Společnost pro trvale udržitelný život

Vážným nebezpečím pro lidi i životní prostředí jsou látky v bývalém skladu pesticidů v Klatovech-Lubech. Vyplývá to z výsledků nejnovějších odborných rozborů, které v objektu v zastavěné části města nechalo udělat sdružení Arnika ze vzorků z omítek, podlahy a půdy. Mnohé látky jsou karcinogenní, tedy rakovinotvorné.

„Odebrané vzorky přesáhly u deseti druhů pesticidů limit C. To znamená, že míra znečištění představuje riziko pro životní prostředí a zdraví lidí a že znečištěné území je nutné dekontaminovat,“ řekl předseda ekologického sdružení Arnika Jindřich Petrlík. V bezprostřední blízkosti zamořené stodoly, kde čtyřicet let shromažďoval nebezpečné pesticidy Agrochemický podnik Klatovy, žije rodina Rychtaříkova. Ta po revoluci získala od státu zmíněnou stodolu. Dekontaminaci, která by stála zhruba 30 milionů korun, ale nechce stát platit. Rodina hledá u úředníků pomoc už třináct let. O pomoc požádali také sdružení Arnika, které proto v objektu a jeho okolí dělá rozbory.

„Poslední měření ve skladu proběhlo před čtyřmi lety a při vyjednávání s úřady se objevil argument, že se znečištění objektu snižuje a že data, z nichž jsme dosud vycházeli, jsou zastaralá. Teď se ukázalo, že to není pravda,“ řekl majitel objektu Václav Rychtařík.

Navíc nedávný rozbor z blízkého Drnového potoka prokázal vysoký obsah pesticidů také v tělech ryb.

Arnika s novými rozbory vyrazí už poněkolikáté žádat o pomoc krajský úřad. Radní Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí Boris Kreuzberg Rychtaříkovým slíbil částku v řádech stovek tisíc korun na dokončení průzkumu celé zamořené oblasti. S výsledky odborných testů pak rodina může požádat rovněž o peníze z fondů Evropské unie. „Peníze by Rychtaříkovi mohli získat prostřednictvím ministerstva životního prostředí,“ sdělil Boris Kreuzberg.

Kraj podle Kreuzberga na odstranění této staré ekologické havárie peníze nemá. „Sice máme desetimilionový rezervní fond, ten je ale určen na likvidaci akutních havárií. Jde o případy, kdy je nutné zlikvidovat například ropnou skvrnu a není znám původce havárie,“ vysvětlil Boris Kreuzberg.

Objekt Rychtaříkových není na území Plzeňského kraje jediný zamořený nebezpečnými látkami. Ze studie, kterou nechal zpracovat krajský úřad vyplývá, že je zde celkem čtyři sta sedmdesát případů ekologických zátěží. Z toho zhruba čtyřicet je vysoce rizikových a je v jejich případě nutná sanace. Do této kategorie patří také bývalý sklad v Klatovech-Lubech.

„Ve čtyřech případech by bylo nutné sanaci udělat co nejdříve. Jedná se o oprámy neboli kalové rybníčky mezi Kaznějovem a Horní Břízou, o objekt bývalých prádelen v Přešticích, bývalý masokombinát v Holostřevech nebo bývalý areál Liazu v Holýšově,“ vyjmenoval před časem radní Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí Boris Kreuzberg.

Vyčištění všech zhruba čtyřiceti rizikových lokalit bude podle tvrzení Borise Kreuzberga stát zhruba dvě miliardy korun.

Sanaci by měl podle zákona zaplatit ten, kdo znečištění způsobil. Pokud ale není původce známý nebo už neexistuje, přichází na řadu stát. Ten měl peníze určené na likvidaci ekologických havárií v rámci Fondu národního majetku. Tento fond už ale zanikl a zbylé peníze získalo ministerstvo financí. Problémy si tak často přehazují jednotlivé úřady a instituce.

„Odebrané vzorky přesáhly u deseti druhů pesticidů limit C. To znamená, že míra znečištění představuje riziko pro životní prostředí a zdraví lidí.“ Jindřich Petrlík, předseda sdružení Arnika.

Autor: VERONIKA NĚMCOVÁ

Mladá fronta DNES Regionální mutace - plzeňský kraj