Stanovisko předsednictva STUŽ
Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) konstatuje, že následky červencové extrémní povodně v severovýchodní ČR významně negativně ovlivnila lidská činnost, takže se zvýšil rozsah škod.
Příčiny jsou podle našeho názoru zejména tyto:
1) Neexistující účinný varovný systém pro povodňová nebezpečí a z toho plynoucí pozdní či žádné varování obyvatel, obcí, podniků a institucí ohrožených povodní. Nedostatečná připravenost předpovědních systémů pro pohyb povodně a její šíření (vč. navazujících preventivních akcí) - dokladem je chaotické stěhování řídícího povodňového štábu.
2) Zásadní zanedbání aktualizace preventivních opatření, zejména připravenosti civilní obrany, armády, policie a absolutní nezajištěnost nebo redukce hmotných a finančních rezerv státu po
r. 1989.
3) Nepřipravenost na poskytnutí rychlé a účinné pomoci postiženým obyvatelům ze strany státní správy.
4) Zjevná nepřipravenost odpovědných institucí (Povodí a.s.) pro akce za povodní, které by výrazně snížily rozsah škod (uplatnění detailních místních znalostí) a jejich nedostatečná spolupráce s povodňovými štáby a místními zastupitelstvy.
5) Neuvážená rozsáhlá výstavba v záplavových územích.
6) Poškození krajiny zemědělskou velkovýrobou, zejména rozoráváním mezí a scelování zemědělské půdy na svazích při zapojení těžké techniky a necitlivá regulace koryt vodních toků a díky tomu nepřiměřená eroze.
7) Zanedbání trvalé péče o protipovodňová, zejména technická zařízení opatření v údolních nivách řek včetně nedostatečné údržby koryt vodních toků.
Po zevrubném vyhodnocení průběhu a následků povodní je naléhavě nutné zahájit systematickou protipovodňovou ochranu s využitím moderních modelových prostředků pro predikci účinných efektů zamýšlených opatření. STUŽ má za to, že je nutné z povodně vyvodit zejména následující závěry:
1) Urychleně přehodnotit stávající vodohospodářské programy protipovodňové ochrany a zaměřit je na trvalé obnovení členitosti krajiny se zvláštní pozorností na přirozený charakter vodních toků a ekologickou stability údolní nivy.
2) Zvážit výstavbu dalších hydrotechnických opatření tak, aby preferovaly přirozené suché poldry, tj. lužní lesy, umělé suché poldry, a chránit nivy řek. Zásahy do trasy koryt vodních toků volit tak, aby odpovídaly přirozenému toku s výjimkou případů nezbytné ochrany zřetelně určených objektů a sídel (zástavby), pro něž nelze volit přesun. Nenapřimovat povodní renaturalizovaná koryta vodních toků s výjimkou případů, kdy jsou ohrožena sídla či komunikace. Při obnově funkce toků a protipovodňových opatření maximálně využít kombinací technických a ekologických přístupů.
3) Přehodnotit konstrukci povodňových hrází tak, aby umožnily manipulaci za povodně (vypouštění vody do krajiny) a zejména dbát o řádnou údržbu koryt vodních toků. Zajistit zpracování detailních protipovodňových plánů a v nich cíleně označit objekty k destrukci včetně staveb vodohospodářských, jež by mohly významně zhoršit průběh velké povodně.
4) Přehodnotit manipulační řády stávajících údolních nádrží (včetně hlavního účelu a funkce vodních děl) tak, aby byly schopny zachytit a rozložit přívalové vlny.
5) Uzákonit zákaz výstavby v záplavových územích a striktně dodržet průchozí prostor v inundačním území. Výstavbu a zejména obnovu orientovat zásadně mimo ohrožená záplavová území vč. zapojení pojišťovatelských rizik při nedodržení charakteru staveb. Prosadit u majitelů nemovitostí v ohrožených oblastech finanční i fyzický podíl na protipovodňové ochraně.
6) Zajistit zaústění kanalizačních sběračů "zpětnou klapkou", aby nemohlo dojít k rozlití vody v obcích zpětným rázem vody v kanalizačních sítích.
7) Vybudovat jednotnou komplexní protihavarijní službu pro rychlé varování obyvatel, obcí, podniků i institucí. Vytvoření akceschopného havarijního systému včetně zabezpečení materiálních a finančních rezerv, který bude schopen účinného okamžitého nasazení za povodní či dalších katastrof. Základem je dokonalý informační spojovací systém a připravená hierarchie odpovědnosti. Systém existující v ČSSR do r. 1989 lze brát jako minimum,
8) Zajistit komunikační trasy trvalou údržbou včetně jejich odvodňovacího, spojovacího a energetického systému.
9) Veřejně označit a potrestat ty, kteří se snažili povodeň zneužít k protispolečenským činnostem nebo přispěli ke zhoršení jejich následků.
10) Zásadně posílit pomoc územím zdevastovaným povodní a zefektivnit mechanismy jejího poskytování.
11) Doplnit stávající protipovodňovou legislativu ČR v novém zákoně o vodách a navazujících předpisech a uplatnit akcent na uvedené skutečnosti. Přijmout kvalitní zákon o jednotné havarijní službě, resp. o integrovaném záchranném systému.
a) Chybějící integrovanou péči o vody realizovat koordinovaně v ucelených povodích (Povodí,a.s. + SMS + další podřídit vodohospodářskému orgánu "regionů" - okresy nestačí).
b) Zvýšení kvality státní správy v úrovni okresů/regionů, zejména kompetentních vodohospodářských orgánů „regionů“.
12) Zajistit komplexní a detailní zhodnocení průběhu i následků povodně, která dosud nebylo provedeno. Výsledek zveřejnit a zamezit tak především opakovaní řady chyb, které zhoršily průběh povodně.
prom. biol. Pavel Šremer Ing. Igor Míchal, CSc.
předseda STUŽ místopředseda STUŽ
Ing. Jan Zeman, CSc.
odborný garant
V Praze dne 9. 3. 1998