Lucemburku, hodlá pro názor čtyřky získávat další spojence.
Ministři se na dvoudenní schůzce dohodli i na společné osvětové kampani, která má veřejnosti přiblížit problematiku klimatických změn. Podle Bursíka se shodli na tom, že země V4 mají zpoždění v komunikaci s veřejností o klimatických změnách. Kampaň má být financována společně z visegrádského fondu. Příště se ministři budou klimatickým změnám věnovat v Polsku za rok. Ekologičtí ministři V4 se setkali počtrnácté v historii.
Letos se svět dostal do "červených čísel" o tři dny dříve než loni, kdy to zase bylo o tři dny dříve než předloni, vypočítala organizace New Economics Foundation (NEF). Období, po které Zemi vystačí obnovitelná spotřeba zdrojů, se neustále zkracuje už od 80. let minulého století, odkdy podle NEW lidstvo začalo žít nad ekologické poměry.
Příkladem marnotratného lidského zacházení s planetou, jejíž oteplování se blíží k nezvratnému bodu, je podle ředitele NEF Andrewa Simmse třeba britský vývoz 20 tun minerálek do Austrálie, odkud Británie naopak dovezla 21 tun minerálek. Takové obchody jsou podle Simmse spíše pravidlem než výjimkou.
Poprvé se svět do ekologického dluhu podle organizace dostal v roce 1987, kdy hranici překročil 19. prosince. O osm let později to bylo 21. listopadu a nyní je to už na počátku října. Vyplývá z toho, že ekologický dluh roste stále rychleji. Každá země má ale jinou hranici, kdy spotřeba překoná možnou obnovitelnost zdrojů.
NEF spočítal, že pokud by celý svět spotřebovával přírodní zdroje stejně jako USA, zapotřebí bylo 5,3 současné planety. Kdyby všichni žili tak jako Češi, lidstvo by muselo osídlit ještě další jeden a půl planety. Ale kdyby všichni žili jako Číňané, stačilo by 0,9 planety, jakkoli se v Číně každých pět dnů postaví nová uhelná elektrárna.
"Čína je stále častěji napadána za stoupající znečišťování, ale přehlížejí se dvě skutečnosti," míní Simms. "Čínská produkce skleníkových plynů v přepočtu na hlavu je pouhým zlomkem emisí v Evropě a ve Spojených státech. A bližší pohled na obchodní toky ukazuje, že velký díl růstu čínských emisí souvisí se závislostí zbytku světa na čínském vývozu," dodal s tím, že díky tomu se "emisně vyperou" vyspělejší ekonomiky.
Pracovníci Centra se ptali 1132 lidí. Účastníci výzkumu odpovídali na otázku, zda souhlasí, či nesouhlasí se zachováním limitů těžby uhlí schválených vládou v roce 1991. Z výsledků ankety vyplývá, že se zachováním limitů rozhodně souhlasí 22 procent dotázaných, spíše souhlasilo 44 procent. Sedm procent odpovědělo, že se zachováním limitů spíše nesouhlasí, pouze jedno procento se jasně vyslovilo pro pokračování těžby.
"Z výsledků výzkumu je jasné, že další obracení severočeské krajiny naruby má jen mizivou podporu veřejnosti. Je to skvělá zpráva pro obyvatele Horního Jiřetína a Černic, jimž se těžaři snaží vsugerovat, že zbytek republiky touží po uhlí, které se nalézá pod jejich domy. Ukazuje se, že je to obráceně," uvedl vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
V případě prolomení limitů by se těžba uhlí mohla posunout na území, jež jsou jimi nyní chráněna. Horní Jiřetín a Černice na Mostecku by byly vymazány z mapy, jejich obyvatelé by se museli stěhovat. Obyvatelé obou obcí se proti rozšíření těžby postavili v referendu před dvěma lety. Proti prolomení limitů jsou i zastupitelé Litvínova, k jehož okraji by se postupující těžba přiblížila.
Naopak další těžbu podporuje vedení společnosti Mostecká uhelná (MUS), která chce rozšířit svůj povrchový lom ČSA. Na jaře začali odboráři firmy objíždět starosty obcí a měst na Mostecku a Chomutovsku s informacemi o důsledku ukončení těžby uhlí. Podle odborového předáka Vlastimila Waice by mohlo do deseti let ztratit práci až 8000 horníků. Těžbu proto podporují i starostové Jirkova, Vysoké Pece a Strupčic na Chomutovsku, mostecký primátor, starostka Louky u Litvínova či poslanec za ČSSD a zastupitel Meziboří na Mostecku Petr Červenka.
Anketa Centra pro výzkum veřejného mínění ale ukázala, že většina Čechů má jiný názor. Podle výzkumu Ústavu pro ekopolitiku z roku 2005 si nepřálo další podporu těžebního průmyslu 60 procent oslovených občanů Ústeckého kraje.
Květnový požár vypukl v bývalém průmyslovém objektu bramborárny, který oheň prakticky zničil. Shořelo kolem 800 tun slisovaného textilu a dalšího odpadu. Další balíky objevili tehdy hasiči ještě ve dvou sousedních objektech, kam se oheň nerozšířil. Právě tento odpad ale nyní hoří. "Vypadá to, že někdo zapálil druhý objekt, ten třetí asi 150 metrů vzdálený zatím zůstal ušetřen," řekl Dan Ramzer, starosta nedalekého Frýdlantu, do jehož obvodu obec spadá.
Na místě už je i policie, stejně jako v květnu i tentokrát je totiž podezření, že byl oheň úmyslně zapálen. Hasiči i frýdlantský úřad už informovali Českou inspekci životního prostředí. Likvidaci ohně podle Ramzera komplikuje množství odpadu slisovaného v balících. "Čekáme na nakladač, který odpad vyvozí a roztahá, aby se dal uhasit," dodal. Dým, který se ze skládky valí, zamořuje okolí, vítr ho naštěstí žene od obce.
Na nelegální skládku německého textilu v Dolní Řasnici upozornili občané už v roce 2005. Obec se ji od té doby snažila ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí zbavit. "Obávali jsme se právě požáru a také odpady zamořovaly obec a objevily se i v lese, a to vše jsme museli na náklady obce uklízet," řekl již dříve ČTK starosta Robert Wildner, který byl přesvědčen, že požár někdo založil úmyslně. Do konce roku totiž mají majitelé skládky termín k její likvidaci.
Nelegální skládka německého textilu v Dolní Řasnici není v regionu jediná. Česká inspekce životního prostředí ve spolupráci s občany objevila na Frýdlantsku celkem 3062 tun plastů a 5375 tun textilu většinou v soukromých objektech. Mimo Řasnici byly ještě v lokalitách Bulovka - Arnoltice, Černousy - Boleslav a ve Frýdlantu. Inspektoři vyměřili za skládku pokutu a nařídili její odstranění.
"Priorita je zcela zjevná - zachovat celistvost lesa," řekl Štěpánek. "Už jenom poučení z orkánu Kyrill bylo, že škody v lesích byly tam, kde byl les otevřen, kde nebyl celistvý," dodal radní. Klánovičtí chtějí protestem dosáhnout změny územního plánu. Požadují, aby v něm byl les zanesen jako lesní porost místo současného zařazení do rekreačních a sportovních ploch. Po změně by už vybudování hřiště nebylo možné.
Štěpánek i Strana zelených změnu prý podpoří. Radní také vyzval Pražany, aby oslovili své zastupitele, aby i oni přidali svůj hlas. Zároveň vyloučil, že by klíčové hlasování bylo na programu nejbližšího zasedání zastupitelstva. "Vidím to v horizontu šesti měsíců," řekl.
Golfové hřiště chce v Klánovicích vybudovat společnost Forest Golf Resort Praha (FGRP). "Forest Golf si nevymyslel územní plán, ten takový byl a s tím do toho vstupoval," řekl dnes ČTK Ondřej Vaněk z FGRP. Projekt byl podle něj schválen při posuzování vlivu na životní prostředí. "Druhá strana nemá žádné studie o tom, že les bude ničen," sdělil Vaněk. Se změnou územního plánu nesouhlasí také občanské sdružení Pro-Golf 2005. Les by podle nich pak mohli využívat myslivci a ohrožovat návštěvníky střelbou.
Golfové hřiště s devíti jamkami by podle plánu společnosti FGRP mělo být na 16 hektarech Klánovického lesa. "Představuje to zhruba 1,3 procenta z celkové plochy Klánovického lesa. Nejedná se tedy o likvidaci pětiny lesa, jak říkají odpůrci lesa," stojí v prohlášení sdružení Pro-Golf. Místní obyvatelé se ale bojí, že to bude pouze začátek a že společnost hodlá v lese vybudovat i další stavby a hřiště. FGRP, která chce tímto krokem obnovit prvorepublikovou golfovou tradici, to popírá.
Starosta Klánovic Ladislav Hrabal na dnešní protestní akci opět zdůraznil, že obec není proti golfu. Už dříve řekl, že starosta sousedních Úval nabídl investorovi jiné pozemky, kde je nyní pole. "Žádný seriozní návrh nepřišel," řekl naopak Vaněk.
Klánovický les je součástí Přírodního parku Klánovický les - Čihadla. Má rozlohu 900 hektarů. Žije v něm řada vzácných rostlin a živočichů.