Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

K výzvě proti záměru výstavby se připojily další čtyři obce Hradecka. Petici podepsaly i osobnosti - S areálu elektrárny v Opatovicích by se měla nákladem téměř dvou miliard korun vybudovat spalovna odpadů. Ročně se v ní má spálit 96 000 tun odpadů. S výstavbou však nesouhlasí občané okolních obcí včetně Hradce Králové. Krajské město je už osmou obcí, která podpořila výzvu proti spalovně v Opatovicích nad Labem.

Oprávněné obavy

K signatářům se z Hradecka řadí město Smiřice a obce Vysoká nad Labem, Praskačka a Káranice. "Je zcela zřejmé, že spalovna by zhoršila životní podmínky v naší obci. V jejím okolí nechceme žádné komíny ani škváru ze spálených odpadů,"uvedl starosta Vysoké nad Labem Jiří Brož.

V obci jsme včera potkali Pavlu Novotnou, která byla na procházce s 15měsíčním synem Vojtou. "Ve Vysoké jsou všichni proti spalovně, už kvůli našim dětem. Ale máme obavy, že ti, kdo ji chtějí, tento megalomanský projekt prosadí."

Proti spalovně jsou i Káranice, které jsou od Opatovic přece jen dál. "Až tak daleko nejsme a většina lidí u nás je přesvědčena, že spalovna není potřeba. Samozřejmě by zhoršila životní prostředí v celém okolí. Věřím, že zvítězí rozum," doufá starosta Vladimír Svoboda.

Náměstkyně hradeckého primátora Pavla Finfrlová už před časem uvedla, že krajské město spalovnu nepotřebuje a likvidaci odpadu vyřešilo jinak. Upozornila, že spálením odpadů by ročně vzniklo 30 000 tun toxického popela a škváry a jejich likvidace není vyřešena. Proto Hradec spalovnu odmítá.

Proč být smetištěm Evropy?

Rovněž obec Praskačka podepsala výzvu proti spalovně. "Bojíme se také, že po vybudování rychlostní komunikace R 35 by jezdily přes obec a kolem ní do spalovny kamiony s odpadem i z ciziny, což je dost reálné. Proč ale máme být právě my smetištěm celé Evropy?" pokládá nám řečnickou otázku starostka Miroslava Součková.

Kromě výzvy obcí koluje od ledna petice za zastavení projektu spalovny. Podepsalo ji už 5500 občanů. Jsou mezi nimi královéhradecký primátor Otakar Divíšek, senátor Karel Barták, ale také někdejší primátor krajského města Martin Dvořák.

Proti je i senátor

"Jsem přesvědčen, že Hradec a jeho region spalovnu nepotřebují. Kromě toho je její technologie zastaralá. Má dosahovat teploty 920 až 940 stupňů, přitom současné moderní mají 1120 až 1150 stupňů. Čím vyšší teplota, tím méně odpadní škváry. Také si nemyslím, že bychom měli být popelnicí Evropy, vždyť by se sem mohl vozit odpad třeba z Německa," řekl včera senátor Barták.

JIŘÍ KOŠŤÁK

Referendum o chystané spalovně komunálního odpadu v Opatovicích nad Labem na Pardubicku se uskuteční už příští měsíc a odpůrci projektu uspořádali v sobotu další besedu s občany, aktivisty a politiky. V sále restaurace Opat nahlas obhajovali spalovnu pouze dva lidé, starosta Opatovic Pavel Kohout (ODS) a radní Pardubického kraje Petr Šilar (KDU-ČSL). Podle jejich názoru bude v dohledné době spalovna nezbytná a její uvažovaná verze není zdaleka tak riziková pro životní prostředí, jak varují odpůrci.

Zásadní rozpor

Zásadním sporem je to, jaké množství odpadu v budoucnu kraje a města vyprodukují. Šilar uvedl, že produkce odpadu stále stoupá a loni bylo v jen Pardubickém kraji po vytřídění 180 tisíc tun odpadu, určeného k likvidaci. Prohlásil zároveň, že projekt spalovny odmítají pouze tam, kde pro likvidaci odpadu používají skládkování, a spalovnu proto vnímají jako nepříjemnou konkurenci.

Náměstkyně královéhradeckého primátora Pavla Finfrlová (ODS) odmítla tvrzení o stoupajícím množství odpadků. S náměstkem pardubického primátora Jaroslavem Demlem (ODS) se shodla na tom, že například obě krajská města nyní ukládají 5 až 7 tisíc tun ročně.

„My jsme nyní rozběhli projekt komunitního kompostování a jednoznačně se ukazuje, že nám množství odpadků v popelnicích kleslo,“ řekla. Zdůraznila také, že Hradec rozhodně nehodlá vstoupit do společnosti EVO, a. s., která má být z 90 procent municipální a měla by spalovnu provozovat. Výsledek opatovického plebiscitu, jehož datum je určeno na 24. června, zřejmě ovlivní i rozhodování představitelů dalšího klíčového potenciálního partnera EVO, města Pardubic. Deml na přímý dotaz jednoho z přítomných prohlásil, že bude názor opatovických občanů respektovat. „Jako občan města Pardubic říkám, že pokud referendum dopadne tak, že si občané nepřejí stavbu, tak předpokládám, že ani územní ani stavební řízení by asi nedopadlo. Já budu respektovat váš přístup, váš názor a samozřejmě tomu přizpůsobím hlasování, pokud bude zastupitelstvo hlasovat o vlastním podnikatelském záměru,“ ujistil přítomné.

Dvě otázky

V referendu budou hlasující odpovídat na dva dotazy. První je, zda souhlasí, aby obec (Opatovice n. L.) vstoupila do společnosti EVO, a druhý se týká vyjádření souhlasu či nesouhlasu s umístěním stavby spalovny odpadů nebo zařízení na energetické využívání odpadů na opatovickém katastrálním území. Podle zákona bude zastupitelstvo výsledkem hlasování vázáno po dva roky.

Ministerstvo životního prostředí hledá podporu pro návrh změny připravované unijní směrnice o odpadech. Chce, aby mohly členské státy EU nadále odmítat dovoz odpadů z ciziny na skládky a do spaloven. Dnes a ve čtvrtek budou jednat v Praze o kontroverzní normě členové česko-německé komise pro životní prostředí. Spojence bude hledat ministr životního prostředí Libor Ambrozek i na zasedání ministrů životního prostředí visegrádské čtyřky na Slovensku ve čtvrtek a v pátek.

"Bude informovat o problémech, které dovoz německých odpadů způsobil, a snažit získat podporu pro návrh, který umožní zakazovat dovoz odpadů na skládky a do spaloven," řekla k zasedání ministrů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska mluvčí ministerstva Karolína Šůlová. Předběžně podle ní Ambrozkovi podporu slíbilo Slovensko. Jak se k návrhu staví Němci, bude zřejmě jasné až na konci dvoudenního zasedání.

Sporným se téma odpadů stalo v posledních měsících, kdy kvůli ceně začali Němci část svého odpadu ve spolupráci s českými podnikateli nelegálně dovážet ve velkém do Česka. Několik lidí už v souvislosti s nelegálním nakládáním s odpady obvinila policie. O legální likvidaci odpadu v českých spalovnách projevilo zájem několik německých firem, k tomu je ale podle současných norem třeba získat souhlas ministerstva. Úřad nechce povolení vydávat, mimo jiné kvůli tomu, že po spálení tuny odpadů zůstává 300 kilogramů nebezpečného odpadu.

Připravovaná unijní směrnice by právo jednotlivých zemí na zákaz dovozu odpadů omezila. Spalovny totiž v novém pojetí evropské legislativy mají zároveň plnit funkci zdrojů energií. Spalování odpadků místo uhlí přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů, tvrdí tvůrci normy. V případě, že bude směrnice schválena v nezměněné podobě, bude odpad směřující do spaloven považovaný za palivo, tedy surovinu, jejíž převoz nebude podléhat zvláštnímu schvalovacímu procesu.

Proti návrhu jsou i české nevládní organizace. Tvrdí, že exhalace oxidu uhličitého z výroby energie ve spalovnách komunálního odpadu jsou srovnatelné s exhalacemi elektráren na zemní plyn. Ukázala to nezávislá studie, jež hodnotí znečištění z různých technologií nakládání s odpady a kterou dnes v Londýně prezentuje britská partnerská organizace Hnutí Duha, sdělil ČTK člen sdružení Ivo Kropáček.

Energetické využití odpadu ve spalovnách podle něj ve skutečnosti z velké části není nic jiného než spalování fosilních paliv s vysokými exhalacemi oxidu uhličitého. "Dokonce i když odpad obsahuje velké množství biomasy, exhalace fosilního oxidu uhličitého jsou srovnatelné s elektrárnou na zemní plyn. Výstavba spaloven je tedy vysloveně krokem proti snahám o snížení exhalací skleníkových plynů," uvedl.

Výsledky studie podle předsedy plzeňské regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty potvrzují, že spalování odpadů představuje nejen mrhání cennými surovinami, ale také značný zdroj skleníkových plynů. "Pokud Evropská komise míní dostát svým závazkům v ochraně klimatu, měla by změnit návrh nové odpadové legislativy tak, aby upřednostnila materiálovou recyklaci odpadů před jejich spalováním," míní. Unie by podle něj měla také přestat podporovat výstavbu nových spaloven odpadů a finance přesměrovat na podporu recyklace a obnovitelných zdrojů energie.

Hradecké noviny, 25.4.2006 - Chystaná spalovna odpadu v Opatovicích nad Labem je v tuto chvíli zbytečná. Nepřímo to při včerejší návštěvě Hradce Králové uvedl ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

"U nás jsou tři velké spalovny komunálního odpadu, Praha, Brno a Liberec. Nevím jak je na tom přesně Praha, ale Brno ani Liberec nepracují na sto procent," prohlásil ministr Ambrozek, podle něhož jsou nyní jednoznačnou prioritou třídění a recyklace odpadů. "Preferujeme, a šly do toho velké peníze z evropských fondů, projekty odpadového hospodářství jako jsou sběrné dvory, recyklační linky nebo odpadové projekty mikroregionů," řekl Ambrozek. Potřeba další spalovny teď v České republice není aktuální," dodal.

Připustil, že pokud by Hradec opatovickou spalovnu odmítal, musel by pravděpodobně být vypracován nový posudek o vlivu stavby na životní prostředí. Původní totiž počítal se spalovnou pro oba východočeské kraje...

Už několik stovek lidí připojilo svůj podpis pod petici proti stavbě spalovny odpadů v Mydlovarech na jihu Čech. Proti projektu se vedle ekologických organizací postavily i místní obce a města. Společnost E.ON, která chce zařízení stavět, už má od krajského úřadu předběžné - takzvané integrované - povolení.

Stovky těžkých nákladních aut naložených odpadem, nebezpečné emise, další zátěž životního prostředí. Tak argumentují lidé z okolí obce Mydlovary na Českobudějovicku proti plánované spalovně. Rozhodně proti jsou jak ekologická sdružení, tak sama obec. Ta už je nyní podle starosty Petra Ciglbauera zatížena rekultivací odkaliště bývalé úpravny uranové rudy. Ciglbauer si myslí, že kraj by navýšení o spalovnu už neunesl.

Proti spalovně se postavila i okolní města. Velmi ostře ji odmítlo i zastupitelstvo asi deset kilometrů vzdálené Hluboké nad Vltavou, kde se petiční akce konala. „Pro Hlubokou nad Vltavou by to znamenalo navýšení dopravní zátěže. Další stovky nákladních aut by tady rušily turistickou destinaci,“ říká organizátor petice Jan Šmidmayer. Místostarosta Hluboké nad Vltavou Pavel Dlouhý uvedl, že radnice provede veškeré legitimní kroky proti tomu, aby se spalovna postavila. Obyvatelům Hluboké také vadí, hlavně kvůli dětem, že by spalovna měla stát blízko lidských obydlí.

Se stavbou spalovny nesouhlasí ani jeden z volebních lídrů politických stran, které mají podle průzkumů reálnou možnost se dostat do Poslanecké sněmovny. Protestu se přímo účastnila zástupkyně Strany zelených Dana Kuchtová, která rovněž s výstavbou nesouhlasí. Petici ale chtějí podepsat i někteří další politici. Například předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek stavbu spalovny v Mydlovarech také nepodporuje.

Organizátoři protestu navíc poukazují i na podle nich nesprávné rozhodování státní správy. Investor - nadnárodní distribuční společnost E.ON - už totiž dostala od úřadů takzvané integrované povolení. Proti němu se odvolali jak ekologové, tak samotná obec.

Mluvčí E.ONu Vladimír Vácha se k protestu odmítl vyjádřit s tím, že stanovisko vedení společnosti bude k dispozici až za několik týdnů. Pro agenturu ČTK ale uvedl, že firma má na stavbě spalovny stále zájem.

Praha, 10. dubna 2006 - Ministerstvo životního prostředí dnes podalo námitku proti plánované přepravě 80 tisíc tun odpadu do spalovny komunálních odpadů v Malešicích [1]. Podle MŽP se totiž v tomto případě jedná o dovoz k odstranění, nikoli využití – a ten zákon o odpadech zakazuje. Námitky proti přepravě byly vzneseny s přihlédnutím k rozsudkům Evropského soudního dvora [2] . Důsledkem je, že odpad nemůže být v tomto případě do malešické spalovny komunálních odpadů dovážen.

MŽP zamítlo všechny žádosti o dovoz odpadů ke spálení do spaloven komunálního odpadu. První takové žádosti se objevily již v roce 2004 a směřovaly do liberecké spalovny.

Zbytky po spálení představují vždy zhruba třetinu původního množství odpadu. Mají nebezpečné vlastnosti a musí být uloženy na příslušnou skládku. Negativní dopady na životní prostředí by přinesly i emise spálením odpadu a jeho přepravou. Celníkům by povolení dovozu takového množství odpadu výrazně znesnadnilo kontroly zaměření na odhalování nelegálních dovozů odpadů.

Poznámky:
[1] Na základě oznámení, které podal zahraniční účastník řízení (oznamovatel), bylo zahájeno na podzim roku 2005 správní řízení: jednalo se o dvě žádosti, každá na dovoz 40 000 tun odpadu do spalovny v Malešicích. následujících měsících oznamovatel protahoval správní řízení tím, že přes opakované výzvy nedodal chybějící podklady ke své žádosti. V souladu s Nařízením Rady (EHS) č.259/93, zákonem o odpadech a správním řádem vydalo 10. dubna 2006 MŽP rozhodnutí, kterým byly vzneseny námitky proti plánované přepravě odpadu. Důvodem námitek byla nesprávná klasifikace účelu přepravy a dále nedostatečná specifikace odpadu.

[2] Kritéria využití, která stanovil ve svých rozsudcích Evropský soudní dvůr, přehledně shrnuje oficiální výklad MŽP, který lze nalézt na adrese: http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPKHFD37O0L

Maďarské pobočky zahraničních obchodních řetězců LIDL a TESCO se podle zprávy deníku The Budapest Times rozhodly ke stažení masových konzerv několika výrobců (např. Globus, Szegedi Paprika) s obsahem geneticky modifikované (GM) sóji v reakci na akce organizace Greenpeace. Tisková mluvčí maďarského Greenpeace Szabina Mózes pro další deník Magyar Hírlap uvedla, že tamní národní institut pro výživu a bezpečnost potravin prokázal v konzervách vysoký obsah bílkovin GM sóji.

Podle maďarského zákona o GMO musí být každá potravina obsahující více než 0,9 % GM ingrediencí zřetelně označena, aby si spotřebitelé mohli vybrat, zda si takovou potravinu chtějí koupit či nikoli. Aktivisté Greenpeace proto označili speciálními nálepkami přímo v supermarketu TESCO stovky GM konzerv.

Zástupci firmy Globus pro maďarskou tiskovou agenturu MTI přiznali, že jejich výroby de facto neprocházejí žádným testování a přislíbili, že okamžitě kontrolu GMO zavedou. Firma dále uvedla, že smlouvy odběratelům garantují možnost výrobky obsahující GMO přesahující zákonný limit odmítnout.

Podle The Budapest Times přislíbil německý řetězec LIDL, že zboží s nezákonným množstvím GMO stáhne z pultů a že tyto výrobky do prodeje nevrátí do té doby, dokud jejich výrobci nebudou mít certifikáty, že jsou GMO free. Totéž přislíbila i maďarská pobočka britského obchodního řetězce TESCO.

Problematika GMO je v Maďarsku velmi diskutovaná. 28. ledna stovky lidí demonstrovaly proti GMO před parlamentem a vyzývali maďarskou vládu, aby zachovala zákaz komerčního pěstování GMO.. Zástupci se setkali i s ministrem zemědělství Jozsefem Grafem a ministrem - šéfem úřadu vlády Petrem Kissem, kterým předali 12 tisíc podpisů pod petici proti pěstování GMO v Maďarsku.

Maďarsko je také jednou ze zemí EU, která se některou z GM plodin rozhodla zakázat. 19. ledna 2005 rozhodla vláda o zákazu pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 firmy Monsanto, ačkoli tuto plodinu Evropská komise v září 2004 zapsala do Evropského katalogu osiv. Důvodem pro zákaz byla neexistence řádného monitorovacího plánu, který je legislativou EU požadován. Firma Monsanto totiž předložila 10 let starý plán monitoringu, který nereflektoval řadu novějších vědeckých studií, jež poukázaly na mnohé nežádoucí účinky, např. vliv GM kukuřice na některé živočišné druhy nebo akumulaci Bt-toxinu v půdě.

 

Zasedání členských států Konvence OSN o biologické rozmanitosti v brazilském městě Curitiba odmítlo podle zprávy agentury REUTERS návrhy zástupců Austrálie, Kanady a Nového Zélandu na legalizaci tzv. sebevražedného geneticky modifikovaného (GM) osiva. Za zavedení GM rostlin, které byly změněny tak, aby jejich semena zůstala neplodná (sterilní) v posledních měsících systematicky lobbovala zejména firma Monsanto a průmysl vydělávající na GM osivu, a to s podporou vlády USA. Zavedením "sebevražedného" osiva by byli i nejchudší farmáři zbaveni možnosti ponechat si část své úrody jako osiva pro další sezónu. Firmy jako Monsanto by si naopak pojistily své zisky z prodeje GMO, neboť by zemědělci neměli jinou možnost než si od nich každý rok kupovat nové GM osivo.

Proti záměrům na legalizaci "sebevražedného" osiva se před jednáním v Brazílii postavila koalice stovek nevládních organizací z celého světa (Celosvětová koalice žádá zákaz "sebevražedného" osiva). Ty vyjádřily obavu z ohrožení biologické rozmanitosti a potravinové bezpečnosti pro téměř jeden a půl miliardu lidí v důsledku hrozby zavedení "sebevražedných" GM plodin.

Doposud na použití technologií pro genetickou sterilizaci osiva, známých také jako "terminator technology" (zabijácká technologie) nebo GURT (Genetic Use Restriction Technologies) platí de facto moratorium na základě Úmluvy OSN o biologické rozmanitost, která byla přijata v roce 2000. Průmyslové firmy však zvyšují svůj tlak na podkopání moratoria. V lednu a únoru 2006 se delegáti vlád USA, Kanady a Austrálie v rámci přípravných jednání k výročnímu zasedání signatářů úmluvy OSN několikrát pokusili podminovat moratorium na komerční použití "zabijácké technologie"(2).

Celosvětová koalice stovek nevládních organizací ze všech kontinentů podporovaná zejména vládami rozvojového světa však trvá na moratoriu pro "sebevražedné" osivo. Obávají se zejména zničujícího dopad zavedení GMO na živobytí a kulturu nejméně 1,4 miliardy lidí, kteří jsou existenčně závislí na plodnosti semen ze své úrody.

"Zabijácká technologie" byla vyvinuta americkým ministerstvem zemědělství (US Department of Agriculture) a osivářskou firmou Delta & Pine Land, aby znemožnila farmářům uschovávat si semena z vlastní úrody jako osivo a aby zvýšila zisky byznysu s GMO tím, že přinutí zemědělce každý rok znovu a znovu kupovat geneticky manipulované osivo.

(1) Kampaň Ban Terminator (Zakažte zabijáka) zveřejnila jména dnes již více než 500 organizací z celého světa, které žádají zákaz "sebevražedného" osiva ZDE: http://www.banterminator.org/endorsements.
Další organizace se mohou přihlásit k podpoře zákazu ZDE: http://www.banterminator.org/take_action/endorse_the_campaign_to_ban_terminator.

(2) Tiskové zprávě ETC Group z 27. ledna 2006 "Granada's Grim Sowers Plow up the moratorium on Terminator"

Více než 90 pěstitelů bavlny z Texasu zažalovalo u amerického federálního soudu v městě Marshall firmu MONSANTO a dvě přidružené firmy. Farmáři se podle zprávy agentury REUTERS cítí poškození rozsáhlými ztrátami úrody v důsledku toho, že je MONSANTO nevarovalo před defektem v nabízené geneticky modifikované (dále jen GM) bavlně. Do ní byla metodami genetické manipulace vložena DNA, která měla zaručit, aby rostlina byla odolná vůči chemickému herbicidu Roundup, který vyrábí právě MONSANTO.

Žaloba farmářů žádá soudní zákaz toho co nazývají "dlouholetou podvodnou kampaní" a dále se domáhá soudního rozhodnutí o náhradě škod. Společně s firmou MONSANTO jsou žalovány i společností Delta & Pine Land Co a Bayer CropScience LP, které byly distributorem GM bavlny. Tisková mluvčí firmy Delta & Pine Land uvedla pro REUTERS, že nebude žalobu komentovat a ve firmě Bayer nikdo neodpovídal na telefonní žádosti o vyjádření.

Farmáři obviňují Monsanto z toho, že ve skutečnosti GM bavlna nebyla vůči postřiku Roundup rezistentní. Farmáři si stěžují, že gen vložený do GM bavlny nefunguje tak, jak MONSANTO slibuje. Podle svědectví farmářů Roundup rozežíral v horkých a suchých obdobích tkáně rostlin, což vedlo k deformitám tobolek bavlníku, k jejich předčasnému odpadání a tím ke ztrátě výnosů.

Žalobci uvádějí, že MONSANTO o těchto problémech GM bavlny vědělo, ale že je záměrně před farmáři tajilo, aby si zachovalo zisk z prodeje herbicidu Roundup. "Cítíme, že nám MONSANTO celou tu dobu lhalo," uvedl pro REUTERS pan B.B.Krenek z Whartonu, který jako texaský konzultant v oblasti bavlny spolupracuje s mnohým z postižených farmářů. MONSANTO obvinění popírá a usiluje o to, aby žaloba byla soudním systémem předána k arbitrážnímu řízení. S tím doposud souhlasila asi polovina žalujících farmářů, ale ostatní to odmítají.

Mluvčí firmy MONSANTO Andrew Berchet tvrdí, že není důkazů, že by ztrátu úrody způsobovalo cokoli jiného než počasí. Farmář Alan Stasney ale rozhořčeně oponuje, že má jednoznačné důkazy na svém poli. Jeho pole, které bylo postříkáno herbicidem RoundUp vyneslo 675 liber bavlny na akr. ale uprostřed něj omylem nebyl ošetřen chemickým postřikem RoundUp pruh čtyř bavlníkových keřů vedle sebe v délce 3000 stop. Výnos z tohoto nepostříkaného kousku činil podle farmáře 1051 libry na akr, byl tedy o více než o polovinu větší než po použití RoundUpu.

Pan Stasney to považuje za selhání technologie firmy MONSANTO a smutně dodává, že ztráta úrody ho na tržbách připravila o více čtvrt milionu dolarů a přinutila ho zadlužil svou farmu: "To je opravdu skličující situace a je na světě mnoho lidí, kteří jsou takto poškozeni".

 

Problém nelegálního dovozu odpadů z Německa chce ministr životního prostředí Libor Ambozek (KDU-ČSL) otevřít na nejbližším zasedání kolegů ze zemí visegrádské čtyřky, kterou vedle Česka tvoří ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva Karolína Šůlová. Případy, kdy německé firmy uloží odpad ve skladech sousedních zemí, se totiž množí a netýkají se zdaleka jen České republiky. Termín jednání zatím není znám.

Odpady v opuštěných budovách jsou ekologickým problémem, což se ukázalo v neděli, kdy vzplál nelegálně dovezený odpad v areálu bývalého velkokapacitního kravína v Libčevsi na Lounsku. Dnes v noci začala skládka hořet znovu. Podobná byla objevena i na Liberecku. Dvěma českým firmám ze Šluknova a z Frýdlantu, které ve třech obcích skladovaly obrovské množství odpadu z Německa, udělila inspekce pokuty 300 000 a 250 000 korun a nařídila skládky odstranit.

Jednat o problému se spolkovým ministrem doporučuje Ambrozkovi jeho předchůdce a šéf Strany zelených Martin Bursík. "Ministr to považuje za dobrý námět a domnívá se, že V4 by měla postupovat společně," tlumočila Ambrozkův názor Šůlová.

Česko má podle Ambrozka dobou odpadovou legislativu -- dovoz odpadů za účelem odstranění je zakázán, ministerstvo nepovolilo dovozy odpadů do spaloven a vyjednává s německou stranou, aby byly zachycené kamiony se odpadem vraceny zpět. Za důležitý považuje Ambrozek i aktivní přístup celníků a České inspekce životního prostředí, která může udělit citelné pokuty.

Strana zelených ale podle Bursíka požaduje razantnější opatření proti nelegálnímu dovozu odpadů. "Mají se likvidovat v zemi, kde vznikly. Dálkový transport odpadů z ekonomických důvodů je nepřijatelný a odporuje preambuli evropské směrnice. Navíc vytváří další zátěže kamionové dopravy," uvedl.

Situace je podle zelených o to vážnější, že Evropská komise připravuje normy otevírající cestu pro masivní dovozy odpadů ze zahraničí. Proti návrhu rámcové směrnice se ozvala i česká ekologická sdružení, například Arnika a Hnutí Duha. Ocenila, že má Česko k normě vážné výhrady. "Považujeme za správné, že se postavilo proti změně odpadové hierarchie a proti návrhu na změnu klasifikace spaloven odpadů na zařízení pro využití odpadů. České stanovisko je dobrou zprávou hlavně pro obyvatele Prahy, Liberce a Brna, které by nová legislativa EU ohrozila nekontrolovaným dovozem odpadu ze zahraničí," uvedli zástupci sdružení.

Vyjednávače v Bruselu by měli podle konzultanta Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty pečlivě sledovat také lidé z česko-německého a česko-rakouského pohraničí a obyvatelé Českých Budějovic, Opatovic u Pardubic, Plzně a Ostravy, které by mohly dovozy odpadů ohrožovat vzhledem k blízkosti hranic nebo plánům na výstavbu obřích spaloven.

 

Stovky lidí demonstrovaly v sobotu 28. ledna před maďarským parlamentem proti geneticky modifikovaným (GM) plodinám. Podle zprávy tiskové agentury MTI demonstranti vyzývali maďarskou vládu, aby zachovala zákaz komerčního pěstování GMO. Zástupce demonstrantů Petr Krajner se setkal s ministrem zemědělství Jozsefem Grafem a ministrem - šéfem úřadu vlády Petrem Kissem, kterým předal 12 tisíc podpisů pod petici proti pěstování GMO v Maďarsku.

Podle zástupce demonstrantů Petra Krajnera připravuje maďarský parlament v současné době návrh nové legislativy týkající se GMO a protestující se obávají, že případné uvolnění restrikcí pro GM plodiny by mohlo ohrozit maďarský zemědělský export, vzhledem k odporu ke GM plodinám u evropských spotřebitelů. "Chceme pro pěstování GM plodin nepřísnější možné zákony," dodal další z organizátorů demonstrace Andras Lanyi.

Maďarsko už se na vlastní kůži přesvědčilo o rizicích pěstování GM plodin. Při polních pokusech s GM řepkou patrně došlo k nežádoucímu opylení konvenční řepky, která byla určena na export. Posléze Německo import maďarské řepky zastavilo po zjištění genetické kontaminace v dovážené řepce. Maďarsko tak utrpělo ekonomickou ztrátu, která vedla k opatrnosti při povolování GM plodin.

19. ledna 2005 rozhodla maďarská vláda o vydání zákazu pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 firmy Monsanto, kterou Evropská komise (EK) v září 2004 zapsala do Evropského katalogu osiv. Maďarsko se tak rozhodlo na základě tlaku místních pěstitelů. K podobnému kroku se rozhodla už v roce 1999 vláda Rakouska a v březnu 2005 také vláda Polska.

Důvodem pro zákaz byl neexistující řádný monitorovací plán, který je požadován legislativou EU. Podle konzultantky genetické kampaně českých Greenpeace RNDr. Magdaleny Klimovičové evropští úředníci tvrdili, že GM kukuřice MON 810 je dostatečně monitorována dle legislativy EU, ale předložený plán monitoringu byl ve skutečnosti 10 let starým monitoringem firmy Monsanto. Plán Monsanta z roku 1995 se však zabýval pouze možným vznikem rezistence na Bt-toxin u populací evropského zavíječe kukuřičného. Avšak řada vědeckých studií publikovaných později poukázala na mnohé další nežádoucí účinky, jako např. vliv na ostatní živočišné druhy nebo na akumulaci Bt-toxinu v půdě.

Rakouská vláda se rozhodla zakázat GM řepku GT73 americké firmy Monsanto. Zákaz je vzhledem k jeho načasování vnímán jako velmi silný politický signál, neboť Rakousko právě v lednu převzalo prezidentství Evropské unie.

Rakousko považuje GMO za jeden hlavních problému životního prostředí, které chce řešit v době svého prezidentství. Pořádá proto dokonce v rámci prezidentství dvě speciální konference. Ve dnech 4. až 6. dubna proběhne ve Vídni konference o GMO a ko-existenci, ve dnech 18.-19. dubna pak opět ve Vídni konference o roli principu předběžné opatrnosti v politice vůči GMO.

Rakouský zákaz GM řepky přichází krátce poté, co se 55 procent zúčastněných voličů ve švýcarském referendu vyslovilo pro pětiletý zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin. V zemích Evropské unie se už 172 regionů a 4500 obcí vyhlásilo jako oblasti bez GMO - tzv. GMO-free zóny. Nějakou formu zákazu GMO zavedla řada členských států EU:

Německo (zákaz GM kukuřice Bt176),
Francie (zákaz GM řepky Topas 19/2 a MS1xRf1),
Rakousko (zákaz GM kukuřic Bt176, T25 a MON810),
Maďarsko (zákaz GM kukuřice MON810),
Lucembursko (zákaz GM kukuřice Bt176),
Řecko (zákaz GM řepky Topas 19/2 a kukuřice MON810),
Polsko (zákaz GM kukuřice MON810).

Deníky The New York Times a The Washington Post přinesly 20. prosince zprávy o tom, že FBI špicluje americké nevládní organiazce zabývající se lidskými právy a životním prostředí. Oba deníky se odvolávají mimo jiné na sdělení Americké unie pro občanské svobody (American Civil Liberties Union - ACLU), která na svých internetových stránkách zveřejnila část z více než 2000 dokumentů o tom, jak FBI a další americké agentury špiclují organizace kriticky vystupující vůči administrativě prezidenta G. W. Bush.

Tyto zprávy přichází krátce poté co byl prezident Bush nucen pod tlakem médií přiznat, že v rámci údajného "boje proti terorismu" schválil tajné odposlechy, které v rozporu se zákonem nebyly odsouhlaseny soudem.

Více informací najdete ZDE:

The New York Times: F.B.I. Watched Activist Groups, New Files Show

The Washington Post: FBI Papers Show Terror Inquiries Into PETA; Other Groups Tracked

American Civil Liberties Union


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License