Sklad pro vyhořelé jaderné palivo by se měl postavit za obcí Maňovice na Horažďovicku. Starostové okolních obcí jsou však proti a několik let se snaží stát přesvědčit, že to není dobrý nápad. Na jejich memorandum teď kladně reagoval ministr životního prostředí Martin Bursík.
Jeho příslib některé starosty potěšil, pro jiné je to jen dopis, který není závazný, a hrozba výstavby jaderného úložiště podle nich stále trvá. "Mění se ministři, mění se poslanci, a myslím si, že trvalou záruku nebudeme v žádném případě mít," netají se svým názorem starosta obce Pačejov Vladimír Smolík.
Tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar však zdůrazňuje, že nepřekročitelným kritériem pro vybudování úložiště bude souhlas dotčených obcí.
Starostové se nejvíce obávají toho, že v případě výstavby úložiště dojde k velké devastaci okolní krajiny a z vesnic, kam se pomalu začínají vracet mladí lidé, život pomalu vymizí. "Pačejovsko by ztratilo atraktivitu a co se týče rekreací, docházelo by určitě k vylidnění," obává se pačejovský starosta.
Ministerstvo životního prostředí potvrzuje, že na svém stanovisku nic měnit nechce. Pokud bude potřeba navrhne i změnu atomového zákona. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová si v této souvislosti myslí, že by obyvatelé dotčených obcí měli mít možnost záměry státu vetovat. Podle ní by se nemělo úložiště stavět proti jejich vůli.
Ondřej Giňa
Reportáž České televize si můžete přehrát na internetu ZDE
Asi nejznámější invazí v dějinách bylo vysazení králíka divokého v Austrálii. Následky pociťuje původní australská fauna ještě dnes. Právě přemnoženým králíkům je připisována odpovědnost za vyhynutí téměř jedné osminy původních australských býložravců.
Česká republika je na tom, ve srovnání s Austrálií, Novým Zélandem nebo některými oblastmi v Severní Americe relativně dobře. Přesto i tady najdeme stovky více či méně nebezpečných vetřelců. Příkladem jsou nebezpeční američtí raci, ti přenášejí račí mor, který ničí původní evropské druhy. Pořad ukáže také lom, ve kterém se usídlily čínské sladkovodní medúzky a nebude chybět ani mediální hvězda mezi invazními rostlinami - bolševník velkolepý. Průvodcem bude biolog Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Pořad si můžete přehrát internetu ZDE
případě, že se v údolí Jizery postaví 12 km dlouhá přehrada Vilémov, voda zaplaví přibližně 300 domů, polovinu Harachova a mezinárodní silnici do Polska. Podle ministerstva jde jen o plány. Už nyní ale záměr děsí tisíce lidí, kteří tu žijí. „Jsou zde původní bukové porosty a nacházejí se tu vzácné i zákonem chráněné druhy rostlin,“ stěžuje si mluvčí krkonošského národního parku Tomáš Drahný.
Odpůrci přehrad teď upozorňují na novelu vodního zákona. Stojí v ní, že lidé na svém pozemku musí strpět výstavbu protipovodňových opatření. A těmi může být i přehrada. Zatopení svých domovů by tak místní nemohli nijak zabránit. „V tomto případě by stavebník, nebo vláda mohli kdykoliv strhnout přehradu na pozemky a lidé, ani obce by s tím nemohli udělat nic,“ vysvětluje Jan Beránek z občanského sdružení Stop přehradě.
Ministerstvo se hájí. Takzvaný režim strpění chceme využívat jen u menších staveb. S plány na výstavbu nových přehrad novela vůbec nesouvisí. „V žádném případě nelze spojovat získávání práv k pozemkům pro výstavbu veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi s problematikou územního hájení lokalit pro akumulaci vod,“ uvedl Miroslav Král ze sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství.
Vláda novelu na svém posledním jednání odložila. Odpůrci výstavby nových přehrad, ale požadují, aby byl materiál stažen a vláda se jím, tak už nikdy nezabývala.
Lucie Pokorná
Reportáž České televize je možné si přehrát na internetuZDE
Květnový požár vypukl v bývalém průmyslovém objektu bramborárny, který oheň prakticky zničil. Shořelo kolem 800 tun slisovaného textilu a dalšího odpadu. Další balíky objevili tehdy hasiči ještě ve dvou sousedních objektech, kam se oheň nerozšířil. Právě tento odpad ale nyní hoří. "Vypadá to, že někdo zapálil druhý objekt, ten třetí asi 150 metrů vzdálený zatím zůstal ušetřen," řekl Dan Ramzer, starosta nedalekého Frýdlantu, do jehož obvodu obec spadá.
Na místě už je i policie, stejně jako v květnu i tentokrát je totiž podezření, že byl oheň úmyslně zapálen. Hasiči i frýdlantský úřad už informovali Českou inspekci životního prostředí. Likvidaci ohně podle Ramzera komplikuje množství odpadu slisovaného v balících. "Čekáme na nakladač, který odpad vyvozí a roztahá, aby se dal uhasit," dodal. Dým, který se ze skládky valí, zamořuje okolí, vítr ho naštěstí žene od obce.
Na nelegální skládku německého textilu v Dolní Řasnici upozornili občané už v roce 2005. Obec se ji od té doby snažila ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí zbavit. "Obávali jsme se právě požáru a také odpady zamořovaly obec a objevily se i v lese, a to vše jsme museli na náklady obce uklízet," řekl již dříve ČTK starosta Robert Wildner, který byl přesvědčen, že požár někdo založil úmyslně. Do konce roku totiž mají majitelé skládky termín k její likvidaci.
Nelegální skládka německého textilu v Dolní Řasnici není v regionu jediná. Česká inspekce životního prostředí ve spolupráci s občany objevila na Frýdlantsku celkem 3062 tun plastů a 5375 tun textilu většinou v soukromých objektech. Mimo Řasnici byly ještě v lokalitách Bulovka - Arnoltice, Černousy - Boleslav a ve Frýdlantu. Inspektoři vyměřili za skládku pokutu a nařídili její odstranění.
Zákon má sladit formu českého registru s obdobnými seznamy zemí Evropské unie. Podniky do registrů nahlašují množství znečišťujících látek, které vypouštějí do okolí. Vedle národních registrů má od 1. ledna 2008 vzniknout Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek s jednotnými pravidly. Zahrne základních 91 látek. Evropské požadavky jsou ale nižší, než odpovídá současnému standardu v Česku. Vláda proto tento seznam rozšíří ještě o styren a formaldehyd, které považuje za látky nebezpečné a zdraví ohrožující.
Na původní návrh zákona, který vládě předložil exministr Petr Kalaš, si stěžovaly ekologické organizace. Nelíbilo se jim, že by některým firmám odpadla ohlašovací povinnost. Do registru spravovaného ministerstvem životního prostředí, který je zveřejněn na www.irz.cz, předloni nahlásilo informace o látkách vypuštěných do vzduchu, vody a odpadů 977 podniků. V případě přijetí zákona, který pouze kopíroval evropskou předlohu, by podle propočtu sdružení Arnika byly k dispozici informace jen od 696 firem.
Povinnost hlásit množství uniklých látek měla odpadnout třeba firmám, které zpracovávají plasty a lamináty, například vytlačují z plastů různé díly pro automobilový průmysl. V seznamu by zůstali jen největší znečišťovatelé a přímí výrobci.
Oproti původnímu návrhu v předloze, kterou na podzim projedná sněmovna, také zůstala povinnost nahlašovat znečištění v odpadech.
Norma nahradí část současného zákona o integrované prevenci a zjednoduší komunikaci podniků se státní správou. Měla by například umožnit zasílání hlášení elektronickou formou.
Pardubice jsou jako centrum chemické výroby historicky zatížené škodlivými látkami, což se promítá i do zdravotního stavu obyvatel. Například ve výskytu rakoviny je město na prvním místě v kraji a na jednom z nejvyšších v zemi. "Neměli bychom chtít zhoršovat životní prostředí zejména v Pardubicích. Je to naše odpovědnost vůči občanům a takto se k tomu postavíme. Se záměrem nesouhlasíme," řekl Deml.
Spalovnu koupila od chemičky v loňském roce rakousko-česká společnost AVE CZ a po modernizaci za několik set milionů korun v ní ročně plánuje likvidovat až 20.000 tun nebezpečného odpadu. Pouze zhruba čtvrtina z tohoto množství by pocházela z místních zdrojů, ze Synthesie a čistírny odpadních vod. Ostatní odpad by se musel dovážet. Spalovna v Synthesii začala pracovat v roce 1995, o devět let později musela být odstavena, protože nebyla schopna dodržovat emisní limity.
Firma AVE CZ v úterý vedení města prezentovala záměr modernizace zařízení, radní poté rozhodli, že město vstoupí do správního řízení na spuštění spalovny. Odpor radnice ale sám o sobě nemůže záměr investora zastavit. "Jestliže splní příslušné vyhlášky, nařízení a normy, úředník magistrátu, který vykonává státní správu, nemá možnost celý proces zastavit a spalovnu nepovolit," uvedl Deml.
Projekt opětovného otevření spalovny nebezpečného odpadu již kritizovala Strana zelených v Pardubicích, odmítla jej i zastupitelstva obce Srnojedy a šestého městského obvodu. Proti záměru se v Srnojedech podepsalo pod petici 338 lidí z 400 oprávněných voličů. Ozvat se mohou i další subjekty. K dotčeným územním samosprávným celkům patří rovněž obce Rybitví, Černá u Bohdanče a sedmý pardubický obvod.
Spuštění spalovny naopak podporuje krajský radní pro zemědělství, venkov a životní prostředí Petr Šilar. Zařízení podle něj zapadá do krajského plánu odpadového hospodářství.
"Nyní probíhá posouzení vlivu na životní prostředí, řízení se budeme účastnit a podávat připomínky. Připravujeme podrobnější zprávu," uvedl.
Spalovnu, která má ročně zpracovat 20.000 tun nebezpečného odpadu, koupila loni rakousko-česká společnost AVE CZ. Autoři petice se obávají znečištění ovzduší, které bude rizikem pro zdraví obyvatel. Podle nich nedává plánovaná nízká teplota spalování jistotu bezpečného provozu, bude také omezená možnost kontroly emisí. Kvůli spalovně oslovili její odpůrci odborníky, řekl Králíček.
"Pro Pardubice je příliš velký luxus mít dvě spalovny, jedna již je v nemocnici. Synthesia by spalovnu používala jen z deseti procent, zbytek odpadů by se dovážel," řekla ČTK místostarostka Srnojed Eliška Vlašičová. Starosta obce Zdeněk Jarý doufá, že se připojí další obce a místní části Pardubic. Podporu už vyjádřili pardubičtí zelení.
Předsedovi petičního výboru se nelíbí, že někteří lidé z krajského úřadu spalovnu podporují. Krajský radní Petr Šilar řekl Mladé frontě Dnes, že se mu projekt líbí a zapadá do plánu odpadového hospodářství. "Kraj by měl být nestranný, neměl prosazovat zájmy firmy, ale pardubického regionu," reagoval Králíček.
Společnost AVE CZ zcela odmítá výtky petice. "Odpad ze zahraničí rozhodně dovážet nebudeme, to není ani dovolené. Spalovna bude po rekonstrukci plnit veškeré emisní limity, chceme také řádně zabezpečit sklad látek proti únikům do povrchových i podzemních vod. Celá technologie bude na nejmodernější úrovni. Obavy lidí jsou zbytečné," řekla ČTK Petra Kaudová z firmy. Do modernizace chce firma vložit stovky milionů korun.
Radní Toman zodpovědný za dopravu, který dnes petici přijal, řekl, že v zákonné lhůtě odpoví. Sám nemá na spalovnu názor, protože se s problematikou zatím podrobně neseznámil. Uvedl jen, že od vzniku kraje obdržel úřad 61 petic a 1400 podání a stížností.
Příčinou problémů je zejména drobný prach, který odborníci a po nich i politici nazývají termínem PM 10. Malá zrnka prachu o velikosti jedné setiny milimetru na sebe váží další škodliviny. Jejich vdechování může způsobovat rakovinu, kornatění tepen a další mnohdy smrtelné nemoci.
Podle připravované vyhlášky ministerstva budou moci při překročení koncentrací těchto látek státní orgány největším znečišťovatelům nařídit, aby omezili výrobu. To současné předpisy neumožňují. Vyhláška má začít platit už na podzim. „To jsou docela optimistické informace,“ hodnotí snahy ministerstva ostravský poslanec za ODS Radim Chytka.
Stav ovzduší v Ostravě: Jako na houpačce
Ovzduší na Ostravsku se od pádu komunistického režimu mění, ale ne vždy k lepšímu. V devadesátých letech, v době recese, se vše radikálně měnilo k lepšímu. Jak průmysl kolem roku 2000 začal pomalu nabírat nový dech, rostlo však i množství zdraví škodlivých látek vypouštěných z komínů továren.
Čísla, která nyní poskytují hydrometeorologové a hygienikové, jsou poměrně otřesná. Například denní limity pro prach zvaný PM 10 jsou v ostravských čtvrtích jako Přívoz nebo Radvanice a Bartovice překračovány až stodevadesátkrát. Nic podobného se neděje nikde jinde v republice a téměř ani v Evropě. Podobně srovnatelné zamoření PM 10 má v Evropě jen s Ostravskem sousedící Katovické vojvodství v Polsku. Kvůli hutím.
Podle ministra obchodu a průmyslu Martina Římana se v Moravskoslezském kraji vyrobí 94 procent veškeré oceli v republice. A osmdesát procent znečištění ovzduší pochází právě z velkých hutí, jakými jsou ostravský Mittal Steel nebo Třinecké železárny.
Velké firmy limity plní. Ale také stále zvyšují výrobu.
Velké podniky se však brání osočování. „Společnost Mittal Steel vypouští do ovzduší jen desetinu tuhých znečišťujících látek oproti roku 1990. Ještě letos a v následujících třech letech investuje pět a půl miliardy do modernizace a ekologických projektů,“ říká mluvčí firmy Jana Dronská. Doplňuje, že společnost dodržuje všechny limity ochrany ovzduší platné v České republice, a tím i v Evropské unii. Emise oxidů uhlíku na tunu vyrobené oceli má dokonce nižší než srovnatelné západoevropské firmy.
Fakt, že továrny zákonem předepsané limity v naprosté většině plní, nikdo nezpochybňuje. „Méně už se ví, že když firmy zvýší výrobu například dvakrát, mohou i dvakrát více vypouštět. Koncentrace vypouštěného je tak z hlediska legislativy sice v pořádku, do ovzduší se však dostává dvakrát více nečistot. A pokud žijeme v aglomeraci, kde je značná hustota těžkého průmyslu, je neštěstí hotovo,“ vysvětluje Chytka, jak je možné, že i když všichni dodržují předpisy, prachu přibývá. Nově chystaná vyhláška ministerstva proto řeší, ne v jaké koncentraci, ale kolik celkem prachu PM 10 a dalších nečistot se do ovzduší dostane.
Pravomoc rozhodnout dostanou krajské úřady
Podle ředitele odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí Jana Kužela se v připravované vyhlášce počítá s takzvaným akčním plánem. Když hodnoty naměřeného prachu převýší obvyklé limity, budou moci krajské úřady krátkodobě omezit zdroje znečištění, například výrobu v továrnách nebo i dopravu.
Jedovaté ovzduší může vést k odchodu lidí i zaměstnavatelů. „Lidé nebudou pracovat ve městech, která smrdí,“ prohlašuje i ostravský primátor Petr Kajnar.
Lidové noviny, Regionální mutace - Morava JAN KRÁL
České ministerstvo životního prostředí jedná s Němci o navrácení odpadů od loňského léta. Podle Práva není příliš úspěšné především proto, že každou tunu dovezeného odpadu musí Němcům složitě dokazovat. Němci si zatím z Česka odvezli přes 2500 tun odpadků, ministerstvo hodlá v budoucnu jednat o dalších 2000 až 3000 tun.
Odpad se do Česka dostal v období od léta 2005 do prvního čtvrtletí roku 2006. Zhruba polovina dovezeného německého odpadu skončila na běžných českých skládkách. Zbytek směřoval především do obcí Milovice, Lahovičky, Sosnová, Arnoltice a Libčeves.
ČIŽP uložila firmám, které se na nezákonném dovozu podílely, pokuty za více než 30 milionů korun. "Jejich vymahatelnost je složitá," řekla Právu mluvčí ČIŽP Ivana Awwadová. Firmy, které německé zakázky realizovaly, jsou totiž většinou v konkurzu.
Pracovníci Centra se ptali 1132 lidí. Účastníci výzkumu odpovídali na otázku, zda souhlasí, či nesouhlasí se zachováním limitů těžby uhlí schválených vládou v roce 1991. Z výsledků ankety vyplývá, že se zachováním limitů rozhodně souhlasí 22 procent dotázaných, spíše souhlasilo 44 procent. Sedm procent odpovědělo, že se zachováním limitů spíše nesouhlasí, pouze jedno procento se jasně vyslovilo pro pokračování těžby.
"Z výsledků výzkumu je jasné, že další obracení severočeské krajiny naruby má jen mizivou podporu veřejnosti. Je to skvělá zpráva pro obyvatele Horního Jiřetína a Černic, jimž se těžaři snaží vsugerovat, že zbytek republiky touží po uhlí, které se nalézá pod jejich domy. Ukazuje se, že je to obráceně," uvedl vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.
V případě prolomení limitů by se těžba uhlí mohla posunout na území, jež jsou jimi nyní chráněna. Horní Jiřetín a Černice na Mostecku by byly vymazány z mapy, jejich obyvatelé by se museli stěhovat. Obyvatelé obou obcí se proti rozšíření těžby postavili v referendu před dvěma lety. Proti prolomení limitů jsou i zastupitelé Litvínova, k jehož okraji by se postupující těžba přiblížila.
Naopak další těžbu podporuje vedení společnosti Mostecká uhelná (MUS), která chce rozšířit svůj povrchový lom ČSA. Na jaře začali odboráři firmy objíždět starosty obcí a měst na Mostecku a Chomutovsku s informacemi o důsledku ukončení těžby uhlí. Podle odborového předáka Vlastimila Waice by mohlo do deseti let ztratit práci až 8000 horníků. Těžbu proto podporují i starostové Jirkova, Vysoké Pece a Strupčic na Chomutovsku, mostecký primátor, starostka Louky u Litvínova či poslanec za ČSSD a zastupitel Meziboří na Mostecku Petr Červenka.
Anketa Centra pro výzkum veřejného mínění ale ukázala, že většina Čechů má jiný názor. Podle výzkumu Ústavu pro ekopolitiku z roku 2005 si nepřálo další podporu těžebního průmyslu 60 procent oslovených občanů Ústeckého kraje.
Kdy ale soud začně případ řešit, zatím není jasné, kauza se táhne několik měsíců i proto, že policie stále nemá potřebné údaje z ciziny. Za dovozem stálo více než patnáct lidí, jejichž spisy má soud. Usvědčit musí hlavně organizátory dovozu německých odpadků, jež v Libčevsi končily od roku 2005. „Případy řidičů jsem soudu předala. Ale kdy je začne projednávat, to v tuhle chvíli nevím,“ prohlásila okresní státní zástupkyně z Loun Zdeňka Bendová.
Od loňského dubna, kdy skládka shořela, policisté obvinili tři desítky lidí. Přestože první případy už jsou u soudu, kompletní vyšetřování dosud neskončilo. „Je to velmi složitý případ. Lhůtu jsem policii prodloužila do prvního srpna,“ prohlásila Bendová už v květnu.
Celé vyšetřování prodlužuje skutečnost, že informace o čtyřech hlavních obviněných získávají policisté v zahraničí. „Museli jsme jít cestou právní pomoci, to znamená zajistit výslechy a materiály obviněných v Německu a Irsku. Bez těchto podkladů nemůžeme případ uzavřít a předat státnímu zastupitelství,“ vysvětlil komplikace vyšetřovatel Martin Nýdrle. Rychlost, jakou evropské země poskytují právní pomoc, je totiž různá. „Musíme počítat, že to bude trvat třeba ještě rok,“ připustil Nýdrle.
Ze třiceti obviněných považují policisté čtyři za hlavní organizátory. Další lidé byli využití jako prostředníci, tzv. bílí koně. „Jde také o to, že tam byli nasazení bílí koně. To musíme rozplést, což je složité a stojí to hodně peněz,“ dodal Nýdrle.
Vyšetřovatelé vyslýchali zhruba stovku řidičů kvůli tomu, kdo a odkud balíky s odpadem do Libčevsi vozil. Podstatně složitější je ovšem určit, jak se celá akce připravovala, kdo ji řídil a kdo od koho dostával peníze, ve hře byly miliony korun. Hlavní organizátoři mohli podle zjištění policie inkasovat až tři miliony korun týdně.
Nezákonný obchod, který spočíval v dovozu německého odpadu na různá místa v Česku, vycházel z nové situace v Německu. Ceny za likvidaci nebezpečného odpadu se tam zvýšily, takže jeho černé převážení za hranice se stalo výnosnou transakcí.
Zemědělský areál v Libčevsi si pronajala společnost Bau 24, která do něj od konce roku 2005 začala navážet bez povolení odpad z Německa. Dnes už by bývalý statek měl sloužit jiným účelům než zemědělství. „Je to rok prodané, já už s tím nemám nic společného. Dochází tam k rekonstrukci, ale se zemědělstvím už to nemá nic společného a nikdy mít nebude,“ odpověděl včera Michal Pospíšil, zástupce dřívějšího majitele.
Někdejší velkokapacitní kravín odkoupila společnost z Lounska, která se zabývá autodopravou a velkoobchodem s nápoji. „Byla by škoda, kdyby areál nebyl využitý. A jsme rádi, že s ním teď jako obec nemáme žádné problémy,“ říká starostka Libčevsi Helena Slavíková.
Lidé v Libčevsi sledují průběh vyšetřování černé skládky, už do něj ale podle starostky nezasahují. Je ovšem možné, že za problémy, které jim odpad způsobil, budou nějaké finanční odškodné požadovat zastupitelé obce. Půjde hlavně o odškodné za požár, který neznámý žhář založil loni v únoru a pak dvakrát v dubnu. „Zatím jsme se o tom v zastupitelstvu nebavili. Ale je možné, že nějaké odškodnění požadovat budeme, protože újma našim občanům vznikla,“ připustila Slavíková.
V silážních jámách a budově skladu skončily asi čtyři tisíce tun odpadu z Německa. V únoru a dubnu 2006 černou skládku, kde byly textilie, plasty a další materiál, někdo třikrát zapálil. Dusivý kouř opakovaně trápil místní obyvatele, kteří například o loňských Velikonocích vůbec nevycházeli ven. Řada z nich, zejména děti, pak musela kvůli problémům s dýcháním vyhledat lékaře. Žháře se ale nepovedlo odhalit, pátrání po něm proto policisté odložili. Kvůli černé skládce v Libčevsi české úřady vyjednávaly s Němci, aby se odpad vrátil zpět do Saska Anhaltska.
Po třech požárech nakonec zůstalo k legální likvidaci jen asi 1500 tun odpadu, které Němci nakonec loni v červenci odvezli.
Ale ministra Martina Bursíka čeká velký boj s výrobci nápojů a dalšími organizacemi, které jsou zásadně proti. Ty stupňují svůj tlak už ve chvíli, kdy na veřejnost pronikají jen kusé informace o tom, co ministerstvo chystá. „Je potřeba se ptát, komu tím ministerstvo vlastně prospěje. Třídění PET lahví je u nás na evropské špičce, zavedením záloh se objem recyklovaných obalů o mnoho nezvýší. Každopádně to bude dobrý profit pro výrobce automatů na výkup obalů,“ tvrdí Jan Bláha, tajemník Českého sdružení pro obaly a životní prostředí. Profesní organizace včetně například Potravinářské komory či Svazu výrobců nealkoholických nápojů chtějí, aby zůstalo vše tak, jak je nyní. Tedy na dobrovolnosti lidí třídit odpad.
Spor o náklady Ministerstvo zdůvodňuje zavedení záloh tím, že se u nás vytřídí zhruba jen polovina plastových lahví a zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. „Každá vratná lahev, která se patnáctkrát otočí, umožní ušetřit 14 lahví nevratných. To je ohromná úspora energie a ropy,“ tvrdí Bursík. Podle ředitele Obalového institutu Vlada Volka se však každá vratná plastová lahev může použít zhruba pětkrát, navíc je k její výrobě potřeba více suroviny a také energie potřebná k opětovnému vymytí a dopravě. Zástupci ministerstva životního prostředí zatím cestují po Evropě a zkoumají výhody a nevýhody systémů vratných obalů v zemích, kde byly již zavedeny. „Do konce roku by měl být vládě předložen návrh novely zákona o odpadech, který se zálohami počítá,“ uvedl poradce ministra Bursíka David Vondrouš. Pokud návrh projde parlamentem, měl by platit od poloviny roku 2009.
Najít politickou podporu pro zavedení převratných změn však nebude snadné: proti takovým plánům se už vyjádřilo například ministerstvo průmyslu a obchodu. Se zástupci průmyslu se už úředníci sešli před měsícem, ale jednání bylo přerušeno. „Nebylo to nejvhodnější, ještě nebyly příliš dobře připravené materiály,“ uvedl Vondrouš. Se sdruženími bojujícími proti zavedení vratných lahví chce ministerstvo dál jednat.
První jeho návrhy počítají s tím, že zálohy se budou platit téměř za všechny nápojové lahve i plechovky. Zákazníci si budou moci vybrat ze dvou různých lahví: na jedno použití s vyšší zálohou a na více použití, která bude levnější. Tak to funguje například v Rakousku. O výši zálohy zatím ministerstvo jedná, mluví se o částce do deseti korun.
Výrobci: Recyklaci odpadů to nepomůže Obavy z nákladů v řádu desítek miliard korun, které si vyžádá přechod na vratné lahve, mají hlavně výrobci nápojů. Novela zatíží i obchodníky, kteří si budou muset koupit nápojové automaty za stovky tisíc. Podle Svazu výrobců nealkoholických nápojů si řada firem nebude moci dovolit investovat tolik peněz do nákupu nových výrobních linek.
Výrobci nevěří ani tomu, že se podaří zvýšit podíl recyklovaných obalů na sto procent, jak se domnívá ministerstvo. „Vzhledem k tomu, že zálohy ani v Německu nevedly ke zvýšení podílu opakovaně použitelných obalů, snad žádný soudný člověk nemůže spoléhat na to, že v Česku tomu bude jinak,“ podotkl Volek.
Ministerstvo si už loni nechalo vypracovat studii, která ukazuje, že by zavedení vratných lahví mohlo zdražit nápoje až o sedm procent. Studie, kterou včera úřad zveřejnil, navíc uvádí, že zálohová povinnost celkové množství odpadu k recyklaci zvýší jen nepatrně.
Samo ministerstvo však nyní s jejími závěry nesouhlasí. „Studie byla špatně zadaná předchozím vedením odboru odpadů. Je postavena na špatném zadání a výsledek nemůže být dostatečně relevantní,“ uvedl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.
Mladá fronta DNES, 20. června 2007
Tisková zpráva města Horní Jiřetín z 18. června 2007
Svazek obcí v regionu Krušných hor, sdružující jedenáct měst a obcí mosteckého okresu, přijal jednoznačné usnesení: jsme pro zachování platných limitů těžby hnědého uhlí. Zastupitelstva deseti měst a obcí již před časem potvrdila svá dřívější usnesení a poskytla svým starostům mandát, aby trvali na zachování limitů těžby. Jejich prolomení odmítl na jednání mosteckého zastupitelstva i krajský hejtman Jiří Šulc.
Starosta Horního Jiřetína Branko Glavica k tomu řekl: "Velmi si ceníme podpory kolegů ze sousedních obcí i pana hejtmana, kteří se nenechali ovlivnit populistickým strašením odborářů o tisícovém propouštění horníků. Pokud jsou totiž informace odborářů o věkovém složení horníků pravdivé, většina z nich odejde do důchodu víceméně současně s ukončením těžby. Zbytek pak může MUS zaměstnat na svých dvou lomech Vršany a J. Šverma, které budou fungovat až do roku 2050. Na rekultivaci zbytkové jámy lomu ČSA bude potřeba mnohokrát více zaměstnanců, než rekultivační firmy MUS zaměstnávaly doposud. Apokalyptické vize o nárůstu nezaměstnanosti jsou proto nepodložené."
Hrozby, že horníci nenajdou práci, odmítl v Mosteckém deníku před časem i hejtman Šulc: „Na Trianglu vzniká čtyři tisíce pracovních míst a nejsou lidé, protože se vyplatí nepracovat,“ sdělil.
Jako první se pro obětování Horního Jiřetína a Černic vyjádřili starostové Jirkova, Vysoké Pece a Strupčic, ke kterým se minulý týden připojil i mostecký primátor Vlastimil Vozka. Důležité je, že šlo o vyjádření soukromých názorů uvedených starostů, nikoliv oficiální stanovisko „jejich“ obcí. K tomu by totiž bylo podle platného zákona o obcích potřeba usnesení rady či zastupitelstva obce. Naopak zmíněné usnesení Svazku obcí v regionu Krušných hor se opírá o aktuální a oficiální postoj deseti z jedenácti obcí, které jsou v něm sdruženy.
Odboráři MUS v současnosti obcházejí starosty a žádají je o mediální podporu v údajném rozporu "zaměstnanost vs. Horní Jiřetín". Dočkali se jí ne příliš překvapivě právě od starostů, kteří jsou většinou bývalými zaměstnanci důlních společností (např. primátor Vozka byl dlouholetým předákem odborů MUS). Paradoxně všechny tyto obce leží na uhlí a před likvidací je chrání i limity těžby, které chtějí prolomit (s výjimkou Mostu, který již kompletní likvidaci kvůli uhlí absolvoval v sedmdesátých letech). "Zajímalo by nás, zda by takto starostové reagovali i v případě, že by kvůli uhlí měla být zlikvidována jejich obec. Pokud skutečně o pokračování těžby tolik stojí, měli by MUS nabídnout, že velkolom ČSA může pokračovat místo na východ směrem na západ a zničit Jirkov a okolí. Takhle nabízejí z cizího." řekl starosta Glavica.
O Svazku obcí v regionu Krušných hor: · Svazek obcí v regionu Krušných hor vznikl 1. června 2001 v souladu s ustanovením zákona č. 128/2000 Sb., o obcích na základě Smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí.
· Jeho členy jsou města Litvínov, Meziboří, Lom a Horní Jiřetín a obce Hora Svaté Kateřiny, Nová Ves v Horách, Brandov, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice, Klíny a Český Jiřetín.
· Svazek sdružuje obce, v nichž žije celkem 40.555 občanů.
· Předmětem činnosti Svazku je vzájemně koordinovaný postup při zajišťování společných zájmů obcí ve všech oblastech samostatné působnosti obcí, a to i s ohledem na dotační politiku státu a Evropské unie, zejména v oblastech zaměstnanosti, vzdělanosti, ochrany životního prostředí, sociální péče, zdravotnictví, kultury, sportu, dopravní obslužnosti, atd.
· Starosta Meziboří se jako jediný hlasování o postoji Svazku k limitům těžby zdržel s tím, že zastupitelstvo jeho města dosud nerevokovalo dřívější usnesení podporující prolomení limitů, které prosadil bývalý starosta Červenka.
-----
Souvisejí komentář Miroslava Šuty: Jak skončí uhelná čunkiáda starosty Jirkova?
Jinou představu má akciová společnost Forest Golf Resort Praha, která chce v Klánovickém lese obnovit golfový areál zaniklý zhruba před 60 lety. Mnoho věcí se ale za tu dobu změnilo. Je zde přírodní rezervace, území Natury 2000 a klánovická radnice je zásadně proti.
Pořad z cyklu Nedej se! České televize na toto téma si můžete přehrát na internetovém portálu ČT na této adrese: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/33959.html
Parma obecná, piskoř pruhovaný nebo třeba podoustev říční. Všechny tyto druhy mají stejný problém – v řekách ubývá jejich přirozených míst k rozmnožování. Příčina? Změny toků. Člověk stihl za několik posledních desítek let narovnat skoro všechny řeky. Slepá ramena, ideální místa pro rozmnožování mnohých druhů už v přírodě téměř nejsou k vidění. Nelze se divit, že živočišné druhy včetně ryb se tak rychlé změně nedokáží přizpůsobit. Na pomoc přicházejí hydrobiologové – kromě hospodářsky užitečných druhů ryb začínají uměle vytírat i ryby říční. Jak se jim to daří a které další projekty pro záchranu ryb rozbíhají se dozvíte v Planetě Věda, kterou si můžete přehrát na internetových stránkách České televize: http://www.ct24.cz/vysilani/?id=154335
Když je koupíme a obsah vypijeme, jednu miliardu odneseme do žlutých kontejnerů na separovaný sběr, druhá miliarda láhví skončí ve spalovnách, na skládkách a mnohdy také v přírodě, kde přežijí stovky let... Minulý měsíc přišlo Ministerstvo životního prostředí s návrhem tyto láhve zálohovat. Jaké mají zkušenosti s vratnými PET láhvemi v Německu, kde systém vratných láhví funguje už druhý rok?
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/34235.html
Huba kritizoval novou zónaci TANAP připravenouvedením Ministerstva životního prostředia SR. Za nejefektivnější způsob ochrany Tater označil Huba kompaktnost jednotlivých zón a kritizuje narušování bezzásahových zón (A) rozvojovými zónami (C).
Budování a prodlužování lanovek v rozvojových zóních může mít podle Huby dopad i na zónu A. "Zonácia bude možno len formálnou záležitosťou," uvedl Huba dodal, že dochází ke snížení nejcennějších jádrových zón Vysokých Tater.
Slovenští odborníci i ochránci životního prostředí rreferují původní návrh zónace, kterou zpracovalo dnes už bývalé vedení TANAP na čele Tomášem Vančurou.
Všechny čtyři země také žádají posílení míry recyklace. Základním principem pro nakládání s odpady má být nadále pouze princip blízkosti. To by podle Bursíka mohlo umožnit převoz přes hranice v případech, kdy odpad pochází z příhraničních regionů.
Zasedání v Lucemburku bude řídit Německo jako předsednická strana EU. Němci už připravili podle Bursíka "kompromisní" návrh znění sporné formulace, V4 s ním však nesouhlasí.
"Převoz má být povolen za účelem energetického využití, což je synonymum pro spalovny, které současně vyrábějí elektřinu," popsal německý návrh Bursík s tím, že země by se dovozu mohly bránit pouze v případě, že by cizí odpad vytlačoval ze spaloven odpad domácí. "Chceme možnost omezení bez dalších podmínek," konstatoval Bursík. Před jednáním, které se uskuteční v Lucemburku, hodlá pro názor čtyřky získávat další spojence.
Ministři se na dvoudenní schůzce dohodli i na společné osvětové kampani, která má veřejnosti přiblížit problematiku klimatických změn. Podle Bursíka se shodli na tom, že země V4 mají zpoždění v komunikaci s veřejností o klimatických změnách. Kampaň má být financována společně z visegrádského fondu. Příště se ministři budou klimatickým změnám věnovat v Polsku za rok. Ekologičtí ministři V4 se setkali počtrnácté v historii.
Tentokrát se má věnovat názorům radnice městečka Jílové u Prahy, která po posledních komunálních volbách otočila v postoji k výstavbě dálnice o 180 stupňů a současné vedení radnice výstavbu podporuje.
Pořad bude v premiéře vysílán v úterý 22. května v 17:00 na programu ČT2. Reprízován má být podle stránek ČT 23. května v 2:55 a 24. května v 01:20, v obou případech na programu ČT2.
Pořad si můžete přehrát na internetových stránkách České televize ZDE
Jeho největší českou kolonii na sportovním letišti v pražských Letňanech ohrožuje plánovaná výstavba olympijského stadionu. Zbývají necelé tři desítky míst, na kterých často přežívá sotva pár desítek syslů. Pro zachování druhu je to zoufale málo. Přírodovědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích podrobně mapovali současné syslí kolonie a zjistili, že izolované populace nemají šanci spolu komunikovat. Kříží se tak příbuzná zvířata a ochuzují se o genové bohatství.
Genetická krize se může brzy projevit na zdravotním stavu zvířat. Častější budou vrozené nemoci i úmrtnost mláďat. Ochránci přírody se snaží syslům pomoci a o jejich lokality intenzivně pečují, např. na Rané v Českém středohoří se místo původních několika desítek dnes prohání na dvě stovky syslů. Zato záchranný chov v zoologických zahradách zatím příliš nefunguje. Zvířata se často po dlouhém zimním spánku už neprobudí. Zoolog František Sedláček z Jihočeské univerzity tvrdí, že pokud syslům nepomůžeme, možná z přírody zmizí během dvaceti let.
Více v Planetě Věda, kterou si na internetovém portálu České televize můžete přehrát ZDE http://www.ct24.cz/vysilani/?id=153218
Proti těžbě v Tiché a Koprové dolině od minulého týdne protestovali aktivisté ekologických organizací, kteří lesníkům vyčítali, že ničí vzácnou přírodu ve vysokohorských dolinách. Při protestech slovenská policie zadržela i několik českých ochranářů. Dnes před slovenským velvyslanectvím v Praze protestovalo proti údajnému ničení Tatranského národního parku zhruba pět desítek lidí.
"Dočasně jsme zastavili zpracovávání dřeva," řekl Šturcel. Ještě jeden či dva dny však budou nákladní auta vyvážet z dolin dřevo, připravené na odvoz, ale další kmeny už nebudou dřevorubci řezat. Zda se v budoucnu těžba obnoví, bude podle Šturcela záviset na definitivním rozhodnutí inspekce.
Inspekce podle představitele lesů své rozhodnutí vysvětlila tím, že musí nejprve přezkoumat stížnosti od ochranářů, kteří se těžbě snažili zabránit i lidskými blokádami.
Další podrobnosti by zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí měli uvést na odpoledních tiskových konferencích.
Státní lesy těžily v nejpřísněji chráněných územích Tater kalamitní dřevo, pocházející z větrné smrště z roku 2004. Tvrdily, že tak chtějí zabránit přemnožení nebezpečného hmyzu. Ochranáři z nevládních organizací naopak argumentovali, že příroda si dokáže poradit sama.
Pozastavení těžby dnes před slovenským velvyslanectvím požadovali i demonstranti, většinou z řad členů ekologických organizací Hnutí Duha, Greenpeace, Děti Země nebo Českého svazu ochránců přírody. Poklidné akce se zúčastnil i bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Od března je na internetu on-line petice, kterou zatím podepsalo téměř 12.000 lidí.
Podle Duhy se na pomoc Tatrám po vichřici v České republice vybralo 40 milionů korun. Největší část prý dostaly slovenské Státní lesy, které v Tatrách dřevo těží.
Okolí Pačejova je jen jednou ze šesti vytipovaných lokalit, ale i to stačí k tomu, aby byly všechny obce v okolí už několik let nervózní. Teď se spojily a protesty budou hlasitější. Jaderný odpad v Pošumaví odmítají jak zastupitelstva, tak lidé v místních referendech.
„Je to na úpatí Šumavy,“ vysvětluje starosta Chanovic Petr Klásek. Úložiště má zabrat plochu dvaceti hektarů na povrchu a třicet hektarů pod zemí. Podle Petra Kláska je seznam negativních dopadů na život v okolí neúnosně dlouhý: „Vylidnění některých lokalit, ztráta zdrojů pitné vody, turistická atraktivita, ztráta cen pozemků, plodin, lesnických produktů atd.“
„Určitě bychom chtěli mít právo veta, protože si myslím, že toto je demokratický postup,“ říká Jiřina Kábová z Občanského sdružení jaderný odpad, děkujeme nechceme. Starostka Horažďovic Jindřiška Jůdová dodává: „Nebaví se s námi o tom vůbec nikdo.“
Rozpad radioaktivního odpadu je sto tisíc let. „Bude to na generace, to není jako stavby rodinných domků, které děláme na sto let,“ myslí si Ladislav Lenský (ČSSD), místostarosta Horažďovic. „To je definitivní rozhodnutí na sto tisíc let dopředu pro celou oblast Pošumaví,“ připojuje se k varování Jiřina Kábová. Definitivní rozhodnutí má padnout až v roce 2025 a projekt tedy do roku 2009 oficiálně stojí. Starostové tomu nevěří a mají důkazy, že průzkum lokalit stále pokračuje. Nejvíc jim vadí přezíravý přístup státu.
Karel Vovesný
Přestože přinejmenším příštích dvacet budou tuto část CHKO denně znečišťovat a naplňovat hlukem nákladní auta s odpady, orgány ochrany přírody to považují za přípustné. Proč? A proč se obcím vůbec vyplácí skládky budovat? Kde je chyba?
Pořad je možné si přehrát na internetových stránkách České televize ZDE: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/32428.html
Na stránkách Envigogiky se otevírá prostor pro kritický pohled na důležitá, nově se objevující témata. V současné době přijímáme příspěvky do dalšího čísla, jehož nezávazné téma je – interdisciplinární přístupy ve vědě i vzdělání. Na články určené pro recenzovanou rubriku se těšíme do konce května, do ostatních rubrik do konce července 2007. V případě, že dojdou po těchto termínech, se textům samozřejmě budeme věnovat, jen nezaručujeme jejich vydání v srpnovém čísle.
Téma interdisciplinární je myslím vhodné pro rozvíjení diskuzí, které jsou typické pro oblast environmentální a jsou vedeny na různých úrovních a s různým výsledkem. Vřele zveme všechny, kdo k němu mají co říci, aby se k němu vyjádřili buď formou úvahy či odborného článku. Do tohoto čísla lze také zařadit různé „oborové pohledy“ či příspěvky ke vzdělávací problematice; pokud by takto zaměřených přispěvatelů bylo více a byli ochotni přispívat pravidelně, je možné zřídit jakousi sekci k tomu určenou. Kromě toho předpokládáme, že témata postupně promýšlená na stránkách Envigogiky nebudou do budoucna ztracena a velmi uvítáme další články třeba o ekologické etice.
Nenechte se prosím odradit elektronickou verzi časopisu – naše redakční postupy jsou zcela srovnatelné s tištěnými periodiky. Do budoucna chceme využit pravě výhod, které elektronické médium poskytuje: jistou pružnost co se týče formy a způsobu publikování, otevření podstatně většího prostoru pro vzájemnou komunikaci, atd. Usilujeme (s vašim přispěním) o soustavné zvyšováni kvality textů, a také chceme odstranit potenciální „nedostatky“ – hlavně zvýšit důvěru v tuto formu odborného dialogu.
Časopis vydává Centrum pro otázky životního prostředí UK, o jeho obsahu i formálním uspořádání se lze dozvědět z příslušných rubrik. Tam najdete také informace o širším zázemí, struktuře a redakčních pravidlech. Envigogika vychází třikrát ročně, a to v dubnu, srpnu a prosinci. Obsah aktuálního čísla je vždy shrnut a začleněn formou informační dvojstrany do Bedrníku, tištěného časopisu pro ekogramotnost, který je distribuován především učitelům z praxe (viz též http://www.pavucina-sev.cz/bedrnik.htm).
Pokud vás tedy naše články zaujmou, prosíme, abyste informaci o časopise šířili dál.
Těšíme se na spolupráci!
Jana + Jirka Dlouzí + Katka Markošová (za redakci)
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ke změnám tradičního lesnického přístupu k ochraně smrkových porostů dochází v České i Slovenské republice jen velmi pozvolna a to i v nejcennějších zónách národních parků. Děje se tak navzdory dobrým příkladům z národních parků sousedních států a navzdory výsledkům výzkumů (i českých a slovenských odborníků), které dokládají potřebu změny tradičního přístupu pro ochranu přírodních hodnot chráněných ekosystémů.
V České republice byl samovolnému vývoji bez aktivních lesnických zásahů poprvé ponechán horský smrkový les v Národním parku Šumava v roce 1997 po jeho rozpadu v důsledku přemnožení lýkožrouta smrkového. Celková rozloha území ponechaného samovolnému vývoji činí více než 1000 ha. Následná přirozená obnova lesního ekosystému plně potvrdila oprávněnost tohoto přístupu. V současné době, kdy se řeší následky vichřice v Národním parku Šumava z ledna letošního roku, bude podle rozhodnutí ministra životního prostředí samovolný vývoj umožněn na 20 % plochy horských smrčin narušených vichřicí.
V Tatranském národním parku bylo po větrné smršti v listopadu 2004 vytěženo 93 % plochy rozvrácených porostů a samovolnému vývoji byly ponechány narušené smrkové porosty v Národních přírodních rezervacích Tichá a Koprová dolina. Tomuto rozhodnutí předcházela složitá jednání, v nichž byla všestranně dokumentována rizika poškození těchto ekosystémů těžbou vyvrácených stromů a naopak pozitivní úloha ponechání těchto porostů samovolnému vývoji. Jednání s tehdejším ministrem životního prostředí Slovenské republiky Lászlom Miklósom svolaném za účelem nalezení nejvhodnějšího postupu v Tiché a Koprové dolině se účastnil i tým expertů vyslaných Ministerstvem životního prostředí České republiky, kteří jsou současně spoluautory tohoto prohlášení. Rozhodnutí o ponechání oblasti Tiché a Koprové doliny jako celku, tedy od ústí až po závěr dolin, samovolnému vývoji jsme tehdy spolu s většinou účastníků jednání vnímali jako jediné správné řešení. O to více nás překvapilo znovuotevření tohoto problému v uplynulých měsících a ještě více pak samotný průběh hledání jeho řešení. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli k formulaci tohoto prohlášení, k jehož podpoře byli kromě expertů účastnících se jednání na jaře roku 2005 přizváni i přední akademičtí a výzkumní pracovníci zabývající se problematikou přirozeného vývoje lesních ekosystémů. Jako vědečtí pracovníci jsme uvyklí vést odborné pře a hledat řešení různých složitých problémů, při nichž rozhoduje váha argumentů podložených výsledky výzkumů. Z dosavadního průběhu znovuotevřené diskuze o aktivních zásazích v Tiché a Koprové dolině však máme jednoznačný dojem, že názory slovenských odborníků zastávajících jiné než konzervativní lesnické postoje nejsou vůbec brány v potaz - viz „Štúdia posúdenia vplyvu navrhovanej činnosti na priaznivý stav predmetu ochrany v NPR Tichá a Kôprová dolina“ z ledna 2007, vypracovaná Štátnou ochranou prírody v Banské Bystrici a Národným lesníckym centrom ve Zvoleně. Našim cílem je vyjádřit podporu všem slovenským kolegům, jejichž argumenty proti zásahům v NPR Tichá a Koprová dolina byly při formulaci uvedené studie zcela opomenuty. Z tohoto důvodu a vzhledem k výjimečnému přírodovědnému významu dotčených rezervací, který přesahuje hranice Slovenska si jako občané Evropské unie dovolujeme požádat Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky, aby závěry výše uvedené studie nebyly brány jako relevantní podklad pro jeho rozhodnutí.
Na závěr si dovolujeme stručně uvést základní principy přístupu k lesním ekosystémům v národních parcích odvozené ze současného stavu poznání jejich samovolného vývoje, jejichž uplatňování by mělo být alespoň v jádrových zónách národních parků naprosto samozřejmé:
a) Vichřice je bez ohledu na její rozsah přirozeným klimatickým činitelem, který má nezastupitelné místo ve vývoji přirozených lesních ekosystémů. Narušení lesního porostu pozměněného člověkem vichřicí lze vnímat jako příhodný okamžik pro větší uplatnění přírodních procesů na dalším vývoji ekosystému.
b) Na stanovištích ponechaných po plošném rozpadu lesa bez zásahu člověka nedochází k přerušení kontinuity lesa. Odumřelé rozkládající se dřevo má zároveň klíčový význam pro zachování či dokonce zvýšení diverzity ekosystému, zmírnění změn biogeochemických procesů a především samotnou přirozenou obnovu stromového patra.
c) Ponechání dřevní hmoty v ekosystému smrkového lesa narušeného vichřicí může vést k významnému namnožení lýkožrouta smrkového. I to je nedílnou a přirozenou součástí dynamiky horského smrkového lesa. Všude tam, kde je prioritním cílem ochrany přírody zachování přirozeného a nerušeného vývoje ekosystémů, by měla být těžba dřeva jako ochrana lesa před lýkožroutem smrkovým vyloučena jako opatření jsoucí v hrubém rozporu s tímto cílem. Nejsilnější expanzi lýkožrouta smrkového lze navíc očekávat v prvních dvou letech po narušení. V dalších letech již početnost populace lýkožrouta smrkového obvykle klesá a současně se zvyšuje diverzita a početnost přirozených nepřátel lýkožrouta smrkového, která rovněž úzce souvisí s množstvím mrtvého dřeva a míře jeho rozkladu. Ve výše uvedené studii je však v rozporu s tím navrhováno odstranění dřevní hmoty po více než dvou letech od narušení ekosystému vichřicí. Realizace těchto opatření by tak kromě všech dalších nepříznivých důsledků pro další vývoj chráněných ekosystémů pravděpodobně vůbec nevedla k potlačení populace lýkožrouta smrkového, který už ze dřeva většinou vylétal, ale naopak významnému poškození populací jeho přirozených nepřátel.
Doc. PaeDr. Jan Farkač, CSc.
Fakulta lesnická a environmentální, Katedra ochrany lesa a myslivosti, Česká zemědělská univerzita v Praze
RNDr. Jakub Hruška, CSc.
Česká geologická služba, náměstek pro vědu a výzkum, Praha - člen expertního týmu vyslaného MŽP ČR na jednání svolané ministrem ŽP SR ve věci řešení následků vichřice v Tatranském národním parku na jaře 2005
RNDr. Jeňýk Hofmeister, Ph.D.
Česká geologická služba, Odbor environmentální geochemie a biogeochemie, Praha - člen expertního týmu vyslaného MŽP ČR na jednání svolané ministrem ŽP SR ve věci řešení následků vichřice v Tatranském národním parku na jaře 2005
RNDr. Magda Jonášová, Ph.D.
Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, Laboratoř ekologie lesa, České Budějovice
RNDr. Zdenka Křenová, Ph.D.
Správa NP a CHKO Šumava, vedoucí Odboru výzkumu a ochrany přírody, Vimperk
Prof. RNDr. František Marec, CSc.
Biologické centrum AV ČR, Entomologický ústav a Biologická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc.
Biologická fakulta Jihočeské univerzity, Katedra botaniky, České Budějovice
Prof. RNDr. Josef Rusek, DrSc.
Biologické centrum AV ČR, Ústav půdní biologie a Biologická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice
Prof. RNDr. František Sehnal, CSc.
Biologické centrum AV ČR, Entomologický ústav, České Budějovice
Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc.
Biologické centrum AV ČR, Entomologický ústav, České Budějovice
Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D.
Fakulta lesnická a environmentální, Katedra pěstování lesů, Česká zemědělská univerzita v Praze
Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc.
Biologická fakulta Jihočeské univerzity, vedoucí Katedry ekologie a hydrobiologie, České Budějovice
Doc. RNDr. Jan Šula, CSc.
Biologické centrum AV ČR, ředitel Entomologického ústavu, České Budějovice
Ing. Tomáš Vrška, Ph.D.
Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví, vedoucí Oddělení ekologie lesa, Brno - člen expertního týmu vyslaného MŽP ČR na jednání svolané ministrem ŽP SR ve věci řešení následků vichřice v Tatranském národním parku na jaře 2005
RNDr. Jiří Zelený, CSc.
Biologické centrum AV ČR, Entomologický ústav, České Budějovice
„Výjimka skončila 31. prosince 2006 a neobnovili jsme ji z toho důvodu, že nová žádost neobsahovala všechny povinné podklady, které jsou pro její udělení nutné. Výjimka povoluje překročení hygienických limitů hluku na určitou dobu,“ uvedla Eva Zelenková z Krajské hygienické stanice.
V ulici, po které se valí veškerá tranzitní doprava městem, jsou hygienické limity mnohonásobně překročeny a obyvatelé ulice nemají ani protihluková okna. Podle Zelenkové silničáři například neuvedli, jak chtějí situaci řešit. „Plánují sice výstavbu oboustranné protihlukové bariéry, ale neměli zpracovaný projekt. Navíc vycházeli ze zastaralých hodnot. Hlukové limity tam jsou překročeny nejvíce v Hradci,“ řekla.
Ředitelství silnic a dálnic bude o výjimku žádat znovu. Hygienici s ním jednají o podmínkách, za jakých by ji mohli udělit. Zároveň zahájili řízení, na jehož základě mohou silničáři dostat až dvoumilionovou pokutu. „Teoreticky by tam měli zastavit provoz, ale to je nesmysl. Dopravu není kam odvézt,“ uvedla Zelenková.
Obyvatelům ulice došla trpělivost a chystají žalobu na stát. Neúnosná situace tam totiž trvá už několik let a zatím nikdo problém neřeší i přesto, že lidé před časem sepsali petici s konkrétními návrhy na zlepšení svých životních podmínek. Silničáři zatím nabídli výstavbu protihlukových stěn, ale s tím většina lidí nesouhlasí. „Navrhli jsme komplexní řešení, ale oni s námi nejednají. Chceme proto podat žalobu na stát, že nás obtěžuje nadměrným hlukem. Vadí nám i vibrace a prašnost, ale v ruce máme zatím jen výsledky oficiálního měření hluku,“ uvedl František Bláha z petičního výboru.
Než vznikne jižní obchvat města, který problém vyřeší jednou pro vždy, obyvatelé ulice navrhují obnovit mezi silnicí a domy pás keřů, častější kontroly rychlosti a hmotnosti projíždějících kamionů či obložení stěn domů protihlukovou izolací a výměnu stávajících oken za protihluková.
Ředitelství slíbilo, že protihluková okna zaplatí. „Obyvatele ulice naprosto chápu, ale je potřeba si uvědomit, že stejných míst v kraji je mnoho. Je to problém zastaralého vedení silniční dopravy. Zákon o ochraně zdraví obyvatel byl vydán v roce 2000 a domy podél problematických silnic stojí padesát i více let. Snažíme se problémy postupně řešit,“ uvedl ředitel krajského ředitelství silnic a dálnic Marek Novotný.
V Hradci Králové loni vznikla jednostranná protihluková stěna mezi činžovními domy u části silničního nadjezdu na Slezském Předměstí, který je součástí trantzitního Gočárova okruhu. Další úpravy se plánují, ale problém je v nedostatku peněz. „Silnici provozujeme, ale to je všechno. Ať příslušné úřady dopravu z okruhu vyloučí, ale nedovedu si představit kam. Stejně špatně jsou na tom i obyvatelé náchodské Pražské ulice. Letos jsme tam chtěli pokračovat s výměnou oken, ale místo toho uděláme ulici Rettigové. Vyměníme okna, provedeme kontrolní měření a pak uvidíme, co dál,“ řekl Novotný.
Podle odborníků je dopravní problémy třeba hledat v chybějících obchvatech měst, rychlostních silnic a dálnice. Dokud se to nezlepší, žádné výrazné změny se očekávat nedají.
Mladá fronta DNES - východní Čechy
Autor: TOMÁŠ KUČERA
Temelín vnímáme jako realitu
STANDARD: Co soudíte jako první zelený ministr životního prostředí a vyhlášený odpůrce jaderné energie o rakouské kritice Temelína a o blokádách hranic?
Bursík: Umím si to jistým způsobem představit, když v Rakousku existuje vyšší sensibilita vůči otázkám životního prostředí i rizikům jaderných elektráren. Chápu tedy Rakušany, ale blokády hranic nejsou řešením. Navíc existuje nebezpečí, že kvůli blokádám začnou podporovat jadernou energii také lidé s původně neutrálním postojem, kterým bude občas zabráněno překročit hranici.
STANDARD: Budou se čeští zelení ve vládě snažit, aby prosadili odpojení této jaderné elektrárny?
Bursík: Vnímáme tuto jadernou elektrárnu jako realitu, jakkoliv z toho nemáme radost. Argumenty, jimiž bylo obhajováno dokončení Temelína, nebyly korektní. Jako protitah nebyl například ukončen provoz severočeských hnědouhelných elektráren. Nebylo to ani tak, že by zemi bez Temelína hrozil nedostatek elektrického proudu. Právě naopak, Česká republika dnes patří k evropským zemím, které elektrický proud exportují. Vzhledem ke stálým nedostatkům je však efektivnost Temelína krajně podprůměrná.
Při koaličních jednáních jsme prosadili, že vláda neplánuje nové jaderné elektrárny. Současně je však také pravda, že odstoupení od Temelína sjednáno nebylo.
STANDARD: Nová rakouská spolková vláda však přesto trvá na takzvané „nulové variantě“, tedy na odpojení Temelína. Jak to bylo v Praze přijato?
Bursík: Byli jsme překvapeni. Zdá se mi, že to nějak patří k rakouské politice; politikové vědí, že veřejné mínění je velmi kritické vůči jaderné energii a zvláště k Temelínu. Myslím však, že ze strany Rakouska to nyní nebude na pořadu jednání. Byl bych rád, kdybychom navázali mnohem užší spolupráci v souvislosti s jinými tématy v oblasti ochrany životního prostředí a získávání energie, kde je Rakousko velmi silné. Míra, v níž jsou v Rakousku využívány obnovitelné zdroje, například biomasa k topení, je enormní. Chceme se podílet na těchto zkušenostech a já mám velký zájem o spolupráci.
STANDARD: Nakolik se rozcházejí stanoviska expertů obou zemí, která hodnotí dosažené bezpečnostní standardy Temelína tak, jak byly dohodnuty v dohodě z Melku?
Bursík: Poskytl jsem českému ministerstvu zahraničních věcí expertní analýzu mého ministerstva, v níž se upozorňuje na to, že by ve dvou konkrétních případech mohly existovat určité námitky – mimo jiné u bezpečnostních ventilů. Dokud však není formulována oficiální výhrada ze strany Rakouska, nedá se o ničem jednat. Jakmile bude tato výhrada prezentována, budu se zasazovat o to, abychom svým povinnostem dostáli.
STANDARD: Nejen na jadernou energii, ale i na plánovaný systém protiraketové obrany USA mají čeští zelení názor, který se liší od obou partnerů ve vládě. Mohlo by se toto pro zelené stát otázkou koalice?
Bursík: Vyjádřili jsme podmínku, že vláda USA musí prohlásit, že chápe tento systém jako součást budoucího obranného systému NATO. Kromě toho musí souhlasit také naši partneři v Radě NATO a v EU. Potom by bylo radarové zařízení pro nás přijatelné. O systému protiraketové obrany není v koaliční smlouvě nic uvedeno, naše další setrvání ve vládě bychom tedy tímto nepodmiňovali.
Zelení České republiky, kteří jsou od ledna ve vládě, akceptují jadernou elektrárnu Temelín sice s nevolí, ale přece. Jejich šéf, ministr životního prostředí Martin Bursík, varuje v rozhovoru s Robertem Schusterem před nežádoucími následky blokád hranic.Vůz je odstaven v areálu skládky firmy Celio nedaleko Litvínova. "Není to první letošní případ. Na začátku února jsme na stejné trase nedaleko Českých Zlatníků na Mostecku odhalili nelegální německý odpad v kamionu stejné firmy. Deklarované PET lahve sice v autě byly, ale jen ve třech balících. Za nimi bylo skryto dalších 39 balíků slisovaného komunálního odpadu," uvedl Nejedlý.
Případem se nyní zabývá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). První kamion podle Jiřího Turka z ústeckého oblastního inspektorátu ČIŽP už ministerstvo životního prostředí vrátilo do Německa, o druhém nyní rozhoduje.
"Vzhledem k tomu, že byl odpad odhalen při přepravě, je za něj zodpovědný odesílatel, německá firma Sortek. Nicméně společnost R HOLDING, která provozuje třídírnu odpadů, podrobíme hloubkové kontrole," doplnil Turek.
"Záměr v Opatovicích byl dán k ledu. Představenstvu bylo uloženo pokračovat v projektu, nemusí to být nutně v této lokalitě. Do 30. června je prostor k jednání, pokud by se to do té doby nepodařilo vyřešit, od projektu by se ustoupilo," uvedl Šilar.
Pardubický kraj se nedohodl na nájemních podmínkách s vlastníkem v areálu opatovické elektrárny, společností International Power. Jiné možné lokality v regionu radní zatím nechtěl upřesňovat s tím, že by spalovna musela ležet v dosahu Pardubic i Hradce Králové. Z této svozové oblasti projekt počítá s největším množstvím odpadu. Šilar nechtěl ani spekulovat o umístění spalovny v areálu pardubické chemičky Synthesia. O tomto místě, kde ještě před několika lety fungovala spalovna toxického odpadu, než ji Česká inspekce životního prostředí nechala uzavřít pro neplnění ekologických norem, se již dříve uvažovalo.
Spalovna v Opatovicích měla v první fázi likvidovat 96 000 tun komunálního odpadu ročně a produkovat 30 000 tun popílku a škváry, ve druhé etapě až dvojnásobek. Původní svozová oblast zahrnovala celé východní Čechy, Královéhradecký kraj i hradecký magistrát se ale později proti tomuto záměru postavily. Pardubický kraj se pro myšlenku spalovny snažil získat obce ve svém regionu, zatím uspěl předběžně jen v Pardubicích. Naopak lidé ze sousedních Opatovic a Čeperky v referendech výstavbu spalovny zamítli a zakázali svým radnicím se projektu účastnit. Náklady na spalovnu se odhadují na dvě miliardy korun, kraj doufá, že získá dotaci z Evropské unie.
Záměr vyvolal v regionu rozsáhlý odpor veřejnosti i ekologických iniciativ. Při dvou protestních peticích se v rozmezí tří let sešlo přes 10 000 podpisů, větší část podpisových archů odevzdali odpůrci kraji minulý týden. "Na petici samozřejmě odpovíme. Zároveň také navrhujeme svolat jednání odborníků u kulatého stolu, aby se všechny problémy řešily tímto způsobem a ne přes média," řekl Šilar.
Odpůrci spalovny však zřejmě odmítnou i jiné umístění zařízení. Projektu vytýkají, že by zbrzdil dobře nastartovaný systém sběru, třídění a využívání druhotných surovin a produkoval by toxickou škváru, popílek a dalších jedovaté zplodiny s rakovinotvornými účinky. Navíc poukazují na vysoké náklady na výstavbu, které by šly podle nich lépe využít na alternativní zpracování odpadu. Tyto argumenty se neváží na lokalitu v Opatovicích, ale platí obecně pro jakoukoliv výstavbu velkých zařízení na spalování komunálního odpadu.
Spalovna v Opatovicích není jediná v Česku, která vyvolala silné protesty veřejnosti. Na podzim loňského roku odstoupila od obdobného záměru energetická skupina společnosti E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku. Stavba neměla podporu mezi politiky, protestovali proti ní místní obyvatelé a nebyla ani ekonomicky výhodná.
V Opatovicích již jeden rozsáhlý průmyslový projekt zkrachoval. Finská společnost Myllykoski vloni vzdala svůj záměr vybudovat v této lokalitě za 13 miliard korun papírnu s roční produkcí až 380 000 tun papíru a svou investici chce umístit v sousedství svého stávajícího závodu v Německu. Příčinou odchodu bylo podle investora vleklé povolovací řízení, které zkomplikoval i odpor veřejnosti. Pardubický stavební úřad zavalily stovky připomínek a námitek.
Přepis vystoupení ministra Bursíka v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR:
Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych vás rád nyní požádal o pozornost, protože nepředložím vládní návrh zákona tak, jak je v programu, ale po velmi intenzivních jednáních, po dohodě s premiérem, po jednání s ministrem průmyslu, po dohodě s předkladatelem a dalšími zainteresovanými poslanci a poslankyněmi navrhnu stáhnout tento bod z jednání s tím, že se vrátí zpátky do vlády tak, aby jej projednala opětovně vláda.
Dovolte mi jenom krátké zdůvodnění, proč tomu tak je. Vládní návrh zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí byl projednán vládou ještě v minulém složení a já jako ministr životního prostředí mám principiální problém s tím vládním návrhem. Vládní návrh tak, jak je připraven, omezuje registr znečišťování, snižuje vlastně rozsah subjektů, které jsou povinny do registru poskytovat informace, a tím pádem i snižuje dostupnost informací o chemických látkách v odpadech, o chemických látkách, které zatěžují životní prostředí pro starosty obcí, pro zainteresované občany a podle mého názoru tento návrh je v rozporu s politikou, kterou se snažím prosazovat na Ministerstvu životního prostředí.
Tento návrh jaksi sdílí i celá řada poslanců a my jsme se pokoušeli využít těch několika dní, abychom nalezli nějaký kompromis. Tady děkuji velmi zpravodaji, který na tom myslím udělal mnoho práce. Hledali jsme cestu, jak se shodnout na podpoře napříč pozměňovacích návrhů, které by korigovaly vládní návrh a dostaly ho do přijatelné formy.
Ale protože taková jistota není, a já považuji za příliš rizikové vystavit tento vládní návrh procesu, který bychom neměli pod kontrolou, tak z tohoto důvodu si vás dovoluji požádat o to, abyste měli porozumění s tím, že tento návrh stahuji, půjde na jednání vlády a vrátí se do Sněmovny opětovně. A všem vám, kteří jste na tom pracovali, specificky zpravodaji panu kolegovi Ambrozkovi, paní kolegyni Jakoubkové, panu kolegoviRabasovi a dalším, kteří se podíleli na tomto návrhu, pěkně děkuji a těším se na spolupráci v dalším kole, kdy přinesu vládní návrh, který, jak věřím, bude již splňovat základní kritéria, která by ten zákon splňovat měl. Děkuji.
Výsledky hospodaření roku 2006
(hodnoty jsou uvedeny v Kč)
Příjmy
|
Prostředky přijaté v roce 2006 celkem, z toho:
|
321.445,87 |
|
Příspěvek - Pardubice |
58.000,00 |
|
Grant Nadace Partnerství |
115.000,00 |
|
Dotace EU |
78.213,50 |
|
Příspěvky - ostatní drobné dotace |
21.144,50 |
|
Příspěvky od členů |
32.172,50 |
|
Přijaté dary - Tomáš Hakr |
3.000,00 |
|
Ostatní výnosy(kurzové zisky a bankovní úroky) |
13.915,37 |
Výdaje
|
Prostředky vydané v roce 2006 celkem, z toho:
|
409.174,18 |
|
Kancelářské potřeby |
2.496,00 |
|
Drobné provozní vydání a drobný majetek |
4.075,50 |
|
Spotřeba el. Energie, vody a plynu (Krátká) |
12.395,08 |
|
Opravy v provozovně |
0 |
|
Náklady na REPRE |
431,00 |
|
Ostatní služby spojené s realizací projektu |
119.110,60 |
|
Nájemné / Krátká |
62.004,00 |
|
Nájemné / Novotného lávky |
30.940,00 |
|
Kopírování |
14.528,00 |
|
Telefonní poplatky |
21.151,50 |
|
Poštovné |
12.531,00 |
|
Bankovní poplatky |
3.071,00 |
|
Poskytnuté příspěvky /EU, Zelený kruh + ostatní |
7.418,42 |
|
Kurzové ztráty |
30.509,58 |
|
Mzdové náklady |
88.512,50 |
Poznámka :
Prostředky od Nadace Partnerství budou dočerpány v roce 2007
Náklady projektu Informační a vzdělávací program pro využití biotechnologií jsou poskytovatelem grantu vyrovnávány vždy po obdržení monitorovací zprávy a soupisky nákladů, tj. cca každé tři měsíce
Konečné zůstatky na bankovních účtech k 31. 12. 2006 činí 424.263,16,- Kč
Konečný zůstatek na pokladně k 31. 12. 2006 činí 88,50 Kč
Konečný stav neuhrazených závazků a pohledávek k 31. 12. 2006 :
závazky 23.446,-
pohledávky 3.570,-
Vypracovala: Dana Kopanicová, účetní
„Už není důvod tady odpady zpracovávat, když je důl zaplněn. Nevidíme důvod proč je tady dál likvidovat a odvážet je následně zase někam pryč. Budeme samozřejmě rádi, když v Gemecu budou pracovní místa a rozvoj další výroby. Ale odpadů už bylo dost,“ komentoval rozhodnutí zastupitelů žacléřský starosta Miroslav Vlasák.
Zamítavé stanovisko města bude součástí rozhodování krajského úřadu, zda povolení firmě udělit či nikoliv. Pokud by společnost Gemec integrované povolení nezískala do října, musela by zřejmě některá zařízení na odpady zastavit. „Žacléř je v rozhodování o udělení integrovaného povolení účastníkem řízení. Z toho vyplývají povinnosti a práva účastníka řízení: mohou se případně proti rozhodnutí odvolat. Jeho připomínkami a názory se bude krajský úřad zabývat při rozhodování o udělení povolení,“ vysvětlil krajský mluvčí Imrich Dioszegi.
Vedení firmy Gemec ale tvrdí, že důl ještě zcela kompletně zasypaný není. „Celý důl je vyplněný po první patro, ještě zbývá vyplnit důlní díla do mínus sto padesáti metrů. To je nejrizikovější zóna, kterou doplavujeme, aby podzemí nemělo kontakt s povrchem. Tato část ještě dokončená není, bude trvat asi dva až tři roky než ji vyplníme,“ řekl majitel společnosti Zdeněk Adamec.
Zamítavé stanovisko zastupitelů ho ve skutečnosti moc nepřekvapilo. „Všichni vědí, že se musí něco dělat s odpady, které civilizace produkuje. Ale nikdo nechce, aby se to dělalo kousek od jeho bydliště. Lidé odpady produkují, ale nechtějí je tady nechat zpracovávat,“ shrnul Adamec. Pevně věří, že firma integrované povolení nakonec získá. „Pokud státní správa bude respektovat relevantní připomínky, tak nám to nemůže zamítnout. Zařízení máme státní správou povolená patnáct let. Jen se dosavadní platná povolení podle nového zákona soustřeďují do povolení pro celý komplex,“ dodal Adamec.
Pavel Cajthaml
Publicistický pořad České televize z cyklu „Nedej se!“ o kontroverzních aktivitách firmy GEMEC z 31. října 2006 je možné si přehrát na internetové stránce České televize:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/26363.html
Film amerického režiséra Davise Guggenheima se zabývá nejvážnějším environmentálním problémem naší současnost – globální změnou klimatu. Film popisuje tažení Gorea proti mýtům a nepravdám o problému globálního oteplování i jeho představu o možnostech řešení tohoto závažného problému.
„Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní,“ varuje ve filmu Gore.
Působivosti filmu napomohlo i to, že v průběhu jeho natáčení udeřil na jihu USA hurikán Katrina. Filmaři tak nejen získali působivé obrazové materiály, ale donedávna v USA poměrně opomíjené téma globální změny klimatu se stalo námětem žhavým diskusí v americké společnosti.
Další informace o filmu Nepříjemná pravda:
Oficiální stránka filmu: http://www.climatecrisis.net/
Stránka českého distributora filmu: http://www.bontonfilm.cz/film.php?film_id=898
Cez víkend sa v Bratislave stretli predstavitelia slovenských ochranárskych organizácií združených v platforme EKOFÓRUM. Hlavným dôvodom stretnutia environmentalistov bolo analyzovať viaceré alarmujúce trendy v oblasti ochrany životného prostredia a prediskutovať spoločný postup ochranárskych mimovládnych organizácií. „Zdá sa, akoby predstavitelia vlády považovali životné prostredie Slovenskej republiky len za priestor pre realizáciu svojich politických a ekonomických záujmov,“ uvádza sa vo vyhlásení Ekofóra..
„Odvolaním všetkých riaditeľov národných parkov a chránených krajinných oblastí, avizovaným prepúšťaním profesionálnych strážcov prírody a tiež informačným embargom o dianí v Štátnej ochrany prírody SR, dáva jej vedenie, ale i Ministerstvo životného prostredia SR najavo, že ochrana najcennejších prírodných a krajinných hodnôt Slovenska je niekomu tŕňom v oku. Upozorňujeme, že v konečnom dôsledku nepôjde o žiadny trvalo udržateľný regionálny rozvoj, ale o jednorázový výpredaj veľkým investorom. Máme opodstatnené obavy, že sa tak stane na úkor prírody, ako aj malých a stredných podnikateľov, ktorých aktivity sú z dlhodobého hľadiska omnoho ekologickejšie,“ formuloval závery Ekofóra Marek Brinzík..
Niektoré kroky vlády sú podľa ochranárov dokonca v rozpore so záväzkami Slovenskej republiky voči Európskemu spoločenstvu. „Vláda ide dokonca tak ďaleko, že ignoruje možnosť čerpať značné finančné prostriedky na také projekty, ako je NATURA 2000. Takýto krátkozraký postoj bude viesť k súdnym sporom a môže znamenať aj zastavenie finančnej podpory významným infraštruktúrnym projektom,“ konštatuje sa vo vyhlásení. .
Environmentalisti kriticky zhodnotili aj ďalšie kroky Vlády SR a Ministerstva životného prostredia SR. Ekofórum napríklad vyjadrilo sklamanie nad politikou ministerstva životného prostredia v kauze prideľovania emisných kvót oxidu uhličitého pre SR na roky 2008 až 2012. Ochranári tiež poukázali na hroziace opätovné odsunutie prijatia zákona o tzv. starých environmentálnych záťažiach či neschopnosť rezortu prijať zákaz pestovania geneticky modifikovanej kukurice, tak, ako to spravili naši susedia v Maďarsku či Rakúsku.
Otravy olovem jsou spíše nárazové a často postihnou větší množství osob najednou, například celou rodinu nebo skupinu pracovníků,“ uvádí přednostka kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice v Plzni Vendulka Machartová.
Mezi akutní příznaky patří zažívací potíže, dlouhodobé vystavení vlivům olova může způsobit bolesti svalů nebo zvýšenou únavu. „V krajních případech může dojít k poškození ledvin a k smrti,“ varuje přednostka kliniky.
Jednou z příčin otrav bývá nekvalitní keramika. „Někteří výrobci stále používají glazuru, která obsahuje olovo,“ upozorňuje Vendulka Machartová. Po nekvalitním vypálení nebo vlivem opotřebení se glazura může poškodit a olovo se začne uvolňovat. „Obzvlášť nebezpečné jsou kyselé roztoky, jež mohou glazuru nebo jinou hmotu obsahující olovo poškodit,“ dodává lékařka. Z tohoto hlediska je nebezpečný i čaj s citrónem. „Měli jsme zde muže, který si pravidelně ráno vařil do keramického hrnku čaj s citrónem a postupně ho celý den upíjel. Muž byl přijat do nemocnice s podezřením na žloutenku. Ta se neprokázala, pacient měl ale varovné výsledky jaterních testů. Nakonec jsme přišli na to, že hrnek, z kterého pil, měl uvnitř zcela porušenou glazuru,“ říká přednostka. Podobné potíže způsobila i keramická konvice na čaj. „Tehdy se ale otrávila celá rodina,“ připomíná Machartová další případ.
Komplikace může způsobit i olověné potrubí. „Pokud je voda nezávadná, neměly by nastat potíže. V některých případech se ale voda ze studně zdá být zcela v pořádku k pití, ale je kyselá. To může potrubí narušit,“ říká lékařka. Následky mohou být tragické. „V jednom případě byla postižena celá rodina a vzhledem k délce trvání otravy bylo postižení velmi vážné. Zasaženy byly především ledviny. Rodiče na jejich selhání zemřeli, syn musí pravidelně docházet na dialýzu,“ uvádí přednostka plzeňské kliniky.
Olovo je hrozba, ukrývající se v potrubí i hrnku
Riziko olověných rozvodů si uvědomuje také ministerstvo pro místní rozvoj. Třetím rokem nabízí dotaci do maximální výše dvacet tisíc korun na opravu domovních olověných rozvodů za zdravotně nezávadné. „Cílem projektu je motivovat obyvatele k výměně a snížit tím koncentraci olova v pitné vodě,“ vysvětluje ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.
K otravám dochází často i v práci. Nejvíce jsou ohroženi slévači, automechanici, restaurátoři nebo pracovníci na střelnicích. Poměr otrav vzniklých v práci a mimo ni je zhruba vyrovnaný.
Pro léčbu je nejdůležitější co nejrychleji rozpoznat a odstranit zdroj olova. Pacientům se podávají léky, které olovo vážou a pomáhají je vyplavit z těla.
Regionální mutace Mf DNES - plzeňský kraj
BARBORA NĚMCOVÁ
Nemecká zahraničná spoločnosť a Nemecký federálny fond životného prostredia v rámci projektu zameraného na ochranu životného prostredia a porozumenie medzi národmi udelia slovenskému vedcovi a ochranárovi Mikulášovi Hubovi titul Ambasádor životného prostredia. Nemecká zahraničná spoločnosť v Dortmunde a Nemecký federálny fond životného prostredia v rámci medzinárodného projektu „Ochrana životného prostredia a porozumenie medzi národmi“ organizuje v tomto a budúcom roku štyri vedecké konferencie spojené s udeľovaním čestného titulu „Ambasádor životného prostredia Nemeckej zahraničnej spoločnosti“
Druhá zo série konferencií sa uskutoční v sobotu v Dome vedeckých pracovníkov Slovenskej akadémie vied v Smoleniciach, kde bude za účasti tridsaťčlennej delegácie Nemeckej zahraničnej spoločnosti titulom Ambasádor poctený slovenský vedec Prof. Dr. Mikuláš Huba. Občiansky denník CHANGENET.SK o tom informoval Jozef Mikloško, predseda senátu Zahraničnej spoločnosti Nemecka.
Prvý titul ambasádora udelili koncom septembra na konferencii v nemeckom Osnabrucku bývalému federálnemu ministrovi pre životné prostredie, zástupcovi generálneho riaditeľa OSN a riaditeľovi programu OSN pre životné prostredie Prof. Dr. Klausovi Topferovi.
Cieľom zahraničných spoločností, ktoré pracujú v Nordrhein-Westfalsku, Dolnom Sasku a v Ober-lichtenau pre nové spolkové štáty, je budovať mosty medzi štátmi. Od roku 1949 sa angažujú v prospech porozumenia medzi národmi v duchu humanity a tolerancie. Na základe iniciatívy Heinza Fennekolda bola v roku 2005 založená strešná organizácia Nemecká zahraničná spoločnosť so sídlom v Dortmunde, ktorá zastupuje zahraničné spoločnosti v kultúrnych sociálnych a ekonomických záležitostiach. V minulom roku ocenila Nemecká zahraničná spoločnosť v oblasti sociálnej angažovanosti v prospech sociálne postihnutých ľudí aj Spoločnosť priateľov detí z detských domovov Úsmev ako dar.
Odkaz:
"Europoslanci projevili na rozdíl od Evropské komise větší porozumění pro ochranu životní prostředí i pro potřeby efektivnějšího hospodářství, když hlasovali pro zavedení jasných a kontrolovatelných cílů v oblasti prevence odpadů a jejich recyklace. Kromě jiného by zaměření na prevenci a recyklaci odpadů mělo české i evropské ekonomice pomoci snížit její negativní dopady na klima. Nyní však musí podobné kroky správným směrem učinit také vlády jednotlivých členských státu v Radě EU a samotná Komise - zejména eurokomisař Dimas a prezident komise Barroso, " konstatoval po hlasování přímo v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku MUDr. Miroslav Šuta, konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika.
Evropský parlament hlasoval pro návrh, aby každý členský stát EU dosáhl do roku 2020 míry recyklace komunálního odpadu minimálně 50% a v případě průmyslového a stavebního odpadu 70% míry recyklace. Vlády členských států by dále měly garantovat separovaný sběr hlavních recyklovatelných materiálů. Dále europoslanci požadují, aby Evropská komise připravila do června 2008 návrh evropské směrnice o bioodpadech. Evropský parlament také podpořil stanovení cíle pro stabilizaci celkového množství produkovaných odpadů do roku 2012.
"Europoslanci podpořili ve své většině postoj mnoha expertů, nevládních organizací i vlád České republiky a dalších zemí Visegradu, které odmítají pokus Komise (podporovaný hlavně Německem) na překlasifikování spaloven odpadů ze zařízení pro likvidaci odpadů na jejich ´využití´. Taková ´zelená nálepka´ by spalovnám usnadnila dovoz zahraničního smetí, z kterého by se mohl stát pro řadu firem výnosný byznys na úkor životního prostředí a zdraví lidí. Členské státy by v případě schválení návrhu Komise de facto ztratily možnost efektivně bránit své životní prostředí před nekontrolovatelnou lavinou smetí z bohatších části Evropy do regionů méně rozvinutých. (2, 3) Komise by hlasování europarlamentu měla vnímat jako silný signál k tomu, aby svůj návrh přepracovala ve prospěch životního prostředí a zdraví lidí zejména v nových členských státech EU", uvedl MUDr. Šuta.
Evropský parlament však kromě řady pozitivních pozměňovacích návrhu podpořil i mnohá velice problematická ustanovení, která mohou v evropské odpadové legislativě vytvořit nebezpečné mezery, které mohou být snadno zneužity nezodpovědnými obchodníky s odpady. Jedná se například o velice vágní úpravu týkající se tzv. vedlejších produktů, které by už nebyly považovány za odpady a mohly by tak způsobit ohrožování životního prostředí a zdraví lidí.
Další informace: MUDr. Miroslav Šuta člen STUŽ, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. mobil:
(1) TZ STUŽ z 26. ledna 2006 - Návrh nové odpadové legislativy je vážnou hrozbou pro české životní prostředí - http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006012601
(2) ČTK: České hledá spojence pro zachování možnosti zakázat dovoz dopadů http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006050003
(3) Problematice legálních a ilegálních dovozů dopadů v souvislosti s projednávanou evropskou směrnicí o odpadech věnoval Česká televize jeden z pořadů publicistického cyklu NEDEJ SE! Pořad je možné si přehrát na internetových stránkách České televize na této adrese: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095913550-nedej-se/21189.html
Planeta věda nezůstane jenom v České republice, podívá se i na rozdíly v ochraně přírody mezi západem a východem Evropy. Vše se odvíjí od zemědělství. Na západě se hospodaří ve velkém, rozlehlé lány, intenzivní pastviny. Oproti tomu třeba na Balkáně se ještě hospodaří tradičně a to přírodě svědčí.
Není nutné se v ochraně přírody spoléhat jen na státní instituce nebo nevládní organizace, přiložit ruku k dílu může každý. Příkladem je brněnský profesor medicíny Jiří Vácha, který se v Koryčanech na jižní Moravě snaží na dvou a půl hektarech bývalého pole vytvořit stepní ekosystém.
Pořad Planeta Věda o problémech ochrany přírody, který Česká televize vysílala na programu ČT 24 v neděli 4. února 2007 můžete nyní shlédnout na internetu ZDE
Pokud by byl zákon přijat v předložené podobě, přijde veřejnost o přístup k cenným informacím. Z loňského žebříčku deseti největších znečišťovatelů styrenem by například zůstali pouze dva: ACO Industries, k. s. Přibyslav, který se umístil na šestém místě, a devátý Kaučuk, a. s. Kralupy nad Vltavou. Podniky ze špičky nelichotivé tabulky by z registru zmizely úplně. Arnika navrhuje, aby byl zákon zamítnut anebo zásadně doplněn tak, aby zachoval současný rozsah veřejnosti poskytovaných informací.
Například v registru sestaveném podle nového zákona by za rok 2005 nebylo možné dohledat informace nejméně o 113 firmách (1). „Pokud k tomu připočteme i informace o látkách v odpadech, zmizela by podle posledního hlášení do IRZ data od 281 podniků. Ve Zlínském kraji by zmizely dvě třetiny hlášení. Přitom jde o kraj s nejvyšším množstvím ohlašovaných emisí prokázaných i potenciálních karcinogenních látek,“ shrnul smutný důsledek navrženého zákona Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika, který analyzoval jeho dopad na registr. Ze současného IRZ tak zůstane jen troska a registr přestane plnit svoji funkci.
Ironií je, že zákon do Sněmovny předkládá ministerstvo životního prostředí (MŽP). To jej obhajuje potřebou přizpůsobení české legislativy novému nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek. Vládě dalo MŽP na vybranou ze dvou verzí: jedna zachovávala alespoň informace o odpadech, ale neprošla. „Místo aby vláda změny využila k vylepšení registru, udělala pravý opak. Zmíněné nařízení totiž členským zemím EU nenařizuje, že by nemohly mít ohlašování obsahu chemických látek v odpadech. Omezení IRZ nenařizuje výslovně ani usnesení vlády přijaté na základě tzv. auditu ekologické legislativy,“ vysvětlil předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
Jediným „kladem“ zákona je, že počítá s rozšířením registru o 21 nově ohlašovaných látek. U poloviny z nich ale nelze očekávat jediné hlášení, protože jde o pesticidy, které se u nás již nepoužívají a některé se ani nikdy nepoužívaly. Pokud někde jsou, tak to je právě v odpadech, ve kterých se nebudou muset paradoxně ohlašovat. Rozšíření o tyto látky bylo možné provést bez destruktivního zásahu do IRZ. Arnika to kritizovala na schůzce se zástupci MŽP již v červenci minulého roku. „Nechápeme, proč se ministerstvo zříká důležitého nástroje ke kontrole pohybu nebezpečných látek v odpadech navíc zrovna v době, kdy se jejich nová a nová skladiště objevují na různých místech ČR," řekl Petrlík.
Navržená úprava navíc zcela ignoruje vládou schválený Národní implementační plán Stockholmské úmluvy, a tudíž povede k neplnění mezinárodních závazků ČR. Do konce roku 2007 mělo MŽP naopak IRZ upravit tak, aby lépe vyhovoval potřebám Stockholmské úmluvy a poskytl více informací. Navržený zákon jde ale zcela opačným směrem. Ministerstvo se vypuštěním informací o odpadech zbavuje i důležitého zdroje informací o látkách, jež má za povinnost sledovat i v odpadech pro další mezinárodní úmluvy – jedná se například o rtuť.
S omezením dostupnosti informací nesouhlasí ani signatáři petice Budoucnost bez jedů II, kterou podepsalo více jak 17 tisíc lidí, včetně několika desítek významných osobností. „Mezi prvními petici podepsal také Martin Bursík. „Doufáme proto, že bude nyní z pozice ministra hájit dostupnost dat informací pro veřejnost v již fungujícím systému a nikoliv ústupky tlaku průmyslové lobby ve vládním návrhu zákona,“ dodal mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Poznámky:
(1) Jaké informace mají zmizet z integrovaného registru znečišťování? (sestaveno na základě analýzy posledních ohlášených dat do IRZ za rok 2005 - viz http://www.irz.cz) Nový návrh počet podniků omezuje třemi způsoby:
1) nahlašováním podle vybraných činností
2) prahovou hodnotou pro kapacitu (přestože by provoz překročil práh pro sledovanou látku)
3) změnou nahlašováním emisí do odpadů (pouze množství)
Pokud se týká nahlašovaných činností, provedli jsme přibližné porovnání těchto činností se seznamem podniků, které své emise nahlásily za rok 2005. Z registru zmizí tyto činnosti:
1) firmy, vyrábějící různí díly a výrobky z plastů a laminátů (např. pro obuvnický průmysl, automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, stavební průmysl, ale i pro domácnosti)
2) elektrotechnický průmysl (motory, součástky, navigace ...)
3) automobilový průmysl (hydraulika, brzdy, klimatizace, další vybavení...)
4) strojní průmysl (nástroje, hydraulika)
5) letecký průmysl
6) služby (chemické čištění)
Díky nahlašování emisí podle činností se sníží počet podniků, které by nahlašovaly za stejných podmínek jako za rok 2005 přibližně o 113.
Pokud nebudou nahlašovány údaje v přenosech do odpadů, zmizí z IRZ asi 37% všech údajů.
Za rok 2005 bylo nahlášeno:
1) 1288 údajů o emisích do ovzduší (731 provozoven, 36 látek)
2) 154 údajů o emisích do vody (54 provozoven, 24 látek)
3) 18 údajů o emisích do půdy (7 provozoven, 6 látek)
4) 906 údajů o emisích jako přenos v odpadech (328 provozoven, 38 látek)
5) 72 údajů o emisích jako přenos ve vodě (22 provozoven, 22 látek)
Pokud by se nenahlašovaly emise v přenosech do odpadů, za rok 2005 by podalo informace pouze 766 podniků (místo 977). Sečteme-li obě navrhovaná omezení, objevila se za rok 2005 v registru hlášení pouze od 696 provozů namísto 977.
V souladu s tím vyzvalo zastupitelstvo společnosti Mostecká uhelná a Severočeské doly, aby odstoupily od svých záměrů na prolomení územních ekologických limitů a pokračování povrchové těžby směrem k městu. Zároveň vyzvalo vládu České republiky, aby v souladu s usnesením vlády č. 444/1991 zajistila dokončení odpisu zásob hnědého uhlí za platnými limity těžby.
Těžaře staví výzva zastupitelstva do obtížené situace. Až dosud totiž tvrdili, že při plánování svého dalšího rozvoje berou ohled na názory dotčených obcí a měst. Předseda představenstva a generální ředitel skupiny Czech Coal Martin Pudil ve Zprávě o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal za rok 2006, jíž je MUS součástí, mj. uvedl: „Ze zkušenosti víme, že můžeme růst jen tak, jak nám naše zájmové skupiny (stakeholders) dovolí“. Za zájmové skupiny pak zpráva vedle dalších subjektů označuje i místní komunity, orgány samosprávy a neziskové organizace . Samosprávy obou měst, na jejichž území by se podle záměrů MUS měla těžba uhlí v budoucnosti rozšířit (tj. Horní Jiřetín a nyní i Litvínov) přitom postup velkorypadel výslovně odmítají. Se stejným výsledkem skončila i referenda v obou městech a negativně se k prolomení limitů staví i většina místních občanských sdružení.
Dále se dnes zastupitelé shodli na podání nesouhlasného vyjádření k záměru těžby uhlí velkolomu Bílina za platné limity těžby do bezprostřední blízkosti Lomu a Mariánských Radčic, který Severočeské doly podaly na počátku ledna. Litvínov jakožto dotčený správní úřad požaduje dodržování usnesení vlády a platného územního plánu kraje. Vzhledem k negativním vlivům těžby na zdraví a kvalitu obyvatel i na přírodu a krajinu se záměrem nesouhlasí. Tyto vlivy potvrzuje zjištěné několikaleté překračování hygienických limitů hluku MUS v Horním Jiřetíně. Ve stejném smyslu se k tomuto záměru vyjádřilo na včerejším jednání i zastupitelstvo Horního Jiřetína.
„Dnešní rozhodnutí zastupitelstva považujeme za zásadní. Zastupitelé se rozhodli v praxi splnit svůj slib, že se budou při své práci řídit názorem občanů z prosincového referenda. Nyní se ukáže, jestli MUS myslela svoje slova o respektu k názoru místních samospráv vážně, nebo šlo jen o účelovou propagandu,“ uvedla členka výboru občanského sdružení Kořeny Jana Doležalová.
Lze předpokládat, že výzva zastupitelů k odpisu zásob uhlí nalezne ve vládě pochopení. Představitelé všech vládních stran se totiž v minulosti opakovaně vyjádřili, že případnou další těžbu v Podkrušnohoří si v případě nesouhlasu místních obyvatel nedokáží představit. Současná vláda zachování těžebních limitů deklaruje i ve svém programovém prohlášení.
Rozhodnutí litvínovských zastupitelů bude důležitým signálem i pro Ústecký kraj, který v současnosti připravuje nový územní plán Ústeckého kraje. Ve hře zůstává varianta se zachováním i prolomením limitů. Podle informací z krajského úřadu bude přitom při rozhodování o definitivní podobě plánu hrát klíčovou roli právě názor velkých místních samospráv. Litvínov je přitom druhým největším městem mosteckého okresu a šestým největším městem Ústeckého kraje.
Jana Doležalová, členka výboru o. s. Kořeny
U prvních dvou případů zahájila ČIŽP správní řízení se šesti firmami a uložila sankce tři miliony korun. "Hlavní vinu nesou firmy AM servis z Prahy a R.K.M. PRAHA z Říčan," uvedla. Z obou míst už odpad zmizel. V Sytně šlo o desítky tun slisovaných hadrů a koberců, V Dolním Žandově o zhruba 45 tun koberečků do automobilů a slisovaných zbytků ze zpracovny plastů.
Jako třetí řešila inspekce případ 85 tun nebezpečného odpadu pocházejícího z nejmenované německé firmy. Česká firma ho dovezla do bývalé textilní továrny ve Studánce. "Nechali jsme si zpracovat odborný znalecký posudek, podle něhož se budeme rozhodovat, jak postupovat ve správním řízení o pokutě," uvedl vedoucí odboru odpadů ředitelství ČIŽP Petr Havelka. Ta by se měla pohybovat v řádu jednotek milionů korun. Ministerstvo životního prostředí zaslalo do Saska, odkud odpad pochází, žádost o jeho odvoz.
Kvůli nelegální přepravě odpadů na území ČR, uložila ČIŽP Plzeň další dvě sankce celkem 250.000 korun firmám, které se pokoušely s kamiony naloženými odpadem překročit hranice státu. Povolení orgánů státní správy neměly.
"V Plzeňském a Karlovarském kraji teď zatím žádný jiný nelegální odpad není," dodal Havelka. Nevyloučil ale, že se ještě může objevit.
V ČR bylo celkem 18 míst, kam na přelomu let 2005 a 2006 směřoval odpad z Německa. Nejvíce se objevoval na severu a ve středu Čech. Od loňského dubna už tyto případy nepřibývaly. Celníci i policisté nyní kontrolují na hranicích i ve vnitrozemí. Zachytili už jen několik drobnějších případů.
Na jeho stránkách se má otevírat interdisciplinární prostor, ve kterém by se dařilo rozvíjet důležitá témata a snad i vytvářet příležitosti pro vznik nových oborů. Podrobnější „programové prohlášení“ o náplni časopisu lze nalézt zde; v dalších rubrikách jsou informace o jeho struktuře a redakčních pravidlech.
Časopis vydává Centrum pro otázky životního prostředí UK, je volně přístupný na http://envigogika.cuni.cz/. Vychází 3krát ročně, a to v dubnu, srpnu a prosinci. Příspěvky jsou přijímány průběžně, pro zveřejnění v recenzované rubrice je však třeba počítat s několik týdnu trvajícím recenzním řízením.
V Rumunsku se pěstovala zejména GM sója firmy Monsanto, jejíž dědičná informace byla manipulována tak, aby plodina odolávala působení chemického postřiku Roundup - také vyráběného a dodávaného společností Monsanto. Agrochemická firma tvrdí, že pěstování GM sóji údajně snižuje množství používaných pesticidů, ačkoli samo Monsanto patří k jejich největším výrobcům na světě. Naopak organizace Greenpeace poukazuje na to, že pěstování GM sóji vyžaduje ve srovnání s konvečním zemědělstvím více chemických postřiků, které ohrožují životní prostředí.
Pěstování GM sóji se bohužel rumunským úřadům i firmě Monsanto vymklo z pod kontroly. Organizace Greenpeace během roku 2005 zorganizovala průzkumnou cestu po Rumunsku, během které odebrala vzorky zemědělských plodin, jež odeslala k analýze rakouskému úřadu pro životní prostředí v certifikované laboratoři ve Vídni. Analýzy prokázaly pole s ilegálně pěstovanou GM sójou v 10 ze 42 krajů.
Rumunská pobočka Greenpeace navíc odhalila nelegální pokusy s GM brambory a s GM slivoní, a proto varovala rumunské úřady, že ztratily kontrolu nad šířením GMO v zemi. Opačného názoru je však evropská asociace GMO průmyslu - EuropaBio. Podle ředitele oddělení pro GM plodiny Simona Barbera rumunští farmáři po léta pěstovali GM sóju bezpečně. Obavy Greenpeace však překvapivě potvrdil také bývalý ředitel rumunské pobočky firmy Monsanto Dragos Dima, které pro média uvedl: "Odešel jsem od společnosti, abych vyjádřil své pochybnosti o zavedení GMO v Rumunsku. Domnívám se, že ani Monsanto, ani rumunská vláda nejsou schopny GMO monitorovat a kontrolovat. Vedení Monsanta tehdy nesouhlasilo s mými obavami, ale dnešní situace jasně dokládá úplnou ztrátu kontroly nad GMO."
Na problémy s nekontrolovaným šířením GMO v Rumunsku upozornila následně také Evropská unie v monitorovací zprávě Evropské komise. Rumunsko jako tehdejší kandidát na vstup do EU přiměla zpráva k akci. Pěstování GM sóji je v Evropské unii ilegální, a proto rumunská vláda v loňském roce rozhodla zakázat její pěstování v zemi v souvislosti se vstupem země do EU - s účinnosti od 1. ledna 2007. Rumunská inspekce pro životní prostředí (Garda Nationala de Mediu) začala v roce 2006 provádět systematické kontroly GMO, které odhalily desítky případů ilegálního nakládání s GMO. Ve 23 případech udělila inspekce varování a v 15 případech uložila finanční pokuty.
Rumunští odborníci se však obávají, že země za předchozí benevolentní přístup ke GMO nyní bude muset zaplatit, protože dekontaminace Rumunska od GM sóji nebude snadný proces a vyžádá si i jisté náklady. Kromě GM sóji byly podle agentury Inter Press Service v Rumunsku odhaleny také případy ilegálního pěstování GM kukuřice. Případná ilegální kontaminace zemědělské produkce může mít pro rumunské zemědělce vážné důsledky i v podobě problémů s uplatněním zemědělské produkce na trhu Evropské unie, neboť většina evropských spotřebitelů je nadále kritická vůči GMO a odmítá GM potraviny.
Miroslav Šuta
Podle Greenpeace doposud nebyl vytvořen globální monitorovací systém týkající se GMO, což se Greenpeace spolu s britskou organizací GeneWatch pokouší suplovat provozováním speciální internetové stránky, která se snaží zaznamenávat informace o případech náhodného či záměrného znečištění způsobeného GMO.
Registr GM kontaminace se skládá z údajů o vlastních případech kontaminace (byl-li v potravinách, v krmivu nebo ve volně rostoucích rostlinách nalezen genetický materiál z GMO), ale i o případech ilegálního pěstování a uvolňování GMO do životního prostředí nebo potravního řetězce. Registr obsahuje i zdokumentované negativní dopady GMO na zemědělství, které byly nahlášeny jako důsledky použití GMO a jejich vlivu. Samo Greenpeace však přiznává, že internetový registr obsahuje pouze veřejně dobře zdokumentované případy a že se jistě se vyskytuje i řada nepodchycených úniků GMO.
Český překlad GM registru kontaminaci nalezete v případě zájmu na internetové stránce Greenpeace: http://www.greenpeace.cz/registr/
Originální GM registr kontaminací v angličtině naleznou zájemci na internetové adrese http://www.gmcontaminationregister.org/
Není frází, když řeknu, že po něm bude prázdno. Ve STUŽi, kde byl jedním z prvních členů, na Ekofilmu, se kterým spojil na léta svůj život, při vínu i kávě, vlastně všude. Loni jsme oslavili jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Nikdo by mu těch 80 ale nehádal. Do poslední chvíle byl v duševní kondici. Jen to tělo ho nakonec zradilo. Ještě v úterý nám posílal své komentáře k návrhu stanoviska STUŽ.
Víc o Jardovi najdete například na stránkách Sedmé generace
Pohřeb bude mít 23. ledna ve 14. hod. ve velké obřadní síni ve Strašnicích.
Komunální odpad z Německa, který zamořil část obce Hůry na Českobudějovicku, musí zmizet. Krajský úřad zruší všechna povolení, která udělil firmě Profiakont k nakládání s odpady. Obec Hůry podá žalobu na vyklizení pozemku a trestní oznámení na tuto firmu a Česká inspekce životního prostředí okamžitě zahájí v místě skládky vyšetřování a určí opatření k nápravě i lhůtu pro jejich splnění. Novináře o dohodě zástupců ČIŽP, obce Hůry a krajského úřadu informoval jihočeský hejtman Jan Zahradník.
V Hůrách nedaleko Českých Budějovic leží stovky tun odpadu, převažují textilie, plasty a lepenky. Navezla je tam společnost s ručením omezeným Profiakont, která měla povolení na dovoz odpadu jako dále využitelné suroviny ke zpracování, a to na kapacitu 1000 tun ročně. V rozporu s tím však odpadky zamořila i okolí. Leží daleko za plotem areálu, na pozemcích obce i státu. "Obec bude také vyžadovat zvýšenou ostrahu tohoto území od policie České republiky," řekl hejtman.
Česká inspekce životního prostředí už společnosti loni v červnu uložila pokutu 295.000 korun. Firma ji zaplatila, balíky textilií a dalších odpadů však na místě zůstaly a přibyly další. Nyní inspektoři zahajují vyšetřování podle zákona o odpadech s cílem stanovit opatření k nápravě a termíny, kdy by měl odpad zmizet. "Bylo dohodnuto, že pokud se zjistí jakýkoliv pohyb vozidel, budeme kromě policie informováni i my. Máme čtyřiadvacetihodinovou výjezdovou službu," upozornil hlavní inspektor českobudějovické pobočky ČIŽP Ladislav Krátký.
Společnost Profiakont od roku 2003 provozovala mobilní zařízení ke sběru a výkupu ostatních odpadů. Krajský úřad jí v listopadu 2005 vydal souhlas k provozu zařízení v Hůrách, které mělo sloužit ke sběru, výkupu, předúpravě a využívání ostatních odpadů. Problémy nastaly počátkem loňského roku, kdy dovezla z Německa 300 balíků textilu, které nejdříve uložila v obci Vráto a poté nelegálně uskladnila mimo oplocený areál své provozovny v Hůrách.
"Dnešní jednání potvrdilo, že krajský úřad nepochybil, když vydal firmě Profiakont souhlas k provozu zařízení pro výkup a třídění odpadu určeného k dalšímu zpracování, neboť splňovala všechny podmínky, které ukládá zákon," zdůraznil hejtman. Míní však, že nelegální uložení odpadu mimo areál provozovny se mohlo už v samém počátku řešit daleko razantněji.
Vlákna, která se z azbestu uvolňují, se totiž při vdechování usazují v plicích a způsobují vážné nemoci. „Například rakovinu," říká lékař Miroslav Šuta, konzultant pro ekologická a zdravotní rizika ze Společnosti pro trvale udržitelný život.
„Pokud se potvrdí, že se v Česku skutečně vyráběly termosky obsahující rakovinotvorný azbest, mohlo dojít k závažnému porušení české i evropské legislativy," dodává Šuta.
Vedení zlínského výrobce kuchyňského zboží Tescoma se dobrovolně rozhodlo termosky stáhnout z prodeje.
Termosky Tescoma obsahují azbest
Firma se brání, že termosky stáhne z trhu jen dočasně a dá je k posouzení na laboratorní testy. Pak se rozhodne, co dál. V Itálii i v Česku se však už prodaly tisíce takových termosek. Jednatel Tescomy Petr Chmela tvrdí, že barevné termosky se skleněnou vložkou jsou při běžném používání neškodné. Riziko podle něj hrozí jen v případě, že by se nádoba rozbila, člověk by si k ní přiklekl a z bezprostřední blízkosti delší dobu vdechoval azbestová vlákna.
„Takové riziko je jen teoretické, a proto s rozhodnutím italských úřadů nesouhlasíme," uvedl vedoucí řízení jakosti firmy Ladislav Vaculík.
„Stejně jako Tescoma, tedy s malým, asi půlgramovým množstvím azbestu vyrábí termosky i devadesát procent ostatních firem," tvrdí Chmela. „Proto to považujeme za příklad přehnané byrokracie a úzkostlivosti některých kontrolních orgánů Evropské unie," dodal s tím, že může jít i o konkurenční boj.
Azbest působí v termoskách jako tmelicí prvek vnější plastové a vnitřní skleněné vložky, v níž je vakuum. Tento vzduchoprázdný obal pak udržuje dlouhou dobu tekutinu ve stejné teplotě. Jenže směrnice Evropské unie zakazuje používat azbest a výrobky, do nichž byl záměrně přidán. V Česku se smí používat jen při výzkumu nebo s ním mohou přijít do styku pracovníci, kteří ho likvidují. „Azbest je natolik nebezpečný, že Evropská unie postupně zaváděla jeho regulaci již od 80. let minulého století. Kvůli nebezpečnému azbestu dokonce byla v roce 1991 na více než deset let uzavřena i budova Evropské komise - Berlaymont," říká lékař Miroslav Šuta.
LENKA PETRÁŠOVÁ, s přispěním Milana Libigera
Prach a zplodiny z aut v ovzduší trápí obyvatele metropole už léta. Vzrůstající počet automobilů a kamiónové dopravy situaci ještě zhoršuje. Na varovnou situaci upozorňují nejen lékaři, ale i experti na toxické látky.
Nejvíc znečištěním vzduchu trpí ti nejmenší, a proto také nejzranitelnější obyvatelé hlavního města. Dětští lékaři oslovení Právem se shodují, že je situace vážná a rok od roku se zhoršuje.
„Posouvá se například nemocnost do nižších věkových skupin a přibývá astmatiků. Výjimkou nejsou kojenci a děti do půl roku věku,“ říká dětská lékařka Ivana Nulíčková, která má ordinaci v centru města, v Palackého ulici.
„Už kolem půl roku začínají u dětí první infekce, je slyšet pískot na plicích. Miminka také déle stůňou – kašlou až tři týdny, než se všeho zbaví. Častěji se vyskytují ekzémy. Má je už každý druhý kojenec,“ dodala Nulíčková.
Zvýšené koncentrace prachu
Zima je také obdobím, kdy jsou horší rozptylové podmínky v ovzduší a lidé trpí onemocněním dýchacích cest. Ordinace jsou plné. Stoupá počet komplikací horních cest dýchacích, zánětů průdušek a zápalů plic. Zhoršil se i stav u mnohých astmatiků, shodují se lékaři oslovení Právem.
Velké i jemné prachové částice z výfukových plynů jsou dnes patrně největším problémem ovlivňujícím zdraví obyvatel metropole. „Jemné prachové částice lidé vdechují do hlubších částí dýchacích cest, odtud se mohou dostávat dále do krve. Nebezpečné jsou především proto, že se na ně váží pro lidské zdraví nebezpečné chemické látky, jako například těžké kovy, aromatické uhlovodíky a další pro organismus nebezpečné látky,“ říká Miroslav Šuta, lékař a odborník na toxické látky ze Společnosti pro trvale udržitelný život.
Zvýšené koncentrace prachových částic v ovzduší byly v letech 1999 až 2003 několikrát naměřeny na všech monitorovacích stanicích hlavního města v Libuši, na Smíchově, náměstí Republiky a Mlynářce. Zdrojem je především automobilová a kamiónová doprava. Zasažena je většina Prahy. Výjimkou jsou jen některé části na jejím okraji, kde převládá zeleň.
Předčasná smrt
„Problém znečištění ovzduší prachem je velice závažný proto, že má bezprostřední dopad na zdraví obyvatel. Evropské studie dokládají, že znečištění ovzduší způsobuje ročně předčasnou smrt u asi 370 tisíc Evropanů a 8 až 10 tisíc Čechů. V průměru každý obyvatel Evropské unie ztrácí asi deset měsíců života právě proto, že vdechuje znečištěný vzduch,“ uvedl Miroslav Šuta.
Čeští odborníci také kritizovali tento týden na setkání v prostorách pražské Vědeckotechnické společnosti program na snižování emisí, který vydal magistrát hlavního města Prahy. Podle něj se má kritická situace paradoxně vyřešit vybudováním dalších komunikací. Jejich výstavba přijde daňové poplatníky odhadem až na 100 miliard korun.
Bude víc automobilů?
„Je velice pravděpodobné, že masívní výstavba silnic a okruhů a spojujících radiál přivede díky lepším komunikacím do metropole další auta a kamióny. Prioritou se musí stát koncepční řešení. Například zavedení mýta v centru po vzoru Londýna, větší investice do rychlé, pohodlné a levné veřejné dopravy, nebo dobré a bezpečné cyklostezky,“ řekl Právu Vojtěch Kotecký z ekologického sdružení Hnutí Duha.
S ním souhlasí i Eva Tylová, zastupitelka hlavního města Prahy za Stranu zelených, která zároveň říká: „Růst koncentrace prašného aerosolu – polétavého prachu – v ovzduší se zatím nedaří zastavit.“ Podle Tylové i dalších odborníků je to důkaz, že současná opatření jsou neúčinná. V Praze a dalších velkých aglomeracích nese hlavní díl viny rapidně rostoucí automobilová doprava. Emise z průmyslových zdrojů, kam patří například teplárny, se podařilo omezit.
Mnohé domácnosti už také topí palivy příznivějšími pro ovzduší. Jedním z nejlepších řešení je vysadit v metropoli více zelených ploch, včetně listnatých stromů a křovin. Ty totiž prachové částice zadržují.
Arktida bez ledu? Žádná fikce, ale pravděpodobná realita. Planeta Věda se podívá na výsledky výzkumného projektu Washingtonské univerzity, která tvrdí, že do 40 let může být Arktida bez ledového příkrovu. Průvodcem zemí "věčného" ledu bude tentokrát Josef Řehák, který dlouhodobě studuje ledovce na Špicberkách. Zapůjčil Planetě Věda exkluzivní záběry, které ukazují svět přímo pod ledovcem.
S úbytkem ledu se může změnit i citlivý arktický ekosystém. Když zmizí kry, zmizí i jejich bílí obyvatelé. Přísnější ochranu ledních medvědů už vyhlásila americká vláda a poprvé připustila, že globální oteplování představuje pro přírodu reálné a vážné ohrožení.
Globální oteplování je fakt, o kterém se už mezi vědci nediskutuje. Mluví se o tom, jestli mu jde zabránit. To, že teploty rychle rostou, jednoduše dokazuje statistika nejvyšších průměrných teplot za posledních 120 let? Příznačně roky 2005, 2003, 2002, 1998 a také 2006. Ve Velké Británii byla průměrná teplota loni nejvyšší od roku 1659. Jenže jak se změní polární oblasti? Pořad Planeta Věda si mužete přehrát na internerových stránkách České televize ZDE.
Česká obchodní inspekce varuje před nebezpečným dětským dalekohledem Bin Oculars. U citlivých dětí vyvolává alergické reakce. Důvodem je vysoký obsah nebezpečných látek, tzv. ftalátů. ČOI proto vyhodnotila výrobek jako nebezpečný. 5. ledna to uvedla TV Nova.
Jde o výrobek z Číny a mezi spotřebiteli je jich nyní asi tisícovka. ČOI nechala výrobek prošetřit ve Státním zdravotním ústavu. "Obsahuje vysoké množství ftalátů. Překračuje limitní hodnotu 24krát," řekl Nově Zdeněk Zavázal z ČOI.
Ftaláty se používají pro měkčení plastů z PVC. "Jsou klasifikovány jako toxické pro reprodukci," upozornil vedoucí toxické kampaně hnutí Greenpeace Jan Freidinger.
Inspekce nechápe, jak distributor výrobku, společnost Alltoys, mohl umístit na výrobek značku CE. Ta spotřebitele informuje, že výrobek neobsahuje nebezpečné chemikálie, tedy i ftaláty, uvedla Nova.
Firma Alltoys už dalekohledy stáhla z trhu a ti, co si je zakoupili, je mohou vrátit. Odmítá však, že by pochybila. "Na tento dalekohled máme všechny potřebné atesty pro prodej v České republice. Budeme se bránit proti pokutě," řekl Nově ředitel firmy Alltoys Jaroslav Novozámský. Ta se podle inspekce bude pohybovat v řádech statisíců korun, uvedla Nova.
