Havlův článek vyšel dva dny poté, co se v New Yorku uskutečnila konference světových představitelů k problematice globálního oteplování. Za Česko na ní vystoupil současný prezident Václav Klaus, který označil zvyšování globálních teplot v historickém kontextu za malé a jeho důsledky na lidskou činnost za zanedbatelné. Potencionální hrozby vyplývající z oteplování se podle něj navíc dosud nepodařily vědecky ověřit.
Klausův předchůdce v úřadě české hlavy státu se naopak domnívá, že "nemůžeme donekonečna klamat sami sebe, že není nic špatně, a nemůžeme si radostně užívat konzumního života a přitom ignorovat klimatické hrozby a odsouvat jejich řešení". Žádná globální katastrofa podle něj pravděpodobně v nejbližší době nehrozí, neměli bychom ale zapomínat na budoucí generace, upozorňuje podle IHT Havel, který se k ekologické tématice veřejně vyjadřuje jen zřídka.
Český státník a dramatik si netroufá odhadnout dopady možných klimatických změn, připomíná ale, že podnebí není "kyvadlo, které se po nějaké době znovu vrátí do původní polohy". Světové klima se podle něj také již nikdy nevrátí do stádia, v němž bylo před 50 nebo 5000 lety, ale změní se do nového stavu. "I když je tato změna pozvolná, neznamená to, že neohrožuje život," upozorňuje exprezident.
Neobává se proto o osud samotné planety, ale lidí, kteří ji budou obývat. "Byla tu před námi a s největší pravděpodobností tu bude i po nás. ... V důsledku naší činnosti a naší nezodpovědnosti ale nemusí pro nás zbýt v tomto klimatickém systému místo," tvrdí Havel, podle něhož by vedle technologické regulace měl být stejný důraz kladen i na vzdělávání a ekologickou výchovu.
Celý text Václava Havla v angličtině je k dispozici na stránkách International Herald Tribune ZDE
Podle Greenpeace doposud nebyl vytvořen globální monitorovací systém týkající se GMO, což se Greenpeace spolu s britskou organizací GeneWatch pokouší suplovat provozováním speciální internetové stránky, která se snaží zaznamenávat informace o případech náhodného či záměrného znečištění způsobeného GMO.
Registr GM kontaminace se skládá z údajů o vlastních případech kontaminace (byl-li v potravinách, v krmivu nebo ve volně rostoucích rostlinách nalezen genetický materiál z GMO), ale i o případech ilegálního pěstování a uvolňování GMO do životního prostředí nebo potravního řetězce. Registr obsahuje i zdokumentované negativní dopady GMO na zemědělství, které byly nahlášeny jako důsledky použití GMO a jejich vlivu. Samo Greenpeace však přiznává, že internetový registr obsahuje pouze veřejně dobře zdokumentované případy a že se jistě se vyskytuje i řada nepodchycených úniků GMO.
Český překlad GM registru kontaminaci nalezete v případě zájmu na internetové stránce Greenpeace: http://www.greenpeace.cz/registr/
Originální GM registr kontaminací v angličtině naleznou zájemci na internetové adrese http://www.gmcontaminationregister.org/
Nathalie Kosciusko-Morizet, která zastává funkci státního sekretáře v oblasti životního prostředí, pro francouzský deník Le Monde uvedla, že během několika dní by měl platit zákaz pěstování geneticky modifikované kukuřice MON 810 (1). Ta je jedinou komerční GM plodinou v Francie a v letošním roce byla v zemi pěstována na více než 20 tisících hektarech. Pěstování GMO je ale ve Francii žhavým společenským tématem, které vyvolává bouřlivé diskuse, a vedlo ke vzniku rozsáhlého protestního hnutí.
MON 810 je GM kukuřicí americké agrochemické firmy MONSANTO, do které byl genetickou manipulací vložen gen z bakterie, který vede k produkci bakteriálního toxinu v celé rostlině. Tento bakteriální jed má bránit GM kukuřici vůči zavíječi kukuřičnému, pro kterého je smrtelně jedovatý.
Komerční pěstování GM kukuřice MON 810 je nyní v rámci EU povoleno, ale některé země její pěstování na svém území zakázaly. Maďarsko zakázalo pěstovaní MON 810 v roce 2005 na základě vědeckého výzkumu maďarských expertů, kteří poukázali na rizika GM kukuřice MON 810, jež může mít škodlivý vliv na některé živočišné druhy (2).
Kromě Maďarska je tato GM kukuřice firmy MONSANTO zakázána také v Rakousku (3), Polsku (4) a v Řecku (5). Uvedené země vydané zákazy odůvodňují mimo jiné i neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž pro GM plodiny vyžaduje platná evropská legislativa. Německé úřady zakázaly prodej osiva GM kukuřice MON 810 na jaře roku 2007 vzhledem k tomu, že stávající monitorovací plán neumožňuje odhalit rizika prokázaná novými vědeckými studiemi (6). Švýcarsko na základě výsledků referenda vyhlásilo pětileté moratorium na pěstovaní všech GM plodin (7).
V České republice komerční pěstování GM kukuřice MON 810 povoleno, a to dokonce i v chráněných územích, včetně evropsky významných ekologických oblastí systému NATURA 2000 (8). Podle sdělení ministerstva zemědělství se v roce 2007 pěstovala GM kukuřice MON 810 v Česku na ploše zhruba 5 tisíc hektarů (9).
Ve Francii se má o ekologických opatřeních debatovat i v příštích měsících. Do koncem roku má být dopracován koncept tzv. zelené revoluce, ke které se Sarkozy zavázal během předvolební kampaně. V první polovině roku 2008 by pak měl projednat parlament návrh příslušného zákona.
MUDr. Miroslav Šuta
Zdroje:
(1) Nathalie Kosciusko-Morizet : "On change de stratégie" écologique, Le Monde, 26.10. 2007 - http://www.lemonde.fr/web/article/0,1-0,36-971498,0.html
(2) Protesty proti GMO v Maďarsku: Stovky demonstrantů předaly ministru zemědělství petici s 12 tisíci podpisy - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006012901
(3) Rakouská vláda zakázala geneticky manipulovanou řepku Monsanta - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006012301
(4) Polský parlament schválil zákaz pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006050001
(5) Řecká vláda zákazala 31 variet GM kukuřice Monsanta - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006013101
(6) Antje Lorch: How much Bt toxin is there…?, Experiences with MON810 cultivation in Germany, Mezinárodní konference „Přísliby a rizika biotechnologií z hlediska udržitelného rozvoje“, 25. října 2007, Senát Parlamentu České republiky - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2007100008
(7) BBC: Švýcaři pro zákaz pěstování geneticky modifikovaných plodin - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2005112801
(8) Greenpeace otestovalo GM kukuřici v Čejči na Moravě - http://www.greenpeace.cz/gmo/tiskove-zpravy.shtml?x=649041
(9) Martin Leibl: Ekologické zemědělství a geneticky modifikované organismy, Mezinárodní konference „Přísliby a rizika biotechnologií z hlediska udržitelného rozvoje“, 25. října 2007, Senát Parlamentu České republiky - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2007100008
U geneticky modifikovaného hrachu, vyvinutého Ústavem Australského svazu pro vědecký a průmyslový výzkum (CSIRO), který je odolný vůči napadení zrnokazem hrachovým (Bruchus pisorum), způsobujícím každoročně až 30% ztráty sklizně, bylo zjištěno, že vyvolává u myší krmených tímto GM hrachem alergické reakce podobné astmatickému záchvatu. Výzkum byl prozatím pozastaven. Výzkumný tým, který se vývojem GM hrachu odolného vůči škůdcům zabýval deset let, nyní zahájí další výzkumy s přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem.
Více o problému geneticky modifikovaného hrachu a jeho nežádoucích účinků najdete v tiskové zpráve CSIRO "GM pea study backs case-by-case risk assessment"
Tisková zpráva Společnosti pro trvale udržitelný život - regionální pobočky Plzeň - Plzeň (25. července 2006) - Trvající suché a slunečné počasí společně se znečišťováním ovzduší jsou příčnou vzniku fotochemického smogu, který na mnoha místech České republiky i EU dosahuje koncentrací ohrožujících přírodu i zdraví lidí. Fotochemický smog tvoří směs ozónu, oxidů dusíku a dalších reaktivních složek a patří k nejzávažnějším problémům znečištění ovzduší v Evropě. Koncentracím ozónu, které přesahují prahové hodnoty stanovené EU, je vystaveno asi 30 % obyvatel evropských měst, přičemž v důsledku znečištění ovzduší ozónem předčasně každý rok umírá v Evropě na 20 tisíc lidí (1).
"Koncentrace ozónu naměřené v poslední době v Česku už mohou představovat nemalé zdravotní riziko - zejména pro děti, starší lidi a nemocné s dýchacími poruchami, např. astmatiky. Ozón může již po několika hodinách působení dráždit dýchací cesty, působit dýchací potíže a poškozovat plíce. Lidé mohou pozorovat překrvení nosní sliznice, dušnost, tlak za hrudní kostí, kašel, dráždění očí, bolesti hlavy, únavu či nespavost. Měli by proto sledovat vývoj koncentrace ozónu v svém okolí (např. prostřednictvím internetu) a upravit podle možností své aktivity," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik (2).
Nejvyšší koncentrace ozónu nemusí být přímo v městských centrech. Zde se sice obvykle uvolňují znečišťující látky nutné pro vznik ozónu, ale velký nadbytek jinak nebezpečných oxidů dusíku může tvorbu ozónu potlačovat. Ozón se může ve vysokých koncentracích vyskytnout v předměstských nebo dokonce ve venkovských oblastech a může být přenášen větrem - zhruba na vzdálenost 400 až 500 km.
"Doporučil bych omezení fyzicky náročných pracovních aktivit nebo sportů (např. běh, cyklistika, plavání), případně jejich přesunutí na brzké ráno či pozdní večer. Množství ozónu v ovzduší se totiž během dne rychle mění v závislosti na intenzitě ultrafialového záření. Děti a starší nebo nemocní lidé mohou také snížit své vystavení ozónu tím, že odpolední periody s nejvyššími koncentracemi ozónu přečkají v interiéru, kde bývají podle dostupných výzkumů koncentrace ozónu poloviční nebo ještě nižší v porovnání s vnějším ovzduším", uvedl MUDr. Šuta (3).
Zdrojem znečišťujících látek nutných pro vznik fotochemického smogu je průmysl, ale hlavně doprava - má na svědomí téměř polovinu zamoření evropského ovzduší tzv. prekurzory ozónu a asi 38 % znečištění prachem (4).
"Každý člověk má možnost svými drobnými a nenápadnými činy rozhodnout o vlastním podílu na fotochemickém smogu. Cesta do práce nebo letní výlet autem ´vyrobí´ několikrát větší znečištění ozónem a asi 30x větší emise skleníkových plynů než cesta veřejnou dopravou. Při jízdě autem se zapnutou klimatizací vypustíme asi o 30% škodlivin více, zatímco s otevřeným okénkem jen o 5%. Také nákupem výrobků rozhodujeme o tom, kolik prekurzorů ozónu zamoří ovzduší.Svůj podíl na fotochemickém smogu můžeme snížit např. nákupem energeticky úsporných spotřebičů nebo výrobků z lokální produkce, které nebylo nutné transportovat ze vzdálených zemí či kontinentů," uvedl MUDr. Šuta (5).
Na internetu je možné sledovat aktuální vývoj koncentrací ozónu ve všech regionech České republiky na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (6). Při cestách po Evropě je možné kdykoli navštívit nově zřízení "Ozone Web", který nedávno zprovoznila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) v Kodani (7).
Poznámky pro editory:
(1) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
(2) Šuta M.: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Český a slovenský dopravní klub, 1996
(3) WHO: Health Aspects of Air Polluton, 2004
(4) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
(5) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
(6) http://www.chmu.cz/uoco/act/aim
(7) http://www.eea.europa.eu/maps/ozone
Příloha:
Zdravotní vlivy ozónu(*):
Účinky krátkodobého působení:
· nepříznivé účinky na funkce plic
· zvýšení počtu hospitalizací ve zdravotnických zařízeních
· vznik zánětlivých onemocnění plic
· nepříznivý vliv na respirační příznaky
· zvýšení používání léčiv
· zvýšení úmrtnosti
Účinky dlouhodobého působení:
· narušení vývoje (snížení funkce) plic
*WHO: Health Aspects of Air Polluton, 2004
Tyto zprávy přichází krátce poté co byl prezident Bush nucen pod tlakem médií přiznat, že v rámci údajného "boje proti terorismu" schválil tajné odposlechy, které v rozporu se zákonem nebyly odsouhlaseny soudem.
Více informací najdete ZDE:
The New York Times: F.B.I. Watched Activist Groups, New Files Show
The Washington Post: FBI Papers Show Terror Inquiries Into PETA; Other Groups Tracked
Vědci a lékaři v Evropském parlamentu podle International Herald Tribune uvedli, že prostředí znečištěné nebezpečnými chemickými látkami je spojováno s rakovinou, vrozenými vývojovými vadami, astmatem a dalšími vážnými chorobami. Slabý REACH by podle nich mohl vést ke zvýšení incidence těchto chorob v Evropě. "Už kojenci jsou kontaminováni stovkami chemických látek. A to přináší riziko vzniku rakoviny. Způsobili jsme zamoření budoucích generací" uvedl přímo v Evropském parlamentu pro agenturu Associated Press významný francouzský onkolog prof. Dominique Belpomme, který je expertem pařížské Evropské nemocnice Georges Pompidou a prezidentem Asociace pro výzkum a léčbu rakoviny (ARTAC).
Prof. Belpomma v Bruselu podpořili např. prof. Andreas Lischka (přednosta pediatrické kliniky v rakouském Glanzingu, dr. Peter Oohnsorge (alergolog, prezident Evropské akademie pro environmentální medicínu), dr. John Newby (toxikolog z Liverpoolské univerzity) a další evropští experti, kteří se společně vyslovili pro zavedení přísnějších toxikologických standardů a pro povinnou náhradu nejnebezpečnějších chemikálií v rámci REACH.
Směrnice REACH má regulovat výrobu a dovoz chemických látek v množství větším než 1 t/rok. Celkem má jít asi 30 tisíc látek, které jsou rozděleny do 4 kategorií podle tonáže roční výroby s odstupňovanými nároky i časovým harmonogram. Až 11 let mají mít na registraci chemikálie výrobci malých tonáží (1-10 t/rok). Naopak nejnebezpečnější látky spolu s těmi užívanými v množství nad 1000 t/rok mají být prověřeny už do 3 let od vstupu REACH v platnost.
Podrobnější hodnocení (evaluace) má být povinné pro látky rakovinotvorné, způsobující mutace, přetrvávající dlouho v prostředí (persistentní), narušující rozmnožování (reprotoxické) nebo hromadící se v živých organismech. Na základě zhodnocení účinků bude (nebo nebude) látkám udělena autorizace, která může stanovit podmínky pro jejich co nejbezpečnější užívání. Hlavní spor mezi chemickým průmyslem na jedné straně a lékaři, ekology, spotřebiteli a zaměstnanci na straně druhé se vede o to, zda by měla být udělována autorizace i takovým nebezpečných chemikáliím, za které je dostupná bezpečnější alternativa.