Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století vznikala v Severočeském hnědouhelném revíru souhrnná dlouhodobá koncepce těžby uhlí, tzv. velká varianta. Podle velké varianty se měla povrchovým způsobem dotěžit celá produktivní část podkrušnohorské hnědouhelné pánve od Tušimic u Nechranické přehrady na jihozápadě až po Chabařovice na severovýchodě. K tomu ještě Pětipeská pánev při Doupovských horách. Spolu s dobíhající hlubinnou těžbou mělo jít o „úplné vyuhlení pánve“.

Těžba podle velké varianty byla vymezena bez ohledu na osídlení, přírodu a krajinu pánve i její okolí a bez ohledu na rizika, spojená s těžbou při krušnohorském svahu.

V průběhu devadesátých let následovala postupná redukce velké varianty. Vyčleňováním partií komplikovaných z hlediska těžby a vlivem tlaku územně plánovacího procesu na respektování územních požadavků.

V centrální části pánve se stále udržovala koncepce těžby podle velké varianty – další postup lomu ČSA podél svahů Krušných hor přes Černice a Horní Jiřetín a podél Litvínova, k zásobám uhlí pod chemickými závody v prostoru Záluží - bez ohledu na osídlení a na rizika, spojená se zásahy do svahu Krušných hor a na dovršení komplexní devastace střední části pánve těžbou.

 Priloha1

Příloha 1. Řez slojí v poli lomu ČSA (BP Teplice). - (kliknutím na obrázek ho můžete zobrazit v plné velikosti)

Uhelná sloj je při okrajové části pánve strmě vyvlečena k úpatí svahu Krušných hor.

Dlouhodobé průzkumy nad úpatím krušnohorského svahu odhalují labilní strukturu krušnohorského krystalinika a rizika přiblížení hlubokého otevřeného lomu k patě svahu.

Priloha2

Příloha 2. Identifikované fosilních sesuvů při podkrušnohorském výchozu pánve.(kliknutím na obrázek ho můžete zobrazit v plné velikosti)

Přehled fosilních sesuvů, zpracovaný začátkem osmdesátých let v BP Teplice. Z téměř dvou desítek fosilních sesuvů byly zjištěny tři velké sesuvy v dosahu současné a zamýšlené těžby lomu ČSA: u Černic na jižním svahu Kapucína (10), pod Jezerkou - Šibeniční hůrkou (11) a v dolovém poli lomu ČSA (12). Rozsáhlé fosilní sesuvy vznikaly v jiné etapě vývoje. Začalo se však uvažovat, že dnes může být impulsem pro vznik obdobných rozsáhlých sesuvů hluboký lom při úpatí svahu. Katastrofální důsledky se při tom mohou projevit nejen bezprostředně při těžbě, ale i dlouho po ukončení těžby a následné asanaci území.

Priloha3

Příloha 3. Nezbytná opatření při těžbě na výchoz sloje při Krušnohorském svahu nad horní hranou lomu. BP Teplice ze začátku osmdesátých let. (kliknutím na obrázek ho můžete zobrazit v plné velikosti)

V BP Teplice byla vyhodnocena rizika lomové těžby včetně výchozu sloje při úpatí Krušných hor z hlediska pravděpodobného vlivu na stabilitu svahů za výchozem sloje a navrženy kategorie opatření, která by měla těžbu zabezpečit.

Priloha4

Příloha 4. Krušnohorský svah pod Jánským vrchem u Jezeří ve výškové úrovni zámku Jezeří. (kliknutím na obrázek ho můžete zobrazit v plné velikosti)

Odstraněn lesní porost, půdní kryt a odtěžena část krystalinika vysoko nad stěnou lomu ČSA. Pozdější terasování odkrytého svahu a ozelenění teras nemůže nahradit původní ekosystém horského svahu a jeho funkce.

Priloha5

Příloha 5. Technické opatření na horské bystřině nad zámkem Jezeří. (kliknutím na obrázek ho můžete zobrazit v plné velikosti)

Šramnický potok před zaústěním do převáděcí štoly. Dále je potok veden skluzem do údolí Albrechtického potoka a pak spolu s Albrechtickým potokem další štolou do otevřeného koryta převaděče směrem k Hornímu Jiřetínu, a podél H.Jiřetína do Jiřetínského potoka. Překládání horských toků je spojeno s horizontálním odvodněním pro vedení štol v tektonicky narušených zónách horského svahu v blízkosti zámku Jezeří a s budováním dalších objektů v horských údolích. Postup lomu ČSA k Hornímu Jiřetínu by vyžadoval novou přeložku obou toků z předpolí lomu, tentokrát vedenou obráceným směrem a se stejnými dopady na krušnohorský svah a údolí s vodními toky.

Opakované sesuvy, působené těžbou lomu ČSA, devastují úpatí svahu pod zámkem Jezeří. Další devastační účinky na rozhraní svahů a lesa může mít záměr na zpevňování svahů od arboreta pod Jezeřím k Hornímu Jiřetínu, na kterém se má podílet důlní společnost ČSA. Je otázka, co a proč má tento záměr ochránit, o jaká opatření má jít, a - v neposlední řadě - proč dále zasahovat do přírody při úpatí svahu až k Hornímu Jiřetínu. Nejedná se náhodou o jakýsi předstih k usnadnění těžby při svahu v případě, že se podaří zrušit vládní usnesení o limitech těžby?

Zástupci důlní společnosti se snaží použít jako jeden z argumentů pro pokračování těžby nedostatek materiálu pro přisypání svahů kolem pilíře arboreta. Důlní společnost měla téměř dvacet let času, aby upravila výsypkové hospodaření a tento problém začala řešit.

Další postup lomu ČSA by dokončil likvidaci celé úpatní zóny a osídlení podél Krušných hor, od Vysoké Pece u Jirkova až k Janovu před Litvínovem, v celkové délce 20 km a úplné přetěžení centrální části pánve. K tomu by se připojily škody na krušnohorském svahu.

Po změně režimu v r. 1989 nastaly podmínky pro zcela jiný přístup k pánevnímu území a jeho potřebám a hodnotám, neslučitelným s jednostrannou exploatací území.

Byl schválen ochranný pilíř arboreta pod zámkem Jezeří a stanoveny limity pro rozsah těžby.

Územně ekologické limity těžby, dané příslušným usnesením vlády z r. 1991, nebyly stanoveny náhodně a „od oka“, ale se zřetelem k další existenci osídlení a krajiny v pánvi a s přihlédnutím k širším územním vazbám. Jsou výsledkem dlouhodobých průzkumů území, ověřování důsledků těžby na krajinu a osídlení a zkoumání potřeb krajiny a osídlení v současnosti i v dlouhodobé perspektivě. Podílela se na nich nejméně po dvě desetiletí celá řada disciplin a institucí.

Za hranicí limitů v centrální části pánve se nacházejí od ochranného pilíře arboreta až po Janov nejcennější partie krušnohorského svahu. Vzhledem ke strmosti a nepřístupnosti svahů se zde zachoval málo dotčený listnatý les s významným genofondem buku a dalších dřevin, s chráněnými partiemi přírody nadregionálního (biocentrum a biokoridor) a celoevropského významu (lokality evropské soustavy NATURA). Okraje lesa nad úpatím svahu vytvářejí těsnou vazbu s územní enklávou pod úpatím, kde se uplatňují zbytky travinných společenstev různých typů, křoviny, lesíky a hájky a vegetační doprovod vodních toků v kontaktu s horskými bystřinami. V souhrnu se jedná zdroje pro spontánní rekultivaci sousedící velkoplošně přetěžené krajiny centrální části pánve.

Obyvatelé Horního Jiřetína a Černic mají v této územní enklávě při krušnohorském svahu ojedinělé podmínky pro svůj život. Obě sídla - jako už jedna z mála dochovaných sídel v oblasti pánve - tu udržují historickou kontinuitu osídlení. Zámek Jezeří ve spojení s lázeňstvím a kulturou měl kdysi celoevropský význam a stále zůstává možnost jeho smysluplného využití.

Územně ekologické limity chrání obě sídla i jejich zázemí, přístupnost zámku i nejcennější část celého Krušnohorského svahu podél pánve. Krušnohorský svah má ještě krajinářský význam – jako protipól kopců Českého středohoří podél druhé strany pánve.

Místo toho, aby byly oceněny, respektovány, podpořeny a využity mimořádné klady území - těsné sousedství sídelní enklávy se svahem KH a potenciál tohoto celku pro rehabilitaci sousedící velkoplošně přetěžené krajiny – toto území ohrožují sílící a nevybíravé tlaky a akce na zrušení limitů.

Krušnohorský svah se svým podpolím - přírodou a sídly na něm - tvoří až dosud životaschopný celek a poskytuje výborné prostředí obyvatelům Černic a Horního Jiřetína. To zastánce pokračování těžby, a zrušení limitů těžby lomu ČSA nezajímá. Je jim jedno, co se stane s územím po těžbě. Život a osudy obyvatel, které ohrožuje těžba, je jim lhostejný Tím méně je zajímá hodnota přírody, krajiny a celého území nebo ohledy na budoucnost. Snaží se důsledky těžby v tomto prostoru zredukovat na majetkoprávní problém a vyřešit prolomení limitů licitací s obyvateli obou obcí o finanční náhradu jejich obydlí.

V případě zrušení limitů se pod vedením některých politiků vracíme ke koncepci velké varianty těžby. Ke způsobu myšlení před listopadem 1989. Budeme ignorovat hodnoty ohroženého území a pustíme se zřetele nejen současný život obyvatel, ale též budoucnost centrální části pánevního území a připustíme zničení toho území? A v zájmu čeho?

5 dubna 2011

You have no rights to post comments

Podobné články

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License