Společnost pro trvale udržitelný život

Zpráva EEA konstatuje, že zatímco se mezi léty 1990 a 2004 snížil objem skleníkových emisí z řady odvětví ekonomiky (energetika, průmysl, zemědělství), emise z dopravy se výrazně zvýšily. Za období 1990 až 2003 se v zemích EEA přeprava osob zvýšila o 20 procent a množství emisí skleníkových plynů způsobené dopravou se zvýšilo v průměru dokonce o 25 %. A to i proto, že v zemích EEA došlo ve stejném období v energeticky náročné letecké dopravě k nárůstu o plných 96%.

Podle EEA způsobuje doprava ve starých členských státech Evropské unie (EU 15) více než pětinu (o 21 %) emisí skleníkových plynů. V zemích EU 15 přispívá silniční doprava k celkovému množství veškerých emisí z dopravy 93 procenty. Avšak množství emisí způsobených mezinárodní leteckou dopravou se zvyšuje nejrychleji. V období od roku 1990 do roku 2004 vzrostlo v zemích EU 15 o 86 %. V tomto sledovaném období se množství emisí skleníkových plynů způsobené dopravou nejvíce se zvýšilo v Irsku (o 140 %) a v Lucembursku (o 156 %).

EEA ve zprávě upozorňuje také na významnou roli subvencí v sektoru dopravy na výběr způsobu přepravy. Každoročně se v Evropě na dotace do dopravy vydá asi 270 až 290 miliard euro, přičemž skoro polovina této sumy připadá na dopravu silniční, která podle EEA patří k nejméně příznivým pro životní prostředí.

Studie EEA popisuje dále nežádoucí zdravotní vlivy znečištění prostředí zapříčiněného dopravou. Podle EEA žije zhruba každý čtvrtý obyvatel EU 25 v místech vzdálených méně než 500 metrů od silnic, po kterých ročně projíždí více než 3 miliony vozidel. Studie konstatuje, že život v takto znečištěných lokalitách vede každoročně ke ztrátě téměř čtyř milionů let života v důsledku předčasných úmrtí způsobených zhoršeným životním prostředím.

Výkonná ředitelka EEA Jacqueline McGlade v oficiální tiskové zprávě EEA konstatovala: „Nemůžeme řešit vzrůstající emise skleníkových plynů, znečištění hlukem a fragmentaci krajiny v důsledku dopravy, aniž bychom se zabývali růstem dopravy po celém jejím spektru: na našich silnicích a železnicích, ve vzduchu i na moři.“

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) má sídlo v Kodani a sama o sobě uvádí, že cílem její činnosti je dosažení výrazného a měřitelného zlepšení životního prostředí v Evropě zajišťováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací pro veřejnost a pro subjekty, které se zabývají tvorbou politiky.

Zpráva EEA „Transport and environment: on the way to a new common transport policy“ je k dispozici angličtině ve formátu PDF na adrese: http://reports.eea.europa.eu/eea_report_2007_1/en/eea_report_1_2007.pdf

MUDr. Miroslav Šuta, autor je konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik

Zatímco Evropská komise povolila dovoz geneticky modifikované (GM) řepky, Austrálie už několik měsíců prožívá vážnou krizi způsobenou kontaminací GM řepkou, která se vymyká kontrole.

Australské problémy s GM řepkoou Řepka se v Austrálii pěstuje na milionech hektarů a má pro zemi značný hospodářský význam, podstatná část úrody je totiž určena na vývoz. Genetická kontaminace řepky je už ohlášená ze 4 států australské federace - Nového jižního Walesu, Jižní Austrálie, Viktorie a Západní Austrálie. Vláda Nového Jižního Walesu (NJW) se proto rozhodla zakázat jakékoli pěstování GMO (zatím do března 2008) a přikázala zlikvidovat milióny sazenic řepky. Podle vyjádření ministra Iana Macdonalda muselo být zlikvidováno 9 polních odrůdových pokusů s řepkou pro podezření z genetické kontaminace. Vážné znepokojení nad neschopností nebo neochotou firem obchodujících s GMO zabránit genetické kontaminaci vyjádřil i jeho kolega Kim Chance, ministr zemědělství vlády Západní Austrálie. Australští farmáři žádají, aby firmy ovládající obchod s GMO byly volány k odpovědnosti za a byly nuceny zemědělcům vyplácet kompenzace za kontaminaci GMO.

Příčinou genetické kontaminace může být osivo špatně označené či nedopatřením kontaminované, ale také zkřížené opylení (tzv. cross pollination ) mezi konveční a geneticky manipulovanou rostlinou řepky. Podle profesora Tima Reevese z komise pro genovou technologii, která nad pokusy v Novém Jižním Walesu dohlížela, bylo minimálně na jednom z polí nalezeno až 20% (!) rostlin řepky tolerantní ke glyfosátu, což je vlastnost vnášená do řepky metodami genetické manipulace.

Tyto GM plodiny zavedla do praxe firma Monsanto, aby udržela odbyt svého herbicidu Roundup, kterému končila patentová ochrana. Farmáři, kteří si koupí osivo GM plodiny vyvinuté Monsantem jako odolné vůči herbicidu, zároveň podepisují závazek používat jen postřik této firmy. Farmáři si také nesmí ponechat semena z vlastní úrody k použití jako osivo v následujícím roce. Musí si každý rok koupit nové osivo (a nový herbicid), jinak jim o armády právníků Monsanta hrozí léta vláčení po soudech jako se to stalo jejich kanadskému kolegovi Percy Schmeiserovi.

EU otevřela dveře pro GM řepku

Zatímco Austrálie s obtížemi likviduje zamoření GM řepkou, Evropská unie mu nedávno otevřela dveře. Evropské komise od počátku září 2005 povolila dovoz osiva GM řepky GT73 vyráběné firmou Monsanto. Autorizace byla vydána na 10 let a údajně obsahuje "soubor doporučených pravidel, jak má společnost Monsanto jednat, dojde-li k náhodnému úniku osiva". Podle mezinárodní ekologické organizace Přátelé Země, ale Evropská komise nedokázala specifikovat opatření, která by genetické kontaminaci zabránila a hrozí, že dojde k opakovaná skandálů s genetickou kontaminací, ke kterým došlo v Kanadě a Austrálii. Přátelé Země proto vyzývají vlády jednotlivých členských států EU, aby podobně jako v Austrálii v rámci svých pravomocí GM řepku firmy Monsanto zakázaly.

Smutnou vizitkou pro demokracii v EU je informace Přátel Země, že na setkání ministrů životního prostředí 13 z 25 členských států hlasovalo proti povolení GM řepky v EU (ministr Ambrozek se za Česko hlasování zdržel), a přesto Evropská komise názor ministrů většiny členských států ignorovala a povolení agrochemická firmě Monsanto vydala.

Monsanto kvůli GMO masově korumpovalo indonéské úředníky

Rozhodnutí Evropské komise vzbuzuje obavy i vzhledem k odhaleným korupčním skandálům mezi evropskými komisaři v minulosti. Přitom Monsanto je známo svými nevybíravými metodami prosazování GMO. Letos byla firma americkými úřady potrestána pokutu ve výši 1,5 miliónu dolarů za systematické uplácení indonéských úřadů při povolování GMO. Celkem se jednalo se o ilegální nebo problematické platby nejméně pro 140 současných nebo bývalých indonéských vládních úředníků a členů jejich rodin. Úplatky vykázalo Monsanto jako "konzultační poplatky" a dopustilo se tak podle amerického ministerstva spravedlnosti porušení amerických zákonů (Forreign Corrupt Practice Act). Někteří akcionáři Monsanta jsou situací ve firmě natolik znepokojeni, že žádají o změny pravidel pro top management firmy.

Monsanto čelí v Indonésii silnému odporu farmářů proti plánům na zavedení pěstování GM bavlníku a firma se pokusila tyto problémy "vyřešit" úplatkem významnému úředníkovi indonéského ministerstva životního prostředí, aby při rozhodování o GM bavlníku ignoroval výsledky jedné z nepohodlných studií. V roce 2002 tehdejší hlavní manažer Monsanta přikázal indonéské konzultační firmě vyplatit úplatek ve výši 50.000 dolarů. Následně během vyšetřování korupce Monsanto připustilo, že nešlo o ojedinělý případ a že v letech 1997 až 2002 zaplatilo okolo 700 tisíc dolarů mnoha dalším úředníkům. Vedení Monsanta přiznalo za "nežádoucí činnost" plnou odpovědnost a souhlasilo s provedením tříleté hloubkové kontroly svých obchodních praktik americkými úřady.

Zákaz pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 vydalo už v roce 1999 Rakousko, v lednu 2005 Maďarsko a v březnu 2005 i Polsko. Uvedené země zákaz odůvodňují neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž je pro GM plodiny vyžadován platnou evropskou legislativou. Evropským úřadům předložený plán monitoringu GM kukuřice MON 810 však byl podle kritiků 10 let starým monitoringem firmy Monsanto, který ignoroval řadu vědeckých studií publikovaných později. Tyto studie upozornily na řadu možných nežádoucích účinků, včetně vlivu Bt toxinu na ostatní živočišné druhy nebo na jeho akumulaci Bt-toxinu v půdě.

Kukuřice MON 810 je GMO, do kterého byla metodami genetické manipulace vložena bakteriální DNA, která vede v kukuřici k produkci tzv. Bt-toxinu, který je jedovatý pro jisté druhy hmyzu a měl byt tak bránit napadení GM plodiny zavíječem kukuřičným. Komerční pěstování GM kukuřice MON 810 je nyní v rámci EU povoleno.

Maďarsko zakázalo pěstovaní GM kukuřice MON 810 americké agrochemické firmy MONSANTO v roce 2005. Vláda přistoupila k zákazu na základě vědeckého výzkumu maďarských expertů, kteří poukázali na rizika GM kukuřice MON 810, která může mít škodlivý vliv na některé rostlinné a živočišné druhy.Kromě Maďarska je tato GM kukuřice firmy MONSANTO zakázána také v Rakousku, Polsku a v Řecku. Uvedené země vydané zákazy odůvodňují mimo jiné i údajnou neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž pro GM plodiny vyžaduje platná evropská legislativa. Naopak v České republice je komerční pěstování GM kukuřice MON 810 legální a organizace Greenpeace dokonce zveřejnila lokality, kde v Česku GM kukuřice pěstovala.

Zpráva dále konstatuje, že v současné době existují významné důkazy o tom, že kvalitní environmentální řízení a regulace nenarušují celkovou onkurenceschopnost a hospodářský rozvoj. Naopak, mohou být prospěšné tím, že vytvářejí tlak, který podněcuje inovace a upozorňuje podniky na neefektivitu zdrojů a nové příležitosti.