Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Starší Aktuality najdete zde

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Stanovisko předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život č. 116

k Politice ochrany klimatu České republiky a k vyhodnocení

jejích vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA)

___________________________________________________________________________

Ministerstvo životního prostředí zpracovalo a zveřejnilo k připomínkám vlastní návrh Politiky ochrany klimatu a Vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí, veřejné zdraví a na lokality NATURA 2000 podle zákonů č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platných zněních.

Po prostudování obou dokumentů včetně příloh podává k této koncepci a jejímu vyhodnocení SEA vč. příloh následující stanovisko a připomínky:

A. K vlastní koncepci:

  1. Politika ochrany klimatu ČR (dále jen „POK ČR“) vychází z potřeby reagovat na zjištění Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), že se v posledních desetiletích klima na planetě Zemi výrazněji než kdykoliv předtím v lidmi sledované historii mění a že dynamika těchto změn souvisí mimo jiné se změnami chemických a fyzikálních veličin v atmosféře, přičítanými vlivům lidských činností. POK ČR se zaměřuje na prevenci, omezování a kompenzační opatření českého příspěvku k ochraně klimatu, zatímco adaptační opatření jsou odkázána na jinou, samostatnou koncepci (viz kapitola 4. Adaptace versus mitigace na str. 7). Je otázka, zda je to při provázanosti problematiky a závislosti míry adaptačních opatření na účinnosti oněch opatření preventivních a omezujících míru klimatických změn správné a zda by tyto dva aspekty téhož problému neměly být řešeny jedním dokumentem.
  2. V kapitole 5. Cíle Politiky ochrany klimatu na str. 7 se říká, že účelem POK ČR je navrhnout funkční opatření a postupy k ochraně klimatu. Podle našeho názoru cílem každé politiky je taková opatření nejen navrhnout, ale především přesvědčit veřejnost a její politickou reprezentaci o správnosti a účinnosti navržených opatření a prosadit jejich realizaci až do legislativních, administrativních a ekonomických opatření exekutivy.
  3. Jako základní cíl této politiky je uváděno snížení emisí skleníkových plynů v ČR mezi roky 2005 a 2020 o 20 % (mezi roky 1990 a 2020 o 40 %), tzn. o 28 Mt CO2 ekv. Pokud by byla realizována všechna v politice navržená opatření, předpokládají autoři, že by došlo k redukci až o 36 Mt CO2 ekv., tedy až o 25 % emisí z roku 2005, kdy představovaly 146 Mt CO2 ekv. Ve světle faktu, že měrné emise na 1 obyvatele ČR jsou v porovnání s průměrem EU o 35% vyšší (viz konstatování v kapitole 2. Emise skleníkových plynů v ČR na str. 6) není tento cíl nikterak ambiciózní.
  4. Scénář dalšího snižování emisí skleníkových plynů v ČR vychází z potenciálů v následujících sektorech: v energetice o 21 Mt, z toho rozvojem obnovitelných zdrojů energie o 9 Mt, jaderné energetiky o 8 Mt a výroby elektřiny spalováním zemního plynu o 4 Mt. Je třeba prokázat vyšší potenciál obnovitelných zdrojů oproti jaderné energetice. V oblasti konečné spotřeby domácností a komerční sféry se potenciál redukce odhaduje na 6 Mt, v průmyslu na 4 Mt, v dopravě na 2 Mt, v zemědělství a lesnictví na 3 Mt. Scénář je dle autorů vytvořen podle celosvětově uznávané metody výpočtu a přizpůsoben specifikům ČR. Toto tvrzení však nelze z POK ČR nijak ověřit a nezabývá se jím kupodivu ani Vyhodnocení SEA (viz lapidární konstatování o dostatečnosti podkladů v kapitole 8.3. na str. 64).
  5. POK správně na str. 9 poukazuje na důležitost posouzení nákladů na navrhovaná opatření v porovnání s výnosy, pomíjí však bohužel v argumentaci pro využití potenciálu relativně drahých obnovitelných zdrojů energie a plynu úsporu externích nákladů (externalit neboli nákladů vyvolaných u jiných skupin subjektů, než je investor, např. zlepšením důsledků na zdravotní stav obyvatel, na ekonomiku jiných sektorů, jako je např. zemědělství, lesní a vodní hospodářství ap.) a tím i celospolečenskou ekonomickou účinnost. Motivování k využívání obnovitelných zdrojů energie administrativně deformovanými výkupními cenami takto vyráběné energie oproti cenám tržním je ospravedlnitelné jen krátkodobě k odstranění zaostávání ČR, nikoliv dlouhodobě nebo dokonce trvale.
  6. Vysoký potenciál snižování emisí skleníkových plynů v energetice ČR nahrazováním dožívajících elektráren spalujících uhlí, konstatovaný v předposledním odstavci kapitoly 6. na str. 9 je třeba plně rozvinout důsledným směřováním hospodářství k energetickým úsporám a využívání obnovitelných zdrojů. To by v POK ČR mělo být zdůrazněno proti snaze prodlužovat životnost uhelné energetiky a související snaze prolomit územní ekologické limity těžby, které jsou přímou sabotáží snah o snížení emisí CO2 a dalších skleníkových plynů. Tato vazba POK ČR na budoucí Státní energetickou koncepci je klíčová a měla by být více zdůrazněna i ve Vyhodnocení SEA.
  7. Velmi cennou kapitolou je kapitola 8. Co může udělat každý z nás na str. 9. Správně připomíná, že přispět může a musí každý a efekt nepřinesou jen opatření přijatá a prosazovaná „shůry“.
  8. V grafu potenciálů a nákladů snižování emisí skleníkových plynů v ČR na str. 11 postrádáme u dopravy jednak potenciál úspor vyplývajících z redukce zbytné dopravy komodit, dosažitelných v lokálních a regionálních materiálových a energetických okruzích, ale díky dotovaným a tím i deformovaným cenám dopravy bohužel konkurenceschopných i při zbytečné dopravě na velké vzdálenosti, a také potenciál úspor zbytné dopravy dosažitelný racionálnějším rozmisťováním funkcí v území, tedy v územním plánování. Zvyšování energetické účinnosti dopravy spočívá mj. i ve změně stávajícího nepříznivého trendu v dělbě dopravní práce se zvyšujícím se podílem nákladní silniční a letecké dopravy a snižujícím se podílem železniční a vodní dopravy, v přepravě osob pak s rostoucím podílem individuální automobilové dopravy a klesajícím podílem veřejné dopravy uvnitř měst i v obsluze venkova. Tyto argumenty by měly být v POK ČR více rozvedeny.
  9. Na téže straně u obnovitelných zdrojů energie v položce „Na co si dát pozor“ nepovažujeme za šťastné formulování první odrážky „Zajištění dostatku biomasy“. Ve vztahu k ochraně přírody, krajiny vč. krajinného rázu a k potřebě co největší soběstačnosti ve výrobě základních potravin má rozloha půdy, kterou je možno bez negativních vlivů věnovat produkci biomasy, své zřejmé horní limity. Je třeba definovat spíše reálné optimum odpovídající přírodním i kulturním podmínkám ČR v nejširších souvislostech a nepřekročit z toho vyplývající limity.
  10. U opatření k ochraně klimatu, obsažených v tabulce na str. 12, považujeme u průmyslu za vhodné doplnit důsledné využívání odpadního tepla všude tam, kde lze využít rekuperace ve výměnících, důsledné odstraňování úniků tepla v rozvodech řádnou údržbou a okamžitým odstraňováním poškození isolací, poruch a netěsností, opakovaným používáním chladících i tepelných médií ap.
  11. U opatření navrhovaných v téže tabulce v energetice se lze pozastavit nad tím, že MŽP počítá s nižší dosahovanou účinností retrofitů starých uhelných elektráren, než odpovídá BAT a než MŽP aktuálně požaduje od ČEZ pro rekonstrukci elektrárny Prunéřov II (jen 37,5–39 % namísto 42%). To by mělo být změněno nebo přesvědčivě vysvětleno.
  12. Také v položce věnované v této tabulce konečné spotřebě energie je u tepla záhodno zmínit možné úspory formou rekuperace pomocí tepelných výměníků, akumulace do vody nebo jiného média přinejmenším v režimu den - noc ve vytápění a v klimatizaci. Nejedná se pouze o dostatečnou tepelnou isolaci a zvýšenou účinnost zdrojů.
  13. U myček nádobí a praček v domácnostech je kromě přímé spotřeby elektřiny možno další úspory energie nalézt v prokazatelně nižší spotřebě vody.
  14. Také ke zde uvedeným opatřením v dopravě možno přidat další, jak jsou naznačena v bodě 8 tohoto stanoviska.
  15. Za velmi důležité a správné pro prosazení POK ČR u veřejnosti i v politických strukturách státu považujeme vzhledem k zjevné skepsi části politické reprezentace a nezájmu a netečnosti významné části veřejnosti uvedení celé Části 1 o změně klimatu, i když je to text dlouhý, s výrazně osvětovým účelem. Důležité jsou i partie psané kurzivou o možných důsledcích globálního oteplování. Kromě dlouhodobého trendu ve vývoji klimatu je třeba zmínit i větší rozkolísanost a častější výskyty extrémů počasí, kterých jsme spíše svědky, a to nejen směrem k vyšším, ale i nižším teplotám.
  16. S ohledem na relativně nízký český podíl na emisích skleníkových plynů cca 0,3% je třeba velmi dbát na mezinárodní kontext přijímaných opatření a nezbavit příliš radikálními opatřeními v ČR zemi výkonnosti a konkurenceschopnosti. Na druhé straně tento argument nelze nadále používat pro ospravedlnění dalšího zaostávání za zeměmi EU, odkladů nezbytných strukturálních změn v energetické politice a odklonu od uhelné energetiky, jak činí MPO pod tlakem uhelné energetické lobby, dokonce v rozporu s deklaracemi obsaženými v operačních programech Průmysl a podnikání a Podnikání a inovace (viz text kurzivou na str. 37 POK).
  17. Ve výčtu možných vlivů změn klimatu na lidské zdraví na str. 29 postrádáme zmínku o posunu výskytu subtropických a tropických rostlin a živočichů severněji a s tím spojená nová nebezpečí, jako výskyt nových alergenů, jedovatých rostlin a živočichů, nových u nás dosud se nevyskytujících nemocí, což vše bude ještě posíleno zvýšenou imigrací obyvatel z ještě více ohrožených oblastí v přímoří, v subtropech a tropech i do naší země.
  18. V subkapitole 2.2.1.2. Stávající nástroje a průmyslová praxe na str. 36 postrádáme zmínku o dalším nedostatku aplikace zákona o integrované prevenci a regulaci znečištění ovzduší, totiž nekonfrontování emisí znečišťovatelů s imisní situací v místě a regionu a neredukování emisních limitů nebo lokalizace s ohledem na reálný již existující stav v území. Tak je možné do postižených oblastí v rozporu s veřejnými zájmy umisťovat další a další zdroje znečištění ovzduší, pokud samy o sobě splňují emisní limity v řízeních o IPPC a požadavky na nejlepší dostupnou technologii (BAT), což je samozřejmě špatně.
  19. Za vysoce pozitivní považujeme pregnantní požadavek POK na zachování územních ekologických limitů těžby uhlí v kapitole 2.3. Energetika na str. 43.
  20. V subkapitole 2.3.1.2. Výroba a spotřeba tepla v ČR postrádáme zmínku o dosud nevyužitém potenciálu sluneční energie na lokálním i regionálním vytápění a ohřevu vody oproti vyspělým zemím Evropy a díky deformaci výkupních cen elektřiny i oproti fotovoltaice, jak je naopak dobře popsáno na str. 58 v kapitole věnované možnostem využívání solární tepelné energie a na str. 60 v kapitole 2.3.4.5. Potenciál výroby elektřiny a tepla z OZE.
  21. Vítáme konstatování v kapitole o nástrojích 2.4.3.2 POK, že mezi nástroje státní správy a samosprávy, ovlivňující spotřebu energií a tím i ochranu klimatu, lze řadit mimo jiné i územně plánovací dokumentaci. Bohužel se to nepromítlo do bodu 2.4.3.5 o potřebných změnách legislativy pro územní plánování, resp. do indikátorů udržitelného vývoje měst sledovaných v územně-analytických podkladech, do hodnocení konceptů a návrhů ÚPD z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a do posílení ekonomických částí územních plánů. Stávající stavebním zákonem požadované hodnocení vlivů navrženého řešení na udržitelný rozvoj území je z tohoto pohledu definováno vágně a nedostatečně. Také zde zcela chybí důraz na racionalitu rozmístění funkcí v území a vytváření podmínek pro malé materiálové a energetické okruhy, redukující objemy zbytné dopravy, jak je zmíněno již v bodě 8 tohoto stanoviska.
  22. Stejnou připomínku lze uplatnit i k bodu 2.5. Doprava.
  23. Při koncipování opatření k vyššímu využívání biopaliv v dopravě považujeme za nezbytné podobně jako u produkce biomasy zvážit optimální podíl potřebných energetických plodin i z hledisek soběstačnosti v produkci potravin, ochrany přírody, krajiny, její biodiverzity a krajinného rázu a také dlouhodobé účinky bioaditiv na životnost a účinnost motorů. V tomto smyslu je třeba přesvědčivě vyvrátit pochybnosti, zda náklady a negativní důsledky nepřevýší očekávané přínosy a postupovat obezřetně, bez konjunkturálních neuvážených akcí, které by mohly snahy svými důsledky zdiskreditovat.
  24. V kapitole 2.5.3. Podpora využívání klimaticky šetrné dopravy by mělo být jednoznačně deklarována podpora železniční dopravy a její modernizace tak, aby mohla vykonávat rozhodující podíl na dopravní práci u nákladů na střední a dlouhé vzdálenosti a dopravy osob v meziměstské dopravě a obsluze venkova. Je stěží pochopitelné a vysvětlitelné při hustotě osídlení a také tratí zděděných z dob Rakouska - Uherska, že dnešní silná ekonomika nejen nedokáže stavět v potřebném rozsahu vysokorychlostní tratě a potřebné doplňkové nové tratě, které by zkrátili jízdní doby do některých destinací (např. Praha - Liberec přes Milovice, jak předpokládá Územní plán Pražského regionu), ale nedokáže ani udržet v pořádku z dob reálného socialismu zděděnou železniční síť a provoz na ní a dochází k rušení některých regionálních tratí a nahrazování dopravní obsluhy venkova energeticky náročnější a emisně nepříznivější silniční dopravou, často jen individuální. To vše je přece v rozporu s veřejnými zájmy na sociálním smíru a na ochraně životního prostředí, vč. klimatu.
  25. Také v kapitole 2.6. Zemědělství a lesnictví je třeba opatření navrhovaná k ochraně klimatu poměřovat i zájmy ochrany přírody, krajiny, kulturního dědictví a přírodního bohatství a neochuzovat je jednostranným pojímáním úkolu. I zde je třeba zmínit nezastupitelnou úlohu územního plánování, ale také ekonomického posuzování mimoprodukčních služeb ekosystémů v komplexních pozemkových úpravách i ve vlastní zemědělské a lesní výrobě.
  26. Část 3. Ekonomické souvislosti ochrany klimatu podle našeho názoru nedostatečně pojednává problematiku externalit, tedy nákladů vyvolaných jiným subjektům, než jsou bezprostřední „pachatelé“ klimatických změn, ale které se promítají do celospolečenské ekonomiky vývoje, nerozlišující podíl soukromých a veřejných rozpočtů na řešení všech důsledků změn. Doplnění v tomto smyslu by bylo pro POK přínosnější, než opakování týchž grafů, které jsou v materiálu již jednou obsaženy v předchozích kapitolách (viz např. graf na str. 115 a následující).
  27. Přestože POK ČR v úvodu odkazuje u adaptačních opatření na změnu klimatu k samostatné souběžně zpracovávané koncepci, obsahuje na závěr Část 4. Adaptace na změnu klimatu. Komplexnosti materiálu a postižení potřebných souvislostí to nepochybně prospívá. I když jsou zde navrhovaná adaptační opatření uvedena a popsána jen velmi stručně, doplňují dobře představu o celé šíři problematiky spojené se změnami klimatu a představují dobrou osnovu pro navazující adaptační koncepci.
  28. Ke zde neuvedeným kapitolám POK ČR nemáme připomínek. Považujeme materiál přes výše uvedené připomínky za vcelku velmi kvalitní a jeho projednání a přijetí vládou, ale poté také respektování všemi resorty za velmi potřebné.

K vyhodnocení vlivů na životní prostředí:

  1. Vyhodnocení vlivů Politiky ochrany klimatu ČR zpracovala pro MŽP firma Integra Consulting Services, spol. s r. o., Praha, zastoupená jednatelkou Ing. Janou Kortanovou se spolupracovníky pod vedením autorizované osoby pro posuzování vlivů na životní prostředí Mgr. Martina Smutného. Členy týmu byli i externí spolupracovníci pro vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví MUDr. Eva Rychlíková, pro hodnocení vlivů na lokality NATURA 2000 RNDr. Marek Banaš, PhD. a pro ochranu ovzduší Ing. Vladislav Bízek, CSc. Tento mezinárodně zkušený tým splňuje předpoklady pro řádné formální i věcné zpracování vyhodnocení SEA.
  2. Vyhodnocení SEA splňuje formální náležitosti, předepsané zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění a navazující předpisy MŽP i MZd ČR.
  3. Přes bohatou dokumentaci údajů o stavu a trendech ve vývoji území ČR, o možných problémech a souvislostech s předmětem této koncepce, o možných přímých i nepřímých vlivech POK ČR na životní prostředí, veřejné zdraví a na lokality NATURA 2000, lze zpracovatelům vyhodnocení SEA vytknout, že nezachytili některé z námi výše uvedených problémů a připomínek a nezakomponovali je do závěrů a doporučení a do návrhu stanoviska MŽP k uvedené koncepci. Doporučujeme je proto zvážit při formulování a vydání konečného znění stanoviska Odboru posuzování vlivů na životní prostředí MŽP k Politice ochrany klimatu a jejímu Vyhodnocení SEA.

 

 

 

V Praze dne 22. dubna 2010

 

 

Za Společnost pro trvale udržitelný život:

Ing. Jiří Dlouhý, v.r.

předseda


Warning: Parameter 2 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Warning: Parameter 3 to modChrome_artnostyle() expected to be a reference, value given in /data/www/htdocs/stuz.cz/templates/stuz16/html/modules.php on line 39

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License