Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Ekologické zemědělství přijde podle svazu PRO-BIO za letošek zhruba o 300 milionů korun dotací kvůli rozhodnutí ministerstva zemědělství (MZe), podle nějž budou moci ekofarmáři žádat o vyšší podpory z nového programu rozvoje venkova až na podzim. Svaz chce, aby MZe dodrželo původně slibovaný termín a žádosti se přijímaly již na jaře, tedy ještě pro letošní rok. ČTK to řekli zástupci PRO-BIO. Podle mluvčí úřadu Táni Králové zemědělci o peníze nepřijdou.


"Evropská komise ale program rozvoje dosud neschválila a nejsou tak jasná definitivní pravidla," zdůvodnila Králová posun termínu.

Program rozvoje venkova na roky 2007 až 2013 bude sloužit k čerpání peněz z nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Ekofarmáři by z něj měli dostat výrazně vyšší sazby dotací než dosud. Pokud o ně budou moci žádat na podzim, dostanou tyto podpory až za rok 2008, tedy na jaře 2009. Za letošek jim budou vyplaceny dosavadní nižší sazby. Noví ekofarmáři z loňska, kteří se již nestihli přihlásit do předchozího programu podpor, ale pro letošek zůstanou proti původním příslibům zcela bez kompenzace za šetrné hospodaření, tvrdí svaz PRO-BIO.

Podle svazu loni přibylo asi 150 nových ekologických zemědělců. Zvýšené náklady plynoucí z jiného způsobu hospodaření přitom musí nést hned a vyšší ceny za bio produkty zatím nedostanou, protože musí dodržet dvouleté přechodné období při přechodu od konvenčního zemědělství, podotýká Kamil Toman z PRO-BIO. Důvodem k přechodu na ekofarmaření byl přitom často právě příslib vyšších podpor, které nahradí vyšší náklady. Svaz chce o problému ještě jednat s ministryní zemědělství Milenou Vicenovou, s níž se má sejít v pátek.

PRO-BIO upozorňuje na to, že problém se týká i dalších zemědělců, protože posun termínu pro podávání žádostí na podzim má platit pro veškerá tzv. agroenviromentální opatření, kam patří například zatravňování, vytváření biopásů v polích nebo integrovaná produkce vína a ovoce.

Králová ČTK řekla, že EU oficiálně zveřejnila ve svém věstníku prováděcí předpis k programu rozvoje venkova teprve těsně před Vánoci. Od této doby běží šestiměsíční lhůta pro posuzování programu. "Nelze vyloučit, že v něm na popud EU mohou nastat změny. Je proto logické vyčkat na jeho definitivní znění," uvedla.

MZe podle ní chce předejít tomu, že se předpisy k tzv. agroenviromentálním opatřením budou během krátké doby několikrát novelizovat. Tak tomu bylo po vstupu do EU, kdy se příslušné nařízení vlády měnilo celkem pětkrát. Zmatky v pravidlech pak vedly k odvoláním žadatelů, kteří v některých případech dostali peníze až za dva roky. "Sami zemědělci časté změny v legislativě již dříve právem kritizovali," podotkla Králová.

Ekologické zemědělství v tuzemsku zaujímá zhruba 6,5 procenta zemědělské půdy, což je v rámci EU nadprůměrný podíl.

Bulharsko a Slovensko splnily své závazky ze smlouvy o přistoupení k Evropské unii a odstavily své zastaralé atomové reaktory typu VVER 440/230, které byly založeny na sovětských projektech ze 70. let. Evropská unie tyto reaktory na základě odborných analýz zařadila do kategorie vysoce rizikových a v rámci přístupových jednání požadovala jejich postupné odstavení ve všech nových členských státech. Šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová však tvrdí opak - prý není podstatných rozdílů v bezpečnosti starých sovětských reaktorů a ostatních v EU provozovaných atomových elektráren.



Zastavení Kozloduj 3 a 4 - konec bulharského exportu elektřiny

Bulharsko natrvalo zastavilo třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Kozloduj až poslední den před vstupem do Evropské unie - 31. prosince 2006. Odstavení zastaralých reaktorů předcházelo oficiální rozhodnutí bulharské vlády (Rady ministrů) z 21. prosince 2006 a země tak splnila svůj závazek, který byl podmínkou vstupu Bulharska do EU.

Oba odstavené reaktory byly stavěny v průběhu 70. let v rámci rozsáhlého atomového programu komunistických zemí sdružených do RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) a byly uvedeny do provozu v prosinci 1980, respektive v dubnu 1982.

Jaderná elektrárna Kozloduj celkem zahrnovala 6 atomových reaktorů. Ty nejstarší (Kozloduj 1 a 2) však byly odstaveny na základě požadavků EU už v roce 2002. Provoz reaktorů 3 a 4 byl na jistou dobu povolen za podmínek podstatných investic alespoň do jistého zvýšení jejich bezpečnosti. Po odstavení reaktorů Kozloduj 3 a 4 tak zůstanou v provozu už jen dva novější tisícimegawattové reaktory Kozloduj 5 a 6.

Odstavení obou zastaralých sovětských reaktorů nebylo pro bulharskou vládu snadnou záležitostí, neboť mimo jiné znamená konce bulharského exportu elektřiny do sousedních zemí v hodnotě asi 20 miliónu euro měsíčně (140 milionů ročně).

EU i ekologové odstavení vítají, Dana Drábová bezpečnostní důvody nevidí

Ukončení provozu zastaralých sovětských reaktorů ocenila Evropská unie i nevládní ekologické organizace. Dana Drábová (SÚJB) však pro agenturu REUTERS uvedla: "Odstavení reaktorů v Kozloduj je politické rozhodnutí. Z pohledu bezpečnosti ... není podstatného rozdílu ve srovnaní s rodinou ostatních evropských reaktorů".

Naproti tomu koordinátor energetické kampaně Greenpeace Jan Beránek uvedl: "Podle našeho názoru je dobré, že nejstarší a nejrizikovější reaktory budou konečně vyřazené. Tento krok Greenpeace prosazovalo od začátku 90. let, protože je to jediné skutečně účinné opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti."

Velice pozitivně byla zprava o zastavení provozu zastaralých sovětských reaktorů přijata také v Rakousku, které věnuje problému jaderné energetiky značnou pozornost. Ačkoli v České republice je vytvářen dojem, že Rakousku je trnem v oku jen Temelín, rakouští Zelení považují odstavení prvního reaktoru v Jaslovských Bohunicích na Slovensku a obou bloků v Kozloduj za úspěch odpůrců jaderné energie. ČTK cituje mluvčí rakouských Zelených pro otázky životního prostředí Rupertu Lichteneckerovou: "Tvrdý boj domácích odpůrců jaderné energie přinesl výsledky ... příští rakouská vláda musí zasazovat o to, aby Evropa odstoupila od jaderné energie."

 

Miroslav Šuta

Ústecká Spolchemie může při výrobě chloru používat dosavadní rtuťovou elektrolýzu pouze do konce roku 2012. Ústecký krajský úřad stanovil tento závazný termín na základě odvolání ekologického sdružení Arnika. ČTK to řekli pracovníci odboru životního prostředí krajského úřadu. Mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř ČTK řekl, že chemička s tímto termínem počítá.



Spolchemie již dříve oznámila, že se rozhodla nahradit při výrobě chloru dosavadní amalgámovou elektrolýzu za moderní membránovou. Nová technologie nepotřebuje rtuť. Proto je šetrná k životnímu prostředí. Původně chemička informovala, že s uvedením této technologie do provozu počítá nejpozději do roku 2015. V tu dobu by měla v areálu Spolchemie skončit sanace podloží kontaminovaného rtutí právě z amalgámové elektrolýzy. Za odstranění této ekologické zátěže zaplatí stát 1,5 miliardy korun.

Arnika ale přišla s tím, že Spolchemie by mohla rtuťovou elektrolýzu nahradit membránovou již od roku 2009. Nová membránová elektrolýza by měla stát přes miliardu korun.

Krajský úřad vydal v říjnu integrované povolení pro Spolchemii, v němž se ale uvádí, že pokud nebudou včas vydána všechna potřebná povolení, prodlužuje se platnost integrovaného povolení pro rtuťovou elektrolýzu do doby získání potřebných dokumentů pro membránovou technologii.

Arnika se obávala, že by toto znění umožnilo Spolchemii prodlužovat provoz rtuťové elektrolýzy třeba i o několik let. Proto se proti touto rozhodnutí krajského úřadu odvolala. Úředníci Arnice vyhověli a tento bod z integrovaného povolení úplně vypustili. Amalgámová elektrolýza tak musí podle Arniky ve Spolchemie skončit s koncem roku 2012.

O více než miliardu korun se podle Nejvyššího kontrolního úřadu prodražila stavba dnes otevíraného 23,4 kilometru dlouhého úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem do Drážďan. Jen hraniční most, na kterém dnes proběhne slavnostní ceremoniál za účasti zástupců české i německé vlády, se podle kontrolorů kvůli nejasnému zadání zakázky prodražil o dvě stě milionů.



Za prodražení stavby mohou podle NKÚ hlavně nedostatky v činnosti příslušných úřadů, které prodlužují územní řízení. „Při výstavbě úseku Trmice - státní hranice došlo ke zvýšení nákladů o více než miliardu korun i v důsledku nutnosti urychlení stavby, aby byl splněn termín zprovoznění,“ uvedl prezident NKÚ František Dohnal.

Kontrola navíc odhalila i systémové nedostatky při přípravě stavby. „Největší podíl na tom má ztráta letní stavební sezóny 2004 kvůli sporně provedenému zadání zakázky hraničního mostu. Náklady na samotný most díky tomu vzrostly o více než 200 milionů,“ komentoval závěry svých kontrolorů už v úterý Dohnal.

V případě hraničního mostu NKÚ zjistil, že Ředitelství silnic a dálnic jako investor stavby neuvedlo dílčí podmínky, podle kterých hodnotilo nabídky firem ucházejících se o zakázku. Jedna z firem, která neuspěla, proto soutěž o zakázku napadla u antimonopolního úřadu. Následovalo správní řízení, které skončilo až na podzim 2004. Stavba se tak výrazně zpozdila.

Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Hoření s tím ale nesouhlasí. „Cena zakázky vyšla z výběrového řízení. Kontroloři most porovnávali s jinými stavbami, se kterými ale není možné tento most srovnávat,“ uvedl Hoření. K celé zprávě NKÚ se podle Hořeního vedení Ředitelství silnic a dálnic vyjádří později, až se se závěry kontrolorů podrobně seznámí. V úterý, kdy byla zpráva zveřejněna, to firma nestihla a vedení mělo včera po celý den poradu před dnešním otevřením trasy a prohlášení také nevydalo.

Co je za náklady?

Úsek dálnice z Trmic ke hranici s Německem je dlouhý 23,4 kilometru a stál zhruba 19 miliard korun. Jedná se o vůbec nejdražší úsek dálnice v Česku. Vysoké náklady jsou způsobeny především tím, že dálnice vede územím bývalého dolu s nestabilním podložím a pak musí překonat velké převýšení přes Krušné hory. Téměř třetina celého úseku tak vede buď po estakádách, nebo tunely.

Podobné nedostatky jako u dnes otevírané dálnice prodlužují podle NKÚ i přípravu výstavby úseku z Lovosic do Řehlovic, který má být dokončen do roku 2010. Kontrolorům se nelíbí pomalý postup správních orgánů, které prý pomalu rozhodovaly v územním řízení. Vedoucí stavebního úřadu v Lovosicích Petr Soldon to ale odmítá „My jsme rozhodnutí vydali hned, jak to bylo možné. Museli jsme počkat, dokud se jiné úřady a instituce nevypořádají s námitkami a odvoláními, které vznášeli především ekologové,“ uvedl Soldon.

 

O autorovi| ANTONÍN VIKTORA, s využitím ČTK

V úterý 19. prosince 2006 v 17.40 vysílala na programu ČT 2 Česká televize pořad Nedej se! věnovaný problematice znečištění ovzduší.

Po výrazném zlepšení v 90. letech se stav ovzduší rychle zhoršuje. Znečištění na většině území ČR překračuje povolené limity. Proč? Jsou-li příčiny známé, co pro zlepšení situace dělají kompetentní orgány? Existuje nějaká dlouhodobá strategie a jak je naplňována? Jak se na současném stavu podílí jednotlivá ministerstva? Jaká opatření by mohla zavést ke zlepšení stavu ovzduší? Může pomoci ekologická daň?

Pořad si můžete na internetových stránkách České televize přehrát ZDE
Báňský úřad rozhodl, že majitel čedičového lomu na kopci Tlustec na Českolipsku nesmí těžit. Ekologové považují pětiletý boj za vyhraný. Podle báňského úřadu je ale jenom otázkou času, kdy se majitel lomu znovu pokusí těžbu obnovit.

Čedičový lom na kopci Tlustec získala v roce 2002 firma Go Point a snažila se těžbu obnovit. Proti se ale postavila okolní města a nejrůznější ekologická sdružení. Téměř pětiletý spor plný zvratů nyní vyřešil báňský úřad, když těžaři nevydal povolení. Ten totiž nedodal studii vlivu těžby na životní prostředí.

Lom na Tlustci fungoval od šedesátých do devadesátých let. Za tu dobu se kopec hodně změnil. Podle odpůrců ale hrozilo, že by ho majitel lomu vytěžil úplně.

„Jsou to změny, které jsou velké, ale s plány, se kterými počítá těžař, že tu bude padesát, šedesát let těžit, je to opravdu malá míra poškození," říká předseda Sdružení na záchranu kopce Tlustec Miroslav Šimonek.

„Z jejich strany jsou jenom obstrukce a výmysly, které mají zdůvodnit to, proč se odvolávají a zdržují všechny legislativní procesy v celém lomu," namítá naopak předseda představenstva GO- Point Tomáš Štainbruch.

Proti těžbě vystupovala také okolní města. Například Jablonným v Podještědí dříve projížděly desítky kamionů denně.

„Jsme historické město, nechceme, aby přes nás jezdily kamiony a zvedla se prašnost a hluk," zlobí se starostka Jablonné v Podještědí Vlasta Dozorcová. Obyvatelé obce stojí pevně za ní.

Podle báňského úřadu ale odpůrci ještě nemají definitivně vyhráno. „Jestliže těžař splní podmínku, to je v této chvíli chybějící studie, tak samozřejmě může podat novou žádost o povolení horické činnosti, a to správní řízení bude zase zahájeno," upozorňuje předseda Báňského úřadu v Liberci Dalibor Hampejs.

Protesty proti těžbě čediče na Tlustci začaly už v roce 1994. V té době lom fungoval čtyři roky, těžbu pak zastavilo Ministerstvo životního prostředí.

Lucie Pokorná


Vážený pan
Petr Kolman, 
výkonný ředitel
Mostecká uhelná, a.s.
V. Řezáče 315

434 67 Most

Věc: Výzva k bezodkladnému zastavení hornické činnosti ve velkolomu ČSA v nočních hodinách v důsledku překračování platných hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ve městě Horním Jiřetíně – části Černice

Vážený pane řediteli,

jak jistě víte a jak vplývá z každoročních měření hluku prováděných VÚHU, a.s., jejichž výsledky máme k dispozici, je hornická činnost vykonávaná Vaší společností hlavním zdrojem hluku v našem městě, zejména pak jeho části Černice.

Z výsledků zmíněných měření přitom vyplývají následující závěry:

hluk vyvolaný provozem velkolomu ČSA v chráněném venkovním prostoru domu č.p. 107 v Černicích v 89 % případů překročil limit 35 decibelů LAeq,

uvedený hluk ve 44 % případů překročil limit 40 decibelů LAeq,

nejvyšší naměřená ekvivalentní hodnota hluku dosáhla LAeq 47,4 decibelů (č.p. 107, měření 16.-17.9.2004),

nejvyšší maximální hodnota hluku Lmax dosáhla úrovně 68,6 decibelů (č.p. 107, měření 26.-27.6.2001).

Ve „Zprávě o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal v roce 2006“, kterou lze nalézt na webových stránkách Vaší společnosti,  uvádíte „Místně však může dojít k časově omezenému zvýšení ekvivalentní hladiny hluku, a to zejména z důvodu používání signalizace při spouštění technologie.“ Tento závěr potvrzují i naši občané, pro které je pravidelný signalizační tón, často trvající desítky minut, zejména v nočních hodinách, zvlášť rušivý.

Podle v současnosti platného nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, je přitom stanoven limit pro nejhlučnější noční hodinu na 40 decibelů. Nařízení vlády navíc stanovuje zpřísňující pětidecibelovou korekci „obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter. Hlukem s tónovou složkou je nepochybně i zmíněný signalizační tón.

Z výše uvedených skutečností a výsledků Vašich vlastních měření vyplývá, že v důsledku hornické činnosti ve velkolomu ČSA dochází po většinu roku k překračování hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ve městě Horním Jiřetíně – části Černice, a to až o 12,4 dB (po dobu používání zvukové signalizace, kdy se uplatní zpřísněný limit 35 decibelů), resp. 7,4 dB (po dobu ostatní). Dochází tak nejen k porušování oprávněných zájmů naší obce a jejích občanů, ale i platných právnících předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví,<!--[if !supportFootnotes]-->[3]<!--[endif]--> horního a občanského práva<!--[if !supportFootnotes]-->[4]<!--[endif]-->. V případě, že byste snad chtěl uvedené překročení platných norem zpochybnit jako marginální, dovoluji si Vám připomenout, že decibel je logaritmická jednotka, takže zvýšení hluku z 35 na 47 decibelů znamená čtyřnásobné zvýšení hluku, tedy o 400 % (nikoliv o 20 %, jak by mohla znít nesprávná laická interpretace).

Nelze přehlédnout, že hornická činnosti v současnosti probíhá zhruba 600 metrů od nejbližších domů našich obyvatel a v následujících letech se jim má dále přiblížit. Jistě chápete, že nemůžeme dost dobře přijmout případné vysvětlení, že v současnosti porušujete platnou legislativu jen „mírně“ už proto, že s dalším přibližováním Vašich velkostrojů k našemu městu se bude popsaný stav nevyhnutelně zhoršovat. Tuto skutečnost potvrzují i reakce občanů, kteří si stěžují, že hluk v letošním roce je výrazně horší, než v letech předcházejících.

S potěšením a nadějí jsme proto zaznamenali Váš příslib, který jste dal ve vysílání regionální televize DAKR dne 16. listopadu obyvatelům Litvínova: „V případě, že nedokážeme dodržet všechny zákonné normy a limity, nemůžeme se přiblížit na vzdálenost pěti set metrů od města, kterou uvádíme jako maximální hranici přiblížení, ale skončíme třeba o kilometr dále“. Tato situace již v Horním Jiřetíně nastala a setrvale se zhoršuje. Pokud nepovažujete obyvatele Horního Jiřetína za občany druhé kategorie, doufám, že citovaný příslib se vztahuje i na ně.

<!--[if !supportEmptyParas]--> <!--[endif]-->

Vážený pane řediteli,

v souladu s pravomocí svěřenou mi zákonem o obcích<!--[if !supportFootnotes]-->[5]<!--[endif]--> Vás vyzývám, abyste bezodkladně, nejpozději však před 24. prosincem 2006, zastavil provoz Vašeho zdroje hluku, tedy hornickou činnost ve velkolomu ČSA v nočních hodinách (od 22.00 do 6.00 hodin<!--[if !supportFootnotes]-->[6]<!--[endif]-->). Zároveň Vás žádám, aby Vaše společnost zřídila kontinuální měření hluku v Černicích s tím, že výsledky měření budou on-line zpřístupněny našim občanům a překročení hygienických limitů povede k automatizovanému odstavení Vaší technologie.

V případě, že mé výzvě nevyhovíte, bude naše město nuceno přikročit k ochraně zájmů svých občanů prostředky správního, občanského a v krajním případě i trestního práva.

Považujte, prosím, tento dopis za otevřený.

    S pozdravem

 

 

                    Branko Glavica

             starosta města Horního Jiřetína

<!--[if !supportFootnotes]-->

<!--[endif]-->

<!--[if !supportFootnotes]-->[1]<!--[endif]--> § 11 a Příloha č. 3 nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

<!--[if !supportFootnotes]-->[2]<!--[endif]--> § 11 odst. 4  uvedeného nařízení vlády

<!--[if !supportFootnotes]-->[3]<!--[endif]--> § 30 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění

<!--[if !supportFootnotes]-->[4]<!--[endif]-->  § 127 občanského zákoníku č 40/1964 Sb., v platném znění – v rovině občanského práva je Vaší činností naše město dotčeno zejména jako vlastník nemovitostí

<!--[if !supportFootnotes]-->[5]<!--[endif]--> § 99 odst. 2 a § 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění

<!--[if !supportFootnotes]-->[6]<!--[endif]--> § 34 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění

Jen několik týdnů po říjnovém otevření dokončeného dálničního obchvatu Plzně je na světě první stížnost na hluk z autostrády. S protestem přišly desítky lidí, kteří vlastní chaty, domy a pozemky v nejbližším okolí mostu přes řeku Úhlavu za dálničním tunelem ve vrchu Valík u Štěnovic.

Převážná část těchto stavení v rekreační oblasti je přibližně ve výšce mostu. Lidé upozorňují, že nárůst hluku je připravil o klidné bydlení. Požadují například, aby Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nechalo most uzavřít do protihlukových tubusů.

 

Hluk vadí hlavně v noci

Zástupci ŘSD chtějí s lidmi jednat. Zdůrazňují, že nejprve bude nutné v okolí mostu změřit hlučnost. „Každý s nějakou hlučností z dálnice počítal. Ale skutečnost je dost hrozná. Největší problém je to v noci. Někteří lidé se budí, i když si předtím zavřou okna i okenice," argumentuje Petr Vavřík, který v oblasti bydlí. Vavřík se domnívá, že dosavadní protihluková opatření jsou nedostatečná.

„Na mostě stěny jsou. Ale nejsou z materiálu, který hluk pohlcuje. Jenom jej odráží. Navíc jsou ty stěny nízké a nejsou nahoře sklopené. Zvuk se tam jenom tříští, ale efekt zábrany velký nemají," argumentuje Petr Vavřík. Ten upozorňuje, že hluk z dálnice trápí i obyvatele některé domů až v Radobyčicích.

 

Už svolali jednání

Zástupci ŘSD už svolali jednání s nespokojenými lidmi. Náměstkyně ŘSD Marie Nádvorníková uvedla, že nejprve je nutné zmapovat, jak situace kolem mostu vypadá. „To znamená, že se musí provést měření," sdělila Nádvorníková. Ta připustila, že ŘSD udělá nějaké protihlukové opatření. „To, co bude technicky i finančně schůdné," vysvětlila. Koordinátor stavby obchvatu Petr Otásek, který do konce roku ještě pracuje pro ŘSD, už se zástupci protestujících jednal. Otásek si je jistý, že hluk nepřekračuje povolené limity. „Ale ti lidé bydleli v naprostém tichu a teď jim tam dálnice hučí. Hukot však není takový, aby přesáhl limity. Přesto budeme jednat a pokusíme se dohodnout," řekl Otásek.

 

JAROSLAV NEDVĚD (MF Dnes)
Navzdory některým tvrzením není Jaderná elektrárna Temelín (JETE) stále zkolaudována. V těchto dnech probíhá u Městkého úřadu v Týně n. Vlt. kolaudační řízení těch částí, které podléhají vodnímu zákonu. Ani kolaudační řízení stavebních objektů JETE, které proběhlo na podzim letošního roku, stále ještě není ukončeno.

Kolaudační rozhodnutí sice bylo vydáno, nebylo však řádně doručeno všem účastníkům řízení a není tedy pravomocné.

Dnešního vodoprávního kolaudačního řízení se zúčastnila občanská sdružení Jihočeské matky a Calla. MÚ v Týně n. Vlt., zároveň po vzoru krajských úředníků zahájil řízení o vyloučení všech občanských sdružení s tohoto řízení. Dosud však nebylo o vyloučení sdružení rozhodnuto. Zástupci občanských sdružení požádali stavební úřad, aby řízení přerušil, zajistil doplnění dokumentace a její následné další řádné projednání.

„Vodoprávní kolaudační řízení probíhá ve stejném duchu jako předchozí kolaudace stavebních objektů. Z původních několika desítek posuzovaných objektů se posuzují pouze dva – betonové základy nádrží kondenzátu. Provozovatel JETE navíc svou žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí rozšířil i na 2. blok JETE“, řekla Monika Wittingerová ze Sdružení Jihočeské matky.

Hana Gabrielová ze sdružení Calla doplnila: „Znovu se bohužel ukazuje, jak úřady vycházejí firmě ČEZ vstříc. Tím, jak se snaží vyloučit nepohodlné kritiky z řízení a urychlit kolaudační řízení dávají jasně najevo, na čí straně stojí.“.

Kontakt: Bc Hana Gabrielová, Calla, tel.:  777 027 012 , e-mail: hana.gabrielova (at) calla.cz

V Litvínově proběhlo 1.12. 2006 referendum o postoji města k jeho ohrožení těžbou uhlí. Referenda se zúčastnilo asi 38% z 21 674 oprávněných voličů, kteří se vyjadřovali k otázce: "Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?"Více než 95 % účastníků referenda hlasovalo ANO, tedy vyjádřilo svůj požadavek, aby radnice všemi dostupnými prostředky usilovala o zachování současně platné hranice těžby.

Proti těmto limitům vede agresivní kampaň Mostecká uhelná společnost (MUS) a.s., kterou ovládá firma Czech Coal spoluvlastněná kontroverzním miliardářem Pavlem Tykačem. Ten po mnoha měsících vyšel z anonymity a přiznal, že je jedním z investorů, kteří koupili 40 % akcií MUS. Tykač byl přitom v létě 2006 spolu s dalšími 5 muži obviněn policií z podvodu v souvislosti s případem vytunelovaných investiční CS Fondů.

Vytunelování CS Fondů

Veřejnosti je Pavel Tykač znám zejména podivnými aktivitami tzv. skupiny Motoinvest, která v 90. letech masivně odkupovala akcie drobných investorů z kupónové privatizace. Motoinvest ovládl např. Agrobanku a Plzeňskou banku, které obě za podivných okolností zkrachovaly. Motoinvest kontroloval i investiční CS Fondy, ze kterých se krátce po jeho odchodu ztratila víc než miliarda korun.

MF Dnes uvádí, že podle policie úmyslně zbavil fondy akcií a naplnil je 1,5 miliardou v hotovosti. Peníze byly složeny na účet u Plzeňské banky, kterou Motoinvest od roku 1994 majetkově ovládal a v představenstvu banky tehdy seděl právě Tykač. Za peníze uložené na účtech u Plzeňské banky byly koupeny bezcenné akcie podniku Drůbež Příšovice od holandské firmy, která v Česku obchodovala s další společností kolem Pavla Tykače. Jeho majetek se odhaduje na desítky miliard korun, ale Pavel Tykač v souvislosti se svým někdejším podnikáním nepřipouští žádnou vinu.

Litvínovské občanské sdružení Kořeny i ekologické organizace vítají, že lidé v Litvínově podpořili své sousedy a odmítli bourání Horního Jiřetína a Černic kvůli rozšiřování uhelných dolů. „Jsem strašně ráda, že pětadevadesát procent hlasujících spoluobčanů odmítá žít na hraně důlní jámy. Pro radnici z toho vyplývá velmi jasný mandát, aby aktivně vystupovala proti prolomení územních ekologických limitů," uvedla Jana Doležalová ze sdružení Kořeny.

V pátek 1. prosince budou obyvatelé Litvínova rozhodovat o tom, zda jejich město chce mít za souseda hnědouhelný lom. S argumenty pro účast v referendu a proti rozšiřování těžby se mohou nyní místní obyvatelé setkat i při cestě na hokej, návštěvě lékaře, čekání na tramvaj či ve své poštovní schránce. Kampaň proti rozšiřování těžby podporují významné místní osobnosti - hokejista Rober Reichl, fotograf Ibra Ibrahimovič, kreslíř Vladimír Jiránek nebo zpěvák Martin Maxa

Otázka v litvínovském referendu zní: Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?

Iniciátoři referenda se rozhodli využít všech dostupných možností, jak lidem jeho význam přiblížit. „Zatímco ve volbách rozhodujeme o budoucnosti města na čtyři roky, případné prolomení ekologických limitů těžby zásadně ovlivní budoucnost Litvínova na dalších sto let. Jsme přesvědčeni, že většina lidí má jasný názor na přiblížení velkolomu k Litvínovu. Naše aktivity jsou občany přijímány velmi příznivě a mnoho lidí nás samo ujišťuje, že k referendu přijde, jelikož si uvědomují, že podobnou příležitost rozhodnout o osudu svého města již patrně nedostanou,“ vysvětluje členka přípravného výboru pro konání referenda Jana Doležalová.

Velkoplošné billboardy, dvě vydání speciálních referendových novin do všech schránek v Litvínově, transparenty na domech, webové stránky, stovky plakátů na sloupech veřejného osvětlení, v obchodech, lékařských ordinacích a na dalších místech, ale například i speciální cyklorikša fungující jako mobilní informační stánek a hlavně osobní kontakt s lidmi na ulicích. Tím vším chtějí iniciátoři referenda rozšířit potřebné informace mezi obyvatele. „Mnohdy se tak občané poprvé dozvídají, že by velkolom ČSA měl být pouhých 500 m od Litvínova a že těžit by se mělo do roku 2122,“ uvedl Roman Klecker, který bude celý příští týden jezdit s cykloriškou po Litvínově a rozdávat lidem informační materiály.

Proti dalšímu přibližování velkorypadel k hranici města se v posledních dnech vyjádřila řada známých osobností – zpěvák Martin Maxa, mistr světa a olympijský vítěz v ledním hokeji Robert Reichel, kreslíř Vladimír Jiránek, arciděkan a čestný občan města P. Oldřich Vinduška, malířka Sylvie Prchlíkova, fotograf severních Čech a vítěz Czech Press Photo Ibra Ibrahimovič či předsedkyně nadačního fondu Ivana Hlinky Liběna Hlinková. „Prvního prosince hrajeme, ale na to jít k referendu si čas určitě najdu. V litvínovském referendu se vyjádřím proto, že nechci, aby byla u Litvínova díra,“ uvedl pro druhé číslo Referendových novin Robert Reichel. „Jsem zásadně proti prolomení limitů těžby. Takové zásahy do krajiny jsou nesmazatelné. Svůj názor každopádně vyjádřím i v referendu,“ doplnil Martin Maxa.

Většinu prostředků potřebných na výrobu informačních materiálů poskytly místní firmy, které s perspektivou života a podnikání v těsném sousedství rypadel nesouhlasí. Zbytek prostředků poskytla Nadace Partnerství, NGO sekretariát pro kyselé deště, Hnutí Duha, Greenpeace a členové občanského sdružení Kořeny.

Další informace naleznete na webových stránkách www.koreny.cz.

Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License