Když je koupíme a obsah vypijeme, jednu miliardu odneseme do žlutých kontejnerů na separovaný sběr, druhá miliarda láhví skončí ve spalovnách, na skládkách a mnohdy také v přírodě, kde přežijí stovky let... Minulý měsíc přišlo Ministerstvo životního prostředí s návrhem tyto láhve zálohovat. Jaké mají zkušenosti s vratnými PET láhvemi v Německu, kde systém vratných láhví funguje už druhý rok?
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/34235.html
Tentokrát se má věnovat názorům radnice městečka Jílové u Prahy, která po posledních komunálních volbách otočila v postoji k výstavbě dálnice o 180 stupňů a současné vedení radnice výstavbu podporuje.
Pořad bude v premiéře vysílán v úterý 22. května v 17:00 na programu ČT2. Reprízován má být podle stránek ČT 23. května v 2:55 a 24. května v 01:20, v obou případech na programu ČT2.
Pořad si můžete přehrát na internetových stránkách České televize ZDE
Parma obecná, piskoř pruhovaný nebo třeba podoustev říční. Všechny tyto druhy mají stejný problém – v řekách ubývá jejich přirozených míst k rozmnožování. Příčina? Změny toků. Člověk stihl za několik posledních desítek let narovnat skoro všechny řeky. Slepá ramena, ideální místa pro rozmnožování mnohých druhů už v přírodě téměř nejsou k vidění. Nelze se divit, že živočišné druhy včetně ryb se tak rychlé změně nedokáží přizpůsobit. Na pomoc přicházejí hydrobiologové – kromě hospodářsky užitečných druhů ryb začínají uměle vytírat i ryby říční. Jak se jim to daří a které další projekty pro záchranu ryb rozbíhají se dozvíte v Planetě Věda, kterou si můžete přehrát na internetových stránkách České televize: http://www.ct24.cz/vysilani/?id=154335
Okolí Pačejova je jen jednou ze šesti vytipovaných lokalit, ale i to stačí k tomu, aby byly všechny obce v okolí už několik let nervózní. Teď se spojily a protesty budou hlasitější. Jaderný odpad v Pošumaví odmítají jak zastupitelstva, tak lidé v místních referendech.
„Je to na úpatí Šumavy,“ vysvětluje starosta Chanovic Petr Klásek. Úložiště má zabrat plochu dvaceti hektarů na povrchu a třicet hektarů pod zemí. Podle Petra Kláska je seznam negativních dopadů na život v okolí neúnosně dlouhý: „Vylidnění některých lokalit, ztráta zdrojů pitné vody, turistická atraktivita, ztráta cen pozemků, plodin, lesnických produktů atd.“
„Určitě bychom chtěli mít právo veta, protože si myslím, že toto je demokratický postup,“ říká Jiřina Kábová z Občanského sdružení jaderný odpad, děkujeme nechceme. Starostka Horažďovic Jindřiška Jůdová dodává: „Nebaví se s námi o tom vůbec nikdo.“
Rozpad radioaktivního odpadu je sto tisíc let. „Bude to na generace, to není jako stavby rodinných domků, které děláme na sto let,“ myslí si Ladislav Lenský (ČSSD), místostarosta Horažďovic. „To je definitivní rozhodnutí na sto tisíc let dopředu pro celou oblast Pošumaví,“ připojuje se k varování Jiřina Kábová. Definitivní rozhodnutí má padnout až v roce 2025 a projekt tedy do roku 2009 oficiálně stojí. Starostové tomu nevěří a mají důkazy, že průzkum lokalit stále pokračuje. Nejvíc jim vadí přezíravý přístup státu.
Karel Vovesný
Jinou představu má akciová společnost Forest Golf Resort Praha, která chce v Klánovickém lese obnovit golfový areál zaniklý zhruba před 60 lety. Mnoho věcí se ale za tu dobu změnilo. Je zde přírodní rezervace, území Natury 2000 a klánovická radnice je zásadně proti.
Pořad z cyklu Nedej se! České televize na toto téma si můžete přehrát na internetovém portálu ČT na této adrese: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/33959.html
Proti těžbě v Tiché a Koprové dolině od minulého týdne protestovali aktivisté ekologických organizací, kteří lesníkům vyčítali, že ničí vzácnou přírodu ve vysokohorských dolinách. Při protestech slovenská policie zadržela i několik českých ochranářů. Dnes před slovenským velvyslanectvím v Praze protestovalo proti údajnému ničení Tatranského národního parku zhruba pět desítek lidí.
"Dočasně jsme zastavili zpracovávání dřeva," řekl Šturcel. Ještě jeden či dva dny však budou nákladní auta vyvážet z dolin dřevo, připravené na odvoz, ale další kmeny už nebudou dřevorubci řezat. Zda se v budoucnu těžba obnoví, bude podle Šturcela záviset na definitivním rozhodnutí inspekce.
Inspekce podle představitele lesů své rozhodnutí vysvětlila tím, že musí nejprve přezkoumat stížnosti od ochranářů, kteří se těžbě snažili zabránit i lidskými blokádami.
Další podrobnosti by zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí měli uvést na odpoledních tiskových konferencích.
Státní lesy těžily v nejpřísněji chráněných územích Tater kalamitní dřevo, pocházející z větrné smrště z roku 2004. Tvrdily, že tak chtějí zabránit přemnožení nebezpečného hmyzu. Ochranáři z nevládních organizací naopak argumentovali, že příroda si dokáže poradit sama.
Pozastavení těžby dnes před slovenským velvyslanectvím požadovali i demonstranti, většinou z řad členů ekologických organizací Hnutí Duha, Greenpeace, Děti Země nebo Českého svazu ochránců přírody. Poklidné akce se zúčastnil i bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Od března je na internetu on-line petice, kterou zatím podepsalo téměř 12.000 lidí.
Podle Duhy se na pomoc Tatrám po vichřici v České republice vybralo 40 milionů korun. Největší část prý dostaly slovenské Státní lesy, které v Tatrách dřevo těží.
Huba kritizoval novou zónaci TANAP připravenouvedením Ministerstva životního prostředia SR. Za nejefektivnější způsob ochrany Tater označil Huba kompaktnost jednotlivých zón a kritizuje narušování bezzásahových zón (A) rozvojovými zónami (C).
Budování a prodlužování lanovek v rozvojových zóních může mít podle Huby dopad i na zónu A. "Zonácia bude možno len formálnou záležitosťou," uvedl Huba dodal, že dochází ke snížení nejcennějších jádrových zón Vysokých Tater.
Slovenští odborníci i ochránci životního prostředí rreferují původní návrh zónace, kterou zpracovalo dnes už bývalé vedení TANAP na čele Tomášem Vančurou.
Přestože přinejmenším příštích dvacet budou tuto část CHKO denně znečišťovat a naplňovat hlukem nákladní auta s odpady, orgány ochrany přírody to považují za přípustné. Proč? A proč se obcím vůbec vyplácí skládky budovat? Kde je chyba?
Pořad je možné si přehrát na internetových stránkách České televize ZDE: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/32428.html
Všechny čtyři země také žádají posílení míry recyklace. Základním principem pro nakládání s odpady má být nadále pouze princip blízkosti. To by podle Bursíka mohlo umožnit převoz přes hranice v případech, kdy odpad pochází z příhraničních regionů.
Zasedání v Lucemburku bude řídit Německo jako předsednická strana EU. Němci už připravili podle Bursíka "kompromisní" návrh znění sporné formulace, V4 s ním však nesouhlasí.
"Převoz má být povolen za účelem energetického využití, což je synonymum pro spalovny, které současně vyrábějí elektřinu," popsal německý návrh Bursík s tím, že země by se dovozu mohly bránit pouze v případě, že by cizí odpad vytlačoval ze spaloven odpad domácí. "Chceme možnost omezení bez dalších podmínek," konstatoval Bursík. Před jednáním, které se uskuteční v Lucemburku, hodlá pro názor čtyřky získávat další spojence.
Ministři se na dvoudenní schůzce dohodli i na společné osvětové kampani, která má veřejnosti přiblížit problematiku klimatických změn. Podle Bursíka se shodli na tom, že země V4 mají zpoždění v komunikaci s veřejností o klimatických změnách. Kampaň má být financována společně z visegrádského fondu. Příště se ministři budou klimatickým změnám věnovat v Polsku za rok. Ekologičtí ministři V4 se setkali počtrnácté v historii.
Na stránkách Envigogiky se otevírá prostor pro kritický pohled na důležitá, nově se objevující témata. V současné době přijímáme příspěvky do dalšího čísla, jehož nezávazné téma je – interdisciplinární přístupy ve vědě i vzdělání. Na články určené pro recenzovanou rubriku se těšíme do konce května, do ostatních rubrik do konce července 2007. V případě, že dojdou po těchto termínech, se textům samozřejmě budeme věnovat, jen nezaručujeme jejich vydání v srpnovém čísle.
Téma interdisciplinární je myslím vhodné pro rozvíjení diskuzí, které jsou typické pro oblast environmentální a jsou vedeny na různých úrovních a s různým výsledkem. Vřele zveme všechny, kdo k němu mají co říci, aby se k němu vyjádřili buď formou úvahy či odborného článku. Do tohoto čísla lze také zařadit různé „oborové pohledy“ či příspěvky ke vzdělávací problematice; pokud by takto zaměřených přispěvatelů bylo více a byli ochotni přispívat pravidelně, je možné zřídit jakousi sekci k tomu určenou. Kromě toho předpokládáme, že témata postupně promýšlená na stránkách Envigogiky nebudou do budoucna ztracena a velmi uvítáme další články třeba o ekologické etice.
Nenechte se prosím odradit elektronickou verzi časopisu – naše redakční postupy jsou zcela srovnatelné s tištěnými periodiky. Do budoucna chceme využit pravě výhod, které elektronické médium poskytuje: jistou pružnost co se týče formy a způsobu publikování, otevření podstatně většího prostoru pro vzájemnou komunikaci, atd. Usilujeme (s vašim přispěním) o soustavné zvyšováni kvality textů, a také chceme odstranit potenciální „nedostatky“ – hlavně zvýšit důvěru v tuto formu odborného dialogu.
Časopis vydává Centrum pro otázky životního prostředí UK, o jeho obsahu i formálním uspořádání se lze dozvědět z příslušných rubrik. Tam najdete také informace o širším zázemí, struktuře a redakčních pravidlech. Envigogika vychází třikrát ročně, a to v dubnu, srpnu a prosinci. Obsah aktuálního čísla je vždy shrnut a začleněn formou informační dvojstrany do Bedrníku, tištěného časopisu pro ekogramotnost, který je distribuován především učitelům z praxe (viz též http://www.pavucina-sev.cz/bedrnik.htm).
Pokud vás tedy naše články zaujmou, prosíme, abyste informaci o časopise šířili dál.
Těšíme se na spolupráci!
Jana + Jirka Dlouzí + Katka Markošová (za redakci)
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jeho největší českou kolonii na sportovním letišti v pražských Letňanech ohrožuje plánovaná výstavba olympijského stadionu. Zbývají necelé tři desítky míst, na kterých často přežívá sotva pár desítek syslů. Pro zachování druhu je to zoufale málo. Přírodovědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích podrobně mapovali současné syslí kolonie a zjistili, že izolované populace nemají šanci spolu komunikovat. Kříží se tak příbuzná zvířata a ochuzují se o genové bohatství.
Genetická krize se může brzy projevit na zdravotním stavu zvířat. Častější budou vrozené nemoci i úmrtnost mláďat. Ochránci přírody se snaží syslům pomoci a o jejich lokality intenzivně pečují, např. na Rané v Českém středohoří se místo původních několika desítek dnes prohání na dvě stovky syslů. Zato záchranný chov v zoologických zahradách zatím příliš nefunguje. Zvířata se často po dlouhém zimním spánku už neprobudí. Zoolog František Sedláček z Jihočeské univerzity tvrdí, že pokud syslům nepomůžeme, možná z přírody zmizí během dvaceti let.
Více v Planetě Věda, kterou si na internetovém portálu České televize můžete přehrát ZDE http://www.ct24.cz/vysilani/?id=153218
Ke změnám tradičního lesnického přístupu k ochraně smrkových porostů dochází v České i Slovenské republice jen velmi pozvolna a to i v nejcennějších zónách národních parků. Děje se tak navzdory dobrým příkladům z národních parků sousedních států a navzdory výsledkům výzkumů (i českých a slovenských odborníků), které dokládají potřebu změny tradičního přístupu pro ochranu přírodních hodnot chráněných ekosystémů.
V České republice byl samovolnému vývoji bez aktivních lesnických zásahů poprvé ponechán horský smrkový les v Národním parku Šumava v roce 1997 po jeho rozpadu v důsledku přemnožení lýkožrouta smrkového. Celková rozloha území ponechaného samovolnému vývoji činí více než 1000 ha. Následná přirozená obnova lesního ekosystému plně potvrdila oprávněnost tohoto přístupu. V současné době, kdy se řeší následky vichřice v Národním parku Šumava z ledna letošního roku, bude podle rozhodnutí ministra životního prostředí samovolný vývoj umožněn na 20 % plochy horských smrčin narušených vichřicí.
V Tatranském národním parku bylo po větrné smršti v listopadu 2004 vytěženo 93 % plochy rozvrácených porostů a samovolnému vývoji byly ponechány narušené smrkové porosty v Národních přírodních rezervacích Tichá a Koprová dolina. Tomuto rozhodnutí předcházela složitá jednání, v nichž byla všestranně dokumentována rizika poškození těchto ekosystémů těžbou vyvrácených stromů a naopak pozitivní úloha ponechání těchto porostů samovolnému vývoji. Jednání s tehdejším ministrem životního prostředí Slovenské republiky Lászlom Miklósom svolaném za účelem nalezení nejvhodnějšího postupu v Tiché a Koprové dolině se účastnil i tým expertů vyslaných Ministerstvem životního prostředí České republiky, kteří jsou současně spoluautory tohoto prohlášení. Rozhodnutí o ponechání oblasti Tiché a Koprové doliny jako celku, tedy od ústí až po závěr dolin, samovolnému vývoji jsme tehdy spolu s většinou účastníků jednání vnímali jako jediné správné řešení. O to více nás překvapilo znovuotevření tohoto problému v uplynulých měsících a ještě více pak samotný průběh hledání jeho řešení. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli k formulaci tohoto prohlášení, k jehož podpoře byli kromě expertů účastnících se jednání na jaře roku 2005 přizváni i přední akademičtí a výzkumní pracovníci zabývající se problematikou přirozeného vývoje lesních ekosystémů. Jako vědečtí pracovníci jsme uvyklí vést odborné pře a hledat řešení různých složitých problémů, při nichž rozhoduje váha argumentů podložených výsledky výzkumů. Z dosavadního průběhu znovuotevřené diskuze o aktivních zásazích v Tiché a Koprové dolině však máme jednoznačný dojem, že názory slovenských odborníků zastávajících jiné než konzervativní lesnické postoje nejsou vůbec brány v potaz - viz „Štúdia posúdenia vplyvu navrhovanej činnosti na priaznivý stav predmetu ochrany v NPR Tichá a Kôprová dolina“ z ledna 2007, vypracovaná Štátnou ochranou prírody v Banské Bystrici a Národným lesníckym centrom ve Zvoleně. Našim cílem je vyjádřit podporu všem slovenským kolegům, jejichž argumenty proti zásahům v NPR Tichá a Koprová dolina byly při formulaci uvedené studie zcela opomenuty. Z tohoto důvodu a vzhledem k výjimečnému přírodovědnému významu dotčených rezervací, který přesahuje hranice Slovenska si jako občané Evropské unie dovolujeme požádat Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky, aby závěry výše uvedené studie nebyly brány jako relevantní podklad pro jeho rozhodnutí.
Na závěr si dovolujeme stručně uvést základní principy přístupu k lesním ekosystémům v národních parcích odvozené ze současného stavu poznání jejich samovolného vývoje, jejichž uplatňování by mělo být alespoň v jádrových zónách národních parků naprosto samozřejmé:
a) Vichřice je bez ohledu na její rozsah přirozeným klimatickým činitelem, který má nezastupitelné místo ve vývoji přirozených lesních ekosystémů. Narušení lesního porostu pozměněného člověkem vichřicí lze vnímat jako příhodný okamžik pro větší uplatnění přírodních procesů na dalším vývoji ekosystému.
b) Na stanovištích ponechaných po plošném rozpadu lesa bez zásahu člověka nedochází k přerušení kontinuity lesa. Odumřelé rozkládající se dřevo má zároveň klíčový význam pro zachování či dokonce zvýšení diverzity ekosystému, zmírnění změn biogeochemických procesů a především samotnou přirozenou obnovu stromového patra.
c) Ponechání dřevní hmoty v ekosystému smrkového lesa narušeného vichřicí může vést k významnému namnožení lýkožrouta smrkového. I to je nedílnou a přirozenou součástí dynamiky horského smrkového lesa. Všude tam, kde je prioritním cílem ochrany přírody zachování přirozeného a nerušeného vývoje ekosystémů, by měla být těžba dřeva jako ochrana lesa před lýkožroutem smrkovým vyloučena jako opatření jsoucí v hrubém rozporu s tímto cílem. Nejsilnější expanzi lýkožrouta smrkového lze navíc očekávat v prvních dvou letech po narušení. V dalších letech již početnost populace lýkožrouta smrkového obvykle klesá a současně se zvyšuje diverzita a početnost přirozených nepřátel lýkožrouta smrkového, která rovněž úzce souvisí s množstvím mrtvého dřeva a míře jeho rozkladu. Ve výše uvedené studii je však v rozporu s tím navrhováno odstranění dřevní hmoty po více než dvou letech od narušení ekosystému vichřicí. Realizace těchto opatření by tak kromě všech dalších nepříznivých důsledků pro další vývoj chráněných ekosystémů pravděpodobně vůbec nevedla k potlačení populace lýkožrouta smrkového, který už ze dřeva většinou vylétal, ale naopak významnému poškození populací jeho přirozených nepřátel.
Doc. PaeDr. Jan Farkač, CSc.
Fakulta lesnická a environmentální, Katedra ochrany lesa a myslivosti, Česká zemědělská univerzita v Praze
RNDr. Jakub Hruška, CSc.
Česká geologická služba, náměstek pro vědu a výzkum, Praha - člen expertního týmu vyslaného MŽP ČR na jednání svolané ministrem ŽP SR ve věci řešení následků vichřice v Tatranském národním parku na jaře 2005
RNDr. Jeňýk Hofmeister, Ph.D.
Česká geologická služba, Odbor environmentální geochemie a biogeochemie, Praha - člen expertního týmu vyslaného MŽP ČR na jednání svolané ministrem ŽP SR ve věci řešení následků vichřice v Tatranském národním parku na jaře 2005
RNDr. Magda Jonášová, Ph.D.
Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, Laboratoř ekologie lesa, České Budějovice
RNDr. Zdenka Křenová, Ph.D.
Správa NP a CHKO Šumava, vedoucí Odboru výzkumu a ochrany přírody, Vimperk
Prof. RNDr. František Marec, CSc.
Biologické centrum AV ČR, Entomologický ústav a Biologická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc.
Biologická fakulta Jihočeské univerzity, Katedra botaniky, České Budějovice
Prof. RNDr. Josef Rusek, DrSc.
Biologické centrum AV ČR, Ústav půdní biologie a Biologická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice
Prof. RNDr. František Sehnal, CSc.
Biologické centrum AV ČR, Entomologický ústav, České Budějovice
Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc.
Biologické centrum AV ČR, Entomologický ústav, České Budějovice
Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D.
Fakulta lesnická a environmentální, Katedra pěstování lesů, Česká zemědělská univerzita v Praze
Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc.
Biologická fakulta Jihočeské univerzity, vedoucí Katedry ekologie a hydrobiologie, České Budějovice
Doc. RNDr. Jan Šula, CSc.
Biologické centrum AV ČR, ředitel Entomologického ústavu, České Budějovice
Ing. Tomáš Vrška, Ph.D.
Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví, vedoucí Oddělení ekologie lesa, Brno - člen expertního týmu vyslaného MŽP ČR na jednání svolané ministrem ŽP SR ve věci řešení následků vichřice v Tatranském národním parku na jaře 2005
RNDr. Jiří Zelený, CSc.
Biologické centrum AV ČR, Entomologický ústav, České Budějovice