Na veletrhu For Greenery v Praze - Letňanech při semináři připraveném MŽP a Nadací ABF „Když se lidem nelení, tak si hoví v zeleni“ 18. 3. 2011 představila mezi jinými příspěvky paní Ing. Drahomíra Kolmanová, vedoucí úseku péče o zeleň Národní kulturní památky Vyšehrad a ředitelka Asociace Entente Florale CZ - Souznění o. s. akci, kterou pořádá spolu s Národní kulturní památkou Vyšehrad, se Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Spolkem pro obnovu venkova, Asociací krajů ČR a dalšími subjekty letos již potřetí - den setkání krajů Čech, Moravy a Slezska „Má vlast“ na Vyšehradě v Praze. Na závěr své prezentace pozvala tehdy účastníky semináře na ten letošní, který proběhl 7. května 2011.
Paní Drahomíra Kolmanová, duše podniku, která akci po zaznění slavnostních tónů úryvku ze symfonické básně Má vlast Bedřicha Smetany oficiálně zahájila, připravila toto třetí setkání krajů opravdu důkladně a nezapomněla objednat ani nádherné počasí.
Za Prahu a NKP Vyšehrad přivítal účastníky ředitel NKP Ing. Stádník, za spolupořadatele výkonná ředitelka Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu Ing. Štechová, záštitu převzal a účastníky vítal už potřetí pan senátor Karel Šebek. Slavnost opět navštívil holandský zahradní a parkový architekt Pieter van Loon a mezinárodní účast obohatila delegace a stánek města Piešťany, vedená panem viceprimátorem Timotejem Mištinou.
Letos bylo setkání krajů věnováno především kraji Jihomoravskému, což slibovalo báječnou náladu, víno, ženy a zpěv. Středočeši i letos hostili návštěvníky báječným chlebem se solí z rukou sester Smýkalových a krojované Evy Šestákové ze Mšena. Pražané, kterým byla věnována loňská „Má vlast“, v poledne předávali pomyslnou štafetu Jihomoravanům v podobě symbolu této akce - kamenného srdce, nalezeného při pracích pod Vyšehradem. Srdce od Františka Stádníka, zástupce Prahy, převzala zástupkyně Jihomoravského kraje Iveta Macurová. Zasvěcení věděli, že Vít Hrdoušek z Tvarožné Lhoty přiveze nejen sazenici oskeruše, (podle Moravanů ovšem „oskoruše“, jak jsem byl poučen), která má být v areálu Vyšehradu zasazena, ale i její destilovanou esenci - „oskorušovici“, takže jsem ji konečně ochutnal, jak Vít Hrdoušek sliboval už v Letňanech.
Kromě krajů se prezentovaly na „Mé vlasti“ i další občanská sdružení a nevládní organizace i akce, jako soutěž o nejkrásnější nádraží, nejúspěšnější vesnice roku z jednotlivých krajů, aktivisté usilující o obnovu zdevastovaných církevních památek v pohraničí, o propagaci vyhlídek a rozhleden, muzikologické společnosti, producenti regionálních kulinářských specialit, vinaři, propagátoři obnovy parků a zámeckých zahrad, cyklostezek a obnovy cest v krajině. Napadlo mne, že příští rok by se mohla prezentovat svým panelem a účastí s dovolením pořadatelů třeba i Společnost pro udržitelný život s regionálními pobočkami a skupinami.
Trávníky před budovou starého purkrabství ožily i vystoupeními hudebníků a tanečníků z obou (srdce předávajícího i přebírajícího) krajů včetně souborů z krajů dalších. Kapela Šlapeto z hlavního města Prahy neopomněla „šťouchnout si“ - nejen do Jihomoravanů a jejich distance od hlavního města, ale i do neutěšených poměrů na radnici v Praze i ve vládní „věrchušce“. Rozloučila se písní žižkovských frajerů s mnohoznačným refrénem „Ručičky nebojte se, vy makat nebudete“.
Díky krásnému počasí a rostoucímu věhlasu akce proudily do areálu Vyšehradu proudy lidí a k prohlídce panelů, ochutnávce vín i jídel se dali zlákat i jiní návštěvníci, mířící na Vyšehrad, aniž o akci předem věděli.
Fotografie ze setkání si můžete prohlédnout zde.