Smuteční řeč nad Ivanovou rakví měli Václav Malý a Martin Bursík. Pro toho, kdo tam nebyl máme alespoň dvě fotografie proslovů nad rakví.
Václav Malý
Martin Bursík
Diskuse nad 1. návrhem Státní politiky životního prostředí proběhla 15. června v Centru pro otázky životního prostředí (viz pozvánka)
- Filmový záznam úvodního vystoupení Veroniky Hunt-Šafránkové - ke stažení zde (26 MB, formát mp4)
- Zápis s diskuse (pracovní verze) - ke stažení zde
- Pár fotografií Jany Dlouhé ze semináře najdete zde
Žaloba farmářů žádá soudní zákaz toho co nazývají "dlouholetou podvodnou kampaní" a dále se domáhá soudního rozhodnutí o náhradě škod. Společně s firmou MONSANTO jsou žalovány i společností Delta & Pine Land Co a Bayer CropScience LP, které byly distributorem GM bavlny. Tisková mluvčí firmy Delta & Pine Land uvedla pro REUTERS, že nebude žalobu komentovat a ve firmě Bayer nikdo neodpovídal na telefonní žádosti o vyjádření.
Farmáři obviňují Monsanto z toho, že ve skutečnosti GM bavlna nebyla vůči postřiku Roundup rezistentní. Farmáři si stěžují, že gen vložený do GM bavlny nefunguje tak, jak MONSANTO slibuje. Podle svědectví farmářů Roundup rozežíral v horkých a suchých obdobích tkáně rostlin, což vedlo k deformitám tobolek bavlníku, k jejich předčasnému odpadání a tím ke ztrátě výnosů.
Žalobci uvádějí, že MONSANTO o těchto problémech GM bavlny vědělo, ale že je záměrně před farmáři tajilo, aby si zachovalo zisk z prodeje herbicidu Roundup. "Cítíme, že nám MONSANTO celou tu dobu lhalo," uvedl pro REUTERS pan B.B.Krenek z Whartonu, který jako texaský konzultant v oblasti bavlny spolupracuje s mnohým z postižených farmářů. MONSANTO obvinění popírá a usiluje o to, aby žaloba byla soudním systémem předána k arbitrážnímu řízení. S tím doposud souhlasila asi polovina žalujících farmářů, ale ostatní to odmítají.
Mluvčí firmy MONSANTO Andrew Berchet tvrdí, že není důkazů, že by ztrátu úrody způsobovalo cokoli jiného než počasí. Farmář Alan Stasney ale rozhořčeně oponuje, že má jednoznačné důkazy na svém poli. Jeho pole, které bylo postříkáno herbicidem RoundUp vyneslo 675 liber bavlny na akr. ale uprostřed něj omylem nebyl ošetřen chemickým postřikem RoundUp pruh čtyř bavlníkových keřů vedle sebe v délce 3000 stop. Výnos z tohoto nepostříkaného kousku činil podle farmáře 1051 libry na akr, byl tedy o více než o polovinu větší než po použití RoundUpu.
Pan Stasney to považuje za selhání technologie firmy MONSANTO a smutně dodává, že ztráta úrody ho na tržbách připravila o více čtvrt milionu dolarů a přinutila ho zadlužil svou farmu: "To je opravdu skličující situace a je na světě mnoho lidí, kteří jsou takto poškozeni".
Dopis Mezinárodní lyžařské federaci FIS
Subject: Iniciativa Liberec, Jizerky
Vážené dámy, vážení pánové, přátelé lyžování a zbytku přírody, cílem této iniciativy je přinutit organizátory mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci 2009 a doprovodných sportovních akcí k dodržování českých zákonů, pravidel slušnosti a zabránit jim v dalším poškozování přírody a životního prostředí.
Prostředkem je dopis adresovaný funkcionářům běžecké sekce Mezinárodní lyžařské federace (FIS), podpořený co největším množstvím podpisů. Text dopisu s možností připojení svého podpisu naleznete na stránce www.ski-liberec.phorum.cz.
Mezi zásadní principy lyžařské federace mimo jiné patří Mainauské prohlášení, popisující vztah členů federace k přírodě a životnímu prostředí při pořádání sportovních akcí. Jeho text stejně jako fotodokumentaci škod napáchaných libereckými organizátory najdete též na výše zmíněných stránkách.
Pro zajištění publicity pošlete prosím podle Vašeho uvážení tuto zprávu dále.
Za iniciátory akce
Jiří Rieger, Strážné
__________________________________________
Pozvánka na demonstraci
Vážení přátelé rekreačního lyžování, milovníci Jizerských hor a odpůrci drahých a nesmyslných staveb,
před několika dny jste pravděpodobně četli řetězový email, který rozproudil debatu mezi širokou veřejností ohledně navážení sněhu z Jizerských hor na závody světového poháru ve Vesci. Médii proběhlo mnoho článků, rozhovorů a dopisů čtenářů.
Pokud celá akce tímto způsobem skončí, pak si ti, kdo za vším stojí, otřou z čela pot, prohodí cosi o pár křiklounech, kterým se člověk nezavděčí, vyhrnou si rukávy a pustí se do další megalomanské akce, například stavby tzv. Centra vzdělanosti libereckého kraje v Liberci, budově za další stovky milionů korun, do které by mělo být sestěhováno několik libereckých středních škol…
Navážení sněhu desítky kilometrů kvůli víkendovému běhání pár desítek sportovců je zvrácenost, která stála někoho pár miliónů.
Vybudování běžeckého areálu ve Vesci v nadmořské výšce 400 – 450 m.n.m je zvrácenost, která stála z veřejných prostředků, tedy i z vašich peněz, přes 350 milionů korun.
To jsou přesně ty peníze, které v našem městě chybí na opravy chodníků, na nové parky, na nová dětská hřiště, na nová místa v přeplněných mateřských školkách, na opravy školních budov a našlo by se jistě mnoho dalších příkladů..
V sobotu 16. února se v Liberci ve Vesci poběží hlavní závody Světového poháru.Právě v tento den a právě na tomto místě je třeba, abychom dali pořadatelům jasně najevo, co si o jejich přístupu k Jizerským horám myslíme. Ale nejen to. Mnohem více je třeba upozornit na nesmyslnost celého tzv. Sportovního a rekreačního areálu ve Vesci a vyslat jasný signál politikům, kteří zde budou zastoupeni v jistě hojném počtu a kteří za celým projektem stojí.
Pojďme společně říct špičkám ODS, které náš kraj a naše město vedou již drahnou dobu, že „tento způsob utrácení peněz se nám zdá poněkud nevhodným“.
Kdo to vidí jinak, ať zůstane doma, my nechceme chodit okolo horké kaše, ale chceme pojmenovat věci pravým jménem.
Jinak se můžeme všichni těšit na další nesmyslné stavby a náklaďáky plné sněhu brázdící hory v některé z příštích zim…
Jan Korytář, Liberec
ekolog, běžkař, městský zastupitel a krajský předseda Strany zelených v Libereckém kraji
Zuzana Tachovská, Liberec
Na mateřské dovolené, běžkařka
Oto Pokorný, Rozstání
Podnikatel, běžkař
Martina Burešová, Liberec
Manažerka, běžkařka
Základní údaje o demonstraci
Cíl akce: dát najevo, že ne všichni v Liberci jsme ze sportovního areálu ve Vesci a letošních závodů na „pravém jizerském“ sněhu odvázaní. Přítomnost televizních štábů nám umožní tuto informaci efektivně předat dále. Organizátoři MS 2009 si tak snad již konečně uvědomí, že si v našem městě a našich horách nemůžou dělat, co chtějí – a obrázky demonstrujících obyvatel Liberce jsou jistě tím posledním, co potřebují.
Sraz: Sobota 16. února v 9:15 na parkovišti u hlavního vchodu do veseckého areálu (u veseckého hřbitova)
S sebou jako poznávací znamení si vezměte lyžařské hůlky, kterými pohrozíme přítomným pořadatelům a politikům, aby si příště nechali na podobné akce zajít chuť J.
Vítány jsou též doma vyrobené transparenty.
Námitky, které čekáme:
1. Ted už to nemá cenu, sníh už se navozil
Jenže když budeme mlčet, za rok se bude vozit znovu…
2. To je jen vytloukání politického kapitálu
Ano, je potřeba z celé akce „vytlouct“ maximum politického kapitálu – pokud se nezmění rozložení sil v našem městě a v našem kraji, budeme se s podobným problémy setkávat i v budoucnu - první šance je na podzim v krajských volbách
3. Ted už se stejně nic nedá změnit
Letos ne, ale čím více nás přijde, tím spíše si pořadatelé rozmyslí v příštím roce posílat náklaďáky do Jizerek a politici budovat podobné nesmysly jako areál ve Vesci.
4. Liberec si nemůže udělat ostudu, je potřeba celou věc už nehrotit
Není to ostuda Liberce, ale pořadatelů a odpovědných politiků. Veřte, že lidí, kteří s celou akcí velmi silně nesouhlasí, je větší než malé množství a že náš odpor vůči celé akci má nemalou podporu veřejnosti.
5. Stejně se nic nezmění
Když se před lety rozhodl náměstek Krenk (ODS) omezit rozsah veřejné dopravy v Liberci, tak se díky petici, kterou podepsalo 10.000 lidí a díky spojenému tlaku občanů a médií podařilo tento nesmysl zastavit a dnes dokonce v Liberci jezdí navíc i noční autobusy, ačkoliv si to tehdejší vedení města „neumělo představit“.
Komunální odpad z Německa, který zamořil část obce Hůry na Českobudějovicku, musí zmizet. Krajský úřad zruší všechna povolení, která udělil firmě Profiakont k nakládání s odpady. Obec Hůry podá žalobu na vyklizení pozemku a trestní oznámení na tuto firmu a Česká inspekce životního prostředí okamžitě zahájí v místě skládky vyšetřování a určí opatření k nápravě i lhůtu pro jejich splnění. Novináře o dohodě zástupců ČIŽP, obce Hůry a krajského úřadu informoval jihočeský hejtman Jan Zahradník.
V Hůrách nedaleko Českých Budějovic leží stovky tun odpadu, převažují textilie, plasty a lepenky. Navezla je tam společnost s ručením omezeným Profiakont, která měla povolení na dovoz odpadu jako dále využitelné suroviny ke zpracování, a to na kapacitu 1000 tun ročně. V rozporu s tím však odpadky zamořila i okolí. Leží daleko za plotem areálu, na pozemcích obce i státu. "Obec bude také vyžadovat zvýšenou ostrahu tohoto území od policie České republiky," řekl hejtman.
Česká inspekce životního prostředí už společnosti loni v červnu uložila pokutu 295.000 korun. Firma ji zaplatila, balíky textilií a dalších odpadů však na místě zůstaly a přibyly další. Nyní inspektoři zahajují vyšetřování podle zákona o odpadech s cílem stanovit opatření k nápravě a termíny, kdy by měl odpad zmizet. "Bylo dohodnuto, že pokud se zjistí jakýkoliv pohyb vozidel, budeme kromě policie informováni i my. Máme čtyřiadvacetihodinovou výjezdovou službu," upozornil hlavní inspektor českobudějovické pobočky ČIŽP Ladislav Krátký.
Společnost Profiakont od roku 2003 provozovala mobilní zařízení ke sběru a výkupu ostatních odpadů. Krajský úřad jí v listopadu 2005 vydal souhlas k provozu zařízení v Hůrách, které mělo sloužit ke sběru, výkupu, předúpravě a využívání ostatních odpadů. Problémy nastaly počátkem loňského roku, kdy dovezla z Německa 300 balíků textilu, které nejdříve uložila v obci Vráto a poté nelegálně uskladnila mimo oplocený areál své provozovny v Hůrách.
"Dnešní jednání potvrdilo, že krajský úřad nepochybil, když vydal firmě Profiakont souhlas k provozu zařízení pro výkup a třídění odpadu určeného k dalšímu zpracování, neboť splňovala všechny podmínky, které ukládá zákon," zdůraznil hejtman. Míní však, že nelegální uložení odpadu mimo areál provozovny se mohlo už v samém počátku řešit daleko razantněji.
Všechny čtyři země také žádají posílení míry recyklace. Základním principem pro nakládání s odpady má být nadále pouze princip blízkosti. To by podle Bursíka mohlo umožnit převoz přes hranice v případech, kdy odpad pochází z příhraničních regionů.
Zasedání v Lucemburku bude řídit Německo jako předsednická strana EU. Němci už připravili podle Bursíka "kompromisní" návrh znění sporné formulace, V4 s ním však nesouhlasí.
"Převoz má být povolen za účelem energetického využití, což je synonymum pro spalovny, které současně vyrábějí elektřinu," popsal německý návrh Bursík s tím, že země by se dovozu mohly bránit pouze v případě, že by cizí odpad vytlačoval ze spaloven odpad domácí. "Chceme možnost omezení bez dalších podmínek," konstatoval Bursík. Před jednáním, které se uskuteční v Lucemburku, hodlá pro názor čtyřky získávat další spojence.
Ministři se na dvoudenní schůzce dohodli i na společné osvětové kampani, která má veřejnosti přiblížit problematiku klimatických změn. Podle Bursíka se shodli na tom, že země V4 mají zpoždění v komunikaci s veřejností o klimatických změnách. Kampaň má být financována společně z visegrádského fondu. Příště se ministři budou klimatickým změnám věnovat v Polsku za rok. Ekologičtí ministři V4 se setkali počtrnácté v historii.
Letos se svět dostal do "červených čísel" o tři dny dříve než loni, kdy to zase bylo o tři dny dříve než předloni, vypočítala organizace New Economics Foundation (NEF). Období, po které Zemi vystačí obnovitelná spotřeba zdrojů, se neustále zkracuje už od 80. let minulého století, odkdy podle NEW lidstvo začalo žít nad ekologické poměry.
Příkladem marnotratného lidského zacházení s planetou, jejíž oteplování se blíží k nezvratnému bodu, je podle ředitele NEF Andrewa Simmse třeba britský vývoz 20 tun minerálek do Austrálie, odkud Británie naopak dovezla 21 tun minerálek. Takové obchody jsou podle Simmse spíše pravidlem než výjimkou.
Poprvé se svět do ekologického dluhu podle organizace dostal v roce 1987, kdy hranici překročil 19. prosince. O osm let později to bylo 21. listopadu a nyní je to už na počátku října. Vyplývá z toho, že ekologický dluh roste stále rychleji. Každá země má ale jinou hranici, kdy spotřeba překoná možnou obnovitelnost zdrojů.
NEF spočítal, že pokud by celý svět spotřebovával přírodní zdroje stejně jako USA, zapotřebí bylo 5,3 současné planety. Kdyby všichni žili tak jako Češi, lidstvo by muselo osídlit ještě další jeden a půl planety. Ale kdyby všichni žili jako Číňané, stačilo by 0,9 planety, jakkoli se v Číně každých pět dnů postaví nová uhelná elektrárna.
"Čína je stále častěji napadána za stoupající znečišťování, ale přehlížejí se dvě skutečnosti," míní Simms. "Čínská produkce skleníkových plynů v přepočtu na hlavu je pouhým zlomkem emisí v Evropě a ve Spojených státech. A bližší pohled na obchodní toky ukazuje, že velký díl růstu čínských emisí souvisí se závislostí zbytku světa na čínském vývozu," dodal s tím, že díky tomu se "emisně vyperou" vyspělejší ekonomiky.
Pracovníci Centra se ptali 1132 lidí. Účastníci výzkumu odpovídali na otázku, zda souhlasí, či nesouhlasí se zachováním limitů těžby uhlí schválených vládou v roce 1991. Z výsledků ankety vyplývá, že se zachováním limitů rozhodně souhlasí 22 procent dotázaných, spíše souhlasilo 44 procent. Sedm procent odpovědělo, že se zachováním limitů spíše nesouhlasí, pouze jedno procento se jasně vyslovilo pro pokračování těžby.
"Z výsledků výzkumu je jasné, že další obracení severočeské krajiny naruby má jen mizivou podporu veřejnosti. Je to skvělá zpráva pro obyvatele Horního Jiřetína a Černic, jimž se těžaři snaží vsugerovat, že zbytek republiky touží po uhlí, které se nalézá pod jejich domy. Ukazuje se, že je to obráceně," uvedl vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
V případě prolomení limitů by se těžba uhlí mohla posunout na území, jež jsou jimi nyní chráněna. Horní Jiřetín a Černice na Mostecku by byly vymazány z mapy, jejich obyvatelé by se museli stěhovat. Obyvatelé obou obcí se proti rozšíření těžby postavili v referendu před dvěma lety. Proti prolomení limitů jsou i zastupitelé Litvínova, k jehož okraji by se postupující těžba přiblížila.
Naopak další těžbu podporuje vedení společnosti Mostecká uhelná (MUS), která chce rozšířit svůj povrchový lom ČSA. Na jaře začali odboráři firmy objíždět starosty obcí a měst na Mostecku a Chomutovsku s informacemi o důsledku ukončení těžby uhlí. Podle odborového předáka Vlastimila Waice by mohlo do deseti let ztratit práci až 8000 horníků. Těžbu proto podporují i starostové Jirkova, Vysoké Pece a Strupčic na Chomutovsku, mostecký primátor, starostka Louky u Litvínova či poslanec za ČSSD a zastupitel Meziboří na Mostecku Petr Červenka.
Anketa Centra pro výzkum veřejného mínění ale ukázala, že většina Čechů má jiný názor. Podle výzkumu Ústavu pro ekopolitiku z roku 2005 si nepřálo další podporu těžebního průmyslu 60 procent oslovených občanů Ústeckého kraje.
Květnový požár vypukl v bývalém průmyslovém objektu bramborárny, který oheň prakticky zničil. Shořelo kolem 800 tun slisovaného textilu a dalšího odpadu. Další balíky objevili tehdy hasiči ještě ve dvou sousedních objektech, kam se oheň nerozšířil. Právě tento odpad ale nyní hoří. "Vypadá to, že někdo zapálil druhý objekt, ten třetí asi 150 metrů vzdálený zatím zůstal ušetřen," řekl Dan Ramzer, starosta nedalekého Frýdlantu, do jehož obvodu obec spadá.
Na místě už je i policie, stejně jako v květnu i tentokrát je totiž podezření, že byl oheň úmyslně zapálen. Hasiči i frýdlantský úřad už informovali Českou inspekci životního prostředí. Likvidaci ohně podle Ramzera komplikuje množství odpadu slisovaného v balících. "Čekáme na nakladač, který odpad vyvozí a roztahá, aby se dal uhasit," dodal. Dým, který se ze skládky valí, zamořuje okolí, vítr ho naštěstí žene od obce.
Na nelegální skládku německého textilu v Dolní Řasnici upozornili občané už v roce 2005. Obec se ji od té doby snažila ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí zbavit. "Obávali jsme se právě požáru a také odpady zamořovaly obec a objevily se i v lese, a to vše jsme museli na náklady obce uklízet," řekl již dříve ČTK starosta Robert Wildner, který byl přesvědčen, že požár někdo založil úmyslně. Do konce roku totiž mají majitelé skládky termín k její likvidaci.
Nelegální skládka německého textilu v Dolní Řasnici není v regionu jediná. Česká inspekce životního prostředí ve spolupráci s občany objevila na Frýdlantsku celkem 3062 tun plastů a 5375 tun textilu většinou v soukromých objektech. Mimo Řasnici byly ještě v lokalitách Bulovka - Arnoltice, Černousy - Boleslav a ve Frýdlantu. Inspektoři vyměřili za skládku pokutu a nařídili její odstranění.
"Priorita je zcela zjevná - zachovat celistvost lesa," řekl Štěpánek. "Už jenom poučení z orkánu Kyrill bylo, že škody v lesích byly tam, kde byl les otevřen, kde nebyl celistvý," dodal radní. Klánovičtí chtějí protestem dosáhnout změny územního plánu. Požadují, aby v něm byl les zanesen jako lesní porost místo současného zařazení do rekreačních a sportovních ploch. Po změně by už vybudování hřiště nebylo možné.
Štěpánek i Strana zelených změnu prý podpoří. Radní také vyzval Pražany, aby oslovili své zastupitele, aby i oni přidali svůj hlas. Zároveň vyloučil, že by klíčové hlasování bylo na programu nejbližšího zasedání zastupitelstva. "Vidím to v horizontu šesti měsíců," řekl.
Golfové hřiště chce v Klánovicích vybudovat společnost Forest Golf Resort Praha (FGRP). "Forest Golf si nevymyslel územní plán, ten takový byl a s tím do toho vstupoval," řekl dnes ČTK Ondřej Vaněk z FGRP. Projekt byl podle něj schválen při posuzování vlivu na životní prostředí. "Druhá strana nemá žádné studie o tom, že les bude ničen," sdělil Vaněk. Se změnou územního plánu nesouhlasí také občanské sdružení Pro-Golf 2005. Les by podle nich pak mohli využívat myslivci a ohrožovat návštěvníky střelbou.
Golfové hřiště s devíti jamkami by podle plánu společnosti FGRP mělo být na 16 hektarech Klánovického lesa. "Představuje to zhruba 1,3 procenta z celkové plochy Klánovického lesa. Nejedná se tedy o likvidaci pětiny lesa, jak říkají odpůrci lesa," stojí v prohlášení sdružení Pro-Golf. Místní obyvatelé se ale bojí, že to bude pouze začátek a že společnost hodlá v lese vybudovat i další stavby a hřiště. FGRP, která chce tímto krokem obnovit prvorepublikovou golfovou tradici, to popírá.
Starosta Klánovic Ladislav Hrabal na dnešní protestní akci opět zdůraznil, že obec není proti golfu. Už dříve řekl, že starosta sousedních Úval nabídl investorovi jiné pozemky, kde je nyní pole. "Žádný seriozní návrh nepřišel," řekl naopak Vaněk.
Klánovický les je součástí Přírodního parku Klánovický les - Čihadla. Má rozlohu 900 hektarů. Žije v něm řada vzácných rostlin a živočichů.
"Pokud návrh referenda splní všechny náležitosti, zastupitelé je vyhlásí. Osobně si však myslím, že spojení hlasování s volbami by bylo nad síly městského úřadu. Kromě finančních nároků by totiž bylo nutné zajistit i dalších 28 volebních místností a komisařů," uvedl Zdražil.
Pokračování těžby za limity by znamenalo likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice na Mostecku a přiblížení povrchového lomu k Litvínovu. To se členům sdružení nelíbí. Pod návrh na konání referenda už získali podpisy zhruba 2500 lidí, což je potřebných více než deset procent oprávněných voličů sedmadvacetitisícového Litvínova.
Návrh na vypsání místního referenda už obsahuje i otázku, na niž lidé mohou odpovídat kladně či záporně. "Nemůžeme se ptát, zda lidé souhlasí, či nesouhlasí s prolomením limitů. Otázka proto zní: Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991," uvedla Jana Doležalová ze sdružení.
Uzná-li podle ní městský úřad návrh na konání referenda s podpisy obyvatel za bezchybný, měli by o termínu lidového hlasování zastupitelé rozhodnout na zářijovém jednání.
Sdružení Kořeny od referenda očekává, že obyvatelé Litvínova jasně vyjádří svou vůli, zda je pro ně důležitější zachování krajiny a přirozeného rozvoje města, nebo pokračování těžby se všemi jeho důsledky. "Zastupitelé města již stáli a v novém složení po volbách budou znovu stát před touto zásadní otázkou. Pro jejich kompetentní a zodpovědné rozhodnutí musí být znalost postojů občanů Litvínova rozhodující," řekla ČTK Hana Nováková ze sdružení.
Těžit uhlí za současnými limity je připravena společnost Mostecká uhelná (MUS). Vychází z energetické koncepce státu, schválené vládou v roce 2004. V referendu se k limitům těžby vyjádřili už v únoru i obyvatelé Horního Jiřetína a Černic, většina oprávněných voličů hlasovala za zachování svých domovů, rozšíření těžby odmítli.
V té době ale neznali nabídku MUS na majetkové vypořádání domů a pozemků při případné likvidaci obcí, těžební firma ji zveřejnila v červnu. "Od té doby nás oslovila řada obyvatel obou obcí. Říkali, že v únoru neměli dostatek informací a že by nyní nejspíš hlasovali jinak. Nejsem si jista, zda také Litvínované znají všechna negativa, ale i pozitiva, jež by další těžba přinesla," řekla mluvčí MUS Liběna Novotná.