Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Rakouská vláda se rozhodla zakázat GM řepku GT73 americké firmy Monsanto. Zákaz je vzhledem k jeho načasování vnímán jako velmi silný politický signál, neboť Rakousko právě v lednu převzalo prezidentství Evropské unie.

Rakousko považuje GMO za jeden hlavních problému životního prostředí, které chce řešit v době svého prezidentství. Pořádá proto dokonce v rámci prezidentství dvě speciální konference. Ve dnech 4. až 6. dubna proběhne ve Vídni konference o GMO a ko-existenci, ve dnech 18.-19. dubna pak opět ve Vídni konference o roli principu předběžné opatrnosti v politice vůči GMO.

Rakouský zákaz GM řepky přichází krátce poté, co se 55 procent zúčastněných voličů ve švýcarském referendu vyslovilo pro pětiletý zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin. V zemích Evropské unie se už 172 regionů a 4500 obcí vyhlásilo jako oblasti bez GMO - tzv. GMO-free zóny. Nějakou formu zákazu GMO zavedla řada členských států EU:

Německo (zákaz GM kukuřice Bt176),
Francie (zákaz GM řepky Topas 19/2 a MS1xRf1),
Rakousko (zákaz GM kukuřic Bt176, T25 a MON810),
Maďarsko (zákaz GM kukuřice MON810),
Lucembursko (zákaz GM kukuřice Bt176),
Řecko (zákaz GM řepky Topas 19/2 a kukuřice MON810),
Polsko (zákaz GM kukuřice MON810).

Deníky The New York Times a The Washington Post přinesly 20. prosince zprávy o tom, že FBI špicluje americké nevládní organiazce zabývající se lidskými právy a životním prostředí. Oba deníky se odvolávají mimo jiné na sdělení Americké unie pro občanské svobody (American Civil Liberties Union - ACLU), která na svých internetových stránkách zveřejnila část z více než 2000 dokumentů o tom, jak FBI a další americké agentury špiclují organizace kriticky vystupující vůči administrativě prezidenta G. W. Bush.

Tyto zprávy přichází krátce poté co byl prezident Bush nucen pod tlakem médií přiznat, že v rámci údajného "boje proti terorismu" schválil tajné odposlechy, které v rozporu se zákonem nebyly odsouhlaseny soudem.

Více informací najdete ZDE:

The New York Times: F.B.I. Watched Activist Groups, New Files Show

The Washington Post: FBI Papers Show Terror Inquiries Into PETA; Other Groups Tracked

American Civil Liberties Union

Demokraté v americkém Senátu zablokovali návrh, jenž by umožnil těžit ropu v Arktické přírodní rezervaci. Legislativu předložili v Senátu republikáni, zákon počítá s umožněním těžby ropy v národním parku na Aljašce, kde jsou dosud největší nedotčené zásoby ropy v USA.

Zákon povolující těžbu ropy na Aljašce byl zahrnut do jednoho balíku spolu se zákonem o výdajích na obranu. Republikánský senátor Ted Stevens, který návrh předložil, se o prolomení těžby na Aljašce snaží už více než dvě desetiletí. Tvrdí, že ropa, které je podle odhadů na Aljašce až deset miliard barelů, je zásadní pro americkou národní bezpečnost.

Díky těžbě na Aljašce by podle něj Spojené státy nebyly tolik závislé na ropě ze zahraničí. Demokratičtí senátoři však zákon odmítli s tím, že by těžba zničila aljašskou přírodu, která je domovem vzácných druhů zvířat například sobů, ledních medvědů a miliónů stěhovavých ptáků.

Vánoční stromek

S odmítnutím zákona o těžbě na Aljašce senátoři zároveň zamítli i zákon o výdajích na obranu, který počítá s vyčleněním 150 miliard dolarů pro americké vojáky v Iráku, Afghánistánu a také pro oběti hurikánu Katrina, který na podzim zasáhl jižní pobřeží Spojených států. Američtí republikáni tedy podle komentátorů zjevně spoléhali na to, že demokraté pod tlakem schválí s důležitým zákonem o výdajích na obranu i normu, se kterou nesouhlasí.

Podle profesora historie a politologie na Bostonské univerzitě Igora Lukeše je podobná taktika v americkém Kongresu poměrně běžná. "Je to technika, které se v řeči Kongresu přezdívá 'vánoční stromek'. Jde v podstatě o manévr, kdy se připojí jeden návrh zákona k druhému, většinou zásadně důležitému. Kongresmani, kteří chtějí prosadit jeden návrh zákona, pak jsou nuceni hlasovat o pro druhý, byť s ním třeba zásadně nesouhlasí," vysvětluje politolog Lukeš.

Nepřijetí zákona, který počítá s výdaji na obranu, bylo podle Lukeše překvapivé. Očekává se, že o zákonu se ještě do konce roku bude hlasovat znovu, přičemž dodatek o těžbě na Aljašce bude z návrhu vyňat.

Vrtat se nebude!

Americké společnosti se snaží prosadit těžbu na Aljašce už pětadvacet let, zatím stále neúspěšně. Kromě obav o zničení aljašské přírody totiž někteří politici i ochránci životního prostředí varují, že uvolnění přístupu k tak velkému zdroji energie z ropy, by zásadně zpomalilo pokusy najít jakékoli alternativní zdroje. "Za druhé by takové opatření poskytlo také výmluvu 'kapitánům' automobilového průmyslu, že není třeba nic zásadního měnit na dosavadním trendu vyrábět stále větší a náročnější osobní vozy," vysvětluje politolog Igor Lukeš.

Konec Bushovy autority?

Americký senát hlasoval ve středu také o dalším zákonu, který má snížit vládní výdaje a který podle analytiků naznačil, že prezident Bush ztrácí podporu i mezi vlastními spolustraníky. "V zákonu jde zejména o omezení plateb zdravotního pojištění pro lidi, kteří nejsou schopni si ho financovat sami z vlastních prostředků a musí jim ho platit stát," podotýká politolog Igor Lukeš a dodává, že mnozí kritikové se obávají, že zákon vyvolá velké sociální problémy.

Zákon prošel o jediný hlas. Poté, co se na stranu opozičních demokratů postavili i někteří republikáni, musel ze zahraničí kvůli hlasování přicestovat vicepremiér Dick Cheney, díky němuž byla norma schválena.

Podle analytiků ztrácí prezident Bush podporu svých vlastních spolustraníků z mnoha důvodů, kromě domácích problémů zejména kvůli válce v Iráku a pomalé odpovědi úřadů na katastrofu způsobenou hurikánem Katrina.

 

Občané Švýcarska v referendu podpořili návrh na pětiletý zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin. Pro se vyslovilo 55 procent zúčastněných voličů. Je mezi nimi i mnoho švýcarských farmářů, podle nichž by zavedení modifikovaných plodin narušilo obchod s tradičními zemědělskými výrobky.

Zástupci vlivného biotechnologického průmyslu ve Švýcarsku vedli kampaň proti zákazu. Podle nich se země nesmí bát nových vývojových trendů. Jak uvádí zpravodajka BBC v Bernu, hlasování dokázalo, co už příznivci zákazu tvrdili předtím - že Švýcaři nechtějí modifikované plodiny ani na svých polích, ani na talíři. Na švýcarské půdě bylo dosud vypěstováno jen velmi malé množství geneticky modifikované pšenice, v rámci výzkumu na univerzitě v Curychu.
Geneticky modifikovaný hrách, vyvinutý Ústavem Australského svazu pro vědecký a průmyslový výzkum, který je odolný vůči napadení zrnokazem hrachovým vyvolává u myší alergické reakce podobné astmatickému záchvatu.

U geneticky modifikovaného hrachu, vyvinutého Ústavem Australského svazu pro vědecký a průmyslový výzkum (CSIRO), který je odolný vůči napadení zrnokazem hrachovým (Bruchus pisorum), způsobujícím každoročně až 30% ztráty sklizně, bylo zjištěno, že vyvolává u myší krmených tímto GM hrachem alergické reakce podobné astmatickému záchvatu. Výzkum byl prozatím pozastaven. Výzkumný tým, který se vývojem GM hrachu odolného vůči škůdcům zabýval deset let, nyní zahájí další výzkumy s přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem.

Více o problému geneticky modifikovaného hrachu a jeho nežádoucích účinků najdete v tiskové zpráve CSIRO "GM pea study backs case-by-case risk assessment"

Přinášíme text usnesení dnešního Valného shromáždění STUŽ

  • VS rozhodnulo, že počet členů předsednictva zůstává 10
  • VS schválilo zprávu o činnosti STUŽ za rok 2004 po zapracování připomínek z pléna
  • VS schválilo zprávu o hospodaření STUŽ za rok 2004 a revizní zprávu STUŽ za rok 2004
  • VS schválilo návrh rozpočtu na rok 2005
  • VS schválilo návrh činnosti STUŽ na rok 2005
  • VS zvolilo
    • předsedou STUŽ Pavla Šremera
    • předsednictvo ve složení: Ivan Dejmal, Jiří Dlouhý, Eva Tylová, Miroslav Martiš, Ondřej Velek, Jiří Nečas, Jiří Kulich, Ivan Rynda, Jiří Roth, Marcela Křížová
    • náhradníky předsednictva STUŽ: Jan Piňos, Jiří Fencl, Zdeněk Joukl
    • revizní komisi STUŽ ve složení: Jaroslav Mejzr, Miroslav Punčochář, Jan Zeman
V sobotu dne 27. listopadu byla STUŽ spolu s Centrem pro otázky životního prostředí UK hostitelem desetičlenné delegace gruzínského ministerstva životního prostředí v čele s paní ministryní Tamar Lebanidze. Dopoledne byli hosté seznámeni se stavem životního prostředí v Česku. Diskuse se účastnil náš předseda Pavel Šremer spolu s Veronikou Hunt Šafránkovou z MŽP a Miroslavem Havránkem z Karlovy Univerzity.

Na pracovní oběd přijal pozvání také nově zvolený senátor Jaromír Štětina a tak se diskuse točila především kolem aktuálních problémů Gruzie, tamějších bezpečnostních problémů a možností pomoci České republiky. Za STUŽ se oběda účastnili Pavel Šremer a Jiří Dlouhý V odpoledních hodinách si hosté prohlédli Prahu a byli seznámeni s následky katastrofálních povodní.

Do atmosféry se v posledních letech dostalo nečekaně mnoho skleníkových plynů. Jejich produkce se přitom dramaticky nezvýšila. Někteří vědci se obávají, že Země ztrácí schopnost pohlcovat oxid uhličitý. Lidé podle nich mohou brzy pocítit změny klimatu, píše The Independent.

Observatoř na vrcholu havajské sopky Mauna Loa zaznamenává úroveň oxidu uhličitého v atmosféře nepřetržitě od roku 1958.


Tehdy dosahovalo jeho množství 315 ppm (tzv. jedna miliontina objemu), nyní vědci naměřili už 376 ppm. Pro srovnání, ještě na počátku 20. století to bylo jen 295 ppm. Vědce znepokojuje hlavně rychlý nárůst v posledních letech.


Zatímco v posledních desetiletích přibývalo oxidu uhličitého v průměru o 1,5 ppm ročně, předloni to bylo v meziročním srovnání už o 2,08 více, během následujícího roku stoupla koncentrace plynu dokonce o 2,54 ppm.

Zatímco předchozí výkyvy vědci vysvětlili extrémními projevy počasí (nárůst o 2,45 v roce 1988 a dokonce o 2,74 o deset let později podle nich souvisel s klimatickým jevem El Niño), tentokrát příčinu marně hledají.
"Možná je to opět jen následek přírodních jevů, ale také se může jednat o začátek bezprecedentního přírodního procesu," řekl listu Charles Keeling z Kalifornské univerzity v San Diegu, který stojí u měření CO2 od samého počátku.

Keeling se domnívá, že jedním z možných, třebaže zatím nepotvrzených vysvětlení, je oslabování takzvaných uhlíkových propadů. To jsou taková místa na Zemi, která rizikové plyny pohlcují, například oceány a lesy.
Podle Pierse Forstera z univerzity v Readingu by současné tempo růstu vzbuzovalo obavy. "Znamenalo by to, že se musí přepracovat předpovědi globálního oteplování na následujících sto let. Budou ještě katastrofičtější," prohlásil.

Zdvojnásobení současného množství oxidu uhličitého v atmosféře by podle vědců mohlo oteplit podnebí na Zemi až o 5 stupňů Celsia. Růst teploty by provázely další jevy, jako je tání ledovců a vzestup hladiny oceánů.
Oxid uhličitý zadržuje infračervené záření v atmosféře. Určité množství skleníkových plynů je tudíž nezbytné, planeta by jinak byla příliš chladná a nemohl by na ní existovat život v jeho současné podobě.
V atmosféře přibývá i dalších skleníkových plynů, jako je metan a oxid dusný. Těch je mnohem méně než oxidu uhličitého, jejich "skleníkové" účinky jsou ale silnější.

Letošní Cena Josefa Vavrouška má od pátku 4. června svého nového nositele. Z 35 nominovaných vybrala dvanáctičlenná porota právníka Svatomíra Mlčocha, který se zasloužil o rozvoj českého práva životního prostředí. Cenu za aktivní prosazování trvale udržitelného rozvoje uděluje od roku 1996 Nadace Charty 77, od letošního roku se k ní připojila i Nadace Partnerství. Jméno nese po bývalém ministrovi životního prostředí a prosazovateli trvale udržitelného rozvoje světového významu Josefu Vavrouškovi, který tragicky zahynul v roce 1995.

"Porota neměla vůbec snadný výběr, v závěru volila mezi několika velmi kvalitními kandidáty," říká Monika Kašparová, členka poroty Ceny Josefa Vavrouška. "Nakonec ocenila Svatomíra Mlčocha, který se jako právník významně zasloužil o rozvoj českého práva životního prostředí. Jeho působení je však mnohem širší, k prosazování udržitelného rozvoje přispěl například spoluzaložením Třeboňského inovačního centra na vývoj a zavádění nových technologií pro udržitelný rozvoj," dodává členka poroty.
JUDr. Svatomír Mlčoch působí od roku 1994 jako odborný právní poradce na otázky ochrany životního prostředí. Má licenci advokáta, od roku 1998 je členem Legislativní rady vlády, předsedou Jihočeského sdružení ochránců přírody a členem rozkladové komise ministerstva životního prostředí. Úzce spolupracuje se společností Enki, o. p. s. a Envi, s. r. o. Třeboň při vývoji a zavádění nových technologií v oblasti životního prostředí do praxe. Inicioval a spoluzaložil Třeboňské inovační centrum zaměřené na aplikovaný výzkum v oblasti solární energetiky, úspor energií, selektivní těžby sedimentů a poradenství v oblasti trvale udržitelných technik při hospodaření v krajině. Přednáší právo životního prostředí na Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Před revolucí působil jako právník v oblasti státní ochrany přírody a památkové péče a v ochraně přírody na severní Moravě a v jižních Čechách (1984 až 1989 v Krajském ústavu ochrany přírody a památek v Českých Budějovicích). Od vzniku ministerstva životního prostředí České republiky k 1. lednu 1990 se podílel na jeho činnosti v různých funkcích, také jako náměstek ministra pro legislativu a ekologickou politiku. Je spoluautorem návrhu několika přijatých zákonů na ochranu životního prostředí v letech 1990 až 1993. V letech 1994-1998 byl člen zastupitelstva města Českých Budějovic, nyní je členem komise Rady města.
Cenu převzal vítěz na slavnostním večeru v divadle Ungelt, jehož součástí byl i recitál Marty Kubišové Já jsem já. Jako součást Ceny obdržel Svatomír Mlčoch skleněnou plastiku, jejíž výrobu sponzorsky zajišťují sklárny A. Rückl a synové v Nižboru. Členy poroty jsou odborníci a osobnosti z oblasti udržitelného rozvoje a životního prostředí: Martin Bursík, Pavla Dusíková, Tomáš Feřtek, Mikuláš Huba, František Janouch, Monika Kašparová, Vlasta Körnerová, Jan Květ, Pavel Nováček (předseda poroty), Martin Potůček, Petr Švec a Eva Vavroušková.
Další kandidáti
Nominace 35 kandidátů poslalo 50 lidí z ČR a Slovenska a pořadatelé tak byli mile překvapeni. "Navržení nebyli zdaleka jenom ekologové či ochránci životního prostředí, ale například i starostové obcí, pedagogové či právníci. Je vidět, že aktivních lidí, kteří věnují své úsilí ochraně životního prostředí je stále hodně," zdůrazňuje František Janouch, předseda správní rady Nadace Charty 77.
Mezi kandidáty se objevil například Jiří Čunek, starosta města Vsetína, který svou podporou a prací inicioval ve Vsetíně řadu změn vedoucích ke zlepšení životních podmínek obyvatel. Vsetín je od roku 1999 zapojen do Národní sítě Zdravých měst ČR a je prvním městem v ČR, které přistoupilo (2.9.2003) k Aalborgské chartě.
Za celoživotní úsilí o prosazování šetrného vztahu k přírodě, krajině a přírodním zdrojům, za osvětovou a vědecko-popularizační činnost podporující vzrůst ekologického uvědomění v naší veřejnosti byla nominována RNDr. Dagmar Dykyjová z Botanického ústavu ČAV v Třeboni, která letos oslaví 90. narozeniny.
Z Brna byla nominována ředitelka ekologického institutu Veronica Ing. Yvonna Gaillyová. Významně přispěla rozvoji ekologického a spotřebitelského poradenství v ČR.
RNDr. Jiří Kulich z Horního Maršova, ředitel střediska ekologické výchovy SEVER, byl navržen za cílevědomé a důsledné prosazování výchovy k udržitelnému životu do pedagogické praxe na místní, regionální i celostátní úrovni.
Dr. Ivan Makásek založil již v roce 1974 v rámci první organizace pro ochranu přírody a krajiny TIS ochranářský časopis Taraxacum. Na něj navázal v roce 1979 časopis Nika, který vychází dodnes a v minulosti byl několikrát oceněn.
Starosta obce Jindřichovice pod Smrkem Ing. Petr Pávek byl hlavním iniciátorem stavby dvou větrných elektráren v Jindřichovicích pod Smrkem realizované v roce 2003. Rozběhl obecní výtopnu na biomasu. Zásadním způsobem podporuje činnost školy a knihovny a zasadil se o rozšíření internetu. Za jeho působení se rozvinul spolkový život v Jindřichovicích.
Pavel Šremer byl jako jeden z prvních signatářů Charty 77 už od poloviny 70. let aktivní v bratislavském ochranářském hnutí, kde byl jedním z organizátorů dobrovolné ochrany přírody. Byl spoluautorem kultovní ochranářsko-opoziční publikace Bratislava/nahlas a redaktor populárního (polo)samizdatového časopisu Ochranca prírody. S J. Vavrouškem spoluzakládal STUŽ a dnes je jejím předsedou.
Mezi nominovanými bylo několik významných osobností i ze Slovenska. Za všechny zmiňme Juraje Lukáče z východoslovenské obce Tulčík, který je vedoucím organizace Vlk. Za svou dvacetiletou činnost v této organizaci dosáhl vyhlášení 58 ha pralesa na východním Slovensku jako soukromé rezervace, koordinoval výsadbu několika tisíc stromů a vydal několik desítek publikací ve vlastním nakladatelství ABIES.
Polská vláda chce podle vyjádření náměstka ministra zemědělství Jana Krzysztofa Ardanowského pro agenturu REUTERS zakázat vysévání GMO a omezit dovoz geneticky modifikovaných (GM) plodin, aby ochránila pověst Polska jako země přátelské k životnímu prostředí. "Stanoviskem vlády je, že pěstování GMO by nemělo být dovoleno. Je povoleno prodávat GMO produkty, které ale musí být jasně označeny" uvedl Ardanowski v krátkém rozhovoru pro REUTERS.

Polsko je největším producentem potravin z nových členských států EU a v Polsku se stejné jako ve většině dalších zemí žádné GMO nepěstují. Polská vláda se obává že by budoucí pěstování GMO mohlo vést ke genetické kontaminaci ostatních plodin.

Vedoucí politická strana polské menšinové vlády již delší dobu naznačuje, že chce Polsko učinit zemí bez GMO (GMO-free) a poslanci parlamentu již údajně zpracovali několik návrhů zákona, který by pěstování GMO zakázal. "Když povolíme pěstování GMO, bude poškozena pověst Polska jako země podporující biozemědělství a produkující zdravé potraviny A stále se nedostatečným výzkumem koexistence nemůže nikdo garantovat, že se podaří zabránit (genetické) kontaminaci" , varoval Ardanowski.

Už počátkem února 2006 se vyjádřil polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz pro polskou tiskovou agenturu PAP, že probíhají přípravy zákona o GMO, který by splňoval požadavky EU. Marcinkiewicz tehdy překvapil pozorovatele svým rezolutním prohlášením: "Nechceme GMO na polském území" ("We do not want GMO on the Polish territory"). Také náměstek ministra zemědělství Ardanowski uvedl nověji pro REUTERS, že se Polsko pokusí naformulovat zákaz pěstování GMO tak, aby nebyl v rozporu pravidly EU. Případně, že se pokusí změnit stávající unijní pravidla pro GMO.

Někteří analytici se domnívají, že jednou z možných cest, jak by Polsko mohlo de facto znemožnit pěstování GMO, by bylo schválení velice přísných pravidel koexistence v národní legislativě. Pravidla tzv. koexistence (současné pěstování geneticky manipulovaných a bio-plodin) jsou není v Evropské unii velmi kontroverzním tématem a nepodařilo se dosáhnou shody na jejich podobě.

Průmysl genetických manipulací tvrdí, že údajně není žádný problém, aby GMO byly pěstovány vedle konvenčních nebo bioplodin. GMO průmysl také varuje politiky, že by Polsko mohlo čelit silným námitkám Evropské komise proti jakémukoli pokusu zakázat pěstování GMO v zemi. Skupiny ochránců životního prostředí naopak namítají, že agrochemické firmy prý nechtějí nebo nedokážou zabránit nežádoucímu šíření GMO do prostředí. Argumentují stovkami případů genetické kontaminace po celém světě a žádají proto, aby nebylo dovoleno pěstovat GMO dříve než EU zavede jednotnou legislativu upravující koexistenci.

Podle Ardanowského zamýšlí Polsko kromě zákazu pěstování GMO také omezit dovoz krmné sojové moučky z geneticky modifikovaných bobů, která je součástí krmiva pro dobytek. Podle Ardanovského musí Polsko začít hledat alternativní zdroje krmných bílkovin.

Psáno pro STUŽ a Britské listy

MUDr. Miroslav Šuta, autor je konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik

Prezident Francie Nicolas Sarkozy ohlásil na závěr dvoudenní ekologické konference v Paříži řadu opatření pro ochranu životního prostředí. Kromě záměru zakázat od roku 2010 používání energeticky neefektivních klasických žárovek, jde o plány na rozšíření železniční sítě o 2000 km nových tratí a na vybudování 1500 km nových tramvajových tratí, ale také o zmrazení pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO) ve Francii.

Nathalie Kosciusko-Morizet, která zastává funkci státního sekretáře v oblasti životního prostředí, pro francouzský deník Le Monde uvedla, že během několika dní by měl platit zákaz pěstování geneticky modifikované kukuřice MON 810 (1). Ta je jedinou komerční GM plodinou v Francie a v letošním roce byla v zemi pěstována na více než 20 tisících hektarech. Pěstování GMO je ale ve Francii žhavým společenským tématem, které vyvolává bouřlivé diskuse, a vedlo ke vzniku rozsáhlého protestního hnutí.

MON 810 je GM kukuřicí americké agrochemické firmy MONSANTO, do které byl genetickou manipulací vložen gen z bakterie, který vede k produkci bakteriálního toxinu v celé rostlině. Tento bakteriální jed má bránit GM kukuřici vůči zavíječi kukuřičnému, pro kterého je smrtelně jedovatý.

Komerční pěstování GM kukuřice MON 810 je nyní v rámci EU povoleno, ale některé země její pěstování na svém území zakázaly. Maďarsko zakázalo pěstovaní MON 810 v roce 2005 na základě vědeckého výzkumu maďarských expertů, kteří poukázali na rizika GM kukuřice MON 810, jež může mít škodlivý vliv na některé živočišné druhy (2).

Kromě Maďarska je tato GM kukuřice firmy MONSANTO zakázána také v Rakousku (3), Polsku (4) a v Řecku (5). Uvedené země vydané zákazy odůvodňují mimo jiné i neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž pro GM plodiny vyžaduje platná evropská legislativa. Německé úřady zakázaly prodej osiva GM kukuřice MON 810 na jaře roku 2007 vzhledem k tomu, že stávající monitorovací plán neumožňuje odhalit rizika prokázaná novými vědeckými studiemi (6). Švýcarsko na základě výsledků referenda vyhlásilo pětileté moratorium na pěstovaní všech GM plodin (7).

V České republice komerční pěstování GM kukuřice MON 810 povoleno, a to dokonce i v chráněných územích, včetně evropsky významných ekologických oblastí systému NATURA 2000 (8). Podle sdělení ministerstva zemědělství se v roce 2007 pěstovala GM kukuřice MON 810 v Česku na ploše zhruba 5 tisíc hektarů (9).

Ve Francii se má o ekologických opatřeních debatovat i v příštích měsících. Do koncem roku má být dopracován koncept tzv. zelené revoluce, ke které se Sarkozy zavázal během předvolební kampaně. V první polovině roku 2008 by pak měl projednat parlament návrh příslušného zákona.

MUDr. Miroslav Šuta

Zdroje:
(1) Nathalie Kosciusko-Morizet : "On change de stratégie" écologique, Le Monde, 26.10. 2007 - http://www.lemonde.fr/web/article/0,1-0,36-971498,0.html

(2) Protesty proti GMO v Maďarsku: Stovky demonstrantů předaly ministru zemědělství petici s 12 tisíci podpisy - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006012901

(3) Rakouská vláda zakázala geneticky manipulovanou řepku Monsanta - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006012301

(4) Polský parlament schválil zákaz pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006050001

(5) Řecká vláda zákazala 31 variet GM kukuřice Monsanta - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006013101

(6) Antje Lorch: How much Bt toxin is there…?, Experiences with MON810 cultivation in Germany, Mezinárodní konference „Přísliby a rizika biotechnologií z hlediska udržitelného rozvoje“, 25. října 2007, Senát Parlamentu České republiky - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2007100008

(7) BBC: Švýcaři pro zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2005112801

(8) Greenpeace otestovalo GM kukuřici v Čejči na Moravě - http://www.greenpeace.cz/gmo/tiskove-zpravy.shtml?x=649041

(9) Martin Leibl: Ekologické zemědělství a geneticky modifikované organismy, Mezinárodní konference „Přísliby a rizika biotechnologií z hlediska udržitelného rozvoje“, 25. října 2007, Senát Parlamentu České republiky - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2007100008


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License