Společnost pro trvale udržitelný život

Titulem SENIOR ROKU 2013 vyznamenala letos Nadace Charty 77 dlouholetého člena STUŽe, vedoucího její jizerskohorské skupiny, neúnavného bojovník za praktické prosazování principů udržitelnosti, sociálního ekologa a velkého jizerskohorského patriota Ing. Zdeňka Joukla.

K signatářům se z Hradecka řadí město Smiřice a obce Vysoká nad Labem, Praskačka a Káranice. "Je zcela zřejmé, že spalovna by zhoršila životní podmínky v naší obci. V jejím okolí nechceme žádné komíny ani škváru ze spálených odpadů,"uvedl starosta Vysoké nad Labem Jiří Brož.

V obci jsme včera potkali Pavlu Novotnou, která byla na procházce s 15měsíčním synem Vojtou. "Ve Vysoké jsou všichni proti spalovně, už kvůli našim dětem. Ale máme obavy, že ti, kdo ji chtějí, tento megalomanský projekt prosadí."

Proti spalovně jsou i Káranice, které jsou od Opatovic přece jen dál. "Až tak daleko nejsme a většina lidí u nás je přesvědčena, že spalovna není potřeba. Samozřejmě by zhoršila životní prostředí v celém okolí. Věřím, že zvítězí rozum," doufá starosta Vladimír Svoboda.

Náměstkyně hradeckého primátora Pavla Finfrlová už před časem uvedla, že krajské město spalovnu nepotřebuje a likvidaci odpadu vyřešilo jinak. Upozornila, že spálením odpadů by ročně vzniklo 30 000 tun toxického popela a škváry a jejich likvidace není vyřešena. Proto Hradec spalovnu odmítá.

Proč být smetištěm Evropy?

Rovněž obec Praskačka podepsala výzvu proti spalovně. "Bojíme se také, že po vybudování rychlostní komunikace R 35 by jezdily přes obec a kolem ní do spalovny kamiony s odpadem i z ciziny, což je dost reálné. Proč ale máme být právě my smetištěm celé Evropy?" pokládá nám řečnickou otázku starostka Miroslava Součková.

Kromě výzvy obcí koluje od ledna petice za zastavení projektu spalovny. Podepsalo ji už 5500 občanů. Jsou mezi nimi královéhradecký primátor Otakar Divíšek, senátor Karel Barták, ale také někdejší primátor krajského města Martin Dvořák.

Proti je i senátor

"Jsem přesvědčen, že Hradec a jeho region spalovnu nepotřebují. Kromě toho je její technologie zastaralá. Má dosahovat teploty 920 až 940 stupňů, přitom současné moderní mají 1120 až 1150 stupňů. Čím vyšší teplota, tím méně odpadní škváry. Také si nemyslím, že bychom měli být popelnicí Evropy, vždyť by se sem mohl vozit odpad třeba z Německa," řekl včera senátor Barták.

JIŘÍ KOŠŤÁK

Plán odpadového hospodářství vylučuje financování spaloven komunálních odpadů ze zdrojů státního rozpočtu, mezi které oficiálně patří také evropské fondy – a to ani v případě, že se označují za „energetické využití odpadů“. Vláda se shodla, že hodlá peníze raději investovat do lepší recyklace odpadků.

Pracovní skupina jednala o sporném projektu už podruhé – a podruhé došla ke shodnému závěru. Výsledek jednání staví do jiného světla informaci Pardubického kraje, podle kterého má dotaci z EU předběžně přislíbenu.

V Opatovicích nad Labem proběhne v sobotu (24.6.) referendum o projektu spalovny na katastru obce. Lidé ze sousední obce Čeperka již v roce 2005 spalovnu v podobném referendu odmítli.

Ivo Kropáček, vedoucí programu Odpady Hnutí DUHA, řekl: „Je to dobrá zpráva: dotovat spalovnu není možné, tím více peněz zůstane na projekty lepších recyklačních služeb pro domácnosti. Právě ty jsou nyní pro Českou republiku prioritou. Pardubický kraj by měl přestat plýtvat časem a penězi na prosazování okolními obcemi i lidmi odmítané spalovny a začít připravovat projekty, které lidem usnadní třídění odpadů. Lidé například stále nemohou třídit kompostovatelný odpad, který tvoří polovinu hmotnosti popelnic.“

Na včerejším setkání s neziskovými a nevládními organizacemi představil 1. náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík priority blížícího se českého předsednictví pro oblasti životního prostředí. Co tedy bude ČR prosazovat v Radě EU od ledna 2009?

„Hlavní prioritou bude ochrana klimatu, která vychází z jednoho ze šesti klíčových témat celého českého předsednictví nazvaného Energetika a změna klimatu,“ uvedl Dusík a dodal, že minulý pátek v Paříži ministři životního prostředí Francie, Česka a Švédska znovu potvrdili, že ochrana klimatu je v oblasti životního prostředí jednoznačnou prioritou všech tří předsednictví. Základní směřování v tomto ohledu je podlě něj pevně nastaveno závěry loňské březnové Evropské rady a návrhem energeticko-klimatického balíčku. „Schválení balíčku v Radě a v Evropském parlamentu nejpozději v prvních třech měsích českého předsednictví je jeden z úkolů, který si MŽP stanovilo,“ dodal Dusík.

Zásadní údalostí pro další vývoj budou prezidentské volby v USA. V návaznosti na jejich výsledek EU očekává návrat Spojených států k diskusi nad Kjótským protokolem a vstřícnější postoj k budoucím závazkům po roce 2012. „Jedním z nejviditelnějších politických témat v Evropě v období našeho předsednictví bude vyjednávání o nastavení závazků po ukončení prvního kontrolního období Kjótského protokolu a zejména pak vyjednávání s USA a dalšími zeměmi o jejich závazcích, kterými jsou podmíněny závazky EU,“ řekl Dusík. Česká republika se tak stane klíčovým aktérem politického jednání jak v rámci unie, tak jejím jménem na nejvyšší světové úrovni. Cílem bude vést jednání o závazcích po roce 2012 tak, aby nová dohoda, tzv. post-Kjoto, byla uzavřena do konce roku 2009.

Dalšími prioritami v oblasti životního prostředí budou také ochrana lidského zdraví a životního prostředí, konkrétně například revize směrnice o národních emisních stropech a návrh směrnice o průmyslových emisích. V neposlední řadě bude ministerstvo aktivně otevírat a vést diskusi v oblastí udržitelné spotřeby a výroby.