Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Obce v Pošumaví se spojily v boji proti plánům na výstavbu úložiště jaderného odpadu u Pačejova. Dokončily společné memorandum, kterým osloví vládu, sněmovnu a ministerstva. Chtějí mít při rozhodování právo veta.

Okolí Pačejova je jen jednou ze šesti vytipovaných lokalit, ale i to stačí k tomu, aby byly všechny obce v okolí už několik let nervózní. Teď se spojily a protesty budou hlasitější. Jaderný odpad v Pošumaví odmítají jak zastupitelstva, tak lidé v místních referendech.

„Je to na úpatí Šumavy,“ vysvětluje starosta Chanovic Petr Klásek. Úložiště má zabrat plochu dvaceti hektarů na povrchu a třicet hektarů pod zemí. Podle Petra Kláska je seznam negativních dopadů na život v okolí neúnosně dlouhý: „Vylidnění některých lokalit, ztráta zdrojů pitné vody, turistická atraktivita, ztráta cen pozemků, plodin, lesnických produktů atd.“

„Určitě bychom chtěli mít právo veta, protože si myslím, že toto je demokratický postup,“ říká Jiřina Kábová z Občanského sdružení jaderný odpad, děkujeme nechceme. Starostka Horažďovic Jindřiška Jůdová dodává: „Nebaví se s námi o tom vůbec nikdo.“

Rozpad radioaktivního odpadu je sto tisíc let. „Bude to na generace, to není jako stavby rodinných domků, které děláme na sto let,“ myslí si Ladislav Lenský (ČSSD), místostarosta Horažďovic. „To je definitivní rozhodnutí na sto tisíc let dopředu pro celou oblast Pošumaví,“ připojuje se k varování Jiřina Kábová. Definitivní rozhodnutí má padnout až v roce 2025 a projekt tedy do roku 2009 oficiálně stojí. Starostové tomu nevěří a mají důkazy, že průzkum lokalit stále pokračuje. Nejvíc jim vadí přezíravý přístup státu.

Karel Vovesný

Slovenští lesníci dnes museli zastavit kontroverzní těžbu dřeva v nejpřísněji chráněných oblastech ve Vysokých Tatrách, proti které protestovali ekologové. Rozhodla o tom státní inspekce životního prostředí, řekl mluvčí Státních lesů Tatranského národního parku Marián Šturcel.

Proti těžbě v Tiché a Koprové dolině od minulého týdne protestovali aktivisté ekologických organizací, kteří lesníkům vyčítali, že ničí vzácnou přírodu ve vysokohorských dolinách. Při protestech slovenská policie zadržela i několik českých ochranářů. Dnes před slovenským velvyslanectvím v Praze protestovalo proti údajnému ničení Tatranského národního parku zhruba pět desítek lidí.

"Dočasně jsme zastavili zpracovávání dřeva," řekl Šturcel. Ještě jeden či dva dny však budou nákladní auta vyvážet z dolin dřevo, připravené na odvoz, ale další kmeny už nebudou dřevorubci řezat. Zda se v budoucnu těžba obnoví, bude podle Šturcela záviset na definitivním rozhodnutí inspekce.

Inspekce podle představitele lesů své rozhodnutí vysvětlila tím, že musí nejprve přezkoumat stížnosti od ochranářů, kteří se těžbě snažili zabránit i lidskými blokádami.

Další podrobnosti by zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí měli uvést na odpoledních tiskových konferencích.

Státní lesy těžily v nejpřísněji chráněných územích Tater kalamitní dřevo, pocházející z větrné smrště z roku 2004. Tvrdily, že tak chtějí zabránit přemnožení nebezpečného hmyzu. Ochranáři z nevládních organizací naopak argumentovali, že příroda si dokáže poradit sama.

Pozastavení těžby dnes před slovenským velvyslanectvím požadovali i demonstranti, většinou z řad členů ekologických organizací Hnutí Duha, Greenpeace, Děti Země nebo Českého svazu ochránců přírody. Poklidné akce se zúčastnil i bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Od března je na internetu on-line petice, kterou zatím podepsalo téměř 12.000 lidí.

Podle Duhy se na pomoc Tatrám po vichřici v České republice vybralo 40 milionů korun. Největší část prý dostaly slovenské Státní lesy, které v Tatrách dřevo těží.

 

Na území CHKO Železné hory se plánuje výstavba skládky komunálního odpadu. Skládka je navíc situována 200 metrů od Národní přírodní rezervace a oblasti systému NATURA 2000, na dohled od rekreační osady.

Přestože přinejmenším příštích dvacet budou tuto část CHKO denně znečišťovat a naplňovat hlukem nákladní auta s odpady, orgány ochrany přírody to považují za přípustné. Proč? A proč se obcím vůbec vyplácí skládky budovat? Kde je chyba?

Pořad je možné si přehrát na internetových stránkách České televize ZDE: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/32428.html

Právě vyšlo nové číslo časopisu Envigogika, které je tentokrát věnováno ekologické etice: viz http://envigogika.cuni.cz/. Jde o elektronicky časopis, všechny příspěvky jsou volně dostupné, a je možno se k nim okamžitě vyjadřovat formou komentářů. Budeme rádi, když Envigogiku budete číst a třeba touto výměnou názorů do ní přispívat.

Na stránkách Envigogiky se otevírá prostor pro kritický pohled na důležitá, nově se objevující témata. V současné době přijímáme příspěvky do dalšího čísla, jehož nezávazné téma je – interdisciplinární přístupy ve vědě i vzdělání. Na články určené pro recenzovanou rubriku se těšíme do konce května, do ostatních rubrik do konce července 2007. V případě, že dojdou po těchto termínech, se textům samozřejmě budeme věnovat, jen nezaručujeme jejich vydání v srpnovém čísle.

Téma interdisciplinární je myslím vhodné pro rozvíjení diskuzí, které jsou typické pro oblast environmentální a jsou vedeny na různých úrovních a s různým výsledkem. Vřele zveme všechny, kdo k němu mají co říci, aby se k němu vyjádřili buď formou úvahy či odborného článku. Do tohoto čísla lze také zařadit různé „oborové pohledy“ či příspěvky ke vzdělávací problematice; pokud by takto zaměřených přispěvatelů bylo více a byli ochotni přispívat pravidelně, je možné zřídit jakousi sekci k tomu určenou. Kromě toho předpokládáme, že témata postupně promýšlená na stránkách Envigogiky nebudou do budoucna ztracena a velmi uvítáme další články třeba o ekologické etice.

Nenechte se prosím odradit elektronickou verzi časopisu – naše redakční postupy jsou zcela srovnatelné s tištěnými periodiky. Do budoucna chceme využit pravě výhod, které elektronické médium poskytuje: jistou pružnost co se týče formy a způsobu publikování, otevření podstatně většího prostoru pro vzájemnou komunikaci, atd. Usilujeme (s vašim přispěním) o soustavné zvyšováni kvality textů, a také chceme odstranit potenciální „nedostatky“ – hlavně zvýšit důvěru v tuto formu odborného dialogu.

Časopis vydává Centrum pro otázky životního prostředí UK, o jeho obsahu i formálním uspořádání se lze dozvědět z příslušných rubrik. Tam najdete také informace o širším zázemí, struktuře a redakčních pravidlech. Envigogika vychází třikrát ročně, a to v dubnu, srpnu a prosinci. Obsah aktuálního čísla je vždy shrnut a začleněn formou informační dvojstrany do Bedrníku, tištěného časopisu pro ekogramotnost, který je distribuován především učitelům z praxe (viz též http://www.pavucina-sev.cz/bedrnik.htm).

Pokud vás tedy naše články zaujmou, prosíme, abyste informaci o časopise šířili dál.

Těšíme se na spolupráci!

Jana + Jirka Dlouzí + Katka Markošová (za redakci)

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Otevřený dopis skupiny českých vědců slovenskému ministru životního prostředí k navrhovaným zásahům v národní přírodní rezervaci Tichá a Kôprová dolina.

Ke změnám tradičního lesnického přístupu k ochraně smrkových porostů dochází v České i Slovenské republice jen velmi pozvolna a to i v nejcennějších zónách národních parků. Děje se tak navzdory dobrým příkladům z národních parků sousedních států a navzdory výsledkům výzkumů (i českých a slovenských odborníků), které dokládají potřebu změny tradičního přístupu pro ochranu přírodních hodnot chráněných ekosystémů.

V České republice byl samovolnému vývoji bez aktivních lesnických zásahů poprvé ponechán horský smrkový les v Národním parku Šumava v roce 1997 po jeho rozpadu v důsledku přemnožení lýkožrouta smrkového. Celková rozloha území ponechaného samovolnému vývoji činí více než 1000 ha. Následná přirozená obnova lesního ekosystému plně potvrdila oprávněnost tohoto přístupu. V současné době, kdy se řeší následky vichřice v Národním parku Šumava z ledna letošního roku, bude podle rozhodnutí ministra životního prostředí samovolný vývoj umožněn na 20 % plochy horských smrčin narušených vichřicí.

V Tatranském národním parku bylo po větrné smršti v listopadu 2004 vytěženo 93 % plochy rozvrácených porostů a samovolnému vývoji byly ponechány narušené smrkové porosty v Národních přírodních rezervacích Tichá a Koprová dolina. Tomuto rozhodnutí předcházela složitá jednání, v nichž byla všestranně dokumentována rizika poškození těchto ekosystémů těžbou vyvrácených stromů a naopak pozitivní úloha ponechání těchto porostů samovolnému vývoji. Jednání s tehdejším ministrem životního prostředí Slovenské republiky Lászlom Miklósom svolaném za účelem nalezení nejvhodnějšího postupu v Tiché a Koprové dolině se účastnil i tým expertů vyslaných Ministerstvem životního prostředí České republiky, kteří jsou současně spoluautory tohoto prohlášení. Rozhodnutí o ponechání oblasti Tiché a Koprové doliny jako celku, tedy od ústí až po závěr dolin, samovolnému vývoji jsme tehdy spolu s většinou účastníků jednání vnímali jako jediné správné řešení. O to více nás překvapilo znovuotevření tohoto problému v uplynulých měsících a ještě více pak samotný průběh hledání jeho řešení. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli k formulaci tohoto prohlášení, k jehož podpoře byli kromě expertů účastnících se jednání na jaře roku 2005 přizváni i přední akademičtí a výzkumní pracovníci zabývající se problematikou přirozeného vývoje lesních ekosystémů. Jako vědečtí pracovníci jsme uvyklí vést odborné pře a hledat řešení různých složitých problémů, při nichž rozhoduje váha argumentů podložených výsledky výzkumů. Z dosavadního průběhu znovuotevřené diskuze o aktivních zásazích v Tiché a Koprové dolině však máme jednoznačný dojem, že názory slovenských odborníků zastávajících jiné než konzervativní lesnické postoje nejsou vůbec brány v potaz - viz „Štúdia posúdenia vplyvu navrhovanej činnosti na priaznivý stav predmetu ochrany v NPR Tichá a Kôprová dolina“ z ledna 2007, vypracovaná Štátnou ochranou prírody v Banské Bystrici a Národným lesníckym centrom ve Zvoleně. Našim cílem je vyjádřit podporu všem slovenským kolegům, jejichž argumenty proti zásahům v NPR Tichá a Koprová dolina byly při formulaci uvedené studie zcela opomenuty. Z tohoto důvodu a vzhledem k výjimečnému přírodovědnému významu dotčených rezervací, který přesahuje hranice Slovenska si jako občané Evropské unie dovolujeme požádat Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky, aby závěry výše uvedené studie nebyly brány jako relevantní podklad pro jeho rozhodnutí.

Na závěr si dovolujeme stručně uvést základní principy přístupu k lesním ekosystémům v národních parcích odvozené ze současného stavu poznání jejich samovolného vývoje, jejichž uplatňování by mělo být alespoň v jádrových zónách národních parků naprosto samozřejmé:

a) Vichřice je bez ohledu na její rozsah přirozeným klimatickým činitelem, který má nezastupitelné místo ve vývoji přirozených lesních ekosystémů. Narušení lesního porostu pozměněného člověkem vichřicí lze vnímat jako příhodný okamžik pro větší uplatnění přírodních procesů na dalším vývoji ekosystému.

b) Na stanovištích ponechaných po plošném rozpadu lesa bez zásahu člověka nedochází k přerušení kontinuity lesa. Odumřelé rozkládající se dřevo má zároveň klíčový význam pro zachování či dokonce zvýšení diverzity ekosystému, zmírnění změn biogeochemických procesů a především samotnou přirozenou obnovu stromového patra.

c) Ponechání dřevní hmoty v ekosystému smrkového lesa narušeného vichřicí může vést k významnému namnožení lýkožrouta smrkového. I to je nedílnou a přirozenou součástí dynamiky horského smrkového lesa. Všude tam, kde je prioritním cílem ochrany přírody zachování přirozeného a nerušeného vývoje ekosystémů, by měla být těžba dřeva jako ochrana lesa před lýkožroutem smrkovým vyloučena jako opatření jsoucí v hrubém rozporu s tímto cílem. Nejsilnější expanzi lýkožrouta smrkového lze navíc očekávat v prvních dvou letech po narušení. V dalších letech již početnost populace lýkožrouta smrkového obvykle klesá a současně se zvyšuje diverzita a početnost přirozených nepřátel lýkožrouta smrkového, která rovněž úzce souvisí s množstvím mrtvého dřeva a míře jeho rozkladu. Ve výše uvedené studii je však v rozporu s tím navrhováno odstranění dřevní hmoty po více než dvou letech od narušení ekosystému vichřicí. Realizace těchto opatření by tak kromě všech dalších nepříznivých důsledků pro další vývoj chráněných ekosystémů pravděpodobně vůbec nevedla k potlačení populace lýkožrouta smrkového, který už ze dřeva většinou vylétal, ale naopak významnému poškození populací jeho přirozených nepřátel.

Doc. PaeDr. Jan Farkač, CSc.
Fakulta lesnická a environmentální, Katedra ochrany lesa a myslivosti, Česká zemědělská univerzita v Praze

RNDr. Jakub Hruška, CSc.
Česká geologická služba, náměstek pro vědu a výzkum, Praha - člen expertního týmu vyslaného MŽP ČR na jednání svolané ministrem ŽP SR ve věci řešení následků vichřice v Tatranském národním parku na jaře 2005

RNDr. Jeňýk Hofmeister, Ph.D.
Česká geologická služba, Odbor environmentální geochemie a biogeochemie, Praha - člen expertního týmu vyslaného MŽP ČR na jednání svolané ministrem ŽP SR ve věci řešení následků vichřice v Tatranském národním parku na jaře 2005

RNDr. Magda Jonášová, Ph.D.
Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, Laboratoř ekologie lesa, České Budějovice

RNDr. Zdenka Křenová, Ph.D.
Správa NP a CHKO Šumava, vedoucí Odboru výzkumu a ochrany přírody, Vimperk

Prof. RNDr. František Marec, CSc.
Biologické centrum AV ČR, Entomologický ústav a Biologická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice

Prof. RNDr. Karel Prach, CSc.
Biologická fakulta Jihočeské univerzity, Katedra botaniky, České Budějovice

Prof. RNDr. Josef Rusek, DrSc.
Biologické centrum AV ČR, Ústav půdní biologie a Biologická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice

Prof. RNDr. František Sehnal, CSc.
Biologické centrum AV ČR, Entomologický ústav, České Budějovice

Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc.
Biologické centrum AV ČR, Entomologický ústav, České Budějovice

Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D.
Fakulta lesnická a environmentální, Katedra pěstování lesů, Česká zemědělská univerzita v Praze

Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc.
Biologická fakulta Jihočeské univerzity, vedoucí Katedry ekologie a hydrobiologie, České Budějovice

Doc. RNDr. Jan Šula, CSc.
Biologické centrum AV ČR, ředitel Entomologického ústavu, České Budějovice

Ing. Tomáš Vrška, Ph.D.
Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví, vedoucí Oddělení ekologie lesa, Brno - člen expertního týmu vyslaného MŽP ČR na jednání svolané ministrem ŽP SR ve věci řešení následků vichřice v Tatranském národním parku na jaře 2005

RNDr. Jiří Zelený, CSc.
Biologické centrum AV ČR, Entomologický ústav, České Budějovice

Apokalypsa v českých lesích, takovou daň si vybrala lednová vichřice hlavně na smrkových monokulturách. Pozornost politiků i médií ale směřuje hlavně na Šumavu. Na osudu Národního parku záleží zkrátka všem; ponechat však přírodu přírodě, nebo spadané dřevo důsledně odstranit? Pro druhou variantu jsou hlavně zástupci obcí a krajů. Největším strašákem je pro ně kůrovec, díky polomům ho čekají doslova hody. Rozmnoží se? Sežere polovinu Šumavy?

Inspirací může být pro české lesníky třeba Bavorský les, Národní park na německé straně Šumavy se s kůrovcovou kalamitou z konce 80. let vyrovnal po svém, bez pomoci člověka. Na první pohled mrtvý les ožil během několika let.

Podle názoru českých přírodovědců patří vítr i kůrovec k přirozenému životu horského lesa. Záleží jenom na tom, jaký les zasáhne - slabý umělý nebo přirozeně odolný. Svou roli mohou sehrát třeba odolné místní druhy nebo množství listnatých stromů. Průvodcem Planety věda o pomoci českým lesím bude Jakub Hruška z České geologické služby.

Celý pořad si můžete přehrát přímo na internetové stránce České televize na adrese: http://www.ct24.cz/vysilani/?id=150923

P.S: První cca 2 minuty můžete s klidem přeskočit, neboť ČT před pořad přilepila několik reklam. (MiŠ)

Už dva měsíce měla jezdit přetíženou hradeckou ulicí M. D. Rettigové jen asi polovina aut. Hygienici totiž nevydali Ředitelství silnic a dálnic potřebnou výjimku na provozování ulice, a to ji proto spravuje v rozporu se zákonem.

„Výjimka skončila 31. prosince 2006 a neobnovili jsme ji z toho důvodu, že nová žádost neobsahovala všechny povinné podklady, které jsou pro její udělení nutné. Výjimka povoluje překročení hygienických limitů hluku na určitou dobu,“ uvedla Eva Zelenková z Krajské hygienické stanice.

V ulici, po které se valí veškerá tranzitní doprava městem, jsou hygienické limity mnohonásobně překročeny a obyvatelé ulice nemají ani protihluková okna. Podle Zelenkové silničáři například neuvedli, jak chtějí situaci řešit. „Plánují sice výstavbu oboustranné protihlukové bariéry, ale neměli zpracovaný projekt. Navíc vycházeli ze zastaralých hodnot. Hlukové limity tam jsou překročeny nejvíce v Hradci,“ řekla.

Ředitelství silnic a dálnic bude o výjimku žádat znovu. Hygienici s ním jednají o podmínkách, za jakých by ji mohli udělit. Zároveň zahájili řízení, na jehož základě mohou silničáři dostat až dvoumilionovou pokutu. „Teoreticky by tam měli zastavit provoz, ale to je nesmysl. Dopravu není kam odvézt,“ uvedla Zelenková.

Obyvatelům ulice došla trpělivost a chystají žalobu na stát. Neúnosná situace tam totiž trvá už několik let a zatím nikdo problém neřeší i přesto, že lidé před časem sepsali petici s konkrétními návrhy na zlepšení svých životních podmínek. Silničáři zatím nabídli výstavbu protihlukových stěn, ale s tím většina lidí nesouhlasí. „Navrhli jsme komplexní řešení, ale oni s námi nejednají. Chceme proto podat žalobu na stát, že nás obtěžuje nadměrným hlukem. Vadí nám i vibrace a prašnost, ale v ruce máme zatím jen výsledky oficiálního měření hluku,“ uvedl František Bláha z petičního výboru.

Než vznikne jižní obchvat města, který problém vyřeší jednou pro vždy, obyvatelé ulice navrhují obnovit mezi silnicí a domy pás keřů, častější kontroly rychlosti a hmotnosti projíždějících kamionů či obložení stěn domů protihlukovou izolací a výměnu stávajících oken za protihluková.

Ředitelství slíbilo, že protihluková okna zaplatí. „Obyvatele ulice naprosto chápu, ale je potřeba si uvědomit, že stejných míst v kraji je mnoho. Je to problém zastaralého vedení silniční dopravy. Zákon o ochraně zdraví obyvatel byl vydán v roce 2000 a domy podél problematických silnic stojí padesát i více let. Snažíme se problémy postupně řešit,“ uvedl ředitel krajského ředitelství silnic a dálnic Marek Novotný.

V Hradci Králové loni vznikla jednostranná protihluková stěna mezi činžovními domy u části silničního nadjezdu na Slezském Předměstí, který je součástí trantzitního Gočárova okruhu. Další úpravy se plánují, ale problém je v nedostatku peněz. „Silnici provozujeme, ale to je všechno. Ať příslušné úřady dopravu z okruhu vyloučí, ale nedovedu si představit kam. Stejně špatně jsou na tom i obyvatelé náchodské Pražské ulice. Letos jsme tam chtěli pokračovat s výměnou oken, ale místo toho uděláme ulici Rettigové. Vyměníme okna, provedeme kontrolní měření a pak uvidíme, co dál,“ řekl Novotný.

Podle odborníků je dopravní problémy třeba hledat v chybějících obchvatech měst, rychlostních silnic a dálnice. Dokud se to nezlepší, žádné výrazné změny se očekávat nedají.

Mladá fronta DNES - východní Čechy

Autor: TOMÁŠ KUČERA

Překlad rozhovoru, který s ministrem Bursíkem otiskl 15. března 2007 rakouský deník Der Standard.

Temelín vnímáme jako realitu

 

STANDARD: Co soudíte jako první zelený ministr životního prostředí a vyhlášený odpůrce jaderné energie o rakouské kritice Temelína a o blokádách hranic?

Bursík: Umím si to jistým způsobem představit, když v Rakousku existuje vyšší sensibilita vůči otázkám životního prostředí i rizikům jaderných elektráren. Chápu tedy Rakušany, ale blokády hranic nejsou řešením. Navíc existuje nebezpečí, že kvůli blokádám začnou podporovat jadernou energii také lidé s původně neutrálním postojem, kterým bude občas zabráněno překročit hranici.

STANDARD: Budou se čeští zelení ve vládě snažit, aby prosadili odpojení této jaderné elektrárny?

Bursík: Vnímáme tuto jadernou elektrárnu jako realitu, jakkoliv z toho nemáme radost. Argumenty, jimiž bylo obhajováno dokončení Temelína, nebyly korektní. Jako protitah nebyl například ukončen provoz severočeských hnědouhelných elektráren. Nebylo to ani tak, že by zemi bez Temelína hrozil nedostatek elektrického proudu. Právě naopak, Česká republika dnes patří k evropským zemím, které elektrický proud exportují. Vzhledem ke stálým nedostatkům je však efektivnost Temelína krajně podprůměrná.

Při koaličních jednáních jsme prosadili, že vláda neplánuje nové jaderné elektrárny. Současně je však také pravda, že odstoupení od Temelína sjednáno nebylo.

STANDARD: Nová rakouská spolková vláda však přesto trvá na takzvané „nulové variantě“, tedy na odpojení Temelína. Jak to bylo v Praze přijato?

Bursík: Byli jsme překvapeni. Zdá se mi, že to nějak patří k rakouské politice; politikové vědí, že veřejné mínění je velmi kritické vůči jaderné energii a zvláště k Temelínu. Myslím však, že ze strany Rakouska to nyní nebude na pořadu jednání. Byl bych rád, kdybychom navázali mnohem užší spolupráci v souvislosti s jinými tématy v oblasti ochrany životního prostředí a získávání energie, kde je Rakousko velmi silné. Míra, v níž jsou v Rakousku využívány obnovitelné zdroje, například biomasa k topení, je enormní. Chceme se podílet na těchto zkušenostech a já mám velký zájem o spolupráci.

STANDARD: Nakolik se rozcházejí stanoviska expertů obou zemí, která hodnotí dosažené bezpečnostní standardy Temelína tak, jak byly dohodnuty v dohodě z Melku?

Bursík: Poskytl jsem českému ministerstvu zahraničních věcí expertní analýzu mého ministerstva, v níž se upozorňuje na to, že by ve dvou konkrétních případech mohly existovat určité námitky – mimo jiné u bezpečnostních ventilů. Dokud však není formulována oficiální výhrada ze strany Rakouska, nedá se o ničem jednat. Jakmile bude tato výhrada prezentována, budu se zasazovat o to, abychom svým povinnostem dostáli.

STANDARD: Nejen na jadernou energii, ale i na plánovaný systém protiraketové obrany USA mají čeští zelení názor, který se liší od obou partnerů ve vládě. Mohlo by se toto pro zelené stát otázkou koalice?

Bursík: Vyjádřili jsme podmínku, že vláda USA musí prohlásit, že chápe tento systém jako součást budoucího obranného systému NATO. Kromě toho musí souhlasit také naši partneři v Radě NATO a v EU. Potom by bylo radarové zařízení pro nás přijatelné. O systému protiraketové obrany není v koaliční smlouvě nic uvedeno, naše další setrvání ve vládě bychom tedy tímto nepodmiňovali.

Zelení České republiky, kteří jsou od ledna ve vládě, akceptují jadernou elektrárnu Temelín sice s nevolí, ale přece. Jejich šéf, ministr životního prostředí Martin Bursík, varuje v rozhovoru s Robertem Schusterem před nežádoucími následky blokád hranic.
Severočeští celníci odhalili ve středu při běžné silniční kontrole na Mostecku v kamionu chomutovské firmy R HOLDING nelegální odpad z Německa. Řidič přepravoval 21 tun drceného komunálního odpadu, k němuž nepředložil příslušná povolení, informoval dnes ČTK mluvčí ústeckého krajského celního ředitelství Jiří Nejedlý.

Vůz je odstaven v areálu skládky firmy Celio nedaleko Litvínova. "Není to první letošní případ. Na začátku února jsme na stejné trase nedaleko Českých Zlatníků na Mostecku odhalili nelegální německý odpad v kamionu stejné firmy. Deklarované PET lahve sice v autě byly, ale jen ve třech balících. Za nimi bylo skryto dalších 39 balíků slisovaného komunálního odpadu," uvedl Nejedlý.

Případem se nyní zabývá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). První kamion podle Jiřího Turka z ústeckého oblastního inspektorátu ČIŽP už ministerstvo životního prostředí vrátilo do Německa, o druhém nyní rozhoduje.

"Vzhledem k tomu, že byl odpad odhalen při přepravě, je za něj zodpovědný odesílatel, německá firma Sortek. Nicméně společnost R HOLDING, která provozuje třídírnu odpadů, podrobíme hloubkové kontrole," doplnil Turek.

Ministr životního prostředí Martin Bursík stáhl jednání poslanecké sněmovny návrh zákona o integorvaném registru znečištění (IRZ), který by omezil přístup veřejnosti k informacím o únicích znečišťujících látek z průmyslových podniků.

Přepis vystoupení ministra Bursíka v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR:

Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych vás rád nyní požádal o pozornost, protože nepředložím vládní návrh zákona tak, jak je v programu, ale po velmi intenzivních jednáních, po dohodě s premiérem, po jednání s ministrem průmyslu, po dohodě s předkladatelem a dalšími zainteresovanými poslanci a poslankyněmi navrhnu stáhnout tento bod z jednání s tím, že se vrátí zpátky do vlády tak, aby jej projednala opětovně vláda.

Dovolte mi jenom krátké zdůvodnění, proč tomu tak je. Vládní návrh zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí byl projednán vládou ještě v minulém složení a já jako ministr životního prostředí mám principiální problém s tím vládním návrhem. Vládní návrh tak, jak je připraven, omezuje registr znečišťování, snižuje vlastně rozsah subjektů, které jsou povinny do registru poskytovat informace, a tím pádem i snižuje dostupnost informací o chemických látkách v odpadech, o chemických látkách, které zatěžují životní prostředí pro starosty obcí, pro zainteresované občany a podle mého názoru tento návrh je v rozporu s politikou, kterou se snažím prosazovat na Ministerstvu životního prostředí.

Tento návrh jaksi sdílí i celá řada poslanců a my jsme se pokoušeli využít těch několika dní, abychom nalezli nějaký kompromis. Tady děkuji velmi zpravodaji, který na tom myslím udělal mnoho práce. Hledali jsme cestu, jak se shodnout na podpoře napříč pozměňovacích návrhů, které by korigovaly vládní návrh a dostaly ho do přijatelné formy.

Ale protože taková jistota není, a já považuji za příliš rizikové vystavit tento vládní návrh procesu, který bychom neměli pod kontrolou, tak z tohoto důvodu si vás dovoluji požádat o to, abyste měli porozumění s tím, že tento návrh stahuji, půjde na jednání vlády a vrátí se do Sněmovny opětovně. A všem vám, kteří jste na tom pracovali, specificky zpravodaji panu kolegovi Ambrozkovi, paní kolegyni Jakoubkové, panu kolegoviRabasovi a dalším, kteří se podíleli na tomto návrhu, pěkně děkuji a těším se na spolupráci v dalším kole, kdy přinesu vládní návrh, který, jak věřím, bude již splňovat základní kritéria, která by ten zákon splňovat měl. Děkuji.

O místě stavby plánované velké spalovny komunálního odpadu v Pardubickém kraji se musí rozhodnout do konce června, jinak kraj od celého záměru ustoupí. ČTK to řekl po dnešní mimořádné valné hromadě společnosti EVO, zřízené pro výstavbu zařízení, krajský radní pro zemědělství, venkov a životní prostředí Petr Šilar. Na umístění v původně zamýšleném areálu elektrárny v Opatovicích nad Labem se kraji zatím nepodařilo dohodnout.

"Záměr v Opatovicích byl dán k ledu. Představenstvu bylo uloženo pokračovat v projektu, nemusí to být nutně v této lokalitě. Do 30. června je prostor k jednání, pokud by se to do té doby nepodařilo vyřešit, od projektu by se ustoupilo," uvedl Šilar.

Pardubický kraj se nedohodl na nájemních podmínkách s vlastníkem v areálu opatovické elektrárny, společností International Power. Jiné možné lokality v regionu radní zatím nechtěl upřesňovat s tím, že by spalovna musela ležet v dosahu Pardubic i Hradce Králové. Z této svozové oblasti projekt počítá s největším množstvím odpadu. Šilar nechtěl ani spekulovat o umístění spalovny v areálu pardubické chemičky Synthesia. O tomto místě, kde ještě před několika lety fungovala spalovna toxického odpadu, než ji Česká inspekce životního prostředí nechala uzavřít pro neplnění ekologických norem, se již dříve uvažovalo.

Spalovna v Opatovicích měla v první fázi likvidovat 96 000 tun komunálního odpadu ročně a produkovat 30 000 tun popílku a škváry, ve druhé etapě až dvojnásobek. Původní svozová oblast zahrnovala celé východní Čechy, Královéhradecký kraj i hradecký magistrát se ale později proti tomuto záměru postavily. Pardubický kraj se pro myšlenku spalovny snažil získat obce ve svém regionu, zatím uspěl předběžně jen v Pardubicích. Naopak lidé ze sousedních Opatovic a Čeperky v referendech výstavbu spalovny zamítli a zakázali svým radnicím se projektu účastnit. Náklady na spalovnu se odhadují na dvě miliardy korun, kraj doufá, že získá dotaci z Evropské unie.

Záměr vyvolal v regionu rozsáhlý odpor veřejnosti i ekologických iniciativ. Při dvou protestních peticích se v rozmezí tří let sešlo přes 10 000 podpisů, větší část podpisových archů odevzdali odpůrci kraji minulý týden. "Na petici samozřejmě odpovíme. Zároveň také navrhujeme svolat jednání odborníků u kulatého stolu, aby se všechny problémy řešily tímto způsobem a ne přes média," řekl Šilar.

Odpůrci spalovny však zřejmě odmítnou i jiné umístění zařízení. Projektu vytýkají, že by zbrzdil dobře nastartovaný systém sběru, třídění a využívání druhotných surovin a produkoval by toxickou škváru, popílek a dalších jedovaté zplodiny s rakovinotvornými účinky. Navíc poukazují na vysoké náklady na výstavbu, které by šly podle nich lépe využít na alternativní zpracování odpadu. Tyto argumenty se neváží na lokalitu v Opatovicích, ale platí obecně pro jakoukoliv výstavbu velkých zařízení na spalování komunálního odpadu.

Spalovna v Opatovicích není jediná v Česku, která vyvolala silné protesty veřejnosti. Na podzim loňského roku odstoupila od obdobného záměru energetická skupina společnosti E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku. Stavba neměla podporu mezi politiky, protestovali proti ní místní obyvatelé a nebyla ani ekonomicky výhodná.

V Opatovicích již jeden rozsáhlý průmyslový projekt zkrachoval. Finská společnost Myllykoski vloni vzdala svůj záměr vybudovat v této lokalitě za 13 miliard korun papírnu s roční produkcí až 380 000 tun papíru a svou investici chce umístit v sousedství svého stávajícího závodu v Německu. Příčinou odchodu bylo podle investora vleklé povolovací řízení, které zkomplikoval i odpor veřejnosti. Pardubický stavební úřad zavalily stovky připomínek a námitek.

Jak jsme slíbili ve Zpravodaji, předkládáme před valným shromážděním zprávu o hospodaření za rok 2006

Výsledky hospodaření roku 2006

(hodnoty jsou uvedeny v Kč)

 

Příjmy

 

Prostředky přijaté v roce 2006 celkem, z toho:

 

321.445,87

Příspěvek - Pardubice

58.000,00

Grant Nadace Partnerství

115.000,00

Dotace EU

78.213,50

Příspěvky - ostatní drobné dotace

21.144,50

Příspěvky od členů

32.172,50

Přijaté dary - Tomáš Hakr

3.000,00

Ostatní výnosy(kurzové zisky a bankovní úroky)

13.915,37

 

Výdaje

 

Prostředky vydané v roce 2006 celkem,

z toho:

 

409.174,18

Kancelářské potřeby

2.496,00

Drobné provozní vydání a drobný majetek

4.075,50

Spotřeba el. Energie, vody a plynu (Krátká)

12.395,08

Opravy v provozovně

0

Náklady na REPRE

431,00

Ostatní služby spojené s realizací projektu

119.110,60

Nájemné / Krátká

62.004,00

Nájemné / Novotného lávky

30.940,00

Kopírování

14.528,00

Telefonní poplatky

21.151,50

Poštovné

12.531,00

Bankovní poplatky

3.071,00

Poskytnuté příspěvky /EU, Zelený kruh + ostatní

7.418,42

Kurzové ztráty

30.509,58

Mzdové náklady

88.512,50

 

Poznámka :

Prostředky od Nadace Partnerství budou dočerpány v roce 2007

Náklady projektu Informační a vzdělávací program pro využití biotechnologií jsou poskytovatelem grantu vyrovnávány vždy po obdržení monitorovací zprávy a soupisky nákladů, tj. cca každé tři měsíce

 

Konečné zůstatky na bankovních účtech k 31. 12. 2006 činí 424.263,16,- Kč

Konečný zůstatek na pokladně k 31. 12. 2006 činí 88,50 Kč

Konečný stav neuhrazených závazků a pohledávek k 31. 12. 2006 :

závazky 23.446,-

pohledávky 3.570,-

 

Vypracovala: Dana Kopanicová, účetní

Jasné Ne! Takový je závěr ze čtvrtečního zasedání městského zastupitelstva. To odmítlo další zpracovávání odpadů v bývalém uhelném dole Jan Šverma. Firma Gemec sváží do šachty odpad už patnáct let. Nyní potřebuje od krajského úřadu takzvané integrované povolení pro další zpracovávání odpadů v dole. A ve správním řízení je účastníkem řízení také Žacléř.

„Už není důvod tady odpady zpracovávat, když je důl zaplněn. Nevidíme důvod proč je tady dál likvidovat a odvážet je následně zase někam pryč. Budeme samozřejmě rádi, když v Gemecu budou pracovní místa a rozvoj další výroby. Ale odpadů už bylo dost,“ komentoval rozhodnutí zastupitelů žacléřský starosta Miroslav Vlasák.

Zamítavé stanovisko města bude součástí rozhodování krajského úřadu, zda povolení firmě udělit či nikoliv. Pokud by společnost Gemec integrované povolení nezískala do října, musela by zřejmě některá zařízení na odpady zastavit. „Žacléř je v rozhodování o udělení integrovaného povolení účastníkem řízení. Z toho vyplývají povinnosti a práva účastníka řízení: mohou se případně proti rozhodnutí odvolat. Jeho připomínkami a názory se bude krajský úřad zabývat při rozhodování o udělení povolení,“ vysvětlil krajský mluvčí Imrich Dioszegi.

Vedení firmy Gemec ale tvrdí, že důl ještě zcela kompletně zasypaný není. „Celý důl je vyplněný po první patro, ještě zbývá vyplnit důlní díla do mínus sto padesáti metrů. To je nejrizikovější zóna, kterou doplavujeme, aby podzemí nemělo kontakt s povrchem. Tato část ještě dokončená není, bude trvat asi dva až tři roky než ji vyplníme,“ řekl majitel společnosti Zdeněk Adamec.

Zamítavé stanovisko zastupitelů ho ve skutečnosti moc nepřekvapilo. „Všichni vědí, že se musí něco dělat s odpady, které civilizace produkuje. Ale nikdo nechce, aby se to dělalo kousek od jeho bydliště. Lidé odpady produkují, ale nechtějí je tady nechat zpracovávat,“ shrnul Adamec. Pevně věří, že firma integrované povolení nakonec získá. „Pokud státní správa bude respektovat relevantní připomínky, tak nám to nemůže zamítnout. Zařízení máme státní správou povolená patnáct let. Jen se dosavadní platná povolení podle nového zákona soustřeďují do povolení pro celý komplex,“ dodal Adamec.

Pavel Cajthaml

Publicistický pořad České televize z cyklu „Nedej se!“ o kontroverzních aktivitách firmy GEMEC z 31. října 2006 je možné si přehrát na internetové stránce České televize:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/26363.html


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License