Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Ekologické zemědělství přijde podle svazu PRO-BIO za letošek zhruba o 300 milionů korun dotací kvůli rozhodnutí ministerstva zemědělství (MZe), podle nějž budou moci ekofarmáři žádat o vyšší podpory z nového programu rozvoje venkova až na podzim. Svaz chce, aby MZe dodrželo původně slibovaný termín a žádosti se přijímaly již na jaře, tedy ještě pro letošní rok. ČTK to řekli zástupci PRO-BIO. Podle mluvčí úřadu Táni Králové zemědělci o peníze nepřijdou.


"Evropská komise ale program rozvoje dosud neschválila a nejsou tak jasná definitivní pravidla," zdůvodnila Králová posun termínu.

Program rozvoje venkova na roky 2007 až 2013 bude sloužit k čerpání peněz z nového Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Ekofarmáři by z něj měli dostat výrazně vyšší sazby dotací než dosud. Pokud o ně budou moci žádat na podzim, dostanou tyto podpory až za rok 2008, tedy na jaře 2009. Za letošek jim budou vyplaceny dosavadní nižší sazby. Noví ekofarmáři z loňska, kteří se již nestihli přihlásit do předchozího programu podpor, ale pro letošek zůstanou proti původním příslibům zcela bez kompenzace za šetrné hospodaření, tvrdí svaz PRO-BIO.

Podle svazu loni přibylo asi 150 nových ekologických zemědělců. Zvýšené náklady plynoucí z jiného způsobu hospodaření přitom musí nést hned a vyšší ceny za bio produkty zatím nedostanou, protože musí dodržet dvouleté přechodné období při přechodu od konvenčního zemědělství, podotýká Kamil Toman z PRO-BIO. Důvodem k přechodu na ekofarmaření byl přitom často právě příslib vyšších podpor, které nahradí vyšší náklady. Svaz chce o problému ještě jednat s ministryní zemědělství Milenou Vicenovou, s níž se má sejít v pátek.

PRO-BIO upozorňuje na to, že problém se týká i dalších zemědělců, protože posun termínu pro podávání žádostí na podzim má platit pro veškerá tzv. agroenviromentální opatření, kam patří například zatravňování, vytváření biopásů v polích nebo integrovaná produkce vína a ovoce.

Králová ČTK řekla, že EU oficiálně zveřejnila ve svém věstníku prováděcí předpis k programu rozvoje venkova teprve těsně před Vánoci. Od této doby běží šestiměsíční lhůta pro posuzování programu. "Nelze vyloučit, že v něm na popud EU mohou nastat změny. Je proto logické vyčkat na jeho definitivní znění," uvedla.

MZe podle ní chce předejít tomu, že se předpisy k tzv. agroenviromentálním opatřením budou během krátké doby několikrát novelizovat. Tak tomu bylo po vstupu do EU, kdy se příslušné nařízení vlády měnilo celkem pětkrát. Zmatky v pravidlech pak vedly k odvoláním žadatelů, kteří v některých případech dostali peníze až za dva roky. "Sami zemědělci časté změny v legislativě již dříve právem kritizovali," podotkla Králová.

Ekologické zemědělství v tuzemsku zaujímá zhruba 6,5 procenta zemědělské půdy, což je v rámci EU nadprůměrný podíl.

Bulharsko a Slovensko splnily své závazky ze smlouvy o přistoupení k Evropské unii a odstavily své zastaralé atomové reaktory typu VVER 440/230, které byly založeny na sovětských projektech ze 70. let. Evropská unie tyto reaktory na základě odborných analýz zařadila do kategorie vysoce rizikových a v rámci přístupových jednání požadovala jejich postupné odstavení ve všech nových členských státech. Šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová však tvrdí opak - prý není podstatných rozdílů v bezpečnosti starých sovětských reaktorů a ostatních v EU provozovaných atomových elektráren.



Zastavení Kozloduj 3 a 4 - konec bulharského exportu elektřiny

Bulharsko natrvalo zastavilo třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Kozloduj až poslední den před vstupem do Evropské unie - 31. prosince 2006. Odstavení zastaralých reaktorů předcházelo oficiální rozhodnutí bulharské vlády (Rady ministrů) z 21. prosince 2006 a země tak splnila svůj závazek, který byl podmínkou vstupu Bulharska do EU.

Oba odstavené reaktory byly stavěny v průběhu 70. let v rámci rozsáhlého atomového programu komunistických zemí sdružených do RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) a byly uvedeny do provozu v prosinci 1980, respektive v dubnu 1982.

Jaderná elektrárna Kozloduj celkem zahrnovala 6 atomových reaktorů. Ty nejstarší (Kozloduj 1 a 2) však byly odstaveny na základě požadavků EU už v roce 2002. Provoz reaktorů 3 a 4 byl na jistou dobu povolen za podmínek podstatných investic alespoň do jistého zvýšení jejich bezpečnosti. Po odstavení reaktorů Kozloduj 3 a 4 tak zůstanou v provozu už jen dva novější tisícimegawattové reaktory Kozloduj 5 a 6.

Odstavení obou zastaralých sovětských reaktorů nebylo pro bulharskou vládu snadnou záležitostí, neboť mimo jiné znamená konce bulharského exportu elektřiny do sousedních zemí v hodnotě asi 20 miliónu euro měsíčně (140 milionů ročně).

EU i ekologové odstavení vítají, Dana Drábová bezpečnostní důvody nevidí

Ukončení provozu zastaralých sovětských reaktorů ocenila Evropská unie i nevládní ekologické organizace. Dana Drábová (SÚJB) však pro agenturu REUTERS uvedla: "Odstavení reaktorů v Kozloduj je politické rozhodnutí. Z pohledu bezpečnosti ... není podstatného rozdílu ve srovnaní s rodinou ostatních evropských reaktorů".

Naproti tomu koordinátor energetické kampaně Greenpeace Jan Beránek uvedl: "Podle našeho názoru je dobré, že nejstarší a nejrizikovější reaktory budou konečně vyřazené. Tento krok Greenpeace prosazovalo od začátku 90. let, protože je to jediné skutečně účinné opatření ke zvýšení jaderné bezpečnosti."

Velice pozitivně byla zprava o zastavení provozu zastaralých sovětských reaktorů přijata také v Rakousku, které věnuje problému jaderné energetiky značnou pozornost. Ačkoli v České republice je vytvářen dojem, že Rakousku je trnem v oku jen Temelín, rakouští Zelení považují odstavení prvního reaktoru v Jaslovských Bohunicích na Slovensku a obou bloků v Kozloduj za úspěch odpůrců jaderné energie. ČTK cituje mluvčí rakouských Zelených pro otázky životního prostředí Rupertu Lichteneckerovou: "Tvrdý boj domácích odpůrců jaderné energie přinesl výsledky ... příští rakouská vláda musí zasazovat o to, aby Evropa odstoupila od jaderné energie."

 

Miroslav Šuta

Ústecká Spolchemie může při výrobě chloru používat dosavadní rtuťovou elektrolýzu pouze do konce roku 2012. Ústecký krajský úřad stanovil tento závazný termín na základě odvolání ekologického sdružení Arnika. ČTK to řekli pracovníci odboru životního prostředí krajského úřadu. Mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř ČTK řekl, že chemička s tímto termínem počítá.



Spolchemie již dříve oznámila, že se rozhodla nahradit při výrobě chloru dosavadní amalgámovou elektrolýzu za moderní membránovou. Nová technologie nepotřebuje rtuť. Proto je šetrná k životnímu prostředí. Původně chemička informovala, že s uvedením této technologie do provozu počítá nejpozději do roku 2015. V tu dobu by měla v areálu Spolchemie skončit sanace podloží kontaminovaného rtutí právě z amalgámové elektrolýzy. Za odstranění této ekologické zátěže zaplatí stát 1,5 miliardy korun.

Arnika ale přišla s tím, že Spolchemie by mohla rtuťovou elektrolýzu nahradit membránovou již od roku 2009. Nová membránová elektrolýza by měla stát přes miliardu korun.

Krajský úřad vydal v říjnu integrované povolení pro Spolchemii, v němž se ale uvádí, že pokud nebudou včas vydána všechna potřebná povolení, prodlužuje se platnost integrovaného povolení pro rtuťovou elektrolýzu do doby získání potřebných dokumentů pro membránovou technologii.

Arnika se obávala, že by toto znění umožnilo Spolchemii prodlužovat provoz rtuťové elektrolýzy třeba i o několik let. Proto se proti touto rozhodnutí krajského úřadu odvolala. Úředníci Arnice vyhověli a tento bod z integrovaného povolení úplně vypustili. Amalgámová elektrolýza tak musí podle Arniky ve Spolchemie skončit s koncem roku 2012.

O více než miliardu korun se podle Nejvyššího kontrolního úřadu prodražila stavba dnes otevíraného 23,4 kilometru dlouhého úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem do Drážďan. Jen hraniční most, na kterém dnes proběhne slavnostní ceremoniál za účasti zástupců české i německé vlády, se podle kontrolorů kvůli nejasnému zadání zakázky prodražil o dvě stě milionů.



Za prodražení stavby mohou podle NKÚ hlavně nedostatky v činnosti příslušných úřadů, které prodlužují územní řízení. „Při výstavbě úseku Trmice - státní hranice došlo ke zvýšení nákladů o více než miliardu korun i v důsledku nutnosti urychlení stavby, aby byl splněn termín zprovoznění,“ uvedl prezident NKÚ František Dohnal.

Kontrola navíc odhalila i systémové nedostatky při přípravě stavby. „Největší podíl na tom má ztráta letní stavební sezóny 2004 kvůli sporně provedenému zadání zakázky hraničního mostu. Náklady na samotný most díky tomu vzrostly o více než 200 milionů,“ komentoval závěry svých kontrolorů už v úterý Dohnal.

V případě hraničního mostu NKÚ zjistil, že Ředitelství silnic a dálnic jako investor stavby neuvedlo dílčí podmínky, podle kterých hodnotilo nabídky firem ucházejících se o zakázku. Jedna z firem, která neuspěla, proto soutěž o zakázku napadla u antimonopolního úřadu. Následovalo správní řízení, které skončilo až na podzim 2004. Stavba se tak výrazně zpozdila.

Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Hoření s tím ale nesouhlasí. „Cena zakázky vyšla z výběrového řízení. Kontroloři most porovnávali s jinými stavbami, se kterými ale není možné tento most srovnávat,“ uvedl Hoření. K celé zprávě NKÚ se podle Hořeního vedení Ředitelství silnic a dálnic vyjádří později, až se se závěry kontrolorů podrobně seznámí. V úterý, kdy byla zpráva zveřejněna, to firma nestihla a vedení mělo včera po celý den poradu před dnešním otevřením trasy a prohlášení také nevydalo.

Co je za náklady?

Úsek dálnice z Trmic ke hranici s Německem je dlouhý 23,4 kilometru a stál zhruba 19 miliard korun. Jedná se o vůbec nejdražší úsek dálnice v Česku. Vysoké náklady jsou způsobeny především tím, že dálnice vede územím bývalého dolu s nestabilním podložím a pak musí překonat velké převýšení přes Krušné hory. Téměř třetina celého úseku tak vede buď po estakádách, nebo tunely.

Podobné nedostatky jako u dnes otevírané dálnice prodlužují podle NKÚ i přípravu výstavby úseku z Lovosic do Řehlovic, který má být dokončen do roku 2010. Kontrolorům se nelíbí pomalý postup správních orgánů, které prý pomalu rozhodovaly v územním řízení. Vedoucí stavebního úřadu v Lovosicích Petr Soldon to ale odmítá „My jsme rozhodnutí vydali hned, jak to bylo možné. Museli jsme počkat, dokud se jiné úřady a instituce nevypořádají s námitkami a odvoláními, které vznášeli především ekologové,“ uvedl Soldon.

 

O autorovi| ANTONÍN VIKTORA, s využitím ČTK

V úterý 19. prosince 2006 v 17.40 vysílala na programu ČT 2 Česká televize pořad Nedej se! věnovaný problematice znečištění ovzduší.

Po výrazném zlepšení v 90. letech se stav ovzduší rychle zhoršuje. Znečištění na většině území ČR překračuje povolené limity. Proč? Jsou-li příčiny známé, co pro zlepšení situace dělají kompetentní orgány? Existuje nějaká dlouhodobá strategie a jak je naplňována? Jak se na současném stavu podílí jednotlivá ministerstva? Jaká opatření by mohla zavést ke zlepšení stavu ovzduší? Může pomoci ekologická daň?

Pořad si můžete na internetových stránkách České televize přehrát ZDE
Báňský úřad rozhodl, že majitel čedičového lomu na kopci Tlustec na Českolipsku nesmí těžit. Ekologové považují pětiletý boj za vyhraný. Podle báňského úřadu je ale jenom otázkou času, kdy se majitel lomu znovu pokusí těžbu obnovit.

Čedičový lom na kopci Tlustec získala v roce 2002 firma Go Point a snažila se těžbu obnovit. Proti se ale postavila okolní města a nejrůznější ekologická sdružení. Téměř pětiletý spor plný zvratů nyní vyřešil báňský úřad, když těžaři nevydal povolení. Ten totiž nedodal studii vlivu těžby na životní prostředí.

Lom na Tlustci fungoval od šedesátých do devadesátých let. Za tu dobu se kopec hodně změnil. Podle odpůrců ale hrozilo, že by ho majitel lomu vytěžil úplně.

„Jsou to změny, které jsou velké, ale s plány, se kterými počítá těžař, že tu bude padesát, šedesát let těžit, je to opravdu malá míra poškození," říká předseda Sdružení na záchranu kopce Tlustec Miroslav Šimonek.

„Z jejich strany jsou jenom obstrukce a výmysly, které mají zdůvodnit to, proč se odvolávají a zdržují všechny legislativní procesy v celém lomu," namítá naopak předseda představenstva GO- Point Tomáš Štainbruch.

Proti těžbě vystupovala také okolní města. Například Jablonným v Podještědí dříve projížděly desítky kamionů denně.

„Jsme historické město, nechceme, aby přes nás jezdily kamiony a zvedla se prašnost a hluk," zlobí se starostka Jablonné v Podještědí Vlasta Dozorcová. Obyvatelé obce stojí pevně za ní.

Podle báňského úřadu ale odpůrci ještě nemají definitivně vyhráno. „Jestliže těžař splní podmínku, to je v této chvíli chybějící studie, tak samozřejmě může podat novou žádost o povolení horické činnosti, a to správní řízení bude zase zahájeno," upozorňuje předseda Báňského úřadu v Liberci Dalibor Hampejs.

Protesty proti těžbě čediče na Tlustci začaly už v roce 1994. V té době lom fungoval čtyři roky, těžbu pak zastavilo Ministerstvo životního prostředí.

Lucie Pokorná


Vážený pan
Petr Kolman, 
výkonný ředitel
Mostecká uhelná, a.s.
V. Řezáče 315

434 67 Most

Věc: Výzva k bezodkladnému zastavení hornické činnosti ve velkolomu ČSA v nočních hodinách v důsledku překračování platných hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ve městě Horním Jiřetíně – části Černice

Vážený pane řediteli,

jak jistě víte a jak vplývá z každoročních měření hluku prováděných VÚHU, a.s., jejichž výsledky máme k dispozici, je hornická činnost vykonávaná Vaší společností hlavním zdrojem hluku v našem městě, zejména pak jeho části Černice.

Z výsledků zmíněných měření přitom vyplývají následující závěry:

hluk vyvolaný provozem velkolomu ČSA v chráněném venkovním prostoru domu č.p. 107 v Černicích v 89 % případů překročil limit 35 decibelů LAeq,

uvedený hluk ve 44 % případů překročil limit 40 decibelů LAeq,

nejvyšší naměřená ekvivalentní hodnota hluku dosáhla LAeq 47,4 decibelů (č.p. 107, měření 16.-17.9.2004),

nejvyšší maximální hodnota hluku Lmax dosáhla úrovně 68,6 decibelů (č.p. 107, měření 26.-27.6.2001).

Ve „Zprávě o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal v roce 2006“, kterou lze nalézt na webových stránkách Vaší společnosti,  uvádíte „Místně však může dojít k časově omezenému zvýšení ekvivalentní hladiny hluku, a to zejména z důvodu používání signalizace při spouštění technologie.“ Tento závěr potvrzují i naši občané, pro které je pravidelný signalizační tón, často trvající desítky minut, zejména v nočních hodinách, zvlášť rušivý.

Podle v současnosti platného nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, je přitom stanoven limit pro nejhlučnější noční hodinu na 40 decibelů. Nařízení vlády navíc stanovuje zpřísňující pětidecibelovou korekci „obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter. Hlukem s tónovou složkou je nepochybně i zmíněný signalizační tón.

Z výše uvedených skutečností a výsledků Vašich vlastních měření vyplývá, že v důsledku hornické činnosti ve velkolomu ČSA dochází po většinu roku k překračování hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb ve městě Horním Jiřetíně – části Černice, a to až o 12,4 dB (po dobu používání zvukové signalizace, kdy se uplatní zpřísněný limit 35 decibelů), resp. 7,4 dB (po dobu ostatní). Dochází tak nejen k porušování oprávněných zájmů naší obce a jejích občanů, ale i platných právnících předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví,<!--[if !supportFootnotes]-->[3]<!--[endif]--> horního a občanského práva<!--[if !supportFootnotes]-->[4]<!--[endif]-->. V případě, že byste snad chtěl uvedené překročení platných norem zpochybnit jako marginální, dovoluji si Vám připomenout, že decibel je logaritmická jednotka, takže zvýšení hluku z 35 na 47 decibelů znamená čtyřnásobné zvýšení hluku, tedy o 400 % (nikoliv o 20 %, jak by mohla znít nesprávná laická interpretace).

Nelze přehlédnout, že hornická činnosti v současnosti probíhá zhruba 600 metrů od nejbližších domů našich obyvatel a v následujících letech se jim má dále přiblížit. Jistě chápete, že nemůžeme dost dobře přijmout případné vysvětlení, že v současnosti porušujete platnou legislativu jen „mírně“ už proto, že s dalším přibližováním Vašich velkostrojů k našemu městu se bude popsaný stav nevyhnutelně zhoršovat. Tuto skutečnost potvrzují i reakce občanů, kteří si stěžují, že hluk v letošním roce je výrazně horší, než v letech předcházejících.

S potěšením a nadějí jsme proto zaznamenali Váš příslib, který jste dal ve vysílání regionální televize DAKR dne 16. listopadu obyvatelům Litvínova: „V případě, že nedokážeme dodržet všechny zákonné normy a limity, nemůžeme se přiblížit na vzdálenost pěti set metrů od města, kterou uvádíme jako maximální hranici přiblížení, ale skončíme třeba o kilometr dále“. Tato situace již v Horním Jiřetíně nastala a setrvale se zhoršuje. Pokud nepovažujete obyvatele Horního Jiřetína za občany druhé kategorie, doufám, že citovaný příslib se vztahuje i na ně.

<!--[if !supportEmptyParas]--> <!--[endif]-->

Vážený pane řediteli,

v souladu s pravomocí svěřenou mi zákonem o obcích<!--[if !supportFootnotes]-->[5]<!--[endif]--> Vás vyzývám, abyste bezodkladně, nejpozději však před 24. prosincem 2006, zastavil provoz Vašeho zdroje hluku, tedy hornickou činnost ve velkolomu ČSA v nočních hodinách (od 22.00 do 6.00 hodin<!--[if !supportFootnotes]-->[6]<!--[endif]-->). Zároveň Vás žádám, aby Vaše společnost zřídila kontinuální měření hluku v Černicích s tím, že výsledky měření budou on-line zpřístupněny našim občanům a překročení hygienických limitů povede k automatizovanému odstavení Vaší technologie.

V případě, že mé výzvě nevyhovíte, bude naše město nuceno přikročit k ochraně zájmů svých občanů prostředky správního, občanského a v krajním případě i trestního práva.

Považujte, prosím, tento dopis za otevřený.

    S pozdravem

 

 

                    Branko Glavica

             starosta města Horního Jiřetína

<!--[if !supportFootnotes]-->

<!--[endif]-->

<!--[if !supportFootnotes]-->[1]<!--[endif]--> § 11 a Příloha č. 3 nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

<!--[if !supportFootnotes]-->[2]<!--[endif]--> § 11 odst. 4  uvedeného nařízení vlády

<!--[if !supportFootnotes]-->[3]<!--[endif]--> § 30 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění

<!--[if !supportFootnotes]-->[4]<!--[endif]-->  § 127 občanského zákoníku č 40/1964 Sb., v platném znění – v rovině občanského práva je Vaší činností naše město dotčeno zejména jako vlastník nemovitostí

<!--[if !supportFootnotes]-->[5]<!--[endif]--> § 99 odst. 2 a § 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění

<!--[if !supportFootnotes]-->[6]<!--[endif]--> § 34 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění

Otevřeným dopisem dnes starosta města Horního Jiřetína Branko Glavica vyzval výkonného ředitele společnosti Mostecká uhelná (MUS) Petra Kolmana, aby bezodkladně zastavil noční těžbu ve velkolomu ČSA. Provoz velkolomu totiž v nočních hodinách způsobuje na území Horního Jiřetína překračování platných hygienických limitů hluku. Potvrzují to i výsledky opakovaného měření prováděného pro potřeby MUS Výzkumným ústavem hnědého uhlí, a.s Nejvíce jsou postiženi obyvatelé osady Černice, která je administrativní částí Horního Jiřetína. Průměrné hladiny hluku zde totiž zákonný limit překračují až o 12 decibelů.



Starosta svým dopisem reaguje na nedávné prohlášení ředitele Kolmana, který v regionální televizi DAKR slíbil obyvatelům Litvínova: „V případě, že nedokážeme dodržet všechny zákonné normy a limity, nemůžeme se přiblížit na vzdálenost pěti set metrů od města, kterou uvádíme jako maximální hranici přiblížení, ale skončíme třeba o kilometr dále."  Kolman uvedl, že stačí stížnost na zvýšenou prašnost nebo hlučnost od obyvatel a společnost nemůže s těžbou postoupit dál.

Starosta Glavica dnes konstatoval: „Pokud nás pan Kolman nepovažuje za občany druhé kategorie, doufám, že svůj příslib vztáhne i na Horní Jiřetín. K překračování hlukových limitů na území našeho města dochází již několikátým rokem a situace se s přibližováním dolu stále zhoršuje. Chceme proto, aby MUS svoje rypadla vypínala alespoň  noci."

Obec tedy nepožaduje úplné ukončení těžby, ale zastavení provozu ve velkolomu v nočních hodinách (tj. od 22 do 6 hodin).  Starosta zároveň těžaře vyzval, aby zřídili kontinuální měření hluku v Černicích s tím, že výsledky měření budou on-line zpřístupněny občanům a překročení hygienických limitů povede k automatizovanému odstavení rypadel.

 

Starosta upozornil, že pokud budou těžaři jeho výzvu ignorovat a do Vánoc noční těžbu nezastaví, použije město k ochraně zájmů svých občanů prostředky správního, občanského a v krajním případě i trestního práva.

Jen několik týdnů po říjnovém otevření dokončeného dálničního obchvatu Plzně je na světě první stížnost na hluk z autostrády. S protestem přišly desítky lidí, kteří vlastní chaty, domy a pozemky v nejbližším okolí mostu přes řeku Úhlavu za dálničním tunelem ve vrchu Valík u Štěnovic.

Převážná část těchto stavení v rekreační oblasti je přibližně ve výšce mostu. Lidé upozorňují, že nárůst hluku je připravil o klidné bydlení. Požadují například, aby Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) nechalo most uzavřít do protihlukových tubusů.

 

Hluk vadí hlavně v noci

Zástupci ŘSD chtějí s lidmi jednat. Zdůrazňují, že nejprve bude nutné v okolí mostu změřit hlučnost. „Každý s nějakou hlučností z dálnice počítal. Ale skutečnost je dost hrozná. Největší problém je to v noci. Někteří lidé se budí, i když si předtím zavřou okna i okenice," argumentuje Petr Vavřík, který v oblasti bydlí. Vavřík se domnívá, že dosavadní protihluková opatření jsou nedostatečná.

„Na mostě stěny jsou. Ale nejsou z materiálu, který hluk pohlcuje. Jenom jej odráží. Navíc jsou ty stěny nízké a nejsou nahoře sklopené. Zvuk se tam jenom tříští, ale efekt zábrany velký nemají," argumentuje Petr Vavřík. Ten upozorňuje, že hluk z dálnice trápí i obyvatele některé domů až v Radobyčicích.

 

Už svolali jednání

Zástupci ŘSD už svolali jednání s nespokojenými lidmi. Náměstkyně ŘSD Marie Nádvorníková uvedla, že nejprve je nutné zmapovat, jak situace kolem mostu vypadá. „To znamená, že se musí provést měření," sdělila Nádvorníková. Ta připustila, že ŘSD udělá nějaké protihlukové opatření. „To, co bude technicky i finančně schůdné," vysvětlila. Koordinátor stavby obchvatu Petr Otásek, který do konce roku ještě pracuje pro ŘSD, už se zástupci protestujících jednal. Otásek si je jistý, že hluk nepřekračuje povolené limity. „Ale ti lidé bydleli v naprostém tichu a teď jim tam dálnice hučí. Hukot však není takový, aby přesáhl limity. Přesto budeme jednat a pokusíme se dohodnout," řekl Otásek.

 

JAROSLAV NEDVĚD (MF Dnes)
Děti žijící v lokalitách s ovzduším znečištěným jemnými prachovými částicemi trpí až pětkrát častěji záněty průdušek než jejich vrstevníci v místech s čistějším vzduchem. Vyšší je tam také kojenecká úmrtnost. Dospělí v krajích s vyšším znečištěním častěji umírají na choroby srdce a cév, pravděpodobně i na rakovinu plic. Situace je nejhorší v oblasti Ostravsko-Karvinska. Konstatuje to zpráva ministerstva životního prostředí (MŽP), kterou 12.12. vyslechne vláda.

Rizika související s jemným prachem se podílí v ČR na úmrtnosti pěti až 13 procenty. Při počtu zemřelých 104.400 obyvatel se prašnost mohla loni podle zprávy odrazit v úmrtí 1745 až 12.418 lidí.

Podle ročenky životního prostředí za rok 2006 žijí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší téměř dvě třetiny obyvatel Česka. Tyto oblasti přitom představují 29 procent území státu. Stále větší problémy způsobuje doprava, jemný prach se do vzduchu dostává také pálením uhlí v domácích topeništích. Na Ostravsko-Karvinsku přistupují další významné zdroje - hutní průmysl a průmysl zpracování paliv. "Vysoká hustota osídlení v kombinaci s uvedenými zdroji znečišťování ovzduší má za následek rozsáhlé negativní vlivy na lidské zdraví. K imisnímu zatížení této oblasti přispívá rovněž regionální přenos ze zdrojů v Polsku, především ze silně industrializované oblasti Katovic," uvádí zpráva.

Plošné limity pro jemné prachové částice dané Evropskou unií překračuje Česko druhým rokem. Limit pro roční průměrnou koncentraci jemného prachu byl loni překročen na 2,3 procenta území, v roce 2005 se tak stalo na 1,5 procenta území.

"Dlouhodobý pobyt v lokalitách se zvýšenými koncentracemi jemných prachových částic vede ke snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí, výskytu symptomů chronického zánětu průdušek, zvýšení spotřeby léků a zkrácení délky života hlavně z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév a pravděpodobně i na rakovinu plic," konstatuje dokument ministerstva životního prostředí, který má ČTK k dispozici.

Zdraví obyvatel Česka negativně ovlivňuje také vysoké množství polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) ve vzduchu. Jejich limity byly loni překročeny na devíti procentech území, na nich ale žijí dvě třetiny obyvatel země.

"Z vypočtených hodnot pro jednotlivé typy městských lokalit lze velmi přibližně odhadnout, že vliv emisí PAU z dopravy kombinovaný v některých lokalitách s emisemi z domácích topenišť, vede v městských aglomeracích k navýšení zdravotních rizik o jeden až dva případy onemocnění z 10.000 populace," hodnotí dopad zpráva s tím, že v lokalitách ovlivněných velkými průmyslovými zdroji je hodnota individuálního rizika vyšší než v ostatních městských lokalitách a představuje teoreticky dva až 10 případů na 10.000 obyvatel.

Zprávu o dopadu emisí na zdraví obyvatel Česka ministerstvo vládě předloží v rámci plnění národního programu snižování emisí. Program počítá hlavně s omezením vytápění uhlím a zpřísněním emisních parametrů automobilů. Návrh na omezení spalování tuhých paliv ve vybraných zdrojích a domácnostech k 1. lednu 2014 má úřad připravit příští rok. V dopravě plánuje ministerstvo zpřísnit kontroly stanic technické kontroly (STK).

Navzdory některým tvrzením není Jaderná elektrárna Temelín (JETE) stále zkolaudována. V těchto dnech probíhá u Městkého úřadu v Týně n. Vlt. kolaudační řízení těch částí, které podléhají vodnímu zákonu. Ani kolaudační řízení stavebních objektů JETE, které proběhlo na podzim letošního roku, stále ještě není ukončeno.

Kolaudační rozhodnutí sice bylo vydáno, nebylo však řádně doručeno všem účastníkům řízení a není tedy pravomocné.

Dnešního vodoprávního kolaudačního řízení se zúčastnila občanská sdružení Jihočeské matky a Calla. MÚ v Týně n. Vlt., zároveň po vzoru krajských úředníků zahájil řízení o vyloučení všech občanských sdružení s tohoto řízení. Dosud však nebylo o vyloučení sdružení rozhodnuto. Zástupci občanských sdružení požádali stavební úřad, aby řízení přerušil, zajistil doplnění dokumentace a její následné další řádné projednání.

„Vodoprávní kolaudační řízení probíhá ve stejném duchu jako předchozí kolaudace stavebních objektů. Z původních několika desítek posuzovaných objektů se posuzují pouze dva – betonové základy nádrží kondenzátu. Provozovatel JETE navíc svou žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí rozšířil i na 2. blok JETE“, řekla Monika Wittingerová ze Sdružení Jihočeské matky.

Hana Gabrielová ze sdružení Calla doplnila: „Znovu se bohužel ukazuje, jak úřady vycházejí firmě ČEZ vstříc. Tím, jak se snaží vyloučit nepohodlné kritiky z řízení a urychlit kolaudační řízení dávají jasně najevo, na čí straně stojí.“.

Kontakt: Bc Hana Gabrielová, Calla, tel.:  777 027 012 , e-mail: hana.gabrielova (at) calla.cz

V Litvínově proběhlo 1.12. 2006 referendum o postoji města k jeho ohrožení těžbou uhlí. Referenda se zúčastnilo asi 38% z 21 674 oprávněných voličů, kteří se vyjadřovali k otázce: "Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?"Více než 95 % účastníků referenda hlasovalo ANO, tedy vyjádřilo svůj požadavek, aby radnice všemi dostupnými prostředky usilovala o zachování současně platné hranice těžby.

Proti těmto limitům vede agresivní kampaň Mostecká uhelná společnost (MUS) a.s., kterou ovládá firma Czech Coal spoluvlastněná kontroverzním miliardářem Pavlem Tykačem. Ten po mnoha měsících vyšel z anonymity a přiznal, že je jedním z investorů, kteří koupili 40 % akcií MUS. Tykač byl přitom v létě 2006 spolu s dalšími 5 muži obviněn policií z podvodu v souvislosti s případem vytunelovaných investiční CS Fondů.

Vytunelování CS Fondů

Veřejnosti je Pavel Tykač znám zejména podivnými aktivitami tzv. skupiny Motoinvest, která v 90. letech masivně odkupovala akcie drobných investorů z kupónové privatizace. Motoinvest ovládl např. Agrobanku a Plzeňskou banku, které obě za podivných okolností zkrachovaly. Motoinvest kontroloval i investiční CS Fondy, ze kterých se krátce po jeho odchodu ztratila víc než miliarda korun.

MF Dnes uvádí, že podle policie úmyslně zbavil fondy akcií a naplnil je 1,5 miliardou v hotovosti. Peníze byly složeny na účet u Plzeňské banky, kterou Motoinvest od roku 1994 majetkově ovládal a v představenstvu banky tehdy seděl právě Tykač. Za peníze uložené na účtech u Plzeňské banky byly koupeny bezcenné akcie podniku Drůbež Příšovice od holandské firmy, která v Česku obchodovala s další společností kolem Pavla Tykače. Jeho majetek se odhaduje na desítky miliard korun, ale Pavel Tykač v souvislosti se svým někdejším podnikáním nepřipouští žádnou vinu.

Litvínovské občanské sdružení Kořeny i ekologické organizace vítají, že lidé v Litvínově podpořili své sousedy a odmítli bourání Horního Jiřetína a Černic kvůli rozšiřování uhelných dolů. „Jsem strašně ráda, že pětadevadesát procent hlasujících spoluobčanů odmítá žít na hraně důlní jámy. Pro radnici z toho vyplývá velmi jasný mandát, aby aktivně vystupovala proti prolomení územních ekologických limitů," uvedla Jana Doležalová ze sdružení Kořeny.

Plzeň (30. listopadu 2006) - Návrh na přepracování Národního alokačního plánu na léta 2008-12 (NAP II) pro emise ohrožující klima odeslala dnes regionální pobočka STUŽ ministrům životního prostředí Petru Kalašovi a průmyslu Martinu Římanovi (1). Návrh NAP II je v rozporu s platnou evropskou směrnicí a ignoruje i cíle platné Strategie udržitelného rozvoje ČR. Může vést ke zhoršení znečištění ovzduší i k ohrožení zdraví lidí. Plzeňská STUŽ proto navrhuje plán přepracovat tak, aby klima a životní prostředí místo ničení skutečné chránil - snížením množství vydaných povolenek pro znečištění.

"Případné povolení větších emisí skleníkových plynů z průmyslu by se bohužel na mnoha místech mohlo projevit ještě špinavějším vzduchem, který jsme nuceni dýchat ačkoli už jsou na mnoha porušovány platné normy. Spalování fosilních paliv neohrožuje jen klima, ale produkuje také škodlivý prach, oxidy dusíku, polyaromatické uhlovdiky a další nebezpečné exhalace ohrožující zdraví lidí", uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro oblast ekologických a zdravotních rizik.

Ministři Kalaš (bezpartijní) a Říman (ODS) navrhli zvýšit povolené skleníkové emise pro léta 2008 až 2012 na zhruba 102 milionů tun CO2, ačkoli skutečná potřeba českého průmyslu činila v roce 2005 jen 82 milionů tun. Plzeňská pobočka STUŽ vyzvala v rámci oficiálního připomínkového řízení ministra Kalaše, aby návrh alokačního plánu se svými podřízenými přepracoval. NAP II by místo navyšování povolených emisí měl zajistil jejich snížení o 5-7%, k rozdělování povolenek mezi podniky by mělo být použita spravedlivější metoda tzv. benchmarkingu a část povolenek by místo bezplatného přidělení měla být vydražena v otevřené aukci.

"Česká vláda se ve schválené Strategii udržitelného rozvoje ČR zavázala ´... SOUSTAVNĚ OMEZOVAT emise skleníkových plynů ...´. Jako indikátor plnění tohoto cíle uvádí strategie i množství emisí připadajících na obyvatele, ve kterých patří Česko k nejhorším v EU i na celém světě. Přesto ministři Kalaš a Říman počítají s dalším neodůvodněným růstem škodlivých exhalacích a platný závazek vlády ignorují," dodal MUDr. Šuta.

Poznámka pro editory:

(1) Připomínkové řízení k návrhu NAP II - žádost o přepracování návrhu v souladu se základními národními i mezinárodními dokumenty, Plzeň, 30.11. 2006

Brusel/Plzeň - 29. listopadu 2006 - Stanovení cílů pro prevenci vzniku odpadů podpořil výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu svým hlasováním o návrhu rámcové směrnice EU o odpadech. Europoslanci do značné také odmítli pokus Evropské komise vylepšit pověst spaloven odpadů jejich "přenálepkování", ale výbor zároveň nepodpořil stanovení kontrolovatelných cílů a termínů pro recyklaci odpadů.



"Europoslanci schválili pozměňovací návrh na zavedení střednědobého cíle pro politiku prevence vzniků odpadů - do roku 2012 stabilizovat množství odpadů. Zatím však stále chybí jasné cíle v oblasti recyklace odpadů. Evropská komise sice tvrdí, že jejím je cílem vytvoření ´recyklační společnosti´, ale neříká ani jak by měla vypadat (zda by mělo být recyklováno 50, 70 nebo 90% odpadů), ani v jakém časovém horizontu. U obalů se stanovení kontrolovatelných cílů a termínů ukázalo jako klíčové efektivní opatření pro podporu separace a recyklace. Europoslanci napříč politickými kluby však vyjadřují podporu recyklaci odpadů, a tak věřím, že se při projednávání odpadové směrnice ještě podaří recyklaci posílit," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika.

Evropská sdružení nevládních ekologických organizací EEB a Přátelé Země navrhují, aby směrnice stanovila v EU za cíl dosažení 70 procentní míry recyklace odpadů do roku 2020. Dále navrhují, aby po roce 2025 bylo zakázáno jak skládkování, tak spalování materiálů, které lze znovu využít, recyklovat nebo kompostovat.

"Europoslanci do jisté míry vyslyšeli hlas nevládních organizací (1) a zohlednili i pozici České republiky (2), když odmítli kontroverzní návrh Komise na přeřazení spaloven odpadů z kategorie ´likvidace´ do ´využití´ odpadů podle energetického kritéria. Návrh Komise odporoval platnému rozsudku Evropského soudního dvora a Česká republika by jeho schválením patrně ztratila šanci bránit se dovozu zahraničního smetí do země," dodal Šuta.

"Europoslanci uznali, že hlavní funkcí spaloven je likvidace odpadů, ačkoli i tato zařízení by se měla snažit využít energii uvolněnou spalováním. Před plenárnmí zasedáním Parlamentu proto budeme europoslance vyzývat, aby podpořili postoj výboru proti ´přeznačkování´ spaloven," sdělila Melissa Shinn, která je v EEB zodpovědná za oblast odpadů (3).

Poznámky pro editory:

(1) Tisková zpráva z 8. března 2006: "Hrozba dovozu odpadů: Evropské organizace varují ministry před ekodumpingem"- http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006030801

 

 

(2) Společné stanovisko ministrů životního prostředí České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, které vyjadřuje výhrady k záměru na překlasifikování spaloven odpadů, bylo přijato během jednání Visegrádské skupiny v Košicích 5. května 2006. Faximile anglického znění stanoviska je k dispozici ZDE:

http://www.eeb.org/activities/waste/incineration/Visegrad-4-declaration-4-and-5-May2006.pdf

(3) European Environmental Bureau (EEB) je největší evropská federace nevládních ekologických organizací, která sdružuje více než 140 členů z 31 zemí a která zastřešuje 13 specializovaných odborných pracovních skupin. Českými členy EEB jsou Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), Zelený kruh, Ekologický právní servis (EPS) a Ústav pro ekopolitiku (ÚEP). Více informací na http://www.eeb.org

Brusel/Plzeň - 27. listopadu 2006 - Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu (EP) bude v úterý 28. listopadu hlasovat o návrhu rámcové směrnice o odpadech. Česká republika s ním nesouhlasí, neboť může představovat značné riziko usnadnění dovoz odpadů. Největší evropská federace nevládních ekologických organizací (EEB) (1) vyzvala členy europarlamentu, aby i v souladu s pozicí ČR nehlasovali pro podporu spaloven odpadů, ale ve prospěch prevence vzniku a recyklace odpadů (2).

 

Evropská komise předložila ve směrnici návrh na přeřazení spaloven odpadů z kategorie "likvidace" do kategorie "využití" odpadů. "Komise by tím bohužel otevřela možnost těžko kontrolovatelného vývozu odpadů z bohatších částí EU do chudších, neboť členské státy mají jen velmi omezené možnosti bránit se dovozu odpadů za účelem jejich využití, " uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika.

 

"Překlasifikace spalování odpadů na ´využití´ by podpořilo export odpadů ze zemí s vysokými poplatky jako je Německo do těch s nižšími. Je zcela neakceptovatelné změnit země jako Francie, Polsko nebo Českou republiku ve ´ohniště´ Evropy a ještě způsobovat další emise zbytečným převážení odpadů po Evropě," konstatovala Melissa Shinn, zodpovědná v EEB za problematiku odpadů.

 

"MŽP postupně zamítlo žádosti o dovoz cca 100 000 tun německého a rakouského smetí do spaloven odpadů v Liberci, Praze a Brně a čelí za to dokonce žalobě jedné ze zahraničních firem. Schválení směrnice v navržené podobě by české hranice otevřelo lavině zahraničních odpadů. Proto se proti překlasifikování spaloven odpadů společně postavily nejen evropské nevládní organizace, ale také ministři životního prostředí ČR, Slovenska, Polska a Maďarska (3)", dodal Šuta.

 

Místo alibistického udělení příznivější "nálepky" spalovnám odpadů navrhují nevládni organizace sdružené v EEB, aby poslanci podpořili návrh na zavedení cíle do roku 2020 recyklovat 70 procent všech odpadů v zemích EU. Dále EEB podporuje návrh, aby do roku 2025 bylo ukončeno skládkování i spalování těch materiálů, které lze znovuvyužít, zrecyklovat nebo zkompostovat.

 

Poslední odborné studie ukazují, že recyklace odpadů nejen šetří zdroje jako jsou kovy, lesy nebo ropa, ale značně také omezuje emise způsobujících globální změnu klimatu. Recyklace je totiž energeticky mnohem efektivnější než výroba z primárních materiálů. Jedna z nejnovějších studií došla k závěru, že např. Velká Británie může ročně lepší recyklací odpadů omezit skleníkové emise o 10 až 15 milionů tun emisí ekvivalentu CO2 ročně (4). Europoslanci tedy mají šanci podporou lepší recyklační politiky pomoci evropské ekonomice zvýšit její efektivnost využívání zdrojů a snížit negativní dopad na životní prostředí, zejména na klima.

Poznámky pro editory:


(1) European Environmental Bureau (EEB) je největší evropská federace nevládních ekologických organizací, která sdružuje více než 140 členů z 31 zemí a která zastřešuje 13 specializovaných odborných pracovních skupin. Českými členy EEB jsou Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ), Zelený kruh, Ekologický právní servis (EPS) a Ústav pro ekopolitiku (ÚEP). Více informací na http://www.eeb.org

(2) Více informací v TZ "Česká republika vyjádřila obavy z návrhu nové odpadové legislativy EU" z 6. února 2006, která je k dispozici ZDE: http://www.stuz.cz/view.php?cisloclanku=2006020601

3) Společné stanovisko ministrů životního prostředí České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, které vyjadřuje výhrady k záměru na překlasifikování spaloven odpadů, bylo přijato během jednání Visegrádské skupiny v Košicích 5. května 2006. Faximile anglického znění stanoviska je k dispozici ZDE: http://www.eeb.org/activities/waste/incineration/Visegrad-4-declaration-4-and-5-May2006.pdf

 

4) Environmental benefits of recycling: An international review of life cycle comparisons for key materials in the UK recycling Sector, Waste & Resources Action Programme, 2006

V pátek 1. prosince budou obyvatelé Litvínova rozhodovat o tom, zda jejich město chce mít za souseda hnědouhelný lom. S argumenty pro účast v referendu a proti rozšiřování těžby se mohou nyní místní obyvatelé setkat i při cestě na hokej, návštěvě lékaře, čekání na tramvaj či ve své poštovní schránce. Kampaň proti rozšiřování těžby podporují významné místní osobnosti - hokejista Rober Reichl, fotograf Ibra Ibrahimovič, kreslíř Vladimír Jiránek nebo zpěvák Martin Maxa

Otázka v litvínovském referendu zní: Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?

Iniciátoři referenda se rozhodli využít všech dostupných možností, jak lidem jeho význam přiblížit. „Zatímco ve volbách rozhodujeme o budoucnosti města na čtyři roky, případné prolomení ekologických limitů těžby zásadně ovlivní budoucnost Litvínova na dalších sto let. Jsme přesvědčeni, že většina lidí má jasný názor na přiblížení velkolomu k Litvínovu. Naše aktivity jsou občany přijímány velmi příznivě a mnoho lidí nás samo ujišťuje, že k referendu přijde, jelikož si uvědomují, že podobnou příležitost rozhodnout o osudu svého města již patrně nedostanou,“ vysvětluje členka přípravného výboru pro konání referenda Jana Doležalová.

Velkoplošné billboardy, dvě vydání speciálních referendových novin do všech schránek v Litvínově, transparenty na domech, webové stránky, stovky plakátů na sloupech veřejného osvětlení, v obchodech, lékařských ordinacích a na dalších místech, ale například i speciální cyklorikša fungující jako mobilní informační stánek a hlavně osobní kontakt s lidmi na ulicích. Tím vším chtějí iniciátoři referenda rozšířit potřebné informace mezi obyvatele. „Mnohdy se tak občané poprvé dozvídají, že by velkolom ČSA měl být pouhých 500 m od Litvínova a že těžit by se mělo do roku 2122,“ uvedl Roman Klecker, který bude celý příští týden jezdit s cykloriškou po Litvínově a rozdávat lidem informační materiály.

Proti dalšímu přibližování velkorypadel k hranici města se v posledních dnech vyjádřila řada známých osobností – zpěvák Martin Maxa, mistr světa a olympijský vítěz v ledním hokeji Robert Reichel, kreslíř Vladimír Jiránek, arciděkan a čestný občan města P. Oldřich Vinduška, malířka Sylvie Prchlíkova, fotograf severních Čech a vítěz Czech Press Photo Ibra Ibrahimovič či předsedkyně nadačního fondu Ivana Hlinky Liběna Hlinková. „Prvního prosince hrajeme, ale na to jít k referendu si čas určitě najdu. V litvínovském referendu se vyjádřím proto, že nechci, aby byla u Litvínova díra,“ uvedl pro druhé číslo Referendových novin Robert Reichel. „Jsem zásadně proti prolomení limitů těžby. Takové zásahy do krajiny jsou nesmazatelné. Svůj názor každopádně vyjádřím i v referendu,“ doplnil Martin Maxa.

Většinu prostředků potřebných na výrobu informačních materiálů poskytly místní firmy, které s perspektivou života a podnikání v těsném sousedství rypadel nesouhlasí. Zbytek prostředků poskytla Nadace Partnerství, NGO sekretariát pro kyselé deště, Hnutí Duha, Greenpeace a členové občanského sdružení Kořeny.

Další informace naleznete na webových stránkách www.koreny.cz.
Ekologické zemědělství je v tuzemsku po loňském poklesu opět na vzestupu. Vyplývá z aktuálních údajů ministerstva zemědělství ke konci října. Výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy se rozrostla na 275.000 hektarů, což je proti konci loňského roku nárůst o osm procent. Počet ekofarem se zvedl na 912 proti loňským 829. Ekologické zemědělství zaujímá nyní zhruba 6,5 procenta zemědělské půdy, což je v rámci EU nadprůměrný podíl.

Ministerstvo zemědělství soudí, že k opětovnému růstu tohoto druhu farmaření přispěl vznik konkurenčního prostředí v kontrole a certifikaci. V tuzemsku nyní fungují již tři kontrolní organizace pověřené ministerstvem: KEZ, ABCERT a Biokont CZ. Podle úřadu se od počátku letošního roku také zjednodušily některé národní předpisy. Například zákon o ekologickém hospodaření byl zredukován o polovinu a současná prováděcí vyhláška má proti původním 15 stranám a 17 přílohám pouze dvě strany textu a dvě přílohy.

Ekologické zemědělství je rovněž proti konvenčnímu zvýhodněno vyššími sazbami v jednotlivých podpůrných programech. Pro rok 2006 se počítá s celkovou podporou kolem 300 milionů korun. Pro další roky jsou dotace na ekofarmaření zahrnuty v Programu rozvoje venkova a ročně by měly průměrně činit zhruba půl miliardy korun. v Zájem o biopotraviny v Česku roste. Tento trh by měl v příštích pěti letech podle odhadů stoupat o 25 až 30 procent ročně. V roce 2011 by tak za ně Češi mohli utratit zhruba 1,3 miliardy korun. Loni to bylo 350 milionů korun, meziročně o 30 procent více, vyplývá z údajů agentury Green marketing. Zatím biopotraviny představují méně než jedno procento z celkové spotřeby potravin.

Rostoucí poptávku však ze značné části uspokojovaly zvýšené dovozy. Na konci roku 2005 bylo na trhu 2000 biopotravin, z toho 1200 zahraničních. V tuzemském ekozemědělství převládají louky a pastviny zaujímající 226.000 hektarů. Výměra orné půdy se proti loňsku rozrostla na 23.162 hektarů, což je ale stále méně než desetina ploch. Zbytek představují trvalé kultury, jako sady, a ostatní plochy. Nabídku z domácí produkce také omezuje nedostatek zpracovatelských kapacit.

Biopotraviny jsou proti konvenčním potravinám v Česku dražší o 40 až 350 procent, což je podle odborníků způsobeno náročnějším způsobem produkce a zpracování s velkým podílem ruční práce. Roli hrají i vyšší náklady na balení a distribuci malých šarží.

Kontroverzní projekt megaspalovny v Opatovicích nemůže dostat peníze z evropských fondů. Potvrdil to oficiální zápis z ministerské pracovní skupiny pro Fond soudržnosti, který získalo Hnutí DUHA. Pracovní skupina potvrdila, že financování projektu by bylo v rozporu se schváleným Plánem odpadového hospodářství (POH) České republiky, který je závazný: „V současné době platný POH ČR neumožňuje financování předloženého projektového záměru.“ Dodala přitom, že podpora z fondů by byla možná, pouze pokud vláda tři roky starý plán změní.



Plán odpadového hospodářství vylučuje financování spaloven komunálních odpadů ze zdrojů státního rozpočtu, mezi které oficiálně patří také evropské fondy – a to ani v případě, že se označují za „energetické využití odpadů“. Vláda se shodla, že hodlá peníze raději investovat do lepší recyklace odpadků.

Pracovní skupina jednala o sporném projektu už podruhé – a podruhé došla ke shodnému závěru. Výsledek jednání staví do jiného světla informaci Pardubického kraje, podle kterého má dotaci z EU předběžně přislíbenu.

V Opatovicích nad Labem proběhne v sobotu (24.6.) referendum o projektu spalovny na katastru obce. Lidé ze sousední obce Čeperka již v roce 2005 spalovnu v podobném referendu odmítli.

Ivo Kropáček, vedoucí programu Odpady Hnutí DUHA, řekl: „Je to dobrá zpráva: dotovat spalovnu není možné, tím více peněz zůstane na projekty lepších recyklačních služeb pro domácnosti. Právě ty jsou nyní pro Českou republiku prioritou. Pardubický kraj by měl přestat plýtvat časem a penězi na prosazování okolními obcemi i lidmi odmítané spalovny a začít připravovat projekty, které lidem usnadní třídění odpadů. Lidé například stále nemohou třídit kompostovatelný odpad, který tvoří polovinu hmotnosti popelnic.“

V Ašském výběžku se objevila nepovolená skládka komunálního odpadu z Německa. Asi sto tun ho navezly v posledních čtrnácti dnech kamiony do zaniklé textilky Ohara. Tu má od správce konkurzní podstaty pronajatu česká firma TOP - Rapax. Krajský úřad v Karlových Varech oznámil případ Inspekci životního prostředí. Požádal policii a celníky aby zabránili dovozu dalšího odpad.

V továrně se v současné době nic nevyrábí. Přes plot jsou vidět hromady pneumatik, suti a průmyslového odpadu. Ke komunálnímu odpadu jsme se nedostali.

Nepovolený odpad i dovozní doklady s hlavičkou německé firmy ovšem zdokumentovali včera večer úředníci z ašské radnice. "Podle nás to byl špatně vytříděný plastový komunální odpad," říká Iva Kubíčková, která v Aši vede odbor životního prostředí. Starosta Hranic František Jurčák (KSČM) vzpomíná, jak se o skládce dozvěděl: "Občané nás upozornili, že je tam silný zápach a že se tam rozmnožily mouchy."

Správce konkurzní podstaty pro ČT do telefonu uvedl, že jeho vyjádření k odpadu i vyjádření firmy TOP - Rapax bude k dispozici nejdřív zítra. Zaměstnankyně firmy TOP - Rapax Marie Martincová České televizi řekla: "Nějaké plasty sem mají navážet a dál zpracovávat."

Tomu ale Iva Kubíčková z ašského odboru životního prostředí nevěří: "Dodneška tam žádná technologie není, neprobíhají žádná řízení, o kterých bych věděla, že tu technologii povolují." A starosta Hranic Jurčák dodává: "Zjistili jsme, že od 10. října je tato firma v konkurzu a že ještě během října vydrancovali veškerý železný materiál - co se dalo, odvezli do kovošrotu. Takže prakticky je to likvidační akce, a ne akce na podporu výroby."

Úředníci z odboru životního prostředí se mají se správcem konkurzní podstaty sejít přímo na místě během zítřka.

Během loňského roku přibylo ve vzduchu nad Českou republikou o tři procenta více částic prachu. Zdraví škodlivý vzduch už podle zprávy o stavu životního prostředí, kterou schválila vláda, nedýchají pouze obyvatelé měst, limit byl překračován i ve venkovských oblastech. Mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší patří třetina Česka.

Začneme v Ostravě: "Od roku 2000 nebo 2001 narůstá každoročně obrovské množství respiračních infektů, především horních cest dýchacích, a v naší lokalitě bohužel i plicních a astmatických potíží u dětí. Rozhodně nejde o banální dětská chřipková onemocnění, jsou to infekty, které, pokud postihují plíce a průdušky, velmi často končí dušností a hospitalizací dítěte,"popisuje svoje zkušenosti dětská a dorostová lékařka Eva Schalerová z Ostravy.

Shodou okolností právě Ostrava patří mezi ty lokality v republice, kde se v posledních letech nejvíce zhoršila kvalita ovzduší. Jaroslav Šantroch z úseku čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu říká: "Největší znečišťovatelé musí plnit limity, které jsou dané legislativou, avšak v kombinaci, když je potom znečišťovatelů více, například na ostravsku, se tito znečišťovatelé významně podílejí na zhopršení. Jedná se především o zpracování uhlí, popřípadě železárny, které zase na ostravsku významně zvedly produkci."

Jak je na tom Česká republika s emisemi skleníkových plynů? "Emise skleníkových plynů a především tedy oxidu uhličitého jsou dány zase spalovacími procesy, a bohužel ekonomika České republiky je postavena... byla postavena na spalovacích procesech, proto emise oxidu uhličitého jsou vysoké, avšak současné limity, které byly dány Evropskou unií, Česká republika nepřekračuje."

Přesto patří Češi s téměř 14 tunami skleníkových plynů na hlavu k největším znečišťovatelům Evropy. Karolina Šůlová z tiskového odddělení ministerstva životního prostředí shrnuje, že nejhorším znečištění představují malé prachové částice o velikosti do 10 mikrometrů, které vznikají při spalování. Jejich původcem je automobilová doprava a lokální topeniště domácností.

"Ukazuje se, že zhruba třetina území České republiky má nadlimitní koncentrace těchto malých prachových částic, a v této jedné třetině území žije asi 66 procent obyvatel. To je trend, který se objevuje v posledních několika letech a znepokojuje nejen ministerstvo životního prostředí, ale také například ministerstvo zdravotnictví."

Miroslav Šuta ze Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj tvrdí, že státní orgány zatím nepodnikly žádné kroky, které by problém ovzduší řešily. "Doposud si podle mého názoru stát ani neuvědomoval, že se ta situace tak výrazně zhoršuje, proto téměř žádné kroky ke zlepšení situace podnikány nebyly, dokonce třeba Hlavní město Praha nedodrželo termín, do kdy mělo zpracovat akční plán pro zlepšení kvality ovzduší."

Hodlají tedy něco podniknout v blízké budoucnosti? Karolina Šůlová z ministerstva: "Co se týče dopravy, ministerstvo životního prostředí vytvořilo společnou pracovní skupinu s ministerstvem dopravy, která by se měla zaměřit na řešení těch nejpalčivějších problémů. jednou z cest je urychlení výstavby obchvatů měst, aby se doprava nedostávala tam, kde se lidé nejvíce pohybují, nejvíce žijí, další možností je také mýtné a s tím spojené omezování dopravy, pak sem samozřejmě taky patří ekologická daňová reforma, která by motivovala lidi, aby buď jezdili na nějaká ekologičtější paliva, nebo jezdili méně."

A proč je vlastně problém tak vážný? Odpovídá Miroslav Šuta:"Problém znečištění ovzduší prachem je velice závažný proto, že má bezprostřední dopad na zdraví obyvatel, a odborníci odhadují, že v České republice asi 8-10 tisíc lidí každý rok předčasně umírá na následky znečištěného ovzduší a v průměru každý obyvatel České republiky ztrácí asi 10 měsíců života právě proto, že vdechuje znečištěný vzduch." Autor: Vilém Faltýnek Poslech na internetové stránce Českého rozhlasu 7: http://www.radio.cz/cz/clanek/84767

 

V polovině listopadu se patrně na dlouhá léta rozhodne o tom, zda a jak budeme chráněni před negativním vlivem průmyslových chemikálií. Před pěti lety odstartovala Evropská komise (EK) přípravu jejich regulace s cílem najít rovnováhu mezi konkurenceschopností průmyslu a ochranou zdraví a životního prostředí. Výsledek mnohaletého procesu bude důležitým signálem o směřování EU a její průmyslové i ekologické politiky.

Dnes nemusí průmysl informovat o bezpečnosti asi 100 tisíc chemikálií (uvedených na trh před rokem 1980), z nichž mnohé vzbuzují obavy lékařů a přírodovědců. Komise navrhla tuto "díru" v zákonech odstranit zavedením povinnosti výrobců poskytovat životně důležitá zdravotní a bezpečnostní data o chemikáliích. Zároveň by se měla zavést procedura pro náhradu těch nejnebezpečnějších. Návrh komise, pro který se ze slov Registrace, Evaluace (zhodnocení) a Autorizace (povolování) CHemických látek vžila zkratka REACH, prošel během let řadou proměn a stále není jisté, v jaké podobě bude schválen. Po pěti letech politického vyjednávání nejsou dokonce jisté ani následující čtyři základní principy jeho efektivního fungování:

- Náhrada nejnebezpečnějších chemikálií - nebezpečné látky by nesměly být užívány bez získání speciálního povolení (autorizace). Cílem autorizace je povzbudit firmy k hledání bezpečnějších alternativ a zajistit, aby byly v co největší míře užívány méně škodlivé látky. Firmám by autorizace umožnila pokračovat ve výrobě a užívání nebezpečných látek pouze v případech, kdy by pro specifické použití látky dosud neexistovala bezpečnější alternativa nebo kdyby bylo používání dané látky přínosem pro společnost a zároveň by mohlo být riziko nebezpečné látky regulováno.

- Právo na informace - spotřebitelé by měli mít právo zjistit, jaké chemické látky jsou ve výrobcích obsaženy a které z nich jsou problematické, aby se mohli nebezpečným chemikáliím vyvarovat.

- Garance bezpečnosti - zavedením tzv. Duty of Care (povinnost péče) by se výrobci chemikálií stávali zodpovědnými za jejich bezpečnost i při výrobě pod 1 tunu ročně, která neukládá formální povinnost testování v rámci REACH.

- Dostatek dat o chemikáliích - výrobci a dovozci by museli poskytnout dostatek dat k identifikaci nebezpečných chemikálií a k rozhodnutí, zda jsou dostupné náhrady bezpečnější.

Spor o náhradu
I v základních principech může být REACH ještě vylepšen, nebo oslaben. Klíčovým bude tzv. druhé čtení v Evropském parlamentu, které musí proběhnout do konce roku. Bude-li názor EP odlišný od pozice Rady EU (ta je složena z ministrů členských států), proběhne vyjednávaní mezi těmito institucemi o společné kompromisní podobě REACH. Právě europoslanci teď mají v rukou podobu REACH - tedy i to, nakolik bude zdraví lidí a životní prostředí chráněno před nebezpečnými chemikáliemi.

Europoslanci v prvním hlasování o REACH podpořili vyřazení nejnebezpečnějších chemikálií, za které je dostupná bezpečnější náhrada. Naopak podle názoru Rady EU by průmysl měl mít možnost nadále používat chemikálie - které např. narušují hormonální systém nebo způsobují rakovinu -, i když za ně existuje bezpečnější náhrada. Pro prosazení náhrady je nyní nezbytné, aby europoslanci své stanovisko zopakovali.

EP se však rovněž shodl na tom, že omezí povinnost poskytovat informace o nebezpečnosti chemikálií, pokud jich firma vyrábí míň než 100 tun za rok. To by ovšem značně ztížilo možnost určení nebezpečných chemikálií i jejich potenciálních náhrad, a tím i podkopalo možnost náhrady nejnebezpečnějších látek.

Pošlete svůj názor!
Aby se k uším a očím poslanců dostal nejen názor placených lobbistů, ale i jejich voličů, připravily nevládní organizace internetovou stránku http://www.chemicalreaction.org. Na ní najdete v češtině základní informace o REACH a z ní můžete poslat každému z europoslanců e-mail se svým názorem.

Vysoce rizikové chemikálie - jsou ty, u nichž nemůže být zajištěno bezpečné zacházení a nevyhnutelně končí v životním prostředí. EU se je zavázala vyloučit z užívání do roku 2020. Podle REACH se jedná o chemické látky, které: - se velmi obtížně rozkládají v prostředí (jsou velmi persistentní) a zároveň se můžou hromadit v těle a v potravním řetězci (velmi bioakumulativní);
- jsou zároveň persistentní, bioakumulativní a toxické;
- můžou narušovat hormonální systém člověka a volně žijících zvířat (endokrinní disruptory);
- můžou způsobovat rakovinu (karcinogeny);
- můžou narušovat genetickou informaci (mutageny);
- jsou toxické pro reprodukční systém;
- představují srovnatelné ("ekvivalentní") ohrožení ve smyslu negativních vlivů, které dosud nebyly objeveny, ale kterými by se REACH musel v budoucnu zabývat.

Autor je členem Meziresortní komise pro chemickou bezpečnost.

Jde o aktualizovaný text článku tištěného v EkoListu 10/2006

Přední evropské lékařské asociace ve středu 18. října vyzvaly podle deníku International Herald Tribune europoslance, aby se nedali zlomit tlakem chemického průmyslu a neoslabili návrh směrnice REACH, který by průmyslu uložil povinnou náhradu těch nejškodlivějších chemikálií, za které je dostupná bezpečnější alternativa. Evropský parlament má v závěrečném hlasování o podobě směrnice REACH rozhodovat 14 listopadu a Rada EU složená ze zástupců vlád členských zemí pak 4. prosince. Systém REACH - registrace, evaluace a autorizace chemických látek - by měl vstoupil v platnost počátkem roku 2007.

Vědci a lékaři v Evropském parlamentu podle International Herald Tribune uvedli, že prostředí znečištěné nebezpečnými chemickými látkami je spojováno s rakovinou, vrozenými vývojovými vadami, astmatem a dalšími vážnými chorobami. Slabý REACH by podle nich mohl vést ke zvýšení incidence těchto chorob v Evropě. "Už kojenci jsou kontaminováni stovkami chemických látek. A to přináší riziko vzniku rakoviny. Způsobili jsme zamoření budoucích generací" uvedl přímo v Evropském parlamentu pro agenturu Associated Press významný francouzský onkolog prof. Dominique Belpomme, který je expertem pařížské Evropské nemocnice Georges Pompidou a prezidentem Asociace pro výzkum a léčbu rakoviny (ARTAC).

Prof. Belpomma v Bruselu podpořili např. prof. Andreas Lischka (přednosta pediatrické kliniky v rakouském Glanzingu, dr. Peter Oohnsorge (alergolog, prezident Evropské akademie pro environmentální medicínu), dr. John Newby (toxikolog z Liverpoolské univerzity) a další evropští experti, kteří se společně vyslovili pro zavedení přísnějších toxikologických standardů a pro povinnou náhradu nejnebezpečnějších chemikálií v rámci REACH.

Směrnice REACH má regulovat výrobu a dovoz chemických látek v množství větším než 1 t/rok. Celkem má jít asi 30 tisíc látek, které jsou rozděleny do 4 kategorií podle tonáže roční výroby s odstupňovanými nároky i časovým harmonogram. Až 11 let mají mít na registraci chemikálie výrobci malých tonáží (1-10 t/rok). Naopak nejnebezpečnější látky spolu s těmi užívanými v množství nad 1000 t/rok mají být prověřeny už do 3 let od vstupu REACH v platnost.

Podrobnější hodnocení (evaluace) má být povinné pro látky rakovinotvorné, způsobující mutace, přetrvávající dlouho v prostředí (persistentní), narušující rozmnožování (reprotoxické) nebo hromadící se v živých organismech. Na základě zhodnocení účinků bude (nebo nebude) látkám udělena autorizace, která může stanovit podmínky pro jejich co nejbezpečnější užívání. Hlavní spor mezi chemickým průmyslem na jedné straně a lékaři, ekology, spotřebiteli a zaměstnanci na straně druhé se vede o to, zda by měla být udělována autorizace i takovým nebezpečných chemikáliím, za které je dostupná bezpečnější alternativa.

V pondělí 9. října proběhlo v Praze veřejné projednávání tzv. Plánu hlavních povodí - strategického dokumentu, který navrhuje závazně definovat lokality pro dvě stovky nových přehrad v České republice. Tento dokument má ještě do konce roku schválit vláda, jeho obsah se pak stane závazným pro veškeré územní plány obcí a krajů.

Megalomanské návrhy, převzaté prakticky beze změny z komunistických plánů 70. let minulého století, nemají ve velké většině případů žádné opodstatnění. Vpřípadě schválení ale budou bezprostředně ohrožovat stovky obcí, které se celé nebo zčásti nacházejí na území plánovaných vodních nádrží.

Důležité je prosadit změnu koncepce již nyní. Plán hlavních povodí se totiž má stát po schválení vládou ještě do konce letošního roku závazným podkladem pro pořizování územních plánů i přípravu podrobnějších, tzv. plánů oblastí povodí.

Další informace najdete na portálu www.stopprehrade.cz

Politické strany, které se chtějí ucházet v Kosmonosích o hlasy voličů v komunálních volbách, vystupují proti stavbě plazmové spalovny. ČTK to zjistila z článků v kosmonoských městských novinách a z vyjádření zástupce investora. Obec je přitom po odmítnutí v Mladé Boleslavi jedním z míst, kde investor o stavbě spalovny uvažuje, ačkoli o konkrétní lokalitě zatím rozhodnuto nebylo.

Podle investora jsou prohlášení proti stavbě předčasná. "Zatím to není vůbec na pořadu dne a nejsme dosud ve fázi, že bychom někam pokročili dále a mohli říci jasně, co bude. Zatím nepadlo žádné rozhodnutí," řekl ČTK Bohumil Bílek ze společnosti Solena, která na přípravě investice spolupracuje. Potvrdil dřívější informaci, že Kosmonosy patří spolu s několika dalšími lokalitami ve středních Čechách mezi nejvhodnější. O konečném výběru lokality by se mělo rozhodnout do konce roku.

ODS, ČSSD, KDU-ČSL v koalice se SZ v Kosmonosích řadí nesouhlas s umístěním plazmové spalovny na území města mezi svá hlavní předvolební hesla, která zveřejnily mimo jiné v posledním čísle městských novin Kosmonoský horizont.

Investor se ohrazuje proti pojmenovávání záměru plazmovou spalovnou. Jsou podle něho také zbytečné obavy, že by se do plánovaného zařízení měl svážet odpad z širokého okolí. Podle Bílka je hlavním cílem projektu výroba energie a ne zpracování či dovážení odpadu. "Pokud tam ten společenský zájem bude, technologie to (zpracování odpadu) umožňuje, ale už to není pro nás ten hlavní akcent," řekl ČTK. Odpady by podle něho měly tvořit méně než 50 procent zdrojů pro připravované zařízení.

Při plazmovém zplyňování při teplotě kolem 5000 stupňů Celsia vzniká plyn, který je podobný svítiplynu a který se využívá jako palivo pro výrobu elektrické energie. Zastánci projektu plazmového zplynování tvrdí, že při této formě likvidace odpadu údajně není ohroženo životní prostředí. Plánovaná kapacita zařízení je 100 až 150 tisíc tun ročně. Investorem projektu je společnost PDI.

Po neschválení návrhu nového územního plánu bratislavským městským zastupitelstvem 28. 9. 2006 někteří veřejní činitelé obvinili občanská sdružení, že údajným odkladem jeho přijetí dali zelenou živelné výstavbě v Bratislavě. Představitelé vícerých občanských iniciativ a nově vzniklé platformy občanů Bratislava Otvorene tato tvrzení rozhodně odmítají jako demagogická.

„Svojimi podnetmi sme sa vždy snažili tento zásadný rozvojový dokument zlepšiť. Ryžovanie na úkor mesta a Bratislavčanov môžu totiž zastaviť len kvalitný ÚP a jeho dôsledné dodržiavanie,“ uviedla Ing. Ľubica Trubíniová z BROZ. „Nikdy sme netvrdili, že magistrát bránil občanom vyjadriť svoj názor či pripomienky k návrhu ÚP. Naopak, využili sme každú zákonnú možnosť a už roky sa aktívne zapájame do tohto komplikovaného procesu.“ Občianske organizácie predložili množstvo vecných pripomienok k návrhu, väčšina z nich bola systémového charakteru.

„Úradníci aj komunálni politici by mali byť radi, že aspoň časť občanov nie je ľahostajná a chce s nimi o návrhu ÚP vecne diskutovať. Žiaľ, magistrát túto možnosť v procese skoro vôbec nevyužil. Väčšinu z našich zásadných pripomienok neakceptoval a príčinu ani seriózne nezdôvodnil. Nezvládol korektne ani samotný proces, o čom svedčí napr. stanovisko krajského prokurátora. Odmietame preto snahy zvaliť vinu za súčasný stav na nás a stále trváme na dôslednom demokratickom postupe vypracovania ÚP s maximálnou účasťou verejnosti. Máme k tomu jediný motív – verejný záujem. Tým je kvalita mestského prostredia a života občanov, ktorá nesmie ustupovať tlaku peňazí,“ doplnila Ľubica Trubíniová.

„Za zlyhanie pri príprave nového územného plánu, ktoré nás, občanov, stálo nemálo peňazí z našich daní a je veľkou hrozbou pre budúci rozvoj hlavného mesta SR, sú osobne zodpovední konkrétni pracovníci magistrátu. Žiadame preto primátora Bratislavy p. Andreja Ďurkovského o vyvodenie osobnej zodpovednosti minimálne voči nim. Zároveň vyzývame kompetentných, aby sa akútne potrebné časti ÚPN (regulatívy, intaktné plochy zelene a pod.) urýchlene prijali formou všeobecne záväzného nariadenia,“ uviedol Mikuláš Huba, predseda STUŽ/SR.

Seriózne riešenie je podľa aktivistov ešte stále možné. Už na znovuprerokovaní neakceptovaných pripomienok občanov 16. 3. 2006 a potom aj pri prvom zasadnutí mestského zastupiteľstva 6. 7. žiadali, aby sa celý proces vrátil do obdobia pred začatím verejného prerokovania, t.j. do etapy schvaľovania súborného stanoviska k ÚP. Doterajšia práca množstva ľudí vynaložená na príprave nového ÚP by tým nevyšla nazmar. Opakovaný proces verejného prerokovania by taktiež mohol prebehnúť podstatne rýchlejšie. „Je k tomu nutná len jediná vec, ktorú po celý čas žiadame: ochota magistrátnych úradníkov a ich seriózny prístup k verejnosti. Nevidíme dôvod vzdať sa tejto základnej požiadavky, v demokratickej spoločnosti úplne samozrejmej. Naopak, vyzývame kompetentných, aby začali konať hneď a nečakali až na obdobie po voľbách,“ povedala Ing. Katarína Šimončičová, predsedníčka MV SZOPK.

Ekonomický náměstek primátora Plzně, ing. Vladimír Duchek (Pravá volba pro Plzeň) 22. září 2006 v deníku Mf Dnes uvedl, že "všichni zastupitelé Pravé volby pro Plzeň byli a budou proti výstavbě spalovny komunálního odpadu v Plzni" a konstatoval, že "je budování spalovny komunálního odpadu v Plzni z ekonomických důvodů vyloučeno".

--------------------------
Celé znění názoru Vladimíra Duchka v Mf Dnes z 22.9.2006

Duchek: Jsme proti spalovně odpadu v Plzni

Deník MF DNES uveřejnil 14. září článek „V Plzni může vyrůst spalovna“, na který chci reagovat. V textu se totiž objevila citace části mého projevu v Zastupitelstvu města Plzně, kterou chci vysvětlit ve všech souvislostech. Zastupitelstvo na své poslední schůzi projednávalo dlouhodobý plán odpadového hospodářství v Plzni. Vystoupil jsem v této věci v diskusi a řekl jsem že:
1) Podle mě je budování spalovny komunálního odpadu v Plzni z ekonomických důvodů vyloučeno.
2) Cílem plánu odpadového hospodářství je do budoucna třídění odpadů, jejich recyklace a následné zpracování, a tím i snížení množství odpadu ukládaného na skládky.
3) Pro pochopení všech variant nakládání se zbytkovým odpadem je nutné prozkoumat všechny možnosti, zhodnotit je a špatné vyloučit.
Všichni zastupitelé Pravé volby pro Plzeň byli a budou proti výstavbě spalovny komunálního odpadu v Plzni především proto, že takové řešení by do města přivedlo nepřiměřeně vysoké dopravní zatížení dovozem odpadu z širokého okolí. Náš postoj byl v minulosti potvrzen v hlasování proti možnosti výstavby spalovny v areálu Plzeňské teplárenské. Ochrana ovzduší je naší dlouhodobou prioritou, jak si Plzeňáci pamatují již od doby našeho odporu proti slévárně hliníku NEMAK na Borských polích.
VLADIMÍR DUCHEK, náměstek primátora za Pravou volbu pro Plzeň

---------------

Celé znění článku Mf Dnes ze 14.9.2006, na který Vladimír Duchek reagoval

V Plzni může vyrůst spalovna

CO S ODPADY? Plzeňští zastupitelé schválili plán odpadového hospodářství, z něhož vyplývá, že město uvažuje o stavbě spalovny. Mohla by stát v areálu Plzeňské teplárenské nebo na místě nynější výtopny ve čtvrti Bory

Plzeň - V Plzni může vyrůst velká spalovna odpadu. Zastupitelé města schválili plán odpadového hospodářství, kde dvě ze čtyř variant likvidace odpadu počítají se stavbou spalovny. Plán se zmiňuje o tom, že spalovna by mohla stát v areálu Plzeňské teplárenské v Doubravecké ulici nebo na místě nynější výtopny ve čtvrti Bory.

Plán má varianty A, A0, B, C. První dvě upřednostňují maximální třídění odpadů a druhé dvě počítají se spalovnou. Politici varianty B, C odmítli z plánu vypustit ačkoliv odborné analýzy i posudek vlivů na životní prostředí vyzněly proti spalovně.

Bude se odpad dovážet?

Plzeňská spalovna by měla mít kapacitu sto tisíc tun odpadu za rok. Pokud by se měla využít, aby byl provoz hospodárný, musel by do Plzně mířit odpad i z jiných krajů nebo ze zahraničí.

Proti možnostem počítajícím se spalovnou protestoval radní Miroslav Zábranský (US-DEU). Zdůrazňoval, že v Plzni ročně vznikne pouze 26 tisíc tun odpadu. „To znamená, že by se 74 tisíc tun do spalovny dováželo,“ prohlásil Zábranský . Náměstek primátora Stanislav Hajný (ODS) možnost stavět spalovnu hájil. „Trval bych na variantách, které do budoucna otevírají možnosti všechny. Vybraná varianta by se detailně projednávala,“ argumentoval Stanislav Hajný. Zastupitelka Milena Pavelková (ČSSD) upozorňovala na případ spalovny v Liberci, kde jsou potíže kapacitu zařízení naplnit, aby byl provoz ekonomický. „Vyprodukuje Plzeň sto tisíc tun odpadu?“ ptala se Pavelková. Náměstek Hajný připomínal, že zastupitelé zatím ještě nerozhodují o definitivním řešení. „Spalovna by byla krajská záležitost. Nemusí být v Plzni,“ uklidňoval Hajný.

„Je dobré mít možnosti, ale proč tam mít variantu, která byla označena za rizikovou?“ odvolával se na závěry odborné analýzy radní Zábranský. Ekonomický náměstek primátora Vladimír Duchek (Pravá volba) návrh plánu odpadového hospodářství hájil. „Cílem je dlouhodobé snižování množství odpadu ukládaného na skládky. Doporučuji v nejbližších letech zkoumat všechny varianty,“ navrhoval Duchek.

Zastupitel Jiří Bis (ČSSD) prohlásil, že se ze spalování dělá zbytečně strašák. Při hlasování zvedlo 30 zastupitelů ruku pro to, aby v plánu byly i varianty počítající se spalovnou. Dva byli proti a šest se hlasování zdrželo.

***

Pro a proti spalovně Výhodou je značné snížení množství odpadů ukládaných na skládku, podmínkou však je, že struska ze spalovny bude využita a neskončí na skládce.

Nevýhodami jsou potřeba překladiště odpadu, pozemní doprava odpadu do spalovny pro naplnění její kapacity, vzniká toxický popílek, který je nutné ukládat na skládku nebezpečného odpadu.

Zdroj: Posudek vlivů variant plánu odpadového hospodářství Plzně na ŽP

Další kolo soudního sporu mezi rodinou Františka Štrupla na straně jedné a chemičkou Spolana Neratovice a ministerstvem financí na straně druhé bylo 14. září 2006 kvůli možné podjatosti soudního znalce odročeno na neurčito. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 2. Štrupl požaduje 2,6 milionu korun za pozemky, které prý byly zničeny při povodních v roce 2002. Škoda vznikla poté, co pětisetletá voda vyplavila z továrny jedovaté dioxiny, které údajně kontaminovaly půdu v okolí Spolany včetně pozemků Štruplových. Chemička odpovědnost odmítá.

Soud dnes chtěl vyslechnout znalce, který měl stanovit, zda hodnoty naměřené na pozemcích rodiny přesahují doporučené limity, a zda tak rodině vznikla škoda. Ještě než se ale dostal ke slovu, advokát poškozených Václav Vlk předložil soudu i zástupcům Spolany dokumenty, které podle něj dokazují, že znalec není nezávislý. Pracoviště, na kterém působí, Vysoká škola chemicko-technologická, prý totiž sponzoruje firma Unipetrol a.s., které Spolana patří. Tento vztah znalec nepopřel, a soudkyně proto rozhodla, že o přípustnosti jeho závěru teprve rozhodne.

Podle Vlka znalecký posudek konstatoval, že hodnoty škodlivých látek na pozemku Štruplových sice nepřekračují předepsané hodnoty, ty jsou ale stanoveny pouze pro technické provozy, například chemické továrny. V Česku prý neexistují tabulky, které by stanovovaly povolené limity některých látek například v zemědělské půdě nebo v zahradě. Pokud by se použily normy z některých evropských zemí, kde na takovou možnost pamatovali, naměřené hodnoty by je vysoce překračovaly, dodal Vlk.

Požadovaných 2,6 milionu korun je prý částka, o kterou se po povodních snížila cena pozemků rodiny Štruplových. Rodina žaluje kromě Spolany i ministerstvo financí, které je nástupcem Fondu národního majetku. Ten prý s podnikem uzavřel smlouvu o zodpovědnosti za staré ekologické zátěže, a soud tedy musí rozhodnout, kdo je za případnou škodu vlastně zodpovědný.

Podle zástupců Spolany škoda nevznikla běžným provozem továrny, ale katastrofální povodní. Odběry provedené krátce po záplavách prý navíc neprokázaly zvýšené hodnoty chemikálií v půdě v okolí továrny.

Jiří Šťastný

Obyvatelé Trojanovic u Frenštátu pod Radhoštěm a okolních obcí brzy ráno 1. září 2006 odjeli protestovat před Český báňský úřad v Praze. Tvrdí, že se úřad chystá povolit průzkumnou těžbu uhlí na dole Frenštát, ačkoli těžbu v Beskydech nedoporučilo Ministerstvo životního prostředí ČR kvůli možnému ohrožení krajiny. „Svoji akcí jsme chtěli apelovat na vedoucího ČBÚ Romana Makaria, aby se nezařadil mezi ty, kteří těžbu uhlí a plynu v Beskydech prosazují i za cenu ohrožení životního prostředí a porušování platného práva,“ uvedl předseda občanského sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba.

Už toho máme dost, je to stále dokola. Úřady těžbu v Beskydech střídavě zakazují a povolují, říkají rozhořčení občané. Proto se dnes asi 50 lidí vydalo do Prahy demonstrovat. „Neustále jsou porušovány zákony, Český báňský úřad nebo Obvodní báňský úřad vždy rozhoduje ve prospěch těžařů,“stěžuje si Stanislav Uruba. „Dělají si, co chtějí, nějaké naše požadavky neberou vážně,“ dodává obyvatelka Trojanovic Marie Musilová.

Ostravsko-karvinské doly (OKD) chtějí v areálu dolu Frenštát vyrazit průzkumnou štolu, aby si ověřily zásoby zemního plynu vázaného na uhlí. Obvodní báňský úřad v Ostravě průzkumnou ražbu v hloubce 900 metrů už třikrát povolil naposledy letos v květnu.

„Ta ražba je v tak velké hloubce, že se její vliv prakticky nemůže vůbec na povrchu projevit,“ argumentuje Libor Hroch, předseda Obvodního báňského úřadu v Ostravě. Beskydské obce se ale bojí, že jde jen o zastírací manévr k pozdější těžbě uhlí. Jakoukoli těžbu odmítají, jejich odvolání teď řeší Český báňský úřad v Praze.

„Pro OKD zůstává situace stejná, my čekáme na vyjádření Českého báňského úřadu a budeme ho respektovat,“ zastává opatrné stanovisko zástupce tiskové mluvčí OKD Markéta Collins.

Podle právního zástupce sdružení Naše Beskydy advokáta Tomáše Káni měl Český báňský úřad po obdržení zmíněného stanoviska MŽP řízení přerušit a vyzvat OKD k doplnění podkladů o posouzení vlivů na ŽP, případně po marném uplynutí přiměřené lhůty podaný návrh zamítnout. Namísto toho stanovil lhůtu k podání posledních připomínek účastníků řízení před vydáním rozhodnutí. „Procesní postup OBÚ naznačuje, že se chystá právní názor ministerstva ignorovat a zahájení hornické činnosti povolit,“ uvedl Mgr. Káňa.

Pokud Český báňský úřad průzkumnou ražbu povolí, budou se muset protestující občané, domáhat svých práv už jedině u soudu.

K akci sdružení Naše Beskydy se připojila i česká pobočka mezinárodní ekologické organizace Greenpeace, která sice zatím nezamýšlí v Beskydech zahájit vlastní kampaň proti dolu, ale chystá se prý podle svých možností i v budoucnu pomáhat beskydským občanským sdružením a obcím.

Greenpeace v současnosti vede kampaň proti prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí v Severních Čechách a za záchranu obcí Horní Jiřetín a Černice. „Lidé a příroda v Severních Čechách i v Beskydech čelí stejné hrozbě: těžbě uhlí velkou korporací, která má velký vliv na regionální úředníky i politiky. Budeme se proto snažit zprostředkovat jejich užší spolupráci a výměnu zkušeností,“ uvádí vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Bioodpad, papír, plasty, kovy a sklo jsou suroviny, které lze recyklovat. V jihočeském kraji ale vesměs končí na skládkách, a to i přesto, že každá obec, město i kraj mají zpracované plány odpadového hospodářství, které s tříděním odpadu počítají. Skládky se plní a provozovatelé žádají o jejich rozšíření. Přes odpor veřejnosti pokračuje příprava výstavby spalovny v Mydlovarech. Skládkování i pálení odpadů je zbytečné plýtvání kvalitními materiály, které navíc znečišťuje životní prostředí. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu jsou špatné recyklační služby.

„Zatímco popelnice stojí před každým domem, barevné kontejnery na tříděný odpad nejsou vždy ideálně dosažitelné a bioodpad, který zabírá největší část popelnic, se třídí pouze v některých městech“, uvedl Ivo Kropáček , vedoucí programu odpady Hnutí Duha. Občanská sdružení Hnutí Duha, sdružení Calla a Jihočeské matky vyhlašují proto petici „ZA LEPŠÍ RECYKLAČNÍ SLUŽBY V JIŽNÍCH ČECHÁCH“.

Petice startuje happeningovou jízdou s kontejnery

Jízdou s barevnými kontejnery po Lannově třídě v Českých Budějovicích zahájí dnes její iniciátoři sběr podpisů pod petici, která je určena Radě a Zastupitelstvu Jihočeského kraje a občané ji mohou podepsat v Českých Budějovicích v kancelářích sdružení Calla, Jihočeské matky, společnosti ROSA, prodejně zdravé výživy Slunečnice a v Dobré čajovně. K dispozici je rovněž na internetových stránkách uvedených organizací. Po dobu konání zemědělské výstavy Země živitelka bude petice spolu s informačním letákem k dispozici na infostánku krajské sítě ekologických poraden KRASEC v pavilonu B.

Občanská sdružení usilují o třídění odpadu, nesouhlasí s výstavbou spalovny v Mydlovarech a rozšíření skládky v Lišově

Hnutí DUHA v loňském roce připomínkovalo Plán odpadového hospodářství (POH) města České Budějovice a předložilo návrhy na zlepšení recyklace. Růžena Šandová z Hnutí DUHA České Budějovice k tomu poznamenala:“ Předložený návrh nesplnil požadavky ani POH ČR ani POH Jihočeského kraje. Ty stanovují řadu konkrétních cílů za účelem snížení množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů na 50 % do r. 2010, což se o POH města České Budějovice říci nedá“. Přesto, že byla pro stavbu spalovny v Mydlovarech vydána řada souhlasných povolení a rozhodnutí, trvá odpor veřejnosti i obce Mydlovary proti této stavbě. Naopak, na rozdíl od občanských sdružení, která nesouhlasí s rozšířením skládky společnosti A.S.A. v Lišově, město Lišov prodloužení životnosti problematické skládky vítá. „ Skládka, jejíž rozšíření bylo v roce 2001 povoleno by měla být využívána do roku 2007. Místo její rekultivace je však požadováno další prodloužení životnosti cca o tři roky a to v místech starých skládek, které představující rizikové ekologické zátěže“, uvedl Vladimír Molek ze sdružení Calla.

Právě posuzování vlivu na životní prostředí tohoto návrhu na rozšíření skládky v současné době probíhá a veřejnost může podat do konce srpna připomínky na odbory životního prostředí města Lišov, České Budějovice, Krajský úřad jihočeského kraje nebo Ministerstvo životního prostředí v Českých Budějovicích.

Klima planety Země se mění. U nás se tyto změny projevují extrémním počasím. Zimy jsou chladnější, léta teplejší a deště vydatnější. Jenže jsou oblasti, kde se globální oteplení projevuje s mnohem větší razancí. Světové velehory, které dříve patřily výhradně ledu a sněhu. Dnes ledovce ustupují a horská jezera nestačí na nápor vody z tajícího sněhu. Čeští vědci pomáhají mapovat rizikové jevy v zemi hor - v Kyrgyzstánu.

V rámci svého výzkumu řeší problém, který může mít katastrofální důsledky pro celou střední Asii. Jedno z ledovcových jezer - Petrova - se nachází těsně nad odkalištěm zlatého dolu Kumtor, které je plné toxických odpadů. V dole se k totiž k vylouhování zlata používá kyanid. Jezero Petrova se nápadně plní vodou a za posledních deset let se množství vody v něm téměř zdvojnásobilo.

Jenže z ledu je i hráz jezera Petrova a čeští vědci zjistili, že kvůli globálním klimatickým změnám hráz nevydrží. Vlna při provalení může dosáhnout i dvaceti metrů a pak by ohrozila i odkaliště. Toxické látky by se dostaly do řeky Naryn a pak do Syrdarji, pouštního veletoku, na kterém jsou zavislí obyvatelé Uzbekistánu. Zkrátka hrozí katastrofa kontinentálního rozsahu a čeští vědci hledají řešení. O jejich práci ve 4 000 metrech nad mořem je pořad Planeta Věda, jehož průvodcem byl docent Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty UK.

Planetu Věda z neděle 6. srpna 2006 můžete sledovat na internetu ZDE

Za nereálné označil starosta Litvínova na Mostecku Karel Zdražil (nezávislý) spojení lidového hlasování, v němž by se obyvatelé města měli vyjádřit k územním ekologickým limitům těžby hnědého uhlí, s podzimními komunálními volbami. Vypsání referenda požaduje občanské sdružení Kořeny, preferuje právě termín říjnových voleb. Limity vláda schválila před 15 lety, nyní ale podle členů sdružení sílí tlak na jejich prolomení.

"Pokud návrh referenda splní všechny náležitosti, zastupitelé je vyhlásí. Osobně si však myslím, že spojení hlasování s volbami by bylo nad síly městského úřadu. Kromě finančních nároků by totiž bylo nutné zajistit i dalších 28 volebních místností a komisařů," uvedl Zdražil.

Pokračování těžby za limity by znamenalo likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice na Mostecku a přiblížení povrchového lomu k Litvínovu. To se členům sdružení nelíbí. Pod návrh na konání referenda už získali podpisy zhruba 2500 lidí, což je potřebných více než deset procent oprávněných voličů sedmadvacetitisícového Litvínova.

Návrh na vypsání místního referenda už obsahuje i otázku, na niž lidé mohou odpovídat kladně či záporně. "Nemůžeme se ptát, zda lidé souhlasí, či nesouhlasí s prolomením limitů. Otázka proto zní: Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991," uvedla Jana Doležalová ze sdružení.

Uzná-li podle ní městský úřad návrh na konání referenda s podpisy obyvatel za bezchybný, měli by o termínu lidového hlasování zastupitelé rozhodnout na zářijovém jednání.

Sdružení Kořeny od referenda očekává, že obyvatelé Litvínova jasně vyjádří svou vůli, zda je pro ně důležitější zachování krajiny a přirozeného rozvoje města, nebo pokračování těžby se všemi jeho důsledky. "Zastupitelé města již stáli a v novém složení po volbách budou znovu stát před touto zásadní otázkou. Pro jejich kompetentní a zodpovědné rozhodnutí musí být znalost postojů občanů Litvínova rozhodující," řekla ČTK Hana Nováková ze sdružení.

Těžit uhlí za současnými limity je připravena společnost Mostecká uhelná (MUS). Vychází z energetické koncepce státu, schválené vládou v roce 2004. V referendu se k limitům těžby vyjádřili už v únoru i obyvatelé Horního Jiřetína a Černic, většina oprávněných voličů hlasovala za zachování svých domovů, rozšíření těžby odmítli.

V té době ale neznali nabídku MUS na majetkové vypořádání domů a pozemků při případné likvidaci obcí, těžební firma ji zveřejnila v červnu. "Od té doby nás oslovila řada obyvatel obou obcí. Říkali, že v únoru neměli dostatek informací a že by nyní nejspíš hlasovali jinak. Nejsem si jista, zda také Litvínované znají všechna negativa, ale i pozitiva, jež by další těžba přinesla," řekla mluvčí MUS Liběna Novotná.

Na vině hlavně škodliviny z dopravy, jejichž množství můžeme ovlivnit svým chováním
Tisková zpráva Společnosti pro trvale udržitelný život - regionální pobočky Plzeň - Plzeň (25. července 2006) - Trvající suché a slunečné počasí společně se znečišťováním ovzduší jsou příčnou vzniku fotochemického smogu, který na mnoha místech České republiky i EU dosahuje koncentrací ohrožujících přírodu i zdraví lidí. Fotochemický smog tvoří směs ozónu, oxidů dusíku a dalších reaktivních složek a patří k nejzávažnějším problémům znečištění ovzduší v Evropě. Koncentracím ozónu, které přesahují prahové hodnoty stanovené EU, je vystaveno asi 30 % obyvatel evropských měst, přičemž v důsledku znečištění ovzduší ozónem předčasně každý rok umírá v Evropě na 20 tisíc lidí (1).

"Koncentrace ozónu naměřené v poslední době v Česku už mohou představovat nemalé zdravotní riziko - zejména pro děti, starší lidi a nemocné s dýchacími poruchami, např. astmatiky. Ozón může již po několika hodinách působení dráždit dýchací cesty, působit dýchací potíže a poškozovat plíce. Lidé mohou pozorovat překrvení nosní sliznice, dušnost, tlak za hrudní kostí, kašel, dráždění očí, bolesti hlavy, únavu či nespavost. Měli by proto sledovat vývoj koncentrace ozónu v svém okolí (např. prostřednictvím internetu) a upravit podle možností své aktivity," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik (2).

Nejvyšší koncentrace ozónu nemusí být přímo v městských centrech. Zde se sice obvykle uvolňují znečišťující látky nutné pro vznik ozónu, ale velký nadbytek jinak nebezpečných oxidů dusíku může tvorbu ozónu potlačovat. Ozón se může ve vysokých koncentracích vyskytnout v předměstských nebo dokonce ve venkovských oblastech a může být přenášen větrem - zhruba na vzdálenost 400 až 500 km.

"Doporučil bych omezení fyzicky náročných pracovních aktivit nebo sportů (např. běh, cyklistika, plavání), případně jejich přesunutí na brzké ráno či pozdní večer. Množství ozónu v ovzduší se totiž během dne rychle mění v závislosti na intenzitě ultrafialového záření. Děti a starší nebo nemocní lidé mohou také snížit své vystavení ozónu tím, že odpolední periody s nejvyššími koncentracemi ozónu přečkají v interiéru, kde bývají podle dostupných výzkumů koncentrace ozónu poloviční nebo ještě nižší v porovnání s vnějším ovzduším", uvedl MUDr. Šuta (3).

Zdrojem znečišťujících látek nutných pro vznik fotochemického smogu je průmysl, ale hlavně doprava - má na svědomí téměř polovinu zamoření evropského ovzduší tzv. prekurzory ozónu a asi 38 % znečištění prachem (4).

"Každý člověk má možnost svými drobnými a nenápadnými činy rozhodnout o vlastním podílu na fotochemickém smogu. Cesta do práce nebo letní výlet autem ´vyrobí´ několikrát větší znečištění ozónem a asi 30x větší emise skleníkových plynů než cesta veřejnou dopravou. Při jízdě autem se zapnutou klimatizací vypustíme asi o 30% škodlivin více, zatímco s otevřeným okénkem jen o 5%. Také nákupem výrobků rozhodujeme o tom, kolik prekurzorů ozónu zamoří ovzduší.Svůj podíl na fotochemickém smogu můžeme snížit např. nákupem energeticky úsporných spotřebičů nebo výrobků z lokální produkce, které nebylo nutné transportovat ze vzdálených zemí či kontinentů," uvedl MUDr. Šuta (5).

Na internetu je možné sledovat aktuální vývoj koncentrací ozónu ve všech regionech České republiky na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (6). Při cestách po Evropě je možné kdykoli navštívit nově zřízení "Ozone Web", který nedávno zprovoznila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) v Kodani (7).

Poznámky pro editory:

(1) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
(2) Šuta M.: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Český a slovenský dopravní klub, 1996
(3) WHO: Health Aspects of Air Polluton, 2004
(4) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
(5) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
(6) http://www.chmu.cz/uoco/act/aim
(7) http://www.eea.europa.eu/maps/ozone

Příloha:

Zdravotní vlivy ozónu(*):

Účinky krátkodobého působení:
· nepříznivé účinky na funkce plic
· zvýšení počtu hospitalizací ve zdravotnických zařízeních
· vznik zánětlivých onemocnění plic
· nepříznivý vliv na respirační příznaky
· zvýšení používání léčiv
· zvýšení úmrtnosti

Účinky dlouhodobého působení:
· narušení vývoje (snížení funkce) plic

*WHO: Health Aspects of Air Polluton, 2004

Evropští ekozemědělci odmítají návrh jednotného loga pro biopotraviny v EU, stejně jako snahu EU tolerovat obsah geneticky modifikovaných organismů (GMO) v biopotravinách. Právě tyto změny však navrhuje evropská směrnice pro ekologické zemědělství, kterou připravila Evropská komise a kterou má během podzimu projednávat Evropský parlament.

Předseda německého svazu ekozemědělců Bioland Thomas Dosch počínání Evropské komise otevřeně kritizoval: "Komise při projednávání návrhů nezohledňuje připomínky profesních svazů a naše kritika padá pod stůl."

Biozemědělci odmítají prosazování povinného loga EU pro označování biopotravin spolu se zákazem privátních svazových značek, protože ty často garantují lepší kvalitu pro spotřebitele než vyžadují kompromisní evropské normy. Návrh směrnice EU také předpokládá zvýšení možného obsahu GMO v biopotravinách a osivech až do výše 0,9 procenta.

"Stávající návrh je v současné době podrobován ostré kritice ze stran profesních svazů ekologických zemědělců i státních institucí," řekla pro ČTK Kateřina Čapounová z pobočky Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO, který v těchto dnech organizuje mezinárodní konferenci Bioakademie 2006 v Lednici na Moravě.

Plzeň/Brusel (30. června 2006) - Od soboty 1. července nesmí být na základě rozhodnutí Evropské unie prodávány nové televizní přijímače, počítače a další elektrické a elektronické přístroje, které obsahují řadu nebezpečných chemikálií jako olovo, rtuť nebo kadmium či kontroverzní bromované zpomalovače hoření (1).

"Po letech příprav vstupují konečně v platnost pravidla pro vyloučení některých velmi nebezpečných chemikálií z elektrických a elektronických zařízení, která každodenně používáme v domácnostech. V nových spotřebičích bude zakázáno užívat olovo, rtuť a kadmium, žárovky a svítidla určené pro domácnosti už nesmí obsahovat rtuť, kadmium, šestimocný chrom, polybromované bifenyly (PBB) a polybromované difenyletery (PBDE)," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro ekologická a zdravotní rizika a dodal: "Výrobci měli řadu let na to, aby své produkty učinili bezpečnější, což by mělo chránit zdraví spotřebitelů a čistotu životního prostřed, ale také usnadnit recyklaci vysloužilých zařízení. Náhrada nebezpečných chemikálií v elektronice může být dobrým příkladem i pro právě projednávanou reformu chemické politiky EU (REACH). Ekologičtější a bezpečnější elektronika ukazuje, že vyloučit nebezpečné chemikálie je možné bez nežádoucích ekonomických a sociálních problému, kterými politiky účelově straší lobbyisté chemického průmyslu." (2)

Největší spor se vedl o regulaci bromovaných zpomalovačů hoření (3). Od 1. července 2006 musí elektrická a elektronická zařízení obsahovat méně než 0,1% polybromovaných difenyletherů (PBDE) na základě evropské směrnice schválené v roce 2003 (1). V říjnu 2005 však Evropská komise podlehla lobbyistům výrobců bromovaných chemikálií a poskytla pro decaBDE (decabromo difenylether) výjimku. Za což byla tvrdě kritizována nevládním organizacemi spotřebitelů, ochránců životního prostředí a zdravotníků. Evropský parlament dokonce podnikl bezprecedentní krok, když rozhodnutí Evropské komise o výjimce pro decaBDE napadl žalobou u Evropského soudní dvora, který se nyní případem zabývá pod jednacím číslem C-14/06.

Minulý týden ale Evropská komise členským státům dopisem zaslala výklad nařízení o elektrických a elektronických zařízeních, podle kterého smí tyto výrobky obsahovat méně než 0,1% nonaBDE. Komerčně dostupné decaBDE ale obsahují okolo 3% nonaBDE a používají se v plastech obvykle v koncentracích mezi 10 a 20%. Proto by elektronika obsahující decaBDE velmi pravděpodobně překročila zákonné limity obsažené v příslušně evropské směrnici.

Poznámky pro editory:

(1) SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních

(2) Šuta M: Návrh reformy chemické politiky EU (REACH) a její předpokládané dopady

(3) Šuta M.: Bromované zpomalovače hoření a jejich rizika, Odpady 6/2005

Podle tiskové zprávy Sdružení pro Opatovice a Pohřebačku (SPOAP) proběhlo 24. června 2006 se v Opatovicích nad Labem místní referendum k problematice spalovny komunálního odpadu, kterého se zúčastnilo 55 % oprávněných voličů obce (966 z celkového počtu 1757).

V platném referendu 82 % obyvatel vyjádřilo svůj nesouhlas se vstupem obce Opatovice nad Labem do akciové společnosti EVO. Nesouhlas s umístěním stavby spalovny nebo zařízení na energetické využití odpadů na katastru obce Opatovice nad Labem vyjádřilo dokonce 90 % zúčastněných.

Výsledky místního referenda jsou platné a vedou ke zrušení usnesení obecního zastupitelstva z 13. října 2005 o vstupu obce do akciové společnosti na energetické využití odpadů EVO, a.s.

Oficiální zápis o výsledcích referenda je k dispozici na internetových stránkách Opatovic nad Labem http://vismo.obce.cz/opatovice%2Dnad%2Dlabem/

Z chemické továrny Spolana v Neratovicích na Mělnicku unikl v neděli kvůli technické závadě na potrubí roztok síranu amonného. Z odpadní kanalizace se dostal do firemní čistírny odpadních vod a odtud do Labe. Závada je již odstraněna.

Podle mluvčího Spolany Jana Martínka nelze zatím určit, jaké množství roztoku uniklo do Labe. Havárii zjistili v podniku v neděli večer a v pondělí tento stav potvrdila podrobná analýza odpadních vod. Povolená maximální koncentrace dusíkatých látek ve vodě pro Spolanu je 40 miligramů na litr vody a tento limit byl podle mluvčího následkem této technické poruchy překročen dvakrát.

Síran amonný je průmyslové hnojivo, které používají zemědělci ke hnojení. Pro životní prostředí je v běžných koncentracích neškodný. Ve větší koncentraci může ve vodě způsobit zvýšený růst vodní vegetace, zejména řas. V koncentracích zjištěných na výtoku vod ze Spolany by chemická látka neměla mít nepříznivý vliv na život ryb v Labi, řekl mluvčí.

Po zjištění situace byla dnes odpoledne svolána havarijní komise podniku a poté vyhlášen havarijní stav. Firma podle mluvčího provedla všechna technická opatření, aby se nezvyšovala koncentrace dusíkatých látek ve vypouštěné vodě a aby se zvýšila účinnost čištění odpadních vod ve Spolaně.

"Porucha již byla odstraněna a nehrozí další zvyšování množství dusíkatých látek v Labi," řekl Martínek před 20:00. Vyšetřovací komise má zjistit příčiny technické poruchy a zajistit opatření, která zabrání jejímu opakování. Firma oznámila poruchu a její důsledky státním orgánům zabývajícím se ochranou životního prostředí včetně České inspekce životního prostředí a Povodí Labe. Havarijní komise ještě dnes večer zhodnotí přijatá opatření a určí kroky pro dnešní noc a úterní ráno.

Poslední podobnou situaci řešili zaměstnanci Spolany 14. června, kdy byl na 15 minut preventivně vyhlášen chemický poplach kvůli úniku toxického plynu z výrobního objektu. Hasiči okamžitě zasáhli a dalšímu šíření látky zabránili. Za havárii může pracovník firmy.

Česká inspekce životního prostředí udělila pokutu za nelegální uložení zhruba 45 tun německého odpadu v Dolním Žandově na Chebsku. Pražská společnost AM servis má zaplatit 1,040.000 korun. Po desetimilionové pokutě společnosti Bau 24 za uložení odpadu v Libčevsi Lounsku tak padla za dovoz odpadků z Německa druhá sankce.

Podle inspektora Jiřího Melichara budou do týdne v souvislosti s uložením odpadu v Dolním Žandově zahájena správní řízení s dalšími dvěma subjekty. "Zjistili jsme, že překupníků s odpady bylo více," řekl listu. AM servis se proti pokutě může odvolat k ministerstvu životního prostředí.

Podle Melichara inspekce prověřuje na západě Čech dalších pět případů nelegálního uložení německého odpadu. "Brzy vydáme rozhodnutí o pokutě firmě, která uložila odpad v Sytně na Tachovsku," řekl Právu.

Inspekce tento týden informovala, že chce za nedovolený dovoz odpadů do České republiky pokutovat i německé firmy. Podle zjištění inspekce totiž nedostatečně prověřily, zda mají jejich čeští partneři potřebná oprávnění k nakládání s odpady.

Celkem bylo do Česka dovezeno na 15.000 tun odpadů, na centrální úrovni se inspekce zabývá 16 lokalitami, z nichž na šesti či sedmi ještě po půl roce odpad leží. Z dalších míst odpad Němci odvezli po dohodě s ministerstvem životního prostředí

Chemička Spolana ráno vyhlásila chemický poplach kvůli úniku nebezpečného toxického plynu z výrobního objektu. Hasiči okamžitě zasáhli a dalšímu šíření látky zabránili. Za havárii může pracovník firmy, řekl ČTK její mluvčí Jan Martínek. Poplach byl podle něj vyhlášen preventivně. Nikdo nebyl zraněn.

Poplach firma vyhlásila v 06:45, kdy automatická signalizace umístěná na střeše výrobny ohlásila únik vinylchloridu monomeru (VCM). Asi po 15 minutách, během nichž na místě zasahovali hasiči, firma poplach odvolala. Podle Martínka se chemikálie nedostala mimo areál závodu. Pracovník si totiž podle něho svoji chybu uvědomil a ihned zabránil dalšímu úniku.

Vzhledem k tomu, že únik plynu nastal u vývodu na střeše, nikoho zdravotně nepostihl. Podle mluvčího naměřené koncentrace plynu byly prakticky nulové. I proto firma vyhlásila jen nejnižší chemický poplach prvního stupně. Podnik o havárii neinformoval okolní obce, protože vše vyřešil v rámci svého areálu, uvedl mluvčí.

Dosah havárie by podle Martínka mohl být větší například v případě, že by ji způsobila závada na přístrojích, kterou by odborníci museli déle odhalovat. V tomto případě ale podle něho provinilý pracovník mohl chybu napravit ihned.

VCM je meziprodukt používaný pro výrobu PVC. Ekologická sdružení již dříve upozornila, že patří mezi nebezpečné toxické látky, které mohou přispívat ke vzniku rakoviny a způsobovat poškození jater, plic, kardiovaskulárního systému, nervového, imunitního a reprodukčního systému.

K výzvě proti záměru výstavby se připojily další čtyři obce Hradecka. Petici podepsaly i osobnosti - S areálu elektrárny v Opatovicích by se měla nákladem téměř dvou miliard korun vybudovat spalovna odpadů. Ročně se v ní má spálit 96 000 tun odpadů. S výstavbou však nesouhlasí občané okolních obcí včetně Hradce Králové. Krajské město je už osmou obcí, která podpořila výzvu proti spalovně v Opatovicích nad Labem.

Oprávněné obavy

K signatářům se z Hradecka řadí město Smiřice a obce Vysoká nad Labem, Praskačka a Káranice. "Je zcela zřejmé, že spalovna by zhoršila životní podmínky v naší obci. V jejím okolí nechceme žádné komíny ani škváru ze spálených odpadů,"uvedl starosta Vysoké nad Labem Jiří Brož.

V obci jsme včera potkali Pavlu Novotnou, která byla na procházce s 15měsíčním synem Vojtou. "Ve Vysoké jsou všichni proti spalovně, už kvůli našim dětem. Ale máme obavy, že ti, kdo ji chtějí, tento megalomanský projekt prosadí."

Proti spalovně jsou i Káranice, které jsou od Opatovic přece jen dál. "Až tak daleko nejsme a většina lidí u nás je přesvědčena, že spalovna není potřeba. Samozřejmě by zhoršila životní prostředí v celém okolí. Věřím, že zvítězí rozum," doufá starosta Vladimír Svoboda.

Náměstkyně hradeckého primátora Pavla Finfrlová už před časem uvedla, že krajské město spalovnu nepotřebuje a likvidaci odpadu vyřešilo jinak. Upozornila, že spálením odpadů by ročně vzniklo 30 000 tun toxického popela a škváry a jejich likvidace není vyřešena. Proto Hradec spalovnu odmítá.

Proč být smetištěm Evropy?

Rovněž obec Praskačka podepsala výzvu proti spalovně. "Bojíme se také, že po vybudování rychlostní komunikace R 35 by jezdily přes obec a kolem ní do spalovny kamiony s odpadem i z ciziny, což je dost reálné. Proč ale máme být právě my smetištěm celé Evropy?" pokládá nám řečnickou otázku starostka Miroslava Součková.

Kromě výzvy obcí koluje od ledna petice za zastavení projektu spalovny. Podepsalo ji už 5500 občanů. Jsou mezi nimi královéhradecký primátor Otakar Divíšek, senátor Karel Barták, ale také někdejší primátor krajského města Martin Dvořák.

Proti je i senátor

"Jsem přesvědčen, že Hradec a jeho region spalovnu nepotřebují. Kromě toho je její technologie zastaralá. Má dosahovat teploty 920 až 940 stupňů, přitom současné moderní mají 1120 až 1150 stupňů. Čím vyšší teplota, tím méně odpadní škváry. Také si nemyslím, že bychom měli být popelnicí Evropy, vždyť by se sem mohl vozit odpad třeba z Německa," řekl včera senátor Barták.

JIŘÍ KOŠŤÁK

Referendum o chystané spalovně komunálního odpadu v Opatovicích nad Labem na Pardubicku se uskuteční už příští měsíc a odpůrci projektu uspořádali v sobotu další besedu s občany, aktivisty a politiky. V sále restaurace Opat nahlas obhajovali spalovnu pouze dva lidé, starosta Opatovic Pavel Kohout (ODS) a radní Pardubického kraje Petr Šilar (KDU-ČSL). Podle jejich názoru bude v dohledné době spalovna nezbytná a její uvažovaná verze není zdaleka tak riziková pro životní prostředí, jak varují odpůrci.

Zásadní rozpor

Zásadním sporem je to, jaké množství odpadu v budoucnu kraje a města vyprodukují. Šilar uvedl, že produkce odpadu stále stoupá a loni bylo v jen Pardubickém kraji po vytřídění 180 tisíc tun odpadu, určeného k likvidaci. Prohlásil zároveň, že projekt spalovny odmítají pouze tam, kde pro likvidaci odpadu používají skládkování, a spalovnu proto vnímají jako nepříjemnou konkurenci.

Náměstkyně královéhradeckého primátora Pavla Finfrlová (ODS) odmítla tvrzení o stoupajícím množství odpadků. S náměstkem pardubického primátora Jaroslavem Demlem (ODS) se shodla na tom, že například obě krajská města nyní ukládají 5 až 7 tisíc tun ročně.

„My jsme nyní rozběhli projekt komunitního kompostování a jednoznačně se ukazuje, že nám množství odpadků v popelnicích kleslo,“ řekla. Zdůraznila také, že Hradec rozhodně nehodlá vstoupit do společnosti EVO, a. s., která má být z 90 procent municipální a měla by spalovnu provozovat. Výsledek opatovického plebiscitu, jehož datum je určeno na 24. června, zřejmě ovlivní i rozhodování představitelů dalšího klíčového potenciálního partnera EVO, města Pardubic. Deml na přímý dotaz jednoho z přítomných prohlásil, že bude názor opatovických občanů respektovat. „Jako občan města Pardubic říkám, že pokud referendum dopadne tak, že si občané nepřejí stavbu, tak předpokládám, že ani územní ani stavební řízení by asi nedopadlo. Já budu respektovat váš přístup, váš názor a samozřejmě tomu přizpůsobím hlasování, pokud bude zastupitelstvo hlasovat o vlastním podnikatelském záměru,“ ujistil přítomné.

Dvě otázky

V referendu budou hlasující odpovídat na dva dotazy. První je, zda souhlasí, aby obec (Opatovice n. L.) vstoupila do společnosti EVO, a druhý se týká vyjádření souhlasu či nesouhlasu s umístěním stavby spalovny odpadů nebo zařízení na energetické využívání odpadů na opatovickém katastrálním území. Podle zákona bude zastupitelstvo výsledkem hlasování vázáno po dva roky.

Ministerstvo životního prostředí hledá podporu pro návrh změny připravované unijní směrnice o odpadech. Chce, aby mohly členské státy EU nadále odmítat dovoz odpadů z ciziny na skládky a do spaloven. Dnes a ve čtvrtek budou jednat v Praze o kontroverzní normě členové česko-německé komise pro životní prostředí. Spojence bude hledat ministr životního prostředí Libor Ambrozek i na zasedání ministrů životního prostředí visegrádské čtyřky na Slovensku ve čtvrtek a v pátek.

"Bude informovat o problémech, které dovoz německých odpadů způsobil, a snažit získat podporu pro návrh, který umožní zakazovat dovoz odpadů na skládky a do spaloven," řekla k zasedání ministrů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska mluvčí ministerstva Karolína Šůlová. Předběžně podle ní Ambrozkovi podporu slíbilo Slovensko. Jak se k návrhu staví Němci, bude zřejmě jasné až na konci dvoudenního zasedání.

Sporným se téma odpadů stalo v posledních měsících, kdy kvůli ceně začali Němci část svého odpadu ve spolupráci s českými podnikateli nelegálně dovážet ve velkém do Česka. Několik lidí už v souvislosti s nelegálním nakládáním s odpady obvinila policie. O legální likvidaci odpadu v českých spalovnách projevilo zájem několik německých firem, k tomu je ale podle současných norem třeba získat souhlas ministerstva. Úřad nechce povolení vydávat, mimo jiné kvůli tomu, že po spálení tuny odpadů zůstává 300 kilogramů nebezpečného odpadu.

Připravovaná unijní směrnice by právo jednotlivých zemí na zákaz dovozu odpadů omezila. Spalovny totiž v novém pojetí evropské legislativy mají zároveň plnit funkci zdrojů energií. Spalování odpadků místo uhlí přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů, tvrdí tvůrci normy. V případě, že bude směrnice schválena v nezměněné podobě, bude odpad směřující do spaloven považovaný za palivo, tedy surovinu, jejíž převoz nebude podléhat zvláštnímu schvalovacímu procesu.

Proti návrhu jsou i české nevládní organizace. Tvrdí, že exhalace oxidu uhličitého z výroby energie ve spalovnách komunálního odpadu jsou srovnatelné s exhalacemi elektráren na zemní plyn. Ukázala to nezávislá studie, jež hodnotí znečištění z různých technologií nakládání s odpady a kterou dnes v Londýně prezentuje britská partnerská organizace Hnutí Duha, sdělil ČTK člen sdružení Ivo Kropáček.

Energetické využití odpadu ve spalovnách podle něj ve skutečnosti z velké části není nic jiného než spalování fosilních paliv s vysokými exhalacemi oxidu uhličitého. "Dokonce i když odpad obsahuje velké množství biomasy, exhalace fosilního oxidu uhličitého jsou srovnatelné s elektrárnou na zemní plyn. Výstavba spaloven je tedy vysloveně krokem proti snahám o snížení exhalací skleníkových plynů," uvedl.

Výsledky studie podle předsedy plzeňské regionální pobočky Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty potvrzují, že spalování odpadů představuje nejen mrhání cennými surovinami, ale také značný zdroj skleníkových plynů. "Pokud Evropská komise míní dostát svým závazkům v ochraně klimatu, měla by změnit návrh nové odpadové legislativy tak, aby upřednostnila materiálovou recyklaci odpadů před jejich spalováním," míní. Unie by podle něj měla také přestat podporovat výstavbu nových spaloven odpadů a finance přesměrovat na podporu recyklace a obnovitelných zdrojů energie.

Hradecké noviny, 25.4.2006 - Chystaná spalovna odpadu v Opatovicích nad Labem je v tuto chvíli zbytečná. Nepřímo to při včerejší návštěvě Hradce Králové uvedl ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

"U nás jsou tři velké spalovny komunálního odpadu, Praha, Brno a Liberec. Nevím jak je na tom přesně Praha, ale Brno ani Liberec nepracují na sto procent," prohlásil ministr Ambrozek, podle něhož jsou nyní jednoznačnou prioritou třídění a recyklace odpadů. "Preferujeme, a šly do toho velké peníze z evropských fondů, projekty odpadového hospodářství jako jsou sběrné dvory, recyklační linky nebo odpadové projekty mikroregionů," řekl Ambrozek. Potřeba další spalovny teď v České republice není aktuální," dodal.

Připustil, že pokud by Hradec opatovickou spalovnu odmítal, musel by pravděpodobně být vypracován nový posudek o vlivu stavby na životní prostředí. Původní totiž počítal se spalovnou pro oba východočeské kraje...

Už několik stovek lidí připojilo svůj podpis pod petici proti stavbě spalovny odpadů v Mydlovarech na jihu Čech. Proti projektu se vedle ekologických organizací postavily i místní obce a města. Společnost E.ON, která chce zařízení stavět, už má od krajského úřadu předběžné - takzvané integrované - povolení.

Stovky těžkých nákladních aut naložených odpadem, nebezpečné emise, další zátěž životního prostředí. Tak argumentují lidé z okolí obce Mydlovary na Českobudějovicku proti plánované spalovně. Rozhodně proti jsou jak ekologická sdružení, tak sama obec. Ta už je nyní podle starosty Petra Ciglbauera zatížena rekultivací odkaliště bývalé úpravny uranové rudy. Ciglbauer si myslí, že kraj by navýšení o spalovnu už neunesl.

Proti spalovně se postavila i okolní města. Velmi ostře ji odmítlo i zastupitelstvo asi deset kilometrů vzdálené Hluboké nad Vltavou, kde se petiční akce konala. „Pro Hlubokou nad Vltavou by to znamenalo navýšení dopravní zátěže. Další stovky nákladních aut by tady rušily turistickou destinaci,“ říká organizátor petice Jan Šmidmayer. Místostarosta Hluboké nad Vltavou Pavel Dlouhý uvedl, že radnice provede veškeré legitimní kroky proti tomu, aby se spalovna postavila. Obyvatelům Hluboké také vadí, hlavně kvůli dětem, že by spalovna měla stát blízko lidských obydlí.

Se stavbou spalovny nesouhlasí ani jeden z volebních lídrů politických stran, které mají podle průzkumů reálnou možnost se dostat do Poslanecké sněmovny. Protestu se přímo účastnila zástupkyně Strany zelených Dana Kuchtová, která rovněž s výstavbou nesouhlasí. Petici ale chtějí podepsat i někteří další politici. Například předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek stavbu spalovny v Mydlovarech také nepodporuje.

Organizátoři protestu navíc poukazují i na podle nich nesprávné rozhodování státní správy. Investor - nadnárodní distribuční společnost E.ON - už totiž dostala od úřadů takzvané integrované povolení. Proti němu se odvolali jak ekologové, tak samotná obec.

Mluvčí E.ONu Vladimír Vácha se k protestu odmítl vyjádřit s tím, že stanovisko vedení společnosti bude k dispozici až za několik týdnů. Pro agenturu ČTK ale uvedl, že firma má na stavbě spalovny stále zájem.

Polská vláda chce podle vyjádření náměstka ministra zemědělství Jana Krzysztofa Ardanowského pro agenturu REUTERS zakázat vysévání GMO a omezit dovoz geneticky modifikovaných (GM) plodin, aby ochránila pověst Polska jako země přátelské k životnímu prostředí. "Stanoviskem vlády je, že pěstování GMO by nemělo být dovoleno. Je povoleno prodávat GMO produkty, které ale musí být jasně označeny" uvedl Ardanowski v krátkém rozhovoru pro REUTERS.

Polsko je největším producentem potravin z nových členských států EU a v Polsku se stejné jako ve většině dalších zemí žádné GMO nepěstují. Polská vláda se obává že by budoucí pěstování GMO mohlo vést ke genetické kontaminaci ostatních plodin.

Vedoucí politická strana polské menšinové vlády již delší dobu naznačuje, že chce Polsko učinit zemí bez GMO (GMO-free) a poslanci parlamentu již údajně zpracovali několik návrhů zákona, který by pěstování GMO zakázal. "Když povolíme pěstování GMO, bude poškozena pověst Polska jako země podporující biozemědělství a produkující zdravé potraviny A stále se nedostatečným výzkumem koexistence nemůže nikdo garantovat, že se podaří zabránit (genetické) kontaminaci" , varoval Ardanowski.

Už počátkem února 2006 se vyjádřil polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz pro polskou tiskovou agenturu PAP, že probíhají přípravy zákona o GMO, který by splňoval požadavky EU. Marcinkiewicz tehdy překvapil pozorovatele svým rezolutním prohlášením: "Nechceme GMO na polském území" ("We do not want GMO on the Polish territory"). Také náměstek ministra zemědělství Ardanowski uvedl nověji pro REUTERS, že se Polsko pokusí naformulovat zákaz pěstování GMO tak, aby nebyl v rozporu pravidly EU. Případně, že se pokusí změnit stávající unijní pravidla pro GMO.

Někteří analytici se domnívají, že jednou z možných cest, jak by Polsko mohlo de facto znemožnit pěstování GMO, by bylo schválení velice přísných pravidel koexistence v národní legislativě. Pravidla tzv. koexistence (současné pěstování geneticky manipulovaných a bio-plodin) jsou není v Evropské unii velmi kontroverzním tématem a nepodařilo se dosáhnou shody na jejich podobě.

Průmysl genetických manipulací tvrdí, že údajně není žádný problém, aby GMO byly pěstovány vedle konvenčních nebo bioplodin. GMO průmysl také varuje politiky, že by Polsko mohlo čelit silným námitkám Evropské komise proti jakémukoli pokusu zakázat pěstování GMO v zemi. Skupiny ochránců životního prostředí naopak namítají, že agrochemické firmy prý nechtějí nebo nedokážou zabránit nežádoucímu šíření GMO do prostředí. Argumentují stovkami případů genetické kontaminace po celém světě a žádají proto, aby nebylo dovoleno pěstovat GMO dříve než EU zavede jednotnou legislativu upravující koexistenci.

Podle Ardanowského zamýšlí Polsko kromě zákazu pěstování GMO také omezit dovoz krmné sojové moučky z geneticky modifikovaných bobů, která je součástí krmiva pro dobytek. Podle Ardanovského musí Polsko začít hledat alternativní zdroje krmných bílkovin.

Psáno pro STUŽ a Britské listy

MUDr. Miroslav Šuta, autor je konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik

Praha, 10. dubna 2006 - Ministerstvo životního prostředí dnes podalo námitku proti plánované přepravě 80 tisíc tun odpadu do spalovny komunálních odpadů v Malešicích [1]. Podle MŽP se totiž v tomto případě jedná o dovoz k odstranění, nikoli využití – a ten zákon o odpadech zakazuje. Námitky proti přepravě byly vzneseny s přihlédnutím k rozsudkům Evropského soudního dvora [2] . Důsledkem je, že odpad nemůže být v tomto případě do malešické spalovny komunálních odpadů dovážen.

MŽP zamítlo všechny žádosti o dovoz odpadů ke spálení do spaloven komunálního odpadu. První takové žádosti se objevily již v roce 2004 a směřovaly do liberecké spalovny.

Zbytky po spálení představují vždy zhruba třetinu původního množství odpadu. Mají nebezpečné vlastnosti a musí být uloženy na příslušnou skládku. Negativní dopady na životní prostředí by přinesly i emise spálením odpadu a jeho přepravou. Celníkům by povolení dovozu takového množství odpadu výrazně znesnadnilo kontroly zaměření na odhalování nelegálních dovozů odpadů.

Poznámky:
[1] Na základě oznámení, které podal zahraniční účastník řízení (oznamovatel), bylo zahájeno na podzim roku 2005 správní řízení: jednalo se o dvě žádosti, každá na dovoz 40 000 tun odpadu do spalovny v Malešicích. následujících měsících oznamovatel protahoval správní řízení tím, že přes opakované výzvy nedodal chybějící podklady ke své žádosti. V souladu s Nařízením Rady (EHS) č.259/93, zákonem o odpadech a správním řádem vydalo 10. dubna 2006 MŽP rozhodnutí, kterým byly vzneseny námitky proti plánované přepravě odpadu. Důvodem námitek byla nesprávná klasifikace účelu přepravy a dále nedostatečná specifikace odpadu.

[2] Kritéria využití, která stanovil ve svých rozsudcích Evropský soudní dvůr, přehledně shrnuje oficiální výklad MŽP, který lze nalézt na adrese: http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPKHFD37O0L

Maďarské pobočky zahraničních obchodních řetězců LIDL a TESCO se podle zprávy deníku The Budapest Times rozhodly ke stažení masových konzerv několika výrobců (např. Globus, Szegedi Paprika) s obsahem geneticky modifikované (GM) sóji v reakci na akce organizace Greenpeace. Tisková mluvčí maďarského Greenpeace Szabina Mózes pro další deník Magyar Hírlap uvedla, že tamní národní institut pro výživu a bezpečnost potravin prokázal v konzervách vysoký obsah bílkovin GM sóji.

Podle maďarského zákona o GMO musí být každá potravina obsahující více než 0,9 % GM ingrediencí zřetelně označena, aby si spotřebitelé mohli vybrat, zda si takovou potravinu chtějí koupit či nikoli. Aktivisté Greenpeace proto označili speciálními nálepkami přímo v supermarketu TESCO stovky GM konzerv.

Zástupci firmy Globus pro maďarskou tiskovou agenturu MTI přiznali, že jejich výroby de facto neprocházejí žádným testování a přislíbili, že okamžitě kontrolu GMO zavedou. Firma dále uvedla, že smlouvy odběratelům garantují možnost výrobky obsahující GMO přesahující zákonný limit odmítnout.

Podle The Budapest Times přislíbil německý řetězec LIDL, že zboží s nezákonným množstvím GMO stáhne z pultů a že tyto výrobky do prodeje nevrátí do té doby, dokud jejich výrobci nebudou mít certifikáty, že jsou GMO free. Totéž přislíbila i maďarská pobočka britského obchodního řetězce TESCO.

Problematika GMO je v Maďarsku velmi diskutovaná. 28. ledna stovky lidí demonstrovaly proti GMO před parlamentem a vyzývali maďarskou vládu, aby zachovala zákaz komerčního pěstování GMO.. Zástupci se setkali i s ministrem zemědělství Jozsefem Grafem a ministrem - šéfem úřadu vlády Petrem Kissem, kterým předali 12 tisíc podpisů pod petici proti pěstování GMO v Maďarsku.

Maďarsko je také jednou ze zemí EU, která se některou z GM plodin rozhodla zakázat. 19. ledna 2005 rozhodla vláda o zákazu pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 firmy Monsanto, ačkoli tuto plodinu Evropská komise v září 2004 zapsala do Evropského katalogu osiv. Důvodem pro zákaz byla neexistence řádného monitorovacího plánu, který je legislativou EU požadován. Firma Monsanto totiž předložila 10 let starý plán monitoringu, který nereflektoval řadu novějších vědeckých studií, jež poukázaly na mnohé nežádoucí účinky, např. vliv GM kukuřice na některé živočišné druhy nebo akumulaci Bt-toxinu v půdě.

 

Zasedání členských států Konvence OSN o biologické rozmanitosti v brazilském městě Curitiba odmítlo podle zprávy agentury REUTERS návrhy zástupců Austrálie, Kanady a Nového Zélandu na legalizaci tzv. sebevražedného geneticky modifikovaného (GM) osiva. Za zavedení GM rostlin, které byly změněny tak, aby jejich semena zůstala neplodná (sterilní) v posledních měsících systematicky lobbovala zejména firma Monsanto a průmysl vydělávající na GM osivu, a to s podporou vlády USA. Zavedením "sebevražedného" osiva by byli i nejchudší farmáři zbaveni možnosti ponechat si část své úrody jako osiva pro další sezónu. Firmy jako Monsanto by si naopak pojistily své zisky z prodeje GMO, neboť by zemědělci neměli jinou možnost než si od nich každý rok kupovat nové GM osivo.

Proti záměrům na legalizaci "sebevražedného" osiva se před jednáním v Brazílii postavila koalice stovek nevládních organizací z celého světa (Celosvětová koalice žádá zákaz "sebevražedného" osiva). Ty vyjádřily obavu z ohrožení biologické rozmanitosti a potravinové bezpečnosti pro téměř jeden a půl miliardu lidí v důsledku hrozby zavedení "sebevražedných" GM plodin.

Doposud na použití technologií pro genetickou sterilizaci osiva, známých také jako "terminator technology" (zabijácká technologie) nebo GURT (Genetic Use Restriction Technologies) platí de facto moratorium na základě Úmluvy OSN o biologické rozmanitost, která byla přijata v roce 2000. Průmyslové firmy však zvyšují svůj tlak na podkopání moratoria. V lednu a únoru 2006 se delegáti vlád USA, Kanady a Austrálie v rámci přípravných jednání k výročnímu zasedání signatářů úmluvy OSN několikrát pokusili podminovat moratorium na komerční použití "zabijácké technologie"(2).

Celosvětová koalice stovek nevládních organizací ze všech kontinentů podporovaná zejména vládami rozvojového světa však trvá na moratoriu pro "sebevražedné" osivo. Obávají se zejména zničujícího dopad zavedení GMO na živobytí a kulturu nejméně 1,4 miliardy lidí, kteří jsou existenčně závislí na plodnosti semen ze své úrody.

"Zabijácká technologie" byla vyvinuta americkým ministerstvem zemědělství (US Department of Agriculture) a osivářskou firmou Delta & Pine Land, aby znemožnila farmářům uschovávat si semena z vlastní úrody jako osivo a aby zvýšila zisky byznysu s GMO tím, že přinutí zemědělce každý rok znovu a znovu kupovat geneticky manipulované osivo.

(1) Kampaň Ban Terminator (Zakažte zabijáka) zveřejnila jména dnes již více než 500 organizací z celého světa, které žádají zákaz "sebevražedného" osiva ZDE: http://www.banterminator.org/endorsements.
Další organizace se mohou přihlásit k podpoře zákazu ZDE: http://www.banterminator.org/take_action/endorse_the_campaign_to_ban_terminator.

(2) Tiskové zprávě ETC Group z 27. ledna 2006 "Granada's Grim Sowers Plow up the moratorium on Terminator"

Export odpadů do spaloven je nepřijatelný - Společná tisková zpráva Společnosti pro trvale udržitelný život (CZ), European Environmental Bureau (EU), Naturschutzbund (D), Přátelé Země Slovensko (SK), Ústav ekonomiky životního prostředí (PL)

Praha/Brusel/Bratislava/Varšava/Berlín, 24. března 2006 - Koalice evropských ekologických organizací žádá ministry životního prostředí EU, aby pomohli zastavit export odpadů do nových členských států EU a aby odmítli překlasifikovat spalovny likvidující odpady na zařízení pro "využití" odpadů. Ekologické organizace na problém upozornily i oficiální národní experty, kteří se příští týden (29.3.) setkají v Bruselu, aby připravili návrh rozhodnutí Rady ministrů životního prostředí o návrhu nové odpadové legislativy, které předložila Evropská komise.

"Vyzýváme ostatní ministry životního prostředí, aby podpořili své kolegy z České republiky a Slovenska v jejich odmítnutí návrhu Evropské komise. 15 až 20 000 tun odpadů ilegálně dovezených do České republiky je jen vrcholkem ledovce ve srovnání s masou odpadů, které se ze zahraničí tlačí do českých spaloven. Taková zátěž je pro životní prostředí nepřijatelná i přes regulaci úniků škodlivin ze spaloven. Legalizace dovozu odpadů ze zahraničí by navíc fondy potřebné pro investice do recyklace a prevence vzniku odpadů přesměrovala do spaloven a na skládky," konstatoval Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika.

"Je nepřijatelné, aby se jiné země potýkaly s odpadem z Německa a s ním spojenými negativními vlivy, včetně dopravy. Chtěli bychom vidět, aby v případě odpadů a jejich spalování němečtí ministři životního prostředí rozpoznalali důležitost principů blízkosti a soběstačnosti," uvedl Leif Miller, výkonný ředitel německé Společnosti pro ochranu přírody (NABU).

Evropská komise navrhuje, aby spalovny komunálního odpadu už nebyly zařízením pro likvidaci, ale pro "využití" odpadů, což by podpořilo export odpadů do spaloven. Úprava pohybu odpadů pro jeho využití je totiž mnohem benevolentnější než pro likvidaci. Navíc výrazně nižší ceny za spalovaní odpadů v zemích jako je Česká republika nebo Polsko povzbuzují export odpadů a vedou k eko-dumpingu.

Návrh na klasifikaci spalování odpadů jako "energetického využití" je v protikladu s mnohem větším úsporami materiálů a energie v případě alternativních postupů jako je recyklace. Je také v rozporu s vlastním požadavkem Evropské komise na ochranu přírodních zdrojů.

Nevládní organizace vyzývají evropské ministry životního prostředí také k tomu, aby podpořili směřování EU k prevenci vzniku a recyklaci odpadů stanovením měřitelných cílů a k nim adekvátních opatření. Aby předešli legalizaci eko-dumpingu v podobě exportu odpadů do spaloven tím, že do směrnice zakotví princip soběstačnosti v nakládání s odpady.

Více než 90 pěstitelů bavlny z Texasu zažalovalo u amerického federálního soudu v městě Marshall firmu MONSANTO a dvě přidružené firmy. Farmáři se podle zprávy agentury REUTERS cítí poškození rozsáhlými ztrátami úrody v důsledku toho, že je MONSANTO nevarovalo před defektem v nabízené geneticky modifikované (dále jen GM) bavlně. Do ní byla metodami genetické manipulace vložena DNA, která měla zaručit, aby rostlina byla odolná vůči chemickému herbicidu Roundup, který vyrábí právě MONSANTO.

Žaloba farmářů žádá soudní zákaz toho co nazývají "dlouholetou podvodnou kampaní" a dále se domáhá soudního rozhodnutí o náhradě škod. Společně s firmou MONSANTO jsou žalovány i společností Delta & Pine Land Co a Bayer CropScience LP, které byly distributorem GM bavlny. Tisková mluvčí firmy Delta & Pine Land uvedla pro REUTERS, že nebude žalobu komentovat a ve firmě Bayer nikdo neodpovídal na telefonní žádosti o vyjádření.

Farmáři obviňují Monsanto z toho, že ve skutečnosti GM bavlna nebyla vůči postřiku Roundup rezistentní. Farmáři si stěžují, že gen vložený do GM bavlny nefunguje tak, jak MONSANTO slibuje. Podle svědectví farmářů Roundup rozežíral v horkých a suchých obdobích tkáně rostlin, což vedlo k deformitám tobolek bavlníku, k jejich předčasnému odpadání a tím ke ztrátě výnosů.

Žalobci uvádějí, že MONSANTO o těchto problémech GM bavlny vědělo, ale že je záměrně před farmáři tajilo, aby si zachovalo zisk z prodeje herbicidu Roundup. "Cítíme, že nám MONSANTO celou tu dobu lhalo," uvedl pro REUTERS pan B.B.Krenek z Whartonu, který jako texaský konzultant v oblasti bavlny spolupracuje s mnohým z postižených farmářů. MONSANTO obvinění popírá a usiluje o to, aby žaloba byla soudním systémem předána k arbitrážnímu řízení. S tím doposud souhlasila asi polovina žalujících farmářů, ale ostatní to odmítají.

Mluvčí firmy MONSANTO Andrew Berchet tvrdí, že není důkazů, že by ztrátu úrody způsobovalo cokoli jiného než počasí. Farmář Alan Stasney ale rozhořčeně oponuje, že má jednoznačné důkazy na svém poli. Jeho pole, které bylo postříkáno herbicidem RoundUp vyneslo 675 liber bavlny na akr. ale uprostřed něj omylem nebyl ošetřen chemickým postřikem RoundUp pruh čtyř bavlníkových keřů vedle sebe v délce 3000 stop. Výnos z tohoto nepostříkaného kousku činil podle farmáře 1051 libry na akr, byl tedy o více než o polovinu větší než po použití RoundUpu.

Pan Stasney to považuje za selhání technologie firmy MONSANTO a smutně dodává, že ztráta úrody ho na tržbách připravila o více čtvrt milionu dolarů a přinutila ho zadlužil svou farmu: "To je opravdu skličující situace a je na světě mnoho lidí, kteří jsou takto poškozeni".

 

Problém nelegálního dovozu odpadů z Německa chce ministr životního prostředí Libor Ambozek (KDU-ČSL) otevřít na nejbližším zasedání kolegů ze zemí visegrádské čtyřky, kterou vedle Česka tvoří ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva Karolína Šůlová. Případy, kdy německé firmy uloží odpad ve skladech sousedních zemí, se totiž množí a netýkají se zdaleka jen České republiky. Termín jednání zatím není znám.

Odpady v opuštěných budovách jsou ekologickým problémem, což se ukázalo v neděli, kdy vzplál nelegálně dovezený odpad v areálu bývalého velkokapacitního kravína v Libčevsi na Lounsku. Dnes v noci začala skládka hořet znovu. Podobná byla objevena i na Liberecku. Dvěma českým firmám ze Šluknova a z Frýdlantu, které ve třech obcích skladovaly obrovské množství odpadu z Německa, udělila inspekce pokuty 300 000 a 250 000 korun a nařídila skládky odstranit.

Jednat o problému se spolkovým ministrem doporučuje Ambrozkovi jeho předchůdce a šéf Strany zelených Martin Bursík. "Ministr to považuje za dobrý námět a domnívá se, že V4 by měla postupovat společně," tlumočila Ambrozkův názor Šůlová.

Česko má podle Ambrozka dobou odpadovou legislativu -- dovoz odpadů za účelem odstranění je zakázán, ministerstvo nepovolilo dovozy odpadů do spaloven a vyjednává s německou stranou, aby byly zachycené kamiony se odpadem vraceny zpět. Za důležitý považuje Ambrozek i aktivní přístup celníků a České inspekce životního prostředí, která může udělit citelné pokuty.

Strana zelených ale podle Bursíka požaduje razantnější opatření proti nelegálnímu dovozu odpadů. "Mají se likvidovat v zemi, kde vznikly. Dálkový transport odpadů z ekonomických důvodů je nepřijatelný a odporuje preambuli evropské směrnice. Navíc vytváří další zátěže kamionové dopravy," uvedl.

Situace je podle zelených o to vážnější, že Evropská komise připravuje normy otevírající cestu pro masivní dovozy odpadů ze zahraničí. Proti návrhu rámcové směrnice se ozvala i česká ekologická sdružení, například Arnika a Hnutí Duha. Ocenila, že má Česko k normě vážné výhrady. "Považujeme za správné, že se postavilo proti změně odpadové hierarchie a proti návrhu na změnu klasifikace spaloven odpadů na zařízení pro využití odpadů. České stanovisko je dobrou zprávou hlavně pro obyvatele Prahy, Liberce a Brna, které by nová legislativa EU ohrozila nekontrolovaným dovozem odpadu ze zahraničí," uvedli zástupci sdružení.

Vyjednávače v Bruselu by měli podle konzultanta Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty pečlivě sledovat také lidé z česko-německého a česko-rakouského pohraničí a obyvatelé Českých Budějovic, Opatovic u Pardubic, Plzně a Ostravy, které by mohly dovozy odpadů ohrožovat vzhledem k blízkosti hranic nebo plánům na výstavbu obřích spaloven.

 

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License