Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmánkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Tématem konečného uspořádání krajiny, odtokových poměrů, osídlení, dopravní i technické infrastruktury po ukončení velkolomové povrchové těžby v SHP se už zabývá třetí generace projektantů jak na straně těžebních organizací, tak orgánů veřejné správy s pomocí územního plánování i akademická obec. Pamětníci si vybaví, že ředitelství SHD mělo zpracovaný již v 70. letech obsáhlý Generel rekultivací po těžbě, Severočeský KNV v Ústí n. L. měl postupně několik územních plánů, počínaje Územním plánem rajonu SHP ze 60. let, přes Územní plán velkého územního celku SHP z roku 1977 až po jeho změny z 80. let, své plány měla města a některé obce, na jejichž katastru těžba probíhala. Na Katedře průmyslových a zemědělských staveb Stavební fakulty ČVUT si z dob studií v 60. letech minulého století vzpomínám na návrh vytvořit z vytěžených jam spodní nádrže přečerpacích vodních elektráren, z nichž by se voda v noci levným proudem čerpala do horních nádrží umístěných na náhorní plošině Krušných hor a ve dne by tato voda poháněla gravitačním spádem turbíny pohánějící generátory pomáhající elektrické soustavě vykrývat energetické spotřební špičky. Územím se studijně zabývala i  Akademie věd, Výzkumný ústav výstavby a architektury, jiné vysoké školy. Rozhodujícím hřištěm, propojující nejrůznější zájmy na funkčním využití a prostorovém uspořádání území a jeho zdrojů, včetně uhlí, keramických jílů a dalších doprovodných surovin, osídlení, dopravy a dopravní obsluhy, provedení povrchových a ošetření podzemních vod včetně vod léčebných, zásobování pitnou vodou i odkanalizování a čištění vod odpadních a důlních bylo a je územní plánování. Jakousi „politickou směrnicí“ pro zpracování nové územně plánovací dokumentace tohoto prostoru jsou strategické rozvojové dokumenty Ústeckého kraje - Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje a na ni navazující dílčí dokumenty další.

Zpracovávané Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje podle nového instrumentáře územního plánování, jak je zakotvil zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu počítá se zastavením povrchové těžby uhlí VČSA na linii stanovené usnesením vlády ČR č. 444/1991 o územních ekologických limitech těžby v SHP a se zachováním osady Černice včetně zámku Jezeří se zbytky arboreta a celé obce Horní Jiřetín při respektování jejich nezbytných ochranných pilířů. Jenže těžba už v minulosti překročila meze, do kterých nebyla ohrožena odlehčením paty stabilita jižních svahů Krušných hor a pokračuje v tom dál směrem východním, což vedlo a vede k dalším a dalším sesuvům. Budoucí funkční využití a prostorové uspořádání území se proto bude muset vypořádat jednak s faktem, že tyto odlehčené paty bude nutno znovu přitížit vysokou a stabilní vnitřní výsypkou, opřenou o protisvah nestlačitelnými nebo málo stlačitelnými materiály, jednak zabránit dalšímu zatékání povrchových vod do trhlin v nestabilních svazích a odvést, resp. převést do Bíliny bezpečně vody stékající z jižních svahů Krušných hor a musí počítat s tím, že na tomto území do stabilizace vnitřních výsypek nebude dlouho možné obnovit původní ani jiné osídlení a ani obnova nezbytné dopravní a technické infrastruktury nebude jednoduchá a levná, protože desítky let nestabilní podloží bude dál pracovat a vyžadovat korekce, jak jsme toho svědky už desítky let na železnici, silnici, řece Bílině i různých vedeních v Ervěnickém a Komořanském koridoru. Potřeba opětovného přitížení a zapření svahů Krušných hor o protisvah těžební jámy VČSA vylučuje vodní rekultivaci jámy přinejmenším bez výrazného zvýšení jejího dna navážkou vnitřní výsypky, nemluvě o potřebě odstranit „mrtvou“ a bez čerpání gravitačně neodvodnitelnou hlubinu nádrže pod niveletou okolních vodotečí, ať už Bíliny, nebo vzdálené Ohře a jejich přítoků. Vylučuje i ponechání takové jámy bez rekultivace přirozené sukcesi. Ve všech námětech na nové funkční využití se tedy bude muset počítat s převahou přírodních a přírodě blízkých ekosystémů, vč. vodních toků a nádrží na niveletách blízkých původnímu terénu. Lze kombinovat vodní, lesní a později i zemědělskou rekultivaci. Důrazně by měly být odmítnuty případné snahy těžařů „utéci“ z tohoto území, aniž vytvoří technické předpoklady pro naznačené řešení. Ani jen vodní rekultivace zaplavením celé dnešní hloubky zbytkové jámy VČSA, ani „přirozená sukcese“ nezaplavené zbytkové jámy by neměly dostat v budoucím uspořádání tohoto území místo. Krušné hory a zbylá sídla pod nimi tu musí získat kvalitní přírodní předpolí, krajinářsky napodobující původní terén a umožňující části obyvatel obnovit svou ekonomickou aktivitu a obživu v priméru - zemědělství, lesnictví, vodním hospodářství, rybářství a také v rekreačním segmentu terciéru a v cestovním ruchu umístěním stavebně nenáročných rekreačních a sportovních aktivit, odpovídajících potřebě blízkých průmyslových a těžebních areálů a měst a možnostem nové terénní konfigurace. Zeleň lesů tu bude kromě hospodářské funkce mít zvýšenou úlohu půdotvornou a půdoochrannou, vodoakumulační, klimatickou, hygienickou a rekreační. Zemědělská půda pak bude vzhledem k dlouhodobé potřebě umělých závlah do slehnutí materiálu výsypek a obnovy podpovrchové hladiny spodní vody vhodná spíše pro intenzivní zelinářskou a ovocnářskou produkci, než pro obilnářství, zčásti i pro energetické a technické plodiny na plochách kontaminovaných znečištěním imisemi, odkud by produkce neměla vstupovat do potravinového řetězce. Vodní plochy lze kromě akumulační a protipovodňové funkce jistě využít i pro sportovní, nikoliv intenzivní chovné rybaření, aby nebyly znehodnoceny pro rekreaci u vody a vodní sporty. Toto využití a jeho intenzita budou muset být kapacitně limitovány náročností výstavby, údržby a oprav potřebných hřišť, objektů a již zmíněné technické a dopravní infrastruktury na nestabilním podloží. Musí tu však být obnoveny důležité dopravní tahy ve směru severovýchod - jihozápad mezi sídly pod úbočím Krušných hor i sever - jih, z pánve a z vnitrozemí do Krušných hor a sídel v nich. Do nového funkčního využití a prostorového uspořádání území bude muset být vhodně začleněn i zámek Jezeří a zmíněná sídla Černice a Horní Jiřetín tak, aby se území zničené těžbou VČSA z dočasného prokletí stalo jejich novou příležitostí k obnově a rozvoji. K tomu by měly přispět společně stát, který z tohoto území desítky let těžil pro svůj rozvoj, aniž za to platil odpovídající cenu, kraj, těžařské společnosti a vyloučit nelze pomoc ze strany krajanů, odsunutého původního německého obyvatelstva i EU. To už bude na schopnostech generace, která přichází po nás. Přejme jí v tom větších úspěchů, než se dostalo v boji s pokračující devastací nám.

 

V Hradci Králové 18. 2. 2011      Ing. arch. Martin Říha

Tento text připravil autor jako diskusní příspěvek na jednání Komise ŽP Akademie věd ČR 22. 3. o ekologických a ekonomických aspektech rekultivace krajiny a regenerace osídlení v SHP, který připravil a moderoval Ing. Jesef Seják, CSc.,

 

Podobné články


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License