Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

O místě stavby plánované velké spalovny komunálního odpadu v Pardubickém kraji se musí rozhodnout do konce června, jinak kraj od celého záměru ustoupí. ČTK to řekl po dnešní mimořádné valné hromadě společnosti EVO, zřízené pro výstavbu zařízení, krajský radní pro zemědělství, venkov a životní prostředí Petr Šilar. Na umístění v původně zamýšleném areálu elektrárny v Opatovicích nad Labem se kraji zatím nepodařilo dohodnout.

"Záměr v Opatovicích byl dán k ledu. Představenstvu bylo uloženo pokračovat v projektu, nemusí to být nutně v této lokalitě. Do 30. června je prostor k jednání, pokud by se to do té doby nepodařilo vyřešit, od projektu by se ustoupilo," uvedl Šilar.

Pardubický kraj se nedohodl na nájemních podmínkách s vlastníkem v areálu opatovické elektrárny, společností International Power. Jiné možné lokality v regionu radní zatím nechtěl upřesňovat s tím, že by spalovna musela ležet v dosahu Pardubic i Hradce Králové. Z této svozové oblasti projekt počítá s největším množstvím odpadu. Šilar nechtěl ani spekulovat o umístění spalovny v areálu pardubické chemičky Synthesia. O tomto místě, kde ještě před několika lety fungovala spalovna toxického odpadu, než ji Česká inspekce životního prostředí nechala uzavřít pro neplnění ekologických norem, se již dříve uvažovalo.

Spalovna v Opatovicích měla v první fázi likvidovat 96 000 tun komunálního odpadu ročně a produkovat 30 000 tun popílku a škváry, ve druhé etapě až dvojnásobek. Původní svozová oblast zahrnovala celé východní Čechy, Královéhradecký kraj i hradecký magistrát se ale později proti tomuto záměru postavily. Pardubický kraj se pro myšlenku spalovny snažil získat obce ve svém regionu, zatím uspěl předběžně jen v Pardubicích. Naopak lidé ze sousedních Opatovic a Čeperky v referendech výstavbu spalovny zamítli a zakázali svým radnicím se projektu účastnit. Náklady na spalovnu se odhadují na dvě miliardy korun, kraj doufá, že získá dotaci z Evropské unie.

Záměr vyvolal v regionu rozsáhlý odpor veřejnosti i ekologických iniciativ. Při dvou protestních peticích se v rozmezí tří let sešlo přes 10 000 podpisů, větší část podpisových archů odevzdali odpůrci kraji minulý týden. "Na petici samozřejmě odpovíme. Zároveň také navrhujeme svolat jednání odborníků u kulatého stolu, aby se všechny problémy řešily tímto způsobem a ne přes média," řekl Šilar.

Odpůrci spalovny však zřejmě odmítnou i jiné umístění zařízení. Projektu vytýkají, že by zbrzdil dobře nastartovaný systém sběru, třídění a využívání druhotných surovin a produkoval by toxickou škváru, popílek a dalších jedovaté zplodiny s rakovinotvornými účinky. Navíc poukazují na vysoké náklady na výstavbu, které by šly podle nich lépe využít na alternativní zpracování odpadu. Tyto argumenty se neváží na lokalitu v Opatovicích, ale platí obecně pro jakoukoliv výstavbu velkých zařízení na spalování komunálního odpadu.

Spalovna v Opatovicích není jediná v Česku, která vyvolala silné protesty veřejnosti. Na podzim loňského roku odstoupila od obdobného záměru energetická skupina společnosti E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku. Stavba neměla podporu mezi politiky, protestovali proti ní místní obyvatelé a nebyla ani ekonomicky výhodná.

V Opatovicích již jeden rozsáhlý průmyslový projekt zkrachoval. Finská společnost Myllykoski vloni vzdala svůj záměr vybudovat v této lokalitě za 13 miliard korun papírnu s roční produkcí až 380 000 tun papíru a svou investici chce umístit v sousedství svého stávajícího závodu v Německu. Příčinou odchodu bylo podle investora vleklé povolovací řízení, které zkomplikoval i odpor veřejnosti. Pardubický stavební úřad zavalily stovky připomínek a námitek.

Jak jsme slíbili ve Zpravodaji, předkládáme před valným shromážděním zprávu o hospodaření za rok 2006

Výsledky hospodaření roku 2006

(hodnoty jsou uvedeny v Kč)

 

Příjmy

 

Prostředky přijaté v roce 2006 celkem, z toho:

 

321.445,87

Příspěvek - Pardubice

58.000,00

Grant Nadace Partnerství

115.000,00

Dotace EU

78.213,50

Příspěvky - ostatní drobné dotace

21.144,50

Příspěvky od členů

32.172,50

Přijaté dary - Tomáš Hakr

3.000,00

Ostatní výnosy(kurzové zisky a bankovní úroky)

13.915,37

 

Výdaje

 

Prostředky vydané v roce 2006 celkem,

z toho:

 

409.174,18

Kancelářské potřeby

2.496,00

Drobné provozní vydání a drobný majetek

4.075,50

Spotřeba el. Energie, vody a plynu (Krátká)

12.395,08

Opravy v provozovně

0

Náklady na REPRE

431,00

Ostatní služby spojené s realizací projektu

119.110,60

Nájemné / Krátká

62.004,00

Nájemné / Novotného lávky

30.940,00

Kopírování

14.528,00

Telefonní poplatky

21.151,50

Poštovné

12.531,00

Bankovní poplatky

3.071,00

Poskytnuté příspěvky /EU, Zelený kruh + ostatní

7.418,42

Kurzové ztráty

30.509,58

Mzdové náklady

88.512,50

 

Poznámka :

Prostředky od Nadace Partnerství budou dočerpány v roce 2007

Náklady projektu Informační a vzdělávací program pro využití biotechnologií jsou poskytovatelem grantu vyrovnávány vždy po obdržení monitorovací zprávy a soupisky nákladů, tj. cca každé tři měsíce

 

Konečné zůstatky na bankovních účtech k 31. 12. 2006 činí 424.263,16,- Kč

Konečný zůstatek na pokladně k 31. 12. 2006 činí 88,50 Kč

Konečný stav neuhrazených závazků a pohledávek k 31. 12. 2006 :

závazky 23.446,-

pohledávky 3.570,-

 

Vypracovala: Dana Kopanicová, účetní

Jasné Ne! Takový je závěr ze čtvrtečního zasedání městského zastupitelstva. To odmítlo další zpracovávání odpadů v bývalém uhelném dole Jan Šverma. Firma Gemec sváží do šachty odpad už patnáct let. Nyní potřebuje od krajského úřadu takzvané integrované povolení pro další zpracovávání odpadů v dole. A ve správním řízení je účastníkem řízení také Žacléř.

„Už není důvod tady odpady zpracovávat, když je důl zaplněn. Nevidíme důvod proč je tady dál likvidovat a odvážet je následně zase někam pryč. Budeme samozřejmě rádi, když v Gemecu budou pracovní místa a rozvoj další výroby. Ale odpadů už bylo dost,“ komentoval rozhodnutí zastupitelů žacléřský starosta Miroslav Vlasák.

Zamítavé stanovisko města bude součástí rozhodování krajského úřadu, zda povolení firmě udělit či nikoliv. Pokud by společnost Gemec integrované povolení nezískala do října, musela by zřejmě některá zařízení na odpady zastavit. „Žacléř je v rozhodování o udělení integrovaného povolení účastníkem řízení. Z toho vyplývají povinnosti a práva účastníka řízení: mohou se případně proti rozhodnutí odvolat. Jeho připomínkami a názory se bude krajský úřad zabývat při rozhodování o udělení povolení,“ vysvětlil krajský mluvčí Imrich Dioszegi.

Vedení firmy Gemec ale tvrdí, že důl ještě zcela kompletně zasypaný není. „Celý důl je vyplněný po první patro, ještě zbývá vyplnit důlní díla do mínus sto padesáti metrů. To je nejrizikovější zóna, kterou doplavujeme, aby podzemí nemělo kontakt s povrchem. Tato část ještě dokončená není, bude trvat asi dva až tři roky než ji vyplníme,“ řekl majitel společnosti Zdeněk Adamec.

Zamítavé stanovisko zastupitelů ho ve skutečnosti moc nepřekvapilo. „Všichni vědí, že se musí něco dělat s odpady, které civilizace produkuje. Ale nikdo nechce, aby se to dělalo kousek od jeho bydliště. Lidé odpady produkují, ale nechtějí je tady nechat zpracovávat,“ shrnul Adamec. Pevně věří, že firma integrované povolení nakonec získá. „Pokud státní správa bude respektovat relevantní připomínky, tak nám to nemůže zamítnout. Zařízení máme státní správou povolená patnáct let. Jen se dosavadní platná povolení podle nového zákona soustřeďují do povolení pro celý komplex,“ dodal Adamec.

Pavel Cajthaml

Publicistický pořad České televize z cyklu „Nedej se!“ o kontroverzních aktivitách firmy GEMEC z 31. října 2006 je možné si přehrát na internetové stránce České televize:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/26363.html

Dokumentární film „Nepříjemná pravda“ o kampaní bývalého amerického viceprezidenta Alberta Gorea proti globálnímu oteplování získala dva sošky Oskara – cen americké filmové akademie. Kromě očekávaného ocenění v kategorii nejlepší dokument získala Nepříjemná pravda i Oskara za nejlepší původní píseň I Need to Wake Up, kterou pro film nazpívala Melissa Etheridge.

Film amerického režiséra Davise Guggenheima se zabývá nejvážnějším environmentálním problémem naší současnost – globální změnou klimatu. Film popisuje tažení Gorea proti mýtům a nepravdám o problému globálního oteplování i jeho představu o možnostech řešení tohoto závažného problému.

„Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní,“ varuje ve filmu Gore.

Působivosti filmu napomohlo i to, že v průběhu jeho natáčení udeřil na jihu USA hurikán Katrina. Filmaři tak nejen získali působivé obrazové materiály, ale donedávna v USA poměrně opomíjené téma globální změny klimatu se stalo námětem žhavým diskusí v americké společnosti.

Další informace o filmu Nepříjemná pravda:

Oficiální stránka filmu: http://www.climatecrisis.net/

Stránka českého distributora filmu: http://www.bontonfilm.cz/film.php?film_id=898

Ani stoprocentní souhlas vlastníků nemovitostí s jejich vykoupením v Horním Jiřetíně a Černicích na Mostecku podle aktivistů Greenpeace neopravňuje Mosteckou uhelnou společnost (MUS) k těžbě za ekologickými limity stanovenými vládou v roce 1991. Limity jsou platné, kabinet by je musel přehodnotit, řekl dnes novinářům vedoucí klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. MUS s tím však nesouhlasí.

"My jsme povinni řídit se horním zákonem. Vládní usnesení o územních ekologických limitech těžby je podzákonnou normou. Zákon nám ukládá co nejhospodárněji a s co nejšetrnějším přístupem k životnímu prostředí vytěžit nerost. Ukládá nám také vypořádat střety zájmů. Pakliže se nám to podaří, není důvod, aby těžba nepokračovala," uvedla mluvčí MUS Liběna Novotná.

Prolomení limitů a pokračování těžby uhlí v lomu ČSA ve vlastnictví MUS ohrožuje existenci Horního Jiřetína a sousedních Černic. Vykoupení všech objektů a pozemků v obou obcích ale Rovenský považuje za téměř vyloučené.

"To se MUS nepodaří, největší množství nemovitostí patří navíc samosprávě, která je proti likvidaci obcí. Ani úspěch těžební společnosti by však nepostačoval k tomu, aby obvodní báňský úřad mohl těžbu povolit. Chyběl by totiž rozhodující krok. Vláda by musela zrušit nebo změnit platné usnesení o limitech z roku 1991. Náš právní rozbor potvrzuje stanovisko báňského úřadu i kabinetu," uvedl.

Greenpeace dnes zveřejnila devět bodů, v nichž podle ekologických aktivistů MUS uvedla nepravdivá tvrzení. Je to například stanovisko k emisím oxidu uhličitého při spalování hnědého uhlí, hygienickým limitům hluku při povrchové těžbě, dobývacím prostoru pod Litvínovem, vyjednávání s vlastníky nemovitostí v Horním Jiřetíně a Černicích nebo důsledcích ukončení těžby uhlí.

Organizace Greenpeace je podle Rovenského ochotna obhájit své prohlášení i před soudem, pokud by ji MUS zažalovala. "Zatím nemohu na materiál ekologických aktivistů reagovat. Musíme se s ním nejdříve seznámit. Nemohu tedy nyní ani předvídat, jak se zachováme," doplnila Novotná.

Před několika měsíci zasáhla svět šokující vědecká zpráva – ze světových moří možná během následujících 50 let zmizí ryby. Co je příčinou a lze současnou situaci ještě zvrátit? Vladimír Kořen hledal odpověď na tuto i jiné otázky s Davidem Vačkářem z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Řeč bude o oceánech, které zabírají téměř tři čtvrtiny zemského povrchu. Svůj domov tu mají tisíce živočišných druhů. Jen do této chvíle jich vědci v rámci projekti OSN napočetli přes 210 tisíc a po dalších soustavně pátrají. Chtějí totiž popsat nové druhy dřív, než je zahubí znečištění, globální oteplování a masový rybolov. Moderní rybářské lodě ročně vyloví desítky miliónů tun ryb. Těm kulinářsky nejatraktivnějším tak pomalu ale jistě zvoní hrana. Na okraj vyhynutí se dostal například tuňák nebo treska. Existuje ještě vůbec cesta zpátky? Více v pořadu Planeta Věda, kterou si můžete přehrát na následující internetové stránce České televize: http://www.ct24.cz/vysilani/?id=148675
Skupina 25 slovenských nevládních ekologických organizací Ekofórum upozorňuje, že v posledních měsících na Slovensku dochází k systematickému oslabování institucionálního systému zabezpečujícího ochranu životního prostředí.

Cez víkend sa v Bratislave stretli predstavitelia slovenských ochranárskych organizácií združených v platforme EKOFÓRUM. Hlavným dôvodom stretnutia environmentalistov bolo analyzovať viaceré alarmujúce trendy v oblasti ochrany životného prostredia a prediskutovať spoločný postup ochranárskych mimovládnych organizácií. „Zdá sa, akoby predstavitelia vlády považovali životné prostredie Slovenskej republiky len za priestor pre realizáciu svojich politických a ekonomických záujmov,“ uvádza sa vo vyhlásení Ekofóra..

„Odvolaním všetkých riaditeľov národných parkov a chránených krajinných oblastí, avizovaným prepúšťaním profesionálnych strážcov prírody a tiež informačným embargom o dianí v Štátnej ochrany prírody SR, dáva jej vedenie, ale i Ministerstvo životného prostredia SR najavo, že ochrana najcennejších prírodných a krajinných hodnôt Slovenska je niekomu tŕňom v oku. Upozorňujeme, že v konečnom dôsledku nepôjde o žiadny trvalo udržateľný regionálny rozvoj, ale o jednorázový výpredaj veľkým investorom. Máme opodstatnené obavy, že sa tak stane na úkor prírody, ako aj malých a stredných podnikateľov, ktorých aktivity sú z dlhodobého hľadiska omnoho ekologickejšie,“ formuloval závery Ekofóra Marek Brinzík..

Niektoré kroky vlády sú podľa ochranárov dokonca v rozpore so záväzkami Slovenskej republiky voči Európskemu spoločenstvu. „Vláda ide dokonca tak ďaleko, že ignoruje možnosť čerpať značné finančné prostriedky na také projekty, ako je NATURA 2000. Takýto krátkozraký postoj bude viesť k súdnym sporom a môže znamenať aj zastavenie finančnej podpory významným infraštruktúrnym projektom,“ konštatuje sa vo vyhlásení. .

Environmentalisti kriticky zhodnotili aj ďalšie kroky Vlády SR a Ministerstva životného prostredia SR. Ekofórum napríklad vyjadrilo sklamanie nad politikou ministerstva životného prostredia v kauze prideľovania emisných kvót oxidu uhličitého pre SR na roky 2008 až 2012. Ochranári tiež poukázali na hroziace opätovné odsunutie prijatia zákona o tzv. starých environmentálnych záťažiach či neschopnosť rezortu prijať zákaz pestovania geneticky modifikovanej kukurice, tak, ako to spravili naši susedia v Maďarsku či Rakúsku.

Plzeňští lékaři znají i smrtelné případy otravy olovem. Nebezpečné je hlavně staré vodovodní potrubí. Deset případů otravy olovem zaznamenala v posledních dvou letech klinika pracovního lékařství Fakultní nemocnice v Plzni, která se otravami zabývá. Důvodem bývá nekvalitní keramika, olověné vodovodní rozvody nebo kontakt s jedovatou látkou v zaměstnání.

Otravy olovem jsou spíše nárazové a často postihnou větší množství osob najednou, například celou rodinu nebo skupinu pracovníků,“ uvádí přednostka kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice v Plzni Vendulka Machartová.

Mezi akutní příznaky patří zažívací potíže, dlouhodobé vystavení vlivům olova může způsobit bolesti svalů nebo zvýšenou únavu. „V krajních případech může dojít k poškození ledvin a k smrti,“ varuje přednostka kliniky.

Jednou z příčin otrav bývá nekvalitní keramika. „Někteří výrobci stále používají glazuru, která obsahuje olovo,“ upozorňuje Vendulka Machartová. Po nekvalitním vypálení nebo vlivem opotřebení se glazura může poškodit a olovo se začne uvolňovat. „Obzvlášť nebezpečné jsou kyselé roztoky, jež mohou glazuru nebo jinou hmotu obsahující olovo poškodit,“ dodává lékařka. Z tohoto hlediska je nebezpečný i čaj s citrónem. „Měli jsme zde muže, který si pravidelně ráno vařil do keramického hrnku čaj s citrónem a postupně ho celý den upíjel. Muž byl přijat do nemocnice s podezřením na žloutenku. Ta se neprokázala, pacient měl ale varovné výsledky jaterních testů. Nakonec jsme přišli na to, že hrnek, z kterého pil, měl uvnitř zcela porušenou glazuru,“ říká přednostka. Podobné potíže způsobila i keramická konvice na čaj. „Tehdy se ale otrávila celá rodina,“ připomíná Machartová další případ.

Komplikace může způsobit i olověné potrubí. „Pokud je voda nezávadná, neměly by nastat potíže. V některých případech se ale voda ze studně zdá být zcela v pořádku k pití, ale je kyselá. To může potrubí narušit,“ říká lékařka. Následky mohou být tragické. „V jednom případě byla postižena celá rodina a vzhledem k délce trvání otravy bylo postižení velmi vážné. Zasaženy byly především ledviny. Rodiče na jejich selhání zemřeli, syn musí pravidelně docházet na dialýzu,“ uvádí přednostka plzeňské kliniky.

Olovo je hrozba, ukrývající se v potrubí i hrnku

Riziko olověných rozvodů si uvědomuje také ministerstvo pro místní rozvoj. Třetím rokem nabízí dotaci do maximální výše dvacet tisíc korun na opravu domovních olověných rozvodů za zdravotně nezávadné. „Cílem projektu je motivovat obyvatele k výměně a snížit tím koncentraci olova v pitné vodě,“ vysvětluje ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.

K otravám dochází často i v práci. Nejvíce jsou ohroženi slévači, automechanici, restaurátoři nebo pracovníci na střelnicích. Poměr otrav vzniklých v práci a mimo ni je zhruba vyrovnaný.

Pro léčbu je nejdůležitější co nejrychleji rozpoznat a odstranit zdroj olova. Pacientům se podávají léky, které olovo vážou a pomáhají je vyplavit z těla.

Regionální mutace Mf DNES - plzeňský kraj

BARBORA NĚMCOVÁ

Předseda slovenské STUŽ a čestný člen české STUŽ dostal významné německé vyznamenání

Nemecká zahraničná spoločnosť a Nemecký federálny fond životného prostredia v rámci projektu zameraného na ochranu životného prostredia a porozumenie medzi národmi udelia slovenskému vedcovi a ochranárovi Mikulášovi Hubovi titul Ambasádor životného prostredia. Nemecká zahraničná spoločnosť v Dortmunde a Nemecký federálny fond životného prostredia v rámci medzinárodného projektu „Ochrana životného prostredia a porozumenie medzi národmi“ organizuje v tomto a budúcom roku štyri vedecké konferencie spojené s udeľovaním čestného titulu „Ambasádor životného prostredia Nemeckej zahraničnej spoločnosti“

Druhá zo série konferencií sa uskutoční v sobotu v Dome vedeckých pracovníkov Slovenskej akadémie vied v Smoleniciach, kde bude za účasti tridsaťčlennej delegácie Nemeckej zahraničnej spoločnosti titulom Ambasádor poctený slovenský vedec Prof. Dr. Mikuláš Huba. Občiansky denník CHANGENET.SK o tom informoval Jozef Mikloško, predseda senátu Zahraničnej spoločnosti Nemecka.

Prvý titul ambasádora udelili koncom septembra na konferencii v nemeckom Osnabrucku bývalému federálnemu ministrovi pre životné prostredie, zástupcovi generálneho riaditeľa OSN a riaditeľovi programu OSN pre životné prostredie Prof. Dr. Klausovi Topferovi.

Cieľom zahraničných spoločností, ktoré pracujú v Nordrhein-Westfalsku, Dolnom Sasku a v Ober-lichtenau pre nové spolkové štáty, je budovať mosty medzi štátmi. Od roku 1949 sa angažujú v prospech porozumenia medzi národmi v duchu humanity a tolerancie. Na základe iniciatívy Heinza Fennekolda bola v roku 2005 založená strešná organizácia Nemecká zahraničná spoločnosť so sídlom v Dortmunde, ktorá zastupuje zahraničné spoločnosti v kultúrnych sociálnych a ekonomických záležitostiach. V minulom roku ocenila Nemecká zahraničná spoločnosť v oblasti sociálnej angažovanosti v prospech sociálne postihnutých ľudí aj Spoločnosť priateľov detí z detských domovov Úsmev ako dar.

 

Odkaz:

 

Prof. Mikulas Huba mit Festakt geehrt

Ochrana přírody je opravdu věda. Nestačí jen oplotit území a ponechat je svému osudu, správná péče vyžaduje aktivní účast člověka. Přestože do ochrany české přírody přichází v posledních letech stále víc peněz, situace některých druhů je čím dál tím horší. Úbytek sledují odborníci hlavně u hmyzu. Úvodní hostem Planety věda zaměřené na ochranu přírody bude Vladimír Hůla z Mendlovy lesnické a zemědělské univerzity v Brně

Planeta věda nezůstane jenom v České republice, podívá se i na rozdíly v ochraně přírody mezi západem a východem Evropy. Vše se odvíjí od zemědělství. Na západě se hospodaří ve velkém, rozlehlé lány, intenzivní pastviny. Oproti tomu třeba na Balkáně se ještě hospodaří tradičně a to přírodě svědčí.

Není nutné se v ochraně přírody spoléhat jen na státní instituce nebo nevládní organizace, přiložit ruku k dílu může každý. Příkladem je brněnský profesor medicíny Jiří Vácha, který se v Koryčanech na jižní Moravě snaží na dvou a půl hektarech bývalého pole vytvořit stepní ekosystém.

Pořad Planeta Věda o problémech ochrany přírody, který Česká televize vysílala na programu ČT 24 v neděli 4. února 2007 můžete nyní shlédnout na internetu ZDE

Doslova katastrofu představuje vládní návrh zákona pro Integrovaný registr znečišťování (IRZ), zatím nejlepší databázi informací o únicích a přenosech nebezpečných látek z konkrétních průmyslových podniků v České republice dostupnou volně na internetu. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ho bude projednávat na své dnes začínající schůzi.

Pokud by byl zákon přijat v předložené podobě, přijde veřejnost o přístup k cenným informacím. Z loňského žebříčku deseti největších znečišťovatelů styrenem by například zůstali pouze dva: ACO Industries, k. s. Přibyslav, který se umístil na šestém místě, a devátý Kaučuk, a. s. Kralupy nad Vltavou. Podniky ze špičky nelichotivé tabulky by z registru zmizely úplně. Arnika navrhuje, aby byl zákon zamítnut anebo zásadně doplněn tak, aby zachoval současný rozsah veřejnosti poskytovaných informací.

Například v registru sestaveném podle nového zákona by za rok 2005 nebylo možné dohledat informace nejméně o 113 firmách (1). „Pokud k tomu připočteme i informace o látkách v odpadech, zmizela by podle posledního hlášení do IRZ data od 281 podniků. Ve Zlínském kraji by zmizely dvě třetiny hlášení. Přitom jde o kraj s nejvyšším množstvím ohlašovaných emisí prokázaných i potenciálních karcinogenních látek,“ shrnul smutný důsledek navrženého zákona Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika, který analyzoval jeho dopad na registr. Ze současného IRZ tak zůstane jen troska a registr přestane plnit svoji funkci.

Ironií je, že zákon do Sněmovny předkládá ministerstvo životního prostředí (MŽP). To jej obhajuje potřebou přizpůsobení české legislativy novému nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek. Vládě dalo MŽP na vybranou ze dvou verzí: jedna zachovávala alespoň informace o odpadech, ale neprošla. „Místo aby vláda změny využila k vylepšení registru, udělala pravý opak. Zmíněné nařízení totiž členským zemím EU nenařizuje, že by nemohly mít ohlašování obsahu chemických látek v odpadech. Omezení IRZ nenařizuje výslovně ani usnesení vlády přijaté na základě tzv. auditu ekologické legislativy,“ vysvětlil předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.

Jediným „kladem“ zákona je, že počítá s rozšířením registru o 21 nově ohlašovaných látek. U poloviny z nich ale nelze očekávat jediné hlášení, protože jde o pesticidy, které se u nás již nepoužívají a některé se ani nikdy nepoužívaly. Pokud někde jsou, tak to je právě v odpadech, ve kterých se nebudou muset paradoxně ohlašovat. Rozšíření o tyto látky bylo možné provést bez destruktivního zásahu do IRZ. Arnika to kritizovala na schůzce se zástupci MŽP již v červenci minulého roku. „Nechápeme, proč se ministerstvo zříká důležitého nástroje ke kontrole pohybu nebezpečných látek v odpadech navíc zrovna v době, kdy se jejich nová a nová skladiště objevují na různých místech ČR," řekl Petrlík.

Navržená úprava navíc zcela ignoruje vládou schválený Národní implementační plán Stockholmské úmluvy, a tudíž povede k neplnění mezinárodních závazků ČR. Do konce roku 2007 mělo MŽP naopak IRZ upravit tak, aby lépe vyhovoval potřebám Stockholmské úmluvy a poskytl více informací. Navržený zákon jde ale zcela opačným směrem. Ministerstvo se vypuštěním informací o odpadech zbavuje i důležitého zdroje informací o látkách, jež má za povinnost sledovat i v odpadech pro další mezinárodní úmluvy – jedná se například o rtuť.

S omezením dostupnosti informací nesouhlasí ani signatáři petice Budoucnost bez jedů II, kterou podepsalo více jak 17 tisíc lidí, včetně několika desítek významných osobností. „Mezi prvními petici podepsal také Martin Bursík. „Doufáme proto, že bude nyní z pozice ministra hájit dostupnost dat informací pro veřejnost v již fungujícím systému a nikoliv ústupky tlaku průmyslové lobby ve vládním návrhu zákona,“ dodal mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Poznámky:

(1) Jaké informace mají zmizet z integrovaného registru znečišťování? (sestaveno na základě analýzy posledních ohlášených dat do IRZ za rok 2005 - viz http://www.irz.cz) Nový návrh počet podniků omezuje třemi způsoby:

1) nahlašováním podle vybraných činností
2) prahovou hodnotou pro kapacitu (přestože by provoz překročil práh pro sledovanou látku)
3) změnou nahlašováním emisí do odpadů (pouze množství)

Pokud se týká nahlašovaných činností, provedli jsme přibližné porovnání těchto činností se seznamem podniků, které své emise nahlásily za rok 2005. Z registru zmizí tyto činnosti:

1) firmy, vyrábějící různí díly a výrobky z plastů a laminátů (např. pro obuvnický průmysl, automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, stavební průmysl, ale i pro domácnosti)
2) elektrotechnický průmysl (motory, součástky, navigace ...)
3) automobilový průmysl (hydraulika, brzdy, klimatizace, další vybavení...)
4) strojní průmysl (nástroje, hydraulika)
5) letecký průmysl
6) služby (chemické čištění)

Díky nahlašování emisí podle činností se sníží počet podniků, které by nahlašovaly za stejných podmínek jako za rok 2005 přibližně o 113.

Pokud nebudou nahlašovány údaje v přenosech do odpadů, zmizí z IRZ asi 37% všech údajů.
Za rok 2005 bylo nahlášeno:

1) 1288 údajů o emisích do ovzduší (731 provozoven, 36 látek)
2) 154 údajů o emisích do vody (54 provozoven, 24 látek)
3) 18 údajů o emisích do půdy (7 provozoven, 6 látek)
4) 906 údajů o emisích jako přenos v odpadech (328 provozoven, 38 látek)
5) 72 údajů o emisích jako přenos ve vodě (22 provozoven, 22 látek)

Pokud by se nenahlašovaly emise v přenosech do odpadů, za rok 2005 by podalo informace pouze 766 podniků (místo 977). Sečteme-li obě navrhovaná omezení, objevila se za rok 2005 v registru hlášení pouze od 696 provozů namísto 977.


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License