Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Výsledkem semináře Zeleného kruhu, týkajícího se měření společenského blahobytu je publikace Indikátory blahobytu. Stáhnout si ji můžete pod tímto linkem:ind_blahobytu

Prezentace pánů Čáslavky, Třebického a Háka je přístupná v oddělení  Edice APEL na stejném webu. Naleznete je tedy pod tímto linkem. V případě, že byste měli zájem o zaslání tištěné verze publikace, případně si pro větší množství kusů chtěli přijít přímo do kanceláře Zeleného kruhu, kontaktujte, prosím, pana Jana Skalíka, Evropské centrum, Zelený kruh, Lublaňská 18, 120 00, Praha 2, telefon: (+420) 222 517 143, (+420) 607 185 686, email:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Josef Vavroušek byl v českém a evropském prostoru mimořádnou osobností integrující odbornost, veřejné působení a klasickou podobu zastupitelské politiky v tvořící se otevřené liberální občanské společnosti. Výrazně se podílel na tvorbě základů československé a české legislativy životního prostředí, uspořádáním první celoevropské konference ministrů životního prostředí v červnu 1991 na Dobříši zahájil významný evropský politicko-environmentální proces, trvale zvaný „dobříšský“. Jako vedoucí československé delegace na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro v červnu 1992 dává jeden z prvních předvídavých impulsů k úvahám o funkční reformě Organizace spojených národů. Zakladatelskou činností v oblasti nevládních organizací a současně na akademické půdě, kde inspiruje zkoumání společenskovědních souvislostí udržitelného rozvoje, posiluje Vavroušek veřejný život a skutečnou, nepředpojatou odbornost, vtělenou do pěti knih, čtyřiceti studií a půldruhého sta odborných článků.

Největší zásluhou Josefa Vavrouška, pro niž jej k udělení stejnojmenné medaile navrhujeme, je tedy jeho kultivující a sjednocující vliv na českou společnost. S naprostým respektem k odbornému poznání a s nejvyšší podporou názorové různosti usiloval Josef Vavroušek vždy o jednotu společenské dohody a spolupráce při svobodě a rozmanitosti všech společenských skupin a jednotlivců.

Podrobnější údaje a zdůvodnění:

Josef Vavroušek představoval v dřívějším Československu, v České republice, ale jistě i v prostoru nadnárodním, přinejmenším evropském, osobnost, jež může být zcela důstojným partnerem všem dosavadním laureátům. Základní údaje o jeho životní dráze a významných počinech jsou uvedeny v připojeném životopisu; je však nutné je s odstupem času také zhodnotit a uvědomit si jeho přínos stejně jako mezeru, jež po jeho předčasné smrti v českém veřejném životě zůstala.

Studia na strojní fakultě ČVUT v Praze s ekonomickou a matematickou specializací ukončená v roce 1967 a završená kandidaturou v roce 1975 položila základy Vavrouškovu systémovému a neobyčejně komplexnímu myšlení. Studentské aktivity a účast na expedici do Lambaréné, již pomáhal zorganizovat, mu otevřely prostor veřejného života, natrvalo jej připoutaly k problematice životního prostředí a vtiskly mu mravní étos a trvalý zájem o společenskovědní poznání. Odborně i společensky významná práce v Ekologické sekci Československé biologické společnosti při ČSAV, spoluzaložení Kruhu nezávislé inteligence a Občanského fóra pak logicky vyústily ve funkce ministra vlády ČSFR a předsedy Federálního výboru pro životní prostředí ve volebním období 1990–1992.

Pro Josefa Vavrouška je příznačné, že v roce 1992 zakládá jedno z nejvýznamnějších středoevropských občanských sdružení v oblasti životního prostředí, Společnost pro trvale udržitelný život, a současně pomáhá ustavit obor veřejné a sociální politiky na akademické půdě Fakulty sociálních věd, kde plní podmínky pro udělení titulu docenta, stává se proděkanem a usiluje o založení oboru Ekologie člověka; působil i na Vysoké škole zemědělské, s velkým ohlasem se setkaly jeho přednášky na Slovensku, na universitě v Cambridgi a ve Spojených státech amerických.

Množství aktivit a plánů přerušila tragická smrt v tatranské lavině v březnu 1995.

Z mnoha trvalých konkrétních hodnot a odkazů, které Vavroušek zanechal, je nutné vyzdvihnout alespoň následující.

  1. Legislativa. Federální výbor pro životní prostředí, který Josef Vavroušek zřídil a vedl, i on sám osobně se výrazně podíleli na mimořádně kvalitních a početných právních normách, jež v letech 1990 až 1992 vytvořily základ české i slovenské legislativy životního prostředí. Za všechny je nutno zmínit alespoň základní „střechový“ zákon o životním prostředí č. 17/1992 Sb., který právně definoval základní pojmosloví oblasti, zavedl institut ekologické újmy, stanovil právo na informace o životním prostředí, princip posuzování vlivů lidské činnosti na životní prostředí a především uvedl do právní struktury celospolečensky zcela zásadní strategii trvale udržitelného rozvoje. Jeho teoretické propracovávání a veřejná popularizace také patří k nejdůležitějším Vvarouškovým přínosům.
  2. Evropská politika. Josef Vavroušek inicioval a spolu s FVŽP již v červnu 1991 také uspořádal Konferenci ministrů životního prostředí evropských zemí „Životní prostředí pro Evropu“ s hosty z celého světa. Konference vedle věcných jednání o politice životního prostředí věnovala plný půlden etické a axiologické diskusi, debatě o hodnotách nezbytných pro dosažení trvale udržitelného života člověka v harmonii s ostatními formami života. Zprostředkovala mj. i dialog přizvaných zástupců světových bank s delegací nevládních organizací, jenž, uplatňován ve světovém měřítku, mohl předejít mnoha povrchním a nepoučeným sporům o globalizaci i pozdějším tragickým událostem. Konference však přinesla také několikasetstránkový sborník zásadních dokumentů „Europe’s Environment – Dobříš Assessment, vydaný v březnu 1995 při příležitosti Světového summitu pro sociální rozvoj v Kodani. Nejvýznamnějším přínosem z dlouhodobého hlediska je však nesporně stopa, již konference v evropském vědomí zanechala. Velmi brzy se na evropské diplomatické i odborné úrovni začalo spontánně hovořit o „postdobříšském procesu“. Jeho výsledkem je Celoevropský systém ochrany a obnovy životního prostředí a Environmentální program pro Evropu, otevřený dokument a dynamický program, jenž by se měl interaktivně rozvíjet a uskutečňovat v rámci evropského integračního procesu. Dobříš založila i tradici setkání evropských ministrů životního prostředí ve zpravidla dvouleté, tedy poměrně krátké periodě; schůzka v roce 1993 se konala v Luzernu, ročník 1995 na podzim v Sofii, kde byl také distribuován dobříšský sborník. Čtvrtá konference konaná v dánském Århusu v červnu 1998 již svedla k jednacím stolům i zástupce Severní Ameriky a střední Asie a uctila vavrouškovskou tradici mimo jiné tím, že jako základní dokument projednala Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.
  3. Světová politika. Jako vedoucí československé delegace na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v červnu 1992 přednesl Josef Vavroušek předepsaný sedmiminutový projev o postoji své země k životnímu prostředí a trvale udržitelnému rozvoji; jako ministr životního prostředí referát o stavu životního prostředí své země. Vavroušek předložil posluchačům ze 178 zemí světa jasně formulovaný zásadní návrh na redefinici základních globálních institucí, zejména konkrétní systémovou představu o možné budoucí podobě Organizace spojených národů s posílením environmentálního pilíře, jenž je stále více oceňován jako podnět, inspirace a seriózní podklad změn, k nimž nepochybně v blízké budoucnosti dojde.
  4. Společenské vědy. Odmítnutím konzervativní alternativy na jedné a revolučních variant na straně druhé a propracováním reflektované evoluční alternativy trvale udržitelného rozvoje přinesl Vavroušek společnosti zásadní odborné, ale i politické podněty. V referátu předneseném na valném shromáždění Světové unie na ochranu přírody (IUCN) v lednu 1994 v Buenos Aires v deseti bodech nastínil vztah příslušníka euroamerické civilizace nebo společnosti ke klíčovým veličinám lidské existence, jež mají určující formativní význam pro podobu dané společnosti; Vavroušek jasně definuje hodnoty a vztahy slučitelné s trvale udržitelným způsobem života. Na akademické půdě má iniciační význam Vavrouškovo úsilí o etablování oboru Ekologie člověka. Ač zůstalo na půdě Fakulty sociálních věd University Karlovy bez definitivní realizace, stalo se jedním z podnětů k založení nové Fakulty humanitních studií University Karlovy a oboru sociální a kulturní ekologie.
  5. Vavrouškovo odborné dílo je shrnuto v podobě pěti knih, 40 studií a asi 150 odborných článků, zejména z oblasti kybernetiky, teorie systémů, teorie rozhodování a péče o životní prostředí.

Pozoruhodným rysem, hodným ocenění a současně skutečnou zásluhou o českou společnost je jednota Vavrouškova díla a osoby. Josef Vavroušek byl velmi komplexní, integrální osobností, integrující v nejlepším smyslu společnost. Jeho pevné mravní zásady neznemožňovaly věcná pragmatická jednání a pozitivní politická řešení; hluboké odborné znalosti jej nezbavovaly vstřícnosti a přesvědčení o nezbytnosti veřejné účasti ve věcech životního prostředí a v rozhodovacích procesech vůbec. Akademickou činnost a působení v nevládních organizacích dokázal k oboustrannému prospěchu propojovat s klasickou podobou zastupitelské demokracie a v neposlední řadě svým vlastním přístupem k životu a svou stupnicí hodnot přirozeně zosobňoval postoj individuální odpovědnosti k národní i světové společnosti.

 

Praha 4. března 2002                                                 jménem STUŽ

PhDr. Ivan Rynda, místopředseda

příloha: životopis Josefa Vavrouška

 

Senát Parlamentu České republiky

k rukám paní Jany Strunecké

Valdštejnské náměstí č. 4

118 01  Praha 1

Praha 10. března 2002

Věc: Návrh na státní vyznamenání Medaile Za zásluhy Josefu Vavrouškovi

 

V souladu se zákonem o státních vyznamenáních České republiky ze dne 9. července 1994 č. 157/1994 Sb. připojujeme se k návrhu Společnosti pro trvale udržitelný život udělit v roce 2002 státní vyznamenání Medaile Za zásluhy 

Doc. Ing. Josefu Vavrouškovi, CSc., in memoriam.

Josef Vavroušek byl v českém a evropském prostoru mimořádnou osobností integrující odbornost, veřejné působení a klasickou podobu zastupitelské politiky v tvořící se otevřené liberální občanské společnosti. Výrazně se podílel na tvorbě základů československé a české legislativy životního prostředí, uspořádáním první celoevropské konference ministrů životního prostředí v červnu 1991 na Dobříši zahájil významný evropský politicko-environmentální proces, trvale zvaný „dobříšský“. Jako vedoucí československé delegace na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro v červnu 1992 dává jeden z prvních předvídavých impulsů k úvahám o funkční reformě Organizace spojených národů. Zakladatelskou činností v oblasti nevládních organizací a současně na akademické půdě, kde inspiruje zkoumání společenskovědních souvislostí udržitelného rozvoje, posiluje Vavroušek veřejný život a skutečnou, nepředpojatou odbornost, vtělenou do pěti knih, čtyřiceti studií a půldruhého sta odborných článků.

Největší zásluhou Josefa Vavrouška, pro niž jej k udělení stejnojmenné medaile navrhujeme, je tedy jeho kultivující a sjednocující vliv na českou společnost. S naprostým respektem k odbornému poznání a s nejvyšší podporou názorové různosti usiloval Josef Vavroušek vždy o jednotu společenské dohody a spolupráce při svobodě a rozmanitosti všech společenských skupin a jednotlivců.

Zdůvodnění

Národní lesnický komitét jako nevládní organizace typu zájmového občanského sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů má charakter dobrovolné výběrové nezávislé neziskové organizace odborníků z různých profesních oblastí ve vztahu k lesům a jejich polyfunkčnímu poslání.

Trvale udržitelné obhospodařování lesů chápeme a propagujeme jako způsob (1) využívání tohoto majetku konkrétními vlastníky jako obnovitelného přírodního zdroje a (2)  péče o lesní ekosystémy jako o národní bohatství a nenahraditelnou složku kulturní krajiny, který integrovaně zabezpečuje uspokojování potřeb generací současných, aniž by se omezovalo uspokojování potřeb generací budoucích.

Od svého založení v roce 1993 jsme se mnohokrát setkávali osobně i myšlenkově zejména při tvorbě koncepcí státní lesnické politiky a nové lesnické legislativy a při vytváření podmínek trvale udržitelného obhospodařování lesů v koncepci Národního lesnického programu České republiky s osobností a myšlenkami Josefa Vavrouška jak v kontextu národním, tak evropském i celosvětovém. Proto i Stanovy NLK byly inspirovány v mnoha významných aspektech průniku lesnických a environmentálních přístupů k problematice ochrany přírodního a životního prostředí z hlediska strategie trvale uzdržitelného rozvoje idejemi a názory, vytvářenými a propagovanými právě Josefem Vavrouškem.

Proto se můžeme v plné šíři připojit k zdůvodnění předloženého návrhu Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj a podpořit uváděné důvody pro udělení státního vyznamenání medaile za zásluhy Josefovi Vavrouškovi, in memoriam.

Jménem Národního lesnického komitétu

 

Ing. Bohuslav Vinš, CSc.                              Ing. Vladimír Krečmer, CSc.

tajemník                                                         předseda

 

 

 

(pri príležitosti 10. výročia vzniku Európskeho dohovoru o krajine)

Tematické zameranie 9. ročníka: problematika ochrany hodnôt kultúrnej krajiny a udržateľného spôsobu nášho života v nej s dôrazom na desaťročie, ktoré práve uplynulo od vzniku Európskeho dohovoru o krajine. 

Územní ekologické limity těžby v Severočeské hnědouhelné pánvi a na Ostravsku-karvinsku se ukazují být v předvolebních politických turbulencích opět aktuálním tématem. Není na škodu si proto připomenout materiál, který k tomuto tématu pro Severočeskou hnědouhelnoupánev publikovala skupina odborníků - zčásti členů STUŽ, nazvaná "Územní ekologické limity těžby v SHP". Celý materiál ve formátu PDF si lze stáhnout zde.

Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License