Společnost pro trvale udržitelný život

(STUŽ je členem Světového svazu ochrany přírody IUCN)

Na vápencovém bradle Děvín, viditelném z celé jižní Moravy i Rakouska, v nejcennější části chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Pálava v okrese Břeclav byl za totality postaven televizní vysílač a přístupová cesta, které narušily chráněné území mezinárodního významu a věhlasu. Pokusy o rozšíření výstavby koncem osmdesátých let se podařilo odvrátit koordinovanou aktivitou veřejnosti a státních orgánů, ačkoliv se tehdy argumentovalo blíže nespecifikovanými vojenskými zájmy. Vojáci tehdy projevili ochotu přesunout výstavbu do náhradní lokality. V roce 1990 zamítlo ministerstvo další výstavbu na Děvíně s odůvodněním, že objekty TV vysílače zde jsou určeny na dožití.

Co se nepodařilo prosadit všemocnému ÚV KSČ ani Varšavské smlouvě, bylo nyní povoleno akciové společnosti Radiokomunikace. Stalo se tak navzdory tomu, že investor nikdy neprokázal, že potřebnou výstavbu nelze umístit jinde a tím méně, že by celospolečenská nutnost  zamýšlené investice převyšovala zájmy ochrany přírody v této lokalitě.

Z právního hlediska se zde překrývají tyto kategorie ochrany přírody a krajiny:

1. Národní přírodní rezervace - podle zák. 114/92 Sb. Nejvyšší kategorie územní ochrany (chráněno od roku 1930, ochrana potvrzena r. 1946 a naposledy r. 1992), ve které je výslovně zakázáno povolovat a umísťovat stavby.
2. První zóna chráněné krajinné oblasti Pálava (vyhlášena 1978), v níž zákon zakazuje umísťovat a povolovat nové stavby jakož i měnit využití území.
3. Biosférická rezervace UNESCO (vyhlášená 1986), a to její jádrové území.

Ačkoliv současný stav vrcholu Děvína vyžaduje rekonstrukci narušených společenstev, má být dále zhoršen pokračující stavební činností pod záminkou rekonstrukce objektů vysílače, určeného na dožití. Výjimku ze zákona povolilo současné Ministerstvo životního prostředí.

Považujeme za ostudné, že technokratický záměr, který se za totality podařilo odvrátit, se má uskutečnit za souhlasu současné státní exekutivy. Ústřední aparát, na který ze svých daní přispíváme, povolil výjimku ze zákona v rozporu s veřejným zájmem. Udělení výjimky je nejen výsměchem našemu rodícímu se právnímu řádu, ale vytváří precedens k tomu, aby státní úředníci umožňovali pokračovat v narušování stavu chráněných území dalšími investory, kteří se chystají v jejich atraktivních částech stavět. Takováto rozhodnutí pak hrozí obecnou nedůvěrou ke státním orgánům jako vykladačům práva.

Proto hodláme všemi dostupnými prostředky požadovat co je logické, jasné, etické a trvale udržitelné: dodržování zákona a udělování výjimek jen v případech, kdy jiné řešení není možné. Žádáme, abyste toto stanovisko považovali za podnět

• k revokaci celého řízení o udělení této výjimky za zákona č. 114/92 Sb. (včetně důsledného posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 244/92 Sb.)
• k přešetření postupu státních orgánů od Správy CHKO Pálava až po Ministerstvo životního prostředí

 a využili k tomu všech možností.

Pavel Šremer, prom.biol.

předseda

Ing. Ivan Dejmal                         Ing. Igor Míchal, CSc.                Ing.arch. Martin Říha

místopředsedové

V Praze dne 31.10.1997